číslo jednací: R0068/2018/VZ-18576/2018/323/PMo

Instance II.
Věc Autobus standardní, nízkopodlažní, 300 ks
Účastníci
  1. Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti
  2. Iveco Czech Republic, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 22. 6. 2018
Dokumenty file icon 2018_R0068.pdf 365 KB

Č. j.: ÚOHS-R0068/2018/VZ-18576/2018/323/PMo

 

Brno: 22. června 2018

 

V řízení o rozkladu ze dne 27. 4. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • společností Iveco Czech Republic, a. s., IČO 48171131, se sídlem Dobrovského 74, Pražské Předměstí, 566 01 Vysoké Mýto, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 31. 7. 2017 Mgr. Jiřím Černým, advokátem, ev. č. ČAK 04631, PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s. r. o., IČO 26169720, se sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0035/2018/VZ-10589/2018/542/PKn ze dne 12. 4. 2018, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 29. 1. 2018 na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 6. 2. 2018 JUDr. Vilémem Podešvou, LLM, advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

při zadávání veřejné zakázky s názvem „Autobus standardní, nízkopodlažní, 300 ks“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 7. 2016 a uveřejněno dne 8. 7. 2016 pod ev. č. 641920, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 9. 2016 a dne 20. 9. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 133-240774, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 9. 2016 a dne 24. 9. 2016,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:  

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0035/2018/VZ-10589/2018/542/PKn ze dne 12. 4. 2018

 

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0035/2018/VZ

 

z a s t a v u j i .

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 29. 1. 2018 byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]) k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek doručen návrh navrhovatele – společnosti Iveco Czech Republic, a. s., IČO 48171131, se sídlem Dobrovského 74, Pražské Předměstí, 566 01 Vysoké Mýto, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 31. 7. 2017 Mgr. Jiřím Černým, advokátem, ev. č. ČAK 04631, PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s. r. o., IČO 26169720, se sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha 1, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, ve správním řízení zastoupenému na základě plné moci ze dne 6. 2. 2018 JUDr. Vilémem Podešvou, LLM, advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, (dále jen „zadavatel“) učiněných ve veřejné zakázce s názvem „Autobus standardní, nízkopodlažní, 300 ks“zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 7. 2016 a uveřejněno dne 8. 7. 2016 pod ev. č. 641920, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 9. 2016 a dne 20. 9. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 133-240774, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 9. 2016 a dne 24. 9. 2016, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V návrhu navrhovatel brojil zejména proti nezákonnému rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, přičemž důvodem pro vyloučení bylo nesplnění technických požadavků stanovených zadávací dokumentací na zobrazovač času a tarifního pásma a rovněž nepředložení příslušného odsouhlasení pro používání tohoto zařízení v systému Pražské integrované dopravy. Dle navrhovatele by se jeho nabídka na základě bodových kritérií umístila jako první v pořadí a pro zadavatele by tak představovala nejvhodnější nabídku v zadávacím řízení. Jako součást návrhu podal navrhovatel rovněž návrh na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 zákona. Návrhem na vydání předběžného opatření se navrhovatel domáhal toho, aby Úřad zadavateli zakázal uzavřít rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu ve věci samé.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a dne 12. 4. 2018 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0035/2018/VZ-10589/2018/542/PKn (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám, a to proti požadavku zadavatele na předložení odsouhlasení vystaveného společností Regionální organizátor pražské integrované dopravy, příspěvková organizace, IČO 60437359, se sídlem Rytířská 406/10, 110 00 Praha 1 (dále jen „společnost ROPID“), uvedenému v příloze č. 2a rámcové smlouvy, a proti absenci úpravy procesu získání předmětného odsouhlasení v zadávacích podmínkách, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2. Ve výroku III. Úřad podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti postupu zadavatele při posuzování nabídek uchazečů o veřejnou zakázku z hlediska splnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci na zobrazovač času a tarifního pásma, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou.

4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad shrnul následující. Ve vztahu k výroku I. Úřad uvedl, že s ohledem na to, že podání návrhu v části směřující proti požadavku zadavatele na předložení odsouhlasení vystaveného společností ROPID a proti absenci úpravy procesu certifikace nepředcházely řádně a včas podané námitky, navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu, a proto nebyl návrh v předmětné části podán oprávněnou osobou. Úřad ve vztahu ke včasnosti doručení námitek směřujících proti požadavku zadavatele na předložení odsouhlasení společnosti ROPID a proti absenci úpravy procesu certifikace (získání odsouhlasení vystaveného společností ROPID) navrhovatelem uvedl, že z dokumentace o veřejné zakázce bylo zjištěno, že lhůta pro podání nabídek skončila dne 24. 1. 2017. Navrhovatel tak měl možnost doručit zadavateli zdůvodněné námitky proti zadávacím podmínkám do 29. 1. 2017, avšak svého práva k podání námitek nevyužil, neboť námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, že ve výše uvedené části směřují proti zadávacím podmínkám, doručil zadavateli až dne 8. 1. 2018, tedy cca rok po uplynutí lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. Z tohoto důvodu Úřad návrh navrhovatele v části směřující proti požadavku zadavatele na předložení odsouhlasení vystaveného společností ROPID a proti absenci úpravy procesu certifikace zamítl. Ve vztahu k výroku II. Úřad uvedl, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení, neboť navrhovatel neprokázal splnění povinného požadavku zadavatele stanoveného v zadávacích podmínkách. Podle Úřadu měl zadavatel najisto postaveno, že navrhovatel nesplnil předmětný požadavek spočívající v doložení odsouhlasení společnosti ROPID pro zařízení pro nevidomé, a z důvodu nesplnění tohoto požadavku zadavatel navrhovatele oprávněně vyloučil z další účasti v zadávacím řízení, pročež se stal přezkum dalších skutečností uvedených v návrhu bezpředmětným. Ve vztahu k výroku III. Úřad uvedl, že v situaci, kdy byl navrhovatel zadavatelem ze zadávacího řízení oprávněně vyloučen, nemůže navrhovatel úspěšně namítat, že mu vznikla újma na jeho právech při posuzování nabídek ostatních uchazečů z hlediska splnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci na zobrazovač času a tarifního pásma. Podle Úřadu tak nebyl návrh navrhovatele v této části (v níž brojí proti postupu zadavatele při posuzování nabídek ostatních uchazečů z hlediska splnění požadavků na zobrazovač času a tarifního pásma) podán oprávněnou osobou.

III.           Námitky rozkladu

5.             Dne 27. 4. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 4. 2018. Rozklad tedy byl podán v zákonné lhůtě.

6.             Navrhovatel v rozkladu uvádí, že napadené rozhodnutí je nesprávné a rozporné s právními předpisy. Dle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval některými podstatnými argumenty týkajícími se porušení konkrétních ustanovení zákona a porušení základních zásad zadávacího řízení (např. poukazem navrhovatele na to, že právo EU zcela jasně zohledňuje zájem na efektivní soutěži jednotlivých uchazečů a z ní plynoucí přínosy pro zadavatele, před zbytečným vylučováním uchazečů pro neúplnost informací či dokumentů obsažených v nabídce).

7.             Podle navrhovatele je napadené rozhodnutí nesprávné rovněž v částech týkajících se argumentace poukazující na porušení zásady transparentnosti a zásady rovného přístupu a na důsledky účasti podjatých osob v řízení, zejména zástupce zadavatele a poradců hodnotící komise. Navrhovatel se podrobně vyjadřuje k nesprávnému závěru Úřadu, že jeho nabídka nebyla v souladu se zadávací dokumentací v části týkající se zařízení pro nevidomé. Navrhovatel mj. vyjadřuje přesvědčení, že zadávací řízení bylo ovlivněno účastí podjatých osob a že Úřad měl učinit nápravné opatření, které by s ohledem na zásadní zásah do zadávacího řízení zřejmě muselo spočívat ve zrušení zadávacího řízení. Důsledky podjatosti se totiž mohly projevit v mnoha jiných situacích, než jaké jsou konkrétně řešeny na základě návrhu v tomto správním řízení, a takovými důsledky nemusel být dotčen pouze navrhovatel, ale rovněž i další uchazeči. Dle navrhovatele zadavatel v tomto zadávacím řízení postupoval jinak vůči nabídce navrhovatele, kterou pro nedoložení certifikátu ohledně zobrazovacího zařízení vyřadil, a jinak vůči nabídkám ostatním, které nevyřadil, ale učinil předmětem hodnocení, ačkoli ani ostatní uchazeči nepředložili certifikát pro zařízení, jež by odpovídalo zadávací dokumentaci.

8.             Podle navrhovatele je tedy napadené rozhodnutí založeno na neúplném a nesprávném právním posouzení s tím, že nebyly hodnoceny všechny relevantní důkazy a nebyl správně zjištěn skutkový stav věci. Podle navrhovatele je napadené rozhodnutí rovněž nepřezkoumatelné s ohledem na to, že se Úřad vůbec nezabýval některými podstatnými skutečnostmi.

Závěr rozkladu

9.             Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že zadavateli uloží nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, případně aby napadené rozhodnutí zrušil.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

10.         Dne 7. 5. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu ze dne 4. 5. 2018, v němž uvedl, že dne 20. 4. 2018 uzavřel se společností SOR Libchavy, spol. s r.o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy, (dále jen „vybraný uchazeč“) smlouvu na realizaci veřejné zakázky, neboť Úřad zrušil předběžné opatření, kterým byl zadavateli nařízen zákaz uzavřít smlouvu, již uplynula blokační lhůta dle § 111 odst. 5 zákona a zadavatel zároveň musí plnit povinnosti ze závazku veřejné služby v přepravě cestujících. Zadavatel dále uvedl, že jelikož navrhovatel v rozkladu neuvádí žádné nové relevantní skutečnosti, ale pouze opakuje svá předchozí vyjádření, odkazuje v plném rozsahu na svá předchozí vyjádření, přičemž nadále trvá na tom, že vyloučení navrhovatele a následný výběr nejvhodnější nabídky byl učiněn v souladu se zákonem. S ohledem na uzavření smlouvy s vybraným uchazečem zadavatel žádá Úřad, aby dle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) správní řízení zastavil, neboť se návrh navrhovatele a navazující rozklad stal zjevně bezpředmětným.

11.         Dne 11. 5. 2018 obdržel Úřad podání navrhovatele označené jako „Upozornění navrhovatele, že zadavatel uzavřel rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem SOR Libchavy, spol. s r. o., čímž nastala skutečnost, v jejímž důsledku se správní řízení o návrhu navrhovatele ze dne 29. 1. 2018 stalo bezpředmětným“, z téhož dne. V tomto podání navrhovatel Úřadu sdělil, že na internetových stránkách zadavatele zjistil, že zadavatel dne 20. 4. 2018 uzavřel vybraným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, označenou jako „RÁMCOVÁ SMLOUVA O DODÁVCE AUTOBUSŮ“ č. 000024 00 18 (dále jen „smlouva“).

12.         Zjištění o uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku bylo ověřeno v registru smluv (viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/5453815) a předmětná smlouva byla založena do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0035/2018/VZ. Smlouva se tedy stala podkladem pro vydání rozhodnutí. Uzavřením smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky či dalších navazujících úkonů zadavatele. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

13.         Dne 28. 5. 2018 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R0068/2018/VZ-14995/2018/323/PMo, kterým podle § 39 odst. 1 v návaznosti na § 36 odst. 3 správního řádu a podle § 117c odst. 3 zákona určil účastníkům správního řízení lhůtu sedmi kalendářních dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu - vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

14.         Dne 4. 6. 2018 obdržel předseda Úřadu vyjádření navrhovatele z téhož dne obsahující stanovisko týkající se podkladů rozhodnutí. Navrhovatel v něm uvádí, že jelikož má za to, že by v situaci definované uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku mělo být rozhodnuto o zastavení správního řízení pro bezpředmětnost, nepovažuje za nezbytné zabývat se v tomto vyjádření dalšími skutečnostmi souvisejícími se správním řízením, a proto pouze odkazuje na své rozklady a na své podání ze dne 11. 5. 2018.

15.         V této souvislosti navrhovatel požaduje vrácení složené kauce spolu s úroky. Pro případ, že by předseda Úřadu o jím podaném rozkladu rozhodl meritorně, požaduje, aby mu bylo umožněno vyjádřit se k reakci zadavatele na rozklady, pokud takovou reakci zadavatel Úřadu zašle.

IV.          Stanovisko předsedy Úřadu

16.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

17.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

18.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

19.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

20.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

21.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

22.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

23.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

24.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „[d]ůvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

25.         Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo podle § 113 zákona zahájeno na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, tj. cílem návrhu navrhovatele, je uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky či dalších úkonů zadavatele.

26.         Dne 7. 5. 2018 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž tento Úřadu sdělil, že veřejná zakázka byla zadána, tedy byla uzavřena předmětná smlouva na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Předmětná smlouva byla následně založena do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0035/2018/VZ a všem účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Uzavřením předmětné smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

27.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v tomto správním řízení došlo k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky či další navazující úkony zadavatele nápravným opatřením ze strany Úřadu.

28.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu by pro navrhovatele nemělo význam, neboť žádné rozhodnutí by již navrhovateli neumožnilo znovu se účastnit zadávacího řízení. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

29.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil NSS ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ Dle názoru NSS pak „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

30.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.

31.         K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil NSS ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že [Ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“

32.         S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nastal takový stav, který je nutno vnímat jako bezpředmětnost žádosti ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, v rámci jehož průběhu by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit jednotlivý úkon zadavatele či zadávací řízení.

33.         V takovém případě ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

34.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením předmětné smlouvy došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout. Současně však připomínám, že Úřad v rámci prvostupňového řízení řádně návrh navrhovatele přezkoumal, když dospěl k závěru, že tento v části nebyl důvodný a v části nebyl podán oprávněnou osobou.

35.         K tomu poznamenávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání přestupků podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

36.         Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, kterým Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou (viz výrok I.); dále kterým zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, neboť Úřad nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření (viz výrok II.); a kterým zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti postupu zadavatele při posuzování nabídek uchazečů o veřejnou zakázku z hlediska splnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci na zobrazovač času a tarifního pásma, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou (viz výrok III.), přičemž se napadené rozhodnutí vztahuje k zadávacímu řízení, které již bylo ukončeno uzavřením smlouvy, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.

37.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, je naplněna i poslední podmínka pro aplikaci § 90 odst. 4 správního řádu. K této problematice se rovněž vyjádřil NSS v rozsudku citovaném v bodě 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí, když konstatoval, že „zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Nejedná se o odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu.“

VI.          Závěr

38.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

39.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1.         JUDr. Vilém Podešva, LLM, advokát, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha

2.         Mgr. Jiří Černý, advokát, PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s. r. o., Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha

           

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]  Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.

 

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz