číslo jednací: R0074/2018/VZ-20416/2018/321/OMa

 

V řízení o rozkladu ze dne 8. 5. 2018, jenž byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen dne 9. 5. 2018 navrhovatelem – 

• ASTALDI S.p.A., číslo registrace v rejstříku společností: 0039897058, se sídlem Via Giulio Vincenzo Bona, 65 – 00156, Roma, Italská republika, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci JUDr. Lenkou Příkazskou, advokátkou, zapsanou u ČAK pod č. 8729, se sídlem HSP & Partners advokátní kancelář v. o. s., Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,
• IC Içtaş Inşaat Sanayi ve Ticaret A.Ş., se sídlem Maçka Cad. Feza Apartmanı No: 1/10 Maçka Istanbul, Turecká republika, ve správním řízení zastoupená na základě Společenské smlouvy ze dne 18. 11. 2016 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 8. 2. 2018 společností  ASTALDI S.p.A., číslo registrace v rejstříku společností: 0039897058, se sídlem Via Giulio Vincenzo Bona, 65 – 00156, Roma, Italská republika, která je ve správním řízení zastoupena na základě plné moci JUDr. Lenkou Příkazskou, advokátkou, zapsanou u ČAK pod č. 8729, se sídlem HSP & Partners advokátní kancelář v. o. s., Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,

společníci společnosti „Sdružení pro D35 Časy - Ostrov“,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0049/2018/VZ-12118/2018/522/JKr ze dne 23. 4. 2018 vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

učiněných ve veřejné zakázce s názvem „D35 Časy - Ostrov“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a  ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 634895, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 7. 2017, a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2016/S 185-332397 dne 24. 9. 2016, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 7. 2017 pod zn. 2017/S 136-278416,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0049/2018/VZ-12118/2018/522/JKr ze dne 23. 4. 2018

 

r u š í m

 

a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele dne 9. 2. 2018 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0049/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D35 Časy - Ostrov“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a  ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 634895, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 7. 2017, a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2016/S 185-332397 dne 24. 9. 2016, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 7. 2017 pod zn. 2017/S 136-278416,

 

z a s t a v u j i .

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 9. 2. 2018 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele –

• ASTALDI S.p.A., číslo registrace v rejstříku společností: 0039897058, se sídlem Via Giulio Vincenzo Bona, 65 – 00156, Roma, Italská republika, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci JUDr. Lenkou Příkazskou, advokátkou, zapsanou u ČAK pod č. 8729, se sídlem HSP & Partners advokátní kancelář v. o. s., Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,
• IC Içtaş Inşaat Sanayi ve Ticaret A.Ş., se sídlem Maçka Cad. Feza Apartmanı No: 1/10 Maçka Istanbul, Turecká republika, ve správním řízení zastoupená na základě Společenské smlouvy ze dne 18. 11. 2016 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 8. 2. 2018 společností ASTALDI S.p.A., číslo registrace v rejstříku společností: 0039897058, se sídlem Via Giulio Vincenzo Bona, 65 – 00156, Roma, Italská republika, která je ve správním řízení zastoupena na základě plné moci JUDr. Lenkou Příkazskou, advokátkou, zapsanou u ČAK pod č. 8729, se sídlem HSP & Partners advokátní kancelář v. o. s., Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,

společníci společnosti „Sdružení pro D35 Časy - Ostrov“, (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D35 Časy - Ostrov“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 634895, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 7. 2017, a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2016/S 185-332397 dne 24. 9. 2016, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 7. 2017 pod zn. 2017/S 136-278416 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je stavba čtyřproudé komunikace kategorie R 25,5/120 o délce 13,5 km. Zadavatel v oznámení o zakázce jako předpokládanou hodnotu veřejné zakázky uvedl částku 4 977 mil. Kč.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 23. 4. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0049/2018/VZ-12118/2018/522/JKr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým výrokem I. zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo odst. 2 zákona. Výrokem II. pak Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti postupu zadavatele při poskytování dodatečné informace č. 16 ze dne 27. 9. 2017, konkrétně proti údajně nedostatečnému prodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

4.             Výrok I. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tak, že zadavatel správně posoudil předložení formuláře č. 1.5 navrhovatelem bez uvedení závazku k odkoupení „štěpkovaného materiálu“ v množství a za jednotkové ceny tak, jak zadavatel požadoval ve formuláři č. 1.5 ve znění dodatečných informací č. 16 ze dne 27. 9. 2017 a dále současné neuvedení tohoto závazku v jiné části nabídky, jako nesplnění předmětného požadavku zadavatele, když z obsahu navrhovatelem předloženého formuláře a dalších dokumentů předložených v nabídce (zejm. dopis nabídky, návrh smlouvy o dílo, oceněný soupis prací - výkaz výměr) zadavatel nemohl učinit nepochybný závěr o přijetí předmětného závazku navrhovatelem.

5.             Výrok II. napadeného rozhodnutí pak Úřad odůvodnil tak, že podle § 110 odst. 7 věty páté zákona jepodmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci řádné a včasné podání námitek. Podle § 110 odst. 2 zákona lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel o tomto domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl nejpozději dne 29. 9. 2017, když obdržel citované dodatečné informace spolu s informací o konkrétním prodloužení lhůty pro podání nabídek, této části návrhu měly předcházet námitky navrhovatele podané do 15 dnů od 29. 9. 2017, tj. do 16. 10. 2017 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den). Navrhovatel však námitky vůči postupu zadavatele při poskytování předmětné dodatečné informace v zákonem předpokládané lhůtě nepodal, resp. nepodal je vůbec. Z toho je zřejmé, že návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a tato podmínka pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci nebyla splněna. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesplnil tuto podmínku, Úřad dospěl k závěru, že návrh v části směřující proti postupu zadavatele při poskytování předmětné dodatečné informace nebyl podán oprávněnou osobou.

III.           Námitky rozkladu

6.             Dne 9. 5. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 8. 5. 2018 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 23. 4. 2018. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

7.             V odůvodnění rozkladu navrhovatel namítá, že se ve své nabídce zavázal k odkupu štěpkového materiálu, jak to po něm vyžadovala zadávací dokumentace. Jeho nabídka však musí být posuzována komplexně, kdy nelze posuzovat jednotlivé části nabídky izolovaně. Uvedené dle navrhovatele například vyplývá z položkového rozpočtu a podepsaného návrhu smlouvy o dílo. V souvislosti s tím navrhovatel také namítá, že není nutné výslovně převzít určitý závazek konkrétním formulářem, ale je dle něj důležité, aby bylo zřejmé, že jeho závazek byl přijat, a to kdekoliv v nabídce, což se dle něj v daném případě také stalo.

8.             Dále navrhovatel namítá, že se jedná pouze o bagatelní část závazku (tato část má dle navrhovatele hodnotu cca 8 000 Kč) s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (která činí 5 000 000 000 Kč). Současně s tím navrhovatel upozorňuje na formální pochybení zadavatele, který si způsobil nepřehlednost zadávací dokumentace sám, a to jejím častým doplňováním a změnami a také její celkovou zmatečnou strukturou.

9.             Navrhovatel dále namítá, že vzhledem k marginálnímu významu jeho pochybení, a také vzhledem k tomu, že se jednalo o položku, která nebyla předmětem hodnocení, měl zadavatel pro dodržení zásad zadávacího řízení vyzvat navrhovatele k vysvětlení nabídky. Toto pak dle navrhovatele potvrzuje i zadávací dokumentace, ve které je uvedeno, že k vyloučení účastníka by mělo dojít až podle okolností, které by to ospravedlňovaly. Své vyloučení tedy navrhovatel považuje za nepřiměřené, a dle něj se přiměřeností tohoto kroku měl zabývat Úřad, což však neučinil.

10.         Navrhovatel rovněž namítá příznivější právní úpravu na základě zadávacích směrnic, aktuální judikatury a dalších rozhodnutí Úřadu. Postup zadavatele, při kterém nevyzval navrhovatele k vysvětlení své nabídky, považuje navrhovatel jako rozporný se zásadou zachování široké hospodářské soutěže, přičemž na tuto zásadau dle navrhovatele rezignoval i Úřad.

11.         Navrhovatel tedy uvádí, že jeho pochybení bylo na první pohled zřejmou chybou, která byla odůvodnitelná a odstranitelná a považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, s nedostatečně zjištěným skutkovým stavem a nesprávným právním posouzením věci.

Závěr rozkladu

12.         Z výše uvedených důvodů se navrhovatel domáhá, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že zadávací řízení zruší, nebo aby změnil napadené rozhodnutí tak, že zruší rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a zároveň zruší rozhodnutí o námitkách, nebo aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

13.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

14.         Dne 24. 5. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele označené jako „Sdělení zadavatele o provedení úkonu v zadávacím řízení ‚D35 Časy – Ostrov‘“, ze dne 23. 5. 2018. V tomto podání zadavatel Úřadu sdělil, že dne 22. 5. 2018 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – „Společnost EUROVIA + Metrostav + SWIETELSKY, D35 Časy – Ostrov“, vedoucí společnosti EUROVIA CS, a.s., se sídlem EUROVIA CS, a.s., odštěpný závod oblast Čechy střed, závod Čechy východ, Piletická 498, 503 41 Hradec Králové – Pouchov (dále též „vybraný uchazeč“).

15.         Zjištění o uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku bylo ověřeno předsedou Úřadu v registru smluv (https://smlouvy.gov.cz/smlouva/5652331).

16.         Dne 15. 5. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu, v němž zadavatel konstatuje, že napadené rozhodnutí je věcně a skutkově správné, tvrzení navrhovatele jsou mylná, účelová, zavádějící a neopírající se o relevantní ustanovení zákona. Jednotlivé argumenty navrhovatele pak zadavatel považuje za správně vypořádané jak v rámci svých úkonů, tak v rámci napadeného rozhodnutí.

17.         Předseda Úřadu následně vydal usnesení č. j. ÚOHS-R0074/2018/VZ-16600/2018/321/OMa ze dne 6. 6. 2018, jímž určil účastníkům správního řízení lhůtu 7 dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Toto usnesení bylo účastníkům řízení doručeno dne 11. 6. 2018.

18.         Navrhovatel tohoto práva nevyužil.

19.         Dne 18. 6. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel opakuje, že uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Na základě znění § 90 odst. 4 správního řádu v kombinaci s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zadavatel dochází k závěru, že má být správní řízení zastaveno a tedy navrhuje, aby předseda Úřadu správní řízení sp. zn. ÚOHS-R0074/2018/VZ zastavil.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

21.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

22.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

23.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

24.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

25.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

26.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

27.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

28.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012 nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

29.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tedy s tím, čeho se navrhovatel domáhal.

30.         Zadavatel prokázal, že podle § 82 zákona uzavřel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu s vybraným uchazečem dne 22. 5. 2018. Uzavřením smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem, spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

31.         Uložit nápravné opatření ve smyslu ustanovení § 118 zákona není tedy možné. Z důvodu uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky konstatuji, že se návrh navrhovatele stal bezpředmětným, neboť odpadl předmět řízení a Úřad již nemůže v zákonných mezích rozhodnout. Nastala tak skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

32.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

33.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.

34.         K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“

35.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh navrhovatele, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. k nápravnému opatření v podobě zrušení určitého úkonu zadavatele.

36.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

37.         Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího, pokud nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení. Takovouto skutečnost pak představuje právě výše uvedená bezpředmětnost žádosti navrhovatele. Zároveň je tím ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

38.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele tak konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, kvůli které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.

39.         Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky a dále, že na předmět plnění veřejné zakázky již byla před vydáním tohoto rozhodnutí uzavřena smlouva, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, a proto jsem postupem podle výše citovaných ustanovení napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

40.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků je naplněna i poslední podmínka pro aplikaci § 90 odst. 4 správního řádu. K této problematice se rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, když konstatoval, že „zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Nejedná se odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu.“

VI.          Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

42.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.             JUDr. Lenka Příkazská, advokátka, HSP & Partners advokátní kancelář v. o. s., Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy