číslo jednací: R0023/2018/VZ-11744/2018/322/AHo/DRu

Instance II.
Věc Obnova objektu národní kulturní památky areál Pustevny objekt Libušína s restauračním provozem a bytem správce
Účastníci
  1. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, příspěvková organizace
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 20. 4. 2018
Související rozhodnutí S0667/2016/VZ-03344/2018/541/JCh
R0023/2018/VZ-11744/2018/322/AHo/DRu
Dokumenty file icon 2018_R0023.pdf 397 KB

Č.j.: ÚOHS-R0023/2018/VZ-11744/2018/322/AHo/DRu                            Brno 20. dubna 2018

 

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 14. 2. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném obviněným –

  • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, příspěvková organizace, IČO 00098604, se sídlem Palackého 147, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 13. 3. 2017 advokátem JUDr. Františkem Severinem, ev. č. ČAK 02901, se sídlem Elišky Machové 1247/41, 616 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0667/2016/VZ-03344/2018/541/JCh ze dne 1. 2. 2018 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve veřejné zakázce „Obnova objektu národní kulturní památky areál Pustevny objekt Libušína s restauračním provozem a bytem správce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2015 pod ev. č. 529071, ve znění oprav ze dne 8. 1. 2016, ze dne 15. 1. 2016 a ze dne 5. 2. 2016,

jsem dle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0667/2016/VZ-03344/2018/541/JCh ze dne 1. 2. 2018

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, příspěvková organizace, IČO 00098604, se sídlem Palackého 147, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 13. 3. 2017 advokátem JUDr. Františkem Severinem, ev. č. ČAK 02901, se sídlem Elišky Machové 1247/41, 616 00 Brno, (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil zadávací řízení dne 21. 12. 2015 dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] odesláním oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení veřejné zakázky „Obnova objektu národní kulturní památky areál Pustevny objekt Libušína s restauračním provozem a bytem správce“, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2015 pod ev. č. 529071, ve znění oprav ze dne 8. 1. 2016, ze dne 15. 1. 2016 a ze dne 5. 2. 2016, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 26. 2. 2016 proběhlo posouzení a hodnocení nabídek uchazečů, na základě kterého rozhodl zadavatel téhož dne o výběru nejvhodnější nabídky, a to tak, že vybral uchazeče ARCHATT, s.r.o., IČO 46960180, se sídlem Branky 291/16, 664 49 Ostopovice (dále jen „vybraný uchazeč“).

3.             Dne 18. 4. 2016 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

4.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný dle § 112 zákona k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, od zadavatele vyžádal dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž z jejího obsahu získal pochybnosti o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, a to při posouzení splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona ze strany vybraného uchazeče a při dodržení postupu dle § 60 odst. 1 zákona. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad dne 24. 10. 2016 správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku.

5.             Dne 28. 11. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0667/2016/VZ-47333/2016/541/JCh, které bylo zadavateli doručeno dne 29. 11. 2016 (dále jen „původní rozhodnutí“). Úřad ve výroku I. původního rozhodnutí dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 60 odst. 1 zákona, když vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv tento vybraný uchazeč neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, a to požadavek obviněného na doložení rekonstrukce roubené stavby nebo roubených staveb s roubením starším roku 1950, a to v souhrnné hodnotě alespoň 20 mil. Kč bez DPH, když referenční zakázka „Kostel sv. Kateřiny v zaniklé obci Tamovice“ (dále též „referenční zakázka“) doložená jmenovaným vybraným uchazečem v rámci prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu nesplňovala požadavek zadavatele na doložení rekonstrukce roubené stavby nebo roubených staveb, neboť tato referenční stavba obsahovala pouze dílčí část roubení, přičemž obviněný uzavřel dne 18. 4. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu. Výrokem II. původního rozhodnutí uložil Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. původního rozhodnutí pokutu ve výši 50 000 Kč.

6.             Proti původnímu rozhodnutí podal zadavatel dne 8. 12. 2016 rozklad, který byl Úřadu doručen dne 9. 12. 2016. Rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0302/2016/VZ-33345/2017/321/HBa ze dne 14. 11. 2017 (dále jen „původní rozhodnutí o rozkladu“) bylo původní rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání, neboť Úřad v původním rozhodnutí nezjistil úplně skutkový stav a věc nesprávně posoudil, čímž rozhodl nesprávně a v rozporu se zákonem. Dle původního rozhodnutí o rozkladu není u nyní řešené veřejné zakázky rozhodné posouzení charakteru celé budovy kostela sv. Kateřiny v Tamovicích, ale skutečnost, jaké práce byly primárně prováděny v rámci realizace referenční zakázky a zda tyto práce odpovídají pracím, které v sobě zahrnují pojem „rekonstrukce roubené stavby s roubením starším roku 1950“ a zda referenční zakázka prokazuje to, k čemu zadavatel svým požadavkem směřuje, tj. zda je dodavatel schopen rekonstruovat roubení a dřevěné konstrukce určitého stáří bez ohledu na to, na jaké stavbě byly tyto práce prováděny.

7.             Dle původního rozhodnutí o rozkladu vyplývalo z obsahu spisu a zejm. z referenčního listu k referenční zakázce, že práce na referenční zakázce odpovídaly s výjimkou rekonstrukce fasády a vnitřních omítek v drtivé části pracím na rekonstrukci stavby roubené. Původním rozhodnutím o rozkladu byl Úřad zavázán k doplnění podkladů pro skutková zjištění a pro nové rozhodnutí, přičemž byl zejména povinen postavit najisto, zda se v případě referenční zakázky jednalo o stavební práce spočívající v rekonstrukci roubení a v pracích souvisejících (tedy zda jde o práce na dřevěných roubených konstrukcích, stropech, krovech, střeše, apod.), přičemž je možné též akceptovat nezbytné minimum prací na zděných konstrukcích. Nutnost akceptovat rovněž práce jiného druhu přitom vyplývá též z toho, že veřejná zakázka bývá vypsána za určitým účelem a s určitým hlavním předmětem, který je stěžejní při posouzení relevance této zakázky jako referenční. Předmět referenční zakázky však často zahrnuje i práce, které hlavnímu předmětu a účelu neodpovídají, avšak jsou nutně její součástí. V návaznosti na uvedené byl Úřad povinen opětovně posoudit skutečnost, zda vybraný uchazeč prokázal splnění sporného kvalifikačního předpokladu.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 1. 2. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0667/2016/VZ-03344/2018/541/JCh (dále jen „napadené rozhodnutí“).

9.             Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 60 odst. 1 zákona, když vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv vybraný uchazeč neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona uvedeného v bodě V. „Rozsah kvalifikace“ písm. D. „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona a způsob jejich prokázání“ kvalifikační dokumentace, a to konkrétně požadavek zadavatele na doložení rekonstrukce roubené stavby nebo roubených staveb s roubením starším roku 1950, a to v souhrnné hodnotě alespoň 20 mil. Kč bez DPH, když referenční zakázka ve výši 3 424 980 Kč bez DPH doložená jmenovaným vybraným uchazečem v rámci prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu nesplňovala v podstatné části objemu peněžitého plnění požadavek zadavatele na doložení rekonstrukce roubené stavby nebo roubených staveb, a tudíž jako taková nemohla být uznána v celé hodnotě jejího finančního vyjádření jako splňující požadavek vyplývající z kvalifikační dokumentace, resp. jmenovaný vybraný uchazeč tak nesplnil požadavek na doložení referencí podle požadavků zadavatele stanovených v kvalifikační dokumentaci v souhrnné hodnotě 20 mil. Kč bez DPH, když minimálně 63 % plnění uvedené referenční zakázky ve výši 2 167 382 Kč bez DPH prokazatelně nesplňovalo požadavky zadavatele dle kvalifikačního předpokladu a vybraný uchazeč předložil k prokázání daného kvalifikačního předpokladu referenční plnění v souhrnné hodnotě 20 020 055 Kč bez DPH, přičemž uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 18. 4. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému za jednání uvedené ve výroku I. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 50 000 Kč.

III.           Rozklad zadavatele

10.         Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel dne 14. 2. 2018 rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 1. 2. 2018. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

11.         Zadavatel v podaném rozkladu namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu věci, kdy následně Úřad dospěl k chybným právním závěrům. Dle zadavatele uchazeč splnil technické kvalifikační předpoklady, tj. požadavek na doložení rekonstrukce roubené stavby nebo roubených staveb s roubením starším roku 1950 minimálně v rozsahu 20 mil. Kč nabídkou osmi referencí v celkové hodnotě 20 020 000 Kč, přičemž Úřad svými přepočty ve vztahu k referenční zakázce dospěl k nesprávnému závěru, že vybraný uchazeč nesplnil požadavky o 2 147 000 Kč. Úřad však nezjišťoval, zda uvedených osm referencí jsou veškerými realizovanými zakázkami příslušného charakteru vybraného uchazeče a je velmi pravděpodobné, že existují další zakázky, které by eventuální výpadek 2 147 000 Kč kompenzovaly.

12.         Zadavatel namítá, že nemá možnost fyzicky prověřit veškeré parametry několika desítek referenčních zakázek u jednotlivých uchazečů a subdodavatelů v takovém rozsahu jak tomu byl způsobilý Úřad, např. při zjišťování počtu ozubených hmoždíků, a to vzhledem k harmonogramu výběrového řízení, personálnímu zajištění a účelně vynaloženým nákladům, přičemž nemá ani pravomoc od třetích osob (např. římskokatolické farnosti) vyžadovat dokumentaci k referenčním akcím. Dle zadavatele neexistuje obecně závazný právní předpis ukládající zadavateli povinnost provádět v rámci zadávacího řízení takovou zevrubnou kontrolu několika desítek referenčních staveb a s ohledem na čl. 4 odst. 1 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“), nelze stanovit porušení zákonné povinnosti zadavatelem s následným uložením peněžité sankce.

13.         Zadavatel dále uvádí, že subdodavatel TESLICE CZ s.r.o., IČO 27775003, se sídlem Jiráskova 701, 755 01 Vsetín (dále jen „subdodavatel“) je specializovanou firmou pro rekonstrukce roubených staveb a jako subdodavatele jej uvedli i další uchazeči o veřejnou zakázku. Pokud by zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil vybraného uchazeče, musel by se analogicky stejný postih vztahovat i na další uchazeče. Z uvedeného důvodu by po vyřazení vybraného uchazeče ze zadávacího řízení nemohla být vybrána nabídka jiného uchazeče, přičemž zadavatel má za to, že je napadené rozhodnutí Úřadu přepjatě formalistické.

14.         Zadavatel dále namítá, že Úřadem provedený výklad pojmů „stavba“, „roubená stavba“, „technika roubení“ apod. považuje za subjektivní a nemůže tak být pokládán za autoritativní a závazný pro zadavatele, natož podkladem pro rozhodnutí o uložení sankce.

15.         Zadavateli se též jeví úvaha Úřadu o intenzitě uložené sankce, která má být pociťována jako újma, vzhledem k charakteru zadavatele, který je příspěvkovou organizací, zavádějící.

Závěr rozkladu

16.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

17.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 správního řádu, a dle § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

19.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke změně nebo zrušení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K otázce splnění kvalifikačních předpokladů

20.         Dle zadavatele Úřad v napadeném rozhodnutí nedostatečně zjistil skutkový stav věci a dospěl k nesprávnému právnímu závěru, když konstatoval, že vybraný uchazeč nesplnil technické kvalifikační předpoklady, přičemž měl být z uvedeného důvodu zadavatelem ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vyloučen.

21.         Dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může zadavatel pro plnění veřejné zakázky na stavební práce po dodavateli požadovat k prokázání technických kvalifikačních předpokladů seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, přičemž předmětná osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

22.         Dle § 59 odst. 1 zákona posuzuje zadavatel prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu se zákonem. Zadavatel měl tedy povinnost posoudit kvalifikaci dodavatelů dle jednotlivých ustanovení zákona, ale též s ohledem na požadavky, které si sám vymínil v kvalifikační dokumentaci a je jimi zavázán. Zadavateli byla uvedená povinnost stanovena přímo zákonem a tedy zcela v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny.

23.         K účelu technických kvalifikačních předpokladů se vyjadřuje rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 55/2015-86 ze dne 25. 5. 2017, kde bylo konstatováno, že „[ú]čelem stanovení technických kvalifikačních předpokladů je zajištění, aby veřejné zakázka byla podle okolností plněna těmi dodavateli, kteří k tomu mají přinejmenším minimální technickou způsobilost, resp. kteří mají k takovému plnění odborné i materiální předpoklady, a že tedy dojde ke splnění účelu zadávacího řízení. Požadavek na splnění minimálních technických kvalifikačních požadavků má tedy zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.“ Obdobně se k dané problematice vyjádřil Krajský soud v Brně též v rozsudku č. j. 29 Af 74/2015-224 ze dne 29. 6. 2017.

24.         V nyní řešené věci je stěžejní posouzení skutečnosti, zda vybraný uchazeč splnil technické kvalifikační předpoklady stanovené v kvalifikační dokumentaci, v části V. „Rozsah kvalifikace“, písm. D „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona a způsob jejich prokázání“ a zda zadavatel postupoval při zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem, když vybraného uchazeče nevyloučil ze zadávacího řízení, přičemž vznikly pochybnosti, zda referenční zakázka uvedená vybraným uchazečem splňuje požadavky stanovené zadavatelem v kvalifikační dokumentaci.

25.         Kvalifikační dokumentace stanovuje, že „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud za posledních 5 let provedl:

  • min. jednu rekonstrukci kulturní památky obsahující alespoň dílčí část roubení a k této stavbě doloží osvědčení objednatele o řádném plnění

 a

  • rekonstrukce roubené stavby nebo roubených staveb s roubením starším roku 1950, a to v souhrnné hodnotě alespoň 20 mil Kč bez DPH a ke každé této stavbě doloží osvědčení objednatelů o řádném plnění.“

26.         Dle protokolu o posouzení kvalifikace dodavatelů ze dne 19. 2. 2016 vybraný uchazeč prokazoval splnění technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím osmi referencí v celkové hodnotě 20 020 055 Kč bez DPH, a to: oprava části domu v Kryštofově Údolí č. p. 101 (cena díla 573 040 Kč bez DPH), obnova domku zahradníka na Státním zámku Velké Losiny (cena díla 10 710 000 Kč bez DPH), kostel sv. Kateřiny v zaniklé obci Tamovice, Štramberk (cena díla 3 424 980 Kč bez DPH), rekonstrukce roubenky č. p. 51, Malá Morávka (cena díla 809 973 Kč bez DPH), rekonstrukce roubenky č. p. 31 Rusava (cena díla 610 713 Kč bez DPH), přemístění a rekonstrukce historické stavby stodoly z obce Břestek (cena díla 486 162 Kč bez DPH), rekonstrukce roubenky č. p. 921, Vsetín (cena díla 277 708 Kč bez DPH) a oprava roubené budovy fary ve Velkých Karlovicích (cena díla 3 127 479 Kč bez DPH).

27.         V souladu se závazným právním názorem vysloveným v původním rozhodnutí o rozkladu požádal Úřad za účelem zjištění skutkového stavu věci zhotovitele předmětné referenční zakázky společnost TESLICE CZ s.r.o. IČO 27775003 se sídlem Jiráskova 701, 755 01 Vsetín (dále jen „zhotovitel referenční zakázky“) a objednatele předmětné referenční zakázky Římskokatolickou farnost Štramberk, se sídlem Náměstí 1, 742 66 Štramberk (dále jen „objednatel referenční zakázky“)o zaslání informací o tom, jaká část předmětné referenční zakázky spočívala v rekonstrukci roubené stavby a jaký byl charakter a rozsah jednotlivých prací provedených na předmětu dané referenční zakázky. Úřad současně požádal uvedené osoby o doložení projektové dokumentace předmětné referenční zakázky, včetně její textové části obsahující popis stavby a stavebního procesu a o zaslání položkového rozpočtu, případně o zaslání jiné dokumentace, z níž by bylo uvedené zjistitelné.

28.         Na základě požadovaných dokumentů Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu uvedeným v původním rozhodnutí o rozkladu opětovně prošetřil charakter prací prováděných zhotovitelem referenční zakázky a následně se zabýval otázkou, zda dané práce odpovídají pracím, které v sobě zahrnují pojem „rekonstrukce roubené stavby s roubením starším roku 1950“ a zda je vybraný uchazeč kvalifikován v oblasti rekonstrukce roubených konstrukcí, přičemž bylo možné akceptovat nezbytné minimum prací na zděných konstrukcích.

29.         V nyní řešené věci bylo Úřadem zcela správně shledáno, že primární charakter prováděných prací v rámci realizace referenční zakázky neodpovídal pracím, které v sobě zahrnují pojem „rekonstrukce roubené stavby s roubením starším roku 1950“, neboť tyto práce byly pouze předmětem plnění dle dodatku č. 1 ze dne 7. 6. 2011 ke smlouvě na plnění předmětu referenční zakázky ze dne 23. 2. 2011, přičemž cena za předmět plnění činila 65 084,84 Kč bez DPH (více k jednotlivým dodatkům a charakteru provedených prací srov. body 64. až 80. napadeného rozhodnutí). Uvedené skutečnosti vyplývají ze správního spisu a je tedy nutné se tvrzením Úřadu obsaženým v napadeném rozhodnutí ztotožnit.

30.         Přestože je zřejmé, že kostel sv. Kateřiny v zaniklé obci Tamovice, Štramberk, není celoroubenou stavbou, mohla být daná referenční zakázka způsobilá k prokázání technických kvalifikačních předpokladů, ovšem pouze za předpokladu, že práce provedené zhotovitelem referenční zakázky by převážně odpovídaly pojmu „rekonstrukce roubené stavby s roubením starším roku 1950“, k čemuž však nedošlo. Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že minimálně 63 % plnění uvedené referenční zakázky ve výši 2 167 382 Kč bez DPH prokazatelně nesplňovalo požadavky zadavatele stanovené v kvalifikační dokumentaci.

31.         K námitce zadavatele, že nemá možnost prověřit veškeré parametry několika desítek referenčních staveb, konstatuji, že v případě, že se zadavatel rozhodne učinit součástí zadávacích podmínek požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů, je následně povinen posoudit, zda uchazeči, kteří podali nabídky, jím stanovené požadavky na kvalifikaci splnili, či nikoli. Zadavatel se nemůže této povinnosti zprostit konstatováním, že není v jeho silách v nabídkách předložené reference posoudit. Zadavatelem stanovené podmínky jsou závazné jak pro jednotlivé účastníky zadávacího řízení, tak pro něj samotného a zadavatel tedy nemůže splnění některého z jím stanoveného předpokladu následně odpustit.

32.         Zadavatel přitom není povinen dohledávat, zda uchazeč disponuje dalšími referencemi, nad rámec těch přiložených k jeho nabídce, a takovéto další reference posuzovat. Zadavatelova námitka, že Úřad nezjišťoval, zda reference předložené vybraným uchazečem v nabídce jsou veškerými realizovanými zakázkami vybraného uchazeče, a že je velmi pravděpodobné, že existují další zakázky, které by rozdíl 2 147 000 Kč kompenzovaly, tak nemůže obstát. Úřad v napadeném rozhodnutí netvrdil, že vybraný uchazeč nedisponuje referenčními zakázkami v požadované hodnotě. Avšak Úřad správně uvedl to, že vybraný uchazeč ve své nabídce neprokázal splnění požadavků na technickou kvalifikaci, a obviněný pochybil, když vybraného uchazeče z tohoto důvodu nevyloučil z účasti v zadávacím řízení. Úřad jakož i předseda Úřadu neřeší hypotetické případy, ale případy skutečné dle konkrétních skutkových okolností. V nyní řešené věci je nesporné, že vybraný uchazeč předložil k prokázání technických kvalifikačních předpokladů výše uvedený seznam stavebních prací, jakož i to, že referenční zakázka v minimálně 63 % plnění nesplňovala požadavky zadavatele dle kvalifikační dokumentace a nebylo ji tak možné v celkové výši uznat, načež nedošlo ze strany vybraného uchazeče ke splnění kvalifikačního předpokladu.

33.         V souladu s § 59 odst. 4 zákona mohl zadavatel po vybraném uchazeči požadovat písemné objasnění informací či dokladů již předložených nebo mohl požadovat předložení dalších informací nebo dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat při uplatnění tohoto postupu po lhůtě dle § 52 zákona. Komentář k uvedenému ustanovení zákona uvádí, že „[v]zhledem k různým výkladům situací, kdy bylo možné průkaz kvalifikace doplňovat, zákonodárce umožňuje zadavateli vyzývat k doložení kvalifikačních dokumentů v plném rozsahu, a to bez ohledu na to, jaké doklady již byly předloženy. (…) Předně je nutno uvést, že výzva k doplnění informací či dokladů o kvalifikaci je plně v kompetenci zadavatel[e], který není povinen postup[ovat] podle § 59 odst. 4. Na straně druhé, pokud zadavatel tuto pravomoc využije, je povinen vzít v rámci jednoho zadávacího řízení v úvahu § 6, tedy zásadu rovného přístupu a postup podle § 59 odst. 4 aplikovat ve vztahu ke všem dodavatelům v rámci jednoho zadávacího řízení shodně. Předmětným ustanovením se od 1. 1. 2014 umožňuje zhojit v plném rozsahu kvalifikaci, když do 31. 12. 2013 šlo pouze doložit informací údajů a dokladů o kvalifikaci, kterou dodavatel splňuje ve lhůtě podle § 52 odst. 1 až 3, kupř. ve vztahu k otevřenému řízení k poslednímu dni, kdy kvalifikace měla být splněna nejpozději poslední den lhůty pro podání nabídek. (…) Zadavatel je tedy oprávněn umožnit dodavatelům dodatečně doplnit prokázání kvalifikace a dodavatelé jsou oprávněni předložit tyto doklady i po době stanovené v § 52 odst. 1 až 3 a také že doklady o kvalifikaci dodatečně předložené postupem podle § 59 odst. 4 mohou být staršího (čerstvějšího) data, tedy mohou být datovány i po datu co již měla být kvalifikace splněna.“ (srov. Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 614 - 626).

34.         Krajský soud v Brně k tomu pak v rozsudku č. j. 30 Af 66/201-40 ze dne 2. 6. 2016 uvedl následující: „Bez jakýchkoliv pochyb je tedy zřejmé, že postup podle § 59 odst. 4 je fakultativní. Není povinností zadavatele napravovat pochybení (nedůslednost) uchazečů, přičemž tuto skutečnost nijak nezpochybňoval ani žalovaný. Citované ustanovení pouze dává zadavateli možnost žádat objasnění předložených informací a dokladů nebo si vyžádat dodatečné informace nebo doklady a předejít tak vyloučení nabídky, byť výhodné, kvůli spíše formálním pochybením či opomenutím. Ze znění citovaného ustanovení je zřejmé, že zadavatel může žádat nejen objasnění již předložených informací a dokladů, ale i předložení dokladů v původní nabídce nedodaných. Po novele zákona o veřejných zakázkách provedené zákonem č. 417/2009 Sb. navíc došlo k odstranění dílčí překážky ve využití tohoto institutu, neboť nyní může zadavatel dodavatele vyzvat i tehdy, pokud příslušnou část kvalifikace zadavatel neprokázal vůbec. Po uvedeném zmírnění tak zadavatel může vyzvat dodavatele k vyjasnění nebo doplnění informací a dokladů prokazujících kvalifikaci vždy, bez ohledu na úplnou absenci dokladů ve vztahu k příslušné části kvalifikace.“

35.         Jak vyplývá z výše uvedeného, bylo plně v kompetenci zadavatele požadovat po vybraném uchazeči předložení dalších informací nebo dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Vybranému uchazeči rovněž nic nebránilo v tom, aby společně s osmi předloženými referencemi uvedl též další reference, jak tomu učinili i někteří jiní dodavatelé, neboť bylo jeho zájmem uspět v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Pokud však vybraný uchazeč nepředložil ve své nabídce další reference, díky nimž by dostál požadavku zadavatele na výši finanční hodnoty referenčních zakázek, a zadavatel se nerozhodl vybraného uchazeče vyzvat k doplnění jeho nabídky, pak jediným zákonným postupem bylo vyloučení vybraného uchazeče ze zadávacího řízení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji i posledně tvrzenou námitku za nedůvodnou.

36.         K námitce zadavatele, dle které by musel přistoupit k vyloučení i ostatních dodavatelů, neboť všichni uvedli mezi referenčními zakázkami předmětnou stavbu, tj. kostel sv. Kateřinyv zaniklé obci Tamovice, Štramberk, konstatuji, že předmětem posouzení je v řešeném správním řízení to, zda zadavatel pochybil, když pro neprokázání splnění technické kvalifikace nevyloučil vybraného uchazeče ze zadávacího řízení. Předmětem daného správního řízení není posouzení, zda ostatní uchazeči zadavatelem stanovený požadavek splnili či nesplnili, ani to, zda je zadavatel měl či neměl za zadávacího řízení rovněž vyloučit.

37.         Pouze nad rámec uvedeného odkazuji na komentář k § 60 zákona. Dle něj platí, že „[v]yloučeni musí být všichni dodavatelé, kteří neprokázali kvalifikaci v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním i soutěžním dialogu, stejně jako musí být vyloučen dodavatel, který nesplnil kvalifikaci v jednacím řízení bez uveřejnění.“ (srov. Janoušek, Martin; Machurek, Tomáš; Olík, Miloš; Podešva, Vilém; Stránský Jakub; Šebesta, Milan. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer). Pokud tedy někteří dodavatelé uvedli v seznamu stavebních prací stavbu kostel sv. Kateřiny, v zaniklé obci Tamovice, Štramberk, přičemž by skutečně bez této referenční zakázky nesplňovali kritéria dle kvalifikační dokumentace (tzn. zbylé, jimi uvedené, referenční zakázky by nedosahovaly zadavatelem požadované hodnoty a zadavatel je, stejně jako vybraného uchazeče, nevyzval k objasnění nabídek), měli být i tito dodavatelé vyloučeni ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Bylo na zadavateli, aby výše uvedené posouzení v souladu se zákonem provedl, přičemž předseda Úřadu na tomto místě závěry takového posouzení nijak nepředjímá.

38.         Na základě výše uvedeného je tedy námitka zadavatele o tom, že by analogicky musel vyloučit i ostatní účastníky zadávacího řízení, přičemž tak nemohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nedůvodná. Nemůže být totiž pochyb o tom, že obviněný svým postupem podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, když vybraného dodavatele, který splnění technické kvalifikace neprokázal, nevyloučil z účasti v zadávacím řízení. V případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, byla by jako nejvhodnější nabídka vybrána nabídka jiného uchazeče (resp. v případě, že by ze zadávacího řízení byli pro nesplnění kvalifikace vyloučeni všichni uchazeči, bylo by dle zákona nutné zadávací řízení zrušit).

39.         V případě nyní posuzované veřejné zakázky je nezbytné zdůraznit, že dva uchazeči, a to VW WACHAL CZ a.s., IČO 25567225 se sídlem Tylova 220/17, 767 01 Kroměříž (dále jen „VW WACHAL CZ a.s.“) a následně Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8 (dále jen „Metrostav a.s.“) podali v tomto ohledu námitky. I když VW WACHAL CZ a.s. vzal své námitky zpět, zadavatel byl tímto dodavatelem upozorněn na možnost, že vybraný uchazeč nesplnil technické kvalifikační předpoklady, když kostel sv. Kateřiny v zaniklé obci Tamovice, Štramberk není celoroubenou stavbou, ale je stavbou zděnou s roubenými prvky. Tyto námitky byly uplatněny dne 14. 3. 2016, tedy v návaznosti na rozhodnutí zadavatele o výběru nejhodnější nabídky ze dne 26. 2. 2016, které zadavatel vydal ihned po posouzení kvalifikace dodavatelů.

40.         Je tedy nutné opakovaně upozornit na skutečnost, že zadavatel má ze zákona povinnost uchazeče, který nesplnil technické kvalifikační předpoklady vyloučit ze zadávacího řízení, přičemž pokud tak neučiní, dopustí se přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.  Jestliže zadavatel získal takové informace, které odůvodňují pochyby o tom, že některý z dodavatelů nesplňuje technické kvalifikační předpoklady, k čemuž nepochybně v nyní řešené věci došlo, měl danou skutečnost pečlivě prošetřit. Na uvedeném nic nemění ani zpětvzetí námitek VW WACHAL CZ a.s., neboť jej ke zpětvzetí námitek mohla vést celá řada důvodů a navíc se nejednalo o námitky jediné, když je následně podal též Metrostav a.s. Uvedená povinnost zadavatele vyloučit uchazeče, který neprokázal splnění kvalifikace nadto platí bez ohledu na to, zda byly či nebyly proti postupu zadavatele podány námitky.

41.         Zadavatel dále namítá, že Úřadem provedený výklad pojmů „stavba“, „roubená stavba“, „technika roubení“ apod. považuje za subjektivní a nemůže tak být pokládán za autoritativní a závazný pro zadavatele, natož podkladem pro rozhodnutí o uložení sankce.

42.         Úřad v napadeném rozhodnutí, jakož i předseda Úřadu v nyní řešené věci vycházel ze znění kvalifikační dokumentace, kde je zcela jednoznačně stanoveno jaké technické kvalifikační předpoklady musí dodavatel splňovat. Kvalifikační dokumentace zcela jednoznačně definuje pojem roubená stavba resp. tesařsky prováděná roubená stavba, a to tak, že „[r]oubená stavba je stavba, jejíž stěny jsou zbudovány technikou roubení. Trámy, kladené vodorovně na sebe jsou ve stycích (roh, střed, …) vázány tesařskými spoji (plátování, rybinový spoj…apod). Použité trámy musí být ručně tesané, s vyloučením strojně mechanického opracování“.

43.         Úřad vycházel výhradně ze znění zadávací dokumentace, a z toho, co je obecně míněno stavbou, přičemž ze znění kvalifikační dokumentace vyvodil, že „stavba“ je jak výsledek stavební činnosti, tedy stavba ve smyslu budovy, tak stavební práce.  Při tomto posouzení Úřad správně vycházel ze závazného právního názoru vysloveného v původním rozhodnutí  o rozkladu, kde předseda Úřadu akcentoval způsob, jakým zadavatel formuloval požadavky na technické kvalifikační předpoklady. Zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně uvedl, že požaduje předložení „seznamu stavebních prací“ nikoli seznamu „staveb“ ve smyslu budov, a dále, že „v seznamu bude uveden rozsah (stručný popis stavebních prací obdobného charakteru)“.  Pokud by Úřad přistoupil k výkladu pojmu stavba jiným způsobem, bez zohlednění dalších požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách v rámci stanovení technických kvalifikačních předpokladů, jednalo by se o výklad nepřípustně zužující.Jak je tedy patrné z právě uvedeného, Úřad jakož i předseda Úřadu vycházel ze zadávací dokumentace vyhotovené zadavatelem, která v souladu s § 44 odst. 1 zákona musí vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž za správnost a úplnost údajů v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel. Je totiž na zadavateli a na nikom jiném uvést dostatečně srozumitelné a jednoznačné informace, které mají uchazeči o veřejnou zakázku interpretovat shodně, neboť pouze tak mohou následně předložit vzájemně porovnatelné nabídky.

44.         Co se týče výkladu uvedených pojmů, Úřad i předseda Úřadu vykládají pojmy užívané v zadávací dokumentaci v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 29/2015-304 ze dne 25. 4. 2017, a to v souvislosti s jinými požadavky stanovenými zadavatelem a s ohledem na předmět veřejné zakázky.

45.         Na základě výše uvedených skutečností považuji i tuto námitku zadavatele za nedůvodnou.

K intenzitě uložené sankce a k zákonnosti pokuty

46.         V podaném rozkladu zadavatel bez bližších skutečností dodává, že úvahy Úřadu o intenzitě uložené sankce, která má být zadavatelem pociťována jako újma (viz bod 125. napadeného rozhodnutí) se jeví jako zavádějící s ohledem na charakter zadavatele, který je státní příspěvkovou organizací.

47.         V předmětném bodu napadeného rozhodnutí se Úřad vyjadřuje k jednomu z obecného postupu uplatňovaného při ukládání sankce, kdy je nutné též zohlednit to, že stanovená pokuta bude zadavatelem vnímána jako újma. Uvedené souvisí s represivním a preventivním charakterem pokuty, kdy je obsahem udělené pokuty újma, a to s cílem předcházet dalšímu porušení povinností stanovených právními předpisy uplatňující se u přestupků dle zákona s důrazem na výchovné působení na zadavatele, který se přestupku dopustil. Uvedené vyplývá též z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 68/2017-53 ze dne 7. 6. 2017, kde je uvedeno, že „[j]udikatura správních soudů zpravidla připisuje správním sankcím preventivní a represivní funkci (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2010, č. j. 1 Afs 58/2009 - 541, č. 2119/2010 Sb. NSS, bod 247). Represivní funkce představuje „trest“ v původním slova smyslu, tedy ryze negativní následek protiprávního jednání, který v tomto případě spočívá v zásahu do majetkové sféry stěžovatelky. Preventivní funkce zahrnuje jednak v odrazení stěžovatelky od dalšího porušování soutěžního práva v budoucnu, ale též výstrahu ostatním soutěžitelům, že zneužívání dominantního postavení není ze strany státu tolerováno.“ Úvahy Úřadu ohledně stanovení výše ukládané pokuty uvedené v napadeném rozhodnutí jsou tedy zcela správné a v souladu s právními předpisy a judikaturou.

48.         Výrok II. napadeného rozhodnutí jsem přezkoumal ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu z hlediska jeho zákonnosti a z hlediska zákonnosti postupu Úřadu, který jeho vydání předcházel. Po přezkoumání tohoto výroku mám za to, že Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně vymezil horní hranici pro uložení pokuty v souladu s § 120 odst. 2 písm. a) zákona a současně při určení výše pokuty přihlédl ke všemu, k čemu ve smyslu § 121 odst. 2 zákona, § 37 a § 38 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, přihlédnout měl, když posoudil jak závažnost a následky přestupku, způsob jeho spáchání, tak i okolnosti, za nichž byly přestupky spáchány, přičemž své úvahy srozumitelně odůvodnil.

49.         Horní hranice pokuty za spáchání přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se zadavatel dle výroku I. napadeného rozhodnutí dopustil, činí 6 582 314 Kč. Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli pokutu ve výši 50 000 Kč. Pokuta tedy byla uložena v dolní hranici maximální výše – cca 0,76 %.

50.         Úřad v napadeném rozhodnutí přihlédl k závažnosti a následkům přestupku, kdy zadavatel sice zcela nevyloučil soutěžní prostředí, když veřejnou zakázku zadal v otevřeném řízení, ale porušil zákon při posouzení kvalifikace vybraného uchazeče, kdy tak v podstatě popřel smysl stanovených technických kvalifikačních předpokladů a vybral uchazeče, který neprokázal jejich splnění. Zadavatel tak svým chováním ohrozil plnění předmětu veřejné zakázky a rovněž narušil soutěžní prostředí.

51.         Ke skutečnosti že měl zadavatel od VW Wachal a.s., informace naznačující, že vybraný uchazeč nesplnil kvalifikační předpoklady, přičemž nevyvinul odpovídající úsilí k objasnění skutečného stavu věci, přihlédl Úřad jako k přitěžující okolnosti. 

52.         Úřad dále přihlédl k majetkovým poměrům zadavatele, když vycházel z výroční zprávy zadavatele pro rok 2016 (výroční zpráva za rok 2017 nebyla zadavatelem ke dni vydání tohoto rozhodnutí zveřejněna), z níž bylo zjištěno, že má zadavatel příjmy v řádech desítek milionů korun. Úřad se tedy přezkoumatelným způsobem vypořádal i s tím, že uložená pokuta není v daném případě likvidační. Povaha zadavatele, tedy že se jedná o příspěvkovou organizaci nemůže mít na uvedené vliv, jelikož i příspěvková organizace je zadavatelem dle zákona a je povinna se při zadávání veřejných zakázek řídit zákonem. Zákon nerozlišuje mezi ukládáním sankcí pro příspěvkové organizace a pro ostatní zadavatele.

53.         K významu a charakteru zkoumání konkrétních majetkových poměrů potrestaného odkazuji na nález pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. Pl ÚS 38/02, dle kterého „Z charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. Není tedy porušením principu relativní rovnosti, když oběma osobám v různých situacích bude uložena pokuta v různé výši, byť by jediným rozdílem jejich situace měly být právě rozdílné majetkové poměry“. Ve světle tohoto nálezu Ústavního soudu uvádím, že Úřad neporušil princip relativní rovnosti ani princip individualizace výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům zadavatele. Úřad přihlédl k majetkovým poměrům zadavatele správně a zákonně.

54.         K otázce aplikace pozdější právní úpravy uvádím, že nová právní úprava dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) není pro zadavatele, coby pachatele přestupku, příznivější. Obdobně jako zákon, totiž ZZVZ v § 79 odst. 2 stanoví, že k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.  Dle § 48 odst. 7 v souvislosti s § 48 odst. 2 ZZVZ je pak zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud údaje, doklady a vzorky nebo modely předložené vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínky nebo je dodavatel ve stanovené lhůtě nedoložil.

55.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí ve všech jeho výrocích a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda se v daném případě zadavatel dopustil porušení zákona a zda toto porušení bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly splněny podmínky pro uložení sankce, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. 

VI.          Závěr

56.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

57.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

JUDr. František Severin, Elišky Machové 1247/41, 616 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz