číslo jednací: S0159/2017/VZ-17203/2017/522/JKr

Instance I.
Věc Údržba Městského kamerového systému (MKS) v Plzni a Proměnného dopravního značení (PDZ) pro parkovací domy Rychtářka a Nové Divadlo v Plzni
Účastníci
  1. Statutární město Plzeň
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 23. 6. 2017
Dokumenty file icon 2017_S0159.pdf 533 KB

Č. j.: ÚOHS-S0159/2017/VZ-17203/2017/522/JKr

 

Brno: 7. června 2017

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 4. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • zadavatel – Statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 16. 5. 2017 Ing. Milanem Sterlym, ředitelem SPRÁVY VEŘEJNÉHO STATKU MĚSTA PLZNĚ, příspěvkové organizace, IČO 40526551, se sídlem Klatovská tř. 10 a 12, 301 00 Plzeň,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky veřejné zakázky „Údržba Městského kamerového systému (MKS) v Plzni a Proměnného dopravního značení (PDZ) pro parkovací domy Rychtářka a Nové Divadlo v Plzni“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 odeslané dne 30. 9. 2016 a téhož dne uveřejněné na profilu zadavatele,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Údržba Městského kamerového systému (MKS) v Plzni a Proměnného dopravního značení (PDZ) pro parkovací domy Rychtářka a Nové Divadlo v Plzni“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 odeslané dne 30. 9. 2016 a téhož dne uveřejněné na profilu zadavatele v rozporu s § 54 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 50 odst. 3 cit. zákona, a zásadou zákazu diskriminace vyjádřenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v bodě 9 „Jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky stanovil požadavek»Dále uchazeč do nabídky doloží: „Osvědčení podnikatele vydané Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň „Důvěrné“ – uchazeč doloží prostou kopii osvědčení v českém jazyce.“«, neboť tento požadavek, který svým charakterem odpovídá profesnímu kvalifikačnímu předpokladu podle § 54 písm. e) cit. zákona, zadavatel nebyl oprávněn stanovit, protože se v případě předmětné veřejné zakázky nejedná o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a tento požadavek ani bezprostředně nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, protože nelze důvodně očekávat, že dodavatel bude při plnění veřejné zakázky přicházet do styku s utajovanými informacemi podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž není nezbytné, aby dodavatel měl osvědčení podnikatele vydané Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň „Důvěrné“, které by dodavatele opravňovalo k přístupu k utajovaným informacím podle uvedeného zákona, přičemž tento postup vedl k porušení zásady zákazu diskriminace, když se zadávacího řízení na veřejnou zakázku mohli účastnit jen ti dodavatelé, kteří splňovali předmětný požadavek, a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ust. § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Údržba Městského kamerového systému (MKS) v Plzni a Proměnného dopravního značení (PDZ) pro parkovací domy Rychtářka a Nové Divadlo v Plzni“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 odeslané dne 30. 9. 2016 a téhož dne uveřejněné na profilu zadavatele.

 

III.

Podle ust. § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 16. 5. 2017 Ing. Milanem Sterlym, ředitelem SPRÁVY VEŘEJNÉHO STATKU MĚSTA PLZNĚ, příspěvkové organizace, IČO 40526551, se sídlem Klatovská tř. 10 a 12, 301 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) dne 30. 9. 2016 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 30. 9. 2016 (dále jen „Výzva“), zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Údržba Městského kamerového systému (MKS) v Plzni a Proměnného dopravního značení (PDZ) pro parkovací domy Rychtářka a Nové Divadlo v Plzni“ (dále jen „veřejná zakázka“).

 

2.             Úřad již na tomto místě uvádí, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť Statutární město Plzeň je územním samosprávným celkem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.  

3.             Zadavatel se nechal při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením zastoupit SPRÁVOU VEŘEJNÉHO STATKU MĚSTA PLZNĚ, příspěvkovou organizací, IČO 40526551, se sídlem Klatovská tř. 10 a 12, 301 00 Plzeň (dále též jen „SVSMP“).

4.             Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v bodě 3 „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky ze dne 29. 9. 2016 (dále jen „zadávací dokumentace“), kde je uvedeno mimo jiné následující:

»Předmětem plnění veřejné zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je provádění služeb s názvem „Údržba Městského kamerového systému (MKS) v Plzni a Proměnného dopravního značení (PDZ) pro parkovací domy Rychtářka a Nové Divadlo v Plzni“ v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.

Účelem zadávacího řízení je uzavření rámcové smlouvy podle § 11 zákona s jedním dodavatelem s následujícím předmětem plnění:

Zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu a údržby Městského kamerového systému v Plzni (MKS) a Proměnného dopravního značení (PDZ), zabezpečování výše uvedeného zařízení v případech poškození před nebezpečným dotykem živých a neživých částí, provádění oprav poškozeného zařízení a provádění prací, které navazují na charakter údržby a provozu zařízení.«

5.             V bodě 9 „Údaje o hodnotících kritériích dle § 78 zákona“ Výzvy zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu.

6.             Z „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami podanými v listinné podobě“ ze dne 15. 2. 2017 a z jeho přílohy „Seznam podaných nabídek“ Úřad zjistil, že ve lhůtě pro podání nabídek podali svoji nabídku tři uchazeči, a to:

-          společníci SUPTel a.s., IČO 25229397, Hřbitovní 1322/15, 312 00 Plzeň-Doubravka a RELSIE spol. s r.o., IČO 62417339, se sídlem Opletalova 1418/23, 110 00 Praha – Nové Město,

  • TELMO a.s., IČO 47307781, se sídlem Štěrboholská 560/73, 102 00 Praha-Hostivař,
  • ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha-Lhotka.

7.             Dne 23. 2. 2017 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky oznámením z téhož dne.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Úřad, který je podle § 112 zákona příslušný k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, identifikoval v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou v bodě 9 zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele (https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=54010) následující zadávací podmínku »Osvědčení podnikatele vydané Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň „Důvěrné“ – uchazeč doloží prostou kopii osvědčení v českém jazyce. «Na základě uvedeného zjištění Úřad za účelem dalšího přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky dne 7. 4. 2017 vyzval zadavatele k zaslání vyjádření a dokumentace o veřejné zakázce.

9.             Dne 18. 4. 2017 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne a část dokumentace o veřejné zakázce v elektronické podobě. Dne 19. 4. 2017 Úřad obdržel dokumentaci o veřejné zakázce v listinné podobě.       

10.         Po přezkoumání předložených podkladů získal Úřad pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu s § 54 písm. e) zákona ve spojení s § 50 odst. 3 zákona a s § 6 odst. 1 zákona, když při zadávání veřejné zakázky v bodě 9 „Jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil požadavek, aby uchazeč předložil osvědčení pro stupeň utajení „Důvěrné“ vydané Národním bezpečnostním úřadem (dále jen „NBÚ“), tedy získal pochybnost, zda tento požadavek, který svým charakterem odpovídá profesnímu kvalifikačnímu předpokladu, bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, resp. zda se v daném případě jedná o plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, a zda tedy nebyl stanoven v rozporu s § 54 písm. e) zákona ve spojení s § 50 odst. 3 zákona, čímž mohlo dojít rovněž k porušení zásady zákazu diskriminace vyjádřené v § 6 odst. 1 zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         S ohledem na shora uvedené pochybnosti oznámil Úřad zadavateli, který je dle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-S0159/2017/VZ-13275/2017/522/JKr ze dne 25. 4. 2017 zahájení správního řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Předmětné oznámení bylo zadavateli doručeno téhož dne a tímto dnem bylo ve smyslu ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s ust. § 113 zákona správní řízení zahájeno.

12.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0159/2017/VZ-13381/2017/522/JKr ze dne 25. 4. 2017 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0159/2017/VZ-13276/2017/522/JKr ze dne 25. 4. 2017 Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Citovaným usnesením Úřad současně zadavateli stanovil lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

14.         Dne 3. 5. 2017 Úřad obdržel stanovisko zadavatele z téhož dne.

Stanovisko zadavatele ze dne 3. 5. 2017 

15.         Zadavatel ve svém stanovisku předně sděluje, že trvá na obsahu svého vyjádření ze dne 18. 4. 2017.

16.         Zadavatel dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 77/2010 ze dne 19. 10. 2011, v němž se uvedený soud vyjádřil, že „[j]e-li celá právní úprava týkající se zadávání veřejných zakázek založena na zásadě hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků, která představuje základní princip, bylo by proti samotnému účelu zákona nedovolit zadavateli, aby stanovil i jiné požadavky na plnění veřejné zakázky, pokud tak učiní povoleným způsobem, tedy zejména tak, aby jeho požadavky nebyly v rozporu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 zákona o veřejných zakázkách), případně aby se nejednalo o požadavky nehospodárné a neúčelné.“

17.         Podle zadavatele požadavek na předložení osvědčení podnikatele vydaného NBÚ pro stupeň „Důvěrné“ nečiní zadávací řízení neúčelným nebo nehospodárným, ani tento požadavek sám o sobě není neúčelný nebo nehospodárný. Dále má zadavatel za to, že tímto svým požadavkem neporušil zásady vyjádřené v § 6 odst. 1 zákona.   

18.         Zadavatel považuje stanovení předmětného požadavku jako „jiného požadavku zadavatele“ za nezbytné vzhledem ke skutečnosti, že předmětná veřejná zakázka není veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti.

19.         Za opodstatněný považuje zadavatel předmětný požadavek i vzhledem k „celosvětově zhoršující se bezpečnostní situaci a narůstající vlně mezinárodního terorismu.“  

20.         Zadavatele navrhuje, aby si Úřad vyžádal stanovisko NBÚ »k oprávněnosti vznesení požadavku zadavatele na předložení osvědčení podnikatele vydané NBÚ pro stupeň „Důvěrné“«. Dále zadavatel navrhuje, aby Úřad získal stanovisko NBÚ, zda NBÚ vydal nějakému dodavateli zadavatelem požadované osvědčení pro účely předmětné veřejné zakázky.

Vyjádření zadavatele ze dne 18. 4. 2017 

21.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že vlastníkem systémů městského kamerového systému (dále též jen „MKS“) a proměnného dopravního značení (dále též jen „PDZ“) je zadavatel, přičemž oba systémy jsou svěřeny do péče SVSMP. Předmětný požadavek zadavatele se týká především plnění veřejné zakázky ve vztahu k MKS. Zadavatel zřídil MKS k zajištění a zvýšení bezpečnosti a veřejného pořádku v obci, předcházení a odhalování pouliční kriminality. MKS zajišťuje záznam veřejných prostranství. MKS plní preventivní funkci, zvyšuje flexibilitu zásahů policejních orgánů a je zdrojem obrazových záznamů pro potřeby přestupkového a trestního řízení.

22.         Obsahem záznamů pořízených MKS jsou „běžné každodenní životní situace“ a osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). Dle zadavatele se nejedná o záznamy, jejichž obsahem by „a priori“ byly utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“), nicméně za utajované informace však některé části obrazových záznamů mohou být následně Policií České republiky nebo jinými orgány činnými v trestním řízení označeny.        

23.         MKS je využíván výlučně pro potřeby Policie České republiky a Městské policie Plzeň. Zadavatel a SVSMP nemají k záznamům z MKS přístup. Přístup k záznamům, resp. serverům a úložištím dat, bude mít dodavatel plnění veřejné zakázky z důvodu plnění servisní činnosti, kdy kontroluje správnou funkci záznamových serverů a kvalitu záznamů. Dodavatel není oprávněn tyto záznamy využívat k jinému účelu. Dodavatel bude mít za účelem plnění veřejné zakázky dále přístup do prostor, které jsou režimovým pracovištěm Policie České republiky a Městské policie Plzeň.     

24.         Vzhledem k uvedeným skutečnostem stanovil zadavatel předmětný požadavek. V této souvislosti zadavatel uvedl, že „[p]ředložení tohoto osvědčení totiž představuje pro Zadavatele nezpochybnitelnou garanci skutečnosti, že vybraný zhotovitel má schopnost zamezit jakémukoli nezákonnému nakládání s obsahem obrazových záznamů[,] a to i v případech, ve kterých by mohl být obsah záznamů následně označen za utajované informace.“    

25.         Zadavatel dále upozorňuje, že předmětná veřejná zakázka není veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti ve smyslu § 10a zákona. Z toho zadavatel dovozuje, že jím stanovený požadavek není požadavkem na prokázání splnění profesního kvalifikačního předpokladu, a proto zadavatel stanovil tento svůj požadavek jako „jiný požadavek zadavatele“ ve smyslu § 44 odst. 3 písm. j) zákona.

26.         Zadavatel uzavírá, že se stanovením předmětného požadavku nemohl vzhledem k uvedeným skutečnostem dopustit porušení § 50 odst. 3 zákona. Předmětný požadavek dle zadavatele bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky. Dle zadavatele se nejedná ani o porušení § 6 odst. 1 zákona. Zásadu zákazu diskriminace zadavatel respektoval, neboť žádný dodavatel nebyl předmětným požadavkem zvýhodněn. Dále zadavatel uvádí názor, že stanovení předmětného požadavku nemohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Tento názor odůvodňuje tím, že předmětný požadavek byl předmětem veřejné zakázky dostatečně odůvodněn.

27.         Zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení v této věci zastavil dle § 117a písm. f) zákona.

Další průběh správního řízení

28.         Dne 10. 5. 2017 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0159/2017/VZ-14553/2017/522/JKr z téhož dne požádal NBÚ o stanovisko,

  • zda má zadavatel oprávnění k přístupu k utajovaným informacím podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pro případ, že zadavatel má toto oprávnění, Úřad požádal o sdělení, na jaký stupeň utajení se jeho oprávnění vztahuje.
  • zda má SVSMP oprávnění k přístupu k utajovaným informacím podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pro případ, že SVSMP má toto oprávnění, Úřad dále požádal o sdělení, na jaký stupeň utajení se oprávnění SVSMP vztahuje.
  • zda lze důvodně očekávat, že budou při provozování předmětného MKS zadavatele zaznamenávány utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pro případ, že uvedené lze důvodně očekávat, Úřad rovněž požádal o sdělení, jakého stupně utajení by zaznamenávané utajované informace byly. V této souvislosti dále s ohledem na tvrzení zadavatele ve vyjádření ze dne 18. 4. 2017 Úřad požádal rovněž o sdělení, zda lze připustit i  možnou situaci, že by se určitá informace stala utajovanou podle zákona o ochraně utajovaných informací až po určité době od jejího zaznamenání předmětným MKS zadavatele, resp. zda lze potvrdit tvrzení zadavatele, že konkrétní obrazové záznamy, by mohly být za utajované informace označeny až „následně“ Policií České republiky, či jinými orgány činnými v trestním řízení.

29.         Dne 18. 5. 2017 Úřad obdržel vyjádření NBÚ z téhož dne, v němž NBÚ reagoval na shora citovanou žádost Úřadu o stanovisko.  

Vyjádření NBÚ ze dne 18. 5. 2017

30.         NBÚ ve svém vyjádření uvedl, že z vysvětlení podaného zadavatelem vyplývá, že obsahem obrazových záznamů pořízených MKS jsou pouze osobní údaje ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů. S přihlédnutím k tomuto vyjádření zadavatele a k účelu a k funkci předmětného kamerového systému (preventivní funkce při předcházení a odhalování pouliční kriminality) má NBÚ za to, že se nejedná o záznamy, jejichž obsahem by mohly být utajované informace ve smyslu § 2 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací. NBÚ v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že dle vyjádření zadavatele jsou obsahem kamerových záznamů běžné každodenní životní situace.

31.         NBÚ dále zdůrazňuje, že zadavatel neuvedl žádnou utajovanou informaci, která by měla být při plnění předmětné veřejné zakázky dodavateli, resp. jeho zaměstnancům, zpřístupněna.

32.         NBÚ je názoru, že skutečnost, že některé části obrazových záznamů mohou být Policií České republiky nebo jinými orgány činnými v trestním řízení označeny za utajované informace následně, v žádném případě nesvědčí o nutnosti přístupu dodavatele k utajovaným informacím.

Další průběh správního řízení

33.         Usnesením č. j.  ÚOHS-S0159/2017/VZ-14997/2017/522/JKr ze dne 19. 5. 2017 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

34.         Dne 22. 5. 2017 Úřad obdržel plnou moc ze dne 16. 5. 2017, kterou zadavatel udělil Ing. Milanu Sterlymu, řediteli SVSMP, k zastupování v tomto správním řízení.

35.         Dne 23. 5. 2017 Úřad obdržel podání zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel Úřadu sdělil adresu pro doručování písemností v předmětném správním řízení, a to na adresu SVSMP.

36.         Během lhůty určené Úřadem zadavateli k vyjádření se k podkladům rozhodnutí se zadavatel již dále nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

37.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, stanovisek zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona a jiných právních předpisů

38.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39.         Podle § 10a odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou

a) dodávky vojenského materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí,

b) dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí,

c) stavební práce, dodávky či služby přímo související s dodávkami uvedenými v písmenech a) nebo b) pro veškeré fáze jejich životního cyklu,

d) stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo

e) citlivé stavební práce či citlivé služby.

40.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

41.         Podle § 44 odst. 3 zákona zadávací dokumentace musí obsahovat mimo jiné alespoň

j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

42.         Podle § 46b zákona pokud předmět veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti obsahuje utajované informace, nebo v rámci jejího plnění dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací, stanoví zadavatel podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace opatření, která jsou nezbytná k ochraně těchto informací. Stanovená opatření k zajištění ochrany utajovaných informací musí splňovat rovněž subdodavatelé, pokud je to nezbytné k ochraně těchto informací.

43.         Podle § 50 odst. 3 zákona veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

44.         Podle § 54 písm. e) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

Zákon o ochraně utajovaných informací

45.         Podle § 2 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací se pro účely citovaného zákona rozumí utajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací (§ 139).

46.         Podle § 2 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací se pro účely citovaného zákona rozumí zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob.

47.         Podle § 2 písm. h) zákona o ochraně utajovaných informací se pro účely citovaného zákona rozumí neoprávněnou osobou fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaci stanovené tímto zákonem.

48.         Podle § 4 zákona o ochraně utajovaných informací se utajovaná informace klasifikuje stupněm utajení

a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky,

b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky,

c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky,

d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.

49.         Podle § 11 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací lze fyzické osobě umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby (§ 54) příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).

50.         Podle § 15 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací podnikateli, který nezbytně k výkonu své činnosti potřebuje přístup k utajované informaci stupně utajení Důvěrné a vyšší, lze umožnit přístup, pokud je držitelem platného osvědčení podnikatele (§ 54) příslušného stupně utajení, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 58 až 62).

51.         Podle § 16 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli,

a) který je ekonomicky stabilní,

b) který je bezpečnostně spolehlivý,

c) který je schopen zabezpečit ochranu utajovaných informací,

d) pokud odpovědná osoba je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele,

e) který při podání žádosti o vydání osvědčení podnikatele uhradil správní poplatek podle jiného právního předpisu.

52.         Podle § 65 odst. 2 zákona o ochraně utajovaných informací každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě.

53.         Podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacím, je povinna dodržovat povinnosti při ochraně utajovaných informací.

54.         Podle § 69 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, a orgán státu jsou povinni zajistit ochranu utajovaných informací podle tohoto zákona a mezinárodních smluv.

55.         Podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně utajovaných se fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci.

56.         Podle § 148 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně utajovaných informací lze za přestupek podle § 148 odst. 1 písm. c) téhož zákona uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

57.         V bodě 9 „Jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno mimo jiné následující:»Dále uchazeč do nabídky doloží: „Osvědčení podnikatele vydané Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň „Důvěrné“ – uchazeč doloží prostou kopii osvědčení v českém jazyce.“«

58.         V bodě 12 „Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky“ zadávací dokumentace je uvedeno „Uchazeč použije pořadí dokumentů specifikované v následujících bodech těchto pokynů pro zpracování nabídky“. Následně je uvedeno mimo jiné:  »Osvědčení podnikatele vydané Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň „Důvěrné“«.

59.         Přílohou č. 1 zadávací dokumentace zadavatel učinil vzor rámcové smlouvy včetně přílohy č. 1, 2 a 3 této smlouvy.

60.         V článku IV. odst. 1 vzoru rámcové smlouvy je uvedeno mimo jiné: „V průběhu uvedené pracovní doby dodavatel zajišťuje pohotovostní službu, během které sleduje provoz MKS a PDZ ve městě na základě vlastní prováděné kontroly MKS a PDZ, hlášení objednatele nebo obsluhy centrálního pracoviště MKS a klientských pracovišť MKS. Na zařízení PDZ provádí pravidelnou denní vizuální kontrolu funkčnosti LED ukazatelů v místě jeho instalace. 

61.         V článku IV. odst. 2 vzoru rámcové smlouvy je uvedeno mimo jiné: „V průběhu uvedené pracovní doby provádí dodavatel identifikaci poruch na zařízení MKS a PDZ, odstraňování poruch, které lze bezprostředně opravit na místě a další drobné opravy, včetně nutných zásahů do programového vybavení MKS vedoucích k odstranění poruch a zásahů do programového vybavení MKS na základě požadavku objednatele.“   

62.         V článku IV. odst. 3 vzoru rámcové smlouvy je uvedeno mimo jiné: „Dodavatel provádí 1x ročně revize funkce zařízení MKS.“

63.         V článku IV. odst. 5 vzoru rámcové smlouvy je uvedeno mimo jiné: „Dodavatel zabezpečuje revize MKS a PDZ z hlediska elektrického zařízení dle ČSN 331500 s četností 1 x za tři roky, zabezpečuje opravy komponentů MKS a PDZ atd.“

64.         Přílohu č. 1 vzoru rámcové smlouvy tvoří dokument „Technické požadavky na předmět plnění veřejné zakázky“. V této příloze je uveden mimo jiné seznam činností, které jsou vykonávány na zařízení MKS a PDZ. Pokud jde o MKS, jedná se zejména o tyto druhy činností (případně o činnosti podobného charakteru): lokalizace závad, výměna vadného komponentu, nastavení a otestování funkcí částí MKS po opravě, provedení restartu, nastavení a seřízení kamery v místě instalace, pravidelné vizuální kontroly a čištění kamerového místa, sdružovacího bodu, klientských stanic a monitorovací stěny, lokalizace problému v programovém vybavení, provedení nutných úprav v programovém vybavení na základě požadavku objednavatele, v případě nutnosti řešení uvedených činností s dodavatelem a výrobcem systému, pravidelné revize funkce zařízení MKS (prověření funkčnosti všech komponentů kamerového systému).  Pokud jde o PDZ, jedná o tyto druhy činností: lokalizace závady, reset zařízení, výměna pojistky, kontrola napájecího zdroje, dobití baterie.

65.         Přílohu č. 2 vzoru rámcové smlouvy tvoří dokument „Seznam kamer, sdružených bodů, trolejových měničů a klientských pracovišť“. V této příloze je uveden mimo jiné seznam míst osazených kamerami MKS.

Právní posouzení

66.         Zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky požadavek, aby uchazeči předložili zadavateli jako součást svojí nabídky osvědčení podnikatele vydané NBÚ, a to pro stupeň utajení „Důvěrné“ (viz bod 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se v této souvislosti nejdříve zabýval charakterem předmětného požadavku.

67.         Předmětný požadavek souvisí s režimem utajovaných informací ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací. Tento zákon upravuje mimo jiné konkrétní podmínky pro přístup k utajovaným informacíma zejména pak další požadavky a povinnosti související s jejich ochranou. Jak bylo uvedeno výše, zákon o ochraně utajovaných informací klasifikuje celkem čtyři stupně utajení, a sice stupeň vyhrazené, stupeň důvěrné, stupeň tajné a stupeň přísné tajné (viz bod 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z § 15 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací pak konkrétně vyplývá, že podmínkou pro umožnění přístupu podnikatele k utajované informaci stupně utajení Důvěrné a vyšší v případě, že podnikatel nezbytně k výkonu své činnosti tento přístup potřebuje, je, že tento podnikatel je držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení (viz bod 50 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z § 16 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací dále plyne, že NBÚ předmětné osvědčení vydá podnikateli, který splňuje mimo jiné podmínku, že je ekonomicky stabilní, bezpečnostně spolehlivý, je schopen zabezpečit ochranu utajovaných informací a pokud odpovědná osoba je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele (viz bod 51 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z této právní úpravy je zřejmé, že zadavatelem požadované osvědčení podnikatele je nástroj, kterým se prokazuje, že dodavatel splňuje určité zákonem o ochraně utajovaných informací vyžadované charakteristiky nezbytné pro získání oprávněného přístupu k utajovaným informacím, pokud tento přístup nezbytně pro výkon své činnosti potřebuje.

68.         V oblasti zadávání veřejných zakázek osvědčení podnikatele vydané NBÚ tedy evidentně sleduje způsobilost dodavatele k plnění určité veřejné zakázky, k jejímuž plnění by dodavatel potřeboval mít přístup k utajovaným informacím. Osvědčení podnikatele se tedy vztahuje primárně k osobě dodavatele. Tomu ostatně odpovídá i systematika zákona, resp. úprava obsažená v § 54 písm. e), dle kterého je pro splnění daného „profesního kvalifikačního předpokladu“ nezbytné právě předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací (pro úplnost lze uvést, že zákon v poznámce pod čarou odkazuje právě na zákon o ochraně utajovaných informací).

69.         Vzhledem k výše uvedenému lze učinit jednoznačný dílčí závěr, že předmětný požadavek zadavatele je svým charakterem nepochybně požadavkem na kvalifikaci dodavatele, byť jej zadavatel nesprávně podřadil pod „jiné požadavky zadavatele“ na plnění veřejné zakázky (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tento požadavek směřuje k ověření veřejnoprávní autorizace dodavatele k provádění určité činnosti (zde k seznamování se a nakládání s utajovanými informacemi) a typově se jedná o profesní kvalifikační předpoklad. 

70.         Úřad dále uvádí, že zákon stanovuje taxativní výčet v úvahu přicházejících kvalifikačních předpokladů. Profesní kvalifikační předpoklady zákon upravuje konkrétně v § 54. Při stanovení profesního kvalifikačního předpokladu je zadavatel povinen respektovat kvalifikační předpoklady upravené v citovaném ustanovení zákona. Jak již Úřad uvedl shora, zákon v § 54 písm. e) stanoví pro splnění profesních kvalifikačních předpokladů požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací. Z citovaného ustanovení zákona nicméně vyplývá, že tento požadavek je stanoven pouze pro případ zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti a může být vyžadován jen tehdy, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil opatření, která jsou nezbytná k ochraně utajovaných informací podle § 46b zákona. Aby byl zadavatel oprávněn v šetřeném případě stanovit požadavek na předložení osvědčení podnikatele vydané NBÚ, tj. požadavek na prokázání splnění kvalifikačního předpokladu spočívajícího ve schopnosti dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, musí být tedy především splněna podmínka, že je předmětná veřejná zakázka zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Úřad se proto zabýval tím, zda je předmětnou veřejnou zakázku možné považovat za zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti ve smyslu příslušných ustanovení zákona.

71.         Definici veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zákon stanoví v § 10a odst. 1 (viz bod 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí), určujícím je přitom předmět veřejné zakázky. Vzhledem k předmětu šetřené veřejné zakázky (viz body 4 a 59–64 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad dospěl k závěru, že tato není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, neboť její zákonné definici neodpovídá. Úřad dodává, že ve Výzvě a zadávací dokumentaci zadavatel neuvádí, že se v případě šetřené veřejné zakázky jedná o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti. Naopak, ve svých vyjádřeních ze dne 18. 4. 2017 a 3. 5. 2017 sám zadavatel akcentuje, že předmětnou veřejnou zakázku nepovažuje za zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti (viz body 18 a 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jelikož předmětná veřejná zakázka není zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, není splněna podmínka dle § 54 písm. e) zákona pro stanovení požadavku na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací.

72.         Úřad v této souvislosti dodává, že pochopitelně nepřehlédl, že zadavatel předmětný požadavek v bodě 9 zadávací dokumentace podřadil pod „Jiné požadavky zadavatele,“ tj. neoznačil jej jako profesní kvalifikační předpoklad ve smyslu § 54 písm. e) zákona (viz bod 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve svých vyjádřeních ze dne 18. 4. 2017 a 3. 5. 2017 zadavatel opakovaně zdůrazňuje (a tuto skutečnost tedy považuje za zcela zásadní), že tento požadavek stanovil jako „jiný požadavek zadavatele“ ve smyslu § 44 odst. 3 písm. j) zákona (viz body 18 a 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti uvádí, že samotné podřazení konkrétního požadavku, který je svým charakterem kvalifikačním předpokladem, pod jiné požadavky zadavatele, nemůže samo o sobě zhojit jeho případnou nezákonnost. V této souvislosti je nutné zabývat se obsahem požadavku z materiálního hlediska. Za situace, kdy je určitý požadavek – např. na předložení určité reference, předložení určitého oprávnění podnikání, či např. výpisu z evidence rejstříků trestů požadován, jedná se nepochybně o požadavek svým charakterem odpovídající kvalifikačnímu požadavku, bez ohledu na to, zda jej zadavatel označil jako „jiné požadavky“ apod. Jinými slovy, tzv. jiné požadavky v zadávací dokumentaci ve smyslu § 44 odst. 3 písm. j) zákona neslouží jako univerzální možnost zadavatele obejít kogentní ustanovení zákona (zde taxativní seznam profesních kvalifikačních předpokladů a podmínek, za kterých může být jejich prokázání požadováno). Z vyjádření zadavatele vyplývá, že zadavatel si je vědom toho, že zákon oprávnění ve vztahu k utajovaným informacím výslovně umožnuje požadovat pouze pro zakázky v oblasti bezpečnosti a obrany. Zadavatel nicméně uvažuje v tom smyslu, že pakliže formálně vyloučí zákonem předvídanou kategorii, které se omezení týká – kvalifikační předpoklad – lze automaticky obejít aplikační prostor právní normy. Taková představa je nicméně lichá. Připuštěním tohoto pohledu by jakékoliv kogentní a restriktivní ustanovení zákona postrádalo smysl, čímž by byl vyloučen jednoznačný, zákonodárcem předvídaný způsob regulace konkrétního vztahu, potažmo veřejnoprávní dohled nad aplikací zákonných ustanovení.

73.         Lze tedy uzavřít, že pokud zákon upravuje určitý požadavek jako kvalifikační požadavek, zadavatel je povinen zákonné zařazení tohoto požadavku a s tím související úpravu respektovat. Formální podřazení požadavku zadavatele, který je svým charakterem požadavkem na kvalifikaci dodavatele, pod jinou kategorii než požadavky na kvalifikaci, nemůže samo o sobě zhojit případnou věcnou (obsahovou) nezákonnost daného požadavku, který není ničím jiným než požadavkem na kvalifikaci. Úřad pro úplnost z hlediska významu podřazení jednotlivých požadavků zadavatele pod jednotlivé zákonné kategorie odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 77/2010 ze dne 19. 10. 2011.

74.         Zadavatel tedy není oprávněn o své vůli stanovit určitý kvalifikační předpoklad, pokud pro to nejsou splněny zákonné podmínky. V případě, že pro stanovení určitého kvalifikačního předpokladu nejsou splněny zákonné podmínky, zadavatel není ani oprávněn stanovit požadavek, který odpovídá danému kvalifikačnímu předpokladu mimo rámec kvalifikačních předpokladů, např. právě jako „jiný požadavek zadavatele na plnění veřejné zakázky“ ve smyslu § 44 odst. 3 písm. j) zákona, a tím se vyhnout kogentní úpravě, která se na daný kvalifikační požadavek vztahuje.     

75.         Dále se Úřad zabýval tím, zda předmětný požadavek zadavatele coby svým charakterem profesní kvalifikační předpoklad bezprostředně souvisí s předmětem šetřené veřejné zakázky. Podle § 50 odst. 3 zákona veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Požadované osvědčení podnikatele vydané NBÚ pro stupeň utajení „Důvěrné“ proto musí být odůvodněné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž již na tomto místě je nutné zdůraznit požadavek zákona na „bezprostřední“ spojitost požadovaných dokladů s předmětem veřejné zakázky.

76.         V dané souvislosti se tedy Úřad zabýval, zda vzhledem k předmětu šetřené veřejné zakázky, resp. vzhledem k vlastnímu městskému kamerovému systému (MKS) a proměnnému dopravnímu značení (PDZ), kterých se plnění veřejné zakázky bezprostředně týká, je nezbytné, aby dodavatel, který bude plnit předmětnou veřejnou zakázku, měl vydáno zadavatelem požadované osvědčení podnikatele vydané NBÚ alespoň pro stupeň utajení „Důvěrné“. Jinými slovy vyjádřeno, zda vybraný dodavatel skutečně potřebuje k plnění veřejné zakázky oprávnění k přístupu k utajovaným informacím dle zákona o ochraně utajovaných informací, popř. pro jaký stupeň utajení. Úřad se tedy v prvé řadě zaměřil na zodpovězení otázky, zda plnění, které bude poskytovat vybraný dodavatel v rámci veřejné zakázky, obsahuje utajované informace, resp. zda v rámci tohoto plnění lze důvodně očekávat, že bude docházet k poskytování nebo vzniku utajovaných informací, se kterými by dodavatel mohl při plnění veřejné zakázky přijít do styku, a jejichž ochranu by měl být dodavatel schopen zabezpečit.

77.         Úřad konstatuje, že obsah dokumentace o veřejné zakázce nikterak nenasvědčuje tomu, že by dodavatel při plnění veřejné zakázky jakkoli přicházel do styku s utajovanými informacemi. V zadávacích podmínkách není v tomto ohledu obsažena žádná informace, která by tuto skutečnost alespoň v obecné rovině připouštěla. Úřad v této souvislosti předně uvádí, že v případě PDZ, které slouží k usměrňování a řízení dopravy, případně k informování veřejnosti o dopravě v parkovacích domech, nelze najít žádný logický důvod pro to, aby docházelo ke zpřístupňování, ke vzniku nebo i k využívání jakýchkoliv utajovaných informací v souvislosti s tímto systémem, resp. plněním předmětu veřejné zakázky. Úřad má za to, že při žádné z činností jako je – lokalizace závady, reset zařízení, výměna pojistky, kontrola napájecího zdroje, či dobití baterie (srov. bod 64 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nelze ani potenciálně uvažovat o zpřístupnění utajované informace a tedy o nutnosti ochrany určitých utajovaných informací.

78.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 18. 4. 2017 uvedl, že předmětný požadavek se týká především plnění veřejné zakázky ve vztahu k MKS. Z citovaného vyjádření zadavatele rovněž plyne, k jakým účelům je MKS využíván, resp. co snímá a zaznamenává. V této souvislosti lze uvést, že MKS v podstatě slouží k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku a k předcházení a odhalování pouliční kriminality na veřejném prostranství města Plzeň. MKS zajišťuje záznam veřejných prostranství a běžných, každodenních situací. Z vyjádření zadavatele pak plyne, že MKS je využívána výlučně pro potřeby Policie České republiky a Městské policie Plzeň (viz bod 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

79.         Pokud jde o MKS, Úřad je názoru, že je nepravděpodobné, že by se dodavatel při plnění veřejné zakázky ve vztahu k tomuto systému setkával s utajovanými informacemi nebo že by utajované informace dokonce pro plnění veřejné zakázky využíval. Činnosti servisního charakteru, které bude dodavatel vykonávat, lze bezesporu vykonávat bez znalosti utajovaných informací na jakémkoli kamerovém systému. Pokud jde o možnost snímání a záznamu utajovaných informací s využitím předmětného MKS, tento kamerový systém je zaměřen na veřejná prostranství a slouží k zaznamenávání každodenních situací. Seznam konkrétních kamer, resp. lokalizací míst s osazenými kamerami MKS, učinil zadavatel součástí zadávací dokumentace, která byla volně přístupná na profilu zadavatele (viz bod 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí); sám o sobě tedy též utajovanou informací být nemůže. Jak bylo zmíněno již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v případě MKS se jedná zejména o činnosti jako je lokalizace závady, výměna vadného komponentu, otestování funkčnosti po opravě, čistění kamerového místa apod. (srov. bod 64 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této souvislosti Úřad dodává, že samotné utajované informace mají charakter konkrétních sdělení, přičemž každý nositel těchto informaci je informován o charakteru utajení a samozřejmě o zákonné povinnosti zachování mlčenlivost pod hrozbou sankce (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má za to, že nelze důvodně očekávat, že by se na veřejných prostranstvích běžně vyskytovaly skutečnosti, které podléhají utajení, a které by tedy bylo možné na těchto místech snímat a zaznamenávat s využitím MKS. Úřadu se jeví jako krajně nepravděpodobné, že by dodavatel mohl při činnostech spojených s předmětným MKS běžně přicházet do styku s utajovanými informacemi. Ostatně pokud by tomu tak bylo, vedlo by to k absurdní situaci, kdy by logicky kdokoliv na veřejných prostranstvích nebo s výhledem na ně měl přístup k utajovaným informacím, které by mohl zaznamenávat a měl by tedy mít zajištěno oprávnění k přístupu k utajovaným informacím.

80.         Zadavatel sám ve vyjádření ze dne 18. 4. 2017 uvádí, že obsahem záznamů pořízených MKS jsou spolu s běžnými každodenními situacemi zejména pak osobní údaje dle zákona o ochraně osobních údajů, nikoli však utajované informace dle zákona o ochraně utajovaných informací. Zadavatel na podporu své domněnky o potenciální možnosti nakládání s utajovanými informacemi uvádí, že některé části obrazových záznamů mohou být za utajované informace označeny Policií České republiky nebo jinými orgány činnými v trestním řízení následně (viz bod 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tyto možné utajované informace zadavatel ani v obecné rovině nespecifikoval.        

81.         K tomu Úřad uvádí, že teoreticky nelze vyloučit ojedinělou situaci, že bude předmětným MKS neočekávaně snímána a zaznamenána na veřejném prostranství náhodně určitá utajovaná informace, která bude následně označena za utajovanou ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací. Pouhá potencialita nahodilého a výjimečného přístupu k utajované informaci je nicméně v tomto kontextu všudypřítomná, týká se kohokoli v jakékoli situaci při výkonu jakékoli činnosti. Jak Úřad opakovaně zdůraznil, MKS v daném případě snímá běžné veřejné prostranství, kde má přístup široká veřejnost. Pakliže bude tedy MKS zaznamenána utajovaná informace, je nutné uvažovat rovněž v tom smyslu, že obdobně může být tato informace zachycena jakýmkoliv nahodilým svědkem ze strany široké veřejnosti. V této souvislosti nicméně Úřad upozorňuje, že zákon o ochraně utajovaných informací klade přísné požadavky ve vztahu k nositelům konkrétních utajovaných informací, kteří jsou povinni pod hrozbou nejen vysoké finanční sankce zachovávat mlčenlivost o konkrétních utajovaných informacích (viz body 55 a 56 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jinými slovy, předcházení vyzrazení utajované informace – což je tedy účel zadavatelem stanoveného požadavku – je v případě veřejného prostranství zabezpečeno zejména tím, že nositel, tedy vlastník konkrétní utajované informace má samozřejmě zapovězeno tuto informaci bez dalšího volně šířit. V neposledním řadě nelze přehlížet, že předmětem plnění veřejné zakázky není přímo „sledování MKS“ ale „pouze“ zajištění provozu a údržby. Úřad uvádí, že v oblasti zadávání veřejných zakázek tato krajní potencialita nepředstavuje dostatečný důvod pro stanovení požadavku na prokázání schopnosti dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, resp. požadavku na oprávnění dodavatele k utajovaným informacím. Úřad znovu připomíná, že ze zákona jednoznačně vyplývá požadavek na „bezprostřední spojitost“ požadovaných informací a dokladů s předmětem veřejné zakázky, přičemž v daném případě nelze tento bezprostřední charakter shledat. 

82.         Úřad pro podporu uvedeného závěru odkazuje rovněž na vyjádření NBÚ ze dne 18 5. 2017 (viz body 30–32 odůvodnění tohoto rozhodnutí). NBÚ v tomto ohledu zastává názor, že se v případě obrazových záznamů pořízených předmětným MKS nejedná o záznamy, jejichž obsahem by mohly být utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací. Z citovaného vyjádření lze také dovodit, že NBÚ nespatřuje ani pouhou potencialitu následného označení určité části obrazového záznamu jako utajované informace jako relevantní skutečnost, která by odůvodňovala potřebu předmětného osvědčení ze strany vybraného dodavatele.  Jinými slovy, dle NBÚ nelze z hlediska zákona o ochraně utajovaných informací shledat žádný racionální důvod pro to, aby dodavatel, který bude v šetřeném případě provádět činnosti související s provozem a údržbou městského kamerového systému, měl být držitelem oprávnění k přístupu k utajovaným informacím pro stupeň „Důvěrné“.

83.         Vzhledem k uvedeným skutečnostem má Úřad za to, že dodavatel v šetřeném případě nepotřebuje k plnění předmětné veřejné zakázky oprávnění k přístupu k utajovaným informacím. Přístup k utajovaným informacím při plnění veřejné zakázky ve vztahu k MKS se pohybuje čistě v rovině extrémní potenciality a ve vztahu k PDZ prakticky nepřipadá v úvahu vůbec. V této souvislosti nelze dále přehlížet, že jelikož zadavatel postrádá jakékoliv povědomí o konkrétních utajovaných informacích, nemůže mít ani jakékoliv povědomí o charakteru těchto informací ve smyslu stupně utajení. V šetřeném případě nicméně ani absence těchto informací nezabránila zadavateli, aby požadoval stupeň utajení na „důvěrné“ nikoliv „pouze“ na nejnižší stupeň tedy „vyhrazené“. Pakliže zadavatel uvažoval v rovině potenciality, kterou odůvodňuje zejména „narůstající vlnou mezinárodního terorismu“ (viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyvstává otázka, proč zadavatel naopak nepožadoval stupeň „přísně tajné“, jelikož právě tento charakter informaci souvisí s mimořádně závažným ohrožením zájmu České republiky, kterým by nepochybně byl potenciální teroristický útok. Uvedené dokazuje, že argumenty zadavatele je nutné považovat spíše za obecné proklamace, nikoliv za argumenty, které by mohly racionálně odůvodnit potřebu, a tedy bezprostřední spojitost konkrétního požadavku s předmětem veřejné zakázky. Požadavek zadavatele na předložení osvědčení podnikatele vydané NBÚ pro stupeň utajení „Důvěrné“ tedy není odůvodněn předmětem veřejné zakázky, resp. bezprostředně s předmětem veřejné zakázky nesouvisí.

84.         Stanovením požadavku na předložení osvědčení podnikatele vydaného NBÚ pro stupeň utajení „Důvěrné“ zadavatel nedodržel rovněž zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť je zřejmé, že zadávacího řízení na veřejnou zakázku se mohli účastnit jen ti dodavatelé, kteří splňovali předmětný požadavek, ač nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho stanovení. Tento neoprávněný požadavek byl tedy rovněž způsobilý významně omezit okruh uchazečů o zakázku především o ty dodavatele, kteří ač by jinak ostatní požadavky zadavatele splňovali, nemohli podat v šetřeném zadávacím řízení nabídku.

85.         V této souvislosti Úřad uvádí, že postup zadavatele v přezkoumávaném zadávacím řízení mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v případě, že by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, není vyloučeno, že v takovém případě by zadavatel mohl obdržet i nabídku jiného dodavatele či dodavatelů (nemajících osvědčení podnikatele vydané NBÚ pro stupeň utajení „Důvěrné“, event. pro vyšší stupeň utajení), která by obsahovala nižší nabídkovou cenu, než jakou obsahovaly nabídky, které v zadávacím řízení obdržel.

86.         Úřad závěrem zdůrazňuje, že zákon v této souvislosti nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, ale postačí pouze možnost takového ovlivnění, přičemž tento závěr vyplývá z rozhodovací praxe jak Úřadu, tak soudů. V této souvislosti lze odkázat například na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12. 9. 2014. Výkladem podstatného ovlivnění nebo možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky se zabýval rovněž Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013, podle něhož „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky“. V rozsudku sp. zn. 8 As 50/2015 ze dne 13. 10. 2015 se Nejvyšší správní soud dále vyjádřil k otázce vztahu ohrožovacích a poruchových správních deliktů, když uvedl, že „[o]hrožovací následek znamená vyvolání stavu, který představuje pro objekt přestupku (tedy pro určitý zájem společnosti chráněný zákonem) hrozbu jeho poruchy neboli stav nebezpečí. Poruchový následek pak znamená již přímý zásah objektu přestupku“. Nejvyšší správní soud dále v rozsudku sp. zn. 4 As 61/2016 ze dne 28. 6. 2016 uvedl, že „nelze po stěžovateli [Úřadu] požadovat, aby ohrožení právem chráněného zájmu u ohrožovacího správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ podrobně dokazoval, neboť tím by byl stěžovatel nucen prokazovat jinou formu deliktu“. Nejvyšší správní soud dále uvádí, že „nelze přisvědčit požadavku krajského soudu, aby stěžovatel zevrubně prokazoval, že v inkriminované době existoval konkrétní dodavatel, který se předmětného výběrového řízení nemohl zúčastnit…“.

87.         V rozsudku sp. zn. 9 As 63/2016 ze dne 18. 8. 2016 se Nejvyšší správní soud blíže vyjádřil ke způsobu, jakým má Úřad ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky dovozovat. Nejvyšší správní soud v cit. rozsudku uvádí, že „stěžovatel [Úřad] není u ohrožovací formy správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách (nezákonným postupem zadavatele mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky) povinen prokazovat, že zde existoval konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby stěžovatel v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. k ohrožení soutěže o veřejnou zakázku“.

88.         Úřad v této souvislosti uvádí, že výše citovaná soudní judikatura týkající se této otázky byla vytvořena především ve vztahu k řízením, jejichž předmětem je možné spáchání správního deliktu ze strany zadavatele. Tuto však lze jistě analogicky aplikovat i na řízení zahajovaná před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, tedy na řízení směřující k uložení nápravného opatření, neboť v případě obou norem [správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona] je hypotéza z hlediska sledovaných aspektů formulována shodně, tedy v obou případech musí dojít k nedodržení postupu stanoveného zákonem, kdy tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž jediným rozdílem při ukládání nápravného opatření a sankce je skutečnost, zda již došlo k uzavření smlouvy (řízení ve věci možného spáchání správního deliktu jsou vedena po okamžiku uzavření smlouvy). Nadto by byl zcela absurdním výklad, podle kterého by ve věci nebylo možno uložit nápravné opatření (protože by nebyla naplněna hypotéza § 118 odst. 1 zákona), nicméně po uzavření smlouvy by následně bylo možno totéž jednání trestat jako správní delikt [protože hypotéza § 120 odst. 1 písm. a) zákona ve formě ohrožovacího správního deliktu by naplněna byla]. I tento argument vede jednoznačně k závěru, že na obě hypotézy je třeba nahlížet obdobně.

K dalším argumentům zadavatele

89.         K argumentu zadavatele, že předmětný požadavek nečiní zadávací řízení neúčelným nebo nehospodárným (viz bod 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad mimo výše uvedené uvádí následující. Otázka hospodárnosti tohoto požadavku, potažmo zadávacího řízení není podstatná pro posouzení souladu stanovení tohoto požadavku se zákonem. V této souvislosti Úřad pro úplnost zdůrazňuje, že zásada hospodárnosti nemůže mít aplikační přednost před přesně stanovenými zákonnými podmínkami (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. 62 Af 95/2013). Při uplatňování zásady hospodárnosti nesmí docházet k jejímu bezhlavému prosazování na úkor porušování či obcházení zákona, neboť dodržování zákona a zejména pak základních zásad je v procesu zadávání veřejných zakázek vždy prvořadé. Pokud jde o otázku účelnosti tohoto požadavku ve smyslu důvodnosti jeho stanovení, Úřad odkazuje na svoje závěry uvedené shora v odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy dospěl k závěru, že krajní potencialita přístupu dodavatele k utajované informaci nepředstavuje dostatečný důvod pro stanovení předmětného požadavku. Tento požadavek bezprostředně s předmětem veřejné zakázky nesouvisí. V tomto smyslu tedy nelze považovat předmětný požadavek za „účelný“.

90.         Zadavatel odůvodňuje předmětný požadavek dále tím, že požadované osvědčení podnikatele vydané NBÚ „garantuje schopnost dodavatele zamezit jakémukoli nezákonnému nakládání s obsahem obrazových záznamů“ (viz bod 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že uvedené odůvodnění zadavatele především svědčí o tom, že i sám zadavatel pohlíží na předmětný požadavek jako na kvalifikační předpoklad, neboť z citovaného odůvodnění je evidentní, že stanovením tohoto požadavku zadavatel sleduje prokázání určité způsobilosti dodavatele. Zadavatel tedy sám připouští, že jde o požadavek na „osobu“ dodavatele, která by měla zabezpečit určitou kvalitu plnění předmětu veřejné zakázky.  Úřad v této souvislosti dodává, že adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Byť lze potvrdit, že vymezení kvalifikačních předpokladů je výlučnou pravomoci zadavatele, je nutné opětovně akcentovat, že zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů nesmí postupovat libovolně. Zadavatel je při stanovení těchto požadavků limitován zejména základními zásadami zadávacího řízení. Jak bylo dovozeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v šetřeném případě stanovil požadavek, který je z materiálního hlediska nutné považovat za kvalifikační, diskriminačně, v důsledku čehož nelze dovodit, že by šlo o „adekvátní selekci“ v úvahu přicházejících uchazečů.

91.         Argumentaci zhoršující se bezpečnostní situací a narůstající vlnou mezinárodního terorismu(viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad taktéž nemůže akceptovat. Mimo výše uvedené lze dodat, že sama tato skutečnost nemá vliv na závěr, zda jsou v šetřeném případě splněny podmínky pro stanovení předmětného kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. e) zákona (veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti) ve spojení s § 50 odst. 3 zákona (bezprostřední souvislost s předmětem veřejné zakázky) a zda je dodržena zásada zákazu diskriminace vyjádřená v § 6 odst. 1 zákona.Tato skutečnostnemění nic na požadavku zadavatele, na předmětu veřejné zakázky, na možném styku s utajovanými informacemi, na omezení možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, ani na možném vlivu na výběr nejvhodnější nabídky.

92.         Zadavatel navrhl, aby Úřad získal stanovisko NBÚ k »oprávněnosti vznesení požadavku zadavatele na předložení osvědčení podnikatele vydané NBÚ pro stupeň „Důvěrné“« (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto návrhu Úřad předně uvádí, že posoudit „oprávněnost“ stanovení předmětného požadavku zadavatele je v kompetenci Úřadu, nikoli NBÚ. Jak nicméně vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad si za účelem přezkoumání postupu zadavatele a řádného zjištění všech rozhodných skutečností vyžádal stanovisko NBÚ k objasnění některých relevantních skutečností v oblasti působnosti NBÚ (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí).   

93.         Dále zadavatel navrhl, aby Úřad získal stanovisko NBÚ, zda NBÚ vydal nějakému dodavateli zadavatelem požadované osvědčení podnikatele pro účely předmětné veřejné zakázky (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad nespatřuje význam v opatření zadavatelem navrhovaných informací pro posouzení šetřeného případu. Skutečnost, zda NBÚ v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou vydal některému dodavateli osvědčení podnikatele, není relevantní pro posouzení souladu postupu zadavatele s § 54 písm. e) zákona ve spojení s § 50 odst. 3 zákona a se zásadou zákazu diskriminace vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona. Tato skutečnostnemění nic na požadavku zadavatele, na předmětu veřejné zakázky, na možném styku s utajovanými informacemi, na omezení možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, ani na možném vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, který spočívá zejména v tom, že účast v šetřené veřejné zakázce nebyla umožněna dodavatelům, kteří toto osvědčení nemají.

94.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu § 54 písm. e) zákona ve spojení s § 50 odst. 3 zákona, a zásadu zákazu diskriminace vyjádřenou v  § 6 odst. 1 zákona, když v bodě 9 „Jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky stanovil požadavek »Dále uchazeč do nabídky doloží: „Osvědčení podnikatele vydané Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň „Důvěrné“ – uchazeč doloží prostou kopii osvědčení v českém jazyce.“«, neboť tento požadavek, který svým charakterem odpovídá profesnímu kvalifikačnímu předpokladu podle § 54 písm. e) zákona, zadavatel nebyl oprávněn stanovit, protože se v případě předmětné veřejné zakázky nejedná o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a tento požadavek ani bezprostředně nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, protože nelze důvodně očekávat, že dodavatel bude při plnění veřejné zakázky přicházet do styku s utajovanými informacemi podle zákona o ochraně utajovaných informací, a tudíž není nezbytné, aby dodavatel měl osvědčení podnikatele vydané NBÚ pro stupeň „Důvěrné“, které by dodavatele opravňovalo k přístupu k utajovaným informacím podle zákona o ochraně utajovaných informací, přičemž tento postup vedl k porušení zásady zákazu diskriminace, když se zadávacího řízení na veřejnou zakázku mohli účastnit jen ti dodavatelé, kteří splňovali předmětný požadavek, a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

K uložení nápravného opatření

95.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

96.         Úřad je při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v rozporu s § 54 písm. e) zákona ve spojení s § 50 odst. 3 a zásadu zákazu diskriminace vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, jak bylo dovozeno v odůvodnění k výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy (viz předchozí obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí), rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

97.         Vzhledem k tomu, že postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení je zatížen nezhojitelnou vadou v procesu zadávání, když zadavatel pochybil při vymezení zadávacích podmínek, a zároveň za situace, kdy zadávací řízení je již ve fázi po podání nabídek, představuje zrušení zadávacího řízení jediné možné nápravné opatření, které Úřad může zadavateli uložit.

K nákladům řízení

98.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

99.         Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

100.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000159.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží

Ing. Milan Sterly, na základě sdělení zadavatele doručováno do datové schránky SPRÁVY VEŘEJNÉHO STATKU MĚSTA PLZNĚ, příspěvkové organizace, Klatovská tř. 10 a 12, 301 00 Plzeň

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení (tj. ke dni 30. 9. 2016). 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz