číslo jednací: R0072/2018/VZ-20409/2018/323/PMo

Instance I.
Věc Resortní elektronický systém spisové služby
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
  2. S.ICZ a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 11. 7. 2018
Dokumenty file icon 2018_R0072.pdf 363 KB

Č. j.: ÚOHS-R0072/2018/VZ-20409/2018/323/PMo

 

Brno: 11. července 2018

 

V řízení o rozkladu ze dne 7. 5. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož

dne navrhovatelem –

 

  • společností S.ICZ a.s., IČO 26482444, se sídlem Na Hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 - Nusle, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 24. 7. 2017 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, IČO 71456554, se sídlem Kostelní 6, 170 00 Praha 7,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0484/2017/VZ-11925/2018/512/AKp ze dne 20. 4. 2018, vydaném ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

 

  • Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2,

 

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Resortní elektronický systém spisové služby“,

zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 7. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 7. 2016 pod ev. č. 359615, ve znění oprav ze dne 26. 7. 2016, ze dne 2. 9. 2016, ze dne 7. 9. 2016 a ze dne 26. 9. 2016, a v Úředním věstníku

Evropské unie uveřejněno dne 26. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 142-257632,

 

 

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:  

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0484/2017/VZ-11925/2018/512/AKp ze dne 20. 4. 2018,

 

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0484/2017/VZ

 

 

z a s t a v u j i .

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0484/2017/VZ zahájeném dne 11. 12. 2017 obdržel dne 7. 5. 2018 rozklad navrhovatele – společnosti S.ICZ a.s., IČO 26482444, se sídlem Na Hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 - Nusle, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 24. 7. 2017 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, IČO 71456554, se sídlem Kostelní 6, 170 00 Praha 7, (dále jen „navrhovatel“) – proti rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHSS0484/2017/VZ-11925/2018/512/AKp ze dne 20. 4. 2018, (dále jen „napadené rozhodnutí“) ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Resortní elektronický systém spisové služby“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 7. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 7. 2016 pod ev. č. 359615, ve znění oprav ze dne 26. 7. 2016, ze dne 2. 9. 2016, ze dne 7. 9. 2016 a ze dne 26. 9. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 142-257632, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V návrhu navrhovatel brojil zejména proti svému vyloučení z účasti na zadávacím řízení, které zadavatel provedl rozhodnutím o vyloučení ze dne 6. 11. 2017. Důvodem pro vyloučení bylo dle rozhodnutí o vyloučení nesplnění požadavků zadavatele stanoveného v zadávací dokumentaci navrhovatelem, konkrétně podmínky stanovené v Příloze č. 10 v rámci požadavku s kódem NPI004, ve které zadavatel stanovil v rámci požadavků na nabídkový prototyp požadavek: „Licence spojené s realizací prototypu a nezbytné pro hodnocení prototypu jsou zapůjčené uchazečem po celou dobu běhu zadávací lhůty. Pro potřeby prototypu lze použít testovací či vývojářské licence, pokud jejich použití nepřináší žádná omezení z hlediska funkčnosti prototypu“. Dle navrhovatele samotný prototyp není předmětem veřejné zakázky, ale pouze nástrojem hodnocení a absence licencí, které by v rámci samotného plnění veřejné zakázky dle navrhovatele zajišťoval zadavatel, tak nemůže být důvodem pro vyloučení.

3.             Navrhovatel dále zpochybnil formální stránku svého vyloučení, když uvedl, že dokumentace děje pomocí snímku obrazovky, jak ji provedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení, považuje „za zcela neprůkaznou“. Navrhovatel též upozornil na nejasnosti v datech pořízených snímků a datech uvedených v textu odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, která jsou dle jeho tvrzení rozdílná.

4.             Navrhovatel rovněž napadl proces hodnocení nabídek, kdy dle jeho tvrzení zadavatel nebyl oprávněn aplikovat ustanovení § 79 odst. 6 zákona, dle kterého pokud zůstane v zadávacím řízení pouze jedna nabídka, zadavatel neprovádí její hodnocení.

5.             Navrhovatel požadoval, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a veškerých následujících úkonů zadavatele, případně aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a dne 20. 4. 2018 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0484/2017/VZ-11925/2018/512/AKp (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1.

7.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že platnost testovacích licencí k databázovému SW MSSQL Server, spojených s realizací prototypu navrhovatele a nezbytných pro jeho hodnocení, vypršela před koncem zadávací lhůty stanovené zadavatelem, tedy před 4. 10. 2017, což jednoznačně vyplývá z tvrzení navrhovatele ze dne 19. 2. 2018 a potvrzuje to i fakt, že hodnotící komise nemohla dle protokolu ze 14. jednání nové hodnotící komise ze dne 12. 9. 2017 spustit prototyp navrhovatele z důvodu, že jedna z licencí spojená s realizací daného prototypu a nezbytná pro jeho hodnocení, resp. platnost této licence, expirovala, a to v době před koncem zadávací lhůty stanovené zadavatelem. Podle Úřadu tedy navrhovatel zadavateli nezapůjčil předmětné licence na celou dobu běhu zadávací lhůty, a proto nedodržel podmínku zadavatele stanovenou v příloze č. 10 zadávací dokumentace Závazné funkční a technické požadavky na prototyp v rámci požadavku označeného kódem NPI004 a nazvaného „Licence“. Na základě těchto skutečností Úřad učinil stěžejní závěr, dle něhož v postupu hodnotící komise, která nabídku navrhovatele z výše uvedeného důvodu vyřadila, ani v postupu zadavatele, který dle § 76 odst. 6 zákona navrhovatele rozhodnutím ze dne 6. 11. 2017 vyloučil z účasti v zadávacím řízení, nelze shledat rozpor se zákonem.

III.           Námitky rozkladu

8.             Dne 7. 5. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 23. 4. 2018. Rozklad tedy byl podán v zákonné lhůtě.

9.             Navrhovatel v rozkladu uvádí, že napadené rozhodnutí je nesprávné, neboť skutkové závěry Úřadu nezohledňují shromážděné podklady pro rozhodnutí a provedené důkazy, s nimiž se Úřad nevypořádal, a rozhodnutí zadavatele o výběru nevhodnější nabídky nebylo ze strany Úřadu řádně přezkoumáno.

10.         Podle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí mj. nevypořádal s jím tvrzenými rozpory v činnosti hodnotící komise, které vedly k vyřazení nabídky navrhovatele a vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení veřejné zakázky, tedy k přijetí rozhodnutí zadavatele o vyloučení. Navrhovatel uvádí, že data pořízení snímků dokumentovaných v rozhodnutí zadavatele o vyloučení nekorespondují s daty, která zadavatel uvedl v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel uvádí, že jednání hodnotící komise, na kterém údajně došlo k rozpečetění prototypu a pokusu o jeho spuštění, je 14. jednání nové hodnotící komise ze dne 12. 9. 2017, avšak tato skutečnost naprosto nekoresponduje se zadavatelem popsaným dějem.

11.         Navrhovatel dále namítá, že s jeho prototypem bylo zadavatelem (hodnotící komisí) manipulováno mimo jednání hodnotící komise a mimo program a zmocnění hodnotící komise pro posuzování nabídek zaznamenaný v protokolech. Ve dnech 16. 8. 2017, 8. 9. 2017 ani 14. 9. 2017 (data, kdy mělo dojít ke spouštění prototypu) se dle navrhovatele žádné jednání hodnotící komise nekonalo. Navrhovatel dodává, že stěžejní protokol z 14. jednání nové hodnotící komise ze dne 12. 9. 2017 byl doplňován přílohami dodatečně a nelze přesně stanovit, kdy (pravděpodobně mezi prvním vyloučením navrhovatele, neboť v prvním rozhodnutí o vyloučení ze dne 22. 9. 2017 žádné takové odůvodnění není – a v té době pravděpodobně ani neexistovalo – a mezi druhým vyloučením navrhovatele na základě rozhodnutí o vyloučení dne 6. 11. 2017, tedy po uplynutí zadávací lhůty, kdy ani povinnost zapůjčit licence k prototypu již netrvala). Rozhodnutí zadavatele o vyloučení, které bylo předmětem přezkumu, je tak dle navrhovatele zmatečné, neprůkazné a neodpovídající ději zdokumentovanému v protokolech z jednání hodnotící komise.

12.         Navrhovatel v rozkladu dále zpochybňuje konstatování Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí, že předmětem tohoto správního řízení není přezkum postupu hodnotící komise při posuzování nabídky vybraného uchazeče – společností S&T CZ s.r.o., IČO 44846029, se sídlem Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč“), a že se příslušnou argumentací navrhovatele nemůže zabývat (viz bod 100. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Navrhovatel tento postup Úřadu označuje za vadný, jelikož předmětem správního řízení byl nejen přezkum rozhodnutí zadavatele o vyloučení, ale též přezkum rozhodnutí o výběru. Navrhovatel připomíná, že již v návrhu na zahájení správního řízení namítal účelovost postupu zadavatele, která byla potvrzena na základě shromážděných podkladů pro napadené rozhodnutí, k nimž navrhovatel neměl při zahájení správního řízení přístup. Navrhovatel má za to, že jím uvedená tvrzení ohledně postupu zadavatele vůči vybranému uchazeči dokládají porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení při posuzování nabídky vybraného uchazeče a vzbuzují důvodnou pochybnost o pravých důvodech postupu zadavatele. Toto porušení základních zásad zadávacího řízení zakotvených v § 6 zákona mělo vliv na vydání rozhodnutí zadavatele o výběru, které mělo být dle návrhu navrhovatele také předmětem přezkumu. Navrhovatel je tak přesvědčen, že Úřad měl postup zadavatele ve vztahu k vybranému uchazeči přezkoumat, neboť vady postupu zadavatele měly bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky a odůvodňovaly uložení nápravného opatření v této části přezkumu.

Závěr rozkladu

13.         Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil nebo jej změnil tak, že uloží zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení a oznámení o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 6. 11. 2017, jakož i veškeré navazující úkony i předcházející úkony posouzení a hodnocení nabídek, případně aby zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

14.         Dne 15. 5. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne, v němž uvedl, že jelikož navrhovatel v rozkladu neuvádí žádné nové skutečnosti a tvrzení oproti předchozím podáním, odkazuje na svá rozhodnutí o námitkách a na své předchozí vyjádření, ve kterých se k relevantním skutečnostem podrobně vyjádřil, přičemž nadále trvá na tom, že zadávací podmínky byly jednoznačné, jasné a srozumitelné, a že posouzení nabídek všech uchazečů bylo transparentní a nediskriminační. Zadavatel navrhl, aby Úřad napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

15.         Dne 29. 5. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele označené jako „Informace o uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem“, z téhož dne. V tomto podání zadavatel Úřadu sdělil, že s ohledem na to, že Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0484/2017/VZ-11923/2018/512/AKp ze dne 20. 4. 2018 zrušil předběžné opatření spočívající v zákazu zadavateli uzavřít smlouvu, uzavřel dne 16. 5. 2018 s vybraným uchazečem smlouvu (dále jen „smlouva“). Zadavatel doplnil, že smlouva je uveřejněna na jeho profilu (viz https://mpsv.ezak.cz/contract_display_2438.html).  

 

16.         Dne 4. 6. 2018 Úřad obdržel podání navrhovatele označené jako „Informace Navrhovatele o uzavření smlouvy“, z téhož dne. V tomto podání navrhovatel Úřad informoval, že dne 31. 5. 2018 obdržel oznámení zadavatele o tom, že dne 16. 5. 2018 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu.

17.         Dne 4. 6. 2018 Úřad obdržel podání zadavatele označené jako „Informace o uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem – doplnění skenu podpisu smlouvy“, z téhož dne. V příloze tohoto podání zadavatel Úřadu v příloze předložil sken textové části smlouvy včetně podpisů smluvních stran.

18.         Zjištění o uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku bylo ověřeno v registru smluv (viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/5703131) a předmětná smlouva byla založena do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0484/2017/VZ. Smlouva se tedy stala podkladem pro vydání rozhodnutí.

19.         Dne 5. 6. 2018 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R0072/2018/VZ-16061/2018/323/LVa, kterým podle § 39 odst. 1 v návaznosti na § 36 odst. 3 správního řádu a podle § 117c odst. 3 zákona určil účastníkům správního řízení lhůtu sedmi kalendářních dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu - vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

20.         Dne 12. 6. 2018 obdržel předseda Úřadu vyjádření navrhovatele z téhož dne obsahující stanovisko týkající se podkladů rozhodnutí. Navrhovatel v něm uvádí, že se seznámil s podklady pro rozhodnutí, zejména pak se smlouvou uzavřenou mezi zadavatelem a vybraným uchazečem. Navrhovatel má za to, že uzavřením smlouvy byl zmařen účel správního řízení, resp. že jeho návrh se stal v důsledku uzavření smlouvy bezpředmětným, neboť uzavření smlouvy v zadávacím řízení je právní skutečností odůvodňující zastavení řízení ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, kdy o projednávané věci nelze po uzavření smlouvy meritorně rozhodnout, a tedy ani přezkoumat napadené rozhodnutí a předcházející řízení. Navrhovatel doplňuje, že za těchto okolností je dána aplikace § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu ve spojení s § 152 odst. 4 a § 90 odst. 4 správního řádu, kdy správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou, resp. zruší napadené rozhodnutí a správní řízení zastaví.

21.         Navrhovatel v závěru svého vyjádření uvádí, že přestože jeho návrh i rozklad proti napadenému rozhodnutí byly podány důvodně, předpokládá, že předseda Úřadu zruší napadené rozhodnutí a správní řízení zastaví.

IV.          Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

23.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

24.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

25.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

26.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

27.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

28.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

29.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

30.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. NSS v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „[d]ůvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

31.         Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo podle § 113 zákona zahájeno na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, tj. cílem návrhu navrhovatele, je uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, jakož i veškerých navazujících úkonů, případně v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

32.         Dne 7. 5. 2018 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž tento Úřadu sdělil, že veřejná zakázka byla zadána, tedy byla uzavřena předmětná smlouva na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Předmětná smlouva byla následně založena do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0484/2017/VZ a všem účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Uzavřením předmětné smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

33.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v tomto správním řízení došlo k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, jakož i veškeré navazující úkony, případně zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku nápravným opatřením ze strany Úřadu.

34.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu by pro navrhovatele nemělo význam, neboť žádné rozhodnutí by již navrhovateli neumožnilo znovu se účastnit zadávacího řízení. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

35.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil NSS ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ Dle názoru NSS pak „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

36.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl NSS v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.

37.         K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil NSS ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že [Ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“

38.         S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nastal takový stav, který je nutno vnímat jako bezpředmětnost žádosti ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, v rámci jehož průběhu by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit jednotlivý úkon zadavatele či zadávací řízení.

39.         V takovém případě ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

40.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením předmětné smlouvy došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout. Současně však připomínám, že Úřad v rámci prvostupňového řízení řádně návrh navrhovatele přezkoumal, když dospěl k závěru, že tento nebyl důvodný.

41.         K tomu poznamenávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání přestupků podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

42.         Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, kterým Úřad zamítl návrh navrhovatele, neboť Úřad nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření dle odstavce 1, přičemž se napadené rozhodnutí vztahuje k zadávacímu řízení, které již bylo ukončeno uzavřením smlouvy, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.

43.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, je naplněna i poslední podmínka pro aplikaci § 90 odst. 4 správního řádu. K této problematice se rovněž vyjádřil NSS v rozsudku citovaném v bodě 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí, když konstatoval, že „zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Nejedná se o odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu.“

VI.          Závěr

44.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

45.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.         Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 01

Praha 2

2.         Mgr. Petra Koutná, Kostelní 6, 170 00 Praha 7

           

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]  Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz