číslo jednací: R0112/2018/VZ-25540/2018/322/HSc

Instance II.
Věc Spalování nebezpečného odpadu
Účastníci
  1. Krajská zdravotní, a. s.
  2. Purum s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 4. 9. 2018
Související rozhodnutí S0159/2018/VZ-15317/2018/541/AHr
R0112/2018/VZ-25540/2018/322/HSc
17846/2021/162/LKa
Dokumenty file icon 2018_R0112.pdf 368 KB

Č. j.: ÚOHS-R0112/2018/VZ-25540/2018/322/HSc

 

Brno 3. září 2018

 

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 21. 6. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 6. 2018 zadavatelem –

  • Krajská zdravotní, a. s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0159/2018/VZ-15317/2018/541/AHr ze dne 8. 6. 2018 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 30. 4. 2018 na návrh níže označeného navrhovatele, vedeném ve věci přezkoumání úkonů výše uvedeného zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Spalování nebezpečného odpadu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 2. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2018 pod ev. č. Z2018-001595, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 3. 2018 a dne 19. 3. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2018 pod ev. č. 2018/S039-085241, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 3. 2018 a dne 20. 3. 2018, jehož dalším účastníkem je navrhovatel – 

  • Purum s. r. o., IČO 62414402, se sídlem Národní 961/25, 110 00 Praha 1

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0159/2018/VZ-15317/2018/541/AHr ze dne 8. 6. 2018 

 

potvrzuji

a podaný rozklad

zamítám.

 

Odůvodnění

 

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, obdržel dne 30. 4. 2018 návrh navrhovatele – Purum s. r. o., IČO 62414402, se sídlem národní 961/25, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Krajská zdravotní a. s., IČO 25488627 (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Spalování nebezpečného odpadu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 2. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2018 pod ev. č. Z2018-001595, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 3. 2018 a dne 19. 3. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2018 pod ev. č. 2018/S039-085241, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 3. 2018 a dne 20. 3. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 30. 4. 2018, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0159/2018/VZ.

3.             Dne 3. 5. 2018 doručil Úřad zadavateli přípis č. j. ÚOHS-S0159/2018/VZ-13124/2018/541/AHr, jehož přílohou byl návrh a současně byl zadavatel poučen o povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona doručit Úřadu své vyjádření a současně s ním zaslat dokumentaci o zadávacím řízení způsobem dle § 252 odst. 3 a 4 zákona, a to do 10 dnů ode dne doručení návrhu.

4.             V uvedené lhůtě však Úřad dokumentaci o zadávacím řízení neobdržel, proto usnesením č. j. ÚOHS-S0159/2018/VZ-13799/2018/541/AHr ze dne 16. 5. 2018, které bylo zadavateli doručeno téhož dne, stanovil zadavateli dodatečnou lhůtu 5 dnů k doručení dokumentace o zadávacím řízení, přičemž současně sdělil, že pokud dokumentace ve stanovené lhůtě doručena nebude, uloží Úřad nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

5.             Dne 18. 5. 2018 zadavatel doručil Úřadu písemné vyjádření k návrhu navrhovatele na zahájení řízení spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení, když vysvětlení a doplnění zadávací dokumentace ze dne 12. 3. 2018, 16. 3. 2018 a 28. 3. 2018, zpráva o hodnocení nabídek ze dne 16. 4. 2018, zpráva o posouzení nabídek ze dne 19. 4. 2018 a rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 20. 4. 2018 byly Úřadu předány pouze v prostých kopiích, u nichž nebyla provedena konverze. Některé dokumenty Úřad neobdržel vůbec, například originály nabídek 3 dodavatelů či originály žádostí o písemné vysvětlení zadávací dokumentace.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 8. 6. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0159/2018/VZ-15317/2018/541/AHr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl ve výroku I. tak, že zadavatel nedoručil Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení návrhu, a ani v dodatečné pětidenní lhůtě, nesplnil tedy povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona.

7.             Jako opatření k nápravě Úřad dle výroku II. napadeného rozhodnutí zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku podle § 263 odst. 4 zákona.

8.             Úřad uložil zadavateli dle výroku III. napadeného rozhodnutí zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku podle § 263 odst. 8 zákona.

9.             Ve výroku IV. byla obviněnému uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

10.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uzavřel, že zadavatel byl povinen zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v originále ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele, což však neučinil, neboť dokumentace byla doručena v této lhůtě pouze v kopii, některé části zadávací dokumentace nebyly doručeny vůbec. Úřad proto musel postupovat dle § 263 odst. 4 a odst. 8 zákona.

III.           Rozklad zadavatele

11.         Dne 21. 6. 2018 podal zadavatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen dne 22. 6. 2018. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2018. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

12.         Obviněný v rozkladu namítá zejména to, že Úřad aplikuje § 252 odst. 1 v kombinaci s § 216 odst. 1 zákona nesprávně v rozporu se základní zásadou správního řízení uvedenou v § 6 odst. 2 správního řádu, dle které správní orgán má postupovat tak, aby dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Napadené rozhodnutí tak považuje za nezákonné.

13.         Namítá, že předložení celé dokumentace o zadávacím řízení včetně podkladů, které jsou pro posouzení věci irelevantní, představuje neúčelný, a tedy nezákonný požadavek na předložení takových dokumentů. Svůj názor podporuje tím, že některé dokumenty v zákonné resp. stanovené lhůtě ani nelze předložit, neboť ještě nevznikly. Za podstatný okamžik relevantnosti dokumentů pak považuje okamžik podání námitek a nikoliv okamžik odeslání vyjádření zadavatele. Účelem doložení dokumentace má být totiž přezkoumání postupu zadavatele, mají být tedy dle jeho názoru předloženy jen ty doklady, které jsou relevantní pro posouzení oprávněnosti námitek a nikoliv ty, které s meritem věci vůbec nesouvisí.

14.         Zadavatel dále považuje lpění Úřadu na předložení originálů dokumentů za přepjatě formalistický požadavek. Dle jeho názoru nelze z dikce § 216 odst. 1 zákona vyvodit, že pojmem „dokumenty“ je myšleno originály dokumentů, odkazuje na samotnou dikci uvedeného ustanovení, která pojem „originály“ užívá pouze s odkazem na nabídky dodavatelů. Dle názoru zadavatele dále i z účelového výkladu § 252 odst. 1 zákona plyne, že postačí předložení kopií, když obdobná praxe se uplatňuje i u jiných správních orgánů či soudů. I požadavek Úřadu na doložení originálů považuje zadavatel za rozporný s § 6 odst. 2 správního řádu.

15.         Zadavatel poukazuje také na to, že Úřad nerozlišil, které dokumenty nebyly předloženy v originále a které nebyly předloženy vůbec, napadené rozhodnutí tak považuje za nepřezkoumatelné a zmatečné.

16.         Zadavatel vytýká Úřadu rovněž nesprávně zjištěný skutkový stav, neboť tvrdí, že doručil Úřadu vyjádření k návrhu včetně dokumentace o zadávacím řízení již dne 11. 5. 2018 formou e-mailové zprávy se zaručeným elektronickým podpisem a nikoliv tedy až dne 18. 5. 2018, jak konstatuje v napadeném rozhodnutí Úřad. Z tohoto důvodu dle zadavatele napadené rozhodnutí trpí vadou nepřezkoumatelného a nedostatečného odůvodnění. Za zmatečnou považuje i výzvu Úřadu k předložení všech dokladů, neboť taková výzva měla případně obsahovat pouze výčet dokladů absentujících.

Závěr rozkladu

17.         Zadavatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, a proto navrhuje předsedovi Úřadu, aby jej v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

Vyjádření navrhovatele

18.         Navrhovatel se k rozkladu zadavatele vyjádřil pouze tak, že s napadeným rozhodnutím souhlasí v plném rozsahu.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke změně nebo zrušení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

Dotčená právní úprava

22.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

23.         Podle § 90 odst. 5 správního řádu platí, že neshledá-li odvolací orgán důvod pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí nebo pro zastavení řízení (postup dle § 90 odst. 1 - 4 správního řádu), odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

24.         Podle § 28 odst. 1) písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 zákona.

25.         V souladu s § 216 odst. 1 je dokumentace o zadávacím řízení tvořena veškerými dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů.

26.         Podle § 216 odst. 2 zákona je zadavatel povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

27.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

28.         V případě, že zadavatel nedoručí v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 zákona dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad podle § 263 odst. 4 zákona uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

29.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu.

30.         Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

31.         Podle § 252 odst. 4 zákona je pak zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

32.         Podle § 1 odst. 2 správního řádu platí, že správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.

33.         Podle § 6 odst. 2 správního řádu platí, že správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.

K zásadě procesní ekonomie dle § 6 odst. 2 správního řádu

34.         Zadavatel uvádí, že postup Úřadu považuje za rozporný se zásadou procesní ekonomie dle § 6 odst. 2 správního řádu, neboť považuje za neúčelné, aby zadavatel byl povinen předložit Úřadu i doklady, které se k projednávané věci vůbec nevztahují, navíc v originále.

35.         V této souvislosti je třeba uvést, že ze samotné dikce uvedeného ustanovení plyne, že podklady od dotčených osob vyžaduje správní orgán tehdy, pokud to stanoví právní předpis. To je případ právě ustanovení § 252 zákona, které povinnost zadavateli dodat dokumentaci o zadávacím řízení přímo ukládá.

36.         V souladu s ustanovením § 1 odst. 2 správního řádu se navíc jedná v případě ustanovení § 252 zákona o lex specialis, který má aplikační přednost před obecnou úpravou obsaženou ve správním řádu. Nelze tak ani v nejmenším tvrdit, že požadavek Úřadu na dodání dokumentace o zadávacím řízení je nezákonný, když naopak přímo ze zákona vyplývá.

Obecné závěry k nutnosti doložit veškerou dokumentaci o zadávacím řízení, a to v originále

37.         Zadavatel namítá, že dle jeho názoru je povinnost předat dokumentaci o zadávacím řízení nutno vykládat tak, že předány mají být pouze doklady relevantní pro posouzení oprávněnosti námitek. V souladu s tímto názorem pak tvrdí, že předkládat se mají toliko dokumenty, které existovaly ke dni podání námitek.

38.         S uvedeným tvrzením nelze souhlasit. Úřad je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mimo jiné nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Úřad je v řízení o návrhu na přezkum úkonů zadavatele povinen zajistit, aby o něm věcně rozhodl ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání zadavatele ještě vyloučeno. Pro eliminaci případů zastavení řízení z důvodu uzavření smlouvy na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky [§ 257 písm. j) zákona] je určena tzv. blokační lhůta dle § 246 zákona, kterou může v případě jejího hrozícího uplynutí Úřad doplnit nařízením předběžného opatření. V každém případě je však Úřad povinen případnému marnému uplynutí blokační lhůty předejít všemi zákonem stanovenými prostředky, zejména zajištěním rychlého a plynulého rozhodování správního orgánu. S ohledem na poměrně krátkou dobu, za kterou je žádoucí ve věci meritorně rozhodnout, je nezbytně nutné, aby Úřadu poskytli účastníci řízení, zejména pak zadavatel, potřebnou součinnost. Odrazem této nutnosti je pak mimo jiné ustanovení § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona, které stanoví zadavateli povinnost ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu doručit Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v požadované formě.

39.         Dokumentace o zadávacím řízení je pak bezesporu základním podkladem pro rozhodování Úřadu při výkonu jeho dozorové činnosti. Dle ustanovení § 216 odst. 1 zákona se pak dokumentací o zadávacím řízení rozumí „všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů“. Z uvedené definice je zjevné, že se má jednat o dokumenty vyhotovené jak zadavatelem, tak případně i jednotlivými účastníky zadávacího řízení nebo i dalšími osobami. Z povahy věci pak jde o takové dokumenty, které v průběhu zadávacího řízení zadavatel pořídil či obdržel, jejichž podoba odpovídá stavu, ve kterém byly pořízeny, a tudíž věrohodně dokumentují postup zadavatele.

40.         Je zcela nepřípustným výkladem citované povinnosti, že rozsah dodávané dokumentace o zadávacím řízení má určovat zadavatel s ohledem na jejich relevanci k meritu projednávané věci. Jestliže má Úřad ve věci rozhodovat v časově omezené době, je přezkum kompletnosti dodané dokumentace a případné relevance jednotlivých podkladů k meritu věci nadbytečným úkonem, stejně jako případná nutnost vyžádat dodání jednotlivých dokumentů v průběhu správního řízení. Srovnání s praxí soudů zde není v žádném případě na místě, neboť v soudním řízení nesou důkazní břemeno jednotlivé strany sporu. Naopak v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele již zákon sám předpokládá, že jedním ze stěžejních důkazních prostředků bude dokumentace o zadávacím řízení, přičemž s takovým postupem oprávněně kalkuluje i navrhovatel. Konstrukce řízení a v neposlední řadě i délka jeho trvání tak zcela vylučují možnost, aby sám zadavatel určoval, které dokumenty Úřadu předá a které nikoliv. 

41.         Pokud vyjdeme z charakteristiky správního řízení, kde správní úřad zastupuje roli současně „soudce i strany“ v řízení (srov. Staša, J. Úvod do českého správního práva. Praha: Vydavatelství Policejní akademie ČR, 1996), navíc strany hájící veřejný zájem, nelze mu upřít právo požadovat doložení kompletní dokumentace o zadávacím řízení a současně prokázání určitých skutečností originály listin, neboť případné doplňování důkazů na základě výzvy Úřadu či prokazování pravosti listin by neúměrně zatěžovalo a prodlužovalo řízení. Správní orgán navíc jakožto představitel veřejného zájmu (přičemž veřejný zájem spočívající v potřebě zajistit řádné hospodaření s veřejnými prostředky je přítomen v přestupkovém a současně i v návrhovém řízení), musí pro zajištění řádného průběhu řízení prokázat jistou dávku „opatrnosti“ a současně i předcházet zbytečnému prodlužování řízení, které by mohlo v případě absence některých dokumentů či sporu o pravost listinných důkazů nastat.

42.         S ohledem na požadavek nutnosti prokázat skutečný průběh zadávacího řízení je pak zjevné, že z ustanovení § 252 odst. 1 zákona logickým i účelovým výkladem vyplývá potřeba předložit originály a nikoliv prosté kopie dokumentace o zadávacím řízení. Kopie takové dokumentace totiž nemohou zaručit shodnost s dokumentem v původní podobě, a to v důsledku možného technického či personálního pochybení, případně i úmyslného pozměnění. Vzhledem k poměrně krátké lhůtě pro meritorní rozhodnutí, jak je uvedeno shora, by se jevilo značně neúčelné, aby se Úřad musel zabývat vedle posouzení obsahu listin i jejich pravostí. Domnívám se proto, že výkladem předmětného ustanovení nelze dospět k jinému závěru, než že je zadavatel povinen předložit dokumentaci Úřadu v originálu.

43.         Obecně platné závěry týkající se dokazování ve správním řízení ještě umocňuje skutečnost, že na dokazování ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, které je zahájeno na návrh dodavatele, jsou kladeny zvýšené nároky i díky významnému prvku kontradiktornosti mezi navrhovatelem (dodavatelem) na straně jedné a zadavatelem na straně druhé [srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2013, č. j. 62 Af 58/2011 – 68, tento rozsudek byl sice vydán za účinnosti ZVZ, avšak jeho závěry jsou bezesporu aplikovatelné i za účinnosti zákona stávajícího, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno]. Tito účastníci se pak chovají ve správním řízení tak, že předkládají protichůdné argumenty a námitky, jejichž součástí samozřejmě mohou být i případné námitky pravosti listin. Je tedy nejen ve veřejném zájmu, ale i v zájmu účastníků řízení, aby Úřad prováděl dokazování úplnou dokumentací o zadávacím řízení a takovými listinami, které zaručují co nejvyšší možnou vypovídací hodnotu. Nelze pak vyloučit ani možnou záměnu, neúplnost nebo dokonce záměrné nedodání či pozměnění dokumentace o zadávacím řízení, která je vždy ve vztahu k meritu věci důkazem zásadním. Není úkolem zadavatele určovat, jakou část dokumentace o zadávacím řízení může Úřad k přezkumu potřebovat či použít. Naopak dle ustálené judikatury (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2015 č. j. 31 Af 194/2013 – 67, ze dne 28. 8. 2014, č. j. 29 Af 74/2012-80 nebo ze dne 10. 11. 2011, č. j. 62 Af 52/2010-89) je Úřad oprávněn přezkoumávat úkony zadavatele i nad rámec návrhu, na základě kterého bylo zahájeno řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, proto je povinen vyžadovat dokumentaci o zadávacím řízení v plném rozsahu. Úřad je navíc v souladu s § 3 správního řádu povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to bez ohledu na to, která ze stran případné podklady uvádí pro podporu své argumentace (může se tak jednat i o podporu argumentace samotného zadavatele).

44.         Povinnost předložit dokumentaci o zadávacím řízení koresponduje s povinností zadavatele tuto dokumentaci uchovávat, neboť smyslem archivace je právě možnost zpětného přezkumu zadávacího řízení. K této povinnosti se vyjadřuje i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 1/2015-228 ze dne 17. 1. 2017 (tento rozsudek se vztahuje k úpravě dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jeho závěry jsou však plně aplikovatelné i v poměrech zákona), a to takto: „Stanoví-li totiž § 155 zákona o veřejných zakázkách zadavateli povinnost uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce, je nasnadě, že odepření poskytnutí takové dokumentace není možné. A pokud by zadavatel přece jen odepřel poskytnout dokumentaci o veřejné zakázce, vystavil by se tím podezření ze spáchání správního deliktu spočívajícího v nepořízení nebo neuchování této dokumentace ve smyslu § 120 odst. 1 písm. f) zákona o veřejných zakázkách. Jakýkoli jiný závěr by popíral logiku legislativy regulující dohled nad zadáváním veřejných zakázek, jež zahrnuje i projednávání správních deliktů zadavatelů a jež by byla zcela bezzubá a ve své podstatě zbytečná, kdyby zadavatelé nemuseli poskytovat podklady a dokumentaci, kterou v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek pořizují a jsou povinni uchovávat.“ Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad je oprávněn rozšířit předmět přezkumu z moci úřední (viz bod 43. tohoto rozhodnutí), je vždy povinností zadavatele poskytnout zadávací dokumentaci v plném rozsahu.

45.         Pokud je pak prioritou řízení podle § 248 a násl. zákona věcně rozhodnout ve stadiu, kdy lze protiprávní jednání zadavatele ještě vyloučit, je s ohledem na specifika tohoto řízení naprosto nezbytné, aby Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení v plném rozsahu a v originále, a to ve lhůtě stanovené dle § 252 odst. 1 zákona.

46.         Shora uvedený účelový výklad nutnosti předat originály listin podporuje i argumentace a contrario, neboť v samotném ustanovení § 252 (odst. 2) je v případě dodání smlouvy na veřejnou zakázku uvedeno, že postačí její kopie, zatímco v téže větě stojí požadavek na dodání dokumentace o zadávacím řízení, která logicky musí být doručena v originále.

47.         Na základě shora uvedeného uzavírám, že z ustanovení § 252 odst. 1 zákona logickým, účelovým ale i jazykovým (viz argument a contrario) výkladem dovozuji pro zadavatele povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v plném rozsahu bez ohledu na její případnou relevanci k meritu věci, a to v originále. Zájem na rychlém a kvalitním rozhodnutí ve věci totiž zcela jistě převažuje nad případnou vyšší administrativní náročností dodání kompletní dokumentace o zadávacím řízení v originálech. Uvedené závěry zcela korespondují s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu, např. s rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0181/2017/VZ-02711/2018/323/JKt nebo č. j. ÚOHS-R0005/2018/VZ-06896/2018/322/HSc.

48.         Úřad navíc na svých webových stránkách předkládá pro zadavatele podrobný popis způsobu, jakým má být předkládána dokumentace o zadávacím řízení, na který lze v jednotlivostech plně odkázat (viz https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/navrh-na-prezkoumani-ukonu-zadavatele/pozadavky-uohs-na-podobu-predkladane-dokumentace-o-zadavacim-rizeni.html). Tentýž postup byl podrobně uveden ve výzvě Úřadu k dodání dokumentace o zadávacím řízení, která byla zadavateli doručena.

K jednotlivým námitkám obviněného

Námitka mechanického výkladu § 216 odst. 1 zákona

49.         Zadavatel namítá, že mechanická aplikace § 216 odst. 1 zákona, kde se hovoří o veškeré dokumentaci o zadávacím řízení, není možná již z toho důvodu, že některé části dokumentace ještě nemusí v okamžiku vzniku povinnosti existovat. Tento argument lze považovat za absurdní, neboť je zcela zjevné, že neexistující podklady zaslat Úřadu nelze. Pokud pak zadavatel nastiňuje, že referenčním okamžikem by měl být okamžik podání námitek, nelze ani s tímto jeho závěrem souhlasit. Povinnost dodat dokumentaci o zadávacím řízení vzniká zadavateli dle § 252 odst. 1 ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu, je tedy rozhodující, co je součástí dokumentace o zadávacím řízení ke dni vzniku povinnosti tuto dokumentaci dodat Úřadu. Pokud z § 216 odst. 1 plyne, že dokumentací o zadávacím řízení se rozumí všechny dokumenty, není ke dni vzniku povinnosti pochyb o tom, jaké dokumenty mají být dodány. Pokud pak zadavatel uvádí, že k věci mohou být relevantní pouze podklady existující ke dni podání námitek, nelze ani tomuto závěru přisvědčit, neboť jak je vysvětleno níže, není možné akceptovat, aby případnou relevanci podkladů určoval zadavatel.

Námitka dodání pouze relevantních dokladů

50.         Pokud zadavatel uvádí, že jeho povinností je dodat pouze doklady, které se vztahují k meritu věci, popírá jeho argumentace zásadní potřebu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, tedy vyřídit meritorně věc ideálně v době platnosti blokační lhůty. Jak je uvedeno v obecných závěrech týkajících se povinnosti dodání dokumentace o zadávacím řízení, převažuje zájem na rychlém a kvalitním rozhodnutí ve věci, které je závislé na řádném a úplném prokázání skutkového stavu, nad případnou administrativní zátěží zadavatele. Navíc je to Úřad, kdo je povinen řádně zjistit skutkový stav věci a pokud sám zákon předpokládá, že podkladem pro rozhodnutí ve věci bude veškerá dokumentace o zadávacím řízení, lze jen těžko připustit, že by o tom, které podklady budou Úřadu předány a které nikoliv, rozhodoval zadavatel, který je v případném řízení stranou mající většinou opačný zájem než navrhovatel. Uvedeným postupem by tak byla zásadně narušena „rovnost zbraní“ mezi zadavatelem a navrhovatelem, neboť je to právě zadavatel, kdo jako jediný disponuje úplnou dokumentací o zadávacím řízení.

Námitka jazykového výkladu v souvislosti s uvedením pojmu „originál“ u některých druhů dokumentů

51.         Zadavatel namítá, že zákon při využití pojmu „dokumenty“ uvádí v případech, kde je vyžadován originál, konkrétní označení „originálu“, z čehož dle jeho názoru vyplývá, že v ostatních případech postačí kopie. Tento závěr je však dle mého názoru nesprávný, neboť zákon naopak v mnoha případech uvádí při označení dokumentu výslovně, že postačí kopie (srov. např. § 41 odst. 7, § 45 odst. 1, či § 53 odst. 4 zákona). V této souvislosti je třeba vykládat zejména samotné ustanovení § 252 odst. 2 zákona, které jasně stanovuje, že „[l]hůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku“. Zde tedy zákon přímo v dotčeném rozhodnutí jasně hovoří o možnosti doručení kopie u smlouvy na veřejnou zakázku, z čehož lze vyvodit, že doručení prostých kopií dokumentace o zadávacím řízení zákon výslovně nepřipouští a je povinností zadavatele dodat ji v originálu. Zadavatelův jazykový výklad je tak nesprávný, neboť nevychází z výkladu dotčeného ustanovení.

Námitka dostatečnosti kopií dokumentů

52.         Zadavatel rovněž namítá, že v případě pochybnosti o autenticitě dokumentace je Úřad schopen si tuto ověřit z dostupných zdrojů, je tedy možné přezkum provést pouze na základě kopií. V této souvislosti lze v plném rozsahu odkázat na obecné závěry o nutnosti předat dokumentaci o zadávacím řízení v originále uvedené shora, zejména na body 40. – 48. napadeného rozhodnutí. Pokud pak zadavatel namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí ani nespecifikuje, které dokumenty nebyly předloženy vůbec a které byly předloženy pouze v prostých kopiích, lze pouze uvést, že ustanovení § 252 zákona ukládá zadavateli dodat veškerou dokumentaci o zadávacím řízení a jeho výkladem dospěl Úřad k závěru, že dokumentace musí být dodána v originále. Pokud tedy zadavatel tuto povinnost nesplnil, není nutno již přesně specifikovat, které konkrétní doklady byly či nebyly řádně dodány, postačí, že bylo jasně prokázáno a odůvodněno, že nedošlo k předložení veškeré dokumentace v řádné formě. Takový závěr Úřad učinil, není mu proto ani zde na místě cokoliv vytknout. Stěžejní zde však zůstává, že zadavatel zejména nedodal dokumentaci o zadávacím řízení v plném rozsahu.

Námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu

53.         Zadavatel tvrdí, že doručil své vyjádření Úřadu včetně dokumentace o zadávacím řízení již dne 11. 5. 2018, a to e-mailovou zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem. Tato skutečnost má být Úřadu známa z úřední činnosti a nebyla v napadeném rozhodnutí zohledněna. K této námitce uvádím, že tvrzení zadavatele o doručení vyjádření již dne 11. 5. 2018 nemá oporu ve správním spise. Ze správního spisu naopak vyplývá, že vyjádření zadavatele bylo sice datováno 10. 5. 2018, avšak Úřad jej obdržel až dne 18. 5. 2018 prostřednictvím datové schránky, tedy až po vydání usnesení č. j. ÚOHS-S0159/2018/VZ-13799/2018/541/AHr ze dne 16. 8. 2018. Tato skutečnost vyplývá z doručenky připojené k podání zadavatele. Skutková zjištění Úřadu jsou tudíž správná a zadavatel ostatně nenabízí žádný důkaz, kterým by tato zjištění vyvrátil (např. alespoň kopii uvedeného e-mailu ze dne 11. 5. 2018). 

Shrnutí

54.         Závěrem uvádím, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých podkladů pro jeho vydání Úřad vycházel, a dále je z něj zřejmé i to, na základě jaké úvahy dospěl k výroku napadeného rozhodnutí. Výrok napadeného rozhodnutí pak dostatečně specifikuje, v jaké věci Úřad rozhodoval, a to v souladu s § 68 odst. 2 věta první správního řádu. Úřad tak dostatečným způsobem odůvodnil, proč rozhodl tak, jak je ve výrocích napadeného rozhodnutí uvedeno. Napadené rozhodnutí tak shledávám v souladu se zákonem a správním řádem.

VI.          Závěr

55.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zohlednění námitek zadavatele, na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. 

56.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Krajská zdravotní, a. s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

2.             Purum s. r. o., IČO 62414402, se sídlem Národní 961/25, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz