číslo jednací: S0751/2016/VZ-49582/2016/513/JLí

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12.12.2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 963/3, 170 00 Praha 7 Holešovice,
• navrhovatel – ŠKODA AUTO a.s., IČO 00177041, se sídlem tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav II,
• vybraný uchazeč – Hyundai Motor Czech s.r.o., IČO 28399757, se sídlem Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5,

ve věci částí 1 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 1 a 2“, 2 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 3“ a 3 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 4“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky automobilů osobních silničních v policejním provedení“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1.4.2016 a uveřejněno dne 4.4.2016 pod ev. č. zakázky 631349, ve znění oprav uveřejněných dne 19.4.2016 a dne 25.4.2016, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 4.4.2016 a uveřejněno dne 9.4.2016 pod ev. č. 2016/S 070-122036, ve znění oprav uveřejněných dne 23.4.2016 pod ev. č. 2016/S 080-141831 a dne 29.4.2016 pod ev. č. 2016/S 084-148247,

rozhodl takto:

Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – ŠKODA AUTO a.s., IČO 00177041, se sídlem tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav II – ze dne 12.12.2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů centrálního zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 963/3, 170 00 Praha 7 Holešovice – učiněných při zadávání částí 1 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 1 a 2“, 2 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 3“ a 3 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 4“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky automobilů osobních silničních v policejním provedení“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1.4.2016 a uveřejněno dne 4.4.2016 pod ev. č. zakázky 631349, ve znění oprav uveřejněných dne 19.4.2016 a dne 25.4.2016, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 4.4.2016 a uveřejněno dne 9.4.2016 pod ev. č. 2016/S 070-122036, ve znění oprav uveřejněných dne 23.4.2016 pod ev. č. 2016/S 080-141831 a dne 29.4.2016 pod ev. č. 2016/S 084-148247, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na citovanou veřejnou zakázku nebyl připojen doklad o doručení námitek centrálnímu zadavateli.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 12.12.2016 návrh navrhovatele – ŠKODA AUTO a.s., IČO 00177041, se sídlem tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav II (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 12.12.2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů  centrálního zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 963/3, 170 00 Praha 7 Holešovice (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání částí 1 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 1 a 2“, 2 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 3“ a 3 „Automobil osobní silniční v policejním provedení typ č. 4“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky automobilů osobních silničních v policejním provedení“ zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1.4.2016 a uveřejněno dne 4.4.2016 pod ev. č. zakázky 631349, ve znění oprav uveřejněných dne 19.4.2016 a dne 25.4.2016, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 4.4.2016 a uveřejněno dne 9.4.2016 pod ev. č. 2016/S 070-122036, ve znění oprav uveřejněných dne 23.4.2016 pod ev. č. 2016/S 080-141831 a dne 29.4.2016 pod ev. č. 2016/S 084-148247 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 12.12.2016, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že nabídky vybraného uchazeče na části 1, 2 a 3 veřejné zakázky měly být podle § 76 odst. 1 a 6 zákona vyřazeny pro jejich nevhodnost ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona, že nabídky vybraného uchazeče na části 1, 2 a 3 veřejné zakázky obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu a že nebylo provedeno posouzení vhodnosti nabídek na části 1, 2 a 3 veřejné zakázky. Navrhovatel se domáhá přezkoumání úkonů zadavatele a uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10.11.2016 a rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 1.12.2016. 

4.             Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč Hyundai Motor Czech s.r.o., IČO 28399757, se sídlem Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5 (dále jen „vybraný uchazeč“).

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0751/2016/VZ-49152/2016/513/JLí ze dne 14.12.2016.

6.             Dne 16.12.2016 nahlédl do správního spisu vybraný uchazeč.

ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností  konstatuje, že vzhledem k tomu, že součástí návrhu navrhovatele není doklad o doručení námitek zadavateli podle § 114 odst. 3 zákona a návrh tak nesplňuje podmínky uvedené v citovaném ustanovení, nezbylo Úřadu než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

8.             Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

9.             Z dikce § 114 odst. 3 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.

10.         Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

11.         Úřad předně uvádí, že zákon obecně rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 117a písm. a) zákona], a náležitosti, jejichž případná absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i situace uvedená v ust. § 117a písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení chybějících náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě na výzvu Úřadu nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady návrhu vyzvat či zkoumat důvody absence takové zákonné náležitosti návrhu.

12.         K návrhu navrhovatele ze dne 12.12.2016 doručenému Úřadu dne 12.12.2016 prostřednictvím datové schránky byly připojeny mj. následující přílohy:

• námitky navrhovatele ze dne 24.11.2016 zaslané zadavateli prostřednictvím datové schránky,
• výpis z datové schránky navrhovatele, z něhož je patrné, že datová zpráva označená jako „Námitky proti rozhodnutí centrálního zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ byla do datové schránky zadavatele dodána dne 25.11.2016 v 11:17:42 hod.,

• výpis z datové schránky Policejního prezídia České republiky, Strojnická 935/27, 170 00 Praha 7, z něhož je patrné, že datová zpráva označená jako „Námitky proti rozhodnutí centrálního zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ byla do datové schránky Policejního prezídia České republiky, Strojnická 935/27, 170 00 Praha 7, dodána dne 25.11.2016 v 11:03:22 hod.

• rozhodnutí zadavatele ze dne 1.12.2016 o námitkách navrhovatele.

13.         Z dodejky datové zprávy (ID zprávy: 419727196) „Odeslaná zpráva – Detail zprávy“ obsahující námitky plyne, že námitky byly odeslány a následně dodány do datové schránky zadavatele dne 25.11.2016 v 11:17:42 hod. V této datové zprávě, resp. na její obálce obsahující údaje o jejím odeslání není uveden údaj o doručení této datové zprávy obsahující námitky.  Obálka datové zprávy (ID zprávy: 419727196) „Odeslaná zpráva – Detail zprávy“ obsahuje pouze údaj o datu a času dodání, tj. 25.11.2016 v 11:17:42 hod., avšak údaj o doručení této datové zprávy obsahující námitky zde chybí. V textu samotného návrhu je pak uvedeno, že jeho součástí je mj. následující příloha: „Doklad o doručení námitek navrhovatele ze dne 25. listopadu 2016 zadavateli“.

14.         Z dodejky datové zprávy (ID zprávy: 419721221) „Odeslaná zpráva – Detail zprávy“ obsahující námitky plyne, že námitky byly odeslány a následně dodány do datové schránky Policejního prezídia České republiky dne 25.11.2016 v 11:03:22 hod. V této datové zprávě, resp. na její obálce obsahující údaje o jejím odeslání není uveden údaj o doručení této datové zprávy obsahující námitky.  Obálka datové zprávy (ID zprávy: 419721221) „Odeslaná zpráva – Detail zprávy“ obsahuje pouze údaj o datu a času dodání, tj. 25.11.2016 v 11:03:22 hod., avšak údaj o doručení této datové zprávy obsahující námitky zde chybí. V textu samotného návrhu je pak uvedeno, že jeho součástí je mj. následující příloha: „Doklad o doručení námitek navrhovatele ze dne 25. listopadu 2016 zadavateli“.

15.         K tomu Úřad uvádí, že doklad o odeslání, resp. dodání námitek do datové schránky nemůže být dokladem o doručení námitek požadovaným v ust. § 114 odst. 3 zákona jako jedna z náležitostí návrhu, jež musí být jeho součástí. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že z dokladu o doručení námitek má být bez pochyby patrno, kdy skutečně byly námitky zadavateli doručeny. Jinými slovy nepostačuje údaj o tom, že námitky byly zasílány prostřednictvím datové schránky zadavateli a datum a čas jejich odeslání, resp. dodání do datové schránky zadavatele. Navrhovatelem předložený doklad totiž prokazuje „jen“ to, že námitky byly podávány, způsob jejich podání (prostřednictvím datové schránky) a okamžik dodání předmětné datové zprávy do datové schránky zadavatele (který však není, jak bude dále rozvedeno, okamžikem jejich doručení zadavateli). Vzhledem k tomu, že v souladu s ust. § 110 odst. 4 zákona musí být námitky proti úkonu – rozhodnutí zadavatele o vyloučení – doručeny zadavateli do 15 dnů, je nezbytné mít postaveno na jisto, kdy ke skutečnému doručení námitek zadavateli dojde.

16.         V šetřeném případě byly námitky podávány prostřednictvím systému datových schránek, a proto se pro jejich doručování uplatní ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), podle něhož je zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a okamžik doručení. Vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je totiž vztahem primárně soukromoprávním (k tomu viz dále), a tuto povahu jejich vztahu je nutno akcentovat i při posuzování doručování mezi těmito subjekty. Pro doručení je proto rozhodné, kdy dojde k přihlášení oprávněné osoby ve smyslu § 8 odst. 1 - 6 zákona o elektronických úkonech do datové schránky, neboť teprve přihlášením oprávněné osoby je písemnost obsažená v datové zprávě doručena.

17.         K povaze vztahu zadavatele a dodavatele Úřad uvádí, že jde o vztah, jehož cílem je uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V tomto kontraktačním vztahu zadavateli nepřísluší pozice orgánu veřejné moci, nýbrž pozice právnické osoby, a to bez ohledu na to, zda zadavatelem je, nebo není správní orgán; z tohoto důvodu lze tento vztah klasifikovat jako soukromoprávní. Toto vymezení postavení zadavatele a dodavatele v zadávacím řízení potvrzuje i názor Krajského soudu v Brně uvedený v rozsudku č. j. 62 Af 64/2011-41 ze dne 3.1.2013 (dostupný online na www.nssoud.cz), který následně podpořil i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013 – 46 ze dne 24. 4. 2013 (dostupný online na www.nssoud.cz), přičemž Nejvyšší správní soud v předmětném rozsudku konkrétně uvedl, že „[v] této souvislosti se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem krajského soudu a stěžovatele, že vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním.“ (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 57/2013 ze dne 7.8.2013 dostupný online na www.nssoud.cz).

18.         Pouze pro úplnost Úřad k aplikaci výše uvedené judikatury správních soudů dodává, že její konkrétní závěr, a sice že při doručování stejnopisu návrhu ve smyslu § 114 odst. 4 zákona se uplatní stejná ustanovení zákona a výkladová pravidla jako při doručování návrhu správnímu orgánu, tedy normy veřejného práva, nelze použít analogicky v právě projednávaném případě v rámci posouzení otázky doručení námitek. Povinnost doručit stejnopis návrhu zadavateli vychází dle závěrů judikatury z práva veřejného, když smyslem a účelem této povinnosti navrhovatele je zejména přednostně informovovat zadavatele o podání návrhu na zahájení správního řízení a jeho obsahu, nikoliv o úpravě soukromoprávních vztahů. Správní soudy tedy dovozují aplikaci veřejnoprávních norem v případě doručování stejnopisu návrhu zadavateli z povahy tohoto institutu, který představuje přenesení činnosti běžné pro správní orgán (tedy doručení stejnopisu návrhu druhé straně), která je veřejnoprávní. Jinými slovy, dle konstantní judikatury správních soudů není tento úkon (doručení stejnopisu návrhu) činěn v rámci kontraktace, tedy v režimu soukromého práva, ale jedná se o úkon překračující do úpravy dohledu (tedy práva veřejného). Tato úvaha však dle názoru Úřadu nemůže být použita v případě námitek, protože námitky nejsou přenesením povinnosti správního orgánu na orgán soukromoprávní (tedy na dodavatele). Podání námitek je úkonem v zadávacím řízení, tedy úkonem v rámci soukromoprávní kontraktace dvou subjektů, přičemž zadavatel v této souvislosti (při vyřizování námitek podle zákona) nevystupuje v pozici orgánu veřejné moci. Jinými slovy, doručování námitek neprobíhá ve veřejnoprávní rovině. Námitky jsou naopak čistě soukromoprávním způsobem řešení sporné situace v procesu zadávání, který dává účastníkům tohoto procesu možnost vyřešit veškeré možné nejasnosti bez zásahu správního orgánu – tedy Úřadu.

19.         S ohledem na výše uvedené proto Úřad považuje doručování námitek za doručování úkonu soukromoprávní povahy. Vzhledem k povaze vztahu zadavatele a navrhovatele je v tomto případě nutné aplikovat na otázku doručení dokumentů pomocí datové zprávy ustanovení § 18a zákona o elektronických úkonech, který upravuje dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících osob a právnických osob.

20.         Úřad na tomto místě dále poznamenává, že ustanovení § 18a zákona o elektronických úkonech představuje pro případy doručování v soukromoprávních vztazích prostřednictvím systému datových schránek lex specialis ve vztahu k obecné úpravě právního jednání vůči nepřítomné osobě, jak je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Z uvedeného plyne, že se § 18a zákona o elektronických úkonech uplatní přednostně ve vztahu k obecnému ustanovení § 570 odst. 1 OZ, který stanoví mimo jiné, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Oproti tomu dokument doručovaný v režimu § 18a zákona o elektronických úkonech je v souladu s 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech doručen až okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

21.         Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě není možno z dokladů předložených navrhovatelem zjistit, kdy došlo v souladu s ust. § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech k doručení dokumentu dodaného do datové schránky, tedy kdy se přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup do datové schránky (k tomu srov. ust. § 8 odst. 1 – 6 zákona o elektronických úkonech), nelze navrhovatelem předložený doklad považovat za doklad o doručení námitek ve smyslu ust. § 114 odst. 3 zákona.

22.         Úřad dále uvádí, že zákon (a tím v posuzovaném případě i Úřad) nepožaduje po dodavateli nic nepřiměřeného. Jsou-li tak příkladmo námitky doručovány zadavateli prostřednictvím datové zprávy do datové schránky (jak tomu bylo i v šetřeném případě), jednoznačně existuje doklad o doručení, který pak má být dle zákona přiložen k návrhu. Je pak chybou dodavatele, že dle zákona nejednal a takový doklad nepřiložil. Oním dokladem v takovém případě by byl v praxi doklad o doručení datové zprávy, tzv. doručenka. Doručenka prokazující mj. doručení datové zprávy v sobě nese následující údaje: v části „Typ zprávy:“ je uveden údaj „Doručená datová zpráva:“; současně taková listina (doručenka) musí v části „Události zprávy:“ nést informace o konkrétním datu a času, kdy byla datová zpráva obsahující námitky stěžovatelem podána, dále kdy byla dodána do datové schránky příjemce (tzn. zadavatele), a konečně kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech přihlásila do datové schránky, tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena. Takovou doručenku lze nepochybně považovat za doklad, který prokazuje jednak způsob dodání a jednak přesný okamžik doručení. Nelze přitom dovozovat, že by Úřad zákon vykládal striktněji a požadoval – formalisticky nahlíženo - pouze takový typ „doručenky“. Zákon hovoří o tom, že dodavatel musí v zákonem předepsané lhůtě Úřadu dodat doklad o doručení námitek. Úřad v této souvislosti dovodil, že za akceptovatelný doklad prokazující doručení námitek zadavateli lze např. u doručování do datové schránky považovat i tzv. detail zprávy, ze kterého vyplývá datum a čas doručení dokumentu do datové schránky. V šetřeném případě však navrhovatel doklad o doručení námitek, ze kterého by bylo patrné datum a čas, kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech přihlásila do datové schránky (tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena), nepředložil. Tím však znemožnil projednání podaného návrhu ve věcné rovině, poněvadž nesplnil zákonem stanovenou podmínku, a to aby Úřadu dodal spolu s návrhem doklad o doručení námitek zadavateli.

23.         V návrhu ze dne 12.12.2016 navrhovatel v bodu I. mj. uvádí, že „podal k centrálnímu zadavateli dne 24. listopadu 2016 námitky, kterými se domáhal toho, aby centrální zadavatel zrušil Rozhodnutí o výběru…“.

24.         Součástí návrhu byl rovněž dokument označený jako »Námitky proti rozhodnutí centrálního zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro části 1, 2 a 3 nadlimitní veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky automobilů osobních silničních v policejním provedení“ a jemu předcházejícím postupům« ze dne 24.11.2016. K tomu Úřad uvádí, že z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek, a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, kdo je činí, proti jakým úkonům zadavatele se jimi brojí, čeho se jejich prostřednictvím stěžovatel domáhá, případně datum vyhotovení námitek. Oproti tomu za doklad o doručení námitek je třeba považovat takový doklad, který je způsobilý prokázat řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli, tedy skutečnosti jiné.

25.         Navrhovatel přílohou návrhu doručeného Úřadu učinil mimo jiného písemnost obsahující text námitek a rozhodnutí o nich, které rovněž obsahuje deklaraci o datu doručení námitek a o včasnosti jejich doručení. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 třetí věta zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek zadavateli.

26.         Je třeba na tomto místě uvést, že text podaných námitek, ani rozhodnutí o námitkách není povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu. K tomu Úřad uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je nutno rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci (tvrzení) o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek. Přestože Úřad postup navrhovatele, který tuto písemnost spolu s návrhem předloží, shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takovým písemnostem (námitkám bez dokladu o jejich doručení, resp. rozhodnutí o nich) přiřadit „vlastnosti“, které má mít samotný doklad o doručení námitek, třebaže informace o doručení námitek je v rozhodnutí o námitkách uvedena, a to z následujících důvodů.

27.         Námitky, resp. rozhodnutí o nich, které byly přílohou návrhu, nejsou dokladem objektivně potvrzujícím datum doručení námitek zadavateli a zejména pak včasnost jejich doručení zadavateli, tedy zda byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek a které mají vliv na možnost Úřadu o následném návrhu věcně rozhodnout [nejsou-li námitky podány včas a řádně, Úřad musí následný návrh podávaný před uzavřením smlouvy zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou – k tomu srov. § 110 odst. 7 věta šestá a § 118 odst. 5 písm. c) zákona]. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení byl popsán výše (viz bod 24. odůvodnění rozhodnutí). Pokud jde o rozhodnutí o námitkách, ani to nemůže být považováno bez dalšího za doklad o doručení námitek, neboť obsahuje toliko neověřenou informaci o jejich doručení, zatímco doklad o doručení námitek by měl jednoznačně prokazovat samotné doručení takových námitek zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky, resp. rozhodnutí o nich, neprokazují způsob doručení a dále také včasnost podaných námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován.

28.         V souvislosti se zde řešenou problematikou je tedy nutno uzavřít, že v případech, kdy je požadován doklad o doručení písemnosti, musí se jednat o doklad prokazující způsob a dobu doručení, tedy je třeba, aby byl zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.

29.         Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto jak způsob, tak konkrétní okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by ještě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel přiložil mj. námitky a doklad o jejich dodání do datové schránky, z nichž není možné ověřit, zda skutečně byly námitky, resp. následný návrh na zahájení správního řízení doručeny řádně a včas.

30.         To, že samo rozhodnutí o námitkách, resp. tvrzení o datu (údaj o způsobu doručení absentuje) doručení námitek, nemůže být samo o sobě považováno za doklad o době jejich doručení, lze ostatně demonstrovat i pomocí argumentu a simili. Nelze jistě pochybovat o tom, že v situaci, kdy by navrhovatel učinil přílohou návrhu rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek z toho důvodu, že byly doručeny opožděně, by Úřad nebyl oprávněn návrh bez dalšího zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona s odůvodněním, že má přece k dispozici doklad o opožděném doručení námitek. Není‑li pak tvrzení o opožděném doručení námitek dokladem o jejich skutečně opožděném doručení, nemůže být logicky ani tvrzení o jejich včasném doručení dokladem o tom, že byly skutečně doručeny včas (a řádně).

31.         Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá (a kvůli absenci dokladu jednoznačně prokazujícího dobu doručení námitek nemůže mít) najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá (a co má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prostřednictvím předmětného dokladu prokázat). Úřad v šetřeném případě sice má informaci o tom, že námitky byly navrhovatelem podány, i to jakým způsobem (prostřednictvím systému datových schránek), nemá však z návrhu a jeho příloh postaveno na jisto, kdy byly námitky ve skutečnosti doručeny. V této souvislosti Úřad s ohledem na výše učiněné závěry uzavírá, že v případě doručování prostřednictvím datové schránky je zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a okamžik přihlášení oprávněné osoby ve smyslu § 8 odst. 1 - 6 zákona o elektronických úkonech, když teprve přihlášením oprávněné osoby je písemnost v soukromoprávním styku možno považovat za doručenou (k tomu srov. § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. body 16 až 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

32.         Návrh a jeho přílohy, kdy absentuje právě doklad o doručení námitek, není objektivním a tedy dostatečným podkladem pro to, aby Úřad posoudil včasnost doručení námitek zadavateli jako podmínky vedení správního řízení, kdy podle § 110 odst. 7 zákona je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele.

33.         Zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná tzv. blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad může mít skutečnost, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek.

34.         Ani kombinace návrhu, námitek, dokladu o jejich dodání do datové schránky a rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, a to ani za situace, kdy strany (resp. účastnící správního řízení) včasné doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne 25.11.2016. Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.

35.         K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(…) písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno." a dále, že „[p]ísemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“, aplikovat, neboť jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013 (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí), vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného plyne, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. V této souvislosti nicméně Úřad pro úplnost dodává, že i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 114 odst. 3 zákona, který stanoví povinnost přiložit k návrhu doklad o doručení námitek, o jehož nutných náležitostech bylo pojednáno výše. Nadto účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti a podmínky (viz § 114 odst. 3 zákona a § 110 odst. 7 šestá věta zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v některém ze zadávacích řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se zadavatel měl možnost s námitkami seznámit.

36.         Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 12.  odůvodnění tohoto rozhodnutí) pouze vyplývá informace navrhovatele o podání námitek (dle navrhovatele v zákonné lhůtě) a dále informace zadavatele z přiloženého rozhodnutí o námitkách, že námitky byly „obdrženy“ dne 25.11.2016 a že se tak stalo v zákonné lhůtě, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani shodná deklarace zadavatele a navrhovatele nemůže být pro Úřad ze shora podrobně uvedených důvodů dostačující. Dle Úřadu nelze na daný případ aplikovat ani ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě objektivních podkladů zjistit přesné datum (s čímž je imanentně spojena i potřeba zjištění způsobu) jejího doručení.

37.         V neposledním řadě Úřad doplňuje, že výše odůvodněný právní názor vychází rovněž z konstantní rozhodovací praxe Úřadu, přičemž například lze zmínit zejména rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0227/2016/VZ-46522/2016/321/MMl ze dne 22.11.2016 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0217/2016/VZ-44710/2016/323/LVa ze dne 7.11.2016, v rámci kterých se předseda Úřadu zabýval posouzením obdobných situací, jako v nyní projednávaném případě.

38.         Úřad v této souvislosti uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.

39.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 12.12.2016 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

                                                                               POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

 

Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

                                                                     otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

  

 

 

Obdrží:

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 963/3, 170 00 Praha 7 Holešovice

2.             ŠKODA AUTO a.s., tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav II

3.             Hyundai Motor Czech s.r.o., Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy