číslo jednací: S0146/2014/VZ-35817/2016/512/MHr

Instance I.
Věc Právní služby a poskytování právních pomocí
Účastníci
  1. městská část Praha 2
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 13. 2. 2017
Související rozhodnutí S0146/2014/VZ-35817/2016/512/MHr
R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř
Dokumenty file icon 2014_S0146.pdf 1.1 MB

Č. j.:ÚOHS-S0146/2014/VZ-35817/2016/512/MHr

 

Brno: 25. srpna 2016

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 3. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2014 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, IČO 71333673, s místem podnikání Kruták&Partners, advokátní kancelář s. r. o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha – Staré Město

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – v souvislosti

  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 14. 1. 2009, 4. 2. 2009, 5. 2. 2009, 12. 2. 2009, 9. 3. 2009, 2. 4. 2009, 17. 4. 2009, 22. 4. 2009, 23. 4. 2009, 11. 6. 2009, 17. 6. 2009, 8. 7. 2009, 30. 7. 2009, 6. 8. 2009, 20. 8. 2009, 27. 8. 2009, 31. 8. 2009, 8. 9. 2009, 11. 9. 2009, 15. 9. 2009, 21. 9. 2009, 22. 9. 2009, 23. 9. 2009, 25. 9. 2009, 1. 10. 2009, 13. 10. 2009, 30. 10. 2009, 11. 11. 2009, 30. 11. 2009,
  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) mezi zadavatelem a Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 19. 1. 2009, 4. 5. 2009, 29. 5. 2009, 22. 7. 2009, 23. 7. 2009, 24. 7. 2009, 7. 8. 2009, 10. 8. 2009, 25. 8. 2009, 9. 9. 2009, 14. 9. 2009, 15. 10. 2009, 27. 11. 2009,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) ze dne 6. 2. 2009 mezi zadavatelem a JUDr. Ing. Miroslavem Pavlovským, advokátem, IČO 66211395, se sídlem Sokolovská 200/335, 180 00 Praha, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 7. 1. 2009, 8. 4. 2009, 20. 4. 2009, 23. 4. 2009, 4. 6. 2009, 8. 6. 2009, 24. 6. 2009, 14. 7. 2009, 17. 9. 2009, 7. 10. 2009, 22. 10. 2009, 2. 11. 2009, 1. 12. 2009, 3. 12. 2009, 14. 12. 2009,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009 mezi zadavatelem a JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 23. 2. 2009, 2. 3. 2009, 9. 3. 2009, 11. 3. 2009, 14. 4. 2009, 11. 5. 2009, 20. 5. 2009, 1. 6. 2009, 8. 6. 2009, 8. 7. 2009, 24. 8. 2009, 17. 9. 2009, 13. 10. 2009, 22. 10. 2009, 29. 10. 2009, 23. 11. 2009 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 25. 8. 2009,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008 mezi zadavatelem a JUDr. Kateřinou Šímovou, advokátkou, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 23. 2. 2009, 27. 3. 2009, 30. 4. 2009, 31. 5. 2009, 17. 9. 2009, 24. 9. 2009, 13. 10. 2009, 4. 11. 2009 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 10. 8. 2009 a 6. 10. 2009, a
  • s učiněním objednávky právních služeb u JUDr. Richarda Gürlicha, Ph.D., Advokátní kancelář Gürlich & Co., IČO 66245681, se sídlem Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1 ze dne 10. 2. 2009 evidované pod č. 4,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – v souvislosti

  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 1. 2010, 26. 1. 2010, 1. 2. 2010, 25. 2. 2010, 26. 2. 2010, 4. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 11. 3. 2010, 1. 4. 2010, 7. 4. 2010, 8. 4. 2010, 12. 4. 2010, 22. 4. 2010, 23. 4. 2010, 30. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 25. 5. 2010, 10. 6. 2010, 11. 6. 2010, 24. 6. 2010, 29. 6. 2010, 8. 7. 2010, 15. 7. 2010, 28. 7. 2010, 3. 8. 2010, 4. 8. 2010, 6. 8. 2010, 19. 8. 2010, 24. 8. 2010, 27. 8. 2010, 6. 9. 2010, 9. 9. 2010, 13. 9. 2010, 23. 9. 2010, 6. 10. 2010, 8. 10. 2010, 12. 10. 2010, 14. 10. 2010, 22. 11. 2010, 8. 12. 2010, 10. 12. 2010, 14. 12. 2010 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 22. 2. 2010,
  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Dvořák a partneři, s. r. o., IČO 28161092, se sídlem se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 1. 2010, 11. 1. 2010, 8. 2. 2010, 17. 2. 2010, 22. 2. 2010, 9. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 18. 3. 2010, 6. 4. 2010, 10. 4. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 3. 5. 2010, 4. 5. 2010, 13. 5. 2010, 20. 5. 2010, 8. 6. 2010, 16. 6. 2010, 18. 6. 2010, 21. 6. 2010, 28. 6. 2010, 19. 7. 2010, 20. 7. 2010, 27. 7. 2010, 29. 7. 2010, 4. 8. 2010, 12. 8. 2010, 20. 8. 2010, 24. 8. 2010, 30. 8. 2010, 1. 9. 2010, 20. 9. 2010, 4. 10. 2010, 15. 10. 2010, 4. 11. 2010, 15. 11. 2010, 24. 11. 2010, 3. 12. 2010, 9. 12. 2010, 30. 12. 2010,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) ze dne 6. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Ing. Miroslavem Pavlovským, advokátem, IČO 66211395, se sídlem Sokolovská 200/335, 180 00 Praha, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 1. 2010, 20. 1. 2010, 27. 1. 2010, 3. 2. 2010, 15. 2. 2010, 2. 3. 2010, 11. 3. 2010, 15. 3. 2010, 13. 4. 2010,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 21. 1. 2010, 12. 2. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 12. 5. 2010, 2. 6. 2010, 8. 6. 2010, 11. 6. 2010, 23. 6. 2010, 14. 7. 2010, 13. 9. 2010, 8. 10. 2010, 26. 10. 2010,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, advokátkou, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátce plné moci ze dne 22. 2. 2010, 2. 3. 2010, 15. 3. 2010, 23. 3. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 15. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 27. 5. 2010, 8. 6. 2010, 23. 6. 2010, 13. 7. 2010, 23. 7. 2010, 24. 8. 2010, 9. 9. 2010, 12. 10. 2010, 15. 11. 2010, 13. 12. 2010 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 30. 6. 2010, 16. 12. 2010, 20. 7. 2010, 20. 8. 2010, 1. 12. 2010, 15. 12. 2010 a 28. 12. 2010,
  • s uzavřením smlouvy o poskytnutí právní pomoci ze dne 17. 3. 2010 zadavatelem s JUDr. Radkem Machem, advokátem, IČO 71332308, se sídlem Mendlovo náměstí 470/2a, 603 00 Brno – Staré Brno,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, advokátkou, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátce plné moci ze dne 25. 5. 2010, 8. 6. 2010, 30. 6. 2010, 22. 7. 2010, 23. 7. 2010, 30. 8. 2010, 3. 11. 2010 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 21. 10. 2010,
  • s učiněním objednávky právních služeb u JUDr. Jaroslava Nejtka, advokáta, IČO 48096822, se sídlem Jeremenkova 763/88, 140 00 Praha 4 evidované pod č. 118/2010 ze dne 30. 3. 2010,
  • s učiněním objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Balcar Polanský Eversheds, Advokátní kancelář, se sídlem Revoluční 15, 110 00 Praha 1[1] evidované pod č. 15/2010 ze dne 3. 5. 2010, a
  • s učiněním objednávek právních služeb u Mgr. Jana Blažka, advokáta advokátní kanceláře Mgr. Jan Blažek, se sídlem Riegrova 223/20, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město[2] evidovaných pod č. 4/2010 ze dne 15. 2. 2010, č. 16/2010 ze dne 14. 6. 2010 a č. 28/2010 ze dne 12. 10. 2010,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – v souvislosti

  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 13. 1. 2011, 17. 1. 2011, 20. 1. 2011, 21. 1. 2011, 25. 1. 2011, 21. 2. 2011, 24. 2. 2011, 25. 2. 2011, 25. 3. 2011, 26. 4. 2011, 28. 4. 2011, 12. 5. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 26. 5. 2011, 27. 5. 2011, 14. 6. 2011, 21. 6. 2011, 22. 6. 2011, 24. 6. 2011, 28. 6. 2011, 12. 7. 2011, 21. 7. 2011, 11. 8. 2011, 2. 9. 2011, 5. 9. 2011, 5. 10. 2011, 6. 10. 2011, 7. 10. 2011, 21. 10. 2011, 7. 12. 2011,
  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Dvořák a partneři, s. r. o., IČO 28161092, se sídlem se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 6. 1. 2011, 11. 1. 2011, 17. 1. 2011, 18. 1. 2011, 1. 2. 2011, 16. 2. 2011, 18. 2. 2011, 22. 2. 2011, 23. 2. 2011, 25. 2. 2011, 1. 3. 2011, 2. 3. 2011, 9. 3. 2011, 15. 3. 2011, 24. 3. 2011, 1. 4. 2011, 6. 4. 2011, 19. 4. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 27. 5. 2011, 30. 5. 2011, 9. 6. 2011, 16. 6. 2011, 23. 6. 2011, 29. 6. 2011, 13. 7.2011, 14. 7. 2011, 15. 7. 2011, 2. 8. 2011, 22. 8. 2011, 24. 8. 2011, 1. 9. 2011, 15. 9. 2011, 21. 9. 2011, 22. 9. 2011, 30. 9. 2011, 5. 10. 2011, 4. 11. 2011, 7. 11. 2011, 11. 11. 2011, 22. 11. 2011, 23. 11. 2011, 15. 12. 2011, 23. 12. 2011 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 14. 6. 2011,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 4. 1. 2011, 17. 1. 2011, 1. 2. 2011, 7. 2. 2011, 16. 2. 2011, 22. 3. 2011, 31. 5. 2015, 21. 6. 2011, 21. 7. 2011, 15. 9. 2011, 30. 9. 2011, 30. 11. 2011, 6. 12. 2011 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 31. 1. 2011, 26. 4. 2011, 4. 5. 2011, 3. 6. 2011, 14. 6. 2011, 15. 6. 2011, 15. 8. 2011, 21. 10. 2011, 16. 11. 2011, 24. 11. 2011,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, advokátkou, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 9. 3. 2011, 26. 4. 2011, 15. 9. 2011 a nedatovaných plných mocí, které byly doručeny zadavateli ve dnech 1. 3. 2011, 6. 4. 2011, 7. 4. 2011, 10. 4. 2011, 30. 4. 2011, 3. 5. 2011, 11. 5. 2011, 1. 6. 2011, 15. 7. 2011, 19. 7. 2011, 1. 8. 2011, 10. 8. 2011, 1. 9. 2011, 5. 10. 2011, 10. 10. 2011, 20. 10. 2011, 30. 10. 2011, 23. 11. 2011, 1. 12. 2011,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, advokátkou, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 17. 1. 2011, 16. 2. 2011, 14. 3. 2011, 22. 3. 2011, 15. 9. 2011, 6. 12. 2011, 21. 12. 2011 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 22. 4.2011, 8. 6. 2011, 9. 7. 2011, 30. 8. 2011, 6. 9. 2011, 7. 9. 2011, 6. 10. 2011, 11. 10. 2011, 4. 11. 2011 a 29. 12. 2011,
  • s učiněním objednávky právních služeb ze dne 6. 4. 2011 u JUDr. Radka Macha, advokáta, IČO 71332308, se sídlem Mendlovo náměstí 470/2a, 603 00 Brno – Staré Brno,
  • s učiněním objednávky právních služeb u JUDr. Petra Balcara, advokáta Společné advokátní kanceláře Balcar, Hrouzek, Veselý a partneři, se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1 evidované pod č. 19/2011 ze dne 24. 5. 2011,
  • s učiněním objednávky právních služeb u JUDr. Josefa Pavelky, advokáta Společné advokátní kanceláře Balcar, Hrouzek, Veselý a partneři, se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1 evidované pod č. 27/2011 ze dne 6. 9. 2011,
  • s učiněním objednávky právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha 6 evidované pod č. 12/2011 ze dne 29. 4. 2011, a
  • s učiněním objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidovanými pod č. 11/2011 ze dne 27. 4. 2011, č. 18/2011 ze dne 18. 5. 2011, č. 26/2011 ze dne 24. 8. 2011, č. 233,234/2011 ze dne 4. 8. 2011, č. 358/2011 ze dne 2. 12. 2011 a č. 379/2011 ze dne 1. 8. 2011,
  • ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – v souvislosti
  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 19. 1. 2012, 24. 2. 2012, 8. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 7. 6. 2012, 11. 6. 2012, 13. 6. 2012, 25. 6. 2012, 2. 7. 2012, 22. 8. 2012, 9. 10. 2012, 22. 10. 2012, 7. 11. 2012, 8. 11. 2012, 15. 11. 2012, 20. 11. 2012, 21. 11. 2012, 13. 12. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 30. 7. 2012, 3. 8. 2012, 21. 8. 2012, 6. 11. 2012,
  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Dvořák a partneři, s. r. o., IČO 28161092, se sídlem se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 9. 1. 2012, 10. 1. 2012, 12. 1. 2012, 13. 1. 2012, 1. 2. 2012, 2. 2. 2012, 21. 2. 2012, 29. 2. 2012, 2. 3. 2012, 28. 3. 2012, 10. 4. 2012, 20. 4. 2012, 23. 4. 2012, 30. 4. 2012, 14. 5. 2012, 6. 6. 2012, 18. 6. 2012, 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 26. 6. 2012, 2. 7.2012, 6. 8. 2012, 31. 8. 2012, 7. 9. 2012, 4. 10. 2012, 9. 10. 2010, 29. 10. 2012, 30. 10. 2012, 15. 11. 2012, 21. 11. 2012, 26. 11. 2011, 27. 11. 2012, 10. 12. 2012, 13. 12. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech19. 6. 2012, 22. 5. 2012, 18. 6. 2012, 20. 7. 2012, 25. 7. 2012, 21. 8. 2012, 27. 10. 2012 a 29. 10. 2012,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 10. 1. 2012, 30. 1. 2012, 13. 2. 2012, 4. 4. 2012, 13. 5. 2012, 13. 8. 2012, 7. 9. 2012, 22. 11. 2012, 26. 11. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 12. 1. 2012, 5. 4. 2012, 23. 5. 2012, 28. 6. 2012 a 19. 7. 2012,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, advokátkou, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 10. 1. 2012, 29. 2.2012, 6. 8. 2012, 26. 10. 2012, 26. 11. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 15. 3. 2012, 20. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 4. 6. 2012, 5. 9. 2012, 16. 10. 2012, 22. 10. 2012,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, advokátkou, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 24. 1. 2013, 28. 2. 2012, 29. 2. 2012, 21. 6. 2012, 7. 9. 2012, 8. 11. 2012, 22. 11. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 31. 5. 2012, 11. 6. 2012, 27. 7. 2012 a 26. 11. 2012,
  • s učiněním objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka, advokáta, IČO 66256798, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha 2 evidované pod č. 293/2012/HS ze dne 24. 10. 2012,
  • s učiněním objednávky právních služeb u doc. JUDr. Bc. Tomáše Gřivny, Ph.D., advokáta, se sídlem Dukelských hrdinů 343/3, 170 00 Praha 7 (dříve se sídlem Veletržní 924/14, 170 00 Praha 7) evidované pod č. 34/2012 ze dne 29. 10. 2012,
  • s učiněním objednávky právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého, advokáta, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 (dříve se sídlem Hybernská 32, 110 00 Praha 1) evidované pod č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012, a
  • s učiněním objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidovanými pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 27/2012 ze dne 3. 9. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 29/2012 ze dne 10. 9. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012, č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012, č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – v souvislosti

  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 2. 2013, 14. 2. 2013, 20. 2. 2013, 21. 2.2013, 11. 3. 2013, 13. 3. 2013, 3. 4. 2013, 23. 4. 2013, 30. 4. 2013, 22. 5. 2013, 29. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 14. 8. 2013, 13. 9.2013, 2. 10. 2013, 13. 11. 2013, 21. 11. 2013, 1. 12. 2013, 11. 12. 2013 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 11. 10. 2013,
  • s uzavřením smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Advokátní kanceláří Dvořák a partneři, s. r. o., IČO 28161092, se sídlem se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 18. 1. 2013, 24. 1. 2013, 20. 2. 2013, 11. 3. 2013, 21. 3.2013, 2. 4. 2013, 3. 4. 2013, 12. 4. 2013, 23. 4. 2013, 3. 5. 2013, 7. 5. 2013, 20. 5. 2013, 28. 5. 2013, 29. 5. 2013, 31. 5. 2013, 10. 6. 2013, 9. 7. 2013, 22. 7.2013, 26. 7. 2013, 12. 8. 2013, 28. 8. 2013, 6. 9. 2013, 30. 9. 2013, 2. 10. 2013, 22. 10. 2013, 8. 11. 2013, 13. 11. 2013,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 9. 1. 2013, 21. 2. 2013, 25. 3. 2013, 5. 4. 2013, 9. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 17. 6. 2013, 26. 6. 2013, 30. 7. 2013, 12. 8. 2013, 2. 10. 2013, 29. 10. 2013, 1. 12. 2013 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli dne 21. 10. 2013,
  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, advokátkou, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 8. 1. 2013, 26. 7. 2013, 14. 8. 2013, 16. 9. 2013, 10. 10. 2013, 13. 11. 2013, 1. 12. 2013, 2. 12. 2013 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 5. 11. 2013 a 25. 11. 2013,

  • s uzavřením smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, advokátkou, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 8. 1. 2013, 24. 1. 2013, 7. 2. 2013, 22. 5. 2013, 17. 6. 2013, 7. 10. 2013 10. 10. 2013 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 22. 8. 2013, 10. 10. 2013 a 31. 10. 2013,
  • s učiněním objednávky právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha 6 evidované pod č. „008_Ol_2013“ ze dne 23. 1. 2013, a
  • s učiněním objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidované pod č. 5/2013 ze dne 25. 1. 2013,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení se v části vymezené rozsahem:

  • udělených plných mocí ze dne 5. 1. 2010, 26. 1. 2010, 1. 2. 2010, 25. 2. 2010, 26. 2. 2010, 4. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 11. 3. 2010, 1. 4. 2010, 7. 4. 2010, 8. 4. 2010, 12. 4. 2010, 22. 4. 2010, 23. 4. 2010, 30. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 25. 5. 2010, 10. 6. 2010, 11. 6. 2010, 24. 6. 2010, 29. 6. 2010, 8. 7. 2010, 15. 7. 2010, 28. 7. 2010, 3. 8. 2010, 4. 8. 2010, 6. 8. 2010, 19. 8. 2010, 24. 8. 2010, 27. 8. 2010, 6. 9. 2010, 9. 9. 2010, 13. 9. 2010, 23. 9. 2010, 6. 10. 2010, 8. 10. 2010, 12. 10. 2010, 14. 10. 2010, 22. 11. 2010, 8. 12. 2010, 10. 12. 2010, 14. 12. 2010 a nedatované plné moci doručené zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 22. 2. 2010, zadavatelem Mgr. Petru Zachovi, advokátovi, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě smluv o poskytování právní pomoci uzavřených ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 5. 1. 2010, 11. 1. 2010, 8. 2. 2010, 17. 2. 2010, 22. 2. 2010, 9. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 18. 3. 2010, 6. 4. 2010, 10. 4. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 3. 5. 2010, 4. 5. 2010, 13. 5. 2010, 20. 5. 2010, 8. 6. 2010, 16. 6. 2010, 18. 6. 2010, 21. 6. 2010, 28. 6. 2010, 19. 7. 2010, 20. 7. 2010, 27. 7. 2010, 29. 7. 2010, 4. 8. 2010, 12. 8. 2010, 20. 8. 2010, 24. 8. 2010, 30. 8. 2010, 1. 9. 2010, 20. 9. 2010, 4. 10. 2010, 15. 10. 2010, 4. 11. 2010, 15. 11. 2010, 24. 11. 2010, 3. 12. 2010, 9. 12. 2010 a 30. 12. 2010 Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, advokátovi, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 5. 1. 2010, 20. 1. 2010, 27. 1. 2010, 3. 2. 2010, 15. 2. 2010, 2. 3. 2010, 11. 3. 2010, 15. 3. 2010 a 13. 4. 2010 JUDr. Ing. Miroslavu Pavlovskému, advokátovi, IČO 66211395, se sídlem Sokolovská 200/335, 180 00 Praha, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) uzavřené dne 6. 2. 2009,
  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 21. 1. 2010, 12. 2. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 12. 5. 2010, 2. 6. 2010, 8. 6. 2010, 11. 6. 2010, 23. 6. 2010, 14. 7. 2010, 13. 9. 2010, 8. 10. 2010 a 26. 10. 2010 JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 22. 2. 2010, 2. 3. 2010, 15. 3. 2010, 23. 3. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 15. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 27. 5. 2010, 8. 6. 2010, 23. 6. 2010, 13. 7. 2010, 23. 7. 2010, 24. 8. 2010, 9. 9. 2010, 12. 10. 2010, 15. 11. 2010, 13. 12. 2010 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 30. 6. 2010, 16. 12. 2010, 20. 7. 2010, 20. 8. 2010, 1. 12. 2010, 15. 12. 2010 a 28. 12. 2010, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, advokátce, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 25. 5. 2010, 8. 6. 2010, 30. 6. 2010, 22. 7. 2010, 23. 7. 2010, 30. 8. 2010, 3. 11. 2010 a nedatované plné moci doručené zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 21. 10. 2010, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, advokátce, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010,
  • udělených plných mocí ze dne 13. 1. 2011, 17. 1. 2011, 20. 1. 2011, 21. 1. 2011, 25. 1. 2011, 21. 2. 2011, 24. 2. 2011, 25. 2. 2011, 25. 3. 2011, 26. 4. 2011, 28. 4. 2011, 12. 5. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 26. 5. 2011, 27. 5. 2011, 14. 6. 2011, 21. 6. 2011, 22. 6. 2011, 24. 6. 2011, 28. 6. 2011, 12. 7. 2011, 21. 7. 2011, 11. 8. 2011, 2. 9. 2011, 5. 9. 2011, 5. 10. 2011, 6. 10. 2011, 7. 10. 2011, 21. 10. 2011, 7. 12. 2011 zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 22. 2. 2010 Mgr. Petru Zachovi, advokátovi, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě smluv o poskytování právní pomoci uzavřených ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • udělených plných mocí ze dne 6. 1. 2011, 11. 1. 2011, 17. 1. 2011, 18. 1. 2011, 1. 2. 2011, 16. 2. 2011, 18. 2. 2011, 22. 2. 2011, 23. 2. 2011, 25. 2. 2011, 1. 3. 2011, 2. 3. 2011, 9. 3. 2011, 15. 3. 2011, 24. 3. 2011, 1. 4. 2011, 6. 4. 2011, 19. 4. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 27. 5. 2011, 30. 5. 2011, 9. 6. 2011, 16. 6. 2011, 23. 6. 2011, 29. 6. 2011, 13. 7.2011, 14. 7. 2011, 15. 7. 2011, 2. 8. 2011, 22. 8. 2011, 24. 8. 2011, 1. 9. 2011, 15. 9. 2011, 21. 9. 2011, 22. 9. 2011, 30. 9. 2011, 5. 10. 2011, 4. 11. 2011, 7. 11. 2011, 11. 11. 2011, 22. 11. 2011, 23. 11. 2011, 15. 12. 2011, 23. 12. 2011 a nedatované plné moci doručené zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 14. 6. 2011, zadavatelem Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, advokátovi, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 4. 1. 2011, 17. 1. 2011, 1. 2. 2011, 7. 2. 2011, 16. 2. 2011, 22. 3. 2011, 31. 5. 2015, 21. 6. 2011, 21. 7. 2011, 15. 9. 2011, 30. 9. 2011, 30. 11. 2011, 6. 12. 2011 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 31. 1. 2011, 26. 4. 2011, 4. 5. 2011, 3. 6. 2011, 14. 6. 2011, 15. 6. 2011, 15. 8. 2011, 21. 10. 2011, 16. 11. 2011 a 24. 11. 2011, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 9. 3. 2011, 26. 4. 2011, 15. 9. 2011 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 1. 3. 2011, 6. 4. 2011, 7. 4. 2011, 10. 4. 2011, 30. 4. 2011, 3. 5. 2011, 11. 5. 2011, 1. 6. 2011, 15. 7. 2011, 19. 7. 2011, 1. 8. 2011, 10. 8. 2011, 1. 9. 2011, 5. 10. 2011, 10. 10. 2011, 20. 10. 2011, 30. 10. 2011, 23. 11. 2011 a 1. 12. 2011, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, advokátce, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 17. 1. 2011, 16. 2. 2011, 14. 3. 2011, 22. 3. 2011, 15. 9. 2011, 6. 12. 2011, 21. 12. 2011 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 17. 1. 2011, 16. 2. 2011, 14. 3. 2011, 22. 3. 2011, 15. 9. 2011, 6. 12. 2011, 21. 12. 2011, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, advokátce, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010,
  • objednávky právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha 6 evidované pod č. 12/2011 ze dne 29. 4. 2011,
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidované pod č. 18/2011 ze dne 18. 5. 2011,
  • udělených plných mocí ze dne 19. 1. 2012, 24. 2. 2012, 8. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 7. 6. 2012, 11. 6. 2012, 13. 6. 2012, 25. 6. 2012, 2. 7. 2012, 22. 8. 2012, 9. 10. 2012, 22. 10. 2012, 7. 11. 2012, 8. 11. 2012, 15. 11. 2012, 20. 11. 2012, 21. 11. 2012, 13. 12. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 30. 7. 2012, 3. 8. 2012, 21. 8. 2012 a 6. 11. 2012, zadavatelem Mgr. Petru Zachovi, advokátovi, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě smluv o poskytování právní pomoci uzavřených ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • udělených plných mocí ze dne 9. 1. 2012, 10. 1. 2012, 12. 1. 2012, 13. 1. 2012, 1. 2. 2012, 2. 2. 2012, 21. 2. 2012, 29. 2. 2012, 2. 3. 2012, 28. 3. 2012, 10. 4. 2012, 20. 4. 2012, 23. 4. 2012, 30. 4. 2012, 14. 5. 2012, 6. 6. 2012, 18. 6. 2012, 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 26. 6. 2012, 2. 7.2012, 6. 8. 2012, 31. 8. 2012, 7. 9. 2012, 4. 10. 2012, 9. 10. 2010, 29. 10. 2012, 30. 10. 2012, 15. 11. 2012, 21. 11. 2012, 26. 11. 2011, 27. 11. 2012, 10. 12. 2012, 13. 12. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 19. 6. 2012, 22. 5. 2012, 18. 6. 2012, 20. 7. 2012, 25. 7. 2012, 21. 8. 2012, 27. 10. 2012 a 29. 10. 2012, zadavatelem Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, advokátovi, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 10. 1. 2012, 30. 1. 2012, 13. 2. 2012, 4. 4. 2012, 13. 5. 2012, 13. 8. 2012, 7. 9. 2012, 22. 11. 2012, 26. 11. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 10. 1. 2012, 5. 4. 2012, 23. 5. 2012, 28. 6. 2012 a 19. 7. 2012, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 10. 1. 2012, 29. 2.2012, 6. 8. 2012, 26. 10. 2012, 26. 11. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 15. 3. 2012, 20. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 4. 6. 2012, 5. 9. 2012, 16. 10. 2012 a 22. 10. 2012, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, advokátce, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 24. 1. 2013, 28. 2. 2012, 29. 2. 2012, 21. 6. 2012, 7. 9. 2012, 8. 11. 2012, 22. 11. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 31. 5. 2012, 11. 6. 2012, 27. 7. 2012 a 26. 11. 2012, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, advokátce, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010,
  • objednávky právních služeb u doc. JUDr. Bc. Tomáše Gřivny, Ph.D., advokáta, se sídlem Dukelských hrdinů 343/3, 170 00 Praha 7 (dříve se sídlem Veletržní 924/14, 170 00 Praha 7) evidované pod č. 34/2012 ze dne 29. 10. 2012,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidovanými pod č. 27/2012 ze dne 3. 9. 2012 a č. 29/2012 ze dne 10. 9. 2012,
  • udělených plných mocí ze dne 5. 2.2013, 14. 2. 2013, 20. 2. 2013, 21. 2.2013, 11. 3. 2013, 13. 3. 2013, 3. 4. 2013, 23. 4. 2013, 30. 4. 2013, 22. 5. 2013, 29. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 14. 8. 2013, 13. 9.2013, 2. 10. 2013, 13. 11. 2013, 21. 11. 2013, 1. 12. 2013, 11. 12. 2013 a nedatované plné moci doručené zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 11. 10. 2013, zadavatelem Mgr. Petru Zachovi, advokátovi, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a udělené Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě smluv o poskytování právní pomoci uzavřených ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,

 

  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 18. 1. 2013, 24. 1. 2013, 20. 2. 2013, 11. 3. 2013, 21. 3.2013, 2. 4. 2013, 3. 4. 2013, 12. 4. 2013, 23. 4. 2013, 3. 5. 2013, 7. 5. 2013, 20. 5. 2013, 28. 5. 2013, 29. 5. 2013, 31. 5. 2013, 10. 6. 2013, 9. 7. 2013, 22. 7.2013, 26. 7. 2013, 12. 8. 2013, 28. 8. 2013, 6. 9. 2013, 30. 9. 2013, 2. 10. 2013, 22. 10. 2013, 8. 11. 2013, 13. 11. 2013 Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, advokátovi, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 9. 1. 2013, 21. 2. 2013, 25. 3. 2013, 5. 4. 2013, 9. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 17. 6. 2013, 26. 6. 2013, 30. 7. 2013, 12. 8. 2013, 2. 10. 2013, 29. 10. 2013, 1. 12. 2013 a nedatované plné moci doručené zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 21. 10. 2013, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 8. 1. 2013, 26. 7. 2013, 14. 8. 2013, 16. 9. 2013, 10. 10. 2013, 13. 11. 2013, 1. 12. 2013, 2. 12. 2013 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 5. 11. 2013 a 25. 11. 2013, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, advokátce, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 8. 1. 2013, 24. 1. 2013, 7. 2. 2013, 22. 5. 2013, 17. 6. 2013, 7. 10. 2013 10. 10. 2013 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 22. 8. 2013, 10. 10. 2013 a 31. 10. 2013, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, advokátce, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010,
  • objednávky právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha 6 evidované pod č. „008_Ol_2013“ ze dne 23. 1. 2013,

na základě kterých byly zadavatelem poptávány výše specifikované právní služby v letech 2010, 2011, 2012 a 2013, podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když rozdělil předměty veřejných zakázek spočívající v poskytování právních služeb tak, že poptal právní služby od výše jmenovaných poskytovatelů bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a citovaného zákona.

II.

Ve věci možného dělení veřejných zakázek podle § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů vymezených rozsahem

  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 14. 1. 2009, 4. 2. 2009, 5. 2. 2009, 12. 2. 2009, 9. 3. 2009, 2. 4. 2009, 17. 4. 2009, 22. 4. 2009, 23. 4. 2009, 11. 6. 2009, 17. 6. 2009, 8. 7. 2009, 30. 7. 2009, 6. 8. 2009, 20. 8. 2009, 27. 8. 2009, 31. 8. 2009, 8. 9. 2009, 11. 9. 2009, 15. 9. 2009, 21. 9. 2009, 22. 9. 2009, 23. 9. 2009, 25. 9. 2009, 1. 10. 2009, 13. 10. 2009, 30. 10. 2009, 11. 11. 2009 a 30. 11. 2009 Mgr. Petru Zachovi, advokátovi, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených dne 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 19. 1. 2009, 4. 5. 2009, 29. 5. 2009, 22. 7. 2009, 23. 7. 2009, 24. 7. 2009, 7. 8. 2009, 10. 8. 2009, 25. 8. 2009, 9. 9. 2009, 14. 9. 2009, 15. 10. 2009 a 27. 11. 2009 Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, advokátovi, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno, jež byly učiněny na základě smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených dne 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – udělených plných mocí ze dne 7. 1. 2009, 8. 4. 2009, 20. 4. 2009, 23. 4. 2009, 4. 6. 2009, 8. 6. 2009, 24. 6. 2009, 14. 7. 2009, 17. 9. 2009, 7. 10. 2009, 22. 10. 2009, 2. 11. 2009, 1. 12. 2009, 3. 12. 2009 a 14. 12. 2009 JUDr. Ing. Miroslavu Pavlovskému, advokátovi, IČO 66211395, se sídlem Sokolovská 200/335, 180 00 Praha, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) uzavřené dne 6. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 23. 2. 2009, 2. 3. 2009, 9. 3. 2009, 11. 3. 2009, 14. 4. 2009, 11. 5. 2009, 20. 5. 2009, 1. 6. 2009, 8. 6. 2009, 8. 7. 2009, 24. 8. 2009, 17. 9. 2009, 13. 10. 2009, 22. 10. 2009, 29. 10. 2009, 23. 11. 2009 a nedatované plné moci doručené zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – dne 25. 8. 2009, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 23. 2. 2009, 27. 3. 2009, 30. 4. 2009, 31. 5. 2009, 17. 9. 2009, 24. 9. 2009, 13. 10. 2009, 4. 11. 2009 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ve dnech 10. 8. 2009 a 6. 10.2009, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, advokátce, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov, jež byly učiněny na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008,

se zadavatel – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

III.

Správní řízení se v části vymezené rozsahem:

  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Balcar Polanský Eversheds, Advokátní kancelář, IČO 05202876, se sídlem Revoluční 15, 110 00 Praha 1[3] evidované pod č. 15/2010 ze dne 3. 5. 2010,
  • objednávek právních služeb u Mgr. Jana Blažka, advokáta advokátní kanceláře Mgr. Jan Blažek, IČO 71333711, se sídlem Riegrova 223/20, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město[4] evidovaných pod č. 4/2010 ze dne 15. 2. 2010, č. 16/2010 ze dne 14. 6. 2010 a č. 28/2010 ze dne 12. 10. 2010,
  • smlouvy o poskytnutí právní pomoci uzavřené dne 17. 3. 2010 zadavatelem – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – s JUDr. Radkem Machem, IČO 71332308, se sídlem Mendlovo náměstí 470/2a, 603 00 Brno – Staré Brno,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Jaroslava Nejtka, advokáta, IČO 48096822, se sídlem Jeremenkova 763/88, 140 00 Praha 4 evidované pod č. 118/2010 ze dne 30. 3. 2010,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Radka Macha, IČO 71332308, se sídlem Mendlovo náměstí 470/2a, 603 00 Brno – Staré Brno ze dne 6. 4. 2011,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Petra Balcara, advokáta Společné advokátní kanceláře Balcar, Hrouzek, Veselý a partneři, se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1 evidované pod č. 19/2011 ze dne 24. 5. 2011,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Josefa Pavelky, advokáta Společné advokátní kanceláře Balcar, Hrouzek, Veselý a partneři, se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1 evidované pod č. 27/2011 ze dne 6. 9. 2011,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidovanými pod č. 11/2011 ze dne 27. 4. 2011, č. 26/2011 ze dne 24. 8. 2011, č. 233,234/2011 ze dne 4. 8. 2011, č. 358/2011 ze dne 2. 12. 2011, č. 379/2011 ze dne 1. 8. 2011, a
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidovanou pod č. 5/2013 ze dne 25. 1. 2013,

na základě kterých byly zadavatelem poptávány výše specifikované právní služby v letech 2010, 2011, 2012 a 2013, podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když rozdělil předměty veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb tak, že poptal právní služby od výše jmenovaných poskytovatelů bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a citovaného zákona.

IV.

Ve věci možného dělení veřejných zakázek podle § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů vymezených rozsahem objednávky právních služeb u JUDr. Richarda Gürlicha, Ph.D., Advokátní kancelář Gürlich & Co., IČO 66245681, se sídlem Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1 ze dne 10. 2. 2009 evidované pod č. 4 se zadavatel – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

V.

Zadavatel – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když rozdělil předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb v roce 2012 tak, že poptal právní služby od Mgr. Karla Machánka, advokáta, IČO 66256798, se sídlem Sedlec 120, 250 65 Sedlec (dříve se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha 2), Mgr. Ing. Davida Černého, advokáta, IČO 71332821, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 (dříve se sídlem Hybernská 32, 110 00 Praha 1) a advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město na základě:

  • objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka, advokáta, IČO 66256798, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha 2 evidované pod č. 293/2012/HS ze dne 24. 10. 2012,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého, advokáta, IČO 71332821, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 (dříve se sídlem Hybernská 32, 110 00 Praha 1) evidované pod č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012, a
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město evidovaných pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012 č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012 a č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012,

bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 citovaného zákona, když výše uhrazeného plnění za právní služby poskytnuté podle shora uvedených objednávek činila v účetním období kalendářním roce 2012 3 991 115 Kč včetně DPH, tedy převyšovala finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 citovaného zákona pro podlimitní veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na výše uvedenou veřejnou zakázku zadavatel uzavřel smlouvu formou výše specifikovaných objednávek.

VI.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí se podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady – ukládá

 

pokuta ve výši 100 000,- Kč (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               Postup před zahájením správního řízení

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel dne 21. 5. 2013 podnět týkající se postupu zadavatele – městská část Praha 2, IČO 00063461, se sídlem náměstí Míru 600/20, 120 00 Praha – Vinohrady (dále jen „zadavatel“ nebo také „městská část Praha 2“) – ve věci možného porušení zákona, když dle tvrzení uvedených v podnětu zadavatel opakovaně poptává právní služby v rozsahu převyšujícím nejméně zákonný limit pro podlimitní veřejnou zakázku mimo režim zákona. V téže věci obdržel Úřad doplnění podnětu dne 14. 11. 2013.

2.             Na základě obdrženého podnětu a jeho doplnění si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci o poptávaných právních službách. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

3.             Zadavateli byly poskytovány právní služby od vybraných dodavatelů na základě níže uvedených smluv. Jedná se o:

  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřené zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město (dále jen „Mgr. Petr Zach“) ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci uzavřené zadavatelem s Advokátní kanceláří Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010;[5]
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřené zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno (dále jen „Mgr. Jaroslav Dvořák“) ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci uzavřené zadavatelem s Advokátní kanceláří Dvořák a partneři, s. r. o., IČO 28161092, se sídlem se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,[6]
  • smlouvu o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) uzavřenou dne 6. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Ing. Miroslavem Pavlovským, advokátem, IČO 66211395, se sídlem Sokolovská 200/335, 180 00 Praha (dále jen „JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský“),
  • smlouvu o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřenou dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátní kancelář, IČO 66207690, se sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha – Karlín (dále jen „JUDr. Vladimír Dvořáček“),
  • smlouvu o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřenou dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, advokátkou, IČO 15313409, se sídlem Pařížská 131/28, 110 00 Praha – Josefov (dále jen „JUDr. Kateřina Šímová“),
  • smlouvu o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřenou dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, advokátkou, IČO 68859031, se sídlem Thámova 181/20, 186 00 Praha – Karlín (dále jen „JUDr. Jiřina Jandová“).

4.             Dále zadavatel učinil objednávky na další právní služby u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „Havel, Holásek & Partners s. r. o.“ nebo také „AK Havel, Holásek & Partners s. r. o.“) evidované pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č.  27/2012 ze dne 3. 9. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 29/2012 ze dne 10. 9. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012, č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012 a č. 5/2013 ze dne 25. 1. 2013.

5.             Zadavatel v souvislosti s výše uvedenými smlouvami a objednávkami uhradil poskytovatelům právních služeb částky nejméně v tomto rozsahu:

 

Tabulka č. 1 – Plnění za právní služby

Rok

Poskytovatel

Uhrazeno bez DPH

Roční souhrn

2009

 Mgr. Petr Zach

                    783 225

 

 

 Mgr. Jaroslav Dvořák

                    416 529   

 

 

 JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

                    309 150   

 

 

 JUDr. Kateřina Šímová

                    380 600   

 

 

 JUDr. Vladimír Dvořáček

                    292 050   

 2 181 554

2010

 Mgr. Petr Zach

                 1 927 500   

 

 

 Mgr. Jaroslav Dvořák

                 1 469 385   

 

 

 JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

                    181 550   

 

 

 JUDr. Kateřina Šímová

                    520 050   

 

 

 JUDr. Vladimír Dvořáček

                    635 250   

 

 

 JUDr. Jiřina Jandová

                    302 890   

  5 036 625

2011

 Mgr. Petr Zach

                 2 137 050   

 

 

 Mgr. Jaroslav Dvořák

                 1 848 405   

 

 

 JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

                               -     

 

 

 JUDr. Kateřina Šímová

                    756 000   

 

 

 JUDr. Vladimír Dvořáček

                 1 348 050   

 

 

 JUDr. Jiřina Jandová

                    551 100   

    6 640 605

2012

 Mgr. Petr Zach

                 2 014 050   

 

 

 Mgr. Jaroslav Dvořák

                 1 747 109   

 

 

 JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

                               -     

 

 

 JUDr. Kateřina Šímová

                    898 500   

 

 

 JUDr. Vladimír Dvořáček

                 1 160 550   

 

 

 JUDr. Jiřina Jandová

                    548 100   

 

 

 Havel, Holásek & Partners s. r. o.

                 3 403 073   

 9 771 382

2013

 Mgr. Petr Zach

                 1 733 850   

 

 

 Mgr. Jaroslav Dvořák

                    315 156   

 

 

 JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

                               -     

 

 

 JUDr. Kateřina Šímová

                    826 950   

 

 

 JUDr. Vladimír Dvořáček

                    905 850   

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

                    536 250   

 

 

Havel, Holásek & Partners s. r. o.

                               -     

 4 318 056

            Zdroj: Dokumentace poskytnutá zadavatelem

 

6.             Po přezkoumání příslušných dokumentů (smluv o poskytování právní pomoci a jednotlivých objednávek právních služeb) vznikla Úřadu pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb, které opakovaně poptával od vybraných poskytovatelů bez použití některého z druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 zákona, přičemž výše uhrazeného plnění za právní služby převyšovala ve vybraných letech finanční limity pro podlimitní veřejné zakázky a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z důvodu této pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S 146/2014.

II.             Průběh správního řízení

7.             Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

Správní řízení v prvním stupni

8.             Zahájení správního řízení Úřad oznámil účastníkovi řízení dopisem č. j. ÚOHS-S146/2014- -4657/2014/512/MHr ze dne 3. 3. 2014. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 4. 3. 2014, čímž bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení z moci úřední. K zajištění účelu správního řízení vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-4662/2014/512/MHr ze dne 3. 3. 2014, v němž stanovil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které měl předložit soupis objednávek právních služeb vystavených na základě smluv o poskytování právní pomoci a dále všechny další objednávky právních služeb učiněné zadavatelem od 1. 7. 2006 s výjimkou objednávek vystavených na základě smluv uzavřených před tímto datem.

9.             Dne 6. 3. 2014 obdržel Úřad podání zadavatele, jehož součástí byla žádost o prodloužení lhůty k zaslání vyjádření, návrhu důkazů a soupisu objednávek právních služeb alespoň do 19. 3. 2014, nejlépe však do 21. 3. 2014, neboť je pro předložení samotného soupisu objednávek třeba dohledání velkého množství dokumentů v účetnictví a archivu a samotný schvalovací proces příslušného vyjádření je poměrně časově náročný.

10.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-5230/2014/512/MHr ze dne 10. 3. 2014 prodloužil zadavateli příslušné lhůty pro navrhování důkazů, vyjádření stanoviska a předložení soupisu objednávek právních služeb do 19. 3. 2014.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 3. 2014

11.         Zadavatel doručil Úřadu dne 19. 3. 2014 vyjádření k obdrženému oznámení o zahájení správního řízení včetně seznamu objednávek právních služeb od 1. 7. 2006, ve kterém zadavatel uvádí, že právní služby v oblasti pronájmu bytového fondu byly poskytovány průběžně podle aktuálních operativních potřeb na základě smluv uzavřených v předchozích letech. V roce 2011 a 2012 zadavatel neuzavřel žádnou další smlouvu o poskytování právních služeb v oblasti správy nemovitostí.

12.         Zadavatel dále dodává, že v době vyjádření probíhá nové zadávací řízení na právní služby z důvodu zabezpečení reálného a rozsáhlého okruhu právních činností, neboť přetrvávající personální situace v městské části Prahy 2 je nepříznivá a existuje potřeba řešit dané služby v požadované kvalitě.

13.         Část právních služeb, které nesouvisí se smlouvami o právní pomoci či administrací veřejných zakázek, vyplynula dle zadavatele „z urychlené operativní nutnosti ad hoc“ a netýkaly se smluv o právní pomoci uvedených v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 3. 3. 2014 a ani se netýkaly služeb vykonávaných advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners s. r. o. Zadavatel dodává, že činnost advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. se týkala „výhradně činností administrátora veřejných zakázek, popř. jiných expertních právních služeb“, které nesouvisely s ostatními smlouvami o právní pomoci či jinými objednávkami právních služeb. Podle názoru zadavatele tak advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners s. r. o. prováděla „přípravu a provedení (administraci) veřejné zakázky na dodávku tepla pro městskou část Praha 2 a právní úkony s tím související“, činnosti týkající se „Práva energetiky a smluvního práva“ a nastavení koncepce smlouvy na realizaci veřejné zakázky, konzultace s Energetickým regulačním úřadem, „organizaci pěti mini tendrů na energetické dodávky a služby“ a „přípravu a administraci otevřeného zadávacího řízení“ na výběr dodavatele služeb v souvislosti s prodejem části bytového fondu městské části Praha 2.

14.         Předmětem smluv o poskytování právní pomoci bylo dle zadavatele „vymáhání pohledávek souvisejících s nájmem bytů a nebytových prostor, právní služby týkající se výpovědí z nájmu bytu, podávání žalob a zastupování v řízeních o vyklizení bytu a o vyklizení nebytových prostor, zastupování v řízeních o určení přechodu nájmu, neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného, neplatnosti nájemní smlouvy, (…).

15.         V souvislosti s výše uvedeným zadavatel upozorňuje na text Legislativního usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. 1. 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek, ze kterého vyplývá, že „zadavatelé nebudou muset v definovaném rozsahu na právní služby [do] výše 750 tis. EUR vypisovat otevřené výběrové řízení na základě zákona“. Pokud rozhodnutí Úřadu nebude korespondovat se shora uvedeným, vzniká dle názoru zadavatele otázka, jak takové rozhodnutí bude korespondovat s legislativou, která je již odsouhlasena a je zřejmé, kam bude směřovat.

16.         V další části svého vyjádření se zadavatel věnuje otázce recidivy ve smyslu § 120 odst. 3 zákona a uvádí, že „v této věci nebylo uloženo městské části Praha 2 žádné rozhodnutí, které by dosud nabylo právní moci, pak též nelze navyšovat obecně stanovenou sazbu pokuty.“ Dále zadavatel poukazuje na odbornou literaturu (Jurčík, R., Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 700 s.) a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007 (veškerá citovaná rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu a krajských soudů je dostupná online na www.nssoud.cz), podle kterého „nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým)“.

17.         Pokud Úřad uzná, že se zadavatel dopustil správního deliktu, tak zadavatel poukazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S235/2011/VZ-15851/2011/540/PVé ze dne 8. 12. 2011 (veškerá citovaná rozhodovací praxe Úřadu je dostupná online na www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html), dle kterého zadavatel nedodržel postup podle § 21 zákona, a byla mu vyměřena pokuta ve výši 30 000 Kč.

18.         Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad předmětné řízení dle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce, nebo aby stanovená sankce byla přiměřeně nízká v poměru k předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

19.         Zadavatel doručil Úřadu dne 7. 4. 2014 podání, jež obsahuje dodatečné kopie objednávek, které jsou dle zadavatele „totožné a souhlasí s originály“, neboť originály byly zaslány dodavatelům a u zadavatele jsou zakládány pouze tyto kopie. Jedná se tak o následující, které shrnuje pro přehlednost Tabulka č. 2:

  • objednávku právních služeb u JUDr. Martina Sochora, advokáta, IČO 71333843, se sídlem Veletržní 926/10, 170 00 Praha – Holešovice (dále jen „JUDr. Martin Sochor“) evidovanou pod č. 4/2007 ze dne 22. 2. 2007,
  • objednávku právních služeb u JUDr. Richarda Gürlicha, Ph.D., Advokátní kancelář Gürlich & Co., IČO 66245681, se sídlem Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1 (dále jen „JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.“) ze dne 4. 1. 2007 a objednávku ze dne 10. 2. 2009 evidovanou pod č. 4,
  • objednávku právních služeb u JUDr. Jaroslava Nejtka, advokáta, IČO 48096822, se sídlem Jeremenkova 763/88, 140 00 Praha 4 (dále jen „JUDr. Jaroslav Nejtek“) evidovanou pod č. 118/2010 ze dne 30. 3. 2010,
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Balcar Polanský Eversheds, Advokátní kancelář, IČO 05202876, se sídlem Revoluční 15, 110 00 Praha 1[7] (dále jen „Balcar Polanský Eversheds“) evidované pod č. 6/2007 ze dne 21. 3. 2007 a č. 15/2010 ze dne 3. 5. 2010,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Jana Blažka, advokáta advokátní kanceláře Mgr. Jan Blažek, IČO 71333711, se sídlem Riegrova 223/20, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město[8] (dále jen „Mgr. Jan Blažek“) evidované pod č. 24/2007 ze dne 16. 8. 2007, č. 4/2010 ze dne 15. 2. 2010, č. 16/2010 ze dne 14. 6. 2010, č. 28/2010 ze dne 12. 10. 2010 a objednávky ze dne 7. 1. 2008,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka, advokáta, IČO 66256798, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha 2 (dále jen „Mgr. Karel Machánek“) evidované pod č. 159/2008 ze dne 22. 4. 2008 a pod č. 293/2012 ze dne 24. 10. 2012,
  • objednávku právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha 6 (dále jen „Dáňa, Pergl & Partneři“) evidovanou pod č. 12/2011 ze dne 29. 4. 2011,
  • objednávku právních služeb u JUDr. Petra Balcara, advokáta Společné advokátní kanceláře Balcar, Hrouzek, Veselý a partneři, se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1 (dále jen „JUDr. Petr Balcar“) evidovanou pod č. 19/2011 ze dne 24. 5. 2011,
  • objednávku právních služeb u JUDr. Josefa Pavelky, advokáta Společné advokátní kanceláře Balcar, Hrouzek, Veselý a partneři, se sídlem Panská 6, 110 00 Praha 1 (dále jen „JUDr. Josef Pavelka“) evidovanou pod č. 27/2011 ze dne 6. 9. 2011,
  • objednávku právních služeb u doc. JUDr. Bc. Tomáše Gřivny, Ph.D., advokáta, se sídlem Dukelských hrdinů 343/3, 170 00 Praha 7[9] (dále jen „doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.“) evidovanou pod č. 34/2012 ze dne 29. 10. 2012,
  • objednávku právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého, advokáta, IČO 71332821, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1[10] (dále jen „Mgr. Ing. David Černý“) evidovanou pod č. 034/2012 ze dne 31. 1. 2012, a

dále též objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidované pod č. 11/2011 ze dne 27. 4. 2011, č. 18/2011 ze dne 18. 5. 2011, č. 26/2011 ze dne 24. 8. 2011 včetně rozšíření ze dne 24. 11. 2011, č. 233,234/2011 ze dne 4. 8. 2011, č. 358/2011 ze dne 2. 12. 2011, č. 379/2011 ze dne 1. 8. 2011 a č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012.

 

Tabulka č. 2: Upřesnění skutečností uvedených v Seznamu objednávek od 1. 7. 2006

 

Rok

Číslo objednávky

Ze dne

Poskytovatel

Uhrazeno bez DPH

2007

bez čísla

4.1.2007

JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.

  42 500,00

 

4/2007

22.2.2007

JUDr. Martin Sochor

  25 000,00

 

6/2007

21.3.2007

Balcar Polanský Eversheds

  59 500,00

 

24/2007

16.8.2007

Mgr. Jan Blažek

  35 700,00

2008

bez čísla

7.1.2008

Mgr. Jan Blažek

  42 000,00

 

159/2008

22.4.2008

JUDr. Karel Machánek

    9 000,00

2009

4/2009

10.2.2009

JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.

336 610,00

2010

4/2010

15.2.2010

Mgr. Jan Blažek

160 048,00

 

15/2010

3.5.2010

Balcar Polanský Eversheds

  30 000,00

 

16/2010

14.6.2010

Mgr. Jan Blažek

200 000,00

 

28/2010

12.10.2010

Mgr. Jan Blažek

111 999,00

 

118/2010

30.3.2010

JUDr. Jaroslav Nejtek

  40 000,00

 

smlouva ze dne

17.3.2010

JUDr. Radek Mach

  36 480,00

2011

11/2011

27.4.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

  12 000,00

 

12/2011

29.4.2011

Dáňa, Pergl & Partneři

  85 995,00

 

18/2011

18.5.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

178 037,00

 

19/2011

24.5.2011

JUDr. Petr Balcar

  84 000,00

 

26/2011

24.8.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

  85 260,00

 

27/2011

6.9.2011

JUDr. Josef Pavelka

  88 800,00

 

233/2011

4.8.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

  18 270,40

 

234/2011

4.8.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

105 088,00

 

358/2011

2.12.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

249 863,30

 

379/2011

1.8.2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

  33 175,80

2012

34/2012

29.10.2012

doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.

  69 750,00

 

034/2012

31.1.2012

Mgr. Ing. David Černý

    4 400,00

 

039/2012

3.2.2012

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

  17 400,00

 

293/2012

24.10.2012

JUDr. Karel Machánek

  17 250,00

  Zdroj: Dokumentace poskytnutá zadavatelem.

 

20.         Zadavatel doručil Úřadu společně s kopiemi objednávek i kopii smlouvy o poskytnutí právní pomoci uzavřenou dne 17. 3. 2010 zadavatelem s JUDr. Radkem Machem, IČO 71332308, se sídlem Mendlovo náměstí 470/2a, 603 00 Brno – Staré Brno (dále jen „JUDr. Radek Mach“).

21.         Dopisem č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-9172/2014/512/MHr ze dne 30. 4. 2014 Úřad oznámil zadavateli rozšíření předmětu správního řízení o smlouvy a objednávky právních služeb, které zadavatel učinil v letech 2007 a 2008 a které byly součástí jeho vyjádření ze dne 19. 3. 2014.

22.         V souvislosti s rozšířením předmětu vedeného správního řízení vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-9187/2014/512/MHr ze dne 30. 4. 2014, v němž stanovil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2014

23.         Zadavatel doručil Úřadu dne 7. 5. 2014 vyjádření, v němž uvádí, že pro objednávky uvedené v rozšíření předmětu správního řízení ze dne 30. 4. 2014 platí již to, co uvedl ve svém vyjádření ze dne 19. 3. 2014, tj. že spolu nikterak nesouvisely a sloužily k řešení aktuálních potřeb městské části. Z tohoto důvodu zadavatel dodává, že „[ú]hrady na objednávky nelze sčítat dohromady s ostatními objednávkami právních služeb.

24.         V souvislosti s vyhlášeným zadávacím řízení (ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno pod evidenčním číslem zakázky 358583, příp. na profilu zadavatele: http://sluzby.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/1a29456a-215d-4078-b603-2bc1202e2ed/Zakazka/P14V00000003) na výběr poskytovatele právních služeb zadavatel konstatuje, že se po obdržení námitek a stanoviska administrátora [OTIDEA a. s., Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha 1, Nové Město; pozn. Úřadu] rozhodl předmětné zadávací řízení zrušit. V době vyjádření však dle jeho slov pracuje na vyhlášení nového zadávacího řízení, ve kterém zohlední podané dotazy a námitky uchazečů.

25.         Zadavatel dále znovu uvádí, že nelze reálně pokrýt objektivní potřebu právních činností vlastními silami, neboť by byl nucen navýšit počet vlastních pracovníků, což pro něj (jako pro zaměstnavatele) bude znamenat finanční výdaj a je dle jeho názoru „diskutabilní, zda se bude jednat o prostředky vynakládané ve stejné výši, jaká by byla hrazena externím kancelářím.

26.         Zadavatel je též toho názoru, že ke spáchání správního deliktu nedošlo, ale pro případ uvádí, že by Úřad jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty měl zohlednit snahu zadavatele neudržovat protiprávní stav. Dále zadavatel opětovně poukazuje na změnu právního stavu popsanou v předešlém vyjádření a dodává, že lhůta pro vnitrostátní transpozici předmětné směrnice je stanovena do 18. 4. 2016, čímž má zadavatel za to, že „vlivem nové právní úpravy se projevila absence materiálního znaku správního deliktu, jejíž přítomnost je nutná pro existenci správního deliktu“. Úřad by tak při úvahách o výši pokuty měl přihlédnout i k novější (mírnější) právní úpravě, přičemž je zadavateli „známo, že evropská směrnice nebyla zatím transponována do českého právního řádu a že k posuzovanému jednání došlo ještě předtím, než ke změně evropského legislativního stavu došlo, ale v okamžiku rozhodování má Úřad k dispozici případné srovnání toho, jestli zákonem nebylo lpěno na úpravě, která postrádá opodstatnění a z tohoto důvodu doznala nezbytných změn.“

27.         Na závěr zadavatel opětovně navrhuje zastavení správního řízení, neboť se správní delikt nestal, popř. alespoň zohlednění všech výše uvedených polehčujících okolností.

28.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-9807/2014/512/MHr ze dne 14. 5. 2014 určil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a lhůtu, ve které měl předložit soupis plateb v členění „bez DPH“ a „včetně DPH“ uhrazených za poskytnuté právní služby od vybraných poskytovatelů a dále soupis všech zaplacených objednávek za právní služby učiněných po dni 5. 9. 2012.

29.         Zadavatel doručil Úřadu ve dnech 23. 5. 2014 a 28. 5. 2014 dokumenty požadované v usnesení ze dne 14. 5. 2014.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 7. 2014

30.         Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-15119/2014/512/MHr ze dne 17. 7. 2014 (dále jen „zrušené rozhodnutí“) rozhodl, že se zadavatel dopustil pěti správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona, když opakovaně poptával právní služby od vybraných poskytovatelů na základě shora citovaných smluv o poskytování právní pomoci a objednávek právních služeb bez použití některého z druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 zákona, přičemž výše uhrazeného plnění za právní služby převyšovala v jednotlivých účetních letech 2009-2013 finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel s vybranými poskytovateli právních služeb výše uvedené smlouvy a objednávky.

31.         Za zjištěné správní delikty uložil Úřad ve výroku VII. zrušeného rozhodnutí zadavateli pokutu ve výši 475 000 Kč.

32.         Ve výroku VI. citovaného rozhodnutí Úřad část předmětu správního řízení – právní služby poptávané v letech 2007 a 2008 – zastavil, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona. Předmětná část rozhodnutí (výrok VI.) nabyla právní moci dne 2. 8. 2014.

Rozklad zadavatele ze dne 30. 10. 2014

33.         Proti výše uvedenému rozhodnutí Úřadu podal zadavatel dopisem ze dne 31. 7. 2014 rozklad, který byl Úřadu doručen tentýž den. Z jeho odůvodnění vyplývá, že zadavatel s výroky I. až V. a VII. rozhodnutí nesouhlasí a považuje je za nezákonné. Není podle jeho názoru možné, aby došlo ke spáchání správního deliktu vícekrát plněním jednou uzavřené smlouvy. Pokud tedy Úřad rozhodl o tom, že se zadavatel dopustil spáchání pěti správních deliktů v letech 2009 až 2013, pak dle zadavatele porušil zásadu ne bis in idem. Na tuto skutečnost pak podle názoru zadavatele nemůže mít vliv ani sčítání celkového objemu právních služeb poskytnutých v jednom účetním období. Zadavatel má za to, že je otázkou, zda mohlo dojít ke spáchání správního deliktu, pokud byla smlouva uzavřena v roce 2008 a plněna v roce 2011, přičemž se domnívá, že nemohlo. 

34.         Zadavatel rovněž považuje za nesrozumitelnou a nezákonnou i samotnou podstatu výroků I. až V., přičemž podle jejich znění mělo ke spáchání správních deliktů dojít tím, že poptával právní služby, dle jeho názoru však ke spáchání správního deliktu dochází uzavřením smlouvy a nikoliv plněním či poptáváním služeb.

35.         Zadavatel má za to, že správní orgán se měl zabývat nejen finančním objemem plnění a jejich věcným obsahem, ale i dalšími okolnostmi jejich realizace, přičemž k tomu pro podporu svého tvrzení odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007 sp. zn. 2 Afs 198/2006. Zadavatel pak současně rozporuje závěry Úřadu, které vycházejí z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 31/2011-252, neboť má za to, že v daném případě nejde o skutkově obdobnou věc.

36.         Podle názoru zadavatele se Úřad měl rovněž vypořádat s okolnostmi, které odůvodnily potřebu poskytování právních služeb, např. s jejich předvídatelností, pro to, aby mohl učinit závěr o nepřípustném dělení zakázek. Úřad tedy dle zadavatele pochybil, pokud se vůbec nezabýval tím, zda některé z právních služeb, které byly v rozhodném účetním období poskytnuty, bylo možné předvídat.

37.         Dále má zadavatel za to, že Úřad pochybil i při stanovení sankce za domnělé správní delikty, neboť nepostupoval v souladu s § 121 odst. 2 zákona a nevypořádal se zákonnými hledisky pro vyměření pokuty tak, jak to stanovuje zákon. Zadavatel se domnívá, že veškeré závěry Úřadu o závažnosti správního deliktu pouze opakují úvahy, na nichž Úřad založil závěry o spáchání správního deliktu. Dle názoru zadavatele se Úřad dopustil tzv. dvojího přičítání k tíži zadavatele, neboť závěr o naplnění skutkové podstaty správního deliktu mu při výměře pokuty přičítá k tíži.

38.         Podle zadavatele je třeba zohlednit i tu okolnost, že v daném případě vyplynula potřeba právních služeb během několika let, a to vlivem proměnlivého právního prostředí, přičemž zadavatel nemohl tuto agendu obsáhnout vlastními kapacitami. Nešlo tak o situaci, že by poptával právní služby během např. několika týdnů. Pokud se Úřad touto otázkou nezabýval, pak dle názoru zadavatele pochybil.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 5. 2016

39.         Po projednání rozkladu rozkladovou komisí předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R279/2014/VZ-19391/2015/321/BRy ze dne 6. 5. 2016, které nabylo právní moci dne 13. 5. 2016 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), zrušil podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 správního řádu, prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-15119/2014/512/MHr ze dne 17. 7. 2014 ve výrocích I., II., III., IV. V. a VII. a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

40.         V bodu 24. odůvodnění svého rozhodnutí předseda Úřadu mj. uvedl, že „Úřadu je ve správním řízení stanovena povinnost řádně odůvodnit důvody výroků ve smyslu ust. § 68 odst. 3 správního řádu. V daném případě mám však za to, že Úřad této své povinnosti nedostál, a proto je jeho rozhodnutí nezákonné pro nedostatek důvodů. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí svůj závěr o porušení zákona zadavatelem staví na závěrech rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 54/2010, přičemž k tomu cituje část tohoto rozsudku. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se však již nepodává žádná úvaha Úřadu o tom, proč daný judikát a jeho závěry považuje za aplikovatelné na daný případ. S ohledem na uvedené je zřejmé, že je na správním orgánu, aby srozumitelným, přesvědčivým a přezkoumatelným způsobem odůvodnil své rozhodnutí a aby uvedl úvahy, kterými se řídil při hodnocení podkladů rozhodnutí. Pokud Úřad použil pro podporu svého závěru rozsudek správního soudu, aniž by pak uvedl důvody, proč daný judikát považuje za aplikovatelný na daný případ a aniž by uvedl, jaký závěr z tohoto rozsudku lze na daný případ aplikovat a z jakého důvodu, pak má[m] za to, že jím následně vyslovený závěr o tom, že zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty musel pokrýt i nově se objevující hodnoty, je závěrem zkratkovitým a nedostatečně odůvodněným.

41.         K tomuto předseda Úřadu dále dodává, že ze „zjištění obsahu citovaného rozsudku mám za to, že Úřad se měl zabývat tím, zda jsou skutkové okolnosti nyní projednávaného případu obdobné jako okolnosti, ze kterých vycházel soud při projednávání věci. Z obsahu citovaného rozsudku totiž vyplývá, že v této věci bylo předmětem veřejné zakázky dodání osobních vozidel, a to v hodnotě přesahující 7 000 000 Kč, přičemž jejich nákup se měl uskutečnit postupně v rozsahu 4 týdnů. Za zásadní zjištění v tomto případu je však třeba považovat to, že nákup automobilů i jejich množství bylo předem plánováno. Takový skutkový stav se ovšem z obsahu správního spisu v nyní rozhodované věci nepodává. Pokud tedy současně Úřad nijak neodůvodnil použití citovaného judikátu na danou věc a bez dalšího z něj vyvodil závěr o povinnosti zadavatele, pak takový závěr nepovažuji za dostatečně odůvodněný. Mám tak za to, že Úřad v rozhodovaném případě porušil ust. § 68 odst. 3 správního řádu a napadené rozhodnutí tak v této části považuji za nezákonné.

42.         Nadto se v bodu 26. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí, že za „zákonné pak současně nepovažuji ani odůvodnění výroků I. až V. napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení postupu stanoveného zákonem zadavatelem, neboť Úřad se omezil pouze na souhrnné konstatování, že zadavatel opakovaně poptával v letech 2009 až 2013 právní služby od vybraných poskytovatelů, na základě smluv o právní pomoci a objednávek, přestože mezi jednotlivými plněními existuje věcná časová a místní souvislost, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod zákonem stanovený limit za každý rok jednotlivě, když tak tyto veřejné zakázky nezadal v žádném z odpovídajících druhů zadávacího řízení. Z hlediska nezákonnosti takového odůvodnění považuji za podstatné nejprve poukázat na skutečnost, že v této části odůvodnění Úřad hovoří o více veřejných zakázkách, ačkoliv v ostatních částech odůvodnění napadeného rozhodnutí dovozuje, že se svou povahou jedná o jednu veřejnou zakázku (např. odstavec 50, 56, 57), odůvodnění napadeného rozhodnutí se tak jeví nesrozumitelné a vnitřně logicky rozporné, což je rovněž v rozporu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu.

43.         Obdobně, tzn. jako na nedostatečně odůvodněný, pohlíží předseda Úřadu i na závěr Úřadu uvedený v bodu 56. odůvodnění zrušeného rozhodnutí, neboť konstatuje, že „[v] tomto odstavci Úřad uzavřel, že zadavatel byl povinen pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sčítat hodnotu všech souvisejících plnění poptávaných v průběhu jednoho účetního období. Z této, ale ani z žádné další části odůvodnění napadeného rozhodnutí však nelze zjistit, z čeho Úřad tento závěr dovozuje a proč tak spáchání jednotlivých správních deliktů, které uvedl ve výroku I. až V. napadeného rozhodnutí, vztahuje k této tvrzené povinnosti zadavatele. Z hlediska možného konstatování spáchání správního deliktu zadavatelem v roce 2009 se tak Úřad měl zabývat otázkou, zda jsou skutkové okolnosti daného případu takové, že zadavatel v roce 2009 měl uvažovat o tom, že jím poptávané plnění přesáhne limity pro podlimitní veřejnou zakázku. Taková úvaha Úřadu však v napadeném rozhodnutí absentuje. S ohledem na výše uvedené tak mám za to, že napadané rozhodnutí je v této části v rozporu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu, neboť je nedostatečně odůvodněno.“

44.         Nad rámec shora uvedeného se předseda Úřadu vyjádřil v bodu 27. odůvodnění svého rozhodnutí ke zjištěnému pochybení při ukládání pokuty následovně. „Úřad v rozhodovaném případě přistoupil při ukládání pokuty za spáchané správní delikty k uplatnění zásady absorpce. K tomu v bodu 81 napadeného rozhodnutí vypočetl jednotlivé horní hranice pokut u jednotlivých správních deliktů. Následně v bodě 84 napadeného rozhodnutí Úřad uzavřel, že maximální výše pokuty je tedy 1 498 332[,] 37 Kč. Tímto konstatováním o maximální výši pokuty však jeho úvaha o tom, který z deliktů považuje za nejpřísněji trestný a za který tedy ukládá pokutu, končí. V této části ovšem měl Úřad dovést svoji úvahu až k tomu, který delikt tedy s ohledem na zjištěný stav považuje za nejpřísněji trestný, aby tak bylo nade vší pochybnost zřejmé, za který delikt ukládá pokutu. Pokud Úřad takovou úvahu v napadeném rozhodnutí neuvedl, pak ani v této části nelze napadené rozhodnutí považovat za souladné s ust. § 68 odst. 3 správního řádu.

45.         K uvedenému předseda Úřadu dodává (bod 32. odůvodnění rozhodnutí předsedy), že „dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je ve výrocích I., II., III., IV., V. a VII. v rozporu s právními předpisy, konkrétně pak s ust. § 68 odst. 3 správního řádu, neboť Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvedl dostatečně srozumitelným a přesvědčivým způsobem důvody, které ho vedly k vydání napadeného rozhodnutí v těchto výrocích. Byly tak splněny podmínky předvídané ust. § 90 odst. 1 písm. b), a proto jsem napadené rozhodnutí v uvedeném rozsahu zrušil a věc jsem vrátil Úřadu k novému projednání, neboť pochybení Úřadu není možné zhojit jinak než vydáním nového rozhodnutí ve věci.

46.         Následně předseda Úřadu své rozhodnutí uzavírá tím, že je Úřad povinen „zohlednit závazné právní názory vyslovené v tomto rozhodnutí. Zejména je Úřad povinen při novém rozhodování ve věci své úvahy a závěry rozhodnutí dostatečně, srozumitelně a logicky odůvodnit v souladu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu (…). Dále je Úřad v novém rozhodnutí povinen vypořádat námitky uvedené v podaném rozkladu, jimiž jsem se při rozhodování o rozkladu s ohledem na výše uvedené nezabýval, a tyto zahrnout do svých úvah.

Pokračování správního řízení

47.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ- -21026/2015/512/MHr ze dne 16. 5. 2016, zadavatele vyrozuměl o pokračování řízení.

48.         Usnesením č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-21800/512/MHr ze dne 20. 5. 2016 Úřad zadavateli určil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 5. 2016

49.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 24. 5. 2016, které bylo Úřadu doručeno dne 25. 5. 2016, nejprve odkazuje na svá předešlá podání, přičemž dodává následující.

50.         Podle názoru zadavatele je při posuzování toho, zda právní služby byly předmětem jedné či více veřejných zakázek, nezbytné „vedle místní, časové a věcné souvislosti jednotlivých plnění zabývat i dalšími okolnostmi jejich realizace“. V daném případě tak absentuje souvislost časová, neboť se rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011, týká čtyř smluv uzavřených ohledně téhož projektu se stejným poskytovatelem právních služeb v rozmezí několika týdnů, zatímco v tomto případě „jsou předmětem řízení právní služby poskytované v průběhu celých pěti let.

51.         Je proto nutné zabývat se předvídatelností rozsahu plnění. Podle zadavatele je tedy nutné „vzít v potaz, že rozsah potřebných právních služeb, a to ještě právních služeb, které nebudou poskytnuty v rámci interního právního aparátu, lze jen velmi obtížně odhadnout, neboť zadavatel nemůže předvídat jaké spory nebo závažné právní otázky v předmětném období vzniknou.“ Obtížnost takovéhoto předvídání zadavatele je dále umocněna objemem agendy zadavatele, délkou účetního období a faktem, že v letech 2007 a 2008 byl finanční objem externě poskytovaných právních služeb zanedbatelný (170 775 Kč a 60 690 Kč). Proto zadavatel znovu konstatuje, že „značná část poptávaných právních služeb vyplynula zcela neočekávaně a bylo ji nutné operativně řešit.

52.         Zadavatel ve své argumentaci též uvádí, že se nemohl dopustit účelového dělení veřejné zakázky, neboť poskytovateli jednotlivých plnění byly více než dvě desítky subjektů, čímž nemohla být ovlivněna hospodářská soutěž. Ostatně s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU zadavatel umožnil podílet se na poskytování předmětných služeb malým a středním subjektům (advokátům – podnikatelům).

53.         Závěrem zadavatel upozorňuje na „nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., který řadí poskytování podstatné části právních služeb souvisejících se zastupováním advokátem do obecné výjimky, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení“.

54.         Usnesením č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-23119/2016/512/MHr ze dne 31. 5. 2016, které bylo zadavateli doručeno tentýž den, Úřad určil zadavateli lhůtu k předložení kompletního souhrnu originálů či ověřených kopií písemných objednávek právních služeb (plných mocí) včetně příslušných fakturací za poskytnuté právní služby.

55.         Dne 8. 6. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, jehož obsahem je žádost o prodloužení usnesením určené lhůty. Úřad této žádosti částečně vyhověl v usnesení č. j. ÚOHS- -S146/2014/VZ-24601/2016/512/MHr ze dne 9. 6. 2016. Podstatná část Úřadem požadovaných materiálů byla Úřadu doručena dne 22. 6. 2016.

56.         Dne 30. 6. 2016 Úřad zadavateli odeslal dokument č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ- -26283/2016/512/MHr ze dne 30. 6. 2016, jehož obsahem bylo seznámení se zjištěnými skutečnostmi v předmětném správním řízení. Současně Úřad zadavateli odeslal i usnesení č. j. ÚOHS-S146/2014/VZ-27634/2016/512/MHr ze dne 30. 6. 2016, ve kterém určil zadavateli lhůtu k předložení chybějících faktur za poskytované právní služby.

57.         Příslušné (chybějící) dokumenty (faktury) uvedené v usnesení ze dne 30. 6. 2016 Úřad obdržel od zadavatele dne 20. 7. 2016.

58.         Následně Úřad usnesením č. j ÚOHS-S146/2014/VZ-30917/2016/512/MHr ze dne 25. 7. 2016 určil zadavateli lhůtu, ve které měl možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 8. 2016

59.         Dne 2. 8. 2016 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření ze dne 1. 8. 2016, ve kterém opakovaně odkazuje na svá předchozí podání a dodává následující.

60.         Zadavatel zdůrazňuje, že předmět veřejné zakázky nerozdělil, čímž nemohl porušit § 13 odst.  3 zákona, přičemž dodává, že poskytnuté právní služby nemohly být předmětem jedné veřejné zakázky. Podle názoru zadavatele tak absentuje časová souvislost mezi jednotlivými plněními, neboť právní služby byly poskytovány nahodile v rámci několika let.

61.         Dále zadavatel nespatřuje v dané věci prvek předvídatelnosti plnění a poukazuje na skutečnost, že objem agendy zadavatele je rozsáhlý, čímž odůvodňuje obtížně odhadnutelný rozsah právních služeb. Proto zadavatel dodává, že „značná část poptávaných právních služeb vyplynula v průběhu dlouhého časového období zcela neočekávaně a bylo ji nutné operativně řešit.

III.           Závěry Úřadu

62.         Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření zadavatele, obsahů smluv o poskytování právních služeb a jednotlivých objednávek na právní služby a na základě vlastního zjištění, vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 5. 2016 č. j. ÚOHS-R279/2014/VZ-19391/2015/321/BRy konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb v roce 2012 tak, že poptal právní služby od Mgr. Karla Machánka, Mgr. Ing. Davida Černého a AK Havel, Holásek & Partners s. r. o., na základě:

  • objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka č. 293/2012/HS ze dne 24. 10. 2012,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012, a
  • objednávek právních služeb u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012 a č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012,

bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 zákona, když výše uhrazeného plnění za právní služby poskytnuté podle shora uvedených objednávek činila v účetním období kalendářním roce 2012 3 991 115 Kč včetně DPH, tedy převyšovala finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona pro podlimitní veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na výše uvedenou veřejnou zakázku zadavatel uzavřel smlouvu formou výše specifikovaných objednávek.

63.         Dále Úřad ve výroku I. a III. tohoto rozhodnutí rozhodl, že správní řízení v částech vymezených rozsahem:

  • udělených plných mocí ze dne 5. 1. 2010, 26. 1. 2010, 1. 2. 2010, 25. 2. 2010, 26. 2. 2010, 4. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 11. 3. 2010, 1. 4. 2010, 7. 4. 2010, 8. 4. 2010, 12. 4. 2010, 22. 4. 2010, 23. 4. 2010, 30. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 25. 5. 2010, 10. 6. 2010, 11. 6. 2010, 24. 6. 2010, 29. 6. 2010, 8. 7. 2010, 15. 7. 2010, 28. 7. 2010, 3. 8. 2010, 4. 8. 2010, 6. 8. 2010, 19. 8. 2010, 24. 8. 2010, 27. 8. 2010, 6. 9. 2010, 9. 9. 2010, 13. 9. 2010, 23. 9. 2010, 6. 10. 2010, 8. 10. 2010, 12. 10. 2010, 14. 10. 2010, 22. 11. 2010, 8. 12. 2010, 10. 12. 2010, 14. 12. 2010 a nedatované plné moci doručené zadavateli dne 22. 2. 2010, zadavatelem Mgr. Petru Zachovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) ze dne 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci ze dne 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 5. 1. 2010, 11. 1. 2010, 8. 2. 2010, 17. 2. 2010, 22. 2. 2010, 9. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 18. 3. 2010, 6. 4. 2010, 10. 4. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 3. 5. 2010, 4. 5. 2010, 13. 5. 2010, 20. 5. 2010, 8. 6. 2010, 16. 6. 2010, 18. 6. 2010, 21. 6. 2010, 28. 6. 2010, 19. 7. 2010, 20. 7. 2010, 27. 7. 2010, 29. 7. 2010, 4. 8. 2010, 12. 8. 2010, 20. 8. 2010, 24. 8. 2010, 30. 8. 2010, 1. 9. 2010, 20. 9. 2010, 4. 10. 2010, 15. 10. 2010, 4. 11. 2010, 15. 11. 2010, 24. 11. 2010, 3. 12. 2010, 9. 12. 2010 a 30. 12. 2010 Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) ze dne 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 5. 1. 2010, 20. 1. 2010, 27. 1. 2010, 3. 2. 2010, 15. 2. 2010, 2. 3. 2010, 11. 3. 2010, 15. 3. 2010 a 13. 4. 2010 JUDr. Ing. Miroslavu Pavlovskému, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) ze dne 6. 2. 2009,
  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 21. 1. 2010, 12. 2. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 12. 5. 2010, 2. 6. 2010, 8. 6. 2010, 11. 6. 2010, 23. 6. 2010, 14. 7. 2010, 13. 9. 2010, 8. 10. 2010 a 26. 10. 2010 JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 22. 2. 2010, 2. 3. 2010, 15. 3. 2010, 23. 3. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 15. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 27. 5. 2010, 8. 6. 2010, 23. 6. 2010, 13. 7. 2010, 23. 7. 2010, 24. 8. 2010, 9. 9. 2010, 12. 10. 2010, 15. 11. 2010, 13. 12. 2010 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 30. 6. 2010, 16. 12. 2010, 20. 7. 2010, 20. 8. 2010, 1. 12. 2010, 15. 12. 2010 a 28. 12. 2010, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 25. 5. 2010, 8. 6. 2010, 30. 6. 2010, 22. 7. 2010, 23. 7. 2010, 30. 8. 2010, 3. 11. 2010 a nedatované plné moci doručené zadavateli dne 21. 10. 2010, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010,
  • udělených plných mocí ze dne 13. 1. 2011, 17. 1. 2011, 20. 1. 2011, 21. 1. 2011, 25. 1. 2011, 21. 2. 2011, 24. 2. 2011, 25. 2. 2011, 25. 3. 2011, 26. 4. 2011, 28. 4. 2011, 12. 5. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 26. 5. 2011, 27. 5. 2011, 14. 6. 2011, 21. 6. 2011, 22. 6. 2011, 24. 6. 2011, 28. 6. 2011, 12. 7. 2011, 21. 7. 2011, 11. 8. 2011, 2. 9. 2011, 5. 9. 2011, 5. 10. 2011, 6. 10. 2011, 7. 10. 2011, 21. 10. 2011, 7. 12. 2011 zadavatelem dne 22. 2. 2010 Mgr. Petru Zachovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) ze dne 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci ze dne 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • udělených plných mocí ze dne 6. 1. 2011, 11. 1. 2011, 17. 1. 2011, 18. 1. 2011, 1. 2. 2011, 16. 2. 2011, 18. 2. 2011, 22. 2. 2011, 23. 2. 2011, 25. 2. 2011, 1. 3. 2011, 2. 3. 2011, 9. 3. 2011, 15. 3. 2011, 24. 3. 2011, 1. 4. 2011, 6. 4. 2011, 19. 4. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 27. 5. 2011, 30. 5. 2011, 9. 6. 2011, 16. 6. 2011, 23. 6. 2011, 29. 6. 2011, 13. 7.2011, 14. 7. 2011, 15. 7. 2011, 2. 8. 2011, 22. 8. 2011, 24. 8. 2011, 1. 9. 2011, 15. 9. 2011, 21. 9. 2011, 22. 9. 2011, 30. 9. 2011, 5. 10. 2011, 4. 11. 2011, 7. 11. 2011, 11. 11. 2011, 22. 11. 2011, 23. 11. 2011, 15. 12. 2011, 23. 12. 2011 a nedatované plné moci doručené zadavateli dne 14. 6. 2011, zadavatelem Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) ze dne 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 4. 1. 2011, 17. 1. 2011, 1. 2. 2011, 7. 2. 2011, 16. 2. 2011, 22. 3. 2011, 31. 5. 2015, 21. 6. 2011, 21. 7. 2011, 15. 9. 2011, 30. 9. 2011, 30. 11. 2011, 6. 12. 2011 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 31. 1. 2011, 26. 4. 2011, 4. 5. 2011, 3. 6. 2011, 14. 6. 2011, 15. 6. 2011, 15. 8. 2011, 21. 10. 2011, 16. 11. 2011 a 24. 11. 2011, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 9. 3. 2011, 26. 4. 2011, 15. 9. 2011 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 1. 3. 2011, 6. 4. 2011, 7. 4. 2011, 10. 4. 2011, 30. 4. 2011, 3. 5. 2011, 11. 5. 2011, 1. 6. 2011, 15. 7. 2011, 19. 7. 2011, 1. 8. 2011, 10. 8. 2011, 1. 9. 2011, 5. 10. 2011, 10. 10. 2011, 20. 10. 2011, 30. 10. 2011, 23. 11. 2011 a 1. 12. 2011, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 17. 1. 2011, 16. 2. 2011, 14. 3. 2011, 22. 3. 2011, 15. 9. 2011, 6. 12. 2011, 21. 12. 2011 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 17. 1. 2011, 16. 2. 2011, 14. 3. 2011, 22. 3. 2011, 15. 9. 2011, 6. 12. 2011, 21. 12. 2011, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010,
  • objednávky právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři evidované pod č. 12/2011 ze dne 29. 4. 2011,
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidované pod č. 18/2011 ze dne 18. 5. 2011,
  • udělených plných mocí ze dne 19. 1. 2012, 24. 2. 2012, 8. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 7. 6. 2012, 11. 6. 2012, 13. 6. 2012, 25. 6. 2012, 2. 7. 2012, 22. 8. 2012, 9. 10. 2012, 22. 10. 2012, 7. 11. 2012, 8. 11. 2012, 15. 11. 2012, 20. 11. 2012, 21. 11. 2012, 13. 12. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 30. 7. 2012, 3. 8. 2012, 21. 8. 2012 a 6. 11. 2012, zadavatelem Mgr. Petru Zachovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) ze dne 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci ze dne 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • udělených plných mocí ze dne 9. 1. 2012, 10. 1. 2012, 12. 1. 2012, 13. 1. 2012, 1. 2. 2012, 2. 2. 2012, 21. 2. 2012, 29. 2. 2012, 2. 3. 2012, 28. 3. 2012, 10. 4. 2012, 20. 4. 2012, 23. 4. 2012, 30. 4. 2012, 14. 5. 2012, 6. 6. 2012, 18. 6. 2012, 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 26. 6. 2012, 2. 7.2012, 6. 8. 2012, 31. 8. 2012, 7. 9. 2012, 4. 10. 2012, 9. 10. 2010, 29. 10. 2012, 30. 10. 2012, 15. 11. 2012, 21. 11. 2012, 26. 11. 2011, 27. 11. 2012, 10. 12. 2012, 13. 12. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 19. 6. 2012, 22. 5. 2012, 18. 6. 2012, 20. 7. 2012, 25. 7. 2012, 21. 8. 2012, 27. 10. 2012 a 29. 10. 2012, zadavatelem Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) ze dne 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 10. 1. 2012, 30. 1. 2012, 13. 2. 2012, 4. 4. 2012, 13. 5. 2012, 13. 8. 2012, 7. 9. 2012, 22. 11. 2012, 26. 11. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 10. 1. 2012, 5. 4. 2012, 23. 5. 2012, 28. 6. 2012 a 19. 7. 2012, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 10. 1. 2012, 29. 2.2012, 6. 8. 2012, 26. 10. 2012, 26. 11. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 15. 3. 2012, 20. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 4. 6. 2012, 5. 9. 2012, 16. 10. 2012 a 22. 10. 2012, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 24. 1. 2013, 28. 2. 2012, 29. 2. 2012, 21. 6. 2012, 7. 9. 2012, 8. 11. 2012, 22. 11. 2012 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 31. 5. 2012, 11. 6. 2012, 27. 7. 2012 a 26. 11. 2012, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010,
  • objednávky právních služeb u doc. JUDr. Bc. Tomáše Gřivny, Ph.D., evidované pod č. 34/2012 ze dne 29. 10. 2012,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 27/2012 ze dne 3. 9. 2012 a č. 29/2012 ze dne 10. 9. 2012,
  • udělených plných mocí ze dne 5. 2.2013, 14. 2. 2013, 20. 2. 2013, 21. 2. 2013, 11. 3. 2013, 13. 3. 2013, 3. 4. 2013, 23. 4. 2013, 30. 4. 2013, 22. 5. 2013, 29. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 14. 8. 2013, 13. 9.2013, 2. 10. 2013, 13. 11. 2013, 21. 11. 2013, 1. 12. 2013, 11. 12. 2013 a nedatované plné moci doručené zadavateli dne 11. 10. 2013, zadavatelem Mgr. Petru Zachovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) ze dne 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, a udělené Advokátní kanceláři Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město učiněných na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci ze dne 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010,
  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 18. 1. 2013, 24. 1. 2013, 20. 2. 2013, 11. 3. 2013, 21. 3.2013, 2. 4. 2013, 3. 4. 2013, 12. 4. 2013, 23. 4. 2013, 3. 5. 2013, 7. 5. 2013, 20. 5. 2013, 28. 5. 2013, 29. 5. 2013, 31. 5. 2013, 10. 6. 2013, 9. 7. 2013, 22. 7.2013, 26. 7. 2013, 12. 8. 2013, 28. 8. 2013, 6. 9. 2013, 30. 9. 2013, 2. 10. 2013, 22. 10. 2013, 8. 11. 2013, 13. 11. 2013 Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) ze dne 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 9. 1. 2013, 21. 2. 2013, 25. 3. 2013, 5. 4. 2013, 9. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 17. 6. 2013, 26. 6. 2013, 30. 7. 2013, 12. 8. 2013, 2. 10. 2013, 29. 10. 2013, 1. 12. 2013 a nedatované plné moci doručené zadavateli dne 21. 10. 2013, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 8. 1. 2013, 26. 7. 2013, 14. 8. 2013, 16. 9. 2013, 10. 10. 2013, 13. 11. 2013, 1. 12. 2013, 2. 12. 2013 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 5. 11. 2013 a 25. 11. 2013, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008,
  • udělených plných mocí ze dne 8. 1. 2013, 24. 1. 2013, 7. 2. 2013, 22. 5. 2013, 17. 6. 2013, 7. 10. 2013 10. 10. 2013 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 22. 8. 2013, 10. 10. 2013 a 31. 10. 2013, zadavatelem JUDr. Jiřině Jandové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) ze dne 1. 7. 2010,
  • objednávky právních služeb u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři evidované pod č. „008_Ol_2013“ ze dne 23. 1. 2013,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Richarda Gürlicha, Ph.D., ze dne 10. 2. 2009 evidované pod č. 4,
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Balcar Polanský Eversheds evidované pod č. 15/2010 ze dne 3. 5. 2010,
  • objednávek právních služeb u Mgr. Jana Blažka evidovaných pod č. 4/2010 ze dne 15. 2. 2010, č. 16/2010 ze dne 14. 6. 2010 a č. 28/2010 ze dne 12. 10. 2010,
  • smlouvy o poskytnutí právní pomoci uzavřené dne 17. 3. 2010 zadavatelem s JUDr. Radkem Machem a objednávky právních služeb uzavřené s týmž advokátem dne 6. 4. 2011,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Jaroslava Nejtka evidované pod č. 118/2010 ze dne 30. 3. 2010,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Petra Balcara evidované pod č. 19/2011 ze dne 24. 5. 2011,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Josefa Pavelky evidované pod č. 27/2011 ze dne 6. 9. 2011,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 11/2011 ze dne 27. 4. 2011, č. 26/2011 ze dne 24. 8. 2011, č. 233,234/2011 ze dne 4. 8. 2011, č. 358/2011 ze dne 2. 12. 2011, č. 379/2011 ze dne 1. 8. 2011, a

  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidované pod č. 5/2013 ze dne 25. 1. 2013,

na základě kterých byly zadavatelem poptávány výše specifikované právní služby v letech 2010, 2011, 2012 a 2013, podle § 117a písm. d) zákona ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předměty veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb tak, že poptal právní služby od výše jmenovaných poskytovatelů bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

64.         Dále Úřad ve výroku II. a IV. rozhodl, že ve věci vymezené rozsahem

  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 14. 1. 2009, 4. 2. 2009, 5. 2. 2009, 12. 2. 2009, 9. 3. 2009, 2. 4. 2009, 17. 4. 2009, 22. 4. 2009, 23. 4. 2009, 11. 6. 2009, 17. 6. 2009, 8. 7. 2009, 30. 7. 2009, 6. 8. 2009, 20. 8. 2009, 27. 8. 2009, 31. 8. 2009, 8. 9. 2009, 11. 9. 2009, 15. 9. 2009, 21. 9. 2009, 22. 9. 2009, 23. 9. 2009, 25. 9. 2009, 1. 10. 2009, 13. 10. 2009, 30. 10. 2009, 11. 11. 2009 a 30. 11. 2009 Mgr. Petru Zachovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) ze dne 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 19. 1. 2009, 4. 5. 2009, 29. 5. 2009, 22. 7. 2009, 23. 7. 2009, 24. 7. 2009, 7. 8. 2009, 10. 8. 2009, 25. 8. 2009, 9. 9. 2009, 14. 9. 2009, 15. 10. 2009 a 27. 11. 2009 Mgr. Jaroslavu Dvořákovi, jež byly učiněny na základě uzavřených smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) ze dne 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009,
  • zadavatelem udělených plných mocí ze dne 7. 1. 2009, 8. 4. 2009, 20. 4. 2009, 23. 4. 2009, 4. 6. 2009, 8. 6. 2009, 24. 6. 2009, 14. 7. 2009, 17. 9. 2009, 7. 10. 2009, 22. 10. 2009, 2. 11. 2009, 1. 12. 2009, 3. 12. 2009 a 14. 12. 2009 JUDr. Ing. Miroslavu Pavlovskému, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) ze dne 6. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 23. 2. 2009, 2. 3. 2009, 9. 3. 2009, 11. 3. 2009, 14. 4. 2009, 11. 5. 2009, 20. 5. 2009, 1. 6. 2009, 8. 6. 2009, 8. 7. 2009, 24. 8. 2009, 17. 9. 2009, 13. 10. 2009, 22. 10. 2009, 29. 10. 2009, 23. 11. 2009 a nedatované plné moci doručené zadavateli dne 25. 8. 2009, zadavatelem JUDr. Vladimíru Dvořáčkovi, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) ze dne 12. 2. 2009,
  • udělených plných mocí ze dne 23. 2. 2009, 27. 3. 2009, 30. 4. 2009, 31. 5. 2009, 17. 9. 2009, 24. 9. 2009, 13. 10. 2009, 4. 11. 2009 a nedatovaných plných mocí doručených zadavateli ve dnech 10. 8. 2009 a 6. 10.2009, zadavatelem JUDr. Kateřině Šímové, jež byly učiněny na základě uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) ze dne 30. 12. 2008,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Richarda Gürlicha, Ph.D., ze dne 10. 2. 2009 evidované pod č. 4,

se zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

65.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K určení kategorie zadavatele

66.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba zadavatele podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

67.         Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

68.         Podle článku 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

69.         Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“), se hlavní město Praha člení na městské části.

70.         Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze vystupují městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem hlavního města Prahy v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

 

Právní posouzení

71.         Úřad se na prvním místě zabýval otázkou, zda městská část Praha 2 naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele.

72.         Podle jazykového výkladu § 3 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze se hlavní město Praha člení na městské části. Vzhledem k tomu, že městská část Praha 2 je částí hlavního města Prahy, které je krajem (vyšším územním samosprávným celkem) a současně i obcí, přičemž současně platí, že městská část vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů plynoucí, Úřad dospěl k závěru, za má za prokázané, že došlo k naplnění podmínky uvedené v ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona, a pohlíží proto na městskou část Praha 2 jako na veřejného zadavatele.

73.         Po ověření kategorie zadavatele Úřad přistoupil k prošetření předmětné věci.

K VÝROKŮM ROZHODNUTÍ

Relevantní ustanovení zákona

74.         Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

75.         Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona se veřejné zakázky podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

76.         Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

77.         Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

78.         Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně[11].

79.         Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel podle ustanovení § 13 odst. 8 zákona povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6 odst. 1[12].

80.         Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky stanoví na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.

81.         Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je

a)         skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)         součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

82.         Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby použijí ustanovení § 14 odst. 1, 3 a 4 zákona obdobně.

Posouzení Úřadu

83.         Z podkladů pro rozhodnutí vyplývá, že zadavatel opakovaně poptával v letech 2009-2013 právní služby od vybraných poskytovatelů (advokátů a advokátních kanceláří) na základě smluv a objednávek uvedených v tabulce č. 1 a č. 2, přičemž v níže uvedené tabulce č. 3 jsou zachyceny zadavatelem uhrazené souhrnné částky za jednotlivé šetřené roky.

  

Tabulka č. 3 – Souhrn uhrazeného plnění zadavatelem za poskytnuté právní služby

 

Rok

Poskytovatel

Uhrazeno v Kč

bez DPH

Uhrazeno v Kč včetně

DPH

Roční souhrn

2009

Mgr. Petr Zach

   783 225,00

   932 037,75

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

   417 820,00

   497 205,80

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

   309 150,00

   367 888,50

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

   380 600,00

   452 916,00

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

   292 050,00

   347 539,50

 

 

JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.

   333 000,00

   396 270,00

2 993 857,55

2010

Mgr. Jan Blažek

   374 533,35

   449 440,00

 

 

Balcar Polanský Eversheds

     30 000,00

     36 000,00

 

 

JUDr. Jaroslav Nejtek

     40 000,00

     48 000,00

 

 

JUDr. Radek Mach

     30 400,00

     36 480,00

 

 

Mgr. Petr Zach

1 927 500,00

2 313 000,00

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

1 475 393,00

1 770 471,60

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

   181 650,00

   217 980,00

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

   520 050,00

   624 060,00

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

   635 250,00

   762 300,00

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

   302 890,00

   302 890,00

6 560 621,60

2011

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

   637 811,50

   765 374,00

 

 

Dáňa, Pergl & Partneři

     15 600,00

     18 720,00

 

 

JUDr. Petr Balcar

     70 000,00

     84 000,00

 

 

JUDr. Josef Pavelka

     74 000,00

     88 800,00

 

 

Mgr. Petr Zach

2 137 050,00

2 564 460,00

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

1 856 772,00

2 228 125,99

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

-           

 

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

   756 000,00

   907 200,00

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

1 348 050,00

1 617 660,00

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

   551 100,00

   655 050,00

8 929 389,99

2012

doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.

     58 125,00

     69 750,00

 

 

Mgr. Ing. David Černý

       4 400,00

       5 280,00

 

 

JUDr. Karel Machánek

     17 250,00

     20 700,00

 

 

Mgr. Petr Zach

2 001 900,00

2 402 280,00

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

1 741 135,25

2 089 362,30

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

-           

 

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

   912 750,00

1 095 300,00

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

1 142 555,04

1 371 066,05

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

   547 800,00

   657 360,00

 

 

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

3 451 266,80

4 146 095,00

11 857 193,35

2013

Mgr. Petr Zach

1 733 850,00

2 097 958,50

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

1 766 915,20

2 137 967,39

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

-           

 

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

   826 950,00

1 000 613,50

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

   905 850,00

1 096 078,50

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

   536 250,00

   648 863,00

 

 

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

   421 636,80

   510 181,00

7 491 661,89

 

 

 

 

37 832 724,38

 

84.         Úřad v prvé řadě uvádí, že předmětem správního řízení je jednání zadavatele, které spočívá v poptání výše uvedených objemů právních služeb bez realizace předmětného zadávacího řízení podle zákona. Úřad konstatuje, že s ohledem na údaje podrobně shrnuté ve výše uvedené Tabulce č. 3 je zřejmé, že objemy plnění představujícího právní služby přesáhly v letech 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013 dolní finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel tak byl povinen poptat tyto služby jako veřejnou zakázku podle zákona.

85.         Úřad dále uvádí, že s ohledem na povinnost zadavatele sčítat u opakujícího se plnění jeho předpokládané hodnoty v průběhu účetního roku, vyhodnotil, že každý rok vzniká zadavateli nová povinnost určit předpokládanou hodnotu tohoto plnění a pokud tato hodnota přesáhne dolní hranici finančního limitu pro podlimitní veřejnou zakázku, je zadavatel povinen toto plnění zadat v souladu se zákonem. Úřad proto nahlíží na plnění poptávané v rámci jednoho roku jako na plnění, jehož poptáním mimo zákon se zadavatel v případě překročení dolního limitu pro podlimitní zakázku v součtu za celý rok dopustí právního deliktu.

86.         S ohledem na výše uvedené proto Úřad přistupoval k plnění, jež zadavatel poptával v rámci jednoho roku, jako k samostatné veřejné zakázce, jež byla zadána bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 zákona.

87.         Úřad proto nejprve v obecné rovině posoudí, zda lze plnění uvedené pro každý jednotlivý rok v Tabulce 3. považovat za skutky, jež naplňují skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 zákona.      

88.         Především je třeba uvést, že uvedené právní služby zadavatel poptával zcela mimo režim zákona, tedy bez použití jakéhokoli v úvahu připadajícího zadávacího řízení.

89.         K výše uvedenému Úřad uvádí, že pro stanovení postupu zadavatele podle zákona (tedy pro určení, zda vůbec je zadavatel povinen podle zákona postupovat, a pokud ano, pak jakým způsobem) je rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky (zde je třeba odkázat zejména na § 18 odst. 5 zákona, podle kterého zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu, tedy v případě veřejných zakázek na služby veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 000 000 Kč, k tomu srov. § 12 odst. 3 zákona), přičemž v souladu s konstantní judikaturou (Úřad zde odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173 či ze dne 26. 7. 2007, č. j. 2 Afs 198/2006‑69) platí, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických“. Ze strany zadavatele tak nesmí docházet k obcházení zákona, tj. k dělení předmětu veřejné zakázky (§ 13 odst. 3 zákona) za účelem jejího postupného zadávání méně formálními postupy (druhy zadávacích řízení) či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona vůbec.

90.         Pro určení skutečnosti, zdali se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku s týmž předmětem plnění, nebo o více samostatných veřejných zakázek s odlišnými druhy předmětů plnění (čemuž také musí odpovídat postup zadavatele při určování předpokládané hodnoty veřejné zakázky), je nutné zohlednit výše citovaný závěr Nejvyššího správního soudu, jenž byl v rozsudcích Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 86/2008 ze dne 13. 1. 2011 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 31/2011 ze dne 30. 9. 2011 vhodně aplikován na problematiku právních služeb. Jedná se tak zejména o část, kdy je Krajským soudem v Brně konstatováno, že »[v] případě všech smluv (na „poskytování právních služeb“, pozn. Úřadu) tedy měla být poskytována tatáž činnost – právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení návrhů smluv či účasti na jednání. Právní poradenství v této podobě je pak podle názoru soudu plněním svým charakterem „totožným či obdobným“ a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu. Smlouvy, které byly na toto plnění uzavírány, tak tvořily jedinou veřejnou zakázku Úřad konstatuje, že všechny služby, jež jsou předmětem tohoto řízení a jež jsou specifikovány v bodech 3., 4., 19. a 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí, představují právní služby ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí krajského soudu.

91.         Úřad nejprve posoudil charakter předmětu plnění jednotlivých smluv či objednávek uvedených v bodech 3., 4., 19. a 20. tohoto rozhodnutí s ohledem na obecné pravidlo, podle kterého jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno za úplatu, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je v rámci jednoho účetního období (viz dále) jedinou veřejnou zakázkou.

92.         V návaznosti na závěry citovaných rozsudků je třeba považovat za předmět veřejné zakázky samotné „poskytování právních služeb“, neboť se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele (zejména v oblasti správy nemovitostí, ke kterým vykonává vlastnická práva městská část Praha 2, administrace veřejných zakázek a obecného právního poradenství a právních konzultací) a jako takové jsou opakovaně poptávány v rámci jednoho účetního období, tj. kalendářního roku. Ve vztahu k citovanému účetnímu období (kalendářnímu roku) Úřad na vysvětlenou uvádí, že při své úvaze vychází zejména z názoru Nejvyššího správního soudu, jenž je uveden v bodu 28. shora citovaného rozsudku ze dne 30. 9. 2011, „[k]asační soud pak také přisvědčil krajskému soudu v jeho výkladu zákona o veřejných zakázkách a jeho aplikaci na zadávání právních služeb. Krajský soud dospěl ke správnému závěru, že poskytování právních služeb představuje jediný komplexní druh plnění, který, ač sjednán v několika smlouvách, tvoří předmět jediné veřejné zakázky. Limity veřejné zakázky tedy nelze hledat v předmětu plnění (z hlediska konkrétní náplně právních služeb), ale např. v ohraničení plnění rámcem časovým (jak navrhoval krajský soud např. obdobím jednoho roku).“, přičemž Úřad dodává následující.

93.         Úřad dále přistoupil k posouzení časové souvislosti šetřeného případu, především k odůvodnění, jaké úvahy jej vedou ke stanovení jednoho účetního roku jako rozhodného období pro spáchání jednoho deliktu. V souvislosti s citovaným názorem Nejvyššího správního soudu Úřad v intencích posuzované věci zohlednil ustanovení § 13 odst. 8 zákona a konstatuje, že s ohledem na průběžně poptávanou povahu předmětu plnění (právních služeb) pokládá roční „limit“ veřejné zakázky (na právní služby) za odpovídající smyslu a účelu zákona, jelikož se jedná o limit, který reflektuje ustanovení § 13 odst. 8 zákona a ke kterému se přiklonil i Nejvyšší správní soud. Úřad k této úvaze přistoupil, neboť objednávky na jednotlivé právní služby, příp. smlouvy o poskytování právní pomoci, byly uzavírány v průběhu několika let (2009-2013), a proto Úřad v souladu s předmětným ustanovením vztahuje časový aspekt ke smlouvám a objednávkám právních služeb, které byly poptávány v rámci jednoho účetního období, resp. kalendářního roku. Z tohoto důvodu Úřad lze též konstatovat, že k uzavírání příslušných smluv docházelo vždy v časově blízkém období, tj. v průběhu 12 měsíců kalendářního roku.

94.         Úřad k případné námitce ohledně vyjasnění, zda je plnění poptávané v jednom roce jednou veřejnou zakázkou či nikoliv, konstatuje, že se jedná o otázku irelevantní. Úřad totiž pochopitelně nevylučuje, že zadavatel mohl poptat právní služby, jež jsou předmětem tohoto řízení, tedy právní služby za rok 2009 až 2013, jako jednu veřejnou zakázku. Zadavatel by však musel předpokládanou hodnotu této veřejné zakázky stanovit s ohledem na předpokládaný objem a předpokládanou délku jejího trvání. Tato úvaha by byla čistě v diskreci zadavatele. Úřad však přezkoumává situaci, kdy zadavatel opakované plnění zadával zcela mimo režim zákona, proto musí pro právní kvalifikaci jednání zadavatele vycházet z taxativně stanovených povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek, včetně ustanovení § 13 odst. 8, dle kterého je zadavatel u opakovaného plnění povinen sčítat hodnotu tohoto plnění v průběhu účetního roku, kdy zadavatel na tuto svoji povinnost rezignoval vždy opakovaně každý nový účetní rok, a proto by i každý rok mohl porušit zákon a dopustit se správního deliktu.  

95.         Poté, co se Úřad vyjádřil k časovému hledisku, přistoupil k posouzení hlediska místního. Určení totožnosti šetřené věci z místního hlediska je v daném případě nesporné, neboť charakter předmětu plnění jednoznačně dopadá na oblast městské části Praha 2, příp. poskytování právních služeb pro téhož zadavatele na území České republiky.

96.         Úřad dále konstatuje, že ačkoliv v projednávané věci v bodech 90. a 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že právní služby představují z věcného hlediska totožné plnění, pro větší přehlednost následující argumentace rozlišil tři rozhodující oblasti poskytovaných právních služeb, a to zejména oblast týkající se správy nemovitostí, ke kterým vykonává vlastnická práva městská část Praha 2, oblast administrace veřejných zakázek a oblast obecného právního poradenství a právních konzultací. Proto v případě funkčního, resp. věcného hlediska, jež je pro danou věc rozhodné, Úřad uvádí, že se v šetřeném případě jedná o poptávání „právních služeb“ (právní pomoci) v oblasti správy nemovitostí, administrace veřejných zakázek a obecného právního poradenství, jež se považuje s ohledem na bod 28. citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2011 [„[k]rajský soud dospěl ke správnému závěru, že poskytování právních služeb představuje jediný komplexní druh plnění, který, ač sjednán v několika smlouvách, tvoří předmět jediné veřejné zakázky. Limity veřejné zakázky tedy nelze hledat v předmětu plnění (z hlediska konkrétní náplně právních služeb), ale např. v ohraničení plnění rámcem časovým (jak navrhoval krajský soud např. obdobím jednoho roku).“] za plnění stejného nebo srovnatelného druhu.

97.         Uvedené rozdělení odpovídá i obsahu vyjádření zadavatele ze dne 19. 3. 2014, ve kterém zadavatel uvádí typické činnosti pro jednotlivé oblasti právních služeb (viz bod 13. a 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

98.         Úřad proto uzavírá, že v právě projednávaném případě měl zadavatel poptávat právní služby jako předmět (vždy) jediné veřejné zakázky, přičemž byl v souladu s § 13 odst. 8 zákona povinen pro účely stanovení předpokládané hodnoty takovéto veřejné zakázky sčítat hodnotu všech souvisejících plnění poptávaných v průběhu jednoho účetního období, tj. zpravidla v rámci jednoho kalendářního roku. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že se při posuzování předmětné věci zabýval i následujícími úvahami. Zadavatel byl povinen stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 13 zákona, přičemž zvolil-li by si postup podle § 13 odst. 8 zákona, bylo jeho povinností stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za každý rok odděleně. Je třeba ale připustit skutečnost, že zadavatel mohl při zadání předmětné zakázky na služby využít i postupu podle § 11, resp. § 89 a násl., jež se týkají rámcové smlouvy. V tomto případě by zadavatel však předpokládanou hodnotu nemusel stanovit za každý rok zvlášť, ale v souladu s §14 a § 15 odst. 1 zákona na dobu delší. Uvedená možnost však zadavatele, došlo-li by k překročení limitu pro podlimitní veřejnou zakázku jedním z uvedených způsobů, nadále nezbavovala povinnosti předmět šetřené věci (poptávané právní služby) zadávat v některém z úvahu připadajících druhů zadávacího řízení. Úřad však ve svých úvahách zohlednil jako rozhodné hledisko jednoho roku v souladu s ustanovením § 13 odst. 8 zákona, jelikož se jedná o nejmenší možný časový interval, ke kterému zákon povinnost sčítat hodnotu opakovaného plnění vztahuje.

99.         Úřad následně přistoupil k určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť ta je pro určení, zda byl zadavatel povinen postupovat při zadání předmětné zakázky podle zákona, rozhodná.

100.     Jak v průběhu šetřeného případu vyplynulo, uhradil zadavatel vybraným poskytovatelům právních služeb za poskytnutá plnění v roce 2009 částku 2 993 857,55 Kč, v roce 2010 částku 6 560 621,60 Kč, v roce 2011 částku 8 929 389,99 Kč, v roce 2012 11 857 193,35 Kč a v roce 2013 částku 7 491 661,89 Kč (blíže Tabulka č. 3).

101.     Úřad v souvislosti s určením předpokládaných hodnot veřejných zakázek na poptávané právní služby (za jednotlivé roky 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013) uvádí, že v průběhu šetřeného časového rozmezí let 2009-2013 došlo ke snížení dolního finančního limitu pro podlimitní veřejné zakázky na služby z původních 2 000 000 Kč bez DPH na 1 000 000 Kč bez DPH. V této souvislosti je však třeba vzít v úvahu ústavní pravidlo, které je zakotveno v čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, tedy pravidlo, kterým je založena výjimka z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, jež se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 6 A 126/2002 ze dne 27. 10. 2004 dovodil, že „[ú]stavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“ Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011 ze dne 21. 3. 2012 či v rozsudku č. j. 2 Afs 64/2012 ze dne 12. 4. 2013.

102.     Úřad proto v šetřeném případě aplikoval zásadu zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil stanovení předpokládané hodnoty u podlimitní veřejné zakázky na služby podle pozdějšího znění zákona, neboť v době zahájení správního řízení (4. 3. 2014) bylo již v účinnosti zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., které navýšilo dolní finanční limity pro podlimitní veřejné zakázky na služby z hodnoty 1 000 000 Kč bez DPH na 2 000 000 Kč bez DPH. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že podlimitní veřejnou zakázkou na služby rozumí v rozmezí let 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013 takovou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne částku 2 000 000 Kč bez DPH.

103.     V rámci posouzení šetřeného případu se Úřad dále zabýval povinností zadavatele postupovat v souladu s ustanovením § 13 odst. 8 zákona, tzn. sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících plnění (služeb), které hodlá pořídit v průběhu účetního období (kalendářního roku).

104.     Jak vyplývá z jazykového výkladu citovaného ustanovení, je zadavatel na základě pravidla uvedeného v § 13 odst. 8 zákona povinen sčítat předpokládané hodnoty takových veřejných zakázek na služby, které jsou obdobné a spolu související a které navíc hodlá pořídit v průběhu účetního období. Zde Úřad dodává, že nelze toto pravidlo vykládat tak, že se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky mají kalkulovat pouze ta plnění, u nichž má zadavatel předem naprostou jistotu, že je bude v průběhu jednoho účetního období určitě také poptávat. Takovýto výklad by byl natolik zužující, že by odporoval smysluplné aplikaci zákona a jeho cíli, tedy samotnému efektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Naopak musí zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty na opakující se nebo trvající služby zohlednit skutečnou cenu odpovídající rozsahu, v jakém byly zadavateli poptávané služby stejného nebo obdobného druhu (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí) poskytovány během posledních 12 měsíců (blíže ustanovení § 15, resp. § 14 odst. 3 zákona) upravenou o změnu v množství a cenách, které může zadavatel během nadcházejících 12 měsíců očekávat. To v posuzovaném případě znamená, že pokud zadavatel věděl, že od roku 2009 hradil vybraným poskytovatelům právních služeb za poptávané služby vždy částky převyšující horní finanční limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu (roční souhrn uhrazeného plnění za rok 2009 představuje částku 2 993 857,55 Kč včetně DPH), bylo jeho povinností předmět šetřené zakázky nejméně od roku 2010 zadávat. Z hodnot uvedených v Tabulce č. 3 pak plyne, že uvedená skutečnost je o to markantnější v letech následujících (2011, 2012 a 2013), neboť se platby zadavatele uskutečněné za poskytnuté právní služby každoročně navyšovaly (blíže bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

105.     K námitce zadavatele (bod 36. a 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že tento neznal přesný objem a obsah poskytovaných služeb a nebylo jej možno předvídat, Úřad znovu konstatuje, že pro právní posouzení věci z hlediska obsahu poptávaných služeb není podstatné, jakých konkrétních otázek a problémů se právní poradenství mělo týkat, neboť je na něj v souladu s právním názorem obsaženým ve výše citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně pohlíženo jako na plnění stejného či srovnatelného druhu (blíže bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k tomuto dále poznamenává, že co se týká námitky, že zadavatel neznal, resp. nemohl znát, přesný objem poptávaných právních služeb, Úřad toto tvrzení zadavatele nijak nezpochybňuje, respektive netvrdí, že zadavatel mohl a měl znát přesný objem a druh všech právních služeb poptávaných v účetním roce. Ostatně, jak zadavatel správně uvádí, tento požadavek by byl zcela nesmyslný. Úřad však konstatuje, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nelze zadavateli přisvědčit v tom, že neměl představu, že částka, kterou vynakládá pravidelně na právní služby je menší, než výše dolního finančního limitu stanoveného v zákoně pro podlimitní veřejnou zakázku, jelikož, jak ukazuje Tabulka č. 3, minimálně od roku 2009 tomu tak nebylo Jelikož se jedná o veřejnou zakázku na služby, bylo povinností zadavatele postupovat při stanovení předpokládané hodnoty v souladu s § 13 odst. 8, resp. § 15 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 3 zákona, podle kterého se předpokládaná hodnota (cena) předmětu veřejné zakázky určí na základě skutečné celkové ceny obdobných služeb, které byly zadavatelem zadány v předcházejícím kalendářním roce (anebo v předcházejících 12 měsících) upravené o očekávané změny v množství anebo v ceně v následujících 12 měsících. V projednávaném případě tedy muselo být zadavateli minimálně v roce 2010 jasné, že objem právních služeb, které v účetním roce 2010 poptává, přesahuje hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu. Jelikož zadavatel v šetřeném případě znal souhrnné objemy plnění za poskytované právní služby (za roky 2009-2013), přičemž též věděl, že objem těchto plnění narůstá (roky 2010, 2011, 2012) a je třeba tyto očekávané změny v cenách zahrnout do stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro nadcházející rok. Úřad proto v obecné rovině odmítá předmětnou námitku zadavatele jako nedůvodnou, přičemž se k ní vrátí i v rámci odůvodnění výroku V. tohoto rozhodnutí. Pro úplnost Úřad dodává, že vzhledem k charakteru poskytovaného plnění, tj. pořízení opakujících se (právních) služeb s obdobným předmětem plnění, měl zadavatel prostředek, jak tyto služby zadat v souladu se zákonem, aniž by znal jejich přesný obsah a objem. Právě pro tyto situace zákonodárce zakotvil do zákona ustanovení týkající se rámcové smlouvy, jejímž použitím by zadavatel zadal projednávané právní služby zcela v souladu se zákonem.

106.     S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že nelze na poskytované právní služby pohlížet tak, že by se jednalo o nečekané, nepředvídatelné či nepředvídané plnění, neboť má Úřad za prokázané, že zadavatel v letech 2009-2013 vynakládal finanční prostředky na tyto služby v částkách, které za jednotlivé roky převyšovaly hranici pro podlimitní veřejnou zakázku na služby (2 000 000 Kč bez DPH), čímž v souladu s § 13 odst. 8 zákona vznikla zadavateli povinnost nejméně od roku 2010 postupovat při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak, aby u plnění shodného nebo spolu souvisejícího pokryla předpokládaná hodnota všechny (právní) služby, které zadavatel hodlá v průběhu účetního období pořídit. V důsledku konstatovaného dochází Úřad k závěru, že zadavatel svým postupem rezignoval na zjištění a stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v souladu s § 13 odst. 8 zákona, příp. § 15 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 3 zákona, čímž v rozporu s § 13 odst. 3 zákona došlo k rozdělení předmětu veřejné zakázky v jednotlivých letech 2010, 2011, 2012 a 2013 tak, že poptal právní služby od vybraných poskytovatelů právních služeb (advokátů a advokátních kanceláří) bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v § 21 zákona. Uvedeným postupem zadavatele tak došlo ke spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona za jednotlivé roky 2010, 2011, 2012 a 2013.

107.     Jelikož Úřad dospěl k výše uvedenému závěru, že postup zadavatele byl učiněn v rozporu se zákonem, čímž došlo k naplnění jednoho ze znaků skutkové podstaty správních deliktů podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona (přičemž Úřad se bude naplněním dalších znaků skutkové podstaty těchto deliktů případně zabývat dále), přistoupil Úřad nejprve k posouzení námitky zadavatele týkající se možné aplikace obecné výjimky zachycené v platných a účinných směrnicích a „transponované“ v platném (ale doposud neúčinném) znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále jen „ZZVZ“ (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť ta může mít na posouzení odpovědnosti zadavatele za správní delikt v otázce naplnění materiální stránky správního deliktu zásadní vliv.

K VÝROKU I. a II. ROZHODNUTÍ

Relevantní ustanovení právních předpisů

108.     Podle ustanovení § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)         zjednodušené podlimitní řízení,

b)         otevřené řízení,

c)         užší řízení,

d)         jednací řízení s uveřejněním,

e)         jednací řízení bez uveřejnění,

f)         řízení se soutěžním dialogem,

g)         řízení o inovačním partnerství,

h)         koncesní řízení, nebo

i)          řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

109.     Podle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby

1)         které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

2)         které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

3)         které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu[13] v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

4)         při kterých na základě jiného právního předpisu[14], byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc,

110.     Podle ustanovení § 129 odst. 1 ZZVZ ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

111.     V příloze č. 4 k ZZVZ se v kategorii 8. seznamu služeb, které se zadávají ve zjednodušeném režimu podle § 129, uvádí „[p]rávní služby nevyloučené podle § 29 písm. k)“.

112.     Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Právní posouzení

113.     Úřad nejprve s ohledem na námitku zadavatele uvedenou v bodu 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí předestírá, že dne 29. 4. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován ZZVZ, který tak ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nabyl platnosti. Úřad proto v prvé řadě posoudil, jaké dopady má platnost nového právního předpisu na projednávaný případ.

114.     Ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ představuje obecnou výjimku, podle které není zadavatel povinen určité druhy právních služeb zadávat v zadávacím řízení, tedy postupem podle ZZVZ. Může se tak jednat o právní služby poskytované advokáty (advokátními kancelářemi) zadavateli, u kterých na rozdíl od úpravy obsažené ve stávajícím zákoně, resp. v zákonném znění, které bylo platné v době uzavírání šetřených objednávek právních služeb a smluv na poskytování právní pomoci, je třeba pečlivě zkoumat jejich povahu a rozsah.

115.     Podle čl. 40 odst. 6 Listiny trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Z právě uvedeného je zřejmé, že počínaje 1. 10. 2016, kdy ZZVZ nabude dle svého § 279 odst. 1 účinnosti, by bylo třeba jednání zadavatele v tomto ohledu posoudit právě podle příznivější úpravy obsažené v ZZVZ, podle které nebude jednání spočívající v poptávání určitých druhů právních služeb [vymezených § 29 písm. k) ZZVZ] mimo zadávací řízení naplňovat formální znaky skutkové podstaty některého ze správních deliktů (protože zadavatel nově nebude povinen tyto druhy právních služeb zadávat v zadávacím řízení, a jejich poptáváním mimo zadávací řízení tak vůbec neporuší zákon, čímž je vyloučeno naplnění skutkové podstaty jakéhokoli správního deliktu dle ZZVZ), a zadavateli tak za něj nebude moci být uložena sankce.

116.     Dle názoru Úřadu je však třeba k nové úpravě ZZVZ přihlížet již před nabytím její účinnosti, a to z pohledu naplnění materiální stránky případného správního deliktu podle zákona (za situace, kdy by totéž jednání nenaplňovalo znaky správního deliktu podle ZZVZ), následujícím způsobem.

117.     Lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Z tohoto závěru však nelze dovodit, že by k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty správního deliktu došlo vždy, když je naplněn formální znak správního deliktu jednáním osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. Je nutné zdůraznit, že veškeré okolnosti musí být posuzovány v každém konkrétním případě jednotlivě. Nelze vyslovovat žádné paušální závěry o míře společenské nebezpečnosti předmětného jednání zadavatele. Je nutné se tedy při vědomí toho, že zákonodárce s platností zákona dal jasně najevo svůj záměr nesankcionovat určité jednání, tzn., že určité jednání není vnímáno jako společensky závadné, zabývat důsledně i tím, zda je naplněna též materiální stránka deliktu. Jestliže existují významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt.

118.     Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2012 sp. zn. 9 As 34/2012 „[v] zásadě (…) platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (…) Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96).

119.     Ze shora uvedeného je nepochybné, že má-li Úřad posuzovat jednání zadavatele, které naplňuje formální znaky skutkové podstaty správního deliktu podle zákona, nemůže v žádném případě přehlédnout, že již nabyla platnosti právní úprava, ve které zákonodárce jednoznačně vyjádřil záměr takové jednání [tedy poptávání právních služeb odpovídajících vymezení uvedenému v § 29 písm. k) ZZVZ mimo zákonem upravený režim zadávacího řízení] dovolit, a tedy jej napříště jako správní delikt netrestat, jinými slovy dovolením takového jednání vyjádřil nepochybně své přesvědčení, že dané jednání není společensky závadné.

120.     Platí-li tedy, že na základě publikovaného ZZVZ počínaje 1. 10. 2016 nebude [v rozsahu poptávání právních služeb vymezených v § 29 písm. k) ZZVZ] jednání zadavatele naplňovat formální znaky skutkové podstaty některého ze správních deliktů upravených v ZZVZ, a nebude tak možné za něj uložit sankci, jedná se o takovou skutečnost, která nepochybně odůvodňuje to, aby se Úřad ve smyslu shora uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu společenskou nebezpečností jednání zadavatele podrobně zabýval, přičemž nezbývá než konstatovat, že neexistuje žádný rozumný důvod, pro který by Úřad mohl shledat společenskou nebezpečnost (tedy materiální znak správního deliktu) v jednání, které podle platné (byť ne doposud účinné) právní úpravy žádné typové nebezpečnosti nedosahuje.

121.     S ohledem na vše shora uvedené má proto Úřad za to, že v důsledku nabytí platnosti ZZVZ nelze spatřovat správní delikt v jednání zadavatele, které sice naplňuje formální znaky skutkové podstaty správního deliktu podle zákona, avšak zároveň nenaplňuje formální znaky skutkové podstaty některého ze správních deliktů upravených v ZZVZ, neboť v takovém jednání již nelze spatřovat společenskou nebezpečnost, a není tak dána materiální stránka správního deliktu.

122.     Ze shora uvedeného důvodu Úřad nejdříve přistoupil k posouzení toho, zda obecná výjimka uvedená v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ dopadá na šetřený případ, případně v jakém rozsahu lze zadavatelem poptávané právní služby pod tuto výjimku podřadit. K tomu uvádí Úřad následující.

 

 

Výklad výjimky podle § 29 písm. k) ZZVZ

123.     Úřad s ohledem na výše uvedené posoudil jednání zadavatele, které je předmětem správního řízení, s ohledem na platnou právní úpravu obsaženou v ZZVZ, přičemž pokud by jednání zadavatele podle této nové právní úpravy již nebylo správním deliktem (právní úprava by byla pro zadavatele příznivější), nebyla by – s ohledem na výše uvedené – ve vztahu k tomuto jednání, byť by se jednalo o postup v rozporu se (stávajícím) zákonem o veřejných zakázkách, dána materiální stránka správního deliktu, a v tomto rozsahu by tedy bylo na místě správní řízení vedené o možném spáchání správního deliktu zastavit podle ustanovení § 117a písm. d) zákona, popřípadě konstatovat, že se zadavatel správního deliktu nedopustil. 

124.     Úprava poptávání právních služeb, jež je ostatně předmětem projednávaného případu, doznala v rámci ZZVZ značných změn. Úřad proto v prvé řadě obecně vyloží, jak právní úprava obsažená v ZZVZ pojímá veřejné zakázky na právní služby a v jakém režimu podle zákona musí být tyto služby zadávány.

125.     Zákon o zadávání veřejných zakázek v prvé řadě vyjímá část právních služeb z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. Podle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, (1) které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, (3) které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo (4) při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.“ Zbylé právní služby se pak dle ZZVZ mohou zadávat ve zjednodušeném režimu podle části páté zákona, jelikož dle ustanovení § 129 odst. 1 ZZVZ se ve zjednodušeném režimu zadávají mimo jiné i veřejné zakázky na jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, ve které jsou právě právní služby nevyloučené podle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ uvedeny.

126.     Úřad tedy konstatuje, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek existují dva režimy pro zadávání veřejných zakázek na právní služby, přičemž volba tohoto režimu záleží na povaze předmětu veřejné zakázky, tedy na konkrétní povaze právní služby. Část právních služeb podle ZZVZ není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona, tzn. lze využít zákonodárcem poskytnuté obecné výjimky. Právní služby, které svým charakterem neodpovídají výjimce dle § 29 písm. k) ZZVZ, je pak zadavatel i podle ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení dle zákona, přičemž je oprávněn postupovat ve zjednodušeném režimu. Úřad proto dále přistoupí k výkladu ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, aby určil, které právní služby svou povahou spadají pod tuto výjimku a jejichž zadávání tedy zákonodárce do budoucna nepožaduje zadávat v zadávacím řízení podle zákona.

127.     S ohledem na skutečnost, že v projednávaném případě byly všechny právní služby poskytnuté na základě smluv a objednávek uvedených v bodech 3., 4., 19. a 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí ze strany zadavatele poptávány bez jakéhokoliv zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že podle ZZVZ by takový postup byl v souladu se zákonem, pokud by ovšem všechny tyto právní služby spadaly svým charakterem pod výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. V případě takových právních služeb, které svým charakterem ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ neodpovídají, by však nebyla právní úprava ZZVZ pro pachatele deliktu v projednávaném případě příznivější, jelikož i podle ZZVZ by byl zadavatel povinen takové právní služby zadávat, přičemž svým skutečným postupem při jejich poptávání (které, jak již bylo řečeno, provedl zcela mimo režim zákona) by nedostál ani povinnostem, které ZZVZ stanovuje pro zjednodušený režim.  

128.     Úřad proto dále přistoupil k obecnému výkladu použití ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, přičemž následně posoudí, které z právních služeb, jež jsou předmětem tohoto správního řízení, spadají do kategorie právních služeb, jež se dle ZZVZ nemusí zadávat v žádném z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení.

129.     Úřad při výkladu uvedené výjimky vychází z obecného pravidla, že výjimky z povinnosti zadavatele postupovat v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně. Tento přístup Úřadu plyne ze skutečnosti, že důsledkem aplikace výjimky na konkrétní případ je stav, kdy se dané plnění nemusí zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Dochází tak k situaci, kdy veřejné prostředky, jež budou za toto plnění zaplaceny, nebudou vynaloženy na základě otevřené a transparentní hospodářské soutěže, která je základním prostředkem k dosažení efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, které je hlavním účelem a smyslem regulace veřejného zadávání. Restriktivní výklad výjimek přitom zaručuje, že z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení, tedy způsobem, který je pro dosažení stavu efektivní hospodářské soutěže určen, budou vyňaty pouze ty případy, které zákonodárce explicitně vymezil.

130.     Pokud jde o restriktivní výklad výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem, který znamená zajištění hospodářské soutěže, Úřad odkazuje na skutečnost, že tuto doktrínu již aprobovala i judikatura, a to jak národní, tak evropská, a to zejména ve vztahu k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). Na úrovni práva Evropské unie restriktivní přístup k použití JŘBU, tedy nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, judikoval Soudního dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 14. 9. 2004 ve věci C-385/02, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:2004:522, kde Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení směrnic, která umožňují výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek (a za takovou výjimku v dané věci Soudní dvůr považoval právě „odklon“ od přísnějšího postupu formou jednacího řízení bez uveřejnění), musí být vykládána restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky nese ten, kdo se jich dovolává.

131.     Obdobnost restriktivního pojetí prokazování podmínek pro aplikaci výjimky plynulo i z dřívější rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, a to z rozsudku ve věci C-199/85, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:1987:115, ze dne 10. 3. 1987 a z rozsudku ve věci C-71/92, Komise proti Španělsku, ECLI:EU:C:1993:890, ze dne 17. 11. 1993, čímž lze konstatovat, že se se jedná ze strany Soudního dvora Evropské unie o pojetí konstantní.

132.     Úřad proto k posouzení předmětného případu přistoupil s ohledem na právě uvedené doktrinální východisko, neboť má za to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k aplikaci výjimky se dají plně vztáhnout i na Úřadem šetřený případ, respektive případy.

133.     Dle prvního bodu výjimky upravené v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ nemusí zadavatel zadávat v zadávacím řízení právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. Úřad konstatuje, že povaha právních služeb, jež spadají pod tuto část výjimky, je z jazykového výkladu zcela jasná. Jedná se o právní služby, které spočívají v zastoupení klienta advokátem před soudem, správním orgánem, či jiným orgánem, vyjmenovaným v příslušném ustanovení. Obecně je pro použití této části výjimky potřeba, aby právní služba, která je předmětem veřejné zakázky, naplňovala následující kritéria: (1) předmětem veřejné zakázky je zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), respektive (s ohledem na zákaz diskriminace členských států EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace) další fyzická osoba, která je oprávněna poskytovat v České republice za podmínek stanovených zákonem o advokacii a způsobem v něm uvedeným právní služby ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii (dále jen „advokát“).

134.     Druhý bod výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku na právní služby v zadávacím řízení se vztahuje na právní služby, které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v první části výjimky, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky. Úřad konstatuje, že v případě této výjimky se jedná o dvě samostatné situace, na které tato výjimka dopadá, respektive se jedná o dvě samostatné výjimky. První věta tohoto bodu dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem jsou služby spočívající v přípravě na řízení dle prvního bodu výjimky, tedy řízení, ve kterém je zadavatel zastoupen advokátem a (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát. Druhá věta tohoto bodu výjimky dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem je věc (ve smyslu kauza, nikoliv věc ve smyslu občanského zákoníku), u které okolnosti nasvědčují tomu, že se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky a (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát.

135.     Úřad konstatuje, že pro potřeby dalšího posouzení skutkového stavu je potřeba podrobně vyložit, jaké právní služby patří pod druhý bod výjimky, přičemž dle názoru Úřadu se zejména v tomto případě, kdy samotný text ustanovení jasné vodítko neposkytuje, uplatní výše zmíněný restriktivní výklad.

136.     Důvodová zpráva k ZZVZ k výjimce uvedené v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ uvádí, že „[d]ůvodem pro výjimku je specifická povaha právních služeb, jejichž poskytování je zejména ve sporných případech postaveno na důvěře mezi zadavatelem (klientem) a dodavatelem (advokátem), kterou není možné hodnotit na základě objektivních kritérií. U naléhavých případů je navíc zcela nezbytné, aby zadavatel co nejrychleji reagoval na vzniklou potřebu právního zastoupení, což mu formalizovaný postup podle zákona neumožňuje“. Úřad uvádí, že právě specifický vztah mezi klientem a advokátem a potřeba pružně reagovat na vzniklé spory je základním smyslem zakotvení této výjimky, který by měl být určující ve výkladu pojmů u jejího druhého bodu.

137.     Úřad obecně uvádí, že ustanovení § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ musí být vykládáno v kontextu celé výjimky, tedy v kontextu ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ. Tedy tak, že pokud druhá část výjimky odkazuje na řízení uvedené v bodě 1., je potřeba ji vykládat právě v jejím kontextu a jako činnost realizovanou v úzké spojitosti s konkrétním řízením podle bodu 1.

138.     Pokud tedy ZZVZ hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu, která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje definici řízení v bodě 1, přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení připravuje (bod 2. výjimky), musí být ten stejný advokát, který následně zadavatele v řízení zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování, jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.

139.     Stejným způsobem se pak dle Úřadu musí vykládat i ustanovení věty druhé, kdy „okolnosti nasvědčují tomu, že se věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení v bodě 1,“ a to právě v kontextu skutečnosti, že základním účelem vyjmutí těchto právních služeb z povinnosti zadávat v zadávacím řízení podle ZZVZ je právě následné zastupovaní klienta (tedy zadavatele) advokátem v řízení. Aby se tedy dalo hovořit o právních službách, které se s vysokou pravděpodobností stanou předmětem řízení, musí se jednat o vymezené řízení, které v takovém případě může nastat – zadavatel tedy může na základě této části výjimky poptat pouze takové právní služby, u kterých je konkrétně definovaná hrozba vzniku konkrétního řízení, ve kterém bude zadavatel zastupován advokátem, který činí předchozí kroky podle věty druhé. Tuto část výjimky naopak nelze použít na případy, kdy je hrozba vzniku takového řízení neurčitá, například co se do subjektu či objektu týče, a není tedy jasné dáno konkrétní řízení, v němž by advokát zadavatele (klienta) zastupoval.

140.     Nelze též přehlížet, že ZZVZ dále v rámci věty druhé bodu 2. obsahuje pojem „s vysokou pravděpodobností“. Úřad i v této části odkazuje na důvodovou zprávu k ZZVZ, která říká, že „(…) je třeba upozornit na skutečnost, že předmětná výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí vysoká pravděpodobnost shora uvedených sporů (např. zpracování běžných smluv).“ Aby se dalo konstatovat, že se věc stane předmětem řízení s vysokou pravděpodobností, nepostačí pouze samotná pravděpodobnost, že se věc stane předmětem řízení, ale tato míra pravděpodobnosti musí být dle zákonodárce v kvalitě „vysoké“. Pokud by tomu okolnosti případu nenasvědčovaly, nebylo by možné dovodit, že byly splněny takové podmínky pro aplikaci této výjimky. Pokud by Úřad přistoupil na výklad, dle kterého je možné výjimku použít i tehdy, pokud není konkrétně daná hrozba vzniku řízení a žádné okolnosti tomu nenasvědčují, dovedeno do absurdního výkladu by pod tuto výjimku spadalo v podstatě každé právní jednání, jelikož téměř každé právní jednání se může stát předmětem některého z řízení uvedených v bodě 1.

141.     Úřad pro přehlednost shrnuje, na základě jakých podmínek může zadavatel využít výjimky podle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. Musí se jednat o takové služby, které poskytuje advokát jako zástupce klienta v konkrétně určeném řízení, respektive se musí jednat o úkony, které tento advokát poskytuje v rámci přípravy na toto řízení či se jedná o úkony, u kterých je konkrétní, reálná a vysoká pravděpodobnost vzniku takového řízení, přičemž v případě úkonů, které nejsou přímo zastoupením, se musí vždy jednat o úkony, které mají konkrétní návaznost na konkrétní a určité řízení, splňující definici řízení, na něž se výjimka (podle bodu 1.) vztahuje.

142.     Na základě shora uvedeného výkladu přistoupil Úřad k posouzení toho, zda je možné zadavatelem některé poptávané právní služby v rozmezí let 2009-2013 podřadit pod vybraná ustanovení [§ 29 písm. k) bod 1. a 2.] ZZVZ týkající se obecných výjimek na právní služby. K tomuto uvádí Úřad následující.

143.     Úřad se nejprve zabýval věcným obsahem jednotlivých právních služeb, jež byly zadavateli poskytovány vybranými advokáty, resp. advokátními kancelářemi. V intencích šetřené věci Úřad konstatuje, že v dané věci rozlišil tři základní oblasti poskytovaných právních služeb, a to zejména oblast týkající se správy nemovitostí, ke kterým vykonává vlastnická práva městská část Praha 2, oblast administrace veřejných zakázek a část obecného právního poradenství a právních konzultací, jež svojí orientací nezasahují do žádné z předešlých oblastí.

K právním službám týkajících se oblasti správy nemovitostí

144.     Z podkladů pro rozhodnutí, které Úřad shromáždil, plyne, že předmětem právních služeb poskytovaných v oblasti správy nemovitostí bylo konkrétně zastupování zadavatele advokáty na základě plných mocí ve věcech podání výpovědi z nájmu bytu, žaloby o vyklizení bytu, zastupování v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vymáhání dluhu včetně podání žaloby o zaplacení dluhu, případně podání návrhu na nařízení exekuce a zastupování zadavatele ve věci podání přihlášky do insolvenčního řízení. Jde tak podle názoru Úřadu (s ohledem na restriktivní výklad shora uvedený) o situace, při kterých dochází k zastupování zadavatele před soudem nebo také, při nichž reálně hrozí vysoká pravděpodobnost sporů mezi žalovanými subjekty (fyzickými i právnickými osobami), resp. tyto spory reálně nastaly, a zadavatelem. Je proto kladen zvláštní důraz na důvěrnou povahu vztahu mezi advokátem a jeho klientem (zadavatelem), čímž je dána specifičnost právního zastoupení, které je zákonodárcem vyžadováno pro uplatnění výjimky uvedené v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ nebo také v § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ.

145.     Úřad proto konstatuje, že všechny činnosti právních zástupců zadavatele přiřaditelné k výkladu citované výjimky, tedy konkrétně právní služby poskytované zadavateli na základě těchto smluv a objednávek v roce 2009:

  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 14. 1. 2009, 4. 2. 2009, 5. 2. 2009, 12. 2. 2009, 9. 3. 2009, 2. 4. 2009, 17. 4. 2009, 22. 4. 2009, 23. 4. 2009, 11. 6. 2009, 17. 6. 2009, 8. 7. 2009, 30. 7. 2009, 6. 8. 2009, 20. 8. 2009, 27. 8. 2009, 31. 8. 2009, 8. 9. 2009, 11. 9. 2009, 15. 9. 2009, 21. 9. 2009, 22. 9. 2009, 23. 9. 2009, 25. 9. 2009, 1. 10. 2009, 13. 10. 2009, 30. 10. 2009, 11. 11. 2009, 30. 11. 2009,
  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených mezi zadavatelem a Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 19. 1. 2009, 4. 5. 2009, 29. 5. 2009, 22. 7. 2009, 23. 7. 2009, 24. 7. 2009, 7. 8. 2009, 10. 8. 2009, 25. 8. 2009, 9. 9. 2009, 14. 9. 2009, 15. 10. 2009, 27. 11. 2009,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) uzavřené dne 6. 2. 2009 mezi zadavatelem a JUDr. Ing. Miroslavem Pavlovským, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 7. 1. 2009, 8. 4. 2009, 20. 4. 2009, 23. 4. 2009, 4. 6. 2009, 8. 6. 2009, 24. 6. 2009, 14. 7. 2009, 17. 9. 2009, 7. 10. 2009, 22. 10. 2009, 2. 11. 2009, 1. 12. 2009, 3. 12. 2009, 14. 12. 2009,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009 mezi zadavatelem a JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 23. 2. 2009, 2. 3. 2009, 9. 3. 2009, 11. 3. 2009, 14. 4. 2009, 11. 5. 2009, 20. 5. 2009, 1. 6. 2009, 8. 6. 2009, 8. 7. 2009, 24. 8. 2009, 17. 9. 2009, 13. 10. 2009, 22. 10. 2009, 29. 10. 2009, 23. 11. 2009 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 25. 8. 2009, a
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008 mezi zadavatelem a JUDr. Kateřinou Šímovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 23. 2. 2009, 27. 3. 2009, 30. 4. 2009, 31. 5. 2009, 17. 9. 2009, 24. 9. 2009, 13. 10. 2009, 4. 11. 2009 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 10. 8. 2009 a 6. 10.2009,

v roce 2010:

  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 1. 2010, 26. 1. 2010, 1. 2. 2010, 25. 2. 2010, 26. 2. 2010, 4. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 11. 3. 2010, 1. 4. 2010, 7. 4. 2010, 8. 4. 2010, 12. 4. 2010, 22. 4. 2010, 23. 4. 2010, 30. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 25. 5. 2010, 10. 6. 2010, 11. 6. 2010, 24. 6. 2010, 29. 6. 2010, 8. 7. 2010, 15. 7. 2010, 28. 7. 2010, 3. 8. 2010, 4. 8. 2010, 6. 8. 2010, 19. 8. 2010, 24. 8. 2010, 27. 8. 2010, 6. 9. 2010, 9. 9. 2010, 13. 9. 2010, 23. 9. 2010, 6. 10. 2010, 8. 10. 2010, 12. 10. 2010, 14. 10. 2010, 22. 11. 2010, 8. 12. 2010, 10. 12. 2010, 14. 12. 2010 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 22. 2. 2010,
  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 1. 2010, 11. 1. 2010, 8. 2. 2010, 17. 2. 2010, 22. 2. 2010, 9. 3. 2010, 8. 3. 2010, 10. 3. 2010, 18. 3. 2010, 6. 4. 2010, 10. 4. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 3. 5. 2010, 4. 5. 2010, 13. 5. 2010, 20. 5. 2010, 8. 6. 2010, 16. 6. 2010, 18. 6. 2010, 21. 6. 2010, 28. 6. 2010, 19. 7. 2010, 20. 7. 2010, 27. 7. 2010, 29. 7. 2010, 4. 8. 2010, 12. 8. 2010, 20. 8. 2010, 24. 8. 2010, 30. 8. 2010, 1. 9. 2010, 20. 9. 2010, 4. 10. 2010, 15. 10. 2010, 4. 11. 2010, 15. 11. 2010, 24. 11. 2010, 3. 12. 2010, 9. 12. 2010, 30. 12. 2010,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0935/2008/OP) uzavřené dne 6. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Ing. Miroslavem Pavlovským, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 1. 2010, 20. 1. 2010, 27. 1. 2010, 3. 2. 2010, 15. 2. 2010, 2. 3. 2010, 11. 3. 2010, 15. 3. 2010, 13. 4. 2010,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 21. 1. 2010, 12. 2. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 28. 4. 2010, 12. 5. 2010, 2. 6. 2010, 8. 6. 2010, 11. 6. 2010, 23. 6. 2010, 14. 7. 2010, 13. 9. 2010, 8. 10. 2010, 26. 10. 2010,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 22. 2. 2010, 2. 3. 2010, 15. 3. 2010, 23. 3. 2010, 30. 3. 2010, 12. 4. 2010, 15. 4. 2010, 5. 5. 2010, 10. 5. 2010, 27. 5. 2010, 8. 6. 2010, 23. 6. 2010, 13. 7. 2010, 23. 7. 2010, 24. 8. 2010, 9. 9. 2010, 12. 10. 2010, 15. 11. 2010, 13. 12. 2010 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 30. 6. 2010, 16. 12. 2010, 20. 7. 2010, 20. 8. 2010, 1. 12. 2010, 15. 12. 2010 a 28. 12. 2010,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 25. 5. 2010, 8. 6. 2010, 30. 6. 2010, 22. 7. 2010, 23. 7. 2010, 30. 8. 2010, 3. 11. 2010 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 21. 10. 2010,

v roce 2011:

  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 13. 1. 2011, 17. 1. 2011, 20. 1. 2011, 21. 1. 2011, 25. 1. 2011, 21. 2. 2011, 24. 2. 2011, 25. 2. 2011, 25. 3. 2011, 26. 4. 2011, 28. 4. 2011, 12. 5. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 26. 5. 2011, 27. 5. 2011, 14. 6. 2011, 21. 6. 2011, 22. 6. 2011, 24. 6. 2011, 28. 6. 2011, 12. 7. 2011, 21. 7. 2011, 11. 8. 2011, 2. 9. 2011, 5. 9. 2011, 5. 10. 2011, 6. 10. 2011, 7. 10. 2011, 21. 10. 2011, 7. 12. 2011,
  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 6. 1. 2011, 11. 1. 2011, 17. 1. 2011, 18. 1. 2011, 1. 2. 2011, 16. 2. 2011, 18. 2. 2011, 22. 2. 2011, 23. 2. 2011, 25. 2. 2011, 1. 3. 2011, 2. 3. 2011, 9. 3. 2011, 15. 3. 2011, 24. 3. 2011, 1. 4. 2011, 6. 4. 2011, 19. 4. 2011, 16. 5. 2011, 18. 5. 2011, 20. 5. 2011, 25. 5. 2011, 27. 5. 2011, 30. 5. 2011, 9. 6. 2011, 16. 6. 2011, 23. 6. 2011, 29. 6. 2011, 13. 7.2011, 14. 7. 2011, 15. 7. 2011, 2. 8. 2011, 22. 8. 2011, 24. 8. 2011, 1. 9. 2011, 15. 9. 2011, 21. 9. 2011, 22. 9. 2011, 30. 9. 2011, 5. 10. 2011, 4. 11. 2011, 7. 11. 2011, 11. 11. 2011, 22. 11. 2011, 23. 11. 2011, 15. 12. 2011, 23. 12. 2011 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 14. 6. 2011,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 4. 1. 2011, 17. 1. 2011, 1. 2. 2011, 7. 2. 2011, 16. 2. 2011, 22. 3. 2011, 31. 5. 2015, 21. 6. 2011, 21. 7. 2011, 15. 9. 2011, 30. 9. 2011, 30. 11. 2011, 6. 12. 2011 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 31. 1. 2011, 26. 4. 2011, 4. 5. 2011, 3. 6. 2011, 14. 6. 2011, 15. 6. 2011, 15. 8. 2011, 21. 10. 2011, 16. 11. 2011, 24. 11. 2011,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 9. 3. 2011, 26. 4. 2011, 15. 9. 2011 a nedatovaných plných mocí, které byly doručeny zadavateli ve dnech 1. 3. 2011, 6. 4. 2011, 7. 4. 2011, 10. 4. 2011, 30. 4. 2011, 3. 5. 2011, 11. 5. 2011, 1. 6. 2011, 15. 7. 2011, 19. 7. 2011, 1. 8. 2011, 10. 8. 2011, 1. 9. 2011, 5. 10. 2011, 10. 10. 2011, 20. 10. 2011, 30. 10. 2011, 23. 11. 2011, 1. 12. 2011,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 17. 1. 2011, 16. 2. 2011, 14. 3. 2011, 22. 3. 2011, 15. 9. 2011, 6. 12. 2011, 21. 12. 2011 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 22. 4.2011, 8. 6. 2011, 9. 7. 2011, 30. 8. 2011, 6. 9. 2011, 7. 9. 2011, 6. 10. 2011, 11. 10. 2011, 4. 11. 2011 a 29. 12. 2011, a

v roce 2012:

  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 19. 1. 2012, 24. 2. 2012, 8. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 7. 6. 2012, 11. 6. 2012, 13. 6. 2012, 25. 6. 2012, 2. 7. 2012, 22. 8. 2012, 9. 10. 2012, 22. 10. 2012, 7. 11. 2012, 8. 11. 2012, 15. 11. 2012, 20. 11. 2012, 21. 11. 2012, 13. 12. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 30. 7. 2012, 3. 8. 2012, 21. 8. 2012, 6. 11. 2012,
  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 9. 1. 2012, 10. 1. 2012, 12. 1. 2012, 13. 1. 2012, 1. 2. 2012, 2. 2. 2012, 21. 2. 2012, 29. 2. 2012, 2. 3. 2012, 28. 3. 2012, 10. 4. 2012, 20. 4. 2012, 23. 4. 2012, 30. 4. 2012, 14. 5. 2012, 6. 6. 2012, 18. 6. 2012, 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 26. 6. 2012, 2. 7.2012, 6. 8. 2012, 31. 8. 2012, 7. 9. 2012, 4. 10. 2012, 9. 10. 2010, 29. 10. 2012, 30. 10. 2012, 15. 11. 2012, 21. 11. 2012, 26. 11. 2011, 27. 11. 2012, 10. 12. 2012, 13. 12. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 19. 6. 2012, 22. 5. 2012, 18. 6. 2012, 20. 7. 2012, 25. 7. 2012, 21. 8. 2012, 27. 10. 2012 a 29. 10. 2012,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 10. 1. 2012, 30. 1. 2012, 13. 2. 2012, 4. 4. 2012, 13. 5. 2012, 13. 8. 2012, 7. 9. 2012, 22. 11. 2012, 26. 11. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 12. 1. 2012, 5. 4. 2012, 23. 5. 2012, 28. 6. 2012 a 19. 7. 2012,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 10. 1. 2012, 29. 2.2012, 6. 8. 2012, 26. 10. 2012, 26. 11. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 15. 3. 2012, 20. 3. 2012, 3. 5. 2012, 21. 5. 2012, 4. 6. 2012, 5. 9. 2012, 16. 10. 2012, 22. 10. 2012,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 24. 1. 2013, 28. 2. 2012, 29. 2. 2012, 21. 6. 2012, 7. 9. 2012, 8. 11. 2012, 22. 11. 2012 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 31. 5. 2012, 11. 6. 2012, 27. 7. 2012 a 26. 11. 2012, a

v roce 2013:

  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0947/2008/08 a č. 0948/2008) uzavřených mezi zadavatelem a Mgr. Petrem Zachem ve dnech 19. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Petrem Zachem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 5. 2.2013, 14. 2. 2013, 20. 2. 2013, 21. 2.2013, 11. 3. 2013, 13. 3. 2013, 3. 4. 2013, 23. 4. 2013, 30. 4. 2013, 22. 5. 2013, 29. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 14. 8. 2013, 13. 9.2013, 2. 10. 2013, 13. 11. 2013, 21. 11. 2013, 1. 12. 2013, 11. 12. 2013 a jednu nedatovanou plnou moc doručenou zadavateli dne 11. 10. 2013,
  • smluv o poskytování právní pomoci (č. 0938/2008/08 a č. 0939/2008) uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 23. 12. 2008 a 1. 1. 2009 a smluv o poskytování právní pomoci uzavřených zadavatelem s Mgr. Jaroslavem Dvořákem ve dnech 16. 9. 2010 a 21. 9. 2010, kdy konkrétně na základě objednávek podle těchto smluv zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 18. 1. 2013, 24. 1. 2013, 20. 2. 2013, 11. 3. 2013, 21. 3.2013, 2. 4. 2013, 3. 4. 2013, 12. 4. 2013, 23. 4. 2013, 3. 5. 2013, 7. 5. 2013, 20. 5. 2013, 28. 5. 2013, 29. 5. 2013, 31. 5. 2013, 10. 6. 2013, 9. 7. 2013, 22. 7.2013, 26. 7. 2013, 12. 8. 2013, 28. 8. 2013, 6. 9. 2013, 30. 9. 2013, 2. 10. 2013, 22. 10. 2013, 8. 11. 2013, 13. 11. 2013,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0936/2008/08/OP) uzavřené dne 12. 2. 2009 zadavatelem s JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedenému advokátovi plné moci ze dne 9. 1. 2013, 21. 2. 2013, 25. 3. 2013, 5. 4. 2013, 9. 5. 2013, 10. 6. 2013, 12. 6. 2013, 17. 6. 2013, 26. 6. 2013, 30. 7. 2013, 12. 8. 2013, 2. 10. 2013, 29. 10. 2013, 1. 12. 2013 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli dne 21. 10. 2013,
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 0937/2008/OP) uzavřené dne 30. 12. 2008 zadavatelem s JUDr. Kateřinou Šímovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 8. 1. 2013, 26. 7. 2013, 14. 8. 2013, 16. 9. 2013, 10. 10. 2013, 13. 11. 2013, 1. 12. 2013, 2. 12. 2013 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 5. 11. 2013 a 25. 11. 2013, a
  • smlouvy o poskytování právní pomoci (č. 2245/2010) uzavřené dne 1. 7. 2010 zadavatelem s JUDr. Jiřinou Jandovou, kdy konkrétně na základě objednávek podle této smlouvy zadavatel udělil výše uvedené advokátce plné moci ze dne 8. 1. 2013, 24. 1. 2013, 7. 2. 2013, 22. 5. 2013, 17. 6. 2013, 7. 10. 2013, 10. 10. 2013 a nedatované plné moci, které byly doručeny zadavateli ve dnech 22. 8. 2013, 10. 10. 2013 a 31. 10. 2013,

jsou právními službami (jak bylo uvedeno v bodě 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na které by uvedené předmětné ustanovení § 29 písm. k) bod 1. nebo bod 2. ZZVZ dopadalo. Jelikož tedy postup, který v těchto věcech zvolil zadavatel, není dle platné (byť dosud neúčinné) úpravy vůbec nezákonný, přičemž Úřad posuzoval též dobu, kdy se o této věci rozhoduje, dále dobu, která zbývá do nabytí účinnosti normy, dle níž je toto jednání zákonné, když i evropské směrnice (tyto jsou platné i účinné) vycházejí ze stejného principu, tzn., že takové jednání zadavatele není nesprávné, nelze než uzavřít, že v těchto případech (viz body 122-144 odůvodnění tohoto rozhodnutí) není naplněna materiální stránka správního deliktu zadavatele.

146.     Úřad k výroku II. tohoto rozhodnutí uvádí, že ustanovení § 117a písm. d) zákona bylo do zákona vtěleno až zákonem č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela zákona“), přičemž předmětná část novely nabyla účinnosti až dne 1. 1. 2010. S ohledem na ustanovení čl. II. odst. 2 novely zákona, dle kterého „[v] řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh podle bodu 1 navazují, se postupuje podle dosavadních právních předpisů,“ Úřad konstatuje, že pro jednání zadavatele, které učinil v roce 2009, nemůže pro zastavení správního řízení použít ustanovení § 117a písm. d) zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.    

147.     Nad rámec shora uvedeného Úřad pro úplnost zdůrazňuje, že nelze agendu zahrnující obecně právní služby spojené se správou nemovitostí bez dalšího automaticky podřadit pod aplikaci předmětné výjimky § 29 ZZVZ, jak by mohlo při zjednodušujícím pohledu plynout z výše uvedeného. V intencích zkoumané věci Úřad posuzoval použití dotčené obecné výjimky na jednotlivé případy, kdy pojem „oblast správy nemovitostí“ byl použit pro zjednodušení textu odůvodnění, avšak určující pro posouzení případu je charakter plnění poskytovaného podle jednotlivých smluv a objednávek (zastupování v soudním řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, podávání návrhů na výkon rozhodnutí apod.), nikoli to, že toto plnění bylo poskytováno v souvislosti se správou nemovitostí.

K právním službám v oblasti obecného právního poradenství a právních konzultací

Rok 2011

148.     Další oblast právních služeb, kterou Úřad v rámci šetřené věci posoudil z pohledu toho, zda by bylo možno podřadit pod obecnou výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, v sobě zahrnuje různé druhy právního poradenství (zpracování právních stanovisek a konzultací, činnost právní agendy – např. pořizování opisů a výpisů ze správních spisů, apod.). Úřad proto předestírá, že v předmětné části uvede jak druhy právních služeb (právního poradenství), na které lze obecné výjimky uvedené v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ aplikovat, tak i druhy právní pomoci, na které citovaná výjimka nedoléhá. K tomuto Úřad uvádí následující.

149.     Úřad se nejprve zaměřil na případy právního poradenství, u nichž lze podle jeho názoru dovodit, že s ohledem na skutková zjištění, tedy především obsah jednotlivých objednávek, by bylo možno na ně výjimku dle § 29 písm. k) ZZVZ i přes její shora uvedený restriktivní výklad aplikovat, v důsledku čehož by zadavatel nebyl povinen za účinnosti ZZVZ zadat předmětný okruh právních služeb v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení (se všemi shora popsanými důsledky do tohoto správního řízení).

150.     První skutečností, kterou vzhledem ke zjištěným okolnostem Úřad posoudil, je přípustnost aplikace předmětné výjimky [§ 29 písm. k) ZZVZ] u objednávky právních služeb učiněné u Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři ze dne 29. 4. 2011, č. 12/2011, jejímž předmětem jsou právní služby a právní zastoupení zadavatele v jednání před Úřadem, a to konkrétně ve věci šetření podnětu týkajícího se veřejné zakázky „Revitalizace zahrady Ztracenka, Nové Město – Praha 2“ vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P327/2011/VZ.

151.     Úřad nejprve uvádí, že s ohledem na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně 62 Ca 13/2006 ze dne 15. 12. 2006 potvrzeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu 8 Afs 74/2007 ze dne 31. 8. 2009 rozlišuje, že šetření přijatého podnětu Úřadem nepředstavuje správní řízení.

152.     K tomu Úřad konstatuje, že zadavatel poptal právní zastoupení shora uvedené advokátní kanceláře v situaci, kdy již věděl, že ve věci veřejné zakázky „Revitalizace zahrady Ztracenka, Nové Město – Praha 2“ byl Úřadu podán podnět k zahájení správního řízení z moci úřední ve věci postupu zadavatele. Právní služby poskytované advokátní kanceláří tak byly činěny v období, kdy zadavatel očekával s vysokou pravděpodobností, že se dotčená věc stane předmětem následného správního řízení před Úřadem (při posuzování otázky zastupování zadavatele při šetření podnětu k zahájení správního řízení nelze odhlédnout ani od té – jinak zcela zjevné – skutečnosti, že je to zadavatel sám, který si je nejlépe vědom svého předešlého postupu, a je postaven do situace, kdy je zcela zřejmé, že pokud tento svůj postup nevysvětlí, resp. neobhájí jeho soulad se zákonem, bude v souladu se zásadou oficiality zahájeno správní řízení). Advokátní kancelář se tak podílela na přípravě věci, jejíž okolnosti nasvědčovaly vzniku následného správního řízení před Úřadem, tj. „jiným veřejným orgánem“ jak jej definuje zákonodárce v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ, a proto Úřad dodává, že skutkové okolnosti zkoumané věci svědčí možnosti aplikovat obecnou výjimku uvedenou v § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ. Úřad proto uzavírá, že právní služby realizované na základě objednávky právních služeb č. 12/2011 ze dne 29. 4. 2011 lze považovat za takovou právní službu, na kterou doléhá citovaná výjimka, čímž nelze v posuzovaném jednání zadavatele spatřovat formální znak společenské nebezpečnosti správního deliktu upraveného v ZZVZ. Není tak podle názoru Úřadu v šetřeném případě dána materiální stránka správního deliktu, a proto Úřad tuto část vedeného správního řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

153.     Úřad ke shora popsanému případu konstatuje, že totožná skutková zjištění učinil i ve věci objednávky právních služeb č. 18/2011 učiněné zadavatelem u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. dne 18. 5. 2011. Předmětem této objednávky byly právní služby a právní zastoupení zadavatele před Úřadem ve věci šetření podnětu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P364/2011/VZ týkajícího se veřejné zakázky „Půdní vestavba – Čelakovského sady 432/12, Odřichova 490/6, Vinohradská 839/15, Vocelova 606/12, Ditrichova 1943/22 a Budečská 781/26“, jakož i zastupování v případném správním řízení ex officio a zajištění nahlížení do spisu.

154.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí, že i v případě objednávky právních služeb u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. č. 18/2011 ze dne 18. 5. 2011, jejíž předmětem je také zastoupení zadavatele při šetření podnětu, dospěl k závěru, že se v šetřené věci jedná o právní službu, kterou lze podřadit pod výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ, z čehož dále vyplývá, že v takovém jednání zadavatele nelze spatřit naplnění materiální stránky správního deliktu, a proto Úřad i tuto část vedeného správního řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Rok 2012

155.     Další objednávkou, na niž lze podle názoru Úřadu aplikovat ustanovení § 29 písm. k) bod 1. a 2. ZZVZ, je objednávka (č. 34/2012 ze dne 29. 10. 2012) právní analýzy možnosti uplatnění náhrady škody v trestním řízení proti Ing. Jiřímu Paluskovi a zastupování zadavatele v trestním řízení učiněná u doc. JUDr. Bc. Tomáše Gřivny, Ph.D. Z obsahu objednávky se podává, že zadavatel v předmětné věci shromážděním relevantních podkladů nabyl důvodného předpokladu, že mu mohla vzniknout postupem Ing. Palusky škoda, a z tohoto důvodu se nechal advokátem zastoupit v předmětném trestním řízení. Úřad ke zjištěným skutečnostem dodává, že v šetřeném případě dospěl k závěru, že na skutkový stav posuzované věci lze aplikovat jak bod 1. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, tak i bod 2. téhož citovaného ustanovení. Je tomu tak proto, že v zákonodárcem vymezených činnostech je patrná provázanost úkonů právního zástupce, což v projednávaném případě koresponduje nejprve v předpokladu uplatnění náhrady škody a následně v samotném zastoupení zadavatele advokátem v trestním řízení. Zadavatel tímto způsobem u advokáta poptal jak úkony související s náhradou škody v trestním řízení proti Ing. Paluskovi, tj. takové, jejichž míra pravděpodobnosti následného sporného řízení přesáhla míru běžnou [bod 2. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ] a které poté vyústily v uplatnění nároku na náhradu škody v přípravném řízení, tak i úkony spočívající v samotném zastoupení v trestním řízení [bod 1. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ] ], přičemž tyto úkony byly obsahem jedné objednávky a zjevně spolu souvisí.

156.     Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že taktéž v případě objednávky právních služeb č. 34/2012 ze dne 29. 10. 2012 lze aplikovat obecnou výjimku uvedenou v § 29 písm. k) ZZVZ, a proto i v tomto postupu zadavatele Úřad nespatřil naplnění materiální stránky správního deliktu. Úřad proto dodává, že předmětnou část vedeného správního řízení zastavil, což je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

157.     Další dvě objednávky právních služeb č. 27/2012 ze dne 3. 9. 2012 a č. 29/2012 ze dne 10. 9. 2012 zadavatel poptal u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o., přičemž jejich společným obsahem je příprava odpovědi zadavatele k obdrženým námitkám stěžovatelů proti úkonu zadavatele v zadávacím řízení (Alfa – COM, s. r. o., Herčíkova 246/1a, 612 00 Brno, Královo Pole a COM-TIP s. r. o., Družstevní 8/1395, 140 00, Praha 4). Úřad v této souvislosti uvádí, že z učiněných skutkových zjištění dospěl k závěru, že úkon podání námitek podle ustanovení § 110 zákona v zadávacím řízení je jedním ze základních prostředků ochrany dodavatele proti nesprávnému postupu zadavatele, tzn., jeho předpokladem je domnělé porušení zákona ze strany zadavatele. Jedná se tak již o fázi ochrany dodavatele před nezákonným postupem zadavatele, tzn., o spor, přičemž platí, že v případě, že bude návrh na přezkoumání úkonů zadavatele dodavatelem následně podán (neboť už z podání námitek je zřejmé, že dodavatel je připraven svá práva hájit), bude vedeno řízení s týmž předmětem řízení, jaký je řešen v rámci vyřizování námitek. Z uvedeného důvodu lze na dotčenou věc pohlížet tak, že se jedná o situaci, jež se s vysokou pravděpodobností stane předmětem následného správního (sporného) řízení zahájeno na návrh, přičemž není rozhodné, jestli se tak skutečně stane, jak uvedl Úřad již několikrát výše.

158.     Z uvedeného důvodu Úřad na šetřenou věc pohlíží tak, že lze na přípravu odpovědi zadavatele k podaným námitkám aplikovat výše citovanou výjimku zanesenou do ustanovení § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ, neboť se jedná o službu advokáta na přípravě věci, která má vysokou šanci stát se předmětem správního řízení u Úřadu, čímž nelze v předmětném postupu zadavatele spatřit naplnění materiální stránky správního deliktu. Úřad proto konstatuje, že i tuto předmětnou část vedeného správního řízení (objednávky právních služeb č. 27/2012 ze dne 3. 9. 2012 a č. 29/2012 ze dne 10. 9. 2012) zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Rok 2013

159.     Úřad v právě přezkoumávaném případě posuzoval i zadavatelovu objednávku právních služeb u AK Dáňa, Pergl & Partneři evidovanou pod č. „008_Ol_2013“ ze dne 23. 1. 2013 a z ní plynoucí poptávku právních služeb a právního zastoupení zadavatele ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S44/2013/VZ.

160.     Úřad proto nejprve uvádí, že z jazykového výkladu (hlediska) je třeba bod 1. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ chápat tak, že se jedná o následující výčet pěti druhů řízení [obdobně též publikace HERMAN, P.; FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, 589 s., ISBN 978-80-7380-595-1]:

1)         soudní řízení vedené v ČR i v zahraničí před všemi druhy soudů,

2)         rozhodčí řízení vedené v ČR (blíže zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů) i v zahraničí včetně arbitrážních sporů,

3)         smírčí řízení vedené v ČR (blíže zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) i v zahraničí,

4)         správní řízení vedené v ČR i v zahraničí a vedené zejména před správními úřady, resp. orgány veřejné moci,

5)         řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

z nichž se projednávané věci týká bod předposlední. Je tomu tak proto, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže coby ústřední orgán státní správy má bezesporu pravomoc (založenou v tomto konkrétním případě, ostatně stejně jako v právě vedeném správním řízení, § 112 zákon) vést správní řízení v dané věci. Proto také Úřad bez dalšího uzavírá, že právní zastoupení zadavatele advokátem (advokátní kanceláří) v případě vedeného správního řízení u Úřadu je právní službou, na kterou bod 1. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ přímo dopadá, a proto není zadavatel povinen takovouto veřejnou zakázku podle ZZVZ zadat v zadávací řízení.

161.     Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že s ohledem na specifika právních služeb uvedených v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ se v šetřené věci jedná o právní službu, kterou lze podřadit pod výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ, z čehož dále vyplývá, že v takovém jednání zadavatele (tedy poptávání této služby mimo zadávací řízení) nespatřil naplnění materiální stránky správního deliktu, a proto Úřad i tuto část vedeného správního řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K VÝROKU III. a IV. ROZHODNUTÍ

162.     Jelikož Úřad dospěl k závěru, že v podstatné části jednání zadavatele spočívající v poptávání právních služeb v jednotlivých letech 2009-2013 nelze spatřovat správní delikt (pro absenci jeho materiální stránky), čímž je třeba správní řízení v příslušné části zastavit (k tomu srov. výrok I. tohoto rozhodnutí a jeho odůvodnění) popřípadě neshledal spáchání správního deliktu (k tomu srov. výrok II. tohoto rozhodnutí), přistoupil Úřad dále k posouzení toho, zda nelze správní delikt spatřovat v jednání zadavatele spočívajícím v poptávání právních služeb, na které se výroky I. a II. nevztahují, tedy v poptávání právních služeb na základě

  • objednávky právních služeb u JUDr. Richarda Gürlicha ze dne 10. 2. 2009 evidované pod č. 4,
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Balcar Polanský Eversheds evidované pod č. 15/2010 ze dne 3. 5. 2010,
  • objednávek právních služeb u Mgr. Jana Blažka evidovaných pod č. 4/2010 ze dne 15. 2. 2010, č. 16/2010 ze dne 14. 6. 2010 a č. 28/2010 ze dne 12. 10. 2010,
  • smlouvy o poskytnutí právní pomoci uzavřené dne 17. 3. 2010 zadavatelem s JUDr. Radkem Machem,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Jaroslava Nejtka evidované pod č. 118/2010 ze dne 30. 3. 2010,
  • objednávky právních služeb učiněné u JUDr. Radka Macha ze dne 6. 4. 2011,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Petra Balcara evidované pod č. 19/2011 ze dne 24. 5. 2011,
  • objednávky právních služeb u JUDr. Josefa Pavelky evidované pod č. 27/2011 ze dne 6. 9. 2011,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 11/2011 ze dne 27. 4. 2011, č. 26/2011 ze dne 24. 8. 2011, č. 233,234/2011 ze dne 4. 8. 2011, č. 358/2011 ze dne 2. 12. 2011, č. 379/2011 ze dne 1. 8. 2011,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého evidované pod č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka evidované pod č. 293/2012/HS ze dne 24. 10. 2012,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012 č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012 a č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012, a
  • objednávky právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidované pod č. 5/2013 ze dne 25. 1. 2013.

Relevantní ustanovení zákona

163.     Podlimitní veřejnou zakázkou se podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1[15].

164.     Podlimitní veřejnou zakázkou se podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1[16].

165.     Podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

166.     Podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona platného v rozmezí od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013 se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty

167.     Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6[17].

168.     Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona lze pro zadání veřejné zakázky na služby využít tyto druhy zadávacích řízení:

a)         otevřené řízení (§ 27),

b)         užší řízení (§ 28),

c)         jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d)         jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e)         soutěžní dialog (§ 35),

f)         zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

169.     Podle ustanovení § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)         zjednodušené podlimitní řízení,

b)         otevřené řízení,

c)         užší řízení,

d)         jednací řízení s uveřejněním,

e)         jednací řízení bez uveřejnění,

f)         řízení se soutěžním dialogem,

g)         řízení o inovačním partnerství,

h)         koncesní řízení, nebo

i)          řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

K rozdělení předmětu veřejné zakázky

170.     Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem I. tohoto rozhodnutí rozhodl o zastavení podstatné části předmětu vedeného správního řízení, považuje Úřad z důvodu přehlednosti za vhodné graficky znázornit zbývající rozsah zadavatelem poptaných právních služeb, na který shora citovaná výjimka uvedená v § 29 písm. k) bod 1. a 2. ZZVZ nedopadá.

171.     Z níže uvedené tabulky č. 4 tedy vyplývá, že v šetřených letech 2009-2013 zadavatel poptával právní služby od vybraných poskytovatelů (advokátů a advokátních kanceláří), načež Úřad přistoupil k posouzení souhrnných částek za poskytované služby v jednotlivých letech z hlediska naplnění příslušných finančních limitů pro podlimitní veřejné zakázky. V této souvislosti Úřad konstatuje, že podlimitní veřejnou zakázku na služby se v rozmezí let 2009-2013 rozumí taková zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí nejméně částku 2 000 000 Kč bez DPH. Pro úplnost Úřad dodává, že zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, došlo pro období od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013 ke snížení dolní hranice pro podlimitní veřejné zakázky na služby z částky 2 000 000 Kč bez DPH na 1 000 000 Kč bez DPH, přičemž Úřad ve zbytku odkazuje na body 101. a 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Tabulka č. 4 –   Souhrn uhrazeného plnění zadavatelem za poskytnuté právní služby po odečtení části objednávek, na které lze aplikovat obecnou výjimku podle § 29 písm. k) ZZVZ

 

Rok

Poskytovatel

Číslo objednávky

Ze dne

Uhrazeno v Kč

bez DPH

Uhrazeno v Kč

včetně DPH

Roční

souhrn v Kč

s DPH

2009

Mgr. Petr Zach

 

 

-

-

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

 

 

-

-

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

 

 

-

-

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

 

 

-

-

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

 

 

-

-

 

 

JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.

4/2009

10.2.2009

333 000,00

396 270,00

396 270,00

2010

 

 

Mgr. Jan Blažek

 

4/2010; 16/2010; 28/2010

15.2.2010; 14.6.2010; 12.10.2010

374 533,35

449 400,00

 

 

Balcar Polanský Eversheds

15/2010

3.5.2010

   30 000,00

   36 000,00

 

 

JUDr. Jaroslav Nejtek

118/2010

30.3.2010

   40 000,00

   48 000,00

 

 

JUDr. Radek Mach

smlouvy ze dne

17.3.2010

   30 400,00

   36 480,00

 

 

Mgr. Petr Zach

 

 

-

-

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

 

 

-

-

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

 

 

-

-

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

 

 

-

-

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

 

 

-

-

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

 

 

-

-

569 920,00

2011

JUDr. Radek Mach

8/2011

6.4.2011

    2 000,00

     2 400,00

 

 

 

 

 

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

11/2011;26/2011; 358/2011; 233/2011; 234/2011; 379/2011

27.4.2011; 24.8.2011; 2.12.2011; 4.8.2011; 1.8.2011

 

 

 

503 657,50

604 389, 00

 

 

Dáňa, Pergl & Partneři

 

 

-

-

 

 

JUDr. Petr Balcar

19/2011

24.5.2011

   70 000,00

   84 000,00

 

 

JUDr. Josef Pavelka

27/2011

6.9.2011

   74 000,00

  88 800,00

 

 

Mgr. Pavel Zach

 

 

-

-

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

 

 

-

-

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

 

 

-

-

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

 

 

-

-

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

 

 

-

-

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

 

 

-

-

779 589,00

2012

doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.

 

 

-

-

 

 

Mgr. Ing. David Černý

034/2012/HS

 

      4 400,00

     5 280,00

 

 

JUDr. Karel Machánek

293/2012

 

   17 250,00

   20 700,00

 

 

Mgr. Petr Zach

 

 

-

-

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

 

 

-

-

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

 

 

-

-

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

 

 

-

-

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

 

 

-

-

 

 

JUDr. Jiřina Jandová

 

 

-

-

 

 

 

 

 

 

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

 

 

1/2012; 5/2012; 7/2012; 11/2012; 28/2012; 30/2012; 37/2012; 039/2012

 

18.5.2012; 6.1.2012; 12.1.2012; 16.2.2012; 15.8.2012; 26.9.2012; 21.11.2012; 3.2.2012

 

 

 

 

3 300 466,80

 

 

 

 

3 965 135,00

 

 

 

 

3 991 115,00

2013

Mgr. Petr Zach

 

 

 

 

 

 

Mgr. Jaroslav Dvořák

 

 

 

 

 

 

JUDr. Ing. Miroslav Pavlovský

 

 

 

 

 

 

JUDr. Kateřina Šímová

 

 

 

 

 

 

JUDr. Vladimír Dvořáček

 

 

 

 

 

 

JUDr. Jiřina jandová

 

 

 

 

 

 

Havel, Holásek & Partners s.r.o.

5/2013

25.1.2013

421 636,80

510 181,00

510 181,00

 

 

 

 

 

 

6 247 075,00

 

172.     Úřad proto konstatuje, že zadavatel při poptávání právních služeb

o      v roce 2009 u JUDr. Richarda Gürlicha, Ph.D., (objednávka č. 4/2009 ze dne 10. 2. 2009),

o      v roce 2010

  • u Mgr. Jana Blažka (objednávky č. 4/2010 ze dne 15. 2. 2010, č. 16/2010 ze dne 14. 6. 2010 a č. 28/2010 ze dne 12. 10. 2010),
  • u AK Balcar Polanský Eversheds (objednávka č. 15/2010 ze dne 3. 5. 2010),
  • u JUDr. Radka Macha (plnění ze smlouvy uzavřené dne 17. 3. 2010),
  • u JUDr. Jaroslava Nejtka [objednávka právních služeb č. 118/2010 ze dne 30. 3. 2010],

o      v roce 2011

  • u JUDr. Radka Macha (objednávka č. 8/2011 ze dne 6. 4. 2011),
  • u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. (objednávky č. 11/2011 ze dne 27. 4. 2011, č.26/2011 ze dne 24. 8. 2011, č. 358/2011 ze dne 2. 12. 2011, č. 233,234/2011 ze dne 4. 8. 2011, č. 379/2011 ze dne 1. 8. 2011),
  • u JUDr. Petra Balcara (objednávka č. 19/2011 ze dne 24. 5. 2011),
  • u JUDr. Josefa Pavelky (objednávka č. 27/2011 ze dne 6. 9. 2011), a

o      v roce 2013 u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. (objednávka č. 5/2013 ze dne 25. 1. 2013),

nepostupoval v rozporu se zákonem, neboť souhrn plnění za poskytované právní služby v jednotlivých letech 2009, 2010, 2011 a 2013 nepřevýšil zákonem stanovený limit 2 000 000 Kč bez DPH, čímž nebyla naplněna skutková podstata správního deliktu podle zákona, neboť se podle § 12 odst. 3 zákona jedná o veřejné zakázky malého rozsahu, jenž není zadavatel v souladu s § 18 odst. 3 zákona (resp. ode dne 12. 9. 2011 § 18 odst. 5 zákona) povinen zadávat podle zákona. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí.

173.     Úřad k výroku IV. tohoto rozhodnutí uvádí, že ustanovení § 117a písm. d) zákona bylo do zákona vtěleno novelou zákona, přičemž předmětná část novely nabyla účinnosti až dne 1. 1. 2010. S ohledem na ustanovení čl. II. odst. 2 novely zákona, dle kterého „[v] řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh podle bodu 1 navazují, se postupuje podle dosavadních právních předpisů,“ Úřad konstatuje, že pro jednání zadavatele, které učinil v roce 2009, nemůže pro zastavení správního řízení použít ustanovení § 117a písm. d) zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

174.     Pro úplnost Úřad dodává, že vzhledem k faktu, že Úřad správní řízení v rozsahu výroku III. zastavil a v rozsahu výroku IV. konstatoval nespáchání správního deliktu zadavatelem, není pro výsledek věci podstatné se dále blíže zabývat úvahami, ze kterých Úřad vycházel, když posoudil obsahy citovaných smluv a objednávek právních služeb uvedených ve výrocích III. a IV. tak, že na ně nelze aplikovat obecnou výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. nebo bod 2. ZZVZ. Úřad je toho názoru, že v důsledku procesní ekonomie je nadbytečné v této věci dále zkoumat a provádět dokazování, neboť šetřené objednávky představovaly v jednotlivých letech veřejné zakázky malého rozsahu (blíže § 12 odst. 3 zákona), jež není zadavatel v souladu s § 18 odst. 3, resp. 5 zákona povinen zadávat podle zákona, z čehož plyne, že jakékoli další závěry v této věci by nemohly mít na výsledek správního řízení (tedy na jeho zastavení v předmětné části týkající se těchto objednávek) žádný vliv.

K VÝROKU V. ROZHODNUTÍ

175.     Poté co se Úřad zabýval možným rozdělením předmětů šetřených veřejných zakázek a následnou aplikací obecné výjimky upravené zákonodárcem do ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, přistoupil Úřad k posouzení jednání zadavatele, které spočívá v poptávání těch právních služeb v roce 2012, které by nespadaly pod výjimku upravenou v § 29 písm. k) ZZVZ a které přitom ve svém souhrnu představují nikoli veřejnou zakázku malého rozsahu, ale podlimitní veřejnou zakázku (kterou byl zadavatel povinen zadávat podle zákona). Konkrétně se jedná o právní služby poptávané na základě

  • objednávky právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého evidované pod č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka evidované pod č. 293/2012/HS ze dne 24. 10. 2012,
  • objednávek právních služeb u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012 č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012 a č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012,

Část právního poradenství

176.     Úřad především odůvodní, proč na předmětné objednávky právních služeb nelze aplikovat obecnou výjimku podle § 29 písm. k) ZZVZ.

177.     Z obsahu objednávky č. 28/2012 vyplývá, že zadavatel poptal právní služby a poradenství ve „věci Právo energetiky a smluvní právo“ u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o., přičemž fakturovanou sumou byla v této věci částka 542 880 Kč včetně DPH. Úřad tak v intencích posuzované věci konstatuje, že předmětná objednávka právních služeb a právního poradenství nikterak nesouvisí se zastupováním zadavatele advokátem (advokátní kanceláří) v žádném z výše uvedených typů řízení (blíže bod 160. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tzn., že nelze na tuto objednávku aplikovat výjimku uvedenou v § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ, a ani část první bodu 2. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, tj. poskytnutí právních služeb při přípravě na tato řízení. Současně Úřad neidentifikoval poskytnutí právních služeb v takové konkrétní věci, jež by svoji povahou mohla vést zadavatele k důvodnému předpokladu, že se předmětný skutek stane s vysokou pravděpodobností předmětem některého z typů řízení, jež jsou uvedeny v bodě prvním předmětné výjimky.

178.     Úřad opakovaně uvádí, že pro naplnění § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ nepostačuje pouze teoretická možnost budoucích sporů s neomezeným okruhem účastníků, jichž by se předmětné poradenství mohlo týkat, ale je třeba prokázat užší vztah mezi poskytnutou právní službou a konkrétním, téměř s jistotou hraničící pravděpodobností v budoucnu vedeným řízením.

179.     Obdobným způsobem Úřad přistoupil k posouzení objednávky č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012, kterou učinil zadavatel opět u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. a jejímž předmětem je:

1)         účast na jednání pracovní skupiny ohledně nastavení koncepce smlouvy na realizaci veřejné zakázky a souvisejících otázek, včetně přípravy na jednání a cesty;

2)         související písemné a telefonické konsultace s Energetickým regulačním úřadem;

3)         průběžnou úpravu, revize a finalizace návrhu realizační smlouvy na plnění veřejné zakázky;

4)         průběžnou úpravu, revize a finalizace návrhu výzvy k podání nabídek do minitendrů včetně přípravy a finalizace odpovídajících příloh;

5)         přípravu časového harmonogramu průběhu minitendrů a jeho konsultaci;

6)         průběžnou telefonickou a emailovou komunikaci.“

180.     I zde Úřad spatřuje pouze poskytování právní služby, jejímž předmětem je poradenství, u něhož nelze hovořit o okolnostech, které nasvědčují tomu, že se předmětná věc (účast na jednání pracovní skupiny, konzultace, příprava harmonogramu, a další) stane s vysokou pravděpodobností předmětem následného sporného řízení ve smyslu výjimky podle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, resp. z okolností případu tomu nesvědčí žádná skutečnost. Úřad proto i v daném případě posoudil obsah objednávky právních služeb (č. 37/2012) a konstatuje, že na posuzovanou věc není možné aplikovat žádnou z výjimek uvedených v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. a 2. ZZVZ. Z uvedeného důvodu bude Úřad dále zkoumat, zda předmětné objednávky právních služeb č. 28/2012 a č. 37/2012, případně další objednávky, tvoří ucelený celek právních služeb, které byl zadavatel povinen zadávat podle zákona.

181.     Úřad do této kategorie zařadil i objednávku právních služeb č. 30/2012, podle níž zadavatel poptal (objednal) od AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. „vyjádření městské části Praha 2 k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podaného společností COM-TIP s. r. o. [Družstevní 8/1395, 140 00, Praha 4; pozn. Úřadu] včetně kompletní dokumentace“. V daném případě Úřad pečlivě přezkoumal ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ a záměr zákonodárce vyjmout z povinnosti zadávat některé druhy právních služeb, k čemuž uvádí následující.

182.     Nacházel-li se zadavatel v okamžiku realizace objednávky č. 30/2012, tj. dne 26. 9. 2012, v situaci, kdy byl již navrhovatelem COM-TIP s. r. o. podán návrh na zahájení správního řízení, což z obsahu předmětné objednávky jednoznačně vyplývá, je zřejmé, že touto dobou bylo u Úřadu zahájeno a vedeno správní řízení v dané věci. Z tohoto důvodu Úřad přistoupil k posouzení možné aplikace výjimky zanesené do bodu 1. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, jelikož z obsahu objednávky neplynulo, že by bylo účelem poskytovaných právních služeb následné převzetí věci advokátem a zastupování klienta ve správním řízení před Úřadem.

183.     V případě určení toho, jestli lze aplikovat výjimku uvedenou v bodu 1. předmětného ustanovení ZZVZ na posuzovanou věc, Úřad vychází právě ze skutečnosti, že je v okamžiku realizace objednávky již vedeno správní řízení u Úřadu. Proto Úřad konstatuje, že z koncepce obecné výjimky na právní služby upravené v bodu 1. citovaného ustanovení jasně vyplývá, že dopadá pouze na takové právní služby, které poskytuje advokát (advokátní kancelář) v rámci zastupování klienta ve shora vymezených typech řízení (viz bod 160. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž jedním z nich je i správní řízení. Úřad však dodává, že ačkoliv se právě projednávaná objednávka týká přípravy vyjádření zadavatele k návrhu na přezkoumání úkonů, tj. úkonu, kterým bylo zahájeno příslušné správní řízení, nejedná se o formu zastupování klienta (zadavatele) advokátem (advokátní kanceláří), jelikož zadavatel v tomto případě advokátem zastoupen nebyl a advokát mu tak poskytoval pouze obecné právní poradenství, které nedopadá do kategorie ustanovení § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ, jelikož tato služba neměla návaznost na žádné řízení, ve kterém by advokát klienta (zadavatele) zastupoval. Poptávaná právní služba tak sice měla povahu konkrétního právního poradenství v konkrétním sporu [a tedy v této části naplnila definici výjimky podle ustanovení § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ, ale nejednalo se v tomto případě o spor, který by splňoval definici ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ, jelikož zadavatel v řízení advokátem zastoupen nebyl]. Úřad proto uzavírá, že pokud z objednávky právních služeb č. 30/2012 neplyne poskytování právních služeb v rámci zastupování zadavatele [bod 1. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ] a současně z ní nevyplývají ani služby advokáta při přípravě na doposud nezahájené (správní) řízení (bod 2.), je povinností Úřadu možnost aplikace obecné výjimky uvedené v § 29 písm. k) bod 1. a 2. ZZVZ odmítnout. Na tomto místě je nutné akcentovat, že předmětná výjimka výslovně hovoří o nutnosti zastupování klienta v řízení, takže nelze paušálně ztotožňovat definici poskytování právních služeb dle § 1 odst. 2 zákona o advokacii a takto formulovanou výjimku. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad odmítl aplikaci předmětné výjimky, zařadí i tuto objednávku (č. 30/2012) do níže uvedeného přezkoumání právních služeb jako celku a případné povinnosti zadavatele zadávat tyto služby podle zákona.

184.     Úřad dále dodává, že k totožnému závěru dospěl i při posouzení objednávky právních služeb č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012 u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o., z níž plyne poptávka zadavatele po právních službách týkajících se „zpracování žádosti o odklad lhůty (pro) dodání podkladů a zpracování stanoviska k zahájenému správnímu řízení – k Oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S69/2012/VZ-2426/2012/520/ABr, v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na správu a provoz zdroje tepelné energie a dodávku tepelné energie pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody.“ Z obsahu objednávky je tedy patrné, že byl zadavateli doručen dokument Úřadu nazvaný Oznámení o zahájení správního řízení a současně byl zadavatel Úřadem v příslušném správním řízení vyzván, aby předložil podklady. Jelikož z obsahu objednávky však nevyplývá poskytování právních služeb advokáta (advokátní kanceláře) v rámci zastupování klienta (zadavatele) ve správním řízení, neboť jak plyne ze shora uvedeného, jedná se o již zahájené správní řízení z moci úřední (ex officio), a ani jeho přípravě na něj, nelze na předmětnou objednávku vztáhnout aplikaci výjimky uvedené v bodu 1. a 2. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. Úřad proto objednávku právních služeb č. 11/2012 zařadil mezi níže uvedené objednávky, u nichž bude předmětem následného posouzení skutečnost, zda byl zadavatel povinen poptávané objednávky právních služeb zadávat podle zákona či nikoliv.

185.     Taktéž v případě objednávky právních služeb č. 293/2012 u Mgr. Karla Machánka Úřad konstatuje, že z obsahu předmětné objednávky [„právní služby pro stavební řízení (stanovisko k rozhodnutí o předběžném opatření a rozhodnutí ve věci dle § 142 správního řádu“] vyplývá pouze poptávka stanoviska advokáta ke stavebnímu řízení, přičemž o zastupování klienta (zadavatele) v příslušném typu řízení se neuvádí nic. Úřad proto i v tomto případě (a s ohledem na shora citované závěry) dospěl k závěru, že na šetřenou objednávku nelze vztáhnout aplikaci obecné výjimky uvedené v bodu 1. a 2. § 29 písm. k) ZZVZ. Z uvedeného důvodu je i objednávka č. 293/2012 ze dne 24. 10. 2012 Úřadem zařazena do následného posouzení.

186.     Dále Úřad posoudil i objednávku č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012 poptanou zadavatelem u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. Z obsahu předmětné objednávky se podává pouze to, že zadavatel objednává nespecifikované právní stanovisko u citovaného poskytovatele právních služeb (advokátní kanceláře). Úřad proto přezkoumal obsah citované objednávky ve vztahu k požadavkům zákonodárce na aplikaci obecné výjimky týkající se právních služeb poskytovaných advokáty (advokátními kancelářemi) a konstatuje následující. Úřad opakovaně uvádí, že vycházel v rámci posouzení předmětné z restriktivního výkladu výjimky uvedené v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. V dané věci se však o možnosti zastoupení zadavatele nehovoří, ba dokonce není zadavatelem zmíněna žádná z možných variant řízení (soudní, správní, smírčí, apod.). Žádné okolnosti případu nesvědčí tomu (samotné objednávky ze dne 3. 2. 2012 žádné bližší informace o tom, zda se předmětná věc může s vysokou pravděpodobností stát předmětem budoucího sporného řízení, nenesou) že by k naplnění citované podmínky mohlo dojít. Je tomu tak zejména proto, že obecná právní stanoviska ze své podstaty existenci takové věci nepředpokládají, resp. ne s požadovanou vysokou mírou pravděpodobnosti. Z uvedeného důvodu Úřad konstatuje, že na právě posuzovanou věc není možné aplikovat žádnou z výjimek uvedených v ustanovení § 29 písm. k) bod 1. a 2. ZZVZ. Z uvedeného důvodu bude Úřad předmětnou objednávku č. 039/2012/HS dále zkoumat takovým způsobem, aby ověřil, zda tvoří součást uceleného celku právních služeb, které by byl zadavatel povinen zadávat podle zákona.

187.     Obsahově podobnou objednávku učinil zadavatel i u Mgr. Ing. Davida Černého dne 31. 1. 2012, když v objednávce č. 034/2012/HS poptal „právní konzultace v přípravě podání žaloby na náhradu škody – OSPOD“. Z výše uvedených důvodů Úřad i zde odmítl aplikovat výjimku zakotvenou v § 29 písm. k) ZZVZ, neboť se jedná o situaci, kdy zadavatel objednal pouze právní konzultaci, v daném případě ve věci posouzení nároku na náhradu škody na zdraví, ze které však dále neplyne nic jiného. Úřadu se opět z obsahu předmětné objednávky ze dne 31. 1. 2012 nepodává žádného sdělení o tom, zda se souzená věc může s vysokou pravděpodobností stát předmětem následného sporu, nebo se dokonce předmětem řízení stala a zadavatel byl v tomto sporu zastoupen. Úřad proto opakovaně zdůrazňuje, že obecné právní konzultace (a stanoviska) nepředpokládají vznik budoucího sporného řízení v zákonodárcem požadované (vysoké) míře pravděpodobnosti, a proto Úřad dodává, že i na objednávku č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012 nelze aplikovat žádnou z obecných výjimek uvedených v § 29 písm. k) ZZVZ. Proto se i tato objednávka stává předmětem následného zkoumání Úřadu, tj. ověření toho, zda tvoří součást uceleného celku právních služeb, které byl zadavatel povinen zadávat podle zákona.

K právním službám v oblasti administrace veřejných zakázek

188.     Poslední oblastí, kterou v právě zkoumaném případě Úřad rozlišil, je okruh týkající se administrace zadávacích řízení na veřejné zakázky. Do této oblasti Úřad začlenil takové objednávky právních služeb, ve kterých zadavatel požaduje buď vyhotovení kompletní zadávací dokumentace na příslušnou veřejnou zakázku, nebo celkovou administraci zadávacího řízení.

189.     Na základě výše vymezeného okruhu činností Úřad v rámci posuzované věci zařadil tři objednávky právních služeb učiněné u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. do předmětné oblasti. Jedná se o objednávky právních služeb č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 a č. 1/2012 ze dne 16. 5. 2012. K jednotlivým objednávkám uvádí Úřad následující.

190.     V rámci objednávky č. 5/2012 (včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012) zadavatel u poskytovatele právních služeb poptal služby spočívající v přípravě a provedení (administraci) veřejné zakázky na dodávku tepla pro zadavatele (s ohledem na to, že dříve uzavřená rámcová smlouva se ukončuje výpověďmi či dohodou s jednotlivými účastníky této smlouvy). Z obsahu objednávky č. 7/2012 (a příslušného dodatku ze dne 9. 5. 2012) pak plyne poptávka právních služeb spočívajících ve vyhotovení kompletní zadávací dokumentace k veřejné zakázce na výběr externího dodavatele služeb souvisejících s prodejem majetku městské části Praha 2 a v celkové administraci příslušného zadávacího řízení (rámcová smlouva a „minitendry“). Předmětem poslední objednávky č. 1/2012 ze dne 16. 5. 2012 je opět vyhotovení kompletní zadávací dokumentace k veřejné zakázce a v celkové administraci zadávacího řízení.

191.     Na základě posouzení shora uvedených obsahů předmětných objednávek právních služeb Úřad dospěl k závěru, že se s určitostí nejedná o žádnou formu zastoupení klienta (zadavatele) advokátem (advokátní kanceláří) v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízením [bod 1. § 29 písm. k) ZZVZ], neboť zadávací řízení je svoji povahou zvláštním (přísně regulovaným) způsobem uzavírání smlouvy (kdy na jedné její straně vystupuje osoba, které svědčí postavení zadavatele dle zákona), kdy vztahy v jeho rámci mají stále soukromoprávní charakter. Posuzuje-li Úřad proces zadávacího řízení ve vztahu k možné aplikaci obecné výjimky uvedené pod bodem 2. ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ, tedy přípravě advokáta na výše uvedená řízení, nebo že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem sporného řízení, konstatuje Úřad následující skutečnosti.

192.     Jak už Úřad konstatoval výše, zadávací řízení nepředstavuje žádnou z taxativního výčtu možností uvedených v bodě 1. předmětného ustanovení ZZVZ, a proto nelze v dané věci hovořit ani o přípravě advokáta (advokátní kanceláře) na takovéto typy řízení. Je přitom absurdní dovozovat, že by byl tento proces (zadávací řízení a tomu předcházející postupy samo o sobě), kdy zadavatel vybírá advokáta ještě před zahájením zadávacího řízení pro tvorbu zadávacích podmínek, tzn., aniž by bylo vůbec zahájeno zadávací řízení, natož aby např. zadavatel dostal určitou námitku proti nezákonnému postupu v tomto zadávacím řízení, vysoce pravděpodobně spojen s nějakým konkrétním řízením ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ.

193.     Vzhledem k tomu, že Úřad neidentifikoval splnění zákonných předpokladů pro aplikaci obecné výjimky uvedené v ustanovení § 29 písm. k) zákona bod 1. a 2. ZZVZ u objednávek právních služeb č. 293/2012 (u Mgr. Karla Machánka), č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012 (u Mgr. Ing. Davida Černého), č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012, č. 039/2012 ze dne 3. 2. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 1/2012 ze dne 16. 5. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012 a č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012 (u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o.), je nutné učinit závěr, že i podle ZZVZ a dle eurokomfortního výkladu by bylo povinností zadavatele plnění, které je předmětem těchto objednávek, zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení. Úřad proto přistoupil k ověření skutečnosti, zda lze na tyto právní služby poskytované Mgr. Karlem Machánkem, Mgr. Ing. Davidem Černým a AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. pohlížet jako na jeden celek. K tomuto Úřad konstatuje následující.

194.     S ohledem na skutečnosti, které Úřad uvedl výše, pouze rekapituluje, že je Úřadem na právní služby pohlíženo jako na jeden druh plnění bez rozdílu toho, čeho se týkají a v čem konkrétně spočívají (věcné hledisko). Časové hledisko je v dané věci vymezeno účetním obdobím, resp. kalendářním rokem 2012 (s ohledem na ustanovení § 13 odst. 8 zákona), přičemž Úřad konstatuje, že v roce 2012 již zadavatel musel vědět, že v předcházejících třech letech vždy v každém roce dosáhla hodnota jím poptávaných právních služeb dolního finančního limitu pro podlimitní zakázku, a tudíž měl předmětné služby zadat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení (s ohledem na argumentaci zadavatele ohledně nejasnosti konkrétního objemu ani povahy služeb by se z největší pravděpodobností jednalo a rámcovou smlouvu). Úřad proto pohlíží na předmětné služby jako na plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a proto bylo povinností zadavatele správně určit předpokládanou hodnotu této veřejné zakázky. Jelikož však zadavatel na určení předpokládané hodnoty podle § 13 odst. 8 zákona, resp. § 15 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 3 zákona ve spojení s § 15 odst. 1 zákona, rezignoval, přičemž výše předmětného plnění dosáhla částky 3 991 115 Kč včetně DPH, tj. 3 322 116,80 Kč bez DPH, dopustil se svým postupem správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb v roce 2012 tak, že poptal právní služby od Mgr. Karla Machánka, Mgr. Ing. Davida Černého a AK Havel, Holásek & Partners s. r. o., na základě:

  • objednávky právních služeb u Mgr. Karla Machánka č. 293/2012/HS ze dne 24. 10. 2012,
  • objednávky právních služeb u Mgr. Ing. Davida Černého č. 034/2012/HS ze dne 31. 1. 2012, a
  • objednávek právních služeb u AK Havel, Holásek & Partners s. r. o. evidovaných pod č. 5/2012 ze dne 6. 1. 2012 včetně rozšíření ze dne 31. 5. 2012, č. 7/2012 ze dne 12. 1. 2012 včetně dodatku ze dne 9. 5. 2012, č. 1/2012 ze dne 18. 5. 2012, č. 11/2012 ze dne 16. 2. 2012, č. 28/2012 ze dne 15. 8. 2012, č. 30/2012 ze dne 26. 9. 2012 a č. 37/2012 ze dne 21. 11. 2012,

bez použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 21 citovaného zákona, přičemž výše uhrazeného plnění za právní služby poskytnuté podle uvedených objednávek činila v účetním období (kalendářním roce) 2012 3 991 115 Kč včetně DPH, tj. 3 322 116,80 Kč bez DPH, tedy převyšovala dolní finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona pro podlimitní veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

195.     V souvislosti s posouzením vlivu na výběr nejvhodnější nabídky Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel v právě projednávaném případě neumožnil soutěž dodavatelů v souladu s pravidly zákona. Zadavatel tak omezil okruh potenciálních dodavatelů, čímž nelze vyloučit, že mohlo dojít k omezení počtu podaných nabídek i k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky pro realizaci předmětné veřejné zakázky. Pokud by byla zakázka zadávána zákonným postupem, mohl zadavatel obdržet i jiné, pro něj výhodnější nabídky. Zadavatel je vždy povinen při zadávání veřejných zakázek zachovat konkurenční prostředí, tj. postupovat v souladu se zákonem tak, aby nedošlo k zúžení okruhu potenciálních zájemců o zakázku. Nezákonný postup zadavatele byl v daném případě schopen podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z dikce zákona totiž plyne, že slovo „podstatné“ se vztahuje jak na možnost skutečného ovlivnění (ovlivnil), tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit). Pro konstatování porušení zákona postačuje, že k ovlivnění dojít mohlo; není třeba prokazovat, že pochybením zadavatele skutečně došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Z hlediska zákonného rámce § 120 odst. 1 písm. a) zákona stačí pouhá možnost (potencialita) tohoto ovlivnění, což je v daném případě splněno, neboť zadavatel vůbec v zadávacím řízení dle zákona nepostupoval a s uchazeči dle pravidel stanovených v zákoně nezacházel.

196.     V této souvislosti Úřad může odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a soudů týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona, kdy např. předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

197.     Dále též Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 konstatoval, že „[p]ro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou (…) K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel tak svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že »v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „… nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“«. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

198.     Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že »z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…) již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“«.

199.     Se shora uvedeným závěrem Krajského soudu v Brně vyslovil souhlas i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28. 6. 2016, když konstatoval, že v případě, kdy správní orgán (Úřad) shledá, že „se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu (…) Nejvyšší správní soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem (…), že takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“ Úřad proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že v projednávaném případě byl naplněn i tento znak skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

200.     K názoru předsedy, který se týká nedostatečného odůvodnění (bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad ve spojitosti s bodem 104. a 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí doplňuje, že ze skutkových zjištění šetřené věci vyplynulo, že zadavatel právní služby v rozsahu převyšujícím dolní limit podlimitní veřejné zakázky poptává konzistentně od roku 2009. Jelikož povinností zadavatele, neboť znal uhrazené objemy plnění za poskytované právní služby (za roky 2009-2013), bylo zahrnout jednotlivé roční objemy plnění do stanovení předpokládané hodnoty pro nadcházející rok (jak vyplývá z ustanovení § 13 odst. 8 zákona, resp. s § 15 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 3 zákona). Vzhledem k tomu, že Úřad aplikoval na (podstatnou) část předmětu vedeného správního řízení pravidla pro obecnou výjimku uvedenou v § 29 písm. k) ZZVZ (s důsledky týkajícími se absence materiální stránky správního deliktu popsanými v detailu výše), přičemž souhrn objednávek a smluv učiněných v letech 2010, 2011 a 2013 v důsledku aplikace této výjimky nepřesáhl limit pro podlimitní veřejnou zakázku, postihl Úřad s ohledem na to, jak byl předmět řízení v roce 2014 vymezen, zadavatele pouze za část plnění (právních služeb), které zadavatel nezadal v průběhu účetního (kalendářního) roku 2012.

201.     K námitce rozkladu, že zadavatel spáchal delikt okamžikem uzavření smlouvy, a na základě konkrétních objednávek Úřad konstatuje, že časový okamžik, rozhodný v případě skutku vymezeného ve výroku III. je právě účetní rok 2012, respektive okamžik, kdy zadavatel v tomto roce překročil hranici pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Je tomu tak zejména proto, že v intencích posuzované věci Úřad nemá pochybnosti o tom, že se tak stalo v průběhu roku 2012, neboť zadavatel rezignoval na svou povinnost stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 13 odst. 8 zákona, resp. § 14 odst. 3 zákona ve spojení s § 15 odst. 1 zákona a uhradil za poskytnuté právní služby částku (3 991 115 Kč včetně DPH, tj. 3 322 116,80 Kč bez DPH) převyšující hodnotu dolního finančního limitu pro podlimitní veřejnou zakázku. Pro Úřad je tedy rozhodné, na základě jakých právních titulů byly vykonávány konkrétní úkony ze strany vybraných uchazečů a na základě jakých titulů bylo následně za strany zadavatele poskytováno peněžité plnění. Úřad proto považuje toto námitku zadavatele z irelevantní a má za to, že je ve vztahu k roku 2012 dostatečně prokázáno, že zadavatel měl povinnost stanovit předpokládanou hodnotu právních služeb poptávaných v tomto roce jako překračující limit pro podlimitní zakázku a tím že tak neučinil a konkrétní plnění přesáhlo tuto hodnotu, zadavatel spáchal delikt.

202.     K ostatním námitkám rozkladu a rozhodnutí předsedy Úřad uvádí, že s ohledem na nové právní posouzení věci se staly bezpředmětnými. Úřad zejména odkazuje na rozkladovou námitku zadavatele uvedenou v bodu 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy že závěry Úřadu vycházející z rozsudku sp. zn. 8 Afs  31/2011 nejsou skutkově obdobnou věcí jako je právě projednávaný případ, a dodává, že v novém posouzení věci Úřad dospěl k následujícím závěrům. Ačkoliv se v posuzovaném případě nejedná o společné časové hledisko vymezené obdobím několika týdnů, jak tomu bylo v citovaném rozsudku, Úřad s ohledem na § 13 odst. 8 zákona (blíže bod 92. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) dovodil časové hledisko vymezené rozmezím účetního (kalendářního) roku. Úřad se též zabýval možnou předvídatelností poptávaných právních služeb (bod 105. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž ve vztahu k nezákonnému jednání zadavatele (rok 2012) Úřad dodává, že se jedná o objednávky právních služeb, jež z pohledu Úřadu nepředstavují plnění nepředvídané či nepředvídatelné právě s ohledem na fakt, že zadavatel v již několika předchozích kalendářních letech (jež jsou nejmenším možným časovým úsekem, ve kterém je zadavatel na základě ustanovení § 13 odst. 8 zákona povinen sčítat předpokládanou hodnotu opakovaného plnění) přesáhl při poptávání právních služeb vždy limit pro podlimitní veřejnou zakázky. Z uvedených důvodů je Úřad povinen předmětnou námitku zadavatele odmítnout jako nedůvodnou.

203.     V důsledku shora uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

K VÝROKU VI. ROZHODNUTÍ

204.     Úřad dále přistoupil k vyměření sankce za výše uvedený správní delikt, přičemž konstatuje následující.

205.     Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

206.     Podle ustanovení § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

207.     Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, tudíž podle § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

208.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny (blíže bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

209.     V šetřené věci došlo v průběhu vedeného správního řízení s účinností od 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, a proto Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího znění zákona, neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

210.     V návaznosti na § 121 odst. 3 zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v citovaném ustanovení zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 21. 5. 2013. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dne 4. 3. 2014 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. K protiprávnímu jednání zadavatele došlo v průběhu účetního (kalendářního) roku 2012, resp. okamžikem, kdy zadavatel překročil hranici pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Z uvedených údajů vyplývá, neboť Úřad nemá pochybností o tom, že se předmětný správní delikt stal v kalendářním roce 2012, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla, neboť objektivní (5 letá) lhůta doposud neuplynula.

211.     Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

212.     Cena veřejné zakázky plynoucí ze součtu hodnot shora uvedených objednávek právních služeb (viz také tabulka č. 4) činí celkem 3 991 115,00 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí u spáchaného správního deliktu hodnotu rovnající se 399 111,50 Kč.

213.     Podle ustanovení § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

214.     Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

215.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

216.     V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem zákonodárce, aby zadavatel nepostupoval libovolně a zadával veřejné zakázky podle zákona, tj. zejména za podmínek účinné hospodářské soutěže. Tím, že zadavatel postupoval při poptávání právních služeb zcela mimo režim zákona, a sice objednávkami konkrétním dodavatelům, jakoukoli hospodářskou soutěž o předmětnou veřejnou zakázku vyloučil. Zákonnou úpravu zadávání veřejných zakázek tak vlastně zcela ignoroval a v tomto smyslu se dopustil typově zcela nejzávažnějšího porušení zákona. Je tedy možno konstatovat, že z mnoha různých způsobů, jakými se lze správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustit, lze způsob, jakým došlo k naplnění skutkové podstaty ze strany zadavatele v tomto případě označit za nejzávažnější.

217.     Úřad z hlediska následků spáchání správního deliktu uvádí, že zadavatel konstantně a dlouhodobě nepostupoval podle zákona, čímž jednoznačně ohrozil hospodářskou soutěž mezi potenciálními dodavateli. K samotné obhajobě zadavatele, kdy tento upozorňuje na novou evropskou (a ostatně i národní, s ohledem na ZZVZ) legislativu, která nově zavádí výjimku z povinnosti některé právní služby zadávat v rámci formalizovaného procesu podle zákona, Úřad konstatuje, že nepřehlédl, že zadavatel právě dlouhodobostí svého konání vytvořil takové podmínky, aniž by měly jakoukoliv návaznost, či by jakkoliv reflektovaly vývoj práva Evropské unie. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že samotný fakt, že zadavatel pro zadání právních služeb, jež jsou předmětem tohoto řízení, uzavřel smlouvy s více dodavateli, nemůže v žádném případě nahradit jeho povinnost postupovat podle zákona.    

218.     V této souvislosti musí Úřad zcela odmítnout argument zadavatele, že se v daném případě nejednalo o jednání společensky škodlivé (viz bod. 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť právě skutečností, že zadavatel odmítl postupovat podle zákona, tj. provést řádnou soutěž, již dopředu vyloučil možnost podání případných ekonomicky výhodnějších nabídek, jejichž výběr by vedl k účelnějšímu vynakládání veřejných prostředků.

219.     Při stanovení konkrétní výše sankce se dále Úřad zabýval i tím, zda lze při úvahách ohledně výše ukládané pokuty nějak zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním deliktu a samotným potrestáním zadavatele za spáchání tohoto správního deliktu. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že:  „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

220.     V intencích nyní posuzované věci Úřad uvádí, že ačkoliv jde o závažný správní delikt, Úřad zohlednil dobu, která uplynula od spáchání správního deliktu a jeho potrestání (tj. více než 3,5 roku), k níž je nutné přihlédnout ve prospěch zadavatele, jinak by sankce neplnila svůj účel a smysl.

221.     Úřad shrnuje, že posoudil způsob, následky a okolnosti spáchání správního deliktu, včetně intenzity ohrožení právem chráněného zájmu, přičemž společenská škodlivost správního deliktu (tedy závažnost) dosahuje vysokého stupně závažnosti, a proto rozhodl o udělení pokuty ve výši 100 000 Kč.

222.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Podle veřejně dostupných informací schválené roční rozpočtové příjmy zadavatele na rok 2016 převyšují částku 500 000 000 Kč, přičemž je předpokládán vyrovnaný rozpočet (blíže internetové stránky zadavatele http://www.praha2.cz). Vzhledem k tomu, že rozpočet zadavatele se pohybuje v řádu stovek milionů korun, má Úřad s ohledem na maximální možnou hranici pokuty ve výši 399 111,50 Kč za to, že pokutu uloženou ve výši 100 000 Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani do ekonomické podstaty zadavatele nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

223.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložení pokuty ve stanovené výši představuje podle Úřadu důrazné varování před takovým přístupem, který zadavatel v posuzovaném případě zvolil a který, jak bylo shora uvedeno, v zásadě představuje ignoraci existence zákona a povinností z něj vyplývajících.

224.     Pro úplnost Úřad ve vztahu k návrhu zadavatele, že by měl Úřad za nedodržení postupu podle § 21 zákona vyměřit pokutu 30 000,- Kč (blíže bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dodává, že nelze po Úřadu požadovat stanovení konkrétní částky pokuty vzhledem k porušení totožného zákonného ustanovení, neboť v každém šetřeném případě se jedná o správní delikt svým charakterem jedinečný, spáchaný za rozdílných okolností a s rozdílnými následky pro zadavatele i dodavatele. Úřad je vždy povinen posoudit každý šetřený případ individuálně a s přihlédnutím k závažnosti správního deliktu určit konkrétní výši pokuty pro každý jednotlivý případ odděleně.

225.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť v daném případě zákon jinou formu nápravy neumožňuje. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

226.     Pokuta uložená zadavateli je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Revoluční 724/7, 110 00 Praha – Staré Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dříve pod názvem advokátní kanceláře Balcar, Polanský & Spol., se sídlem Elišky Peškové 15, 151 31 Praha 5.

[2] Dříve se sídlem Dominikánská 16, 201 00 Plzeň.

[3] Dříve pod názvem advokátní kanceláře Balcar, Polanský & Spol., se sídlem Elišky Peškové 15, 151 31 Praha 5.

[4] Dříve se sídlem Dominikánská 16, 201 00 Plzeň.

[5] Z důvodu přehlednosti Úřad pod označením „Mgr. Petr Zach“ zahrnuje plnění za právní služby poskytované Mgr. Petrem Zachem, advokátem, IČO 63620294, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město a následně Advokátní kanceláří Zach a partneři, s. r. o., IČO 24735531, se sídlem Karlovo náměstí 325/7, 120 00 Praha – Nové Město.

[6] Z důvodu přehlednosti Úřad pod označením Mgr. Jaroslav Dvořák zahrnuje plnění za právní služby poskytované Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, IČO 6243656, se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno a následně Advokátní kanceláří Dvořák a partneři, s. r. o., IČO 28161092, se sídlem se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno.

[7] Dříve pod názvem advokátní kanceláře Balcar, Polanský & Spol., se sídlem Elišky Peškové 15, 151 31 Praha 5.

[8] Dříve se sídlem Dominikánská 16, 201 00 Plzeň.

[9] Dříve se sídlem Veletržní 924/14, 170 00 Praha 7.

[10] Dříve se sídlem Hybernská 32, 110 00 Praha 1.

[11] Ve znění zákona platném do 14. 9. 2010 bylo uvedeno „… pod finanční limity stanovené v § 12“.

[12] Ve znění platném do 14. 9. 2010 bylo ve větě druhé uvedeno: „To neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6“.

[13] Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

[14] Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších  zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění  pozdějších předpisů.

[15] Ve znění účinném do 31. 3. 2012.

[16] Ve znění účinném do 31. 12. 2013.

[17] Ve znění zákona platném po 12. 9. 2011 se citované ustanovení nacházení v § 18 odst. 5 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz