Rozhodnutí: S0446/2017/VZ-37533/2017/513/IHl

Instance I.
Věc Dodávka kamerového systému pro zabezpečení objektu užívaného Městskou policií hl. m. Prahy
Účastníci
  1. hlavní město Praha
  2. Siemens, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 9. 1. 2018
Dokumenty file icon dokument ke stažení 503 KB

Č. j.: ÚOHS-S0446/2017/VZ-37533/2017/513/IHl

 

Brno: 21. prosince 2017

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 11. 2017 na návrh (nedatovaný), jehož účastníky jsou

  • zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,
  • navrhovatel – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13, 

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka kamerového systému pro zabezpečení objektu užívaného Městskou policií hl. m. Prahy“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 26. 9. 2017,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Dodávka kamerového systému pro zabezpečení objektu užívaného Městskou policií hl. m. Prahy“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 26. 9. 2017 postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v odůvodnění rozhodnutí ze dne 3. 11. 2017 o námitkách stěžovatele – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 – ze dne 27. 10. 2017, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, se v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil ke skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele ohledně:

  • nepřiměřenosti smluvní pokuty ve výši 5.000.000 Kč vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši 1.850.000 Kč,
  • diskriminačního nastavení výše pokuty v neprospěch ekonomicky menších dodavatelů, u nichž hrozba vysoké pokuty znamená překážku účasti v zadávacím řízení,
  • skutečnosti, že návrh Dohody o mlčenlivosti není jednoznačný, resp. umožňuje různý výklad,
  • porušení zákazu diskriminace, neboť uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty je právem zadavatele, tudíž nelze vyloučit rozdílné chování zadavatele vůči různým uchazečům, kdy vůči některým uchazečům právo na zaplacení smluvní pokuty uplatnit může a vůči jiným nemusí v rozporu se zásadou rovného zacházení,

čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 11. 2017 o námitkách stěžovatele – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Dodávka kamerového systému pro zabezpečení objektu užívaného Městskou policií hl. m. Prahy“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 26. 9. 2017.

III.

Zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0446/2017/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 – ze dne 13. 11. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka kamerového systému pro zabezpečení objektu užívaného Městskou policií hl. m. Prahy“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 26. 9. 2017.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1.             Zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 26. 9. 2017 zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Dodávka kamerového systému pro zabezpečení objektu užívaného Městskou policií hl. m. Prahy“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 1 850 000 Kč bez DPH. V této souvislosti zadavatel uvedl, že bude zadávat veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění, proto pro tuto veřejnou zakázku zvolil režim odpovídající součtu předpokládaných hodnot těchto veřejných zakázek. Ve lhůtě pro podání nabídek stanovené do 15. 11. 2017 byly zadavateli doručeny tři nabídky. Dne 27. 10. 2017 zadavatel obdržel námitky z téhož dne podané dodavatelem – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 (dále jen „navrhovatel“) – proti stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 3. 11. 2017, které navrhovatel obdržel dne 6. 11. 2017, podané námitky odmítl.

3.             Protože navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a má za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), podal dne 13. 11. 2017 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             Obsah návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

4.             Navrhovatel v návrhu uvádí, že podal zadavateli námitky proti zadávací dokumentaci, které odůvodnil nedodržením zásady transparentnosti a přiměřenosti (§ 6 odst. 1 zákona) a nedodržením zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 zákona). Zadavatel námitky v rozhodnutí o námitkách odmítnul z formálních důvodů, a to z důvodu podání námitek osobou, která dle zadavatele nebyla oprávněna jednat za právnickou osobu ve smyslu občanského zákoníku, neboť k podaným námitkám nebyla přiložena plná moc podepisujících osob.

5.             Navrhovatel považuje toto rozhodnutí o námitkách za nezákonné. Navrhovatel má za to, že zadavatel musí odmítnout námitky podané neoprávněnou osobou, avšak zadavatel v rozporu s § 245 odst. 3 písm. a) zákona odmítnul námitky navrhovatele, ačkoliv byly podány oprávněnou osobou (toto sám zadavatel v rozhodnutí uvádí).  Navrhovatel konstatuje, že pouze nepřiložil k námitkám plnou moc podepisujících osob, což však nic nemění na její existenci a hmotněprávním oprávnění za navrhovatele jednat. Podle názoru navrhovatele měl zadavatel vyzvat navrhovatele k doplnění podání námitek, jakožto odstranění nedostatků návrhu. Žádné ustanovení zákona takový postup nevylučuje. Navrhovatel uvádí, že stejně jako je možné odstranění nedostatků návrhu v řízení před Úřadem, tím spíše je analogicky možné i v řízení o námitkách u zadavatele.

6.             Navrhovatel v návrhu tvrdí, že mu rozhodnutím zadavatele hrozí újma na jeho právech, neboť zadavatel o jeho námitkách věcně nerozhodoval, ačkoliv o nich rozhodovat měl.

7.             Navrhovatel se na závěr návrhu domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 3. 11. 2017, řádného projednání svých námitek a vydání nového rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel navrhuje provést důkaz napadeným rozhodnutím o námitkách ze dne 3. 11. 2017, námitkami ze dne 27. 10. 2017 a plnými mocemi osob podepisujících námitky.

8.             K návrhu byly přiloženy mj. námitky navrhovatele ze dne 27. 10. 2017, rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 3. 11. 2017 (podrobněji viz dále) a plná moc pro Bc. Tomáše Semeráda a Ing. Ladislava Mináře ze dne 1. 12. 2016 podepsaná oběma jednateli navrhovatele, podle níž jsou zmocněnci oprávněni za zadavatele jeho jménem právně jednat (a to včetně podepisování nabídek, smluv a činění dalších právních úkonů a jednání v řízeních podle zákona č. 137/2006 Sb., resp. zákona č. 134/2016 Sb.) v záležitostech souvisejících s obchodními případy a provozem Siemens, s.r.o., divize Building Technologies.

III.           Průběh správního řízení

9.             Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 13. 11. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž 13. 11. 2017.

10.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

11.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0446/2017/VZ-33666/2017/513/IHl ze dne 16. 11. 2017.

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0446/2017/VZ-35620/2017/513/IHl ze dne 6. 12. 2017 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

13.         Na základě žádosti navrhovatele umožnil Úřad dne 12. 12. 2017 zástupkyni navrhovatele, JUDr. Kateřině Navrátilové, nahlédnutí do správního spisu a pořízení kopií.

14.         K podkladům rozhodnutí se žádný z účastníků nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 11. 2017 k návrhu navrhovatele

15.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil podáním ze dne 24. 11. 2017. Ve svém stanovisku uvedl, že obdržel do datové schránky dne 27. 10. 2017 námitky proti stanovení zadávacích podmínek od navrhovatele. Námitky byly podepsány osobami: „Bc. Tomáš Semerád, Vedoucí obchodního oddělení Security, v plné moci“ a „Ing. Ladislav Minář Business Administrator, v plné moci“. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že navrhovatel podal předchozí námitky již dne 19. 10. 2017. (Pozn. Úřadu: návrh směřuje proti rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 27. 10. 2017. Navrhovatel podal námitky ještě dne 19. 10. 2017, které zadavatel rovněž odmítl; v této věci však návrh podán nebyl). Tyto námitky byly podepsány stejnými osobami jako námitky, jež jsou nyní předmětem přezkoumání. Zadavatel pro úplnost uvádí, že při jejich vyřizování postupoval obdobně, a to i s ohledem na pochybnosti týkající se pravosti podpisů. Rozhodnutími zadavatele ze dne 3. 11. 2017 byly námitky navrhovatele ze dne 19. 10. 2017 a ze dne 27. 10. 2017 odmítnuty, neboť dle názoru zadavatele nebyly podány osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu ve smyslu občanského zákoníku (k námitkám nebyly doloženy plné moci opravňující zmocněnce k tomuto právnímu jednání).

16.         Zadavatel s odkazem na § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „občanský zákoník“) sdělil, že pro rozsah zmocnění jednajícího zaměstnance je vždy určující obvyklost jednání a pracovní zařazení nebo funkce v rámci organizační struktury právnické osoby. V daném případě uvedli možní zástupci navrhovatele, že jednají na základě plné moci. Z toho zadavatel dovozuje, že se nejedná o jejich obvyklou činnost v rámci pracovního zařazení upravenou vnitřními předpisy; v tom případě by již plná moc k danému jednání nebyla potřeba. Přímý odkaz na plnou moc však následně vyžaduje i její doložení. Zadavatel tak nemůže bez doložení plné moci (jestliže nečiní úkon statutární zástupci způsobem zapsaným v obchodním rejstříku) vědět, jaký je rozsah pravomoci zaměstnance učinit úkon za dodavatele v podobě podání námitek. Zadavatel tedy podané námitky posoudil jako námitky, které nebyly podány osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu ve smyslu občanského zákoníku a odmítl je. Dle zadavatele totiž navrhovatel ani dodatečně neschválil jednání svých zaměstnanců, případně nedoložil jejich plné moci k podání námitek za navrhovatele. Zadavatel zastává názor, že pokud je v námitkách na plné moci odkazováno, tak musí být plná moc zároveň doložena. Tuto povinnost nelze přenášet na zadavatele a navrhovatel měl tuto vadu podání odstranit z vlastní iniciativy.

17.         K tvrzení navrhovatele o možnosti analogického postupu podle § 251 odst. 4 zákona zadavatel sdělil, že zadavateli není svěřena pravomoc vyzývat stěžovatele k doplnění návrhu o chybějící náležitosti či k odstranění nedostatků. Zadavatel uvedl, že v § 245 zákona je jednoznačné ustanovení, jak o námitkách může rozhodnout, a zadavatel nemůže navrhovateli „prominout“ vadu námitek či ho vyzvat k dodatečnému doplnění chybějící náležitosti.

18.         V závěru svého vyjádření zadavatel podotýká, že navrhovatel měl možnost podat námitky opětovně s doložením oprávnění jednat za právnickou osobu, a to až do skončení lhůty pro podání nabídek dne 15. 11. 2017 v 9.00 hod. Do této doby mohl navrhovatel podat námitky znovu a zadavatel by je musel přezkoumat. Této možnosti navrhovatel nevyužil. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má zadavatel za to, že navrhovatele nediskriminoval a rozhodl o jeho námitkách v souladu se zákonem.

IV.          Závěry Úřadu

19.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele. Protože Úřad zjistil, že rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

20.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona.

21.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

22.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

23.         Jak je zřejmé z čl. 1 bodu 1. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem.

24.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavateli (hlavní město Praha) svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť je územním samosprávným celkem.

Relevantní ustanovení zákona

25.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

26.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

27.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

28.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

29.         Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

30.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a z veřejně dostupných zdrojů

Námitky navrhovatele ze dne 27. 10. 2017

31.         Navrhovatel v námitkách ze dne 27. 10. 2017 poukazuje na znění Dohody o mlčenlivosti, která je součástí zadávací dokumentace ze dne 26. 9. 2017 č. j. MPPH123782/2017, především na její čl. V, odst. 1 a 2 týkající se smluvní pokuty ve výši 5 000 000 Kč za každý jednotlivý prokázaný případ porušení povinnosti. Navrhovatel podotýká, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 1 850 000 Kč a z toho hlediska navrhovatel nepovažuje smluvní pokutu za přiměřenou a má za to, že pokuta je nastavena diskriminačně v neprospěch ekonomicky menších dodavatelů, u nichž hrozba této pokuty znamená překážku účasti v zadávacím řízení. Porušení zákazu diskriminace spatřuje navrhovatel rovněž ve skutečnosti, že uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty je právem zadavatele, tudíž nelze vyloučit rozdílné chování zadavatele vůči různým uchazečům, kdy zadavatel může vůči některým uchazečům právo na zaplacení smluvní pokuty uplatnit a vůči jiným nemusí v rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona. Hrozící újmu navrhovatel v námitkách specifikuje tak, že znění Dohody o mlčenlivosti znemožňuje uchazeči získat listinnou část zadávací dokumentace a v důsledku toho i podat nabídku na veřejnou zakázku, resp. ji následně plnit.

32.         Z výše uvedených důvodů navrhovatel v závěru námitek navrhuje, aby zadavatel změnil zadávací podmínky tak, aby neodporovaly zásadám zadávání veřejných zakázek podle § 6 zákona, zejména změnil návrh Dohody o mlčenlivosti a snížil sankci nebo aby zadávací řízení zrušil a případně zahájil nové s obdobným předmětem plnění v souladu se zákonem.

33.         Námitky v závěru byly opatřeny datem 27. 10. 2017 a označením obchodní firmy (Siemens, s.r.o.), razítkem zadavatele a podpisy dvou osob s uvedením jejich jmen a funkcí osob (Bc. Tomáš Semerád, vedoucí obchodního oddělení Security, v plné moci a Ing. Ladislav Minář, Business Administrator, v plné moci). Žádná příloha k samotnému textu námitek nebyla přiložena. Dle detailu zprávy ze systému datových schránek navrhovatel odeslal námitky prostřednictvím datové schránky s datem a časem dodání zadavateli dne 27. 10. 2017 v 14:42:54.

Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 3. 11. 2017

34.         V úvodu svého rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 11. 2017 zadavatel konstatuje, že mu byly navrhovatelem dne 27. 10. 2017 doručeny námitky proti zadávacím podmínkám. Tyto námitky zadavatel přezkoumal a rozhodl tak, že je odmítnul. Zadavatel nejprve cituje ustanovení zákona týkající se podávání a vyřizování námitek a následně s odkazem na § 245 odst. 3 zákona konstatuje, že toto ustanovení obsahuje jednoznačné procesní pravidlo, jak má zadavatel naložit s námitkami, které neobsahují některou z uvedených náležitostí. Uvádí, že nemůže svévolně rozhodnout, zda vadu námitek stěžovateli „promine“, případně mu umožní dodatečně doplnit chybějící náležitost, neboť takový postup by představoval nerovné zacházení v rozporu s § 6 odst. 2 zákona. Důvodem pro odmítnutí námitek byla podle zadavatele skutečnost, že námitky nebyly podány osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu ve smyslu občanského zákoníku (k námitkám nebyly doloženy plné moci opravňující zmocněnce k tomuto právnímu úkonu). Proto zadavatel posoudil dokument označený jako „námitky proti stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku“ za námitky podané neoprávněnou osobou a odmítl je v souladu s § 245 odst. 3 zákona.

Způsob jednání za navrhovatele

35.         Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 625, jsou jednateli navrhovatele Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, a Dipl.-Kfm. Michael Axmann, přičemž oba jednatelé zastupují navrhovatele společně.

K výroku I. rozhodnutí

36.         K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

37.         Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

38.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít a nesdělit své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách.

39.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na dotčeném trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č.j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona.

40.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. Zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

41.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

42.         K samotným námitkám ze dne 27. 10. 2017 podaným navrhovatelem v šetřeném zadávacím řízení Úřad uvádí, že šlo o námitky proti zadávací dokumentaci doručené zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek. Lhůta pro podání nabídek končila dne 15. 11. 2017 a námitky byly zadavateli doručeny již dne 27. 10. 2017. Námitky tedy byly podány včas a splňovaly rovněž náležitosti námitek podle § 244 zákona (kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona, čeho se stěžovatel domáhá, hrozící újma – viz body 30. až 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

43.         Základní spornou otázku, kterou je třeba posoudit, představuje to, jak měl zadavatel naložit s námitkami, které byly podepsané dvěma zaměstnanci navrhovatele na základě plné moci, avšak tato plná moc nebyla k námitkám přiložena a nebyla zadavateli doložena ani dodatečně. Navrhovatel plnou moc pro dva zaměstnance, kteří námitky podepsali, zaslal Úřadu spolu s návrhem; plná moc je tedy založena ve správním spisu. Úřad z této plné moci ze dne 1. 12. 2016 zjistil, že navrhovatel, zastoupený svými jednateli (tj. Ing. Eduardem Palíškem, Ph.D., MBA, a Dipl.-Kfm. Michaelem Axmannem), zmocnil Bc. Tomáše Semeráda a Ing. Ladislava Mináře k podepisování nabídek, smluv a činění dalších právních úkonů a jednání v řízeních podle zákona č. 137/2006 Sb., resp. zákona č. 134/2016 Sb. Zmocnění je omezeno na taková právní jednání, jejichž obsahem je závazek poskytnout plnění, jehož peněžitá výše nepřevyšuje částku 15.000.000 Kč bez DPH. Plná moc byla udělena na dobu do 30. 9. 2018. Plná moc je podepsána Ing. Eduardem Palíškem, Ph.D., MBA, a Dipl.-Kfm. Michaelem Axmannem, tedy oběma jednateli, kteří podle výpisu z obchodního rejstříku jsou oprávněni za navrhovatele společně jednat. Z uvedeného vyplývá, že plná moc k zastupování navrhovatele byla platně udělena, a tudíž zmocněné osoby byly na jejím základě oprávněny podat/podepsat námitky. Úřad tak může učinit dílčí závěr, že námitky byly za navrhovatele podepsány oprávněnými osobami, jež zadavatel k tomuto úkonu zmocnil řádnou plnou mocí.

44.         Zadavatel ovšem tuto plnou moc spolu s námitkami k dispozici neměl, neboť mu ji navrhovatel nezaslal. Postup zadavatele v takovém případě zákon výslovně neupravuje: nestanoví, že by takové námitky mohl/měl zadavatel rovnou (bez dalšího) odmítnout. Jak uvedl Úřad již výše, zmocnění udělené zaměstnancům navrhovatele existovalo a tito byli oprávněni za zadavatele námitky podepsat.

45.         Úřad se touto otázkou (tj. jak má zadavatel postupovat v případě, že má pochybnosti o oprávnění určitých osob námitky za stěžovatele podepsat) zabýval ve své rozhodovací praxi již dříve, za účinnosti předchozího zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Na tomto místě může Úřad konstatovat, že postup zadavatele v takové konkrétní situaci, která nastala v šetřeném případě (tj. zda má zadavatel zasílat výzvu k odstranění nedostatku doložení plné moci či nikoli), nebyl výslovně upraven ani v předchozím zákoně a není upraven ani v nyní účinném zákoně, tedy Úřadem dříve učiněné závěry lze aplikovat i na rozhodný právní stav.

46.         V rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S34/2013/VZ-12323/2013/512/JHl ze dne 1. 7. 2013 se k namítanému nedostatku plné moci při podání námitek (jednalo se o přiložení plné moci v prosté kopii) konstatuje, že: „pokud měl zadavatel ohledně právního zastoupení navrhovatele ve věci podání námitek pochybnosti zapříčiněné předložením prosté kopie plné moci pro Mgr. Váchu k zastupování navrhovatele při podání námitek, měl možnost si od navrhovatele vyžádat předmětnou plnou moc s originálními podpisy jednatelů navrhovatele. To však zadavatel neučinil, čímž de facto přijal námitky navrhovatele jako souladné s § 110 odst. 7 zákona. … K tomu Úřad pro doplnění uvádí, že originál plné moci ze dne 12.12.2012 k zastupování navrhovatele k dispozici má a je součástí správního spisu.“

47.         Podobně v dalším rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S65,346/2014/VZ-12952/2014/522/JCh ze dne 18. 6. 2014, v němž byla mj. řešena otázka plné moci navrhovatele (KonekTel, a.s.) se uvádí, že: „Pokud měl zadavatel jakoukoli pochybnost ohledně zastoupení navrhovatele KonekTel při podání námitek, mohl si uvedenou skutečnost nechat doložit.“ Dále se v tomto rozhodnutí odkazuje na závěr vyplývající z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S166/2009-12658/2009/530/RKr ze dne 24. 11. 2009: „Co se týká údajné absence plné moci společnosti zastupující navrhovatele KonekTel, Úřad uvádí, že pokud měl zadavatel nejistotu ohledně zastoupení, mohl si uvedenou skutečnost nechat doložit před vydáním rozhodnutí o námitkách.“  Toto rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím orgánu druhého stupně č. j. ÚOHS-R242/2014/VZ-21992/2014/323/RBu ze dne 17. 10. 2014, v němž otázka předkládání plné moci zadavateli byla řešena takto: „K námitce zadavatele, že platná právní regulace nestanoví zadavateli povinnost vyzývat dodavatele k doložení plné moci k podání námitek, uvádím, že s ohledem na znění zákona lze se zadavatelem souhlasit, avšak musím poukázat na předchozí rozhodovací praxi Úřadu. Úřad v bodu 98 napadeného rozhodnutí odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S166/2009-12658/2009/530/RKr ze dne 24. 11. 2009, které podporuje jeho závěr v napadeném rozhodnutí, a to že pokud měl zadavatel jakoukoliv pochybnost ohledně zastoupení navrhovatele KonekTel při podání námitek, mohl si uvedenou skutečnost nechat doložit. Ke stejnému závěru dospěl Úřad také v rozhodnutí č. j. VZ/S 19/03-153/1669/03-Gar ze dne 28. 4. 2003, a tudíž lze konstatovat, že Úřad v této otázce, předložení plné moci při podání námitek, dospěl k závěru v souladu s jeho rozhodovací praxí.“ 

48.         Jak je zřejmé z dlouhodobé a konstantní rozhodovací praxe Úřadu, zadavateli při pochybnostech o oprávnění k zastupování stěžovatele při podání námitek nic nebrání v tom, aby si zastoupení ověřil/vyjasnil. Pokud tak zadavatel neučiní, a přesto rozhodne o tom, že námitky „nebyly podány osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu ve smyslu občanského zákoníku“, vystavuje se riziku, že jeho rozhodnutí nebude správné, pokud osoba, která námitky podepsala, má hmotněprávní oprávnění zastupovat stěžovatele, resp. je zmocněna k podání námitek, jak se stalo v šetřeném případě, pouze zadavateli k námitkám nepřiložila průkaz svého zmocnění. V této věci je třeba zdůraznit, že se v případě plné moci nejedná se o povinnou náležitost námitek ve smyslu § 244 zákona, jak dovozuje zadavatel v rozhodnutí o námitkách, a proto nedoložení plné moci současně s námitkami nemůže vést k jejich odmítnutí podle § 245 odst. 3 zákona.

49.         Z důvodu právní jistoty lze bezesporu doporučit stěžovatelům, aby přikládali k námitkám průkaz zmocňující zmocněnce k podání námitek, avšak absence tohoto průkazu nemůže bez dalšího vést k tomu, že zadavatel námitky odmítne. Pokud byly námitky podepsány dvěma zaměstnanci navrhovatele (na pozici manažerů), je vysoce nepravděpodobné, že by šlo osoby, které k tomu nebyly zmocněny (navíc u jejich podpisů je dovětek „v plné moci“). I to mohlo zadavateli naznačit, že zástupci/zmocněnci zastupují navrhovatele na základě existujícího zmocnění, pouze průkaz tohoto oprávnění nebyl doložen. Pokud měl zadavatel i přesto pochybnosti o oprávnění k podepsání námitek za navrhovatele, měl možnost si otázku zastoupení vyjasnit (např. výzvou navrhovateli k prokázání zmocnění). Zadavatel si nesmí počínat tak, aby pouze z formálních důvodů byl navrhovateli odepřen přístup k věcnému posouzení jeho námitek.

50.         V daném případě zadavatel, aniž odstranil své pochybnosti o oprávnění osob podepisujících námitky k tomuto úkonu (např. zasláním výzvy navrhovateli k dodatečnému doložení plné moci), námitky rovnou odmítl.

51.         S ohledem na shora uvedené principy vyřizování námitek Úřad zkoumal, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 11. 2017 o námitkách navrhovatele obstojí před testem zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy mj. i z toho pohledu, zda součástí rozhodnutí je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Proto porovnal námitky navrhovatele s rozhodnutím zadavatele o námitkách.

52.         Navrhovatel v námitkách namítal:

  • nepřiměřenost smluvní pokuty ve výši 5.000.000 Kč vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši 1.850.000 Kč;
  • diskriminační nastavení výše pokuty v neprospěch ekonomicky slabších dodavatelů, u nichž hrozba vysoké pokuty znamená překážku účasti v zadávacím řízení;
  • nejednoznačnost návrhu Dohody o mlčenlivosti, jež umožňuje různý výklad;
  • porušení zákazu diskriminace při uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty, neboť nelze vyloučit rozdílné chování zadavatele vůči různým uchazečům, kdy vůči některým uchazečům právo na zaplacení smluvní pokuty uplatnit může a vůči jiným nemusí v rozporu se zásadou rovného zacházení.

53.         Zadavatel svým rozhodnutím námitky navrhovatele ze dne 27. 10. 2017 odmítnul. V první části odůvodnění svého rozhodnutí zadavatel doslovně citoval námitky navrhovatele; v druhé části odůvodnění však rozebírá pouze formální stránku podaných námitek a dospívá k závěru, že námitky nebyly podány osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu ve smyslu občanského zákoníku, neboť k námitkám nebyly doloženy plné moci opravňující zmocněnce k tomuto právnímu úkonu. Zadavatel v odůvodnění vyjádřil právní názor, že navrhovateli nemůže „prominout“ vadu námitek, případně mu umožnit dodatečně doplnit chybějící náležitost, neboť tento postup by představoval nerovné zacházení v rozporu s § 6 odst. 2 zákona. S poukazem na ust. § 245 odst. 3 zákona, tedy že námitky neobsahovaly některou ze stanovených náležitostí, proto zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

54.         Úřad konstatuje, že zadavatel se k jednotlivým skutečnostem uvedeným v námitkách ve svém rozhodnutí vůbec nevyjádřil, nikterak je nevypořádal a věcně se jimi nezabýval s odůvodněním, že k námitkám nebyla doložena plná moc osob, které námitky podepsaly. Jak Úřad uvedl již výše, jednalo se přitom o řádné námitky podepsané za navrhovatele oprávněnými osobami na základě existující plné moci. Úřad k tomu obecně uvádí, že není-li dán důvod k odmítnutí námitek z formálních důvodů, je možno považovat za přezkoumatelné jen takové rozhodnutí o námitkách, které věcně vypořádává všechny skutečnosti uvedené v námitkách. V projednávaném případě Úřad konstatoval, že žádný formální důvod k odmítnutí námitek nenastal, zadavatel měl proto námitky věcně vypořádat a vyjádřit se ke všem namítaným skutečnostem.

55.         Zadavatel se tedy ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 11. 2017 nevyjádřil k výtkám navrhovatele týkajícím se stanovení zadávacích podmínek, ačkoli byl povinen tyto námitky věcně posoudit. Pokud tak zadavatel neučinil, nedodržel postup podle § 245 odst. 1 zákona, neboť se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, čímž se rozhodnutí zadavatele o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

56.         V závěru svého vyjádření zadavatel upozornil, že navrhovatel měl možnost podat námitky opětovně s doložením oprávnění jednat za právnickou osobu, a to až do skončení lhůty pro podání nabídek dne 15. 11. 2017 v 9.00 hod., avšak této možnosti navrhovatel nevyužil.

57.         K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv navrhovatel měl dostatečný časový prostor pro nové podání námitek (v době od 6. 11. 2017, kdy se dozvěděl o důvodu odmítnutí svých námitek, až do 15. 11. 2017, kdy končila lhůta pro podání nabídek), byl-li navrhovatel přesvědčen, že jeho námitky byly podány v souladu se zákonem, není důvod k tomu, aby podával námitky se shodným obsahem opětovně.  

58.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadava­tel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit a tedy nikoliv se ke skutečnostem uvedeným v námitkách vůbec nevyjádřit, jak to učinil v právě posuzovaném případě.

59.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí ze dne 3. 11. 2017 o námitkách navrhovatele ze dne 27. 10. 2017, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, se v jeho odůvodnění vůbec nevyjádřil ke skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele ohledně:

  • nepřiměřenosti smluvní pokuty ve výši 5.000.000 Kč vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši 1.850.000 Kč,
  • diskriminačního nastavení výše pokuty v neprospěch ekonomicky menších dodavatelů, u nichž hrozba vysoké pokuty znamená překážku účasti v zadávacím řízení,
  • skutečnosti, že návrh Dohody o mlčenlivosti není jednoznačný, resp. umožňuje různý výklad,
  • porušení zákazu diskriminace, neboť uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty je právem zadavatele, tudíž nelze vyloučit rozdílné chování zadavatele vůči různým uchazečům, kdy vůči některým uchazečům právo na zaplacení smluvní pokuty uplatnit může a vůči jiným nemusí v rozporu se zásadou rovného zacházení,

čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

60.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

61.         Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

62.         Navrhovatel se v návrhu mj. domáhal, aby rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 3. 11. 2017 bylo zrušeno. Úřad tomuto návrhu vyhověl.

63.         Vzhledem k tomu, že je rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

64.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

65.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

66.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

67.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

68.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

69.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

70.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců  od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000446.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1

2.             Siemens, s.r.o., Siemensova 1, 155 00 Praha 13

 

 

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz