číslo jednací: S0500/2017/VZ-03763/2018/512/AKp

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 12. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – město Čáslav, IČO 00236021, se sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, 286 01 Čáslav-Staré Město,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S0418/2017/VZ týkajícím se veřejné zakázky „Obnova veřejné zeleně v Čáslavi“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 5. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Čáslav, IČO 00236021, se sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, 286 01 Čáslav-Staré Město – se dopustil přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh ze dne 19. 10. 2017 a vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Obnova veřejné zeleně v Čáslavi“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 5. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, když Úřadu nezaslal originály rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017, rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017 ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu, který byl obviněnému doručen dne 20. 10. 2017, tedy nejpozději dne 30. 10. 2017, ale učinil tak až dne 15. 11. 2017.

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. se podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněnému – město Čáslav, IČO 00236021, se sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, 286 01 Čáslav-Staré Město – ukládá,

 

pokuta ve výši 15 000 Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

III.

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – město Čáslav, IČO 00236021, se sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, 286 01 Čáslav-Staré Město – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – město Čáslav, IČO 00236021, se sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, 286 01 Čáslav-Staré Město (dále jen „obviněný“ či také „zadavatel“) – uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 23. 5. 2017 na profilu zadavatele https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/mesto-caslav_1646/obnova-verejne-zelene-v-caslavi_18236/ téhož dne (dále jen „výzva“ a „profil zadavatele“) zahájil ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova veřejné zeleně v Čáslavi“ (dále jen „veřejná zakázka“). Obviněný na profilu zadavatele současně uveřejnil zadávací dokumentaci.

2.             V bodu 5 zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky vymezen následovně: „Veřejná zakázka komplexně řeší systém zelených ploch uvnitř zastavěného území Čáslavi. Je zaměřena na obnovu krajinných struktur v sídle a jejich organického navázání na okolní krajinu. Do obnovy zeleně jsou zahrnuty především hlavní městské parkové plochy, zeleň na náměstích v centru města, sídlištní zeleň, sportovní areál a vybraná uliční zeleň. Projekt celkově řeší 12 samostatných lokalit. Předmět plnění zahrnuje provedení a obstarání veškerých výpěstků, rostlinného materiálu, výrobků, činností, prací a zhotovení děl nutných k úplné realizaci předmětu plnění. V rámci vlastního založení výsadeb je v projektu počítáno se zajištěním prvotní údržby do „stavu schopného předání“. To představuje nutnou údržbu již realizovaných částí až do předání s plnou odpovědností za kvalitu předávaného díla. V tomto období bude prováděna pravidelná zálivka, odplevelení a přihnojení trávníků, udržování bezplevelného stavu keřových skupin. Taktéž bude provedena výměna uhynulých dřevin. Součástí veřejné zakázky je i následná 3letá rozvojová a udržovací péče o nově vysazenou zeleň. Rozvojová péče bude prováděna v rozsahu a kvalitě podle předložené projektové dokumentace.“.

3.             Podle bodu 5.2 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 4.497.000,- Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 20. 10. 2017 návrh navrhovatele – OK GARDEN s.r.o., IČO 27571297, se sídlem Sládkovičova 1233/21, 142 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 19. 10. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Dne 20. 10. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zaevidované Úřadem pod sp. zn. S0418/2017/VZ (dále jen „správní řízení vedené pod sp. zn. S0418/2017/VZ“).

5.             Zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-30828/2017/512/KMo ze dne 23. 10. 2017, který byl zadavateli doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil zadavatele, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení zadavateli a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad dále mj. zadavatele upozornil, že vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání i zadávací dokumentaci vyjma její netextové části je zadavatel podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a části dokumentace o zadávacím řízení neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace je zadavatel podle § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

6.             Část dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu doručena v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ prostřednictvím datové schránky dne 30. 10. 2017. Téhož dne obviněný odeslal také další část dokumentace o zadávacím řízení a to v listinné podobě, která byla Úřadu doručena dne 2. 11. 2017. Konkrétně se jednalo o originály nabídek dodavatelů, které obviněný obdržel v zadávacím řízení.

7.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-32799/2017/512/AKp ze dne 9. 11. 2017, které bylo zadavateli doručeno dne 10. 11. 2017, stanovil Úřad zadavateli lhůtu pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – doručení kompletní originální dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť zjistil, že některé dokumenty byly zaslány ve formě prostých kopií (např. rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017 nebo rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017 atd.). Úřad v předmětném usnesení rovněž zadavatele ve vztahu k povinnosti stanovené zadavateli v § 252 odst. 1 zákona upozornil, že dokumentem tvořícím součást dokumentace o zadávacím řízení se rozumí vždy originál dokumentu v té podobě, ve které byl původně vyhotoven (ať už v listinné nebo elektronické podobě). Originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se pak rozumí pouze vlastní originální vyhotovení listiny a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení, byť by byly Úřadu zaslány prostřednictvím datové schránky. Úřad rovněž zadavatele upozornil, že v případě části dokumentace o zadávacím řízení vyhotovené v listinné podobě (neuvedené v § 252 odstavci 3 zákona a netextové části zadávací dokumentace) je možno provést konverzi podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. Úřad zároveň odkázal zadavatele na informace uvedené na webové stránce Úřadu na adrese: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/navrh-naprezkoumani-ukonuzadavatele/pozadavky-uohs-na-podobu-predkladane-dokumentace-ozadavacimrizeni.html. Citovaným usnesením byl zadavatel rovněž upozorněn na ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona, podle kterého se zadavatel dopustí přestupku mj. tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1 zákona.

8.             Dne 15. 11. 2017 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb část dokumentace o zadávacím řízení, kterou tvořily originály rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017 a rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017.

9.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 150 odst. 1 správního řádu řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-S0500/2017/VZ-37535/2017/512/AKp ze dne 21. 12. 2017 (dále také „příkaz“). Ve výroku I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh ze dne 19. 10. 2017 a vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Obnova veřejné zeleně v Čáslavi“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 5. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, když Úřadu nezaslal originály rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017, rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017 ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu, který byl obviněnému doručen dne 20. 10. 2017, tedy nejpozději dne 30. 10. 2017, ale učinil tak až dne 15. 11. 2017. Ve výroku II. příkazu Úřad uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. pokutu ve výši 15 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

10.         Úřad vydal dne 21. 12. 2017 příkaz č. j. ÚOHS-S0500/2017/VZ-37535/2017/512/AKp, který byl obviněnému doručen téhož dne. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

11.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

12.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 22. 12. 2017 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného ze dne 22. 12. 2017

13.         V rámci svého odporu obviněný uvedl následující: „Město Čáslav si vyhrazuje právo svůj odpor dodatečně odůvodnit vzhledem k tomu, že lhůta k podání odporu plyne přes vánoční svátky.“.

Další průběh řízení o přestupku

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0500/2017/VZ-00106/2018/512/AKp ze dne 3. 1. 2018 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

15.         Dne 9. 1. 2018 obdržel Úřad od obviněného přípis ze dne 8. 1. 2018 nazvaný „Stanovisko obviněného ve věci podezření ze spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“, kterým obviněný reagoval na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0500/2017/VZ-00106/2018/512/AKp ze dne 3. 1. 2018.

Vyjádření obviněného ze dne 8. 1. 2018

16.         V rámci svého vyjádření obviněný předně uvedl, že „(m)ěsto Čáslav nesouhlasí se závěry, které vyjádřil ÚOHS ve svém zrušeném příkazu. Domnívá, žejeho výklad právních norem je příliš úzkoprsý a formalistický.“. Dále obviněný uvedl, že „nesdílí názor ÚOHS, že pokud se v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, hovoří v ustanovení § 252 o dokumentaci, hovoří se jedině o originálech této dokumentace. Takový výklad nemá oporu v zákoně č. 134/2016 Sb., ani v žádné analogické úpravě.“, přičemž dále se obviněný v rámci své argumentace odkazoval na úpravu obsaženou v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Obviněný rovněž uvedl, že „lze presumovat, že Město Čáslav jako veřejnoprávní korporace předkládá dokumentaci úplnou, kdy postačí, aby listiny, které touto datovou schránkou zasílá, jsou shodné s listinami, jenž má u sebe založeny. Ostatně konverze dokumentů se provádí u listin, které mají povahu rozhodnutí nebo nějakým způsobem souvisí s rozhodováním daného orgánu veřejné moci, který listinu zasílá. V dané věci však Město Čáslav zasílalo toliko dokumentaci zadávacího řízení. Poté co bylo Město Čáslav ÚOHS vyzváno, zaslalo dokumentaci poštou. Ani podání ze dne 23. 10. 2017 neobsahovalo požadavek na předložení originálu dokumentace, pouze odkaz na informace přístupné toliko prostřednictvím sítě internet. Takové případné poučení však nemůže vyvolat kýžené následky, když je právě řešeno odkazem na internetovou prezentaci.“.

17.         Obviněný také uvedl, že „ve věci vydaný příkaz představuje aplikaci právní normy v rozporu s jejím účelem, ale je navíc i přepjatě formalistický a tím i protiústavní.“, přičemž na podporu tohoto svého tvrzení obviněný citoval několik rozhodnutí Ústavního soudu, ze kterých vyvodil, že „(z) napadeného rozhodnutí je zřejmé, že na aplikaci testu proporcionality, jakož i na teleologický výklad práva, ÚOHS rezignoval, tím v praxi demonstroval ryzí formální náhled na věc, kdy svůj výklad právní normy přehnaně formalisticky aplikoval na zjištěný skutkový stav.“.

18.         Na závěr obviněný navrhl, aby Úřad řízení o přestupku zastavil, jelikož skutek, o němž se vede řízení o přestupku, se dle něj nestal, resp. není přestupkem.

Další průběh řízení o přestupku

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0500/2017/VZ-00932/2018/512/AKp ze dne 19. 1. 2018 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

20.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, odporu obviněného a na základě vlastních zjištění dospěl k následujícím závěrům.

21.         Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh ze dne 19. 10. 2017 a vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Obnova veřejné zeleně v Čáslavi“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 5. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, když Úřadu nezaslal originály rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017, rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017 ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu, který byl obviněnému doručen dne 20. 10. 2017, tedy nejpozději dne 30. 10. 2017, ale učinil tak až dne 15. 11. 2017.

22.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení obviněného jako veřejného zadavatele

23.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

24.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

25.         Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

26.         Z výpisu administrativního registru ekonomických subjektů vyplývá, že v případě města Čáslav se jedná o obec.

27.         Obviněný je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není obviněným nikterak rozporováno.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

28.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

29.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením je zadavatel povinen Úřadu zaslat dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

30.         Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

31.         Podle § 252 odst. 4 zákona části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

32.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

33.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) zákona.

Zjištěné skutečnosti

34.         Dne 20. 10. 2017 obdržel Úřad návrh navrhovatele ze dne 19. 10. 2017 na zahájení správního řízení vedeného pod spisovou značkou S0418/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky.

35.         Z dokladu o doručení stejnopisu návrhu ze dne 19. 10. 2017 zadavateli vyplývá, že zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele ze dne 19. 10. 2017 dne 20. 10. 2017.

36.         Úřad dne 23. 10. 2017 odeslal zadavateli oznámení č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-30828/2017/512/KMo o zahájení správního řízení, ve kterém zadavatele poučil mimo jiné o povinnosti plynoucí z ustanovení § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona.

37.         Část dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu doručena prostřednictvím datové schránky dne 30. 10. 2017, přičemž rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokol o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zpráva o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zpráva o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokol o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zpráva o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zpráva o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017 a rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017 byly Úřadu doručeny pouze ve formě prostých kopií. Dne 30. 10. 2017 zadavatel odeslal také další část dokumentace o zadávacím řízení a to v listinné podobě, která byla Úřadu doručena dne 2. 11. 2017. Konkrétně se jednalo o originály nabídek dodavatelů, které zadavatel obdržel v zadávacím řízení.

Právní posouzení

38.         Úřad nejprve obecně předestírá, že zákonodárce uložil zadavateli za situace, kdy je k Úřadu podán návrh (a v téže věci zadavateli stejnopis návrhu) na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, prostřednictvím ustanovení § 252 odst. 1 zákona dvě povinnosti. Prvně je zadavatel povinen zaslat Úřadu ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu své vyjádření k tomuto návrhu, za druhé je rovněž povinen společně s předmětným vyjádřením Úřadu zaslat i dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad v rámci vedeného správního řízení musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu. Úřad nejprve obecně uvádí, že jako kontrolnímu orgánu, který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, mu nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě stanovené zákonem podstatně ztěžuje, či zcela znemožňuje provedení zákonem uloženého dozoru. Přitom je ve veřejném prostoru kladen enormní akcent na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení lze přitom ze strany Úřadu objektivně ověřit, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržel pravidla stanovená zákonem. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a jeho ukončení v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jejich zaslání zadavateli stanovena zákonem, přičemž nesplnění této povinnosti je kvalifikováno jako přestupek.

39.         V ustanovení § 252 odst. 3 zákona je pak zákonodárcem zakotvena povinnost zadavatele odeslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Ostatní části dokumentace o zadávacím řízení a netextovou část zadávací dokumentace je zadavatel podle § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

40.         Úřad v souvislosti s povinností stanovenou v § 252 odst. 1 zákona zdůrazňuje, že pokud podle § 216 odst. 1 zákona tvoří dokumentaci o zadávacím řízení „všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů“, jediný možný výklad daných ustanovení je takový, že pokud jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení originály jednotlivých dokumentů (ať již vyhotovovaných zadavatelem či dodavateli, např. jednotlivé nabídky či zpráva o hodnocení nabídek), povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení může být splněna pouze tehdy, pokud jsou zaslány tyto dokumenty v originále. Jedině tak je možno hovořit o „zaslání dokumentace“ (jak to stanoví zákon), a nikoliv o zaslání její kopie. Uvedený výklad přitom nelze v žádném případě pokládat za nepřípustně formalistický, neboť jedině dispozice originálem dokumentace o zadávacím řízení umožňuje Úřadu provést přezkum postupu zadavatele, který lze ověřit z originálních dokumentů, jak stanovil zákonodárce.

41.         Výjimku z výše uvedeného lze učinit na základě ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech, dle kterého je možno provést konverzi. Podle tohoto ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Ustanovení § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech uvádí, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. K tomu Úřad uvádí, že pokud se zadavatel rozhodne zaslat části dokumentace o zadávacím řízení či zadávací dokumentace, které jsou původně vyhotoveny v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky, musí u těchto dokumentů v návaznosti na § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech provést konverzi. Podle tohoto ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Z uvedeného plyne, že pokud jde o části dokumentace o zadávacím řízení, které původně vznikly v listinné podobě, splní zadavatel svou povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona v případě jejich zaslání datovou schránkou pouze tehdy, pokud u nich před jejich odesláním Úřadu provede autorizovanou konverzi.

42.         Účelem zákonné povinnosti zaslat Úřadu originály dokumentace je možnost kontroly procesu zadávání veřejné zakázky ze strany Úřadu jako orgánu dozoru přímo z originálních dokumentů, aby teprve v průběhu správního řízení nedocházelo k vyjasňování případných nesrovnalostí porovnáváním kopií a originálů. Protože zákonodárce a veřejnost kladou velký akcent na rychlý průběh správního řízení, stanovil zákonodárce zadavateli povinnost odeslat dokumentaci v originále ve stanovené lhůtě tak, aby bylo zamezeno shora uvedenému a Úřad mohl ihned přistoupit k přezkumu dokumentace, o jejíž originalitě není sporu. Originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se pak rozumí pouze vlastní originální vyhotovení listiny a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení, byť by byly Úřadu zaslány prostřednictvím datové schránky.

43.         Úřad dále doplňuje, že právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro přijetí závěru ze strany Úřadu a pro následné rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu stanovena zadavateli přímo zákonem (i ve vztahu k dodržení lhůt dle § 71 správního řádu) a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti zadavatelem kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

44.         Z dokladu o doručení stejnopisu návrhu ze dne 19. 10. 2017 Úřadu vyplývá, že zadavatel obdržel stejnopis návrhu ze dne 19. 10. 2017 dne 20. 10. 2017. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu, tj. dne 21. 10. 2017 tedy začala zadavateli plynout lhůta 10 dnů stanovená v § 252 odst. 1 zákona pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu Úřadu. Zadavatel měl tedy povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení včetně svého vyjádření k obdrženému návrhu nejpozději dne 30. 10. 2017.

45.         V zákonné lhůtě zadavatel ovšem kompletní dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nezaslal, jelikož Úřad zjistil, že některé dokumenty tvořící část dokumentace o zadávacím řízení odeslané prostřednictvím datové schránky zadavatel zaslal pouze ve formě prosté kopie (zmíněné rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017, rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017), přičemž Úřad opětovně podotýká, že dle § 216 odst. 1 zákona jsou dokumentací o zadávacím řízení dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon, přičemž kopie je následný dokument pořízený teprve až z materiálů pořízených dle § 216 odst. 1 zákona. Zadavatel má tedy na základě § 252 odst. 1 zákona povinnost zaslat Úřadu dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů.

46.         K výše uvedenému Úřad dodává, že z dokumentu oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-30828/2017/512/AKp ze dne 23. 10. 2017, který byl zadavateli doručen téhož dne, přitom vyplývá, že Úřad poučil zadavatele o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad rovněž zadavatele poučil o formě odeslání zadávací dokumentace, příp. částí dokumentace o zadávacím řízení, kdy se však jedná o jednoznačně zákonem stanovené podmínky kladené na zadavatele v souvislosti se zasíláním dokumentace o zadávacím řízení. Tuto povinnost však zadavatel ve vztahu k odeslání části dokumentace o zadávacím řízení zjevně nesplnil.

47.         Jelikož tedy Úřad zjistil, že některé dokumenty tvořící část dokumentace o zadávacím řízení odeslané prostřednictvím datové schránky zaslal zadavatel pouze ve formě prosté kopie, usnesením č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-32799/2017/512/AKp ze dne 9. 11. 2017, které bylo zadavateli doručeno dne 10. 11. 2017, stanovil zadavateli ve smyslu § 263 odst. 4 zákona dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení a rovněž poučil zadavatele o formě předložení dokumentace o zadávacím řízení a o následcích nesplnění povinnosti stanovené § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona. Zadavatel doručil Úřadu dne 15. 11. 2017, tj. poslední den dodatečně stanovené lhůty, originály dokumentů, které doručil Úřadu dne 30. 10. 2017 ve formě prostých kopií.

48.         K argumentu obviněného, že „nesdílí názor ÚOHS, že pokud se v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, hovoří v ustanovení § 252 o dokumentaci, hovoří se jedině o originálech této dokumentace. Takový výklad nemá oporu v zákoně č. 134/2016 Sb., ani v žádné analogické úpravě.“, Úřad uvádí následující. Pokud se v § 252 odst. 1 zákona hovoří o dokumentaci o zadávacím řízení, je nutné pro objasnění tohoto pojmu aplikovat § 216 odst. 1 zákona, který výslovně uvádí, jaké dokumenty tvoří dokumentaci o zadávacím řízení. Podle § 216 odst. 1 zákona tedy dokumentaci o zadávacím řízení tvoří „všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů“, přičemž z právě uvedeného je naprosto zřejmé, že dané ustanovení zákona hovoří o originálech uvedených dokumentů, jelikož jednak by byl zcela nesmyslný výklad, kdy by zákon požadoval v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, pořízení kopií daných dokumentů a také tento závěr podporuje i skutečnost, že samotné znění ustanovení § 216 odst. 1 zákona jasně hovoří o tom, že dokumentaci o zadávacím řízení tvoří originály nabídek všech dodavatelů, z čehož lze logicky vyvodit, že pokud tvoří dokumentaci o zadávacím řízení originály nabídek, budou muset být i všechny ostatní dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace pořízené v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, jak vyžaduje zákon, tvořící dokumentaci o zadávacím řízení, v originále. Je tedy zřejmé, že pokud zákon ukládá v ustanovení § 252 odst. 1 věta druhá zadavateli povinnost zaslat Úřadu společně se svým vyjádřením k obdrženému návrhu rovněž dokumentaci o zadávacím řízení, tak v souladu se zněním ustanovení § 216 odst. 1 zákona má zadavatel povinnost zaslat originály dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím řízení, protože jen originály dokumentů uvedených v ustanovení § 216 odst. 1 zákona tvoří dokumentaci o zadávacím řízení a nikoliv kopie těchto dokumentů.

49.         K další argumentaci obviněného, v jejímž rámci uvedl, že „lze presumovat, že Město Čáslav jako veřejnoprávní korporace předkládá dokumentaci úplnou, kdy postačí, aby listiny, které touto datovou schránkou zasílá, jsou shodné s listinami, jenž má u sebe založeny. Ostatně konverze dokumentů se provádí u listin, které mají povahu rozhodnutí nebo nějakým způsobem souvisí s rozhodováním daného orgánu veřejné moci, který listinu zasílá. V dané věci však Město Čáslav zasílalo toliko dokumentaci zadávacího řízení. Poté co bylo Město Čáslav ÚOHS vyzváno, zaslalo dokumentaci poštou. Ani podání ze dne 23. 10. 2017 neobsahovalo požadavek na předložení originálu dokumentace, pouze odkaz na informace přístupné toliko prostřednictvím sítě internet. Takové případné poučení však nemůže vyvolat kýžené následky, když je právě řešeno odkazem na internetovou prezentaci.“, uvádí Úřad následující. Předně Úřadu není zcela jasné, z jakého důvodu by měl u obviněného automaticky předpokládat, že, slovy obviněného, „předkládá dokumentaci úplnou, kdy postačí, aby listiny, které touto datovou schránkou zasílá, jsou shodné s listinami, jenž má u sebe založeny.“. Pokud by to mělo být z důvodu, jenž uvádí obviněný, tedy, že obviněný je veřejnoprávní korporace, tak Úřad uvádí, že zákon v § 252 odst. 1 jasně ukládá povinnost doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení zadavateli, přičemž podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona se mezi zadavatele, resp. veřejné zadavatele řadí také mimo jiné územní samosprávný celek, kterým obviněný jakožto obec bezesporu je (více k tomu viz body 23. – 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle zákona se tak povinnost stanovená v § 252 odst. 1 zákona ve spojení s § 216 odst. 1 zákona, tedy, povinnost doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž dokumentace o zadávacím řízení, resp. dokumenty, které ji tvoří, musí být v souladu se zněním § 216 odst. 1 zákona v originále, jelikož, jak již bylo uvedeno, jen originály dokumentů uvedených v ustanovení § 216 odst. 1 zákona tvoří dokumentaci o zadávacím řízení a nikoliv kopie těchto dokumentů, vztahuje i na obviněného. A jelikož musí Úřad dle zásady zákonnosti zakotvené v § 2 odst. 1 správního řádu postupovat v souladu mimo jiné také se zákony, nemůže přisvědčit argumentu obviněného, že vzhledem k tomu, že je veřejnoprávní korporací, bude postačovat, aby Úřad presumoval, že obviněný zasílá dokumentaci o zadávacím řízení úplnou a že listiny, které zasílá, jsou shodné s listinami, jenž má u sebe obviněný založeny. Takový postup Úřadu by totiž byl nejenom zjevně v rozporu se zákonem, ale také by byl diskriminační vůči jiným zadavatelům.

50.         Úřad rovněž nemůže souhlasit ani s další částí argumentace obviněného, že „(o)statně konverze dokumentů se provádí u listin, které mají povahu rozhodnutí nebo nějakým způsobem souvisí s rozhodováním daného orgánu veřejné moci, který listinu zasílá. V dané věci však Město Čáslav zasílalo toliko dokumentaci zadávacího řízení.“ a k tomuto uvádí následující. Předně zákon o elektronických úkonech nikde neuvádí, že se konverze dokumentů provádí u listin majících povahu rozhodnutí nebo nějakým způsobem souvisících s rozhodováním daného orgánu veřejné moci, který listinu zasílá. Právě naopak z 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, ve kterém se uvádí, že „(d)okument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“).“ ve spojení s § 22 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, kde je uvedeno toto: „Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.“, vyplývá, že se konverze může použít i u dokumentů, které mají být podle jiného právního předpisu předloženy v listinné podobě správnímu orgánu, aby byly použity jako podklady pro vydání rozhodnutí, což je právě situace, která dopadá na posuzovaný případ – zadavatel má podle § 252 odst. 1 zákona povinnost doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a rovněž dokumentace o zadávacím řízení, resp. některé její části (určené dle předmětu správního řízení) se následně stávají podkladem pro rozhodnutí.

51.         V rámci své argumentace obviněný rovněž uvedl toto: „Ani podání ze dne 23. 10. 2017 neobsahovalo požadavek na předložení originálu dokumentace, pouze odkaz na informace přístupné toliko prostřednictvím sítě internet. Takové případné poučení však nemůže vyvolat kýžené následky, když je právě řešeno odkazem na internetovou prezentaci.“, k čemuž Úřad uvádí následující. Z dokumentu oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-30828/2017/512/AKp ze dne 23. 10. 2017, který byl obviněnému doručen téhož dne, zcela jasně vyplývá, že Úřad poučil obviněného o jeho zákonných povinnostech vyplývajících mu z § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona, tedy o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a také o formě odeslání zadávací dokumentace, příp. částí dokumentace o zadávacím řízení. Úřad tedy poučil obviněného mimo jiné o ustanoveních zákona upravujících striktně pouze problematiku zaslání dokumentace o zadávacím řízení, Úřad již ale dále není povinen obviněného poučovat o dalších ustanoveních zákona, která neupravují zaslání dokumentace o zadávacím řízení, i když s touto problematikou souvisí (např. právě § 216 odst. 1 zákona). V takovém případě by totiž Úřad musel v rámci poučení vyjmenovat všechna ustanovení zákona, jelikož všechna jsou spolu navzájem provázána. Takový postup Úřadu by se ale neslučoval s povinností Úřadu jakožto správního orgánu poskytnout podle § 4 odst. 1 správního řádu dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech („Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné.“).

52.         Co se týče odkazu na informace přístupné prostřednictvím sítě internet, Úřad uvádí, že tyto informace nebyly součástí poučení účastníků správního řízení vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ ohledně povinností vyplývajících z § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona, ale byly projevem zásady dobré správy a zásady rychlosti, kdy Úřad touto cestou mimo jiné pouze informoval a nikoliv poučil obviněného o využití možnosti konverze originálů, jež tvoří dokumentaci o zadávacím řízení, kterou jako výjimku z povinností obviněného vyplývajících z § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona stanovil Úřad svým výkladem daných zákonných ustanovení ve spojení se zákonem o elektronických úkonech. V této souvislosti Úřad uvádí, že není povinen informovat natož poučovat účastníky správních řízení vedených Úřadem o svém výkladu zákona, nicméně v tomto případě se Úřad uchýlil k zakomponování daného odkazu na informace přístupné prostřednictvím sítě internet do poučení, aby, jak již bylo řečeno, v rámci zásady dobré správy a zásady rychlosti informoval zadavatele o další možné formě zaslání dokumentace o zadávacím řízení, která ze zákona explicitně nevyplývá, a tím zadavatelům usnadnil zaslání dokumentace o zadávacím řízení. S ohledem na právě uvedené se tedy Úřad nemůže ztotožnit ani s touto argumentací obviněného.

53.         K argumentu obviněného, kdy uvedl, že „ve věci vydaný příkaz představuje aplikaci právní normy v rozporu s jejím účelem, ale je navíc i přepjatě formalistický a tím i protiústavní.“ a že „(z) napadeného rozhodnutí je zřejmé, že na aplikaci testu proporcionality, jakož i na teleologický výklad práva, ÚOHS rezignoval, tím v praxi demonstroval ryzí formální náhled na věc, kdy svůj výklad právní normy přehnaně formalisticky aplikoval na zjištěný skutkový stav.“, uvádí Úřad následující. Předně Úřad uvádí, že nemůže souhlasit s tvrzením obviněného, v jehož rámci tento uvedl, že příkaz představuje aplikaci právní normy v rozporu s jejím účelem, neboť z předcházejících bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí jasně vyplývá, že Úřad postupoval přesně v souladu se zákonem. Dále Úřad opakovaně zdůrazňuje, že obviněným namítaný výklad právní normy nelze v žádném případě pokládat za nepřípustně formalistický, neboť jedině dispozice originálem dokumentace o zadávacím řízení umožňuje Úřadu provést přezkum postupu zadavatele, který lze ověřit z originálních dokumentů, jak stanovil zákonodárce. Účelem zákonné povinnosti zaslat Úřadu originály dokumentace je možnost kontroly procesu zadávání veřejné zakázky ze strany Úřadu jako orgánu dozoru přímo z originálních dokumentů, aby teprve v průběhu správního řízení nedocházelo k vyjasňování případných nesrovnalostí porovnáváním kopií a originálů, jelikož u kopií nelze nikdy zcela vyloučit manipulaci s jejich obsahem. Protože zákonodárce a veřejnost kladou velký akcent na rychlý průběh správního řízení, stanovil zákonodárce zadavateli povinnost odeslat dokumentaci v originále ve stanovené lhůtě tak, aby bylo zamezeno shora uvedenému a Úřad mohl ihned přistoupit k přezkumu dokumentace, o jejíž originalitě není sporu. S ohledem na právě uvedené se tedy Úřad nemůže přisvědčit ani této argumentaci obviněného.

54.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný (zadavatel) dopustil přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh ze dne 19. 10. 2017 a vedeného pod sp. zn. S0418/2017/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, když Úřadu nezaslal originály rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 8. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 10. 2017, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 7. 2017, oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 7. 2017, protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 8. 6. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 2 ze dne 19. 7. 2017, protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 7. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 3 ze dne 8. 8. 2017, zprávy o hodnocení nabídek – Jednání hodnotící komise č. 4 ze dne 22. 9. 2017, rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 9. 2017 ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu, který byl obviněnému (zadavateli) doručen dne 20. 10. 2017, tedy nejpozději dne 30. 10. 2017, ale učinil tak až dne 15. 11. 2017. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce – pokuty

55.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

56.         Podle ustanovení § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba u přestupků 5 let.

57.         Podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

58.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 1. 11. 2017, kdy zadavatel ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 30. 10. 2017) nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení a tedy nesplnil povinnost dle § 252 odst. 1 zákona. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl v souvislosti s vedením správního řízení (sp. zn. S0418/2017/VZ) o přezkoumání úkonů zadavatele, v rámci něhož měl zadavatel povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu, a to den následující po dni, kdy zadavateli uplynula lhůta pro zaslání dokumentace, tedy dne 1. 11. 2017.

59.         Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu obviněnému, tj. dne 21. 12. 2017. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení řízení o přestupku tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

60.         Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

61.         Podle ustanovení § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

62.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit, nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

63.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 252 odst. 1 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Nicméně, i když obviněný nezaslal Úřadu v zákonem stanovené lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona kompletní dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálních dokumentů, v zákonem stanovené lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona zaslal prosté kopie výše specifikovaných dokumentů (specifikovány např. v bodu 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž následně v řízení vyšlo najevo, že tyto kopie souhlasily s originály dokumentů zaslaných Úřadu v dodatečné lhůtě. Úřadu tudíž nebylo zcela znemožněno věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu ve lhůtách plynoucích z § 71 správního řádu a z tohoto hlediska se tak jedná o přestupek spíše méně závažného charakteru.

64.         Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad uvádí, že obviněný měl snahu své pochybení spočívající v nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení ve formě originálních dokumentů ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu napravit, neboť v Úřadem stanovené dodatečné pětidenní lhůtě reagoval na obdržené usnesení č. j. ÚOHS-S0418/2017/VZ-32799/2017/512/AKp ze dne 9. 11. 2017.

65.         V šetřené věci Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti.

66.         Podle§ 41 odst. 1 zákona o přestupcích za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

67.         K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad s ohledem na znění § 41 odst. 1 zákona o přestupcích a také s ohledem k závěrům vyplývajícím z ustálené judikatury předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, nebo v rozsudku ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Afs 9/2008-328), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, a ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

68.         Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

69.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl také k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle schváleného rozpočtu na rok 2018 dostupného na internetové adrese obviněného (http://www.meucaslav.cz/e_download.php?file=data/editor/179cs_30.pdf&original=Schv%C3%A1len%C3%BD%20rozpo%C4%8Det%20na%20rok%202018.pdf) vyplývá, že obviněný podle schváleného rozpočtu předpokládá v roce 2018 příjmy ve výši 234 276 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými obviněný hospodaří.

70.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu při samé spodní hranici zákonné sazby, tj. ve výši 15 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

71.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

72.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

73.         Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 6 odst. 1 vyhlášky, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

74.         Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že obviněný porušil svou právní povinnost, tj. dopustil se přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona, rozhodl Úřad o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

75.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží

město Čáslav, nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, 286 01 Čáslav-Staré Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy