číslo jednací: R0103/2018/VZ-25299/2018/323/JKt

Instance II.
Věc I/19 Jordán - MÚK s D3 (pravá strana vozovky)
Účastníci
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
  2. ROBSTAV stavby k. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 2. 9. 2018
Související rozhodnutí S0176/2018/VZ-14895/2018/523/VHm
R0103/2018/VZ-25299/2018/323/JKt
Dokumenty file icon 2018_R0103.pdf 342 KB

Č. j.:ÚOHS-R0103/2018/VZ-25299/2018/323/JKt

 

Brno: 30. srpna 2018

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 5. 6. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –  

  • ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské Předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 4. 2018 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0176/2018/VZ-14895/2018/523/VHm ze dne 21. 5. 2018 o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž měl být zadavateli –

  • Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

nařízen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem „I/19 Jordán - MÚK s D3 (pravá strana vozovky) zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 15. 3. 2018, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod ID VZ0042586,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0176/2018/VZ-14895/2018/523/VHm ze dne 21. 5. 2018

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 9. 5. 2018 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, návrh navrhovatele – ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské Předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 4. 2018 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice, (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení o přezkoumání postupu zadavatele - Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/19 Jordán – MÚK s D3 (pravá strana vozovky)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 15. 3. 2018, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod ID VZ0042586, (dále jen „veřejná zakázka“). Dnem obdržení předmětného návrhu bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2018/VZ.

2.             Navrhovatel současně s návrhem na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele požádal o vydání předběžného opatření s tím, aby Úřad zadavateli nařídil zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 21. 5. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0176/2018/VZ-14895/2018/523/VHm (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zamítl.

4.             Zamítnutí návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření Úřad odůvodnil tím, že po předběžném posouzení daného případu došel k závěru, že je povinen zastavit přezkumné řízení v důsledku nesplnění procesních záležitostí ze strany navrhovatele, jelikož navrhovatel doručil Úřadu návrh dne 9. 5. 2018, tedy po uplynutí zákonné lhůty stanovené v § 251 odst. 2 zákona dne 7. 5. 2018. V důsledku aplikace § 211 odst. 6 zákona je totiž irelevantní, kdy se navrhovatel přihlásil do své datové schránky, neboť rozhodnutí o námitkách navrhovatele se za doručené považuje již jeho dodáním dne 27. 4. 2018. S ohledem na tuto skutečnost měl tedy Úřad za jisté, že v dané věci není zapotřebí nařizovat předběžné opatření.

III.           Rozklad navrhovatele

5.             Dne 5. 6. 2018 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 22. 5. 2018. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

6.             Navrhovatel v rozkladu namítá nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Konkrétní námitka směřuje proti předběžnému právnímu posouzení skutkového stavu, které sloužilo jakožto podklad pro zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Ustanovení § 211 odst. 6 zákona se v daném případě dle názoru navrhovatele nepoužije. Námitky a jejich vyřizování totiž dle jeho tvrzení nespadají do zadávacího řízení v důsledku jejich zařazení do části třinácté zákona. Rozhodnutí o námitkách bylo tedy navrhovateli doručeno v souladu se zákonem o elektronických úkonech až dne 29. 4. 2018, kdy se do datové schránky navrhovatele přihlásila oprávněná osoba a navrhovatel tak dle svého tvrzení dodržel lhůtu pro podání návrhu stanovenou § 251 odst. 2 zákona.

Závěr rozkladu

7.             Navrhovatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí, kterým zamítl návrh na vydání předběžného opatření, a aby věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

8.             Dne 12. 6. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, kde zadavatel uvádí, že zcela souhlasí s předběžným právním posouzením skutkového stavu a se závěry Úřadu obsaženými v napadeném rozhodnutí, dle kterých byl návrh podán po zákonné lhůtě, jelikož ustanovení § 211 zákona dopadají na všechny úkony, které jsou učiněny až do ukončení zadávacího řízení.

9.             Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) napadené rozhodnutí Úřadu potvrdil a podaný rozklad zamítl.

V.            Řízení o rozkladu

10.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

12.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.  V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, na základě kterých jsem napadené rozhodnutí potvrdil a navrhovatelem podaný rozklad zamítl.

VI.          K námitkám rozkladu

K zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření

13.         Podle § 61 odst. 1 správního řádu správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.

14.         Podle § 61 odst. 2 správního řádu o požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje.

15.         Z dikce ustanovení § 61 odst. 1 správního řádu vyplývá, že Úřad „může“ před vydáním rozhodnutí ve správním řízení nařídit předběžné opatření, tedy záleží na jeho úvaze, jestli po předběžném posouzení věci dospěje k závěru, zda konkrétní důvody uvedené v návrhu svědčí či nesvědčí o nutnosti nařídit předběžné opatření.

16.         Smyslem vydání předběžného opatření je především zabránění vzniku složitých obchodněprávních vztahů v rozporu se zákonem. Úřad především posuzuje, zda důvody uvedené navrhovatelem v návrhu skutečně svědčí o nutnosti zajistit účel správního řízení právě navrhovaným předběžným opatřením. Přitom Úřad postupuje v souladu s § 2 odst. 3 správního řádu, podle kterého správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.

17.         Z předběžného posouzení věci vyplývalo, že bude správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh navrhovatele zastaveno z důvodu, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebyl podán v zákonné lhůtě a Úřad tedy postupoval správně a v souladu se zákonem, když návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Jestliže Úřad dospěl k závěru, že nebyly splněny procesní podmínky pro vedení přezkumného řízení ve věci samé, nebylo ani důvodné v takovém řízení nařizovat zadavateli předběžné opatření, neboť by tím bylo nepřiměřeně zasahováno do jeho práv. V souladu se zásadou proporcionality a zásadou rovnosti stran je totiž nutné vzít v úvahu nejen újmu hrozící na straně navrhovatele, ale rovněž i újmu hrozící na straně zadavatele v důsledku nařízení předběžného opatření. Pokud tedy návrh podaný navrhovatelem nesplňuje základní zákonné procesní náležitosti pro jeho projednání, bylo by nepřiměřené a rozporné s výše uvedenými zásadami správního řízení, kdyby bylo předběžné opatření zadavateli nařízeno.

K doručování mezi zadavatelem a dodavatelem

18.         Podle ustanovení § 211 odst. 6 zákona platí, že při komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, která je uskutečňována prostřednictvím datové schránky, je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

19.         Podle ustanovení § 251 odst. 2 zákona návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

20.         Dle ustanovení § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.

21.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že řízení o námitkách není součástí zadávacího řízení. Námitky byly dle jeho argumentace vyčleněny až do části třinácté zákona a § 211 odst. 6 zákona se na komunikaci zadavatele a dodavatele při jejich vyřizování z tohoto důvodu nepoužije. 

22.         Dle závěrů Úřadu naopak ustanovení § 211 odst. 6 zákona upravuje obecně jakoukoliv komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, pokud probíhá prostřednictvím datové schránky. Tento názor je sdílen i napříč komentářovou literaturou, ve které je například uvedeno, že „[j]akýkoliv dokument zasílaný prostřednictvím datové schránky zadavatelem dodavateli či naopak je doručen již okamžikem dodání. To platí mimo jiné také pro podání námitek nebo stejnopisu návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.“ (KRUTÁK, T; KRUTÁKOVÁ, L; GERYCH, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1. 10. 2016. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2016, str. 546). Z daného je možné odvodit, že do takové komunikace lze zařadit i obecně komunikaci při vyřizování námitek (tedy i rozhodnutí o námitkách), pokud je doručováno prostřednictvím datové schránky, jelikož se také jedná o komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem.

23.         Dopad ustanovení § 211 odst. 6 zákona na vyřizování námitek navrhovatelů v zadávacím řízení lze dovodit také ze zřejmé snahy zákonodárce, který se jeho zakotvením snaží, aby nedocházelo ke svévolnému prodlení při doručování v zadávacím řízení (ať už v důsledku kalkulovaného postupu či laxního přístupu). K tomu dále komentářová literatura uvádí, že: „Zadavatelé i dodavatelé tak již nemusí vyčkávat, až se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba popřípadě, až nastane fikce doručení. Na druhou stranu tato nová právní úprava bude zejména na dodavatele klást vyšší nároky spočívající v potřebě zajišťovat skutečně pravidelnou kontrolu datové schránky, neboť jednotlivé lhůty stanovené zadavatelem či zákonem k provedení určitého úkonu začnou běžet již okamžikem dodání dokumentu do datové schránky.“. (DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kolektiv autorů. Zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1030 – 1035.).Dané ustanovení tak jednoznačně představuje lex specialis, které má být aplikováno na komunikaci zadavatelů a dodavatelů datovou schránkou při úkonech spojených se zadávacím řízením, a to přednostně před úpravou lex generalis obsaženou v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) v souladu s kolizními pravidly, které představují jeden ze základních právních principů právního řádu.

24.         Nelze tak vyloučit aplikaci tohoto ustanovení při doručování rozhodnutí o námitkách v důsledku pouhého systematického zařazení námitek v zákoně, pokud tomuto odporuje jazykový výklad a účel ustanovení. Navrhovatel nad rámec pouhého konstatování svého alternativního systematického výkladu tento ničím nerozvádí a ani neposkytuje argumenty pro jeho podporu. Předběžné posouzení včasnosti návrhu na přezkum, který promítl Úřad do odůvodnění napadeného rozhodnutí v otázce stanovení lhůty pro podání návrhu, tak shledávám správným a odpovídajícím zákonu i jeho zásadám. Zadavatelovu námitku tak ve vztahu k zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření shledávám neopodstatněnou.

25.         Podrobnější rozbor daného skutkového stavu a posouzení toho, zda Úřad zastavil řízení o přezkumu úkonů zadavatele v souladu se zákonem, bude obsahem rozhodnutí o rozkladu podaném navrhovatelem proti usnesení č. j. ÚOHS-S0176/2018/VZ-14489/2018/523/VHm ze dne 21. 5. 2018, kterým bylo správní řízení zastaveno. V této věci je vedeno samostatné řízení o rozkladu pod sp. zn. ÚOHS-R0104/2018/VZ. Závěrem dodávám, že rozhodnutí o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0104/2018/VZ a rozhodnutí o rozkladu řešeném v tomto správním řízení jsou vydávána současně.

Shrnutí

26.         Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda bylo v daném případě potřeba nařídit předběžné opatření. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl všechny skutečnosti, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že navrhovatel nesplnil procesní podmínky pro vedení přezkumného řízení, když podal návrh na zahájení řízení v předmětné veřejné zakázce po uplynutí zákonné lhůty. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

VII.        Závěr

27.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodu uváděných v rozkladu.

28.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Mgr. Filip Toul, advokát, Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice

2.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 53 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz