číslo jednací: R0259/2016/VZ-32469/2017/323/PMo

Instance II.
Věc Mobilní telefonie resortu MPSV
Účastníci
  1. České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí
  2. Vodafone Czech Republic a.s.
  3. O2 Czech Republic a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 6. 11. 2017
Dokumenty file icon 2016_R0259.pdf 356 KB

Č. j.: ÚOHS-R0259/2016/VZ-32469/2017/323/PMo

 

Brno: 6. listopadu 2017

 

V řízení o rozkladu ze dne 12. 10. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z téhož dne vybraným uchazečem –

 

  • společností Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 10. 8. 2016 Mgr. Martinem Dolečkem, ev. č. ČAK 10533, advokátem KŠD LEGAL advokátní kancelář, s.r.o., IČO 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0543/2016/VZ- 39734/2016/511/ABt ze dne 27. 9. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 1. 8. 2016 na návrh navrhovatele –

 

  • společnosti O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 1. 8. 2016 Tomášem Pfefferem, členem Sdružení INDOC, IČO 87705508, se sídlem Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha,

 

z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů centrálního zadavatele –

 

  • České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha,

 

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Mobilní telefonie resortu MPSV“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 5. 2. 2016 a uveřejněno dne 8. 2. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 521779, ve znění oprav ze dne 11. 3. 2016, 17. 3. 2016, 24. 3. 2016, 8. 4. 2016 a 11. 5. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 2. 2016 pod evidenčním číslem 2016/S 029-047130, ve znění oprav ze dne 16. 3. 2016, 22. 3. 2016, 26. 3. 2016, 13. 4. 2016 a 14. 5. 2016,

jsem podle § 152 odst. 5 a § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0543/2016/VZ-39734/2016/511/ABt ze dne 27. 9. 2016

 

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS‑S0543/2016/VZ  ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Mobilní telefonie resortu MPSV“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 5. 2. 2016 a uveřejněno dne 8. 2. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 521779, ve znění oprav ze dne 11. 3. 2016, 17. 3. 2016, 24. 3. 2016, 8. 4. 2016 a 11. 5. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 2. 2016 pod evidenčním číslem 2016/S 029-047130, ve znění oprav ze dne 16. 3. 2016, 22. 3. 2016, 26. 3. 2016, 13. 4. 2016 a 14. 5. 2016,

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 1. 8. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh společnosti O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 1. 8. 2016 Tomášem Pfefferem, členem Sdružení INDOC, IČO 87705508, se sídlem Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) centrálního zadavatele – České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Mobilní telefonie resortu MPSV“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 5. 2. 2016 a uveřejněno dne 8. 2. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 521779, ve znění oprav ze dne 11. 3. 2016, 17. 3. 2016, 24. 3. 2016, 8. 4. 2016 a 11. 5. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 2. 2016 pod evidenčním číslem 2016/S 029-047130, ve znění oprav ze dne 16. 3. 2016, 22. 3. 2016, 26. 3. 2016, 13. 4. 2016 a 14. 5. 2016, (dále jen „veřejná zakázka“) a dále návrh na vydání předběžného opatření.

2.             Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad zadavateli podle § 118 odst. 1 zákona uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a veškerých navazujících úkonů, a provedení nového posouzení a hodnocení nabídek, a to zejména nabídky vybraného uchazeče, případně zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

3.             Dne 1. 8. 2016 Úřad zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, za jehož účastníky označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 27. 9. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S0543/2016/VZ-39734/2016/511/ABt (dále jen „napadené rozhodnutí“).

5.             Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 97 odst. 11 zákona ve spojení s § 77 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že po ukončení elektronické aukce zahájené dne 16. 6. 2016 neprovedl posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky transparentním způsobem, neboť dostatečně nezdůvodnil, z jakého důvodu neshledal nabídkovou cenu vybraného uchazeče – společnosti Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha, (dále jen „vybraný uchazeč“) v položce č. 18 „Roamingové datové služby - datový provoz účtovaný po MB (mimo EU)“ mimořádně nízkou, přestože existovaly objektivní skutečnosti, které nasvědčovaly existenci mimořádně nízké nabídkové ceny u této položky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

6.             Úřad výrok I. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že zadavatel při posuzování nabídky vybraného uchazeče rezignoval na svou povinnost tuto nabídku řádně posoudit a svůj postup dostatečně zdůvodnit. Z dokumentace o veřejné zakázce totiž není dostatečně zřejmé, proč zadavatel nabídkovou cenu vybraného uchazeče v položce č. 18 nepovažoval za mimořádně nízkou – navzdory existenci značných odchylek mezi nabídkovými cenami jednotlivých nabídek v rozsahu od 150 % až 500 % resp. ve více než 200% odchylce nabídkové ceny vybraného uchazeče od průměrné nabídkové ceny. Úřad tak učinil v odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí závěr, že s ohledem na výše uvedené není postaveno najisto, zda se zadavatel problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče dostatečně zabýval.

7.             Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 118 odst. 1 zákona v rámci nápravného opatření zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče zaznamenané ve „Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek e-aukce-veřejná část“ ze dne 16. 6. 2016, a všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 6. 2016.

8.             Úřad výrok II. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že zadavatel pochybil již ve fázi posuzování nabídek, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Z tohoto důvodu Úřad zrušil úkony zadavatele související s posouzením nabídky vybraného uchazeče a současně zrušil všechny následující úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 6. 2016.

9.             Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 119 odst. 2 zákona v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Rozklad vybraného uchazeče

10.         Dne 12. 10. 2016 doručil vybraný uchazeč Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému uchazeči doručeno dne 29. 9. 2016. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

11.         Vybraný uchazeč v rozkladu namítá, že zadavatel ani hodnotící komise neshledali, že by jeho nabídková cena byla neodůvodněně mimořádně nízkou. Podle vybraného uchazeče tak nebyl dán důvod, aby bylo ve vztahu k němu postupováno dle věty druhé ustanovení § 77 odst. 1 zákona. Rovněž tak nebyl dán důvod, aby byl text zprávy o posouzení a hodnocení nabídek doplňován o jakékoli podrobné odůvodnění závěrů hodnotící komise k povaze nabídkových cen uchazečů o veřejnou zakázku. K okamžiku jejího vypracování totiž dle vybraného uchazeče na straně zadavatele neexistovaly jakékoli pochybnosti o povaze nabídkové ceny vybraného uchazeče jako neodůvodněně mimořádně nízké. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek tak podle vybraného uchazeče obsahuje pouze stručné a z pohledu dodržení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona zcela dostačující konstatování o této skutečnosti, což je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu i správních soudů.

12.         Vybraný uchazeč dále v rozkladu uvádí, že konstatování Úřadu, že dokumentace k veřejné zakázce neobsahuje informace o způsobu posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče a její povahy jako mimořádně nízké neodpovídá skutkovému stavu věci. Tyto informace jsou totiž obsaženy právě v rozhodnutí o námitkách navrhovatele proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které byly pro zadavatele prvním indikátorem vzbuzujícím pochybnost o výši nabídkové ceny vybraného uchazeče. Podstatné rozdíly ve výši nabídkových cen jednotlivých uchazečů dle vybraného uchazeče vychází ze skutečnosti, že výše nabídkové ceny navrhovatele je ve vztahu k ostatním uchazečům mimořádně vysokou, a nikoli tedy ze skutečnosti, že by výše nabídkové ceny vybraného uchazeče byla mimořádně nízká. 

Závěr rozkladu

13.         Vybraný uchazeč navrhuje napadené rozhodnutí změnit tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Pokud předseda Úřadu neshledá podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí, navrhuje vybraný uchazeč napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k dalšímu projednání.

IV.          Další průběh řízení

14.         Dne 21. 10. 2016 oznámil Úřad účastníkům řízení, že rozklad nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě (§ 117c odst. 1 písm. b) zákona). Z toho důvodu se předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, (dále jen „předseda Úřadu“) nemohl věcí zabývat. Současně Úřad účastníkům řízení sdělil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 15. 10. 2016 právní moci.

15.         Dne 2. 6. 2017 vydal předseda Úřadu Sdělení k přípisu vybraného uchazeče ze dne 12. 10. 2016 č. j. ÚOHS-15962/2017/323/PMo, v němž dospěl k závěru, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nelze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež zde nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné, postupem podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pravomocné napadené rozhodnutí zrušit.

16.         Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 7. 9. 2017 č. j. 7 As 221/2017-40 týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.

17.         Dne 21. 9. 2017 vydal Úřad Oznámení o pokračování správního řízení, v němž účastníkům správního řízení sdělil, že plně respektuje tento nově poskytnutý výklad NSS a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona.

18.         Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu s tímto zákonem.

V.            Řízení o rozkladu

19.         Úřad podle § 88 odst. 1 správního řádu spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu, přičemž tomuto předání předcházelo neshledání podmínek pro postup podle § 87 správního řádu.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

20.         Dne 2. 10. 2017 Úřad obdržel podání zadavatele označené jako „Vyjádření zadavatele k rozkladu“ ze dne 2. 10. 2017, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 26. 1. 2017 uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

21.         Na profilu zadavatele, a sice na internetových stránkách dostupných na https://mpsv.ezak.cz/contract_display_2262.html, jsem ověřil, že zadavatel skutečně uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, a že probíhá plnění této smlouvy, která byla zpřístupněna na profilu zadavatele dne 10. 2. 2017, konkrétně na https://mpsv.ezak.cz/document_download_14997.html.

22.         Dne 19. 10. 2017 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R0259/2017/VZ-29036/2017/323/PMo, kterým podle § 39 odst. 1 v návaznosti na § 36 odst. 3 správního řádu a podle § 117c odst. 3 zákona určil účastníkům správního řízení lhůtu sedmi kalendářních dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu - vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

23.         Předseda Úřadu neobdržel ve lhůtě stanovené výše uvedeným usnesením žádné vyjádření účastníků správního řízení, které by obsahovalo stanovisko týkající se podkladů rozhodnutí. 

Stanovisko předsedy Úřadu

24.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

25.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

26.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

27.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

28.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

29.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

30.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

31.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem NSS č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“. 

32.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. NSS v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

33.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a veškerých navazujících úkonů či zrušení zadávacího řízení na danou veřejnou zakázku. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil navrhovatelem požadovaný úkon zadavatele – rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a navazující úkony či zrušení zadávacího řízení (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby Úřad výše specifikované úkony zadavatele či zadávací řízení jako takové zrušil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.

34.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení výše specifikovaných úkonů zadavatele či zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

35.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

36.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

37.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil NSS ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

38.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

39.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu vybraného uchazeče, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením předmětné smlouvy došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout. Současně však připomínám, že Úřad v rámci prvostupňového řízení řádně návrh navrhovatele přezkoumal, když dospěl k závěru, že tento není v celém svém rozsahu důvodný. Zároveň poté došlo, jak již bylo zmíněno v bodě 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí, s ohledem na principy dobré správy a možnosti eventuální nápravy pravomocných rozhodnutí Úřadu k posouzení, zda jsou, či nejsou ohledně napadeného rozhodnutí dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci. Ani zde jsem však po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedospěl k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež zde nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. správního řádu pravomocné rozhodnutí Úřadu zrušit. Obsah přípisu vybraného uchazeče byl tedy rovněž vyhodnocen jako neopodstatněný.

40.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

41.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

Závěr

42.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

43.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.         Tomáš Pfeffer, Sdružení INDOC, Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha

2.         Mgr. Martin Doleček, KŠD LEGAL advokátní kancelář, s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha

3.         Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona, není-li dále uvedeno jinak.

 

  

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz