číslo jednací: S62/2005-13895/2016/851/TKu

Instance I.
Věc Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění do 31. 12. 2005 a možného porušení článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství
Účastníci
  1. ŠKODA TRANSPORTATION a. s.
  2. BOMBARDIER TRANSPORTATION ITALY S.p.A.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí SŘ zastaveno
Rok 2005
Datum nabytí právní moci 8. 11. 2016
Související rozhodnutí S62/2005-13895/2016/851/TKu
R120/2016/HS-44810/2016/310/HBa
Dokumenty file icon 2005_S62.pdf 362 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S62/2005-13895/2016/851/TKu

 

Brno: 4. dubna 2016

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S62/2005 zahájeném dne 30. 12. 2005 z moci úřední dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21, § 20a a 21a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění do 31. 12. 2005, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 téhož zákona a možného porušení článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství, jehož účastníky jsou:

  • ŠKODA TRANSPORTATION a.s., se sídlem Plzeň, Emila Škody 2922/1, Jižní Předměstí, PSČ 301 00, IČO 626 23 753, zastoupená na základě plné moci ze dne 11. 2. 2015 Advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., se sídlem Praha, Karolíny Světlé 301/8, PSČ 110 00, IČO 242 25 029, jednající společníkem a jednatelem Mgr. Radkem Pokorným,
  • BOMBARDIER TRANSPORTATION ITALY S.p.A., se sídlem Vado Ligure (SV), Via Tecnomasio 2, CAP 17047, Italia, v registru firem pod č. 00839490158, zastoupená na základě plné moci ze dne 15. 2. 2006 JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou, advokátní kancelář Glatzová & Co., s.r.o., se sídlem Praha, Husova 5, PSČ 110 00,

vydává dle § 46 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, toto

 

ROZHODNUTÍ

I.

Správní řízení sp. zn. S62/2005, jehož účastníky jsou:

  • společnost ŠKODA TRANSPORTATION a.s., se sídlem Plzeň, Emila Škody 2922/1, PSČ 301 00, IČO 626 23 753, do 10. 12. 2004 pod obchodní firmou ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA s.r.o., a
  • společnost BOMBARDIER TRANSPORTATION ITALY S.p.A., se sídlem Vado Ligure (SV), Via Tecnomasio 2, CAP 17074, Italia, v registru firem pod č. 00839490158,

vedené ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a možného porušení čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství se dle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, pro uplynutí zákonné subjektivní lhůty zastavuje.

 

Odůvodnění

 

I                 Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.             Na základě informací obsažených v žádosti o shovívavost podané Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) dne 6. 12. 2005 účastníkem řízení ŠKODA TRANSPORTATION a.s., se sídlem Plzeň, Emila Škody 2922/1, PSČ 301 00, IČO 626 23 753, bylo dne 30. 12. 2005 z moci úřední zahájeno dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), správní řízení sp. zn. S62/2005, jehož účastníky jsou

  • společnost ŠKODA TRANSPORTATION a.s., se sídlem Plzeň, Emila Škody 2922/1, PSČ 301 00, IČ 626 23 753, do 10. 12. 2004 pod obchodní firmou ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA s.r.o. (dále též „Škoda Transportation“), a
  • společnost BOMBARDIER TRANSPORTATION ITALY S.p.A., se sídlem Vado Ligure (SV), Via Tecnomasio 2, CAP 17074, Italia, v registru firem pod č. 00839490158 (dále též „Bombardier“),

pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a možného porušení článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též „Smlouva ES“).

2.             Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, Úřad spatřoval v konkrétních dohodách obsažených v Rámcové smlouvě o spolupráci, licenci ke know-how a dodávkách (Cooperation-, Know-how License- and Supply Frame Agreement), uzavřené mezi účastníky řízení dne 2. 12. 2002, ve znění Zápisu z jednání účastníků řízení konaného dne 2. 12. 2002 (MINUTES OF THE MEETING held on 2. 12. 2002), dále jen „SMLOUVA“, a to:

  • v článku 5. bod 2. SMLOUVY

„Uživatel licence není oprávněn projektovat, vytvářet, konstruovat ani vyrábět vícesystémovou lokomotivu na základě know-how mimo dané území. Toto omezení platí po dobu 20 let od data účinnosti této dohody. Uživatel licence nesmí provádět aktivní strategii projektování, vytváření, konstruování, výroby a provozu vícesystémových lokomotiv v zemích mimo dané území. Tento zákaz platí po dobu 20 let od data účinnosti této dohody s tím, že uživatel licence nesmí projektovat, vytvářet, konstruovat, vyrábět a provozovat vícesystémovou lokomotivu v reakci na nevyžádané objednávky přicházející z oblasti mimo dané území.“

  • v článku 6. bod 3. SMLOUVY

„Uživatel licence nebude know-how využívat k projektování, vytváření, výrobě ani provozu vícesystémové lokomotivy pro třetí strany na daném území, které nebudou provozovateli se sídlem v České republice. Uživatel licence může uzavřít finanční ujednání nebo stanovit vlastnické struktury pro vícesystémovou lokomotivu vycházející z know-how (např. spoluvlastnictví s Českými drahami), pokud uživatel licence a/nebo provozovatel se sídlem v České republice budou skutečnými provozovateli takové vícesystémové lokomotivy vycházející z know-how. Pokud se obě strany dohodnou rozšířit oblast využití pro třetí strany na území Ruska, Běloruska a Ukrajiny, budou podmínky takového rozšíření stanoveny písemným dodatkem k této dohodě.“

  • v článku 8. bod 1. SMLOUVY

„Uživatel licence bude při využívání know-how na daném území využívat své nejlepší úsilí. Uživatel licence nebude zákazníkům se sídlem v České a Slovenské republice nabízet jiné lokomotivy než koncové produkty. Poskytovatel a uživatel licence se dohodli, že pro očekávanou veřejnou nabídkovou soutěž Českých drah na vícesystémovou lokomotivu podají pouze jednu nabídku. Tato nabídka bude vycházet z koncového produktu.“

  • v článku 8. bod 3. SMLOUVY

„Bez ohledu na výše uvedené nebude žádná část této dohody uživatele licence omezovat v konkurenci vůči poskytovateli licence nebo společnostem spojeným s poskytovatelem licence v rámci společného evropského trhu v oblasti výzkumu a rozvoje, projektování, konstruování, výroby a provozu dalších lokomotiv provozovaných v jednom systému, které nebudou vycházet z know-how konkurujícího lokomotivám projektovaným nebo vytvořeným poskytovatelem licence.“

  • v článku 11. bod 2. SMLOUVY

„Uživatel licence si bude takové produkty kupovat pouze od poskytovatele licence (oddělení pohonu a kontroly),“

přičemž možné porušení § 3 odst. 1 zákona je spatřováno zejména ve vztahu k době trvání SMLOUVY uzavřené dle čl. 23. bod 1. SMLOUVY na dobu 15 let od jejího podpisu (která platí odděleně pro každý stát vymezeného území). (Pozn. identifikace produktů je uvedena v čl. 11. bod 1. SMLOUVY).

  • v článku 17. Bod 1. SMLOUVY

„Uživatel licence nebude napadat vlastnické právo poskytovatele licence ke know-how“.

3.             Možné porušení článku 81 Smlouvy ES spatřoval Úřad v období od 1. 5. 2004 v dohodách obsažených v níže uvedených ustanoveních Rámcové dohody o spolupráci, licenci ke know-how a dodávkách (Cooperation-, Know-how License- and Supply Frame Agreement), uzavřené mezi účastníky řízení dne 2. 12. 2002, ve znění změn uvedených v Zápisu z jednání účastníků řízení konaného dne 2. 12. 2002 (MINUTES OF THE MEETING held on 2. 12. 2002), dále jen „SMLOUVA“, a to:

  • v článku 6. bod 3. SMLOUVY

„Uživatel licence nebude know-how využívat k projektování, vytváření, výrobě ani provozu vícesystémové lokomotivy pro třetí strany na daném území, které nebudou provozovateli se sídlem v České republice. Uživatel licence může uzavřít finanční ujednání nebo stanovit vlastnické struktury pro vícesystémovou lokomotivu vycházející z know-how (např. spoluvlastnictví s Českými drahami), pokud uživatel licence a/nebo provozovatel se sídlem v České republice budou skutečnými provozovateli takové vícesystémové lokomotivy vycházející z know-how. Pokud se obě strany dohodnou rozšířit oblast využití pro třetí strany na území Ruska, Běloruska a Ukrajiny, budou podmínky takového rozšíření stanoveny písemným dodatkem k této dohodě.“

  • v článku 8. bod 1. SMLOUVY

„Uživatel licence bude při využívání know-how na daném území využívat své nejlepší úsilí. Uživatel licence nebude zákazníkům se sídlem v České a Slovenské republice nabízet jiné lokomotivy než koncové produkty. Poskytovatel a uživatel licence se dohodli, že pro očekávanou veřejnou nabídkovou soutěž Českých drah na vícesystémovou lokomotivu podají pouze jednu nabídku. Tato nabídka bude vycházet z koncového produktu.“

  • v článku 8. bod 3. SMLOUVY

„Bez ohledu na výše uvedené nebude žádná část této dohody uživatele licence omezovat v konkurenci vůči poskytovateli licence nebo společnostem spojeným s poskytovatelem licence v rámci společného evropského trhu v oblasti výzkumu a rozvoje, projektování, konstruování, výroby a provozu dalších lokomotiv provozovaných v jednom systému, které nebudou vycházet z know-how konkurujícího lokomotivám projektovaným nebo vytvořeným poskytovatelem licence.“

  • v článku 11. bod 2. SMLOUVY

„Uživatel licence si bude takové produkty kupovat pouze od poskytovatele licence (oddělení pohonu a kontroly).“

přičemž možné porušení čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství je spatřováno zejména ve vztahu k době trvání SMLOUVY uzavřené dle čl. 23. bod 1. SMLOUVY na dobu 15 let od jejího podpisu (která platí odděleně pro každý stát vymezeného území). (Pozn. Identifikace produktů je uvedena v čl. 11. bod 1. SMLOUVY).

  • v článku 17. bod 1. SMLOUVY

„Uživatel licence nebude napadat vlastnické právo poskytovatele licence ke know-how“.[1]

4.             V průběhu správního řízení Úřad využil svých pravomocí v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění do 31. 12. 2005 (dále jen „zákon“), za účelem provedení dokazování ve správním řízení. Úřad shromáždil podklady o fungování trhu s lokomotivami na území České republiky i Evropské unie a o vztahu a spolupráci obou účastníků řízení.

5.             Dne 18. 4. 2006 vydal Úřad rozhodnutí č.j. S 62/05-7143/06-300, kterým předmětné správní řízení přerušil, a to na dobu do vyřešení předběžné otázky, zda Rámcová dohoda o spolupráci, licenci ke know-how a dodávkách (Cooperation-, Know-how License- and Supply Frame Agreement), uzavřená mezi účastníky řízení dne 2. 12. 2002, ve znění Zápisu z jednání konaného dne 2. 12. 2002, je nadále platná, kdy ohledně platnosti citované rámcové dohody bylo vedeno soudní řízení zahájené dne 22. 1. 2004 u Obchodního soudu ve Vídni na základě žaloby podané společností Bombardier[2].

6.             Úřad v odpovědi na svou žádost dne 16. 3. 2015[3] zjistil a ke dni 10. 4. 2015[4] ověřil, že dané řízení u Obchodního soudu ve Vídni ve věci platnosti Rámcové dohody o spolupráci, licenci ke know-how a dodávkách (Cooperation-, Know-how License- and Supply Frame Agreement), uzavřené mezi účastníky řízení dne 2. 12. 2002, ve znění Zápisu z jednání konaného dne 2. 12. 2002, bylo rozsudkem ze dne 6. 6. 2014, který nabyl právní moci dne 8. 7. 2014, ukončeno. Dnem 10. 4. 2015 tak Úřad pokračoval ve správním řízení ve věci.

7.             Úřad umožnil účastníkům řízení v souladu s § 33 odst. 2 správního řádu seznámit se s podkladem rozhodnutí a způsobem jeho zjištění a vyjádřit se k němu. Účastníci řízení využili svého práva seznámit se s podkladem rozhodnutí dne 8. 10. 2015[5]a dne 9. 10. 2015[6],měli taktéž dostatečnou možnost do správního spisu nahlížet v průběhu správního řízení.

II               Charakteristika účastníků řízení

8.             Společnost Škoda Transportation je součástí skupiny Škoda[7], která vyvíjí v České republice činnost v řadě oblastí strojírenství. Účastník řízení se zabývá vývojem, výrobou a prodejem v oblasti dopravního strojírenství (lokomotivy, tramvaje, trolejbusy, metro apod.). V tomto oboru má dlouhou tradici, je dobře etablován na českém trhu (domácí trh) i na trzích východní a střední Evropy[8].

9.             Společnost Bombardier je součástí skupiny Bombardier[9], která vyvíjí v řadě zemí světa činnost v oblasti strojírenství. Účastník řízení se zabývá vývojem, výrobou a prodejem v oblasti dopravního strojírenství. V tomto oboru má dlouhou tradici a je dobře etablován na trzích západní Evropy i řady států světa[10].

10.         Vzhledem ke skutečnosti, že je toto správní řízení zastavováno pro odpadnutí důvodu řízení (viz dále), Úřad se v rámci tohoto správního řízení podrobněji nezabýval vymezením soutěžitele, jakožto jedné hospodářské jednotky, tedy nevymezoval ve vztahu k účastníkům řízení jednotlivé subjekty tvořící s nimi jednu jednotku a považoval pro účely tohoto řízení jeho účastníky za soutěžitele dle § 2 odst. 1 zákona.

III             Zjištěné skutečnosti

11.         Úřad ověřil, že účastníci řízení uzavřeli Rámcovou dohodu o spolupráci, licenci ke know-how a dodávkách (Cooperation-, Know-how License- and Supply Frame Agreement) dne 2. 12. 2009 (dále též „Rámcovou smlouvu“), a to v rámci zamýšlené spolupráce na dodávce moderních elektrických vícesystémových lokomotiv pro společnost České dráhy a.s.[11] Zároveň se Rámcovou smlouvou uzavřeli k ní účastníci řízení i dodatek, označený Minutes of the meeting held on 2. 12. 2002[12] (samostatně dále jen „dodatek“). Dodatek obsahoval následující ustanovení (cit.):

1)      „Dokud nebude veřejné nabídkové řízení zveřejněno i při přípravě nabídky se BT a ŠDT budou snažit splňovat veškeré požadované technické a právní požadavky nabídkového řízení. Záměrem stran je připravit společně nabídku pro ČD, ale snažit se přitom, aby nevzniklo konsorcium. Pokud se vzniku konsorcia nebude možné vyhnout, projednají strany další postup.

3)      Definice Termíny koncový produkt, lokomotiva, vícesystémová lokomotiva uvedené v dohodě nebo/a v přílohách znamenají jedno-, dvou- a/nebo vícesystémové elektrické lokomotivy vycházející z know-how poskytovatele licence. Uživateli není zakázáno vytvářet, prodávat a provozovat další lokomotivy, které nevycházejí z know-how poskytovatele licence.

8)      Tento zápis z jednání tvoří nedílnou součást licenční dohody a jeho ustanovení nahrazují ustanovení uvedené licenční dohody.“

III.1       Výběrové řízení na lokomotivy

12.         Účastníci řízení uzavřeli předmětnou Rámcovou smlouvu, neboť očekávali, že společnost České dráhy, a.s., se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, PSČ 110 15 (dále též „České dráhy“), přistoupí k vyhlášení výběrového řízení na dodávku moderních vícesystémových lokomotiv, k čemuž skutečně došlo dne 27. 12. 2002. V tomto výběrovém řízení poptávala společnost České dráhy moderní vícesystémové elektrické lokomotivy pro provoz na mezinárodních rychlostních tratích ve Střední Evropě. K podmínkám tohoto výběrového řízení patřila výroba tuzemským dodavatelem, spolupráce se silným zahraničním partnerem a adaptace ověřeného typu lokomotivy s daným minimálním kilometrovým nájezdem[13].

13.         Kvalifikační podmínky společnosti České dráhy stanovené v tomto výběrovém řízení hodlali splnit oba účastníci řízení společně, ve vzájemné spolupráci, neboť by je samostatně splnit nedokázali. Právním podkladem pro tuto spolupráci je právě Rámcová smlouva s dodatkem. Účastník řízení Škoda Transportation byl tuzemským dodavatelem a měl k dispozici nejméně část potřebného technického řešení. Účastník řízení Bombardier měl existující typ lokomotivy splňující požadavky na kilometrový nájezd a byl považován za silného zahraničního partnera. Po podpisu předmětné smlouvy zahájili oba účastníci řízení práce na společné nabídce.

14.         Dne 21. 3. 2003 přistoupila společnost České dráhy ke zrušení výběrového řízení na předmětné lokomotivy. Následně, dne 31. 12. 2003, vypsala společnost České dráhy nové výběrové řízení na moderní vícesystémové elektrické lokomotivy. Vzhledem k formulaci zadání a vymezení kvalifikačních podmínek pro toto výběrové řízení již účastník řízení Škoda Transportation mohl podat nabídku samostatně, bez zahraničního partnera. Ve stanoveném termínu do 9. 2. 2004 účastník řízení Škoda Transportation skutečně podal samostatnou nabídku a následně v tomto výběrovém řízení uspěl s vlastním typem lokomotivy.

15.         Dne 9. 1. 2004 společnost Škoda Transportation vypověděla Rámcovou smlouvu včetně dodatku.

16.         Dne 21. 1. 2004 podal Bombardier rakouskému soudu[14] návrh na předběžné opatření, kterým chtěl zabránit Škodě Transportation v samostatné účasti v předmětném výběrovém řízení. Toto předběžné opatření bylo vydáno dne 23. 1. 2004, společnosti Škoda Transportation však bylo doručeno až v srpnu 2004[15]. Toto předběžné opatření bylo předmětem dlouholetých civilních sporů mezi oběma účastníky řízení.

17.         Současně bylo dne 22. 1. 2004 na základě žaloby společnosti Bombardier před rakouskými soudy zahájeno civilní řízení, jehož předmětem bylo posouzení platnosti výpovědi předmětné smlouvy. V tomto řízení obě strany intenzivně užívaly opravných prostředků, přičemž došlo ke značnému prodloužení trvání tohoto řízení. Toto řízení bylo pravomocně skončeno na základě rozsudku ze dne 6. 6. 2014, o kterém se Úřad dozvěděl od obou účastníků řízení ke dni 10. 4. 2015[16].

18.         Účastníci řízení v  průběhu správního řízení předložili Úřadu odlišná stanoviska stran obsahu Smlouvy ve znění dodatku co do možných omezení soutěžního chování z ní plynoucích. Mezi účastníky nepanuje shoda ani v tom, zda soutěžní omezení obsažená v tomto dokumentu platila pouze pro zakázku vyhlášenou zadavatelem ČD či obecně pro futuro.

III.2       Shrnutí zjištěných skutečností

19.         Úřad v průběhu správního řízení ověřil, že jeho účastníci dne 2. 12. 2002 uzavřeli Rámcovou smlouvu ve znění dodatku, který mění znění Rámcové smlouvy. Nikdy nedošlo ke vzniku konsolidované verze smlouvy, na jejímž znění by se prokazatelně shodly obě smluvní strany. O obsahu předmětné smlouvy panují mezi účastníky řízení neshody. Ke dni 9. 1. 2004 byla předmětná smlouva vypovězena, přičemž platnost výpovědi byla mezi stranami věcí sporu, který byl předmětem soudního rozhodování v Rakousku.  

20.         Účastník řízení Škoda Transportation podal samostatnou nabídku ve druhém výběrovém řízení zadavatele České dráhy ve stanoveném termínu do 9. 2. 2004 a svou vlastní lokomotivu následně skutečně dodal.

IV            Relevantní trh

21.         Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 zákona trh zboží[17], které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[18]

22.         Posuzované jednání se týkalo trhu elektrických vícesystémových lokomotiv. Lokomotivu je možné odlišit od elektrické jednotky, neboť elektrické jednotky v sobě integrují nejen pohonné ústrojí, ale i prostor pro cestující či náklad. Oproti tomu lokomotivy lze užívat univerzálně k vozbě nákladu i cestujících. Dále jsou elektrické lokomotivy odlišitelné od dieselových či plynových lokomotiv, neboť obsahují zásadní konstrukční odlišnosti a pro svůj provoz vyžadují elektrifikovanou trať. Vícesystémové lokomotivy lze odlišit od jednosystémových lokomotiv, které mohou užívat jen jednu danou napájecí soustavu, přičemž v rámci Střední Evropy je užíváno hned několik napájecích soustav. Platí, že jednosystémová lokomotiva musí být při přechodu mezi napájecími soustavami nahrazena jinou lokomotivou, což s sebou přináší značné náklady.

23.         Úřad dále konstatuje, že vzhledem k obsahu výroku tohoto rozhodnutí se otázkou přesného vymezení relevantního trhu nezabýval a z hlediska věcného považoval pro účely předmětného správního řízení za relevantní trh elektrických vícesystémových lokomotiv. 

24.         Úřad dále uvádí, že v souladu s praxí Evropské komise je nutné vymezovat trhy, na kterých působí silný národní výrobce lokomotiv jako národní[19]. Úřad ověřil, že lokomotiva musí před uvedením do provozu splňovat náročné homologační podmínky, které se v jednotlivých státech liší. V tomto správním řízení Úřad neshledal důvody pro odlišné posouzení geografického relevantního trhu. V souladu s tímto přístupem Úřad taktéž vymezil geografický trh jako národní.

25.         Z hlediska geografického vymezil Úřad relevantní trh jako území České republiky.

26.         Úřad konstatuje, že vzhledem k obsahu výroku tohoto rozhodnutí se otázkou přesného vymezení tržních podílů nezabýval.

V              Právní posouzení

27.         Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001 a od počátku své účinnosti až do současnosti prošel několika novelizacemi. Poslední novelu představuje zákon č. 360/2012 Sb., který nabyl účinnosti 1. 12. 2012.

28.         Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy účinné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání deliktu se považuje okamžik jeho dokonání; u pokračujícího deliktu pak okamžik spáchání posledního dílčího skutku za podmínky, že je posuzované jednání zakázáno podle aktuální i předchozí právní úpravy.

29.         Společnost Škoda Transportation dne 9. 1. 2004 vypověděla Rámcovou smlouvu včetně dodatku uzavřeného dne 2. 12. 2002 a dne 9. 2. 2004 podala samostatnou nabídku do výběrového řízení společnosti České dráhy na dodávku vícesystémových lokomotiv, které vyhrála a plnění následně realizovala. Tento samostatný postup společnosti Škoda Transportation v soutěži na trhu napadla společnost Bombardier žalobami. Následně společnost Škoda Transportation podala Úřadu žádost o shovívavost, pro jejíž podání bylo jednou z podmínek ukončení protisoutěžního jednání[20]. Úřad je toho názoru, že trvající civilní spor účastníků řízení nemá vliv na prokazatelně konkurenční, tedy nezávadné soutěžní jednání z pohledu veřejnoprávních norem na ochranu hospodářské soutěže, k němuž přistoupila společnost Škoda Transportation nejpozději od 9. 2. 2004.

30.         Úřad tedy posuzoval danou dohodu dle znění zákona platného ke dni 9. 2. 2004, tj. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění do 1. 6. 2004 (dále též „ZOHS 2004“).[21] Úřad konstatuje, že pro posouzení předmětné dohody nelze žádnou z pozdějších novel považovat za právní úpravu pro účastníky řízení příznivější.

31.         Procesní postup Úřadu se řídí dle normy účinné v okamžiku zahájení správního řízení. V tomto správním řízení se jedná o zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění do 31. 12. 2005, tedy ve znění zákona č. 361/2005 Sb. Žádná z následně účinných novel zákona o ochraně hospodářské soutěže (pokud obsahovala přechodné ustanovení) neuložila procesní dokončení dříve zahájeného řízení dle nové právní úpravy.  V procesních otázkách zákonem o ochraně hospodářské soutěže neupravených pak postupuje Úřad dle obecného procesního předpisu, jímž je správní řád; v době zahájení řízení byl účinný správní řád přijatý zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 226/2002 Sb. V průběhu správního řízení nabyl účinnosti nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který v § 179 odst. 1 (přechodné ustanovení) ukládá dokončit správní řízení, jež nebyla pravomocně skončena před jeho účinností, podle dosavadních předpisů. Úřad proto v dalším řízení postupoval procesně dle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení ve znění č. 226/2002 Sb. (dále též „správní řád“).

32.         Dle § 22 odst. 5 ZOHS 2004 lze pokuty za jeho porušení uložit nejpozději do 3 let ode dne, kdy se o porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti stanovených tímto zákonem Úřad dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy k porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti došlo.

33.         Recentní judikatura Nejvyššího správního soudu vedla ke změně dřívější dlouholeté praxe Úřadu, který ve svých rozhodnutích stabilně konstatoval porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže i tam, kde již marně uplynuly lhůty umožňující mu dané jednání sankcionovat. K uplynutí prekluzivních lhůt Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 25/2012-351 ze dne 29. 1. 2015, ve kterém bylo v bodě 163 konstatováno, že v důsledku prekluze práva postihnout účastníka řízení za protiprávní jednání může být jediným vyústěním předmětného správního řízení rozhodnutí o zastavení řízení ve vztahu k tomuto účastníkovi.

34.         Účastník řízení společnost Škoda Transportation podala dne 6. 12. 2005 k Úřadu žádost o shovívavost, ve které popsala Úřadem posuzované jednání a předala podklady včetně kopie Rámcové smlouvy. Podmínkou žádosti o shovívavost je ukončení jednání, což také  společnost Škoda Transportation v žádosti deklarovala (a to ukončení ke dni vypovězení Rámcové smlouvy). Okamžikem, kdy se Úřad ve smyslu § 22 odst. 5 ZOHS 2004 o ukončení (dokonání) jednání dozvěděl, je tedy datum doručení její žádosti o shovívavost Úřadu.  Subjektivní tříletá prekluzivní lhůta pro uložení sankce tak počala běžet dnem 6. 12. 2005, a uplynula dne 6. 12. 2008. Rozhodnutím Úřadu č.j. S62/05-7143/06-300 ze dne 18. 4. 2006 bylo od tohoto data do 10. 4. 2015 správní řízení přerušeno, běh subjektivní lhůty však tímto rozhodnutím nebyl nijak dotčen, tj. nedošlo ke stavění této lhůty.

35.         Úřad dále konstatuje, že na jednání, ke kterému mohlo dojít výhradně před 1. 5. 2004 nelze aplikovat čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství.

36.         Úřad konstatuje, že subjektivní tříletá prekluzivní lhůta uplynula, a proto Úřad v souladu s ustanovením § 30 správního řádu dané řízení zastavil pro odpadnutí důvodu řízení.

VI            Vyjádření účastníků řízení

37.         Ve stanovené lhůtě oba účastníci řízení, společnost Škoda Transportation i Bombardier, zaslali Úřadu svá vyjádření k podkladům rozhodnutí, a to shodně dne 6. 11. 2015.[22] K obsahu těchto vyjádření Úřad konstatuje, že neshledal podstatné rozpory s argumentací Úřadu uvedenou v tomto rozhodnutí. Námitkám účastníků řízení, které nejsou dostatečně vypořádány výše v tomto rozhodnutí, se Úřad věnuje v bodech 39 a násl.

38.         Účastník řízení Bombardier i společnost Škoda Transportation se ve svých vyjádřeních zabývají popisem jednání, které bylo předmětem správního řízení, a jeho souladem se soutěžními pravidly. V této souvislosti Úřad odkazuje na  body 33 – 36 tohoto rozhodnutí, ve kterých jsou popsány důvody nemožnosti věcného posouzení jednání účastníka řízení z hlediska zákona po uplynutí lhůty pro uložení pokuty. Z uvedeného důvodu se podrobněji těmito námitkami účastníků řízení Úřad nezabýval.

39.         Účastník řízení Škoda Transportation ve svém vyjádření dále dovozuje, že jednání účastníků řízení představovalo pokračující správní delikt, u nějž stále nedošlo k jeho dokončení, neboť trvají jeho účinky spočívající v omezení vývoje, výroby a nabízení produktů účastníka řízení Škoda Transportation. K tomu Úřad uvádí, že jednání posuzované v daném správním řízení bylo ukončeno již přede dnem podání Leniency žádosti právě společností Škoda Transportation; ukončení jednání je ostatně i podmínkou úspěšného naplnění Leniency programu, navíc sama tato společnost opakovaně v daném řízení uvádí, že vyvíjí, vyrábí a dodává na trh vlastní typ multisystémové elektrické lokomotivy. Toto její skutečné tržní chování dokládá, že výše uvedená námitka je neopodstatněná a de facto účelová.

40.         Účastník řízení Škoda Transportation dále dovozuje, že Úřad by měl přistoupit k zákazu předmětného jednání do budoucna. K tomu Úřad uvádí, že s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí, kterým je dané správní řízení zastaveno z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty, kdy Úřad již nemohl, ani nehodnotil dané jednání z hlediska jeho souladu se soutěžními pravidly, je tato námitka nedůvodná.

41.         Účastník řízení Škoda Transportation dále dovozuje, že závěr Nejvyššího správního soudu ohledně plynutí subjektivních lhůt nelze na tento případ aplikovat, neboť Nejvyšší správní soud rozhodoval v případě, kde byl aplikován zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, tedy předpis odlišný od předpisu aplikovaného v tomto případě. Úřad v této souvislosti poukazuje zejména na bod 158 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 25/2012-351 ze dne 29. 1. 2015, dle kterého není závěr Nejvyššího správního soudu o nutnosti zastavit správní řízení po uplynutí subjektivní lhůty vázán pouze na konkrétní znění zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,[23] ale lze jej aplikovat i na znění zákona užité v tomto případě.

42.         Účastník řízení Bombardier v souladu s právním názorem Úřadu dovozuje nutnost zastavit dané řízení pro uplynutí subjektivní tříleté lhůty pro uložení sankce. Počátek této subjektivní lhůty však staví ke dni 27. 12. 2005, přičemž tento den považuje za počátek správního řízení. V této souvislosti Úřad konstatuje, že předmětné správní řízení bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení správního řízení prvnímu účastníku, tedy ke dni 30. 12. 2005. Úřad však z důvodů popsaných v bodě 34 tohoto rozhodnutí považuje za počátek běhu subjektivní lhůty již 6. 12. 2005, den podání Leniency žádosti společností Bombardier (viz výše).

43.         Závěrem Úřad konstatuje, že se zabýval všemi námitkami účastníků řízení obsaženými v jejich vyjádřeních k podkladům rozhodnutí, kdy většina námitek/vyjádření účastníků řízení je v souladu s právním názorem Úřadu podaným v tomto rozhodnutí, zbylé námitky (uvedené výše) shledal Úřad nedůvodnými.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Hynek Brom

1. místopředseda Úřadu

 

 

 

Obdrží:

Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Karolíny Světlé 301/8

110 00 Praha

 

 

JUDr. Vladimíra Glatzová

advokátka advokátní kanceláře Glatzová & Co., v.o.s.

Husova 5

110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Oznámení o zahájení správního řízení ze dne 27. 12. 2005, l. č. 1 – 5 spisuS62/05 (dále též „správní spis“).

[2] l.č. 516 a násl. správního spisu

[3] l.č. 993 a násl. správního spisu

[4] l. č. 1360 a násl. správního spisu

[5] Účastník řízení Škoda Transportation

[6] Účastník řízení Bombardier

[7] l.č. 116 správního spisu

[8] l.č. 64 a 167 správního spisu

[9] l.č. 172 správního spisu

[10] l.č. 171 a násl. správního spisu

[11] l. č. 795 správního spisu

[12] l.č. 789 správního spisu

[13] l.č. 1268 a 1371 správního spisu

[14] Pozn.: V Rámcové Smlouvě bylo sjednáno rozhodné právo dle zákonů Rakouska, a pro případ sporů pravomoc rakouských soudů.

[15] l.č. 1214 správního spisu

[16] l. č. 1360 a násl. správního spisu

[17] Legislativní zkratka "zboží" je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona; zahrnuje výrobky a služby.

[18] Srov. též Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.

[19] Rozhodnutí Evropské komise o povolení spojení soutěžitelů Siemens/ VA Tech ze dne 13. 7. 2005 sp. zn. COMP/M.3653

[20] Bod 1.1 původního Programu aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut podle § 22 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, u zakázaných dohod narušujících soutěž podle ustanovení § 3 tohoto zákona. Tento Program shovívavosti (tzv. leniency program) vztahoval na zakázané dohody (jak horizontální, tak i vertikální).

[21] Ve znění před novelou provedenou zákonem č. 340/2004 Sb.

[22] l. č. 1794 – 1811 a 1812 – 1828 správního spisu

[23] Nejvyšší správní soud v bodě 158 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 25/2012-351 ze dne 29. 1. 2015 konstatuje (cit): „Nejvyšší správní soud setrvale spojuje s marným uplynutím prekluzivní lhůty pro uložení sankce také zánik odpovědnosti za správní delikt, viz např. rozsudky čj. 6 A 99/2001 – 47, čj. 4 As 27/2004 – 71 nebo čj. 6 As 15/2011 – 73, na které poukázal i stěžovatel a). Tyto rozsudky se týkaly zákonů, které obsahovaly formulaci obdobnou § 14 odst. 5 zákona č. 63/1991 Sb., podle níž „pokutu lze uložit“ v určité lhůtě. Nejvyšší správní soud k takto formulované lhůtě přistupoval jako ke lhůtě pro zánik trestnosti správního deliktu, nikoliv jen jako ke lhůtě pro uložení pokuty, která by neměla vliv na posouzení odpovědnosti a viny. V nyní posuzované věci soud neshledal důvod se od těchto závěrů odchýlit.“

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz