číslo jednací: S0061/2017/VZ-04370/2017/551/OPa

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se měl dopustit účastník řízení

• zadavatel – Město Litomyšl, IČO 002 76 944, se sídlem Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl,

při zadávání veřejné zakázky „Pořízení rolby na úpravu ledové plochy v Litomyšli“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Město Litomyšl, IČO 002 76 944, se sídlem Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl – se při zadávání veřejné zakázky „Pořízení rolby na úpravu ledové plochy v Litomyšli“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 11. 10. 2016 podaných stěžovatelem Mátl & Bula, spol. s r.o.,IČO 253 13 568, se sídlem Stará pošta 750, 664 61 Rajhrad, jež byly jmenovanému zadavateli doručeny téhož dne, tj. 11. 10. 2016, a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, v rozporu s § 111 odst. 1 citovaného zákona, když tyto námitky nepřezkoumal a do 10 dnů od jejich obdržení neodeslal stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.  

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Město Litomyšl, IČO 002 76 944, se sídlem Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

 

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 4. 11. 2016 návrh stěžovatele – Mátl & Bula, spol. s r.o.,IČO 253 13 568, se sídlem Stará pošta 750, 664 61 Rajhrad (dále jen „stěžovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele – Město Litomyšl, IČO 002 76 944, se sídlem Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Pořízení rolby na úpravu ledové plochy v Litomyšli“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).

2.        V návrhu stěžovatel mimo jiné uvádí, že dne 11. 10. 2016 podal proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky námitky, které byly doručeny zadavateli, avšak již od zadavatele neobdržel v zákonné 10denní lhůtě žádné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv. Zadavatel dne 18. 10. 2016 pouze zveřejnil na profilu zadavatele „Dodatečné informace č. 2“, v nichž reagoval na dva požadavky stěžovatele s tím, že mu v jednom případě vyhověl.

3.        Shora uvedené skutečnosti svědčící o možném spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona Úřad prověřil z vlastní činnosti.

4.        Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S0691/2016/VZ a po přezkoumání jejího obsahu, jakož i z údajů uveřejněných na profilu zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/porizeni-rolby-na-upravu-ledove-plochy-v-litomysli (dále jen „profil zadavatele“), zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0061/2017/VZ.

5.        Podle bodu 3 „Výzvy k podání nabídky“ ze dne 27. 9. 2016 (dále jen „Výzva“) bylo předmětem veřejné zakázky dodání elektrické rolby 4x4 s výkonem minimálně 28 kW, s možností až 15 úprav na jedno nabití. Rolba měla mimo jiné disponovat systémem mytí, ořezání a ometání hydraulickým bočním kartáčem a frézou kolem mantinelu, regulací vody, nožem vcelku (s šíří 230 cm) a jeho snadnou výměnou.

6.        Podle bodu 4 Výzvy byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadavatelem stanovena ve výši 4 132 231 Kč bez DPH.

7.        Lhůta pro podání nabídek byla dle bodu 14 Výzvy stanovena do 17. 10. 2016, do 13:00 hodin.

8.        Shora uvedená lhůta byla na základě „Dodatečných informací č. 1“ ze dne 30. 9. 2016 zadavatelem prodloužena do 20. 10. 2016, do 13:00 hodin.

9.        Dne 11. 10. 2016 byly do datové schránky zadavatele doručeny námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky (dále jen „námitky“), jak vyplývá z doručenky datové zprávy ID 407545514.

10.    Ačkoliv dokumentace o veřejné zakázce předložená zadavatelem obsahuje dokument označený jako „Rozhodnutí o námitce proti zadávacím podmínkám“ a datovaný na 18. 10. 2016, u nějž je jako stěžovatel uvedena společnost Mátl & Bula, spol. s r.o., není součástí dokumentace o předmětné veřejné zakázce žádný doklad o tom, že by bylo toto rozhodnutí stěžovateli odesláno, natož doklad potvrzující jeho doručení.

11.    Dále byly na profilu zadavatele dne 19. 10. 2016 uveřejněny „Dodatečné informace č. 2“ ze dne 18. 10. 2016, kterými byly upraveny zadávacím podmínky veřejné zakázky tak, že byl upraven požadavek na „ořezání a ometání hydraulickým bočním kartáčem“ a byl upraven termín dodání, který byl nově stanoven do 30. 11. 2016. Současně byla zadavatelem prodloužena lhůta pro podání nabídek do 3. 11. 2016, do 13:00 hodin.

12.    Dne 4. 11. 2016 obdržel Úřad návrh stěžovatele na přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 114 odst. 1 zákona, kterým stěžovatel brojil proti postupu zadavatele v zadávacím řízení.

13.    Jak vyplývá z písemné zprávy zadavatele uveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 11. 2016, bylo zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku rozhodnutím Rady města Litomyšl ze dne 7. 11. 2016 zrušeno.

14.    Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K postavení zadavatele

15.    Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

16.    Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Město Litomyšl, coby územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.

K výroku I. tohoto příkazu

17.    Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

18.    Podle § 110 odst. 3 zákona musí námitky proti zadávacím podmínkám stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

19.    Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

20.    Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

21.    Podle § 111 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

22.    Podle § 111 odst. 3 zákona zadavatel o podaných námitkách a rozhodnutí o nich bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce.

23.    Podle § 111 odst. 4 zákona zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

24.    Podle § 111 odst. 5 zákona platí, že pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu se ruší dnem zastavení řízení.

25.    Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.

26.    Úřad nejprve obecně k vyřízení námitek uvádí, že zadavatel je podle § 111 odst. 1 zákona povinen přezkoumat obdržené námitky v plném rozsahu ve lhůtě 10 dnů od jejich doručení. V této lhůtě je zadavatel povinen odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí obsahující způsob vyřízení námitek, kdy zadavatel rozhodne buď o vyhovění, či o zamítnutí námitek, přičemž je povinen své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Podstatné je, aby byly námitky jednak vyřízeny některým se shora uvedených způsobů, aby bylo rozhodnutí zadavatele, kterým se tak stane, odůvodněno a zadavatel v takovém odůvodnění reagoval na veškeré námitky, ne pouze na některé z nich. Současně je povinen o podaných námitkách rozhodnout výlučně sám zadavatel.

27.    Je tomu tak především proto, že institut námitek podle zákona má sloužit jako prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele. Prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu.

28.    V šetřeném případě není sporu o tom, že byly zadavateli dne 11. 10. 2016 doručeny prostřednictvím datové schránky námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, přičemž s ohledem na konec lhůty pro podání nabídek (3. 11. 2016) je zřejmé, že byly tyto námitky doručeny zadavateli včas, přičemž z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by je vzal stěžovatel zpět.

29.    S ohledem na tyto skutečnosti měl zadavatel povinnost námitky stěžovatele postupem podle § 111 odst. 1 a násl. zákona náležitě vyřídit (rozhodnout o nich) některým ze shora uvedených způsobů, o čemž měl písemnou formou informovat v zákonem stanovené lhůtě (nejpozději do 21. 10. 2016) stěžovatele. To se však dle zjištění Úřadu vyplývajícího z dokumentace o veřejné zakázce nestalo, resp. skutečnost, že zadavatel „Rozhodnutí o námitce proti zadávacím podmínkám“ ze dne 18. 10. 2016 (viz bod 10 odůvodnění tohoto příkazu) odeslal stěžovateli, nelze z žádného relevantního dokladu (typicky potvrzení o doručení ať již poštovní zásilky či datové zprávy) prokázat, přičemž stěžovatel doručení rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách popírá.

30.    Není-li pak takové potvrzení součástí dokumentace o veřejné zakázce, je nutné k této skutečnosti přistupovat tak, že rozhodnutí o námitkách odesláno nebylo. Důkazní nouze přitom v tomto případě stíhá výhradně zadavatele.

31.    Je pravdou, že zadavatel na námitky stěžovatele částečně reagoval, a to dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám (viz bod 11 odůvodnění tohoto příkazu). Zadavatel tak účel institutu námitek alespoň z části materiálně naplnil, neboť zadávací podmínky, byť nikoliv k plné spokojenosti stěžovatele, v reakci na podané námitky upravil. Nelze však odhlédnout od toho, že se tímto postupem zadavatel nejen výslovně nevyjádřil ke všem stěžovatelem namítaným skutečnostem, jak mu ukládá zákon, ale ani formálně nesplnil další povinnosti stanovené v § 111 odst. 1 zákona. Účelu námitek, tj. aby se stěžovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy i přes snahu zadavatele nebylo dosaženo.

32.    Úřad uvádí, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, pročež je tento závěr zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně vymezeno jako samostatný správní delikt.

33.    Nerozhodl-li zadavatel o podaných námitkách, aktivuje se § 111 odst. 5 zákona a s ním i nevyvratitelná právní domněnka, podle níž pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto ustanovení zákona (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí, že námitkám nevyhověl. Pokud by však zadavatel hodlal využít tuto konstrukci k tomu, aby suplovala jeho výslovné rozhodnutí o námitkách stěžovatele, jež má učinit a jež má stěžovateli s odůvodněním rovněž i doručit, pak Úřad uvádí, že toto ustanovení rozhodně splnění povinností zadavatele podle § 111 odst. 1 zákona nenahrazuje a není ani jeho účelem vytvářet nástroj k jejich ignorování. Účel této domněnky je přesně opačný, neboť má sloužit zejména k ochraně dodavatelů právě v situaci, kdy zadavatel svoji zákonnou povinnost vyřídit námitky porušuje.

34.    Pro úplnost Úřad dodává, že znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona není [na rozdíl od skutkové podstaty dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona] alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Proto tuto skutečnost není potřeba ze strany Úřadu ani zkoumat.

35.    Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 111 odst. 1 zákona, když nepřezkoumal námitky stěžovatele ze dne 11. 10. 2016 a do 10 dnů od jejich obdržení mu neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Tímto se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle §  120 odst. 1 písm. g) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení sankce

36.    Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

37.    Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

38.    V návaznosti na to Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě návrhu stěžovatele, který obdržel dne 4. 11. 2016. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. K protiprávnímu jednání zadavatele došlo dne 22. 10. 2016, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro vyřízení námitek podaných stěžovatelem. Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

39.    Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

40.    Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.  

41.    Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele ze zákona jednoznačně vyplývá povinnost přezkoumat a vyřídit námitky proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost zadavatel v případě šetřené veřejné zakázky nesplnil, když námitky stěžovatele vůbec nevyřídil. Pochybení v podobě nepřezkoumání námitek stěžovatele, kterého se zadavatel dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť se v tomto případě nejedná o situaci, kdy by se zadavatel opomenul vyjádřit v rámci rozhodnutí o námitkách k dílčí namítané skutečnosti (námitky by tedy vyřídil jen zčásti), příp. zaslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách opožděně.

42.    Následkem protiprávního jednání zadavatele bylo, že se stěžovatel vůbec nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách, resp. se o postoji zadavatele k nim dozvěděl, a to pouze v části, nikoli přímo z rozhodnutí zadavatele, jež měl zadavatel učinit a doručit stěžovateli, ale až z textu dodatečných informací k zadávacím podmínkám. Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany zadavatele náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno a naplněn nebyl ani základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k nim a sdělení skutečnosti, proč námitkám příp. nevyhovuje, pokud tak zadavatel učiní. Přitom úkon zadavatele spočívající ve vyřízení námitek, resp. poskytnutí věcného stanoviska zadavatelem stěžovateli, nelze nikterak zhojit či nahradit (tu např. s využitím dodatečných informací k zadávacím podmínkám).

43.    Úřad nicméně jako výrazně polehčující okolnost shledal tu skutečnost, že zadavatel zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil (a není přitom podstatné, co ho k tomu vedlo), neboť představují-li námitky (tu proti zadávacím podmínkám) prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele v konkrétním zadávacím řízení na určitou veřejnou zakázku, pak je nepochybně zrušením takovéhoto zadávacího řízení, jehož se podané námitky týkají, tohoto účelu dosaženo.

44.    Jako polehčující okolnost Úřad dále zohlednil, že zadavatel, byť námitky stěžovatele v zákonem stanovené lhůtě nevyřídil způsobem stanoveným v § 111 odst. 1 zákona, jejich obsah směřující proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky zcela neignoroval a reagoval na něj, byť pouze částečně, formou dodatečných informací. Byť tento postup zadavatele jeho povinnost vyřídit písemně námitky stěžovatele ve lhůtě 10 dnů od jejich doručení nemůže nehradit, jak bylo řečeno výše, intenzitu jednání zadavatele to v očích Úřadu snižuje.

45.    Úřad žádné další polehčující či naopak přitěžující okolnosti neshledal.    

46.    Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu Města Litomyšl na rok 2016, jenž je veřejně dostupný na internetových stránkách zadavatele na adrese  https://www.litomysl.cz/php/e_books/2016_rozpocet/files/publication.pdf, vyplývá, že zadavatel hospodaří s příjmy v řádech stovek milionů korun. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

47.    Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu (zejména zrušení předmětného zadávacího řízení), Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 5 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

48.    Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

49.    Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7,Černá Pole,604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží

Město Litomyšl, Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy