číslo jednací: S0147/2018/VZ-18428/2018/512/KMo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve správním řízení zahájeném dne 20. 4. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Nepomuk, IČO 00256986, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk z.s., IČO 49182587, se sídlem Nádražní 402, 335 01 Nepomuk, kteří dne 12. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 16. 1. 2018 společností STAVEBNÍ PORADNA, spol. s r.o., IČO 62508822, se sídlem Průběžná 2521/48, 370 04 České Budějovice 3,
• navrhovatel – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Cvokařská 10, 301 00 Plzeň,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Víceúčelové hřiště Nepomuk“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 3. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Nepomuk, IČO 00256986, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk z.s., IČO 49182587, se sídlem Nádražní 402, 335 01 Nepomuk, kteří dne 12. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Víceúčelové hřiště Nepomuk“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 3. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, postup pro vyřizování námitek stanovený v ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, když rozhodnutímze dne 11. 4. 2018 o námitkách stěžovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Cvokařská 10, 301 00 Plzeň – jež byly zadavateli doručeny dne 28. 3. 2018, se podrobně nevyjádřil k námitce stěžovatele ohledně:

• nezákonnosti nastavení kritérií technické kvalifikace v bodu 5.4 zadávací dokumentace, kde zadavatel pro jejich prokázání požadoval doložení seznamu stavebních prací podle § 79 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, jehož součástí bude

o      seznam minimálně 5 stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejichž předmětem plnění byla výstavba nebo rekonstrukce hřiště s UMT povrchem III. generace, na které byla vydána řádná Atestace Fotbalové asociace České republiky, a to samostatně nebo včetně atletického oválu okolo hřiště v minimální hodnotě 9 000 000,-- Kč bez DPH za každou významnou stavební práci, přičemž alespoň u dvou referencí se musí jednat o hřiště s UMT včetně atletického oválu okolo hřiště. Účastník zadávacího řízení doloží spolu se seznamem stavebních prací, jejichž předmětem plnění byla výstavba nebo rekonstrukce hřiště s UMT povrchem III. generace, Atestaci Fotbalové asociace České republiky, která byla vydána na účastníka zadávacího řízení, jakožto dodavatele povrchu hřiště s UMT povrchem III. generace,

čímž se předmětné rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 4. 2018 o námitkách stěžovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Nepomuk, IČO 00256986, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk z.s., IČO 49182587, se sídlem Nádražní 402, 335 01 Nepomuk, kteří dne 12. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ruší rozhodnutí zadavateleze dne 11. 4. 2018 o námitkách stěžovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Cvokařská 10, 301 00 Plzeň – učiněné v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Víceúčelové hřiště Nepomuk“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 3. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne.

 

III.

Zadavateli – město Nepomuk, IČO 00256986, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk z.s., IČO 49182587, se sídlem Nádražní 402, 335 01 Nepomuk, kteří dne 12. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu – se podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0147/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Cvokařská 10, 301 00 Plzeň – ze dne 20. 4. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvuv zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Víceúčelové hřiště Nepomuk“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 3. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne.

 

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Nepomuk, IČO 00256986, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk z.s., IČO 49182587, se sídlem Nádražní 402, 335 01 Nepomuk, kteří dne 12. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu – ukládá povinnost

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých)

 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – město Nepomuk, IČO 00256986, se sídlem náměstí Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk z.s., IČO 49182587, se sídlem Nádražní 402, 335 01 Nepomuk, kteří dne 12. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 16. 1. 2018 společností STAVEBNÍ PORADNA, spol. s r.o., IČO 62508822, se sídlem Průběžná 2521/48, 370 04 České Budějovice 3 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) zadávací řízení na veřejnou zakázku „Víceúčelové hřiště Nepomuk“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 3. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu 3.1 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ“ zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky vymezen následovně: „Předmětem této veřejné zakázky je provedení stavebních prací, které jsou technicky definovány zpracovanou projektovou dokumentací. Předmět plnění veřejné zakázky je dále podrobněji vymezen podmínkami v textové části zadávací dokumentace stavby, soupisem prací a soupisem vedlejších a ostatních nákladů.

Součástí díla jsou všechny nezbytné práce a činnosti pro komplexní dokončení díla v celém rozsahu zadání, který je vymezen projektem, určenými standardy a obecně technickými požadavky na výstavbu.“.

3.             V návrhu smlouvy o dílo, která je součástí a zvláštní přílohou č. 6 zadávací dokumentace, zadavatel v článku II. „Předmět plnění“ odst. II.1. stanovil, že „[p]ředmětem plnění podle této smlouvy je zhotovení stavebního díla (dále jen díla) „Víceúčelové hřiště Nepomuk“ v rozsahu podle zadávací dokumentace zakázky, kterou tvoří:

• projektová dokumentace „Víceúčelové hřiště s atletickými disciplínami“, soupis prací a dodávek a soupis vedlejších a ostatních nákladů, které zpracovala DM – PROJEKCE A STAVITELSTVÍ s.r.o., Nádražní 290, 330 03 Chrást, IČ: 06262597
• zadávací podmínky veřejné zakázky, které zpracovala STAVEBNÍ PORADNA, spol. s r.o., Průběžná 48, 370 04 České Budějovice, IČ: 62508822

a nabídka zhotovitele ze dne __. __. 2018 (doplní zadavatel).“

4.             Podle bodu 3.1 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 23.784.332,- Kč bez DPH.

5.             Dne 28. 3. 2018 byly zadavateli doručeny dodavatelem – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Cvokařská 10, 301 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 27. 3. 2018 směřující proti zadávací dokumentaci (zadávacím podmínkám) předmětné veřejné zakázky.

6.             Námitky navrhovatele zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 4. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítnul.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a má za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení nezákonně, podal návrh ze dne 20. 4. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele včetně rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 4. 2018 o odmítnutí námitek navrhovatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Úřad obdržel předmětný návrh dne 20. 4. 2018 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

9.             Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

Obsah návrhu ze dne 20. 4. 2018

10.         Návrh směřuje proti zadávací dokumentaci (zadávacím podmínkám) předmětné veřejné zakázky a proti rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.

11.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací podmínky na předmětnou veřejnou zakázku jsou stanoveny v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a rozhodnutí o námitkách navrhovatele „je nezákonné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“. Podle navrhovatele zadavatel porušil při zadávání předmětné veřejné zakázky zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona.

12.         V prvé řadě navrhovatel reaguje na tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, „že může být otázkou výkladu, zda by neměl navrhovatel uvést tvrzení o tom, kdy se dozvěděl o domnělém porušení ZZVZ tak, aby byla vyloučena opožděnost námitek.“ V této souvislosti navrhovatel odkazuje na ustanovení § 242 zákona, který stanoví, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele směřovaly proti zadávací dokumentaci (zadávacím podmínkám), byla podle navrhovatele zákonná lhůta k podání námitek navrhovatelem dodržena.

13.         Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel porušil ustanovení § 54 odst. 6 zákona ve spojení s ustanovením § 36 odst. 5 zákona, když podle názoru navrhovatele lhůty určené zadavatelem, tj. lhůta pro podání nabídek a lhůta pro prohlídku místa plnění není přiměřená s ohledem na předmět a rozsah veřejné zakázky a zadavatel byl, podle názoru navrhovatele, povinen i s ohledem na ustanovení § 97 písm. b) lhůty přiměřeně prodloužit, tzn. že lhůta pro podání nabídek měla být zadavatelem stanovena na více než 12 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení jak je uvedeno v bodu 2.6 zadávací dokumentace. Dále navrhovatel konstatuje, že aby byla dodržena lhůta pro prohlídku místa plnění v souladu se zákonem, tj. 5 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek, která byla zadavatelem stanovena do 28 3. 2018 do 9:00 hodin, musela by se prohlídka místa plnění konat dne 20. 3. 2018 a nikoliv dne 21. 3. 2018 v 10:00 hodin. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel byl povinen lhůty přiměřeně prodloužit a skutečnost, že ani sám navrhovatel se prohlídky místa plnění nezúčastnil „nezbavuje zadavatele odpovědnosti za nezákonný postup.“.

14.         Navrhovatel v návrhu dále konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, když přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na účastníky zadávacího řízení, čímž podle názoru navrhovatele „ovlivnil vůli dodavatelů účastnit se zadávacího řízení a ovlivnil tak výběr dodavatele.“ Toto nezákonné přenesení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele vyplývá, podle navrhovatele, zejména z ustanovení článku II. „Předmět plnění“ návrhu smlouvy o dílo.  Navrhovatel uvádí, že jak vyplývá z ustanovení § 92 zákona, „musí zadávací dokumentace obsahovat dokumentaci a soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou.“ A soupis prací pak podle navrhovatele musí obsahovat veškeré předpokládané stavební práce, dodávky nebo služby nezbytné pro zhotovení stavebního objektu, inženýrského objektu nebo provozního souboru a zadavatel podle navrhovatele „nesmí přenášet na dodavatele odpovědnost za nesoulad mezi projektovou dokumentací a soupisem prací v tom smyslu, že by vybraný dodavatel byl například povinen chybějící položky v soupise prací provést na své náklady.“.

15.         Navrhovatel dále spatřuje pochybení zadavatele v porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, a to v požadavku zadavatele na prokázání technické kvalifikace uvedené v bodu 5.4 „TECHNICKÁ KVALIFIKACE (§ 79)“ zadávací dokumentace, neboť podle navrhovatele se jedná o požadavky nepřiměřené a diskriminační, a to jak požadavek na doložení minimálně 5 stavebních prací za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení v minimální hodnotě 9.000.000,- Kč bez DPH, na které byla vydána řádná Atestace Fotbalové asociace České republiky s tím, že Atestace Fotbalové asociace České republiky musí být vydána na účastníka zadávacího řízení, jakožto dodavatele povrchu hřiště s UMT povrchem III. generace, tak požadavek, že u 2 referencí se musí jednat o hřiště s UMT povrchem III. generace včetně atletického oválu okolo hřiště. V této souvislosti navrhovatel žádá, aby Úřad vyzval Fotbalovou asociaci České republiky případně Komisi pro stadiony a hrací plochy FAČR „ke sdělení bližších informací o investorech (zadavatelích) těchto hřišť a dále vyzval investory (zadavatele) těchto atestovaných hřišť FAČR ke sdělení požadovaných údajů: jaká byla hodnota novostavby či rekonstrukce realizovaného sportovního hřiště s umělým trávníkem III. generace, zda byl jeho součástí atletický ovál a jaký je datum provedení, resp. dokončení realizace stavební práce.“ Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se navíc v rozhodnutí o námitkách s těmito navrhovatelem namítanými skutečnosti řádně nevypořádal a rozhodnutí o námitkách se tak podle navrhovatele stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

16.         Navrhovatel též namítá, že ze strany zadavatele došlo k porušení zásady rovnosti, přiměřenosti a transparentnosti řízení, když zadavatel v bodu 10. „INFORMACE O PODDODAVATELÍCH“ zadávací dokumentace a v článku VII. „Provádění díla“ odst. VII.13. návrhu smlouvy o dílo stanovil požadavek na předložení seznamu poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi známi s vymezením věcného a finančního plnění a seznamu poddodavatelů, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci s tím, „že zakázku nepostoupí jinému zhotoviteli a ani nezmění další zhotovitele – poddodavatele – uvedené v nabídce bez písemného souhlasu zadavatele“, přičemž porušení těchto povinností „je zvlášť závažným a podstatným porušením povinností zhotovitele, které zakládá právo objednatele od této smlouvy odstoupit a právo na sjednanou smluvní pokutu i náhradu vzniklé škody.“, v čemž navrhovatel spatřuje neodůvodněné zvýhodnění dodavatelů, kteří neznají své poddodavatele ke dni podání nabídek nebo budou dílo realizovat vlastními kapacitami, neboť podle navrhovatele „[d]odavatel, který předložil v nabídce seznam poddodavatelů, je oprávněn jejich změnu provést pouze na základě písemného souhlasu zadavatele, oproti tomu dodavatel, který poddodavatele neuvedl, může dílo realizovat prostřednictvím jakéhokoliv poddodavatele.“. Navrhovatel je navíc přesvědčen, že i ve vztahu k termínům realizace předmětné veřejné zakázky tak, jak je zadavatel stanovil v článku IV. „Doba plnění“ návrhu smlouvy o dílo, došlo, podle navrhovatele, ze strany zadavatele ke zvýhodnění těch dodavatelů, kteří v nabídce neuvedli poddodavatelé, prostřednictvím kterých by realizovali část veřejné zakázky, a to zejména z toho důvodu, že jak navrhovatel uvádí „[d]ílo má být dle čl. IV. 1 SoD zahájeno na základě písemné výzvy objednatele a není tedy znám přesný termín realizace. Dodavatelům podávajícím nabídku hrozilo, že poddodavatelé, kterým měli v úmyslu zadat plnění některých částí veřejné zakázky, po zjištění přesného termínu plnění nebudou mít již volnou kapacitu a bude nutné poddodavatele změnit“, na což je vázán písemný souhlas objednatele.

17.         Navrhovatel konstatuje, že mu postupem zadavatele vznikla újma na jeho právech, jakož i majetková újma.

18.         Na základě shora uvedených skutečností navrhovatel v závěru svého návrhu Úřadu navrhuje, aby zrušil předmětné zadávací řízení, případně zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 8. 2018 o námitkách navrhovatele.

Další průběh správního řízení

19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0147/2018/VZ-12278/2018/512/KMo ze dne 24. 4. 2018, který byl zadavateli doručen dne 25. 4. 2018 navrhovateli dne 24. 4. 2018.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 5. 2018

20.         Zadavatel ve svém vyjádření, které Úřad obdržel dne 3. 5. 2018, nejprve uvádí, že odmítá tvrzení navrhovatele o „údajné“ nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 4. 2018, „neboť závěry Navrhovatele o údajné nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti rozhodnutí Zadavatele o námitkách ze dne 11. 4. 2018 jsou domnělé a nedostatečné.“.

21.         Zadavatel ve svém vyjádření upozorňuje na skutečnost, „že Navrhovatel jako součást příloh Návrhu dodatečně dokládá dokumenty (př. „Seznam atestací FAČR“, „Seznam atletických drah realizovaných navrhovatele“, osvědčení o provedení a řádném plnění stavebních prací (reference o provedené stavbě), Atestace FAČR, certifikáty a prohlášení vydané Navrhovateli)“, které však nebyly součástí nabídky navrhovatele a zadavatel je přesvědčen, zejména s přihlédnutím k ustanovení § 251 odst. 4 a 5 zákona, „že k nově tvrzeným skutečnostem a předkládaným důkazům dodatečně uvedených v Návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných Zadavateli nelze přihlédnout, neboť nejde o takové skutečnosti, které Navrhovatel nemohl tvrdit již vůči Zadavateli v podaných námitkách. Nadto Navrhovatel neprokázal, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči Zadavateli v podaných námitkách.“.

22.         Pokud jde o otázku posouzení a splnění lhůty pro podání námitek navrhovatele proti zadávací dokumentaci a zadávacím podmínkám, zadavatel uvádí následující. „Zadavatel v této souvislosti uvádí, že s ohledem na skutečnost, že byly námitky Navrhovatele (stěžovatele) proti zadávací dokumentaci a zadávacím podmínkám doručeny pověřenému zadavateli, Městu Nepomuk, datovou schránkou dne 28.3.2018 v 10:00:09 hod. lze považovat podané námitky za podané včas, neboť měly být podány ve lhůtě pro podání nabídek tj. do 28.3.2018 v 09:00:00 hod.“ Zadavatel dále uvádí, že přestože v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 4. 2018 mj. konstatoval, „že nebude zpochybňovat včasnost podaných námitek“ žádá Úřad o posouzení a přezkoumání včasnosti podaných námitek a zda byl naplněn zákonný důvod pro odmítnutí podaných námitek v souladu s ustanovením § 245 odst. 3 písm. b) zákona, neboť, jak tvrdí zadavatel, pověřenému zadavateli, městu Nepomuk byly podané námitky doručeny až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, a to dne 28. 3. 2018 v 10:00:09 hod.

23.         Ohledně lhůty pro podání nabídek a lhůty pro prohlídku místa plnění zadavatel uvádí, že postupoval zcela v souladu se zákonem, když lhůtu pro podání nabídek stanovil v délce 12 pracovních dnů před uplynutí lhůty pro podání nabídek, která uplynula dne 28. 3. 2018 v 9:00 hod. a termín pro prohlídku místa plnění stanovil na den 21. 3. 2018 v 10:00 hod. Zadavatel zdůrazňuje, že v bodu 2.3 zadávací dokumentace uvedl, „že je možné uskutečnit prohlídku místa plnění i v jiném termínu dle dohody po předchozí dohodě.“ V této souvislosti zadavatel uvádí, že prohlídky místa plnění se nezúčastnil žádný dodavatel a ani sám navrhovatel zadavatele nekontaktoval za účelem sjednání jiného termínu.

24.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel porušil zákon, když stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na účastníky zadávacího řízení a ovlivnil tak vůli dodavatelů účastnit se zadávacího řízení a dále ovlivnil i výběr dodavatele, zadavatel uvádí, že ustanovení § 92 odst. 1 zákona »obsahuje právní domněnku, že dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 169/2016 Sb., která stanovuje rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále i „Vyhláška“) je dostatečná pro účast v zadávacím řízení, a splňuje tak požadavek § 36 odst. 1 ZZVZ.« Podle zadavatele u předmětné veřejné zakázky na stavební práce obsahuje zadávací dokumentace projektovou dokumentaci „Víceúčelové hřiště s atletickými disciplínami“, kterou zpracovala společnost DM – PROJEKCE A STAVITELSTVÍ s.r.o., IČO 06262597, se sídlem Nádražní 290, 330 03 Chrást, která obsahuje soupis stavebních prací a dodávek s výkazem výměr včetně soupisu vedlejších a ostatních nákladů, přičemž předmětná projektová dokumentace je zpracovaná ve stupni dokumentace pro provedení stavby dle vyhlášky o dokumentaci staveb a je tedy zpracovaná v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 169/2016 Sb., a proto dle zadavatele „splňuje požadavek v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona a je dostatečná pro účast v zadávacím řízení“. Zadavatel v této souvislosti konstatuje, „že zákonem stanovený požadavek na určitost, kompletnost a dostatečnou určitost zadávací dokumentace byl naplněn, a to jak z hlediska druhu požadovaného plnění, tak i z hlediska poptávaného množství, o čemž svědčí skutečnost, že byly ve lhůtě pro podání nabídek podány, krom nabídky Navrhovatele, další 2 nabídky účastníků řízení (…) zadávací dokumentace (…) na jedné straně umožňovala dodavatelům sestavení a podání porovnatelných nabídek, a na druhé straně nebyla a není vůči dodavatelům diskriminační.“.

25.         Zadavatel dále uvádí, že nesouhlasí s argumenty a závěry navrhovatele týkající se prokázání technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) zákona, kdy podle navrhovatele jsou požadavky na prokázání technické kvalifikace tak, jak jsou zadavatelem stanoveny v bodu 5.4 zadávací dokumentace, stanoveny v rozporu se zákonem a to zejména se zásadami zakotvenými v ustanovení § 6 zákona. V prvé řadě zadavatel odkazuje na ustanovení § 28 odst. 1 písm. c) zákona, podle kterého se kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku, přičemž, jak zadavatel uvádí, „[p]ojem kvalifikace v sobě nezahrnuje pouze oprávnění k výkonu určité činnosti, ale zároveň i existenci doložitelných zkušeností či praxe dodavatele.“ Ve vztahu k technické kvalifikaci pak zadavatel uvádí, že v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona platí, že jejím účelem je prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel je přesvědčen, že požadavky na prokázání technické kvalifikace tak, jak je stanovil v bodu 5.4 zadávací dokumentace „souvisí s předmětem veřejné zakázky, jsou nastaveny správně, zákonně a nejsou vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky neúměrné a odpovídají zejména zásadám a principům dle ust. § 6 a ust. § 73 odst. 6 ZZVZ, a dále ust. § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ“.

26.         Ohledně požadavku na předložení seznamu poddodavatelů v nabídce zadavatel s tvrzením navrhovatele nesouhlasí, neboť je přesvědčen, že stanovením zadávací podmínky, kdy změna poddodavatele uvedeného v nabídce je vázána na písemný souhlas zadavatele a porušením této povinnosti je založeno právo objednatele od smlouvy odstoupit s právem na sjednanou smluvní pokutu i náhradu vzniklé škody, není bezdůvodně zaručena výhoda těm dodavatelům, kteří budou dílo realizovat vlastními kapacitami nebo těm dodavatelům, kteří neznají poddodavatele ke dni podání nabídky. Zadavatel uvádí, že tento namítaný požadavek zadavatele „má právě zamezit tomu, že bude zhotovitel dle své libovůle realizovat dílo prostřednictvím osob (poddodavatelů), které nebudou mít odpovídající kvalifikaci a zkušenosti.“ Zadavatel v této souvislosti uvádí, že si v zadávací dokumentaci nevyhradil požadavek, aby realizace konkrétní části předmětu veřejné zakázky nesměla být plněna poddodavatelem. Ve vztahu k navrhovatelem namítaného způsobu stanovení termínů realizace předmětu veřejné zakázky zadavatel  uvádí, že termíny realizace díla, které stanovil v bodu 3.3 zadávací dokumentace a v odst. IV.1. návrhu smlouvy o dílo, jsou stanoveny jednoznačně, srozumitelně a transparentně, aniž by zaručovaly výhodu těm dodavatelům, kteří budou realizovat dílo vlastními kapacitami nebo těm dodavatelům, kteří neznají poddodavatele ke dni podání nabídky.

27.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby Úřad podaný návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl.

Další postup ve správním řízení

28.         Dne 9. 5. 2018 Úřad umožnil na základě písemné žádosti ze dne 7. 5. 2018 zástupci navrhovatele (Karlu Eismanovi, na základě plné moci ze dne 9. 5. 2018) nahlédnout do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí spisu.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0147/2018/VZ-13652/2018/512/KMo ze dne 10. 5. 2018 určil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu pěti dnů k provedení úkonu – doručení kompletní originální dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

30.         Dne 15. 5. 2018 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb část dokumentace o zadávacím řízení.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0147/2018/VZ-16172/2018/512/KMo určil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32.         Dne 7. 6. 2018 obdržel Úřad přípis navrhovatele ze dne 7. 6. 2018, ve kterém reaguje na některá tvrzení zadavatele uvedená ve vyjádření zadavatele k návrhu.

33.         Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Přípis navrhovatele ze dne 7. 6. 2018 k vyjádření zadavatele

34.         Navrhovatel nejprve uvádí, že se seznámil s vyjádřením zadavatele a tímto reaguje na některá tvrzení zadavatele.

35.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že navrhovatel v návrhu dodatečně dokládá nové skutečnosti a dokumenty, které nebyly součástí nabídky navrhovatele (např. seznam atletických drah, certifikáty atd.), neboť je přesvědčen, že již v námitkách v souladu s ustanovením § 244 zákona uvedl v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem a tyto dokumenty mají podle navrhovatele poukazovat na nezákonný postup zadavatele, zejména na nepřiměřenost zadávacích podmínek, diskriminaci a omezení hospodářské soutěže a nemají prokazovat splnění kvalifikačních požadavků zadavatele. Navrhovatel uvádí, že z důvodu nezákonných zadávacích podmínek nemohl podat řádnou a úplnou nabídku a v žádném případě ve svém návrhu nerozšiřuje rozsah porušení zákona zadavatelem oproti namítaným skutečnostem uvedeným v námitkách.

36.         Ohledně zadavatelova tvrzení, že námitky navrhovatele byly podány opožděně, když podle zadavatele byly doručeny do datové schránky pověřeného zadavatele města Nepomuk v 10:00:09 hodin, navrhovatel uvádí, že v souladu s ustanovením § 211 odst. 6 zákona „je dokument doručen dodáním do datové schránky zadavatele. Jak vyplývá z doručenky datové zprávy, byla datová zpráva dodána do datové schránky Města Nepomuk dne 28. 3. 2018 v 8:04:41.“ Námitky tak podle navrhovatele byly zadavateli doručeny v zákonné lhůtě pro podání námitek.

37.         Ve věci stanovení lhůty pro podání nabídek a lhůty pro prohlídku místa plnění zadavatelem, navrhovatel odkazuje v celém rozsahu na svůj návrh s tím, že je považuje za rozporné se zákonem. Navrhovatel považuje skutečnost, že se prohlídky místa plnění nezúčastnil za irelevantní a to tím spíše, že navrhovatel nebyl k podání nabídky zadavatelem vyzván a o zahájení zadávacího řízení „se dozvěděl až s časovým odstupem, což znemožnilo jeho účast.“ Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že z důvodu nepřiměřené lhůty pro podání nabídek „nemohl včas vznést relevantní dotazy k nezákonným zadávacím podmínkám a byl nucen podat námitky krátce před uplynutím lhůty pro podání nabídek, protože tento postup vyhodnotil jako jediný možný pro zhojení nezákonného postupu zadavatele.“, přičemž skutečnost, že nabídky podali další 2 účastníci zadávacího řízení, kteří se prohlídky místa nezúčastnili, z čehož zadavatel dovozuje, že lhůta pro podání nabídek v délce 12 pracovních dnů byla přiměřená, navrhovatel uvádí, že jedním z těchto účastníků byla zadavatelem vyzvaná společnost.

38.         Navrhovatel dále uvádí, že trvá na tom, že zadavatel přenesl odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek na účastníky zadávacího řízení a odkazuje v celém rozsahu na svůj návrh s tím, že podle navrhovatele nezákonné přenesení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na účastníky zadávacího řízení vyplývá z kontextu celého článku II. návrhu smlouvy o dílo a článek III. návrhu smlouvy o dílo podle navrhovatele řeší změny, doplňky či rozšíření předmětu plnění specifikovaného v čl. II., ale neřeší případný rozpor mezi soupisem prací a projektovou dokumentací.

39.         Dále navrhovatel trvá na nezákonném požadavku zadavatele na prokázání technické kvalifikace specifikované v bodu 5.4 zadávací dokumentace a v celém rozsahu odkazuje na svůj návrh a zdůrazňuje, že z hlediska zákonnosti postupu zadavatele při stanovení požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace měl zadavatel do zadávacích podmínek přenést požadavky stanovené Prováděcím pokynem Fotbalové asociace České republiky.

40.         Dále navrhovatel trvá na tom, s odkazem na skutečnosti uvedení v návrhu smlouvy o dílo, „že zadavatel zaručil konkurenční výhodu těm dodavatelům, kteří budou dílo realizovat jen vlastními silami nebo těm, kteří neznají své poddodavatele ke dni podání nabídky.“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

41.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele pro jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

42.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

43.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

44.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

45.         Úřad se na prvním místě zabýval otázkou, zda město Nepomuk naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele.

46.         Vzhledem k tomu, že město Nepomuk je územně samosprávným celkem, naplňuje tak definici veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek.

47.         Dále se Úřad zabýval otázkou, zda Fotbalový klub Nepomuk z.o. naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele.

48.         Město Nepomuk a Fotbalový klub Nepomuk zadali předmětnou veřejnou zakázku společně, a to na základě Smlouvy o společné investici a realizaci veřejně prospěšného projektu ze dne 12. 1. 2018, přičemž platí podle § 7 odst. 1 věty 2. zákona, že zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle tohoto zákona.

49.         K tomu Úřad uvádí, že nemá postaveno najisto, zda Fotbalový klub Nepomuk z.o. je veřejným zadavatelem dle zákona. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že pro šetření předmětného případu je skutečnost, zda je Fotbalový klub Nepomuk z.o. veřejným zadavatelem dle zákona nepodstatná, neboť ji s ohledem na ustanovení § 4 odst. 5 a § 7 odst. 3 zákona není třeba zkoumat, neboť v případě společného zadávání nesou všechny zúčastněné osoby společnou a nerozdílnou odpovědnost za dodržení zákona.

50.         Po ověření kategorie zadavatele Úřad přistoupil k prošetření přípustnosti podaného návrhu navrhovatele ze dne 20. 4. 2018.

K VÝROKU I. ROZHODNUTÍ

Relevantní ustanovení zákona

51.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

52.         Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel").

53.         Podle ustanovení § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

54.         Podle ustanovení § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

55.         Podle ustanovení § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

56.         Podle ustanovení § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

57.         Podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v obecné rovině

58.         Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 - 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v ustanovení § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

59.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z tohoto důvodu neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

60.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenou obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, nelze považovat za nepřiměřené, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

61.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006 - 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava uvedená v ustanovení § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona.

62.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

63.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

64.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

65.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 4. 2018 o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzených, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

66.         Z tohoto důvodu se Úřad dále podrobně zabýval tím, zda námitky podané navrhovatelem splňují náležitosti podle § 244 zákona a zda tedy důvod uvedený v rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je objektivně naplněn.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v šetřeném případě

67.         S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 4. 2018 o námitkách navrhovatele ze dne 27. 3. 2018 obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzených a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

68.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 28. 3. 2018 prostřednictvím datové schránky námitky navrhovatele, které v souladu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona odmítl.

Skutečnosti plynoucí z dokumentace o zadávacím řízení

69.         Předně navrhovatel ve svých námitkách uvádí, že zadavatel porušil ustanovení § 54 odst. 6 a § 36 odst. 5 zákona, když nestanovil přiměřené lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení, když dobu pro prohlídku místa plnění neurčil tak, aby se prohlídka uskutečnila nejpozději 5 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek, neboť podle navrhovatele, aby byla dodržena lhůta pro prohlídku místa plnění v souladu se zákonem, byl zadavatel povinen, s ohledem na skutečnost, že lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena do 28. 3. 2018 do 9:00 hodin, stanovit lhůtu pro prohlídku místa plnění před dnem 21. 3. 2018 a nikoliv na den 21. 3. 2018 v 10:00 hodin, jak je uvedeno v bodu 2.3 zadávací dokumentace. Podle navrhovatele byla prohlídka místa plnění zásadní pro stanovení ceny veřejné zakázky, a proto byl zadavatel povinen dodržet zákonem stanovenou lhůtu. Navrhovatel dále uvádí, že podle ustanovení § 97 písm. b) zákona je zadavatel povinen v případě, že umožní prohlídku místa plnění, stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby byla delší než minimální lhůta stanovená pro příslušný druh zadávacího řízení a v šetřeném případě tak měla být delší než 11 pracovních dnů. Lhůta pro podání nabídek, kterou zadavatel stanovil v délce 12 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení, není podle navrhovatele, s ohledem na předmět veřejné zakázky a rozsah prací a dodávek přiměřená. Navrhovatel je přesvědčen, že „[d]élka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů  a v rozporu[1] s ust. § 54 odst. 6 ZZVZ.“.

70.         Navrhovatel dále v námitkách uvádí, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na účastníky zadávacího řízení, což podle navrhovatele vyplývá zejména z ustanovení článku II. „Předmět plnění“ návrhu smlouvy o dílo.  Navrhovatel dále konstatuje, že jak vyplývá z ustanovení § 92 zákona „musí zadávací dokumentace obsahovat dokumentaci a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou.“ Soupis prací pak podle navrhovatele musí obsahovat položky veškerých předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu, inženýrského objektu nebo provozního souboru a položky soupisu prací „musí být popsány v podrobnostech jednoznačně vymezujících obsah požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb a umožňující porovnatelné ocenění tohoto obsahu.“

71.         Navrhovatel dále spatřuje porušení zákona zadavatelem ve vztahu k požadavku na prokázání technické kvalifikace uvedené v bodu 5.4 zadávací dokumentace, neboť podle navrhovatele se jedná o požadavky nepřiměřené a diskriminační zaručující konkurenční výhodu některým dodavatelům, a to jak požadavek na doložení minimálně 5 stavebních prací za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení v minimální hodnotě 9.000.000,- Kč bez DPH, na které byla vydána řádná Atestace Fotbalové asociace České republiky s tím, že Atestace Fotbalové asociace České republiky musí být vydána na účastníka zadávacího řízení, jakožto dodavatele povrchu UT3G, tak požadavek, že u 2 referencí se musí jednat o hřiště s UMT včetně atletického oválu okolo hřiště. V této souvislosti je navrhovatel přesvědčen, že k prokázání kvalifikace realizovat atletickou dráhu „není nutné prokazovat schopnosti a zkušenosti s realizací oválu okolo hřiště“ s tím, že navrhovatel dále uvádí, že „realizoval velké množství atletických drah s atletickými disciplínami, která nebyla realizována kolem fotbalového hřiště, na která byla vydána atestace FAČR, přesto splňují technické a kvalitativní parametry stanovené pro veřejnou zakázku.“ Na základě těchto skutečnostínavrhovatel, konstatuje, že má schopnosti a zkušenosti s realizací atletických drah s atletickými disciplínami, přesto, jak uvádí „je vyloučen z účasti v zadávacím řízení.“.

72.         Navrhovatel je dále toho názoru, že ze strany zadavatele došlo k porušení zásady rovnosti, přiměřenosti a transparentnosti řízení, když zadavatel v bodu 10. zadávací dokumentace a v článku VII. odst. VII.13. návrhu smlouvy o dílo stanovil požadavek na předložení seznamu poddodavatelů pokud jsou účastníkovi známi s vymezením věcného a finančního plnění a seznamu poddodavatelů kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci s tím, jak navrhovatel uvádí ve svých námitkách, že „zhotovitel se zavazuje, že nezmění další zhotovitele – poddodavatele – uvedené v nabídce bez písemného souhlasu zadavatele. Porušení těchto povinností je podle ujednání stran zvlášť závažným a podstatným porušením povinností zhotovitele, které zakládá právo objednatele od této smlouvy odstoupit a právo na sjednanou smluvní pokutu i náhradu vzniklé škody.“ Podle navrhovatele se ze strany zadavatele jedná o neúměrné a neodůvodněné zvýhodnění dodavatelů, kteří neznají své poddodavatele ke dni podání nabídek nebo budou dílo realizovat vlastními kapacitami a dodavatel, jak uvádí navrhovatel, „který předloží v nabídce seznam poddodavatelů, je oprávněn jejich změnu provést pouze na základě písemného souhlasu zadavatele, oproti tomu dodavatel, který poddodavatele neuvede, může dílo realizovat prostřednictvím jakéhokoliv poddodavatele.“ Navrhovatel je dále toho názoru, že pokud má být dílo zahájeno v termínech tak, jak jsou uvedeny v článku IV. odst. IV.1. návrhu smlouvy o dílo, a podle navrhovatele tak není znám přesný termín plnění, obává se navrhovatel toho, „že poddodavatelé, kterým má v úmyslu zadat plnění některých částí veřejné zakázky, po zjištění přesného termínu plnění nebudou mít již volnou kapacitu a bude nutné poddodavatele změnit“, na což je vázán písemný souhlas objednatele, což podle navrhovatele opět zvýhodňuje dodavatele, kteří budou dílo realizovat vlastními kapacitami nebo ty dodavatele, kteří neznají své poddodavatele ke dni podání nabídky.

73.         Zadavatel v rozhodnutí ze dne 11. 4. 2018 o námitkách navrhovatele ve vztahu k namítané skutečnosti ohledně stanovení lhůty pro podání nabídek a lhůty pro prohlídku místa plnění uvádí, že je stanovil v souladu se zákonem, a že „při stanovení lhůty pro podání nabídek zohlednil předmět a povahu veřejné zakázky, složitost zadávacích podmínek, rozsah a přiměřenost požadavků zadavatele a dobu pro vyžadované úkony dodavatelů tak, aby bylo dodavatelům umožněno podat ve stanovené lhůtě náležitou a úplnou konkurenceschopnou nabídku.“

74.         Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách uvádí, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele ohledně přenesení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na účastníky zadávacího řízení, neboť podle zadavatele u předmětné veřejné zakázky na stavební práce obsahuje zadávací dokumentace projektovou dokumentaci „Víceúčelové hřiště s atletickými disciplínami“, kterou zpracovala společnost DM – PROJEKCE A STAVITELSTVÍ s.r.o., IČ 06262597, se sídlem Nádražní 290, 330 03 Chrást, která obsahuje soupis stavebních prací a dodávek s výkazem výměr včetně soupisu vedlejších a ostatních nákladů, přičemž předmětná projektová dokumentace je zpracovaná ve stupni dokumentace pro provedení stavby dle vyhlášky o dokumentaci staveb a je tedy zpracovaná v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 169/2016 Sb., a proto dle zadavatele splňuje požadavek v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona a je dostatečná pro účast v zadávacím řízení.

75.         Zadavatel ve vztahu k požadavku na prokázání technické kvalifikace v rozhodnutí o námitkách navrhovatele konstatuje, že podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) zákona, tj. stanovení kritérií technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě, „odpovídají druhu, rozsahu a zejména složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.“ Zadavatel dále konstatuje, že nemůže nastavit požadavky na prokázání technické kvalifikace takovým způsobem, aby je splnili všichni možní dodavatelé, neboť jak zadavatel uvádí „[ú]čelem stanovení odpovídající úrovně technické kvalifikace není umožnit realizaci veřejné zakázky všem možným dodavatelům, ale jen těm, kteří danou schopnost prokážou (resp. jsou schopni ji prokázat) zejména v návaznosti na jejich dosavadní činnost, zkušenosti a aktuální dispozici určitými kapacitami (technickými, personálními atd.).“ Zadavatel je přesvědčen, že jeho požadavky na prokázání technické kvalifikace bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, jsou nastaveny správně, zákonně a nejsou vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky neúměrné.

76.         Ohledně požadavku na předložení seznamu poddodavatelů v nabídce zadavatel s argumentací navrhovatele nesouhlasí. Předně zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že obchodní podmínky stanovil formou vzorového návrhu smlouvy o dílo, jakožto zvláštní přílohy č. 6 zadávací dokumentace a v bodu 7.1 zadávací dokumentace vymezil povinnosti účastníkům řízení ohledně znění návrhu smlouvy o dílo s tím, že zbylý obsah smlouvy nesmí být účastníky zadávacího řízení měněn nebo doplňován tam, kde to zadavatel výslovně nepožaduje. Zadavatel dále považuje požadavek stanovený v článku VII. odst. VII.13. návrhu smlouvy o dílo „za naprosto opodstatněný“, neboť jak zadavatel uvádí „má právě zamezit tomu, že bude zhotovitel dle své libovůle realizovat dílo prostřednictvím osob (poddodavatelů), které nebudou mít odpovídající kvalifikaci a zkušenosti.“ Zadavatel uvádí, že tento požadavek souvisí zejména s ustanovením § 105 odst. 1 zákona, na základě kterého může zadavatel v zadávací dokumentaci po všech účastnících zadávacího řízení požadovat, aby uvedli, které části veřejné zakázky hodlají plnit prostřednictvím poddodavatelů, nebo aby účastnící zadávacího řízení předložili seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi s uvedením, kterou část veřejné zakázky bude každý poddodavatel plnit, a dále pak s ustanovením § 105 odst. 3 zákona, které stanoví, že u veřejných zakázek na stavební práce a veřejných zakázek na služby, které mají být poskytnuty v zařízení, které je pod přímým dohledem zadavatele, je vybraný dodavatel povinen předložit zadavateli identifikační údaje poddodavatelů těchto stavebních prací nebo služeb, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele, pokud jsou mu známi. Ve vztahu k termínům realizace díla uvedených v bodu 3.3 zadávací dokumentace a v článku IV. odst. IV.1. návrhu smlouvy o dílo zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že jsou stanoveny jednoznačně, srozumitelně a transparentně, aniž by zaručovaly konkurenční výhodu těm dodavatelům, kteří budou dílo realizovat vlastními kapacitami nebo těm dodavatelům, kteří neznají poddodavatele ke dne podání nabídky.

Právní posouzení

77.         Úřad konkrétně ve vztahu k rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele uvádí, že ze skutkových zjištění, která Úřad v právě posuzovaném případě učinil (viz body 69. až 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí) má za to, že zadavatel námitky navrhovatele směřující proti (i) stanovení lhůty pro podání nabídek a lhůty pro prohlídku místa plnění, (ii) navrhovatelem namítanému přenesení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, (iii) stanovení požadavku na prokázání technické kvalifikace, a to ve vztahu k  požadavku na doložení minimálně 5 stavebních prací za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení v minimální hodnotě 9.000.000,- Kč, na které byla vydána řádná Atestace Fotbalové asociace České republiky s tím, že Atestace Fotbalové asociace České republiky musí být vydána na účastníka zadávacího řízení jakožto dodavatele povrchu hřiště s UMT povrchem III. generace, (iv) požadavku na předložení seznamu poddodavatelů, podrobně a věcně vypořádal, avšak námitku týkající se požadavku na prokázání technické kvalifikace, konkrétně požadavek na předložení 2 referenčních staveb, u kterých se musí jednat o realizaci hřiště s UMT včetně atletického oválu okolo hřiště v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vypořádal ve velmi obecné rovině, tj. nikoli podrobně ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, čímž se odůvodnění rozhodnutí o námitkách stává nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

78.         Úřad uvádí, že k námitce navrhovatele týkající se požadavku na prokázání technické kvalifikace, kdy navrhovatel uvádí, že „[k] prokázání kvalifikace realizovat atletickou dráhu není nutné prokazovat schopnosti a zkušenosti s realizací oválu okolo hřiště. Stěžovatel realizoval velké množství atletických drah s atletickými disciplínami, která nebyla realizována kolem fotbalového hřiště, na která byla vydána atestace FAČR, přesto splňují technické a kvalitativní parametry stanovené pro veřejnou zakázku. Přestože má stěžovatel schopnosti a zkušenosti, je vyloučen z účasti v zadávacím řízení.“ zadavatel uvedl, že považuje požadavek na počet a podobu resp. rozsah referenčních staveb i jejich předmět plnění – tj. seznam minimálně 5 stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejichž předmětem plnění byla výstavba nebo rekonstrukce hřiště s UMT povrchem III. Generace, na které byla vydána řádná Atestace Fotbalové asociace České republiky, a to samostatně nebo včetně atletického oválu okolo hřiště v minimální hodnotě 9.000.000,- Kč bez DPH za každou významnou stavební práci, přičemž alespoň u dvou referencí se musí jednat o hřiště s UMT včetně atletického oválu okolo hřiště, „za přiměřený, zejména odpovídající složitosti a rozsahu plnění samotné veřejné zakázky a je tudíž souladný se zákonem.“.

79.         Úřad zde uvádí, že za situace, kdy navrhovatel ve vztahu k požadavku zadavatele na doložení alespoň 2 referenčních staveb, u kterých se musí jednat o hřiště s UMT včetně atletického oválu okolo hřiště, uvedl v námitkách skutečnost, že k prokázání kvalifikace realizovat atletickou dráhu není nutné prokazovat schopnosti a zkušenosti s realizací oválu okolo hřiště, a že dle svého názoru dostatečně prokázal své schopnosti a zkušenosti s realizací atletických drah s atletickými disciplínami, které splňují technické a kvalitativní parametry stanovené pro veřejnou zakázku, aniž by se jednalo o atletické ovály okolo hřiště, je zadavatel, aby dostál svým povinnostem ve vztahu k přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, povinen se k tomuto tvrzení navrhovatele vyjádřit podrobně a srozumitelně. Výše uvedená obecná proklamace zadavatele pak podle Úřadu nepostačuje. Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách uvádí, proč formuloval samotný požadavek na kvalifikaci v takovém rozsahu, v jakém uvedl v zadávací dokumentaci, avšak vůbec se nevypořádal s tvrzením navrhovatele, že tento je dle svého názoru schopen reálně činnosti poptávané zadavatelem kvalifikovaně provést i na základě realizace jiných referenčních stavebních prací, než jaké požaduje zadavatel. Stěžovatel uvádí, že se cítí být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, tj. fakticky diskriminován, avšak zadavatel navrhovateli v rozhodnutí o námitkách neodůvodnil, zdali se stanovením výše uvedené zadávací podmínky nedopouští nedodržení zásady zákazu diskriminace, a proč a zdali vůbec má tato možná diskriminace oporu ve složitosti a rozsahu plnění samotné zakázky, jelikož podstatou námitky navrhovatele je právě to, že tuto oporu nemá. Zadavatelovo odůvodnění v rozhodnutí o námitkách, že jde o přiměřený požadavek odpovídající složitosti a rozsahu plnění veřejné zakázky, se vyjadřuje pouze k dodržení zásady přiměřenosti. Zadavatel se však v odůvodnění námitek měl zabývat podrobně i tím, zda nejde o porušení zásady zákazu diskriminace. Stěžovatel v námitkách uvedl konkrétní důvody pro to, že se cítí být kvalifikovaný pro plnění veřejné zakázky a proč jej postup zadavatele z účasti v zadávacím řízení vylučuje. Podrobné odpovědi na jeho námitku se mu však v odůvodnění námitek nedostalo. Aniž by Úřad chtěl jakkoliv suplovat roli zadavatele, odmítá-li zadavatel tuto námitku, v úvahu by zde teoreticky připadalo zejména detailní odůvodnění rozdílných specifických technických podmínek při plnění zakázky, jejímž předmětem je pouze výstavba nebo rekonstrukce hřiště s UMT povrchem III. generace nebo atletický ovál, a zakázky, jejímž předmětem je výstavba nebo rekonstrukce hřiště s UMT povrchem III. generace včetně atletického oválu okolo hřiště, a odůvodnění požadavku zadavatele ve vazbě na tyto různé technické podmínky, tj. proč nelze považovat za kvalifikovaného takového dodavatele, který nerealizoval hřiště s UMT povrchem III. generace včetně atletického oválu okolo hřiště v rámci jedné zakázky.

80.         S ohledem na fakt, že výše uvedená obecná proklamace nedává navrhovateli odpověď na jeho konkrétně vznesenou námitku, nemá Úřad jinou možnost, než konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

81.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tzn., aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jim vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být dosaženo. Úřad proto dodává, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen nikoli pouze obecnými frázemi, ale podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřadem na základě návrhu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

82.         Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost dodává, že uvedený závěr neznamená, že by Úřad „přisvědčil“ postupu zadavatele z pohledu věcného, tj. že by zadavatel v zadávacím řízení postupoval podle zákona, neboť k takovému přezkumu ze strany Úřadu vůbec nedošlo, když zjistil, že zadavatel nerozhodl v souladu s § 245 odst. 1 zákona o námitkách navrhovatele.

K VÝROKU II. ROZHODNUTÍ

83.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom rozsahu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

84.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

85.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele ze dne 27. 3. 2018 znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K VÝROKU III. ROZHODNUTÍ

86.         Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

87.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

88.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K VÝROKU IV. ROZHODNUTÍ

89.         Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnuté o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

90.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

91.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000147.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             STAVEBNÍ PORADNA, spol. s r.o., Průběžná 2521/48, 370 04 České Budějovice 3

2.             VYSSPA Sports Technology s.r.o., Cvokařská 10, 301 00 Plzeň

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy