číslo jednací: S0318/2016/VZ-27139/2016/531/ESt

 

            Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 5. 2016, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., IČO 27283518, se sídlem Purkyňova 1849, 470 77 Česká Lípa,
• navrhovatel – MVV Energie CZ a.s., IČO 49685490, se sídlem Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Nemocnice Česká Lípa - úspory energií metodou EPC“, zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 12. 10. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 16. 10. 2015 pod ev. č. 518043, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 10. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 203-368983, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 207-375686,

rozhodl takto:

I.

            Návrh navrhovatele – MVV Energie CZ a.s., IČO 49685490, se sídlem Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5 – na přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., IČO 27283518, se sídlem Purkyňova 1849, 470 77 Česká Lípa – ze dne 5. 5. 2016, se v části návrhu, která se týká postupu zadavatele při vyloučení jmenovaného navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění požadavku zadavatele na realizaci nové centrální kotelny, podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 citovaného zákona.

II.

Návrh navrhovatele – MVV Energie CZ a.s., IČO 49685490, se sídlem Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5 – na přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., IČO 27283518, se sídlem Purkyňova 1849, 470 77 Česká Lípa – ze dne 5. 5. 2016, se v části návrhu, která se týká územního plánu města Česká Lípa ze dne 18. 6. 2013 a územní energetické koncepce Libereckého kraje – aktualizace 2015 ze září 2015, podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., IČO 27283518, se sídlem Purkyňova 1849, 470 77 Česká Lípa (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 10. 2015 pod ev. č. 518043, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 203-368983, oznámení jednacího řízení s uveřejněním nadlimitní veřejné zakázky „Nemocnice Česká Lípa - úspory energií metodou EPC“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 12. 10. 2015 a tímto dnem bylo podle § 26 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             V bodu II.1.2) oznámení o zakázce je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby, přičemž z bodu II.1.5) oznámení o zakázce vyplývá, že její předmět se týká „vybraných objektů v majetku nemocnice Česká Lípa. V rámci ní bude poskytovatelem energetických služeb vypracován návrh energeticky úsporných opatření, týkajících se energetických a technologických zařízení. Navržená a zadavatelem odsouhlasená opatření budou následně poskytovatelem zrealizována. Financování vstupní investice bude zajištěno z úspor provozních nákladů vyvolaných realizací těchto opatření. Maximální doba trvání Smlouvy o energetických službách bude 10 roků.“

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 30 000 000,- Kč bez DPH.

4.             V bodu IV.1.1) oznámení o zakázce zadavatel v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v jednacím řízení s uveřejněním, přičemž jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce uvedl hospodářsky nejvýhodnější nabídku z hlediska kritérií uvedených v zadávací dokumentaci.

5.             Lhůtu pro podání žádostí o účast zadavatel stanovil v bodě IV.3.4) oznámení o zakázce do 20. 11. 2015, kterou následně prodloužil do 27. 11. 2015.

6.             Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z „Evidenčního archu Žádostí o účast“ ze dne 16. 11. 2015[2], vyplývá, že ve stanovené lhůtě obdržel zadavatel celkem 7 žádostí o účast, a to včetně žádosti o účast podané zájemcem – MVV Energie CZ a.s., IČO 49685490, se sídlem Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“).

7.             Z dokumentace o veřejné zakázce bylo Úřadem zjištěno, že zadavatel následně vyzval dne 23. 12. 2015 zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky, a to zasláním zadávací dokumentace, přičemž lhůtu pro podání nabídek stanovil v bodě 3 „VŠEOBECNÉ INFORMACE K PODÁNÍ NABÍDKY“, konkrétně v části 3.1 „Lhůta a podmínky doručení nabídek“, předmětné zadávací dokumentace do 3. 2. 2016 do 10:00 hodin.

8.             Jak je zřejmé z „Protokolu o otevírání obálek“ ze dne 3. 2. 2016, obdržel zadavatel celkem 6 nabídek na plnění šetřené veřejné zakázky, a to včetně nabídky navrhovatele.

9.             Z „Protokolu k předběžnému hodnocení v zadávacím řízení ve veřejné zakázce“ ze dne 23. 2. 2016 vyplývá, že hodnotící komise po provedeném posouzení nabídky navrhovatele zjistila konkrétní nejasnosti, a proto v rámci předběžného hodnocení nabídek připravila dotazy, které budou navrhovateli zaslány spolu s pozvánkou na 1. kolo jednání o nabídkách.

10.         S ohledem na zjištěné nejasnosti tudíž požádala hodnotící komise žádostí ze dne 26. 2. 2016 navrhovatele o písemné vysvětlení jeho nabídky. V dané žádosti je, mimo jiného, uvedeno, že „V zadávací dokumentaci je stanoveno, že NsP (Nemocnice s poliklinikou, pozn. Úřadu) Česká Lípa preferuje vlastní centrální zdroj umístěný ve stávající kotelně, tedy napojení na systém CZT (centrálního zdroje tepla, pozn. Úřadu) není nemocnicí preferováno. V případě obhájení Vašeho navrženého technického řešení je možné ze strany MVV zajistit záruky s dodržením harmonogramu výstavby horkovodu vzhledem k možným prodloužením povolovacích procesů, jako jsou majetkoprávní vztahy, územní rozhodnutí, ohlášení stavby, stavební povolení apod…? Prosíme o vysvětlení Vámi navrženého řešení energetických úspor nebo korekci technického řešení předložené nabídky.“ V předmětné žádosti hodnotící komise dále uvedla, že „v kontextu §22 odst. 3, na jehož základě byl zvolen druh výběrového řízení, Vás žádá o předložení modifikovaných nabídek. Z důvodu zachování principu §6 Zákona je uchazeč vyzván k objasnění skutečností a k úpravě své nabídky.“

11.         V reakci na shora uvedenou žádost doručil navrhovatel zadavateli, resp. hodnotící komisi „Odpověď na dotazy v rámci jednacího řízení VZ“ ze dne 3. 3. 2016, v níž, mimo jiného, uvedl, že „V oblasti zdroje tepla jsme si vědomi uvedených preferencí zadavatele. V rámci naší aktualizované nabídky jsme se však rozhodli způsob dodání tepla s drobnou diverzifikací zachovat.“

12.         Z „Protokolu o ukončeném 1 kole jednání v zadávacím řízení ve veřejné zakázce souladu s §75“ ze dne 30. 3. 2016 vyplývá, že hodnotící komise po provedeném posouzení nabídek shledala nabídku navrhovatele za nepřijatelnou a proto ji vyřadila (v podrobnostech viz dále).

13.         Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 1. 4. 2016 rozhodl o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Předmětné rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 4. 4. 2016.

14.         Proti rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení ze zadávacího řízení podal navrhovatel dne 18. 4. 2016 námitky, které byly zadavateli doručeny téhož dne.

15.         Zadavatel podaným námitkám nevyhověl, jak je zřejmé z jeho rozhodnutí ze dne 26. 4. 2016, jež bylo navrhovateli doručeno dne 29. 4. 2016.

16.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 5. 5. 2016 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

17.         V návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel postupoval při jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem.

18.         Navrhovatel předně uvádí, že důvodem jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení bylo údajné nesplnění požadavku zadavatele na změnu zdroje tepla, který bude ve vlastnictví zadavatele, neboť zadavatel nepovažuje za zdroj tepla výměníkovou stanici, protože v ní není kotel. K tomuto navrhovatel sděluje, že „V Zadávací dokumentaci není nikde uvedena povinnost na povinná základní opatření a v předmětu uvedené veřejné zakázky není stanovena povinnost rekonstrukce centrální kotelny. Dokonce v ustanovení čl. 2.5 Zadávací dokumentace je uvedeno: „Zadavatel nestanovil žádná povinná opatření.“.“

19.         K výše popsanému navrhovatel předesílá, že jediné, co je součástí zadávací dokumentace, je informace obsažená v dokumentu s názvem „Poskytování energetických služeb metodou EPC ve vybraných objektech Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa – Analýza objektů“ (dále jen „Analýza objektů“), kde je v jejím závěru uvedeno, že „Současná kotelna je v pronájmu a provozována společností Mandant s.r.o. se kterou má NsP Česká Lípa uzavřenou smlouvu o pronájmu a dodávce tepla do areálu NsP Česká Lípa. Aktuálně platné smlouvy jsou uzavřeny do konce června roku 2016. Centrální kotelna je již na konci technické životnosti a vyžaduje nutnou rekonstrukci. Součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa a zajištění krizového řešení v době vypršení smlouvy o zásobování NsP se společností Mandant s.r.o. do doby výstavby nové centrální kotelny.“ Z právě řečeného tudíž vyplývá, že zpracování zadávací dokumentace je neprecizní a zmatečné, když na jedné straně zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že není povinné žádné základní opatření a na druhé straně uvádí v Analýze objektů potřebu rekonstrukce centrální kotelny, aniž by tento požadavek blíže specifikoval v předmětu plnění a v povinných opatřeních.

20.         Navrhovatel v dalším zdůrazňuje, že na žádném místě zadávací dokumentace není stanoven požadavek zadavatele na zajištění vlastního zdroje tepla na území nemocnice Česká Lípa. Navrhovatel konstatuje, že zadávací dokumentace jej nikterak neomezovala v oblasti technického řešení veřejné zakázky, a tudíž bylo čistě na jeho uvážení, jakou projektovou dokumentaci a způsob provedení úsporných opatření použije. V zadávací dokumentaci je uveden pouze seznam objektů, kterých se má šetřená veřejná zakázka týkat, a proto ve své podstatě by jakákoliv nabídka byla platná i v případě, že by obsahovala např. jen výměnu svítidel, i když by pochopitelně v rámci hodnocení podle stanovených kritérií získala malé bodové ohodnocení. Navrhovatel k uvedenému dodává, že součástí jeho nabídky je návrh technických opatření vztahujících se na zdroj tepla, konkrétně instalace tepelného čerpadla, kogenerační jednotky a jako doplňkový a zároveň zálohový zdroj tepla je navrhována předávací stanice napojená na systém centrálního zásobování teplem. Navrhovatel opětovně podotýká, že zdroj tepla není v zadávací dokumentaci blíže specifikován a žádné požadavky na zdroj tepla nejsou v zadávací dokumentaci uvedeny.

21.         Navrhovatel odkazuje na § 2 odst. 2 písm. c), bod 13., zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), podle něhož se rozumí zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce, a dále na § 2 odst. 2 písm. c), bod 10., energetického zákona, na základě něhož se rozumí předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že zdrojem tepla je nejen centrální kotelna, případně kogenerační jednotka a tepelné čerpadlo, ale i výměníková stanice. Daný závěr podle slov navrhovatele ostatně vyplývá i z usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. III ÚS 247/04 ze dne 5. 1. 2006, v němž Ústavní soud jednoznačně považuje za zdroj tepelné energie i výměníkovou stanici.

22.         Dále navrhovatel uvádí, že v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám na dotaz: „Bylo by pro zadavatele přípustnou variantou nemít vlastní zdroj tepla a využít externích dodávek ze systému CZT (centrálního zdroje tepla, pozn. Úřadu)? Nebo zadavatel jednoznačně preferuje vlastní centrální plynovou kotelnu?“ odpověděl zadavatel, že „jednoznačně preferuje vlastní zdroj tepla umístěný na území nemocnice“. Dle názoru navrhovatele šlo ze strany zadavatele o vyjádření preference ohledně zdroje tepla ve formě centrální plynové kotelny, nikoliv však o vyjádření konkrétního požadavku. Preference může být zohledněna v rámci veřejné zakázky, avšak nesmí být důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Navrhovatel zdůrazňuje, že nemůže být trestán za svou nabídku, v níž zadavateli nabídl jiný způsob plnění veřejné zakázky ve srovnání s ostatními uchazeči, a sice, mimo jiné, napojení na centrální zdroj tepla a využití výměníkové stanice jako zdroje namísto centrální kotelny, jelikož v zadávací dokumentaci nebyl požadavek na parametry, vzhled, popř. povahu zdroje, stanoven. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel se vůči němu dopustil porušení základních zásad zadávacího řízení vyjádřených v § 6 odst. 1 zákona, a to zejména zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení.    

23.         Navrhovatel má za to, že se zadavatel při zadávání posuzované veřejné zakázky dopustil porušení § 44 odst. 1 zákona, jelikož nevymezil předmět plnění veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, a dále porušení § 76 odst. 6 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když jej vyloučil z další účasti v zadávacím řízení pro údajné nesplnění požadavku na povinné opatření – využití zdroje ve vlastnictví zadavatele.

24.         Nad rámec skutečností obsažených v námitkách navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel v zadávacím řízení postupoval v rozporu s právními předpisy České republiky a s územním plánem města Česká Lípa ze dne 18. 6. 2013 (dále jen „územní plán města Česká Lípa“), neboť územní plán města Česká Lípa obsahuje ve své části D.2.5. „Zásobování teplem“ následující informaci: „Jako zdroje tepla jsou uvažovány tyto možné varianty: centrální zdroj tepla (CZT – horkovod, teplovod), zemní plyn, pevná paliva, elektrická energie a alternativní obnovitelné zdroje. Rozvojové plochy, navržené k zásobování teplem z centrálního zdroje tepla jsou vybrány tam, kde již tepelná soustava existuje, nebo kde ji lze technicky a ekonomicky přijatelně rozšířit. Nová rozšířená síť centrálního zásobování teplem je řešena v souladu s Energetickou koncepcí města Česká Lípa. Proto se:

• přednostně uplatňují síťové druhy energií – dálkové teplo a zemní plyn;
• přednostně uplatňuje centralizovaný způsob výroby tepla před individuálním;
• pokud je v místě dostupné* CZT, přednostně použije tento způsob výroby a dodávky tepla;
• pokud v místě není dostupné* CZT, přednostně použije zemní plyn.  

Vysvětlivky:

*Dostupnost je zde chápána ve významu technické a ekonomické proveditelnosti.“ 

25.         K výše uvedenému navrhovatel dodává, že územní plán města Česká Lípa je pro katastrální území Stará Lípa, v němž se zadavatel nachází, následující: „Předpokládaná potřeba tepla pro návrhové lokality zásobované z CZT činí cca 7 MW. Lokalita bude napojena přímo na teplárnu Kotelna Loos – Stará Lípa, či na rozvody horkovodu DN 400 vedoucí z teplárny. Teplárna má tepelnou kapacitu pro pokrytí výše uvedené potřeby tepla.“ S odkazem na shora uvedené tudíž navrhovatel konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nezohlednil koncepci územního plánu města Česká Lípa, v němž se přímo počítá s centrálním zdrojem tepla namísto jiného způsobu řešení.

26.         V dalším navrhovatel nad rámec skutečností obsažených v námitkách odkazuje na návrh územní energetické koncepce Libereckého kraje – aktualizace 2015 ze září 2015 (dále jen „návrh energetické koncepce Libereckého kraje“), která dosud sice nebyla schválena, nicméně navrhovatel poukazuje na čl. 6.1.2 „Státní energetická koncepce a její cíle“ předmětného návrhu energetické koncepce Libereckého kraje, v němž jsou vymezeny priority Libereckého kraje, mezi něž spadá, mimo jiného, i zajištění dodávky tepla „prostřednictvím současných systémů centralizovaného zásobování všude tam, kde je to ekonomicky výhodné za předpokladu, že environmentální dopady a další externality jsou přiměřeně respektovány v cenách vstupů pro centrální i decentrální zdroje.“ K uvedenému navrhovatel podotýká, že navzdory tomu, že jeho nabídka představovala nejekologičtější a nejekonomičtější způsob řešení předmětu plnění veřejné zakázky ze všech podaných nabídek, nebyla vybrána jako nejvýhodnější.

27.         Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

28.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 5. 5. 2016, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen dne 6. 5. 2016.

29.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

30.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-19760/2016/531/ESt ze dne 9. 5. 2016.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-21298/2016/531/ESt ze dne 17. 5. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání sdělení, zda zadavatel uvolnil navrhovateli jistotu poskytnutou navrhovatelem, a pro případ, že ano, též k doručení dokladu, z něhož bude zřejmé datum uvolnění jistoty zadavatelem. Navrhovateli současně Úřad shora citovaným usnesením určil lhůtu ke sdělení, zda mu byla jím poskytnutá jistota zadavatelem uvolněna, a pokud ano, též k doručení dokladu, z něhož bude zřejmé datum uvolnění jím poskytnuté jistoty.

32.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-22996/2016/531/ESt ze dne 30. 5. 2016 o předběžném opatření nařídil Úřad zadavateli na návrh navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku.

33.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-22988/2016/531/ESt ze dne 31. 5. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání sdělení, ze které konkrétní části zadávací dokumentace veřejné zakázky, případně jejích příloh, vyplývá, že Analýza objektů byla součástí této zadávací dokumentace, a rovněž k podání sdělení, zda Analýza objektů byla poskytnuta všem zájemcům o předmětnou veřejnou zakázku, včetně zaslání dokladu potvrzujícího jeho poskytnutí. Současně Úřad zadavateli předmětným usnesením určil lhůtu k podání písemného sdělení, zda definice pojmů (objektů) „kotelna“ a „výměníková stanice“, jež zadavatel uvádí v „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 1. 4. 2016 (tj. v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze šetřeného zadávacího řízení, pozn. Úřadu), byly obsaženy v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, případně k podání sdělení, ve které konkrétní části zadávací dokumentace nebo jejích příloh se definice shora jmenovaných pojmů (objektů) nacházejí.

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-24119/2016/531/ESt ze dne 7. 6. 2016 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 11. 5. 2016

35.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 11. 5. 2016, které Úřad obdržel dne 13. 5. 2016, přičemž konstatuje následující.   

36.         Zadavatel primárně uvádí, že ustanovení § 114 odst. 3 zákona stanoví, co musí být součástí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž touto povinnou náležitostí je i doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona, který však navrhovatel k návrhu nepřiložil. Navrhovatel poskytl v rámci předmětného zadávacího řízení jistotu formou bankovní záruky, jejíž platnost byla ukončena ke dni 30. 4. 2016, a nově bankovní záruku již neprodloužil. Vzhledem k právě řečenému tudíž zadavatel konstatuje, že doklad o opětovném složení jistoty není součástí návrhu, a proto zadavatel Úřadu navrhuje, aby správní řízení pro nedostatek náležitostí návrhu podle § 117a písm. d) zákona zastavil. 

37.         K samotným namítaným skutečnostem obsaženým v návrhu zadavatel předesílá, že zadávací řízení bylo vedeno podle zásad jednacího řízení s uveřejněním v kontextu ustanovení § 22 odst. 3 písm. b) zákona. Povaha předmětu veřejné zakázky neumožňovala jeho stanovení předem, a proto byl vymezen pomocí Analýzy objektů, která byla součástí zadávací dokumentace. Podle zadavatele Analýza objektů  obsahuje minimální požadavky na technické řešení předmětu plnění veřejné zakázky. V Analýze objektů stanovil zadavatel konkrétně požadavek, aby „součástí poskytování služby EPC byla i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa.“, přičemž „realizace centrální kotelny popsaná v Analýze objektů je chápana jako obecně vydefinovaný předmět veřejné zakázky bez povinných opatření.“ Zadavatel má za to, že výše uvedený požadavek na realizaci centrální kotelny nelze považovat za porušení zásady zákazu diskriminace.

38.         Zadavatel v dalším sděluje, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen, neboť nerespektoval závěry z 1. kola jednání o nabídkách, na kterém bylo srozumitelně dohodnuto, aby navrhovatel ve své nabídce změnil zdroj tepla, a to z důvodu, že zadavatel za zdroj tepla nepovažoval výměníkovou stanici. Navrhovatel však nerespektoval vyjednané a dohodnuté skutečnosti a podal nabídku, kterou zadavatel nemohl akceptovat. K uvedenému zadavatel dodává, že přijetí nabídky navrhovatele by naopak znamenalo porušení zásady zákazu diskriminace, jelikož by přijal nabídku, jež nerespektuje zadávací dokumentaci.

39.         K navrhovatelem namítanému porušení zásady transparentnosti, jenž navrhovatel opírá o odpověď zadavatele na dotaz ze dne 25. 1. 2016, zadavatel uvádí, že z jeho odpovědi, že „jednoznačně preferuje vlastní zdroj tepla umístěný na území nemocnice“, jednoznačně vyplývá, že existence externích dodávek ze systému centrálního zásobování teplem není přípustnou variantou.

40.         K argumentu navrhovatele, že ze strany zadavatele byla výše specifikovanou odpovědí na dotaz ze dne 25. 1. 2016 vyjádřena toliko preference na zdroj tepla, zadavatel konstatuje, že smysl slova „preference“ je možné chápat pouze u takových veřejných zakázek, kde je jejich předmět přesně definován a hodnotící kritéria tak již jen určují priority zadavatele. Nicméně v jednacím řízení s uveřejněním, které se svou podstatou blíží kontraktačnímu jednání, je jakákoliv vyjádřená preference týkající se podoby realizace veřejné zakázky pro uchazeče významným signálem pro určení směru nabízeného řešení. K tomuto zadavatel dodává, že zájemcům, čili i navrhovateli, představil své preference na 1. kole jednání o nabídkách, přičemž navrhovateli byla dána možnost přepracovat jím podanou nabídku dle preferencí zadavatele a nabídnout řešení, které by bylo akceptovatelné oběma stranami. Mnohokráte vyjádřené preference zadavatele však nebyly ze strany navrhovatele akceptovány, a proto byl navrhovatel za zadávacího řízení vyloučen.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 5. 2016

41.         V reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-21298/2016/531/ESt ze dne 17. 5. 2016 zaslal zadavatel své vyjádření ze dne 19. 5. 2016, které Úřad obdržel dne 20. 5. 2016, přičemž v něm sděluje následující.

42.         Zadavatel uvádí, že originál bankovní záruky navrhovateli nevrátil, neboť dle stanoviska Úřadu zadavatel bankovní záruku neuvolňuje, resp. nevrací originál záruční listiny v případech uvedených v § 67 odst. 2 písm. a) až c) zákona. Jako další důvod pro neuvolnění jistoty navrhovateli zadavatel uvádí, že navrhovatel o vrácení originálu bankovní záruky nepožádal a zadavatel při vynaložení největší vůle nemohl vědět, že je navrhovatel vázán k vrácení záruční listiny peněžnímu ústavu. Zadavatel doplňuje, že ke dni podání návrhu nebyla bankovní záruka navrhovatele již platná, přičemž navrhovatel ji neobnovil. 

Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 5. 2016

43.         Navrhovatel v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-21298/2016/531/ESt ze dne 17. 5. 2016 zaslal své vyjádření ze dne 20. 5. 2016, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm konstatuje, že zadavateli poskytl bankovní záruku ve výši 200 000,- Kč ve formě bankovní záruky s platností do 30. 4. 2016, avšak tato nebyla do dne odeslání tohoto vyjádření zadavatelem uvolněna.

44.         Závěrem předmětného vyjádření navrhovatel dodává, že v souvislosti s výše uvedeným, a současně s ohledem na § 67 odst. 4 zákona, poskytl opětovně dne 20. 5. 2016 ve prospěch zadavatele bankovní záruku na záruční listině ze dne 19. 5. 2016 ve výši 200 000,- Kč, jejíž kopii učinil přílohou svého vyjádření.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 5. 2016

45.         Dne 23. 5. 2016 obdržel Úřad sdělení zadavatele ze dne 20. 5. 2016. V daném sdělení zadavatel uvádí, že dne 20. 5. 2016 obdržel od navrhovatele originál bankovní záruky datované ke dni 19. 5. 2016. Zadavatel k tomu doplňuje, že podle jeho názoru měl být originál bankovní záruky připojen již k návrhu. Jelikož se tomu tak nestalo, má zadavatel za to, že je splněn předpoklad pro zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona.

Vyjádření navrhovatele ze dne 23. 5. 2016          

46.         Dne 24. 5. 2016 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 23. 5. 2016. Navrhovatel v něm uvádí, že dne 19. 5. 2016 nahlédl do příslušného správního spisu, přičemž zjistil, že tento obsahuje vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 11. 5. 2016. Navrhovatel tudíž předkládá sdělení k argumentům zadavatele obsaženým v předmětném vyjádření.

47.         Navrhovatel předně podotýká, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky na straně 3 zadávací dokumentace, a to bez jakéhokoliv odkazu na Analýzu objektů. Navrhovatel dodává, že zadavatel nechal jednotlivým zájemcům o veřejnou zakázku, a tedy i navrhovateli, volné pole působnosti ve způsobu řešení předmětu veřejné zakázky, a to vzhledem ke zvolenému druhu zadávacího řízení a současně s ohledem na fakt, že zadavatel nestanovil žádná povinná opatření. Navrhovatel konstatuje, že pokud zadavatel požadoval přestavbu centrální kotelny na novou centrální kotelnu, tj. její rekonstrukci, pak měl uvedené uvést do povinných opatření zadávací dokumentace či do předmětu plnění veřejné zakázky.

48.         Navrhovatel v dalším poznamenává, že v průběhu zadávacího řízení mu bylo zadavatelem navrženo změnit zdroj tepla, přičemž následně mu v návaznosti na jeho dotaz zadavatel sdělil, že preferuje vlastní zdroj tepla umístěný na území nemocnice. Navrhovatel zdůrazňuje, že preference zadavatele není dostatečným důvodem pro jeho vyloučení z další účasti v šetřeném zadávacím řízení, jelikož navrhovatel splnil všechny zadávací podmínky. Podle přesvědčení navrhovatele preference vlastního zdroje sama o sobě neznačí, že napojení na centrální zdroj tepla je nepřípustné.

49.         K tvrzení zadavatele, že se navrhovatel se svou nabídkou umístil v rámci vyhodnocení nabídek na posledním místě, navrhovatel uvádí, že toto pořadí bylo platné jen při vyhodnocení prvních odevzdaných nabídek, tzn. nemodifikovaných. Navrhovatel dodává, že v dalším kole jednání o nabídkách provedl takové technicko-ekonomické změny, které by jej naopak při hodnocení dle hodnotících kritérií posunuly na první místo a nabídka navrhovatele by se tak stala pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Za účelem podpory právě řečeného zaslal navrhovatel tabulku hodnocení všech podaných nabídek dle stanovených hodnotících kritérií a jejich pořadí za předpokladu, že by hodnotící komise hodnotila i modifikovanou nabídku navrhovatele.

50.         Navrhovatel dále konstatuje, že ve věci týkající se zdroje tepla si byl vědom preferencí zadavatele, a proto v rámci modifikované nabídky určil jako primární zdroj tepla vlastní kogenerační jednotku, která pro nemocnici vyrábí teplo i elektrickou energii, přičemž jako sekundární zdroj zvolil tepelné čerpadlo vzduch/voda pro letní využití a až jako terciální a doplňkový zdroj navrhl vlastní předávací stanici, jež by byla napájena nově vybudovaným horkovodem. U všech těchto tří technologií se přitom jedná o vlastní zdroj tepla. Připojení na centrální zdroj tepla je tedy pouze jedním z mnoha navrhovatelem navržených úsporných opatření, přičemž navrhovatel dodává, že nahrazení stávajícího zdroje jiným zdrojem bez možnosti napojení na centrální zdroj tepla je v rozporu s územním plánem města Česká Lípa.

51.         Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru jeho vyjádření opětovně Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku.

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 6. 2016

52.         V reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-22988/2016/531/ESt ze dne 31. 5. 2016 zaslal zadavatel Úřadu dne 1. 6. 2016 své vyjádření z téhož dne.

53.         Zadavatel v něm sděluje, že součástí zadávací dokumentace byl i souhrn příloh, přičemž Analýza objektů, na kterou se Úřad v předmětném usnesení dotazoval, je označena názvem „Technická část zadávací dokumentace“. Analýza objektů je dokument, bez kterého nelze reálně vytvořit adekvátní nabídku, přičemž u projektů EPC je vždy nedílnou součástí zadávací dokumentace.

54.         K výše uvedenému zadavatel dodává, že zájemcům o veřejnou zakázku byla dne 23. 12. 2015 zaslána výzva k podání nabídky, jejíž součástí byla i zadávací dokumentace a informace, že zbylé dokumenty jim budou zaslány přes „úschovnu“.

55.         K dotazu Úřadu, zda definice pojmů (objektů) „kotelna“ a „výměníková stanice“, jež zadavatel uvádí v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 1. 4. 2016, byly obsaženy v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, případně k podání sdělení, ve které konkrétní části zadávací dokumentace nebo jejích příloh se definice shora jmenovaných pojmů (objektů) nacházejí, zadavatel sděluje, že o „kotelně“ se hovoří jednak v dokumentu s názvem „Technická zpráva a rozpočet“, avšak primárně se o kotelně zadavatel zmiňuje na straně 39 Analýzy objektů, kde je uvedeno, že „Centrální kotelna je již na konci technické životnosti a vyžaduje nutnou rekonstrukci. Součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa.“ Ve vztahu k pojmu „výměníková stanice“ zadavatel uvádí, že výměníkovou stanici jako zdroj tepla navrhl sám navrhovatel, avšak po posouzení tohoto navrhovatelem nabízeného řešení zadavatel navrhovateli sdělil, že daný způsob plnění předmětu veřejné zakázky není vhodným. Předmětný pojem se tedy objevuje až v nabídce navrhovatele.    

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 6. 2016   

56.         Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-24119/2016/531/ESt ze dne 7. 6. 2016 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 14. 6. 2016, které Úřad obdržel téhož dne. Zadavatel v předmětném stanovisku reaguje na argumenty navrhovatele, jež byly obsaženy v jeho vyjádření ze dne 23. 5. 2016 (viz body 46. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K argumentu navrhovatele, že zadávací dokumentace na žádném jejím místě neodkazuje na Analýzu objektů, zadavatel uvádí, že navrhovateli byly přílohy zadávací dokumentace, a to včetně Analýzy objektů, zaslány přes úschovnu, přičemž navrhovatel si všechny tyto přílohy dvakrát stáhnul. Zadavatel podotýká, že navrhovatel „nesdělil domnělý rozpor mezi zadávací dokumentací a přílohami. V dané době pokládal Zadávací podmínky a veškeré přílohy za doručené. Mimo jiné zadavatel s přílohou pracoval a na základě přílohy pokládal dotazy.“  

57.         Nad rámec výše uvedeného zadavatel dodává, že přílohou zadávací dokumentace byla i Analýza objektů, přičemž cokoliv, co je přílohou zadávací dokumentace, je třeba považovat za samotnou zadávací dokumentaci. S ohledem na právě řečené tudíž zadavatel tvrzení navrhovatele, že v zadávací dokumentaci nebylo uvedeno jako opatření realizovat rekonstrukci centrální kotelny, označuje za liché.    

58.         Pokud jde o argument navrhovatele, že zadavatel vyjádřil preference týkající se změny zdroje tepla a navrhovatel měl tudíž plné právo podat nabídku v té podobě, v jaké ji podal, pak zadavatel předesílá, že v rámci jednání o nabídkách jasně sdělil, že za zdroj tepla nepovažuje výměníkovou stanici. Zadavatel zdůrazňuje, že pokud by striktně trval na zadávacích podmínkách, pak by byl navrhovatel z účasti v zadávacím řízení vyloučen ihned po podání nabídky. Zadavatel však dal v rámci jednání o nabídkách navrhovateli možnost nabídnout jiné řešení, nicméně navrhovatel dané možnosti nevyužil.   

59.         Konečně zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že pokud by nedošlo k vyřazení jeho nabídky, umístila by se tato jako první v pořadí. K tomu zadavatel konstatuje, že poslední modifikovaná nabídka navrhovatele, která mohla být hodnocena, je nabídka zaslaná dne 14. 3. 2016. Tato nabídka se ovšem po provedeném hodnocení umístila až jako třetí v pořadí, tedy nikoliv jako první v pořadí, jak tvrdí navrhovatel.   

Vyjádření navrhovatele ze dne 14. 6. 2016

60.         Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-24119/2016/531/ESt ze dne 7. 6. 2016, vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 14. 6. 2016, které Úřad obdržel dne 15. 6. 2016, přičemž v něm sděluje následující.    

61.         Navrhovatel předně v plném rozsahu odkazuje na obsah jeho návrhu. Navrhovatel opětovně uvádí, že způsob zpracování projektu EPC závisel čistě na jeho uvážení, jelikož v předmětu šetřené veřejné zakázky nejsou stanovena žádná povinná opatření. Podle přesvědčení navrhovatele z Analýzy objektů nelze dovozovat, že záměrem zadavatele bylo výlučně jediné řešení, a sice rekonstrukce centrální kotelny. Navrhovatel zdůrazňuje, že ze strany zadavatele nebyly stanoveny jednoznačné podmínky, neboť návrh změny zdroje tepla na centrální plynovou kotelnu, čili na kotel z výměníkové stanice, měl formu pouhého doporučení. Připojení na centrální zdroj tepla je tudíž toliko jedním z navržených úsporných opatření.    

62.         S ohledem na shora řečené proto navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na posuzovanou veřejnou zakázku.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

63.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) a písm. c) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. 

Relevantní ustanovení zákona

64.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

65.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

66.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

67.         Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

68.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

69.         Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.

70.         Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 79 odst. 5. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele; v takovém případě se rozhodnutí o vyloučení uchazeče považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

71.         Z bodu 2 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, konkrétně z části 2.1 „Vymezení předmětu zakázky“, zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je „poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (…) pro objekty v majetku Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s.“

72.         V totožném bodě i části zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „veřejná zakázka bude realizována metodou Energy Performance Contracting (EPC). Služby dodavatele zahrnují jak předběžné služby, tak i služby, které dodavatel poskytuje následně, po zahájení výstavby, s cílem dosáhnout úspor energie. Zahrnují veškeré hmotné i nehmotné dodávky, zajišťující dosažení úspor ve spotřebě energie i případně v ostatních provozních nákladech.“

73.         V bodě 2 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, konkrétně v části 2.5 „Povinná opatření“, zadávací dokumentace zadavatel sdělil, že „nestanovil žádná povinná opatření.“

74.         Z bodu 3 „VŠEOBECNÉ INFORMACE K PODÁNÍ NABÍDKY“, konktrétně z části 3.2 „Termín otevírání obálek“, zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval od dodavatelů k zajištění plnění jejich povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku poskytnutí jistoty ve  výši 200 000,- Kč, a to formou složení peněžní částky na účet zadavatele, nebo formou bankovní záruky.

75.         V totožném bodě, konkrétně v části 3.4 „Prohlídky objektů“, zadávací dokumentace určil zadavatel podmínky pro prohlídky místa plnění podle § 49 odst. 5 zákona, kde, mimo jiného, uvedl, že prohlídky místa plnění „budou umožněny všem uchazečům o veřejnou zakázku, kteří byli vyzváni k podání nabídky (...) a proběhnou 5. 1. 2016 a 12. 1. 2016.“ 

76.         Z bodu 6 „PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY“ zadávací dokumentace je zřejmé, že součástí zadávací dokumentace učinil zadavatel následující přílohy, resp. „podklady v elektronické podobě na DVD:

1. Krycí list nabídky

2. Návrh smlouvy

3. Podklad pro zpracování příloh

4. Technická část zadávací dokumentace

5. Tabulky pro souhrn technicko-ekonomických údajů

6. Energetické audity“.

77.         Z dokumentace o veřejné zakázce bylo Úřadem zjištěno, že podklad 4. „Technická část zadávací dokumentace“ v sobě zahrnuje rovněž Analýzu objektů, obsahující posouzení možnosti technické realizovatelnosti a ekonomické životaschopnosti realizace předmětu veřejné zakázky.

78.         V bodu 2 „IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE“, konkrétně v části 2.4 „Cíl posouzení“, Analýzy objektů uvedl zadavatel důvody pro zpracování předmětné Analýzy objektů, přičemž, mimo jiného, sdělil, že „Důvodem pro zpracování analýzy je příprava výběrového řízení na poskytovatele služeb s využitím metody EPC (Energy Performance Contracting) neboli energetických služeb se zárukou. (…) Služba EPC by se měla především zaměřit na energetické úspory tepla, chladu, zemního plynu a elektřiny. (…) Součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa a zajištění krizového řešení v době vypršení smlouvy o zásobování NsP se společností Mandant s.r.o. (konec června 2016) do doby výstavby nové centrální kotelny.“

79.         V bodu 3 „SOUHRNNÉ INFORMACE“ Analýzy objektů popsal zadavatel dosavadní stav poskytování energetických služeb, včetně objektů, v nichž budou předmětné služby poskytovány, přičemž v části 3.4 „Zdroje tepla“ shora jmenovaného bodu Analýzy objektů specifikoval zadavatel současný zdroj tepla pro tyto objekty a jeho provoz. V předmětné části Analýzy objektů uvedl zadavatel, mimo jiného, následující:

„Zdroje tepelné energie pro objekty NsP je centrální parní plynová kotelna, která zajišťuje krytí potřeb tepla pro technologické účely, vytápění VZT (vzduchotechnickým zařízením, pozn. Úřadu) a přípravu teplé vody. Kotelna je situována v samostatné budově ve východní části areálu NsP. Vyráběné teplo je parní soustavou distribuována do míst spotřeby.

(...)

Kotelna obsahuje 4 parní kotle BK6. Dva kotle jsou s kombinovanými hořáky Weishaupt na zemní plyn a LTO a dva kotle s hořáky na zemní plyn. Na některých kotlích bylo provedeno přetrubkování a byla vyměněna obratová komora. Další kotel BK6 je bez hořáku a je upraven na spalinový výměník a je provozován ve spojení s kogenerační jednotkou.

V průběhu posledních několika let nebyly investice na obnovu zařízení. Provozní náklady zahrnují pouze nezbytně nutné prostředky pro zajištění chodu energetického hospodářství a řešení havarijních úprav.

(…)

Celkový stav kotlů a veškerého tepelného hospodářství lze s ohledem na jejich stáří charakterizovat jako provozuschopný. Zařízení kotelny je v rámci běžné údržby udržováno v dobrém technickém stavu, ale je morálně a fyzicky zastaralé a na konci své životnosti. V blízké době bude již nezbytně nutné provést postupnou výměnu kotlů a dalšího zařízení.“

80.         V bodu 6 „ZÁVĚR“ Analýzy objektů zadavatel shrnul potřebu realizace předmětu veřejné zakázky, přičemž zde, mimo jiného, uvedl, že „Centrální kotelna je již na konci technické životnosti a vyžaduje nutnou rekonstrukci. Součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa a zajištění krizového řešení v době vypršení smlouvy o zásobování NsP se společností Mandant s.r.o. do doby výstavby nové centrální kotelny.“

81.         Z dokumentace o veřejné zakázce bylo Úřadem dále zjištěno, že zadavatel vyzval dne 23. 12. 2015 zájemce, jež prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky, a to zasláním zadávací dokumentace elektronickou poštou, přičemž v předmětné elektronické zprávě, mimo jiné, uvedl, že „Přílohy uvedené v Zadávací dokumentaci Vám budou zaslány přes Úschovnu během následujících několika málo minut.“

82.         Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad rovněž zjistil, že zadavatel odeslal dne 28. 1. 2016 elektronickou poštou potenciálním dodavatelům dodatečnou informaci k zadávacím podmínkám, jejímž obsahem bylo následující sdělení:

„Vážení uchazeči zadávací řízení Nemocnice Česká Lípa – Úspory energií metodou EPC

Na základě níže uvedeného dotazu vám zasílám odpověď

Dotaz:

V rámci dodatečných informací bylo sděleno, že není nutné umístit centrální teplovodní kotelnu v místě stávající parní kotelny. Bylo by pro zadavatele přípustnou variantou nemít vlastní zdroj tepla a využít externích dodávek ze systému CZT? Nebo zadavatel jednoznačně preferuje vlastní centrální plynovou kotelnu?

Odpověď

NsP Česká Lípa jednoznačně preferuje vlastní zdroj tepla umístěný na území nemocnice.“

83.         Z nabídky navrhovatele Úřad zjistil, že navrhovatel poskytl dle § 67 odst. 1 zákona zadavateli jistotu ve výši 200 000,- Kč, a to formou bankovní záruky č. PRAGGO0014894, která je datována ke dni 28. 1. 2016, a platná do 30. 4. 2016.

84.         Z nabídky navrhovatele Úřad rovněž zjistil, že tato na str. 49 obsahuje Přílohu č. 2 „Popis základních opatření“, přičemž v předmětné příloze navrhovatel v bodu 1. „Energeticky úsporná opatření navržená uchazečem“ popsal jím navržená opatření, vedoucí k úspoře tepla. Z dané části nabídky navrhovatele, mimo jiné, vyplývá, že tento navrhl rekonstrukci zdroje tepla připojením na centrální zdroj tepla, když uvedl, že „Navrhovaným opatřením je demontáž stávající kotelny a vybudování nové výměníkové stanice voda/voda o výkonu cca 2 MW (přesný výkon bude definován v projektové dokumentaci). Výměníková stanice bude novým centrálním zdrojem tepla ve vlastnictví Nemocnice. K výměníkové stanici bude jako součást EPC projektu přivedena horkovodní přípojka s parametry topného media 130/75 °C v zimním období a 85/55 °C v letních měsících.

Nová horkovodní soustava bude vedena přes pozemek nemocnice a částečně přes pozemek města (viz. Přiložená katastrální mapa s vyznačenou trasou horkovodu) a napojena na páteřní horkovodní rozvod Českolipské teplárenské a.s. (dále je ČLT.)

Horkovodní přípojka v délce cca 400 m a dimenzi DN 200 bude vedena v zemi v předizolovaním potrubí se standardní tepelnou izolací. V místě napojení do páteřní horkovodní soustavy CZT bude instalován měřič tepla (ve vlastnictví ČLT).“

85.         Jak již bylo konstatováno Úřadem výše (viz body 9. a 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), hodnotící komise shledala při posouzení nabídky navrhovatele nejasnosti stran jím navrženého řešení předmětu plnění veřejné zakázky, a proto žádostí ze dne 26. 2. 2016 požádala navrhovatele o písemné vysvětlení jeho nabídky. V dané žádosti je, mimo jiného, uvedeno, že „V zadávací dokumentaci je stanoveno, že NsP Česká Lípa preferuje vlastní centrální zdroj umístěný ve stávající kotelně, tedy napojení na systém CZT není nemocnicí preferováno. V případě obhájení Vašeho navrženého technického řešení je možné ze strany MVV zajistit záruky s dodržením harmonogramu výstavby horkovodu vzhledem k možným prodloužením povolovacích procesů, jako jsou majetkoprávní vztahy, územní rozhodnutí, ohlášení stavby, stavební povolení apod…? Prosíme o vysvětlení Vámi navrženého řešení energetických úspor nebo korekci technického řešení předložené nabídky.“ V předmětné žádosti hodnotící komise dále uvedla, že „v kontextu §22 odst. 3, na jehož základě byl zvolen druh výběrového řízení, Vás žádá o předložení modifikovaných nabídek. Z důvodu zachování principu §6 Zákona je uchazeč vyzván k objasnění skutečností a k úpravě své nabídky.“

86.         Navrhovatel v reakci na předmětnou žádost hodnotící komise zaslal zadavateli, resp. hodnotící komici „Odpověď na dotazy v rámci jednacího řízení VZ“ ze dne 3. 3. 2016, v níž sděluje, mimo jiného, následující:

„V oblasti zdroje tepla jsme si vědomi uvedených preferencí zadavatele. V rámci naší aktualizované nabídky jsme se však rozhodli způsob dodání tepla s drobnou diverzifikací zachovat.

Jako primární zdroj tepla je vlastní kogenerační jednotka, která pro nemocnici vyrábí teplo i elektrickou energie. Tato KGJ je navržena tak, aby veškerá vyrobená energii byla spotřebována v nemocnici samotné.

Jako sekundární zdroj je zvolena vlastní předávací stanice, která bude napájena nově vybudovaným horkovodem. Obojí bude opět vlastní zdroj tepla nemocnice. Pouze v tomto případě bude médium teplo z nedaleké teplárny místního dodavatele tepla.

V případě našeho technického řešení pro NsP je doplňkové připojení na CZT (jehož podíl dodávky činí necelých 30% z původní spotřeby tepla) hlavně spolehlivým zdrojem tepla s mnoha dalšími výhodami.“

87.         Z „Protokolu z jednání o nabídce“ ze dne 7. 3. 2016 vyplývá, že jednání o nabídce navrhovatele proběhlo dne 7. 3. 2016, přičemž po představení navrhovatelem nabízeného řešení předmětu plnění veřejné zakázky mu bylo hodnotící komisí navrženo „změnit zdroj tepla, který bude ve vlastnictví a v objektu nemocnice. Zadavatel nepovažuje za zdroj tepla výměníkovou stanici. Dle názoru uchazeče (navrhovatele, pozn. Úřadu) byla nabídka v souladu se zadávací dokumentací a povinnými opatřeními. Rozpor vznikl v terminologii co je zdroj tepla.“ Z předmětného protokolu dále vyplývá, že modifikovanou nabídku měl navrhovatel předložit do 14. 3. 2016.

88.         Jak je zřejmé z „Protokolu o ukončeném 1 kole jednání v zadávacím řízení ve veřejné zakázce souladu s §75“ ze dne 30. 3. 2016, rozhodla hodnotící komise o vyřazení nabídky navrhovatele dle § 76 odst. 1 zákona. V odůvodnění vyřazení hodnotící komise konstatovala, že se „rozhodla, že nabídka společnosti MVV Energie CZ a.s. bude vyloučena z dalšího průběhu zadávacího řízení, neboť nabídka je v kontextu §22 odst. 1 Zákona považována za nabídku nepřijatelnou. Jako nepřijatelnou považuje zadavatel nabídku společnosti MVV Energie CZ v těchto oblastech:

1) Nabídka společnosti MVV Energie CZ neřeší realizaci nové centrální kotelny.

2) Nabídka společnosti MVV Energie CZ nerespektuje dodatečné informace odeslané během zadávacího řízení

3) Nabídka společnosti MVV Energie CZ nerespektuje závěry z protokolu z 1. kola jednání.“

89.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 1. 4. 2016 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž jako důvod pro vyloučení zadavatel uvedl, že: „zadavatel v dokumentu „Poskytování energetických služeb metodou EPC ve vybraných objektech Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa – Analýza objektů“, který je součástí zadávací dokumentace deklaroval, aby součástí EPC projektu byla i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa.

Vaše nabídka uvedený požadavek v tomto ohledu nesplňuje neboť jak popisujete ve vaší nabídce:

opatřením pro rekonstrukci zdroje tepla je vybudování nové výměníkové stanice, která bude novým centrálním zdrojem tepla ve vlastnictví Nemocnice.

Z hlediska definic uvedených objektů:

Kotelnaje samostatná budova, stavební objekt, zvláštní přístavek či místnost, skříň nebo vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden nebo více kotlů se zařízením nezbytným k jeho bezpečnému provozu.

Výměníková staniceje zařízení pro úpravu parametrů teplonosné látky na hodnoty požadované vnitřním zařízením; zpravidla je v ní instalováno zařízení pro měření a regulaci dodávky tepla odběrateli nebo většímu počtu odběratelů. 

Výměníkovou stanici nelze považovat za centrální kotelnu (požadavek v zadávací dokumentaci), neboť v ní není kotel.

Dalším argumentem k vyloučení ze zadávacího řízení je odpověď na dotaz jednoho z uchazečů v předmětném výběrovém řízení.

Uchazeč se dotazoval, zda by bylo pro zadavatele přípustnou variantou nemít vlastní zdroj tepla a využít externích dodávek ze systému CZT? Nebo zadavatel preferuje vlastní centrální plynovou kotelnu?

Na tento dotaz bylo dne 28. 1. 2016 odpovězeno následovně:

NsP Česká Lípa jednoznačně preferuje vlastní zdroj tepla umístěný na území nemocnice.

Posledním argumentem je Zápis z protokolu z 1. kola jednání, ve kterém zadavatel zřetelně upozorňuje na rozpor mezi vaší nabídkou a zadávací dokumentací, cituji:

Uchazeči bylo navrhnuto změnit zdroj tepla, který bude ve vlastnictví a v objektu nemocnice. Zadavatel nepovažuje za zdroj tepla výměníkovou stanici.

Vaše přepracovaná nabídka nereflektovala všechny výše uvedené skutečnosti a zadavatel se vás rozhodl, na základě skutečnosti uvedených v §76 Zákona, vyloučit.“

K postavení zadavatele

90.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona i tzv. jiná právnická osoba.

91.         Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.  

Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativním způsobem.

92.         Jestliže jde o naplnění první ze shora předestřených podmínek v šetřeném případě, tj. že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pak je třeba konstatovat, že zákon nikterak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu. Za účelem objasnění předmětné definice je tudíž nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“).       

93.         Z relevantní judikatury SDEU je možno učinit, mimo jiné, tyto závěry:  

a) Při posuzování, zda je určitý subjekt zadavatelem, je třeba posuzovat rovněž aktuální pozici příslušné osoby, zda aktuálně uspokojuje v rámci některé ze svých činností potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, či nikoliv. Nelze si tedy vystačit s posuzováním těch činností, za jejichž účelem byla daná osoba založena či zřízena. (Rozsudek ze dne 12. prosince 2002, C 470/99 Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH proti Entsorgungsbetriebe Simmering GmbH.).   

b) Status zadavatele není závislý na relativní důležitosti, kterou má činnost uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, v rámci veškeré činnosti daného subjektu. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV.) Jinými slovy řečeno: v případech, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. (Rozhodnutí SDEU C-44/96 ve věci Mannesmann Angelbau Austria AG and Others vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH.).   

c) Potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu jsou chápány mimo jiné jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a (jako druhá varianta) které se stát, z důvodu obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV).    

94.         Ze shora citovaných rozsudků SDEU lze dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt. V takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje), či dokonce na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném a pokojném uspokojování má zájem sám stát, a které sám stát taktéž uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity). Typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, dále v oblasti životního prostředí a v neposlední řadě i potřeby týkající se sféry zdravotnictví.

95.         Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává (uspokojuje) konkrétní potřebu (případně potřeby) veřejného zájmu, vycházel Úřad, mimo jiného, i ze Stanov akciové společnosti Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. (tzn. zadavatele, pozn. Úřadu), resp. z Notářského zápisu sepsaného dne 15. 7. 2015 (dále jen „notářský zápis“), kterým se původní stanovy společnosti Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. zrušily a byly nahrazeny novým zněním, jenž je volně dostupný z veřejného rejstříku zadavatele (www.justice.cz). Úřad uvádí, že nové stanovy byly sepsány a schváleny v roce 2015, tedy v roce, kdy bylo zahájeno zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

96.         V článku 3. „Předmět podnikání“ stanov je uvedeno, že předmětem podnikání zadavatele je, mimo jiného, poskytování lůžkové, ambulantní a další zdravotní péče v rozsahu registrace podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

97.         Jak bylo řečeno již výše, potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů. Současně bylo Úřadem konstatováno, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře zdravotnictví. Jestliže předmětem podnikání zadavatele je i poskytování zdravotní péče, nemůže být sporu o tom, že byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování zdravotní péče přispívá k péči o zdraví, které samo o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale celé společnosti, a je v důsledku toho jedním ze základních předpokladů sociální a ekonomické stability státu. Právo na zdraví je ostatně garantováno v článku 31 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších ústavních zákonů, v němž je uvedeno, že: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jestliže je právo na zdraví v České republice garantováno a chráněno na úrovni ústavního zákona, lze konstatovat, že na ochraně zdraví má bezesporu zájem sám stát (tzn. Česká republika). Ochrana zdraví je proto zcela jistě veřejným zájmem. Poskytování zdravotní péče, které spadá do předmětu podnikání zadavatele, přitom směřuje právě k ochraně zdraví. Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem zájmu na ochraně zdraví), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Na právě řečeném nemůže ničeho změnit ani fakt, že, jak vyplývá z čl. 3. „Předmět podnikání“ stanov, do předmětu podnikání zadavatele náleží, kromě poskytování lůžkové, ambulantní a další zdravotní péče, např. i hostinská činnost, zámečnictví, nástrojářství, apod. Jak bylo totiž uvedeno v bodě 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí, konkrétně linea b), v případě, kdy konkrétní subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. Jinými slovy řečeno, pro závěr, že je splněn předpoklad uvedený v § 2 odst. 2 písm. d), bod 1., zákona, plně postačuje, že určitá právnická osoba prokazatelně uspokojuje veřejnou potřebu, byť jinak vykonává i další činnosti, jež mají obchodní charakter, jako tomu je i v šetřeném případě.  

98.         V předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo popsáno a dovozeno, že zadavatel splňuje první z podmínek vymezených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona, tedy že se jedná o právnickou osobu, která uspokojuje potřebu veřejného zájmu (zájem na ochraně zdraví, a to prostřednictvím poskytování lůžkové, ambulantní a další zdravotní péče), jež nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, proto zbývá ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona.

99.         K tomu, aby byla splněna druhá z podmínek, obsažených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pak musí právnická osoba, která uspokojuje potřebu (potřeby) veřejného zájmu, být v určitém vztahu (vzniklém v důsledku jejího financování, ovládání, případně v důsledku jmenování jejích orgánů) k veřejnému zadavateli ve smyslu § 2 odst. 2 zákona. Z notářského zápisu vyplývá, že zadavatel je akciovou společností, přičemž jeho jediným akcionářem je Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec (dále jen „Liberecký kraj“). Liberecký kraj, coby tzv. vyšší územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Jestliže jediným, a tudíž výlučným, akcionářem zadavatele je Liberecký kraj, jakožto veřejný zadavatel, je zcela evidentní, že Liberecký kraj zadavatele ovládá. Podmínku „ovládání“ podle § 2 odst. 2 písm. d), bod 2., zákona je třeba vykládat v tom smyslu, že konkrétní veřejný zadavatel je schopen ovlivňovat činnost jím ovládané osoby. Toto „ovládání“ je v šetřeném případě evidentně dáno, jelikož veřejný zadavatel, tzn. Liberecký kraj, jakožto vlastník 100 % akcií zadavatele, je schopen přímo ovlivňovat a řídit činnost zadavatele. Vzhledem k právě řečenému má Úřad tudíž za prokázané, že je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

100.     Na základě výše popsaných skutečností proto nezbývá než vyslovit dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel v šetřeném případě je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, jelikož uspokojuje potřebu veřejného zájmu (poskytuje lůžkovou, ambulantní a další zdravotní péči), přičemž je ovládán veřejným zadavatelem (Libereckým krajem), čímž jsou kumulativně splněny obě podmínky vymezené ve shora citovaném ustanovení zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.

K náležitostem návrhu

101.     Nejprve považuje Úřad za nezbytné vypořádat se s argumentem zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k návrhu, a sice že ke dni podání návrhu nebyla jistota poskytnutá navrhovatelem již platná, přičemž navrhovatel k návrhu nepřiložil doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona, a Úřad by měl proto vedené správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavit (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K předmětnému argumentu zadavatele sděluje Úřad následující.   

102.     Podle § 67 odst. 1, věty první, zákona může zadavatel veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, zjednodušeného podlimitního řízení nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu.   

103.     Podle § 67 odst. 2 zákona jistotu uvolní zadavatel uchazeči   

a) jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější nebo s nímž bylo možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 4, do 5 pracovních dnů po uzavření smlouvy,

b) jehož nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější a nebylo s ním možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 4, do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 odst. 3 či jeho uveřejnění podle § 81 odst. 4,

c) který byl ze zadávacího řízení vyloučen, do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o vyloučení,

d) pokud bylo zadávací řízení zrušeno, do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 8.        

104.     Podle § 67 odst. 4 zákona podal-li uchazeč před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku námitky a zadavatel těmto námitkám vyhověl, je uchazeč povinen opětovně složit peněžní jistotu, která byla zadavatelem uvolněna, do 5 pracovních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele podle § 111 odst. 1. Nesplní-li uchazeč tuto povinnost, bude zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen. Podal-li uchazeč návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, musí opětovně poskytnout jistotu, která byla zadavatelem uvolněna.

105.     Podle § 113 zákona řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.   

106.     Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4.      

107.     Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4.     

108.     Úřad uvádí, že na základě § 67 odst. 1 zákona je zadavatel oprávněn po potenciálních dodavatelích požadovat, aby tito k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v konkrétním zadávacím řízení poskytli jistotu. Tak tomu ostatně bylo i v šetřeném případě, neboť, jak plyne z bodu 3 „VŠEOBECNÉ INFORMACE K PODÁNÍ NABÍDKY“, konkrétně z části 3.2 „Termín otevírání obálek s nabídkami“, zadávací dokumentace, požadoval zadavatel po uchazečích poskytnutí jistoty ve výši 200 000,- Kč. Z nabídky navrhovatele bylo Úřadem zjištěno, že tento poskytl zadavateli jistotu ve výši 200 000,- Kč, a to formou bankovní záruky č. PRAGGO0014894, která je datována ke dni 28. 1. 2016, a platná do 30. 4. 2016.

109.     Úřad na tomto místě předesílá, že jednou z náležitostí návrhu podle § 114 odst. 3 zákona je i doklad o opětovném složení jistoty ve smyslu § 67 odst. 4 zákona. Jak přitom vyplývá z ustanovení § 67 odst. 4 zákona, pokud příslušný navrhovatel podal návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, pak jej stíhá povinnost zadavateli opětovně poskytnout jistotu, která mu byla ze strany zadavatele uvolněna. Je třeba podotknout, že doklad o opětovném složení jistoty není obligatorní náležitostí návrhu bezvýjimečně, nýbrž pouze tehdy, pokud jsou splněny následující 3 předpoklady: 1) zadavatel požaduje v zadávacích podmínkách poskytnutí jistoty podle § 67 odst. 1 zákona 2) dodavatel (a posléze navrhovatel) zadavateli jistotu poskytne 3) jistota je zadavatelem tomuto dodavateli podle § 67 odst. 2 zákona uvolněna. Úřad zdůrazňuje, že jestliže konkrétní dodavatel poskytne v souladu se zadávacími podmínkami zadavateli jistotu, přičemž, navzdory tomu, že v průběhu zadávacího řízení nastane některá ze skutečností předvídaných v § 67 odst. 2 zákona, v důsledku níž by měl, resp. musí zadavatel tomuto dodavateli jím poskytnutou jistotu uvolnit, zadavatel danému dodavateli jistotu neuvolní, pak tento dodavatel, resp. navrhovatel nemá povinnost zadavateli jistotu opětovně poskytnout, jelikož mu ji zadavatel neuvolnil. V takovém případě, z logiky věci, navrhovatel k návrhu ani nemůže připojit doklad o opětovném složení jistoty, jelikož nemusel (nemohl) zadavateli jistotu opětovně poskytnout.        

110.     Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-21298/2016/531/ESt ze dne 17. 5. 2016 vyzval účastníky řízení k podání sdělení, zda zadavatel uvolnil navrhovateli jím poskytnutou jistotu, resp. zda navrhovateli byla jím poskytnutá jistota zadavatelem uvolněna. Z vyjádření účastníků řízení přitom bezpochyby vyplývá, že zadavatel navrhovateli jím poskytnutou jistotu neuvolnil (viz body 42. a 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S odkazem na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí tudíž Úřad konstatuje, že navrhovateli nevznikla povinnost podle § 67 odst. 4 zákona v souvislosti s podaným návrhem opětovně poskytnout zadavateli jistotu, a k návrhu tedy ve zde posuzovaném případě nemusel, lépe řečeno ani nemohl být, připojen doklad o opětovném složení (poskytnutí) jistoty.      

111.     Úřad uvádí, že podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené správní řízení zastaví, jestliže k návrhu není, mimo jiné, připojen doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. Jak bylo Úřadem dovozeno a postaveno najisto v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel navrhovateli jím poskytnutou jistotu neuvolnil, čili navrhovatel nebyl povinen ji zadavateli opětovně poskytnout, a k návrhu tak nemusel být připojen doklad o opětovném složení jistoty. Vzhledem k právě řečenému Úřad sděluje, že v šetřeném případě nejsou dány důvody pro zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona, jak se domáhá zadavatel. Úřad zdůrazňuje, že předmětné ustanovení zákona dopadá (ve vztahu k jistotě) výlučně na situaci, kdy k návrhu není připojen doklad o opětovném složení jistoty. Důvody pro zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona nelze vykládat extenzivně. Důvodem pro zastavení správního řízení podle citovaného ustanovení zákona tudíž nemůže být kupříkladu to, že dodavatelem poskytnutá jistota není v okamžiku podání návrhu již platná. Lze sice připustit, že v případě, že je jistota dodavatelem poskytnuta formou bankovní záruky, pak je tento dodavatel povinen zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty (viz § 67 odst. 5 zákona). Nicméně je třeba současně dodat, že řešení, jak za situace, kdy zadavatel zjistí, že jistota poskytnutá dodavatelem není platná, ve vztahu k danému dodavateli postupovat, je výlučně „v rukou“ zadavatele, přičemž zákon mu k tomuto nabízí konkrétní instituty; pokud zadavatel nekonal, tak předmětnou situaci rozhodně nebude řešit Úřad aplikací § 117a písm. d) zákona v podobě zastavení správního řízení, čímž by rezignoval na svou funkci a věc by nepřezkoumal, přestože v části ohledně postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění požadavku zadavatele na realizaci nové centrální kotelny jsou splněny podmínky pro projednání věci. Úřad předesílá, že zodpovězení otázky, zda jistota poskytnutá navrhovatelem byla či nebyla ke dni podání návrhu platná, je pro rozhodnutí věci zcela irelevantní, neboť i v případě, že by Úřad dospěl k závěru, že tato jistota platná nebyla, nemohla by tato skutečnost vést k zastavení správního řízení, a Úřad se proto předmětnou otázkou nebude dále zabývat.

112.     Ve světle výše popsaného tudíž Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že ve zde posuzovaném případě nejsou dány důvody pro zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona.  

K vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení

113.     Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je primárně sporu o to, zda byl navrhovatel z účasti v zadávacím řízení vyloučen z důvodu, že jeho nabídka nesplnila požadavek zadavatele na zdroj tepla, oprávněně či nikoliv. 

114.     Dříve, než se však bude Úřad zabývat zjištěním, zda nabídka navrhovatele splnila požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, a to konkrétně požadavek na zdroj tepla, či nikoliv, považuje Úřad za nutné vyjádřit se k argumentům účastníků řízení, jež se týkají pořadí modifikované nabídky navrhovatele po provedeném předběžném hodnocení podaných nabídek. Navrhovatel ve svém vyjádření uvádí, že v rámci jeho nabídky provedl takové technicko-ekonomické změny, které by jej v dalším kole jednání o nabídkách posunuly při hodnocení dle hodnotících kritérií na první místo a nabídka navrhovatele by se tak stala pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v jeho stanovisku naopak předesílá, že poslední modifikovaná nabídka navrhovatele, která by mohla být hodnocena, by se po provedeném hodnocení umístila až jako třetí v pořadí, nikoliv jako první v pořadí (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí).    

115.     Úřad konstatuje, že zadavatel pro zadání posuzované veřejné zakázky zvolil jako druh zadávacího řízení jednací řízení s uveřejněním. Jednací řízení s uveřejněním představuje specifický druh zadávacího řízení, jenž se vnitřně „rozpadá“ na několik relativně samostatných fází. První fází tohoto druhu zadávacího řízení je jeho samotné zahájení zadavatelem, a to prostřednictvím výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace. Ve druhé fázi jednacího řízení s uveřejněním zadavatel posuzuje splnění kvalifikace zájemců, kteří podali žádosti o účast, a posléze ty zájemce, jež splnění kvalifikace prokázali, vyzývá k podání nabídek. Ve třetí fázi jednacího řízení s uveřejněním dochází k jednání mezi zadavatelem a uchazeči o obsahu jejich nabídek a o možnostech jejich modifikace, přičemž je třeba dodat, že dané jednání může být i vícekolové. Konečně ve čtvrté fázi jednacího řízení s uveřejněním zadavatel vybírá nejvhodnější nabídku, kdy předmětem hodnocení jsou nabídky modifikované (upravené) na základě předchozích uskutečněných jednání o nabídkách.   

116.     Jak Úřad zjistil z „Protokolu k předběžnému hodnocení po 1 kole jednání v zadávacím řízení ve veřejné zakázce“ ze dne 22. 3. 2016, nabídka navrhovatele se po provedeném předběžném hodnocení nabídek dle základního hodnotícího kritéria, jímž byla ekonomická výhodnost nabídky, umístila jako třetí v pořadí. K tomu Úřad v dalším sděluje, že nabídka navrhovatele již nebyla hodnocena po ukončení následujících fází jednání o nabídkách, jelikož došlo k jejímu vyřazení, a to právě z důvodu, že tato údajně nesplňovala požadavek zadavatele na zdroj tepla obsažený v zadávacích podmínkách.    

117.     Úřad na tomto místě opětovně konstatuje, že v jednacím řízení s uveřejněním jsou podané nabídky pouze podkladem pro další jednání mezi zadavatelem a uchazeči, kteří do konkrétního zadávacího řízení podali své nabídky. Smyslem jednání o nabídkách v rámci jednacího řízení s uveřejněním je totiž optimalizace podaných nabídek vedoucí k tomu, aby zadavatel vyjednal a získal co nejvýhodnější konečné podmínky pro plnění veřejné zakázky. Předmětem jednání jsou tudíž nabídky jednotlivých uchazečů, které zadavatel jednáním s těmito uchazeči optimalizuje do podoby co nejvíce vyhovující jeho požadavkům. Úřad opakuje, že jednání o nabídkách může být vícekolové, tzn. jedná se o jednání ve více fázích s případným omezováním počtu uchazečů, s nimiž se bude jednat. V jednotlivých fázích pak dochází k postupné modifikaci nabídek, jež směřuje ke konečné, pro zadavatele optimální, podobě.

118.     Ze shora popsaného tudíž vyplývá, že nabídky podané uchazeči o veřejnou zakázku mohou být v protokolu jednání o nabídkách až do předem stanovené poslední fáze uchazeči upravovány a měněny. Je tedy bez dalšího zřejmé, že nabídka, která se po provedeném hodnocení v rámci prvního kola jednání o nabídkách umístila až jako poslední v pořadí, může být ve své modifikované podobě v poslední fázi jednání o nabídkách zadavatelem hodnocena jako nejvhodnější, tj. v konečném pořadí se umístí jako první v pořadí a stane se tak nabídkou vítěznou.        

119.     V šetřeném případě zadavatel uvádí, že poslední modifikovaná nabídka navrhovatele, která by mohla být hodnocena, by se po provedeném hodnocení umístila až jako třetí v pořadí (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k předmětnému argumentu zadavatele konstatuje, že v důsledku toho, že nabídka navrhovatele nepostoupila do závěrečné fáze jednání o nabídkách, nelze předjímat, do jaké míry (nakolik) by navrhovatel v dalších fázích jednání o nabídkách jím podanou nabídku upravil tak, aby co nejvíce vyhovovala představám zadavatele, což by mělo za následek pozitivní bodové ohodnocení v rámci dílčích hodnotících kritérií. Jinými slovy řečeno, z faktu, že se nabídka navrhovatele po předběžném hodnocení nabídek umístila až jako třetí v pořadí, není možné dovozovat, že se jednalo o pořadí neměnné a definitivní, a to právě vzhledem k charakteru použitého druhu zadávacího řízení, tzn. jednacího řízení s uveřejněním. Nelze tedy vyloučit, že by navrhovatel v dalších fázích jednání o nabídkách postupně upravil jeho nabídku do takové podoby, jež by pro zadavatele skýtala nejvhodnější podmínky plnění předmětu veřejné zakázky.  

120.     Úřad dále poznamenává, že podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. S ohledem na skutečnost, že, jak bylo dovozeno a popsáno shora, není možné a priori vyloučit, že by se modifikovaná (upravená) nabídka navrhovatele mohla po konečném hodnocení nabídek umístit jako první v pořadí, je nezbytné a Úřad se chce zabývat z věcného hlediska posouzením otázky, zda byl navrhovatel z účasti v zadávacím řízení vyloučen v souladu se zákonem či nikoliv, neboť posuzování merita věci po věcné stránce (nikoli jen po procesní) je základní úlohou jeho činnosti; pro to je však nutné postavit najisto, zda jím podaná nabídka splňovala požadavek zadavatele na zdroj tepla či nikoliv. K tomu Úřad uvádí následující.  

121.     Jak již Úřad uvedl výše (viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v šetřeném případě je mezi účastníky řízení sporu o to, zda zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho nabídka splňovala požadavky zadavatele na zdroj tepla, neboť na žádném místě zadávací dokumentace zadavatel nestanovil žádná povinná opatření, čímž návrh (způsob řešení) úsporných opatření ponechal čistě na uvážení jednotlivých dodavatelů. Oproti tomu zadavatel zaujímá, z logiky věci, názor diametrálně odlišný, kdy podotýká, že navrhovatel nerespektoval jeho požadavek uvedený v zadávací dokumentaci, a sice aby součástí předmětu plnění veřejné zakázky byla i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem.         

122.     Jak vyplývá z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 1. 4. 2016 (viz bod 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí), byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení konkrétně z důvodu, že „zadavatel v dokumentu „Poskytování energetických služeb metodou EPC ve vybraných objektech Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa – Analýza objektů“, který je součástí zadávací dokumentace deklaroval, aby součástí EPC projektu byla i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem objektů NsP Česká Lípa.“, přičemž nabídka navrhovatele předmětný požadavek nesplnila, neboť v jím podané nabídce je uvedeno, že „opatřením pro rekonstrukci zdroje tepla je vybudování nové výměníkové stanice, která bude novým centrálním zdrojem tepla ve vlastnictví Nemocnice.“ V odůvodnění výše specifikovaného rozhodnutí zadavatel přitom v dalším uvedl, že „Výměníkovou stanici nelze považovat za centrální kotelnu (požadavek v zadávací dokumentaci), neboť v ní není kotel.“      

123.     Úřad v obecné rovině uvádí, že rozhodující podklad pro zpracování nabídek představuje zadávací dokumentace, neboť tato vyjadřuje požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky co do požadovaného druhu a množství, a zadavatelem stanovené požadavky a podmínky na realizaci veřejné zakázky. Jedná se o soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, na jehož základě uchazeči o konkrétní veřejnou zakázku zpracovávají své nabídky. Aby nabídka vedla k uspokojení požadavků a potřeb zadavatele, mají uchazeči povinnost koncipovat jejich nabídky v souladu se zadávací dokumentací. Jinými slovy řečeno, má-li být nabídka uchazeče posouzena jako vyhovující, musí být požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci zcela splněny. Zjištění, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, resp. požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, musí vést zásadně k vyřazení nabídky a následně k vyloučení příslušného uchazeče ze zadávacího řízení.        

124.     Jak je zřejmé z bodu 6 „PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY“ zadávací dokumentace, učinil zadavatel jedním z podkladů pro zpracování nabídky i podklad 4. „Technická část zadávací dokumentace“. Z dokumentace o veřejné zakázce bylo Úřadem zjištěno, že tato obsahuje i dokument nesoucí název „Poskytování energetických služeb metodou EPC ve vybraných objektech Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa – analýza objektů“, tj. Analýzu objektů. Úřad konstatuje, že navrhovatel v podaném návrhu, mimo jiného, podotýká, že zpracování zadávací dokumentace je neprecizní a zmatečné, když na jedné straně zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že není povinné žádné základní opatření a na druhé straně uvádí v Analýze objektů potřebu rekonstrukce centrální kotelny, aniž by tento požadavek blíže specifikoval v předmětu plnění a v povinných opatřeních (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obdobně navrhovatel v jeho vyjádření ke správnímu řízení ze dne 23. 5. 2016 sděluje, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky na straně 3 zadávací dokumentace, a to bez jakéhokoliv odkazu na Analýzu objektů (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel přitom kupříkladu v jeho vyjádření k návrhu ze dne 11. 5. 2016 explicitně uvádí, že Analýza objektů byla součástí zadávací dokumentace (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Za účelem zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0318/2016/VZ-22988/2016/531/ESt ze dne 31. 5. 2016 určil zadavateli lhůtu, mimo jiné, k podání sdělení, ze které konkrétní části zadávací dokumentace veřejné zakázky, případně jejích příloh, vyplývá, že Analýza objektů byla součástí této zadávací dokumentace (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V reakci na shora citované usnesení poskytl zadavatel Úřadu sdělení, v němž uvedl, že Analýza objektů je přílohou zadávací dokumentace, jež je označena názvem „Technická část zadávací dokumentace“ (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě řečeného tudíž vyplývá, že Analýzu objektů učinil zadavatel součástí podkladu 4. „Technická část zadávací dokumentace“, čili i součástí zadávací dokumentace. Úřad nad rámec výše řečeného dodává, že skutečnost, že Analýza objektů byla nedílnou součástí zadávací dokumentace, ostatně fakticky potvrzuje i samotný navrhovatel, když v jím podaném návrhu uvádí, že „Jediné, co je součástí Zadávací dokumentace, je informace v Závěru Analýzy objektů (…).“ Úřad konstatuje, že výše citovaným usnesením současně určil zadavateli lhůtu k podání sdělení, zda Analýza objektů byla poskytnuta všem zájemcům o posuzovanou veřejnou zakázku a o zaslání dokladu potvrzujícího její poskytnutí (viz opětovně bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel k tomuto sdělil, že zájemcům o veřejnou zakázku byla dne 23. 12. 2015 zaslána výzva k podání nabídky, jejíž součástí byla i zadávací dokumentace a informace, že zbylé dokumenty jim budou zaslány přes tzv. úschovnu (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Přílohou daného sdělení zadavatel učinil i emailovou komunikaci ze dne 23. 12. 2015. V této komunikaci je, mimo jiné, obsažen i text následujícího znění: „Vážení uchazeči, v příloze Vám zasílám Zadávací dokumentaci k výběrovému řízení Nemocnice Česká Lípa - úspory energií metodou EPC. Přílohy uvedené v Zadávací dokumentaci Vám budou zaslány přes úschovnu během následujících několika málo minut.“ Zadavatel v dalším součástí předmětného sdělení učinil i printscreen webové stránky www116.uschovna.cz. Tento printscreen obsahuje zprávu tohoto znění: „Vážení uchazeči, zasílám vám přílohy k zadávací dokumentaci Nemocnice Česká Lípa - úspory energií metodou EPC“. V předmětném printscreenu je přitom v kolonce „Počet stažení“, mimo jiné, uveden i údaj martin.hvozda@mvv.cz a číslovka 2. Z právě řečeného je tedy zřejmé, že soubor zadavatele, jenž obsahoval přílohy zadávací dokumentace, byl konkrétní osobou navrhovatele z úschovny celkem dvakrát stažen.     

125.     Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel prostřednictvím úschovny poskytl potenciálním dodavatelům přílohy zadávací dokumentace, jež byly do této úschovny nahrány dne 23. 12. 2015, a s ohledem na to, že z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel po výše uvedeném datu poskytoval potenciálním dodavatelům konkrétní další podklady (materiály) pro zpracování jejich nabídek, lze podle názoru Úřadu bez dalšího dovodit, že potenciálním dodavatelům byla dne 23. 12. 2015 poskytnuta i Analýza objektů, coby příloha zadávací dokumentace. Fakt, že Analýzu objektů musel mít při zpracování nabídky navrhovatel k dispozici, je zřejmý z toho, že na ni v návrhu, jakož i v jeho následných vyjádřeních, opakovaně odkazuje. Úřad konstatuje, že dodavatelé by se měli v podkladech od zadavatele co nejlépe orientovat. Proto by se pro lepší orientaci v podkladech pro zpracování nabídky a jejich přehlednost jevilo vhodným, aby se podklady 4. „Technická část zadávací dokumentace“ a Analýza objektů, jde-li o jejich názvosloví, shodovaly, resp. zadavatel přílohy zadávací dokumentace uváděl konkrétním označením. Toto jejich rozdílné označení však ničeho nemění na tom, že Analýza objektů byla přílohou (součástí) zadávací dokumentace a jako taková byla tedy pro potenciální dodavatele při zpracování jejich nabídek závazná. Analýzu objektů proto není zcela jistě možné považovat za dokument toliko nezávazného (doporučujícího) charakteru, nýbrž za dokument vyjadřující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, které byli potenciální dodavatelé povinni reflektovat v jimi podaných nabídkách. Ostatně lze opětovně upozornit na vyjádření samotného navrhovatele, který výslovně uvádí, že „Jediné, co je součástí Zadávací dokumentace, je informace v Závěru Analýzy objektů (…).“, a tedy deklaruje, že Analýzu objektů vnímal rovněž jako součást zadávací dokumentace.        

126.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě předmět plnění veřejné zakázky spočíval v poskytování energetických služeb s cílem dosažení úspor ve spotřebě energie zadavatele (viz body 2. a 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v rámci přípravy zadávacího řízení na výběr poskytovatele těchto služeb nechal zadavatel zpracovat Analýzu objektů, jež obsahovala posouzení možnosti technické realizovatelnosti a ekonomické životaschopnosti realizace veřejné zakázky (viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

127.     V Analýze objektů, konkrétně v bodu 3 „SOUHRNNÉ INFORMACE“ předmětné analýzy, popsal zadavatel současný (stávající) způsob zásobování jeho objektů teplem, přičemž zde uvedl, že současným zdrojem tepelné energie je centrální parní plynová kotelna obsahující 4 kotle, jejichž stav je sice provozuschopný, nicméně tyto kotle jsou již materiálně zastaralé (viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V bodu 6 „ZÁVĚR“ Analýzy objektů pak zadavatel výslovně uvedl, že „Centrální kotelna je již na konci technické životnosti a vyžaduje nutnou rekonstrukci. Součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny pro zásobování teplem (…).“ (viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí).     

128.     Jak bylo Úřadem shora uvedeno, Analýza objektů byla jednou z příloh zadávací dokumentace, čili byla její nedílnou součástí. Požadavky zadavatele na předmět plnění, jež byly v Analýze objektů obsaženy, tak měli potenciální dodavatelé povinnost „promítnout“ do jejich nabídek. V předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo řečeno, že zadavatel v Analýze objektů uvedl, že stávajícím zdrojem pro zásobování teplem jím „spravovaných“ objektů je centrální parní plynová kotelna, přičemž v ní v dalším uvedl, že tato centrální kotelna je již na konci své technické životnosti a vyžaduje tudíž nutnou rekonstrukci. Úřad zdůrazňuje, že v Analýze objektů zadavatel rovněž výslovně stanovil, že součástí předmětu plnění šetřené veřejné zakázky je i realizace nové centrální kotelny. Tu Úřad předesílá, že posuzovaná veřejná zakázka sice nese název „úspory energií metodou EPC“, nicméně z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by se měl opustit zavedený (současný) koncept způsobu zásobování příslušných objektů zadavatele teplem, tzn. zdroj tepla v podobě centrální kotelny, kdy je třeba opětovně podotknout, že v Analýze objektů bylo explicitně stanoveno, že součástí poskytování služby EPC je i realizace centrální kotelny.        

129.     Navrhovatel v podaném návrhu, vedle dalších skutečností, uvádí, že na žádném místě zadávací dokumentace nebyl stanoven požadavek na zajištění vlastního zdroje tepla na území nemocnice Česká Lípa, resp. že v zadávací dokumentaci nebyla stanovena povinnost rekonstrukce centrální kotelny (viz body 18. a 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak bylo již řečeno a dovozeno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, nedílnou součástí zadávací dokumentace byla i Analýza objektů. Úřad podotýká, že zadávací dokumentaci je nutno vnímat jako určitý celek vzájemně provázaných dokumentů, v nichž jsou vyjádřeny konkrétní požadavky zadavatele na poptávaný předmět plnění veřejné zakázky. K tomu Úřad sděluje, že pokud zadavatel stanoví, jako tomu ostatně je i ve zde posuzovaném případě, že součástí zadávací dokumentace jsou i přílohy, pak jsou potenciální dodavatelé při přípravě jejich nabídek vázáni i jednotlivými přílohami zadávací dokumentace, resp. požadavky zadavatele, jež jsou v těchto přílohách obsaženy. Není tudíž možné přílohy zadávací dokumentace chápat izolovaně a neřídit se jimi při tvorbě nabídky, nýbrž je na ně nutno nazírat jako na nedílnou součást zadávací dokumentace. V šetřeném případě přitom již ze samotného názvu bodu 6 „PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY“ zadávací dokumentace bez dalšího vyplývá, že jednotlivé přílohy (podklady), jež zadavatel v předmětném bodě zadávací dokumentace vyjmenoval (mimo jiné i Analýza objektů), měly potenciálním dodavatelům sloužit jako podklady pro zpracování jejich nabídek, přičemž tito potenciální dodavatelé byli povinni příslušné požadavky zadavatele v nich obsažené reflektovat v jimi podaných nabídkách. Jak přitom Úřad uvedl v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v Analýze objektů určil, že součástí poskytování služby EPC, čili součástí plnění předmětné veřejné zakázky, je i realizace nové centrální kotelny. Jestliže tedy Analýza objektů byla bezpochyby přílohou zadávací dokumentace, a současně pokud zadavatel v Analýze objektů stanovil, že předmět plnění veřejné zakázky má (musí) zahrnovat i realizaci nové centrální kotelny, pak nelze učinit jiný závěr než ten, že v rámci plnění šetřené veřejné zakázky zadavatel vyžadoval i realizaci nové centrální kotelny pro zásobování jím „spravovaných“ objektů teplem. S odkazem na shora předestřené se tudíž Úřad neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že v zadávací dokumentaci nebyl stanoven požadavek zadavatele na realizaci nové centrální kotelny. Tento požadavek byl totiž vyjádřen v Analýze objektů, která byla, coby jedna z příloh zadávací dokumentace, pro potenciální dodavatele při tvorbě jejich nabídek závazná.       

130.     K argumentu navrhovatele, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky na straně 3 zadávací dokumentace, a to bez jakéhokoliv odkazu na Analýzu objektů (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí), sděluje Úřad následující. Úřad konstatuje, že fakt, že zadavatel ve výčtu činností, z nichž má předmět plnění veřejné zakázky sestávat, na straně 3 zadávací dokumentace neuvedl i požadavek na realizaci nové centrální kotelny, neznamená, že by zadavatel vybudování této nové centrální kotelny nevyžadoval. Úřad opětovně zdůrazňuje, že Analýza objektů byla přílohou zadávací dokumentace, přičemž v ní byl vznesen požadavek na realizaci nové centrální kotelny. Jak bylo popsáno již shora, na zadávací dokumentaci a její jednotlivé přílohy je třeba nazírat jako na vzájemně provázaný a nedělitelný celek. Z právě řečeného vyplývá, že z podstaty věci není vyloučeno, aby zadavatel poptávaný předmět plnění veřejné zakázky vymezil v samotné zadávací dokumentaci a posléze tento předmět plnění v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky specifikoval v příloze zadávací dokumentace. Úřad považuje na tomto místě za nezbytné uvést, že k zajištění snazší orientace potenciálních dodavatelů v zadávacích podmínkách by bylo vhodnějším řešením, pokud by zadavatel požadavek na realizaci nové centrální kotelny explicitně vyjádřil již na straně 3 zadávací dokumentace, tzn. v bodě 2 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace, s tím, že by zde kupříkladu v podrobnostech odkázal na Analýzu objektů. K tomu však Úřad podotýká, že skutečnost, že tímto „přehlednějším“ způsobem zadavatel nepostupoval, tj. že požadavek na realizaci nové centrální kotelny stanovil „až“ v Analýze objektů, není možné vykládat tak, že zadavatel realizaci této kotelny nepožadoval, potažmo daný postup nelze považovat za porušení zákona zadavatelem.     

131.     Pokud jde o argumentaci navrhovatele, jejímž obsahem je tvrzení, že zadavatel způsob provedení úsporných opatření ponechal čistě na uvážení jednotlivých dodavatelů, neboť v zadávací dokumentaci nestanovil požadavek na zajištění vlastního zdroje tepla na území nemocnice Česká Lípa (viz body 20. a 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad konstatuje následující. Úřad předně poznamenává, že nikterak nevyvrací názor navrhovatele, že potenciálním dodavatelům bylo ze strany zadavatele do jisté míry ponecháno „volné pole působnosti“, pokud jde o jimi navržené způsoby a technická řešení úsporných opatření. Úřad nicméně akcentuje, že toto „pole působnosti“ rozhodně nebylo bezbřehé; potenciálním dodavatelům tak nebyla ponechána absolutní libovůle při návrhu předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, nýbrž tito byli povinni respektovat konkrétní pokyny a požadavky zadavatele vyjádřené v zadávací dokumentaci, potažmo v jejích jednotlivých přílohách. Jinými slovy řečeno, potenciální dodavatelé byli při konstrukci návrhů úsporných opatření vázáni, resp. limitováni konkrétními „mantinely“ určenými zadavatelem, jež nemohli překročit. Úřad na tomto místě opakuje, že byť posuzovaná veřejná zakázka nese název „úsporná opatření“, z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by měl být opuštěn (nahrazen) současný koncept způsobu zásobování příslušných objektů zadavatele teplem, a to jejich zásobování prostřednictvím centrální plynové kotelny, která je zdrojem tepelné energie pro objekty Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., tzn. objektů zadavatele (viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že zadavatel neměl v úmyslu, aby byl stávající zdroj tepelné energie, čili centrální plynová kotelna, v rámci úsporných opatření vítězným dodavatelem nahrazen jiným zdrojem. Nadále, tzn. i v průběhu plnění předmětné veřejné zakázky, tedy měla zdrojem tepelné energie pro objekty zadavatele zůstat centrální kotelna. O právě řečeném svědčí ostatně fakt, že zadavatel na více místech Analýzy objektů uvedl, že součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny (viz body 78. až 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má za to, že pokud by zadavatel hodlal nahradit současný zdroj tepelné energie jiným zdrojem, pak by opakovaně v Analýze objektů nestanovil, že v rámci plnění veřejné zakázky dojde i k realizaci nové centrální kotelny pro zásobování jeho objektů teplem. Z pohledu Úřadu tak zadavatel v Analýze objektů, coby jedné z příloh zadávací dokumentace, jednoznačně vyjádřil svůj požadavek na to, aby stávající zdroj tepelné energie zůstal zachován, tzn. neumožnil jeho nahrazení jinými zdrojem tepelné energie. Potenciální dodavatelé tudíž museli při konstrukci návrhů úsporných opatření daný požadavek zadavatele, tj. požadavek na zachování zdroje tepelné energie v podobě centrální kotelny, plně respektovat a přizpůsobit mu technická řešení jimi navržených úsporných opatření.         

132.     K argumentu navrhovatele, že zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci žádná povinná opatření na předmět plnění (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad následující. Úřad sděluje, že zadavatel v bodu 2 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, konkrétně v části 2.5 „Povinná opatření“, zadávací dokumentace uvedl, že „nestanovil žádná povinná opatření.“ (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak však bylo popsáno již shora, v Analýze objektů zadavatel, mimo jiné, stanovil, že v rámci plnění šetřené veřejné zakázky vyžaduje i realizaci nové centrální kotelny. Současně bylo Úřadem dovozeno a postaveno najisto, že právě tato centrální kotelna měla zůstat zdrojem tepelné energie pro zásobování objektů zadavatele teplem, tedy že zadavatel neumožnil změnu tohoto zdroje teplené energie. Je nutno opětovně akcentovat, že zadávací dokumentace a její jednotlivé přílohy tvoří vzájemně provázaný celek, tj. souslovím „zadávací dokumentace“ je třeba chápat zadávací dokumentaci včetně všech jejích příloh. Pokud tedy zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že nestanovil žádná povinná opatření, neznamená to, že nechtěl zachovat zdroj tepelné energie v podobě centrální kotelny, kdy tento požadavek vznesl v Analýze objektů, která byla jednou z příloh zadávací dokumentace. Potenciální dodavatelé tak byli při přípravě jejich nabídek povinni „kalkulovat“ s tím, že není možné centrální kotelnu nahradit jiným zdrojem tepelné energie, kupříkladu výměníkovou stanicí. Úřad podotýká, že konstatování zadavatele obsažené v zadávací dokumentaci, a sice že nestanovil žádná povinná opatření, nelze vykládat extenzivně a vztahovat jej na celý předmět veřejné zakázky, neboť by tato situace odporovala informacím uvedeným v přílohách zadávací dokumentace, mimo jiné i v Analýze objektů. Úřad nad rámec výše řečeného dodává, že skutečnost, že zadavatel na jedné straně v zadávací dokumentaci uvedl, že nestanovil žádná povinná opatření, avšak v Analýze objektů vyjádřil požadavek na zachování zdroje tepelné energie v podobě centrální kotelny, není možné pokládat za „zmatečnost“ zadávací dokumentace, tj. za její nezákonnost. Úřad uvádí, že zadávací dokumentace není v důsledku shora popsaného vnitřně rozporná. K tomu Úřad sděluje, že potenciální dodavatelé musí při přípravě jejich nabídek vycházet ze zadávací dokumentace jako celku. Nemohou proto při této činnosti odhlédnout od příloh zadávací dokumentace. Optikou šetřeného případu se tak potenciální dodavatelé nemohli „spokojit“ s konstatováním zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci, že zadavatel nestanovil žádná povinná opatření, a rezignovat na začlenění požadavků zadavatele vyjádřených v jednotlivých přílohách zadávací dokumentace do jimi podaných nabídek. Předmětné konstatování zadavatele vyjádřené v zadávací dokumentaci neznačilo, že zadavatel ponechává potenciálním dodavatelům absolutní volnost stran návrhů úsporných opatření a že tedy není nutno přihlížet k požadavkům zadavatele na poptávaný předmět plnění veřejné zakázky, jež byly uvedeny v přílohách zadávací dokumentace, mimo jiné i na zachování zdroje tepelné energie v podobě centrální kotelny. Současně je na místě zdůraznit, že v předchozím bodu zadávací dokumentace, tedy bodu 2.4 „Místo plnění veřejné zakázky“, je uveden seznam objektů pro EPC, kdy i v tomto bodě figuruje kotelna, a je tedy jedním z objektů, s nímž zadavatel v rámci plnění šetřené veřejné zakázky počítá. Není tedy možné, jak již Úřad opakovaně uvedl, vnímat bod 2.5 zadávací dokumentace izolovaně, čili bez vazby na další ustanovení obsažená v zadávací dokumentaci, resp. jejích přílohách.          

133.     Navrhovatel v podaném návrhu v dalším vyjadřuje přesvědčení, že v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám zadavatel vyjádřil pouze své preference ohledně přípustného zdroje tepla a nikoliv konkrétní požadavek, a proto nezohlednění dané preference v jeho nabídce nesmí být důvodem pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel v Analýze objektů jednak popsal současný koncept způsobu zásobování objektů zadavatele teplem, a to prostřednictvím centrální kotelny, a současně v Analýze objektů určil, že součástí poskytování služby EPC je i realizace nové centrální kotelny. Podle názoru Úřadu tak zadavatel v Analýze objektů jednoznačně stanovil, že stávající zdroj tepelné energie musí zůstat zachován, čili že si nepřeje jeho nahrazení jiným zdrojem. Úřad konstatuje, že zadavatel ve vztahu k přípustnému zdroji tepelné energie obdržel žádost o dodatečné informace následujícího znění: „V rámci dodatečných informací bylo sděleno, že není nutné umístit centrální teplovodní kotelnu v místě stávající parní kotelny. Bylo by pro zadavatele přípustnou variantou nemít vlastní zdroj tepla a využít externích dodávek ze systému CZT? Nebo zadavatel jednoznačně preferuje vlastní centrální plynovou kotelnu?“ Na danou žádost poskytl zadavatel tuto odpověď: „NsP Česká Lípa jednoznačně preferuje vlastní zdroj tepla umístěný na území nemocnice.“ Úřad předesílá, že teleologickým i jazykovým výkladem předmětné odpovědi zadavatele dospěl k závěru, že zadavatel v ní vyloučil možnost využití externích dodávek tepla, tzn. že externí dodávky tepelné energie ze systému centrálního zásobování teplem nepovažuje zadavatel za přípustnou variantu řešení předmětu plnění veřejné zakázky. Z pohledu Úřadu tak zadavatel výše specifikovanou odpovědí toliko potvrdil to, co již stanovil v zadávacích podmínkách, konkrétně v Analýze objektů, a sice že trvá na zachování vlastního zdroje tepla v podobě centrální kotelny, přičemž jiné varianty nabízeného zdroje tepla pro něj nejsou akceptovatelné. S odkazem na právě řečené se tudíž nelze ztotožnit s názorem navrhovatele, že v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám došlo ze strany zadavatele pouze o vyjádření jeho preferencí týkajících se zdroje tepla, neboť s ohledem na obsah zadávací dokumentace, resp. Analýzu objektů, v níž zadavatel jasně vyjádřil svůj požadavek na zdroj tepla, zadavatel prostřednictvím předmětných dodatečných informací nevyjádřil své preference, nýbrž opětovně potvrdil svůj požadavek na zdroj tepla vyjádřený již v zadávacích podmínkách. Zadavatel svou odpovědí reagoval na způsob, jakým byla žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám položena. V předmětné žádosti je uvedeno, zda by bylo pro zadavatele přípustné nemít vlastní zdroj tepla či zda jednoznačně preferuje vlastní centrální plynovou kotelnu. Tím, že zadavatel explicitně reagoval na druhou část dotazu, tedy že jednoznačně preferuje vlastní centrální plynovou kotelnu, nelze z daného dovozovat, že by se jednalo pouze o vyjádření preferencí zadavatele. Dotaz je nutno vnímat jako celek, a tedy účelově nevytrhávat větu z kontextu, neboť položené otázce, zda zadavatel jednoznačně preferuje centrální plynovou kotelnu, předchází informace – dotaz, zda by bylo pro zadavatele přípustné nemít vlastní zdroj tepla. Svou odpovědí zadavatel konkludentně potvrdil, že vyžaduje řešení s vlastním zdrojem tepla a výslovně pak reflektoval druhou otázku, která byla položena tak, zda „jednoznačně preferuje“; zadavatel tedy pouze parafrázoval položený dotaz. Z výše uvedeného je evidentní, že i v rámci poskytnutých dodatečných informací k zadávacím podmínkám zůstal zadavatel konzistentní ve svých požadavcích, jež byly primárně vyjádřeny v zadávací dokumentaci.       

134.     Jak bylo Úřadem popsáno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v Analýze objektů, coby jedné z příloh zadávací dokumentace, vyjádřil jeho požadavek na zachování vlastního zdroje tepla v podobě centrální kotelny, přičemž z obsahu dokumentace o veřejné zakázce lze dovodit, že jiný zdroj tepla, resp. jiný způsob zajištění zdroje tepelné energie nebyl pro zadavatele akceptovatelný. Z nabídky navrhovatele Úřad zjistil, že tento navrhl rekonstrukci zdroje tepla připojením na centrální zdroj tepla, přičemž uvedl, že navrhovaným opatřením je demontáž stávající kotelny a vybudování nové výměníkové stanice, kdy tato výměníková stanice bude novým centrálním zdrojem tepla ve vlastnictví zadavatele (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad sděluje, že na základě vlastní činnosti z údajů volně dostupných na internetu zjistil, že centrální zásobování teplem představuje systém dálkového vytápění, kdy je teplo vyráběno centrálně ve společném zdroji a následně teplárenskými sítěmi rozváděno do více objektů či obytných celků, zpravidla v rámci celých městských čtvrtí, sídlišť apod. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že navrhovatel nenavrhl zásobování objektů zadavatele prostřednictvím vlastního zdroje, nýbrž zadavateli navrhl distribuci tepelné energie do objektů zadavatele z centrálního zdroje. Úřad uvádí, že hodnotící komise v žádosti ze dne 26. 2. 2016 upozornila navrhovatele na skutečnost, že zadavatel preferuje vlastní centrální zdroj tepla umístěný ve stávající kotelně, a že tedy navrhovatelem navržené napojení na systém centrálního zásobování teplem není zadavatelem preferováno. V předmětné žádosti hodnotící komise současně navrhovatele vyzvala k předložení modifikované nabídky (viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v reakci na shora specifikovanou žádost hodnotící komise zaslal zadavateli, resp. hodnotící komisi svoji odpověď ze dne 3. 3. 2016, v níž, mimo jiné, uvedl, že pokud jde o zdroj tepla, je si vědom preferencí zadavatele, nicméně se i v rámci jím modifikované nabídky rozhodl způsob dodání tepla s drobnou diverzifikací zachovat (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z „Protokolu z jednání o nabídce“ ze dne 7. 3. 2016 vyplývá, že jednání o nabídce navrhovatele proběhlo dne 7. 3. 2016, přičemž po představení navrhovatelem nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky bylo navrhovateli hodnotící komisí navrženo změnit zdroj tepelné energie, přičemž byl upozorněn, že zadavatel nepovažuje za zdroj tepla výměníkovou stanici. Z předmětného protokolu je v dalším zřejmé, že modifikovanou nabídku měl navrhovatel předložit do 14. 3. 2016 (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z „Protokolu o ukončeném 1 kole jednání v zadávacím řízení ve veřejné zakázce souladu s §75“ ze dne 30. 3. 2016, vyplývá, že se hodnotící komise rozhodla nabídku navrhovatele vyřadit, a to z důvodu, že tato neřeší realizaci nové centrální kotelny, nerespektuje dodatečné informace odeslané během zadávacího řízení a nerespektuje závěry z protokolu z 1. kola jednání o nabídkách (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí), což následně vyústilo ve vyloučení navrhovatele z další účasti v šetřeném zadávacím řízení (viz bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Po posouzení věci dospěl Úřad k závěru, že zadavatel při vyloučení navrhovatele postupoval v souladu se zákonem. K tomuto závěru konstatuje Úřad následující.                 

135.     Výše bylo postaveno najisto, že Analýza objektů je součástí zadávací dokumentace a požadavky zadavatele v ní obsažené jsou tedy pro uchazeče o veřejnou zakázku při tvorbě jejich nabídek závazné. Z Analýzy objektů vyplývala pro uchazeče povinnost, aby tito do jejich nabídek, resp. návrhů řešení úsporných opatření, zahrnuli rovněž realizaci nové centrální kotelny, kdy tato centrální kotelna měla být zachována coby vlastní zdroj zásobování objektů zadavatele tepelnou energií. Navrhovatel však takto neučinil, neboť v jím podané nabídce navrhl centrální způsob zásobování teplem, tzn. distribuci tepla do objektů zadavatele z „cizího“ centrálního zdroje. O tom, že navrhovatel nedodržel daný požadavek zadavatele, svědčí skutečnost, že zadavateli navrhnul demontáž stávající kotelny a vybudování nové výměníkové stanice. Je třeba zdůraznit, že navzdory tomu, že byl navrhovatel v průběhu zadávacího řízení zadavatelem, resp. hodnotící komisí opakovaně upozorněn na skutečnost, že zadavatel požaduje vlastní zdroj tepla a současně byl vyzván k modifikaci jeho nabídky dle požadavků zadavatele, nereflektoval daný požadavek zadavatele a v jeho nabídce centrální způsob zásobování teplem v podobě výměníkové stanice ponechal. Z právě řečeného tudíž vyplývá, že nabídka podaná navrhovatelem neodpovídala požadavkům zadavatele uvedeným v zadávacích podmínkách, a to ani po obdržení žádosti o písemné vysvětlení nabídky, jakož ani po 1. kole jednání o nabídkách, v rámci nichž byl navrhovatel zadavatelem k modifikaci jeho nabídky výslovně vyzván. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tudíž nezbývá než konstatovat, že zadavateli vznikla v šetřeném případě povinnost vyloučit navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, neboť jeho nabídka nesplňovala požadavek zadavatele na zajištění vlastního zdroje tepla realizací nové centrální kotelny. Vzhledem k právě řečenému tudíž Úřad konstatuje, že v šetřeném případě bylo vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze strany zadavatele oprávněné.

136.     K odkazu navrhovatele na energetický zákon, jenž řadí mezi zdroje tepelné energie i výměníkovou stanici (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad pouze ve stručnosti uvádí, že nikterak nevyvrací definici zdroje tepla uváděnou v energetickém zákoně, nicméně jak již Úřad dovodil a najisto postavil výše, v šetřeném případě zadavatel požadoval zachovat stávající koncept způsobu zásobování příslušných objektů zadavatele teplem a jako zdroj tepla ponechat centrální plynovou kotelnu. Nezbývá tudíž než konstatovat, že shora nastíněný argument navrhovatele je argumentem irelevantním, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách nepřipustil zdroj tepla v podobě výměníkové stanice.

137.     S ohledem na shora popsané závěry Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele podle § 76 odst. 6 zákona vyloučil z další účasti v zadávacím řízení, neboť navrhovatel nesplnil požadavek zadavatele na realizaci nové centrální kotelny, resp. požadavek na zachování vlastního zdroje zásobování objektů zadavatele tepelnou energií prostřednictvím centrální kotelny, jenž byl obsažen v zadávacích podmínkách. 

138.     Na základě všech výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěními poznatky Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal v postupu zadavatele spočívajícím ve vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, a proto podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a tu část návrhu navrhovatele, která se týká postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění požadavku zadavatele na realizaci nové centrální kotelny, zamítl.    

K podání návrhu neoprávněnou osobou 

139.     V § 110 odst. 2 zákona je stanoveno, že námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

140.     Podle ustanovení § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonů zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3, a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

141.     Podle ustanovení § 111 odst. 2 zákona pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

142.     Úřad podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

143.     Úřad po posouzení obsahu námitek ze dne 18. 4. 2016 dospěl k závěru, že v nich není uvedena námitka, týkající se územního plánu města Česká Lípa a návrhu energetické koncepce Libereckého kraje, s nimiž je údajně šetřené zadávací řízení v rozporu (blíže viz body 24. až 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tuto námitku uvádí navrhovatel až ve svém návrhu doručeném Úřadu dne 5. 5. 2016.

144.     Úřad konstatuje, že navrhovatel nedodržel zákonnou podmínku pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a to podmínku řádného a včasného podání řádných námitek ve stejné věci. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v námitkách neuvedl námitku, týkající se územního plánu města Česká Lípa a návrhu energetické koncepce Libereckého kraje, nebyl v této věci oprávněn pro podání návrhu.

145.     Na základě uvedených zjištění a závěrů Úřad rozhodl o zamítnutí části návrhu navrhovatele, která se týká územního plánu města Česká Lípa a návrhu energetické koncepce Libereckého kraje, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V tomto rozsahu se tak Úřad nemohl předmětnou námitkou navrhovatele zabývat.

 

Poučení

            Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží:

1.             Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., Purkyňova 1849, 470 77 Česká Lípa

2.             MVV Energie CZ a.s., Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy