číslo jednací: R0201/2016/-42191/2016/321/EDo

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 22. 7. 2016, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem -

• EKOTERMEX, a.s., IČO 15526305, se sídlem Pustiměřské Prusy 268, 683 21 Pustiměř,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0474/2016/VZ-29730/2016/532/MOn ze dne 18. 7. 2016, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -

• Úrazová nemocnice v Brně, IČO 00209813, se sídlem Ponávka 139/6, 602 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nebezpečný odpad – odběr, přeprava a likvidace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 15. 4. 2016 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, a jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč -

• PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem,

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0474/2016/VZ-29730/2016/532/MOn ze dne 18. 7. 2016

 

p o t v r z u j i

  

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1]k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 1. 7. 2016návrh navrhovatele – EKOTERMEX, a.s., IČO 15526305, se sídlem Pustiměřské Prusy 268, 683 21 Pustiměř (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání postupu zadavatele – Úrazová nemocnice v Brně, IČO 00209813, se sídlem Ponávka 139/6, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Nebezpečný odpad – odběr, přeprava a likvidace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 15.4.2016 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Navrhovatel ve svém návrhu napadá zejména údajný diskriminační a netransparentní postup zadavatele při hodnocení nabídek, kdy zadavatel při hodnocení nabídek aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 zákona a pro účely hodnocení nabídek snížil nabídkovou cenu vybraného uchazeče PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem, o 15 %, aniž by dle navrhovatele ostatní uchazeči měli předem informaci o tom, že zadavatel vyzval k podání nabídky i uchazeče, u kterého bude aplikovat citované ustanovení o snížení nabídkové ceny pro účely hodnocení, a mohli tak tuto skutečnost zohlednit při stanovení své nabídkové ceny.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 18. 7. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0474/2016/VZ-29730/2016/532/MOn (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k podanému návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na skutečnost, že dle § 114 odst. 3 zákona musí návrh v případě, že je zasílaný Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, vedle obecných náležitostí podání obsahovat rovněž doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad přezkoumal obsah návrhu a příloh, které k němu byly přiloženy, přičemž zjistil, že navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad konkretizoval, že z předložených příloh návrhu vyplynulo, že za „doklad o doručení námitek“ zadavateli ve smyslu výše uvedených příloh navrhovatel považoval doklad označený jako „Podací stvrzenka“, kterým držitel poštovní licence osvědčuje, že dne 14. 6. 2016 u něj byla mj. podána zásilka, která má být doručována na adresu zadavatele. Z dokladu „Podací stvrzenka“ však dle Úřadu není možno zjistit kdy, a příp. zda vůbec byla poštovní zásilka doručena zadavateli, předložená „Podací stvrzenka“ tedy neuvádí relevantní informace, ze kterých by vyplývalo datum doručení zasílané písemnosti, když obsahuje pouze údaj o podání takové písemnosti na poštu. Poněvadž z dokladu „Podací stvrzenka“ nelze ověřit kdy, a případně zda vůbec byly námitky doručeny zadavateli, nelze tento doklad dle Úřadu považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, jak stanoví § 114 odst. 3 zákona.

5.             Úřad dále uvedl, že ačkoliv k návrhu navrhovatele ze dne 28. 6. 2016 byla mimo jiné připojena písemnost, jejímž obsahem jsou „Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle § 110 zákona č. 137/2006 Sb. v platném znění“ ze dne 10. 6. 2016 a dále rovněž rozhodnutí zadavatele ze dne 17. 6. 2016 o námitkách navrhovatele, nemohou ani tyto dvě písemnosti (kombinace těchto dvou písemností) nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek. K tomu Úřad podotkl, že nemá žádným relevantním dokladem postaveno najisto, kdy byly námitky zadavateli doručeny (samotný časový údaj o doručení námitek zadavateli nebyl obsažen v návrhu, ani v žádné z jeho příloh), a tudíž ani není schopen posoudit, zda navrhovatel doručil námitky ve lhůtě dle § 110 odst. 2 zákona. Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, k čemuž má sloužit v tomto případě právě doklad o doručení námitek zadavateli. Navrhovatel tedy nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.

III.           Námitky rozkladu

6.             Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem ze dne 22. 7. 2016 doručeným Úřadu téhož dne. Napadené rozhodnutí navrhovatel obdržel dne 18. 7. 2016, rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

7.             Navrhovatel podání rozkladu odůvodnil tím, že postup Úřadu považuje za nepřiměřeně tvrdý, pokud nedopatření administrativní pracovnice na straně navrhovatele bude znamenat ztrátu možnosti domoci se práva a řešení způsobené újmy. Ačkoli z podací stvrzenky, která byla přílohou návrhu, nelze ověřit doručení námitek zadavateli, včasné doručení námitek zadavateli je dle názoru navrhovatele zřejmé z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, které bylo v kopii přiloženo k návrhu. Včasné doručení námitek zadavateli navrhovatel v rozkladu dodatečně dokládá „úhrnným dodacím lístkem“, který opomněl přiložit k návrhu.

Závěr rozkladu

8.             Navrhovatel navrhuje zrušit napadené rozhodnutí.

IV.          Řízení o rozkladu

9.             Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

10.         Ve svém vyjádření ze dne 1. 8. 2016 se zadavatel domnívá, že pokud navrhovatel nepředložil požadovaný doklad o doručení námitek zadavateli, nesplnil zákonem dané požadavky, když podací lístek není dokladem, který by doručení prokazoval. Zadavatel se tak ztotožňuje s právním názorem uvedeným v odůvodnění napadeného rozhodnutí a pokládá podaný rozklad za neopodstatněný. Proto navrhuje, aby rozkladu nebylo vyhověno.

Stanovisko předsedy Úřadu

11.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

12.         Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0474/2016/VZ-29730/2016/532/MOn ze dne 18. 7. 2016, rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

13.         Navrhovatel v podaném rozkladu namítá nepřiměřenou tvrdost v postupu Úřadu, pokud nedopatření administrativní pracovnice na straně navrhovatele bude znamenat ztrátu možnosti domoci se práva a řešení způsobené újmy. S touto námitkou navrhovatele se neztotožňuji, neboť mám za to, že Úřad pouze aplikoval příslušná zákonná ustanovení zcela v souladu nejen se zněním příslušných zákonných ustanovení, ale i v souladu se smyslem a účelem zákona, k čemuž odkazuji na obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí. Účelem povinností v § 114 odst. 3 zákona je, aby bylo prokázáno, kdy uchazeč námitky zadavateli doručil. Je přitom evidentní, že taková informace nevyplývá z podací stvrzenky, kterou držitel poštovní licence toliko osvědčuje, že dne 14. 6. 2016 u něj byla mj. podána zásilka, která má být doručována na adresu zadavatele. Ostatně i sám navrhovatel uvádí, že z podací stvrzenky, která byla přílohou návrhu, nelze ověřit doručení námitek zadavateli.

14.         Dle další argumentace navrhovatele je včasné doručení námitek zadavateli zřejmé z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, které bylo v kopii přiloženo k návrhu. Taková argumentace navrhovatele by však vedla k absurdním následkům, kdy by Úřad kupříkladu zastavil správní řízení jen proto, že zadavatel ve svém rozhodnutí uvede ať už úmyslně či nedopatřením datum nesprávné.

15.         Při interpretaci právních norem je na místě vycházet i z jejich účelu, což bylo napadeným rozhodnutím reflektováno, přitom přímo z důvodové zprávy k zákonu vyplývá záměr zákonodárce na posílení odpovědnosti navrhovatele za obsah a náležitosti podaného návrhu, tudíž námitka ohledně tvrdosti v postupu Úřadu nemůže obstát. Je třeba vnímat širší souvislosti právní úpravy, k čemuž uvádím následující.

16.         Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

17.         Podle § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a)      návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b)      návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c)      nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona,

d)      k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,

e)      návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo

f)       v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

 

18.         Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. Náležitosti návrhu jsou stanoveny v § 114 odst. 3 zákona. Z věty 1 tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že návrh musí obsahovat:

• obecné náležitosti pro podání, které jsou vymezeny v  § 37 odst. 2 správního řádu, které zní: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí“,
• označení zadavatele,
• uvedení v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
• návrhy na provedení důkazů,
• uvedení, čeho se navrhovatel domáhá.

19.         Kromě těchto náležitostí návrhu však zákon v  § 114 odst. 3 ve větě druhé a třetí vymezuje okruh toho, co musí být k návrhu připojeno, přičemž se tak jedná o další zákonem stanovené náležitosti návrhu, kterými jsou: písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhovatel navrhl, a to v elektronické podobě. Platí, že je navrhovatel nemusí připojit, pokud jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce, doklad o složení kauce podle § 115, a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

20.         V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění § 117a zákona, které je citováno výše.

21.         Z § 117a zákona, které je účinné od 6. 3. 2015, a které se použije na dané správní řízení, neboť toto bylo zahájeno podáním návrhu dne 1. 7. 2016, vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzván a které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Takové členění vyplývá přímo ze samotného textu tohoto ustanovení, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3 resp. § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený pod písm. f) § 117a zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.

22.         Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně § 117a zákona uvádí:

„K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]

Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení. Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“

23.         S ohledem na smysl a účel § 117a je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.

24.         Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává § 114 odst. 3 zákona, musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle § 114 odst. 5 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví. Z tohoto důvodu je také irelevantní tvrzení navrhovatele v rozkladu, že včasné doručení námitek zadavateli v rozkladu dodatečně dokládá „úhrnným dodacím lístkem“, který opomněl přiložit k návrhu.

25.         K námitce navrhovatele, že z důvodu nedopatření administrativní povahy na jeho straně mu Úřad upírá možnost domoci se práva a řešení způsobené újmy, uvádím následující.

26.         V daném případě je podstatné uvědomit si, že existují proti sobě stojící principy dobré správy a možnosti přístupu ke správnímu orgánu a na druhé straně zásady, podle níž „práva náležejí bdělým“ a zásada účelnosti a efektivnosti správního řízení. V rozhodovaném případě, je na účastníkovi řízení, aby naplnil náležitosti návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nenaplní, dojde k zastavení správního řízení. Za situace, kdy je taková povinnost stanovena zákonem a navrhovatel tuto povinnost nesplní, nelze jeho povinnost přenášet na Úřad, neboť by tím došlo k porušení zásady spočívající v efektivitě a účelnosti správního řízení, tedy účelu, jež je předmětnou zákonnou úpravou sledován. V daném případě z obsahu návrhu podaného navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel nedodržel povinné náležitosti návrhu stanovené zákonem, a proto zákonný důsledek, kterým je v rozhodovaném případě zastavení správního řízení, nemůže být vykládán ani jako přehnaně formalistická interpretace zákona, ani jako odepření přístupu k příslušnému orgánu.

27.         Považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno. Za takové situace Úřad nebyl oprávněn věcně přezkoumat podaný návrh, a to z důvodu jednání navrhovatele. Není tudíž na místě jakkoli Úřadu vytýkat, že by navrhovateli upíral jeho ústavně zaručená práva, když výslovná zákonná úprava Úřad vázala ke zcela konkrétnímu postupu, jenž Úřad naplnil.

28.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

29.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

VI.          Závěr

30.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

31.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Úrazová nemocnice v Brně, Ponávka 139/6, 602 00 Brno

2.             EKOTERMEX, a.s., Pustiměřské Prusy 268, 683 21 Pustiměř

3.             PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy