číslo jednací: R0260/2016/VZ-49359/2016/321/EDy

V řízení o rozkladu ze dne 18. 10. 2016, doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem –

 

• společností Skřivánek s.r.o., IČO 60715235, se sídlem Na dolinách 153/22, 147 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 7. 2015 Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14089, IČO 73611956, artpatent, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03636372, se sídlem Bubenská 1477/1, 170 00 Praha 7,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0612/2016/VZ-40696/2016/531/VNe ze dne 4. 10. 2016, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

 

• Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha,

 

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění překladatelských služeb pro subjekty implementující Dohodu o partnerství a projekty Evropské územní spolupráce“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 3. 2016 pod ev. č. 516390, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2016 a dne 15. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076220, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 048-079891 a dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091949, a jejíž zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160-290194,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0612/2016/VZ-40696/2016/531/VNe ze dne 4. 10. 2016

 

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 15. 9. 2016 návrh navrhovatele - společnosti Skřivánek s.r.o., IČO 60715235, se sídlem Na dolinách 153/22, 147 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 7. 2015 Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14089, IČO 73611956, artpatent, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03636372, se sídlem Bubenská 1477/1, 170 00 Praha 7, (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění překladatelských služeb pro subjekty implementující Dohodu o partnerství a projekty Evropské územní spolupráce“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 3. 2016 pod ev. č. 516390, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2016 a dne 15. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076220, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 048-079891 a dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091949, a jejíž zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160-290194 (dále jen „veřejná zakázka“). Za účastníky správního řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele.

2.             Navrhovatel podání návrhu odůvodnil tím, že dle jeho názoru zadavatel porušil zákon, když rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, v důsledku čehož hrozí navrhovateli újma na jeho právech.  Navrhovatel se domáhal toho, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 4. 10. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS- S0612/2016/VZ-40696/2016/531/VNe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k podanému návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na skutečnost, že dle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona, a to v případě, že jde o návrh, který je k Úřadu podáván před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Úřad přezkoumal obsah návrhu a příloh, které k němu byly přiloženy, přičemž zjistil, že navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad proto rozhodl tak, že správní řízení zastavil podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

5.             Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 5. 10. 2016.

Námitky rozkladu

6.             Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem ze dne 18. 10. 2016, který byl Úřadu doručen téhož dne. K podání rozkladu tak došlo v zákonem stanovené lhůtě.

7.             Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že k návrhu připojil kopii námitek včetně výpisu z datové schránky svého právního zástupce, který obsahoval informace o odeslání datové zprávy a datum dodání námitek do datové schránky zadavatele. V rozhodnutí o námitkách následně zadavatel uvedl konkrétní datum obdržení námitek. Navrhovatel proto namítá, že Úřad měl v takovém případě považovat datum doručení námitek zadavateli za prokázané, neboť, co je obsahem dokumentace zadavatele o veřejné zakázce, není navrhovatel povinen dále prokazovat, jak vyplývá z § 114 odst. 3 zákona. To ukládá navrhovateli povinnost připojit v elektronické podobě písemné důkazy, jejichž provedení navrhuje, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Zákon dle navrhovatele nestanovuje, jakou formu má doklad o doručení námitek mít, a proto je třeba užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci. Dle navrhovatele tak nebylo § 117a písm. d) zákona užito v souladu s jeho účelem k vyloučení průtahů a zdržování řízení.

8.             Navrhovatel je tedy přesvědčen, že napadeným rozhodnutím bylo nezákonně vyloučeno jeho právo na přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení a znemožněna náprava pochybení, kterého se dle navrhovatele dopustil zadavatel v zadávacím řízení.

 

Závěr rozkladu

9.             Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

III.           Řízení o rozkladu

10.         Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

12.         Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0612/2016/VZ-40696/2016/531/VNe ze dne 4. 10. 2016, rozhodl o zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

IV.          K námitkám rozkladu

13.         Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že z výpisu o odeslání datové zprávy je seznatelné datum dodání námitek zadavateli a že v rozhodnutí zadavatele o námitkách je jednoznačně uvedeno datum doručení námitek.  Ze zákona nevyplývá, jakou formu má doklad o doručení námitek mít, proto měl Úřad užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci.

14.         Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4.

15.         Již z tohoto uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že zákon za náležitosti návrhu výslovně označuje i doklad o doručení námitek zadavateli. Pokud tedy navrhovatel rozporuje to, že by měl k návrhu připojovat doklad o doručení námitek, pak se z jeho strany jedná o nedůvodnou rozkladovou námitku, která je v přímém rozporu se zněním zákona. 

16.         Podle § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a)      návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b)      návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c)      nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona,

d)      k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,

e)      návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo

f)       v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

17.         Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. Náležitosti návrhu jsou stanoveny v § 114 odst. 3 zákona. Z věty první tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že návrh musí obsahovat:

obecné náležitosti pro podání, které jsou vymezeny v § 37 odst. 2 správního řádu, které zní:  Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující sek této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí“,

označení zadavatele,

uvedení v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

návrhy na provedení důkazů,

uvedení, čeho se navrhovatel domáhá.

Kromě těchto náležitostí návrhu však zákon v § 114 odst. 3 ve větě druhé a třetí vymezuje okruh toho, co musí být k návrhu připojeno, přičemž se tak jedná o další zákonem stanovené náležitosti návrhu, kterými jsou:

písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhovatel navrhl, a to v elektronické podobě. Platí, že je navrhovatel nemusí připojit, pokud jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce,

doklad o složení kauce podle § 115,

a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

18.         V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění § 117a zákona, které je citováno výše.      

19.         Ze znění ust. § 117a zákona, které je účinné od 6. 3. 2015, a které se použije na dané správní řízení, neboť toto bylo zahájeno podáním návrhu ze dne 15. 9. 2016, vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzvána které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Takové členění vyplývá přímo ze samotného textu tohoto ustanovení, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3 resp. § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za  vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený pod písm. f) § 117a zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.   

20.         Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně § 117a zákona uvádí:

„K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]

Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení.

Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“

21.         S ohledem na smysl a účel § 117a zákona je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.

22.         Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává § 114 odst. 3 zákona, musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.

23.         V rozhodovaném případě je z obsahu podaného návrhu zřejmé, že navrhovatel k němu doklad o doručení námitek zadavateli nepřipojil, a proto došlo k naplnění předpokladů pro zastavení správního řízení. Je současně zřejmé, že námitka zadavatele směřující k nesprávnému posouzení věci Úřadem je nedůvodná.

24.         Za nedůvodnou považuji rovněž námitku navrhovatele, podle níž nemůže být nucen k tomu, aby Úřadu předkládal něco, co je obsaženo ve spisu dokumentace zadavatele. Na tomto místě považuji za podstatné upozornit na skutečnost, že zatímco v řízení zahájeném z moci úřední Úřad před samotným zahájením řízení prošetřuje postup zadavatele a opatřuje si k tomu příslušné dokumenty, v řízení zahájeném na návrh je tomu jinak. V takovém řízení Úřad, na základě obdrženého návrhu, nejprve postupuje tak, že účastníky vyrozumí o zahájení správního řízení a ostatní účastníky vyjma navrhovatele vyzve k vyjádření se k podanému návrhu. V této chvíli však Úřad stále nemá k dispozici zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, neboť ve smyslu § 114 odst. 6 zákona je zadavatel povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení, když společně s tímto vyjádřením je povinen zaslat i dokumentaci o veřejné zakázce. Úřad tedy do té doby, než mu zadavatel pošle zadávací dokumentaci, tuto nemá k dispozici. Je tak zřejmé, že tvrzení navrhovatele o tom, že si informaci o dřívějším námitkovém řízení může ověřit ze spisu, se nezakládá na pravdě a neodpovídá postupu ve správním řízení.

25.         Nadto poukazuji na skutečnost, že povinnost předložit doklad o doručení námitek zadavateli je stanovena navrhovateli, a to společně s návrhem podaným k Úřadu. Zákon tak Úřadu nedává možnost a ani mu nestanovuje povinnost odstranit vady za účastníka správního řízení v případě, že návrh trpí neodstranitelnými vadami, naopak mu v takovém případě dává povinnost správní řízení zastavit. Námitku zadavatele tak považuji za nedůvodnou.

26.         Nad rámec uvedeného dále považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani ho nezkrátil na jeho procesních právech. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno.

27.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal náležitosti návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.

28.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

 

 

V.            Závěr

29.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

30.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha

2. Mgr. Tomáš Bejček,  advokát, artpatent, advokátní kancelář s.r.o., Bubenská 1477/1,     170 00 Praha 7

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy