číslo jednací: ÚOHS-S0491/2016/VZ-37410/2016/511/JNv

Instance I.
Věc Kanalizace Klečůvka
Účastníci
  1. statutární město Zlín
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 19. 9. 2016
Dokumenty file icon 2016_S491.pdf 455 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S0491/2016/VZ-37410/2016/511/JNv

 

8. září 2016

 


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 19. 7. 2016, jehož účastníkem je

  • zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín,

ve věci veřejné zakázky „Kanalizace Klečůvka“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 25. 2. 2016 a uveřejněno dne 26. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 528424, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 3. 2016,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – nedodržel pří zadávání veřejné zakázky „Kanalizace Klečůvka“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 25. 2. 2016 a uveřejněno dne 26. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 528424, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 3. 2016, postup stanovený v ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když do protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 zaznamenal u vybraného uchazeče MOBIKO plus a. s., IČO 26788675, se sídlem Hranická 293/5, 757 01 Valašské Meziříčí, nabídkovou cenu ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH, ačkoliv nabídka jmenovaného uchazeče kromě údaje o celkové nabídkové ceně ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH uvedeného v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr obsahuje údaj o celkové nabídkové ceně ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, který je uveden v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy o dílo, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Kanalizace Klečůvka“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek bylo dne 26. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 528424, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 3. 2016.  

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 25. 2. 2016 k uveřejnění oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Kanalizace Klečůvka“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 528424, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 3. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle čl. 1.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky propojení kanalizace z obce Klečůvka na hlavní sběrač vedoucí na centrální čistírnu odpadních vod v Malenovicích. Podle čl. 1.2. zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky 23 295 000,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium zadavatel stanovil v čl. 10 zadávací dokumentace nejnižší nabídkovou cenu v Kč bez DPH.

3.             Z dokumentu nazvaného „Protokol o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 30. 3. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 18 nabídek.

4.             Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 4. 5. 2016 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku uchazeče – MOBIKO plus a. s., IČO 26788675, se sídlem Hranická 293/5, 757 01 Valašské Meziříčí (dále jen „uchazeč MOBIKO plus a. s.“ nebo „vybraný uchazeč“).

5.             Dne 16. 5. 2016 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče MOBIKO plus a. s.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 27. 6. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

7.             V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů získal Úřad pochybnost, zda zadavatel při zadávání uvedené veřejné zakázky dodržel postup stanovený v ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když do protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 zaznamenal u uchazeče MOBIKO plus a.s. nabídkovou cenu ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH, ačkoliv nabídka uvedeného uchazeče kromě údaje o celkové nabídkové ceně ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH uvedeného v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr obsahuje též údaj o celkové nabídkové ceně ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, který je uveden v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy o dílo (dále jen „smlouva“), a zda tento postup nemohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             S ohledem na shora uvedené pochybnosti Úřad oznámil zadavateli, který je dle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-S0491/2016/VZ-29184/2016/511/JNv ze dne 19. 7. 2016 zahájení správního řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Předmětné oznámení bylo zadavateli doručeno téhož dne a tímto dnem bylo ve smyslu ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 113 zákona správní řízení zahájeno.

9.             Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0491/2016/VZ-29998/2016/511/JNv ze dne 19. 7. 2016 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

10.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0491/2016/VZ-30812/2016/511/JNv ze dne 27. 7. 2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 7. 2016

11.         Dne 25. 7. 2016 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel k postupu při otevírání obálek uvádí, že „Komise pro otevírání obálek četla nabídkové ceny jednotlivých uchazečů z krycích listů nabídek. Komisi pro otevírání obálek nepřísluší zkoumat nabídky jednotlivých uchazečů a kontrolovat, zda je nabídková cena uvedena na všech místech nabídky stejně. Tato činnost náleží hodnotící komisi v rámci posouzení nabídek. Zadavatel si není vědom, že by při otevírání obálek byla čtena jiná cena, než je uvedena v protokolu o otevírání obálek a zdůrazňuje, že při absenci alespoň audio záznamu z otevírání obálek je obtížně prokazatelné, jaké nabídkové ceny byly čteny. Zadavatel je však přesvědčen, že neporušil zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona neboť jak na profilu zadavatele, tak v protokolu o otevírání obálek uvedl nabídkové ceny z nabídek jednotlivých uchazečů, se kterými pak v rámci řízení také pracoval.“.

12.         Zadavatel dále uvádí, že si je vědom skutečnosti, že vybraný uchazeč v krycím listu nabídky uvedl nabídkovou cenu 12 647 958,- Kč bez DPH a v návrhu smlouvy a v oceněném výkazu výměr uvedl nabídkovou cenu 15 304 029,- Kč bez DPH, a že se s ní vypořádal při posouzení a hodnocení nabídek. Hodnotící komise zjistila, že nabídky sedmi uchazečů obsahovaly stejnou administrativní chybu ohledně způsobu členění nabídkové ceny ve smlouvě. Dle zadavatele se uchazeči v návrhu smlouvy dopustili administrativní chyby, když nabídkovou cenu uvedli ve špatném členění. Nabídková cena měla být dle požadavku dotačního orgánu uvedena v návrhu smlouvy v členění:

  • náklady stavební a technologické části akce v Kč bez DPH,
  • ostatní náklady v Kč bez DPH,
  • celková cena za dílo v Kč bez DPH.

Údaje, které uchazeči do smlouvy doplnil však dle zadavatele odpovídají běžné struktuře nabídkové ceny:

  • nabídková cena bez DPH,
  • výše DPH,
  • nabídková cena včetně DPH.

Zadavatel dále uvádí, že tuto skutečnost zjistila hodnotící komise při porovnání nabídkové ceny uvedené ve smlouvě a ceny uvedené v oceněném výkazu výměr, který je nedílnou součástí smlouvy. Jak ve výkazu výměr, tak v krycím listu nabídky zadavatel požadoval členění nabídkové ceny ve struktuře – nabídková cena bez DPH, výše DPH a nabídková cena včetně DPH. Z tohoto důvodu mohl být dle zadavatele požadavek na uvedení nabídkové ceny ve smlouvě v jiné struktuře matoucí a vedoucí k uvedenému pochybení uchazečů při doplňování údajů do návrhu smlouvy. Uchazeči si podle zadavatele nemuseli uvědomit tuto odlišnost v požadavku na uvedení údajů a při vyplnění nabídkové ceny do návrhu smlouvy se dopustili chyby. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že se nejednalo o chybu ojedinělou, ale že se jí dopustila téměř polovina uchazečů. Hodnotící komise tak dospěla k závěru, že požadavek na členění nabídkové ceny uvedený ve smlouvě byl pro uchazeče matoucí, neboť se lišil od požadavku na členění nabídkové ceny v dalších částech nabídky. Zadavatel je názoru, že se jedná o administrativní a snadno vysvětlitelné chyby, které nemají vliv na celkovou výši nabídkových cen ani pořadí nabídek a tedy hodnotící komise postupovala dle ustanovení § 76 odst. 1 zákona a k uvedeným chybám nepřihlížela. Závěrem zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že postupoval v souladu se zákonem a nedopustil se žádného pochybení, které by mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

Další postup ve správním řízení

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0491/2016/VZ-33367/2016/511/JNv ze dne 10. 8. 2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí v určené lhůtě nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

14.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 73 odst. 1 zákona a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když do protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 zaznamenal u uchazeče MOBIKO plus a.s. nabídkovou cenu ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH, ačkoliv nabídka uvedeného uchazeče kromě údaje o celkové nabídkové ceně ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH uvedeného v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr obsahuje údaj o celkové nabídkové ceně ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, který je uveden v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad ve výroku II. rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona ruší zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

15.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle článku 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

16.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

17.         Podle § 71 odst. 1 zákona pro otevírání obálek s nabídkami (dále jen „obálka“) ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Sektorový zadavatel a veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění nebo na základě rámcové smlouvy, nejsou povinni ustanovit komisi pro otevírání obálek a veškerá práva a povinnosti související s otevíráním obálek plní zadavatel. Činí-li komise úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

18.         Podle § 71 odst. 7 zákona komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda

a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a

b) je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

19.         Podle § 71 odst. 8 zákona po provedení kontroly každé nabídky podle odstavce 7 sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle odstavce 7; komise přítomným uchazečům sdělí rovněž informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím.

20.         Podle § 73 odst. 1 zákona o otevírání obálek či nabídek podaných v elektronické podobě sepisuje komise protokol o otevírání obálek. U každé nabídky uvede komise údaje sdělované přítomným uchazečům podle § 71 odst. 8 zákona.

 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

21.         V čl. 5 „Požadavky na zpracování nabídky“ bodu 6 „Nabídková cena a způsob jejího zpracování“ zadávací dokumentace je uvedeno: „Uchazeč stanoví nabídkovou cenu v souladu s podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci, a to absolutní částkou v českých korunách.“. Dále je uvedeno, že „Nabídková cena bude uveřejněna ve struktuře:

Náklady stavební a technologické části akce bez DPH

Ostatní náklady bez DPH

Celková cena bez DPH

Uchazeč odpovídá za to, že jeho nabídka, a tedy nabídková cena, zahrnuje všechny práce a dodávky vymezené v zadávací dokumentaci. Dodavatel vyčíslí nabídkovou cenu bez DPH. Zadavatel požaduje, aby uchazeč vyjádřil nabídkovou cenu v položkovém rozpočtu s výkazem výměr (příloha č. 6 této zadávací dokumentace), který bude přílohou smlouvy o dílo.“

22.         Podle čl. 10. „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH. Dále je uvedeno, že „Předmětem hodnocení bude celková nabídková cena v Kč bez DPH.“.

23.         V čl. 12 „Další součásti zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace jsou uvedeny její přílohy. V příloze č. 1 „Krycí list nabídky“ je pro doplnění nabídkové ceny předtištěno: „CENA bez DPH“, DPH ve výši …… %“ a „CENA včetně DPH“. V příloze č. 3. „Obchodní podmínky ve formě vzorového návrhu smlouvy o dílo“ je v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy pro doplnění nabídkové ceny předtištěno: „Náklady stavební a technologické části akce ______ Kč bez DPH“, „Ostatní náklady ______ Kč bez DPH“ a „Celková cena za dílo ______ Kč bez DPH“. Přílohou č. 1 smlouvy je odkaz na výkaz výměr s uvedením požadavku „dodavatel přiloží k nabídce“. Ve výkazu výměr „Rekapitulace stavby“ je pro doplnění nabídkové ceny předtištěno: „Celkem uznatelné náklady“, „Celkem neuznatelné náklady“, „Celkem stavba“ v členění každé uvedené ceny na „Celkem“, „DPH 21 %“ a „Součet“.

24.         Z nabídky vybraného uchazeče vyplývá, že ve své nabídce v krycím listu nabídky k položce „Cena bez DPH“ doplnil údaj 12 674 958,- Kč bez DPH. V čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy k položce „Celková cena za dílo“ doplnil údaj 15 304 029,- Kč bez DPH. V oceněném výkazu výměr v rekapitulaci stavby k položce „Celkem stavba“ doplnil údaj 12 647 958,- Kč bez DPH. 

25.         V protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 je u uchazeče MOBIKO plus a. s. uvedena nabídková cena ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH.

26.          „Oznámením o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 18. 5. 2016 oznámil zadavatel uchazečům, že Rada zadavatele usnesením č. 80/10R/2016 ze dne 16. 5. 2016 rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče MOBIKO plus a. s. s nabídkovou cenou ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH.

K výroku I. rozhodnutí

27.         Jak vyplývá ze zadávacích podmínek, zadavatel v šetřené veřejné zakázce stanovil jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, resp. v zadávací dokumentaci uvedl, že bude hodnotit celkovou nabídkovou cenu bez DPH a uvedl požadavky na její strukturu (viz bod 21. a 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak dále vyplývá ze zadávacích podmínek, zadavatel požadoval uvést nabídkovou cenu za předmět plnění v Kč bez DPH v nabídce v krycím listu, návrhu smlouvy a oceněném výkazu výměr (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

28.         Úřad z nabídky vybraného uchazeče zjistil, že tento uvedl v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr celkovou nabídkovou cenu ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH, a v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy uvedl celkovou nabídkovou cenu 15 304 029,- Kč bez DPH (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále z protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 zjistil, že u nabídky vybraného uchazeče uvedla komise: „Nabídková cena bez DPH 12 647 958 Kč“. Dne 16. 5. 2016 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, přičemž uvedl, že jeho nabídková cena činí 12 647 958,- Kč s DPH.

29.         V daném případě je zásadní zodpovědět otázku, zda komise (potažmo zadavatel) postupovala při sepisování protokolu o otevírání obálek s nabídkami v souladu se zákonem.

30.         K výše uvedenému Úřad v obecné rovině konstatuje, že jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem vedle zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení, je zásada transparentnosti zadávání veřejných  zakázek, vyjádřená  v  §  6  odst.  1  zákona. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011 ze dne 15. 2. 2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost  procesu  zadávání veřejných zakázek  je  nejen  podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání  veřejných  prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

31.         K otázce porušení zásady transparentnosti Úřad dále odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „Krajský soud interpretuje požadavek transparentnosti tak, že tento není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Dále je zde rovněž uvedeno, že „S ohledem na právě uvedené možno tedy prozatímně uzavřít, že podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný. Motivy jednotlivých osob participujících na výběru zájemců o veřejnou zakázku (ať již budou tyto motivy plně zákonné, dané pouhou neschopností navenek působit férově a řádně, event. nezákonné, nebo snad dokonce kriminální) jsou v tomto ohledu pro posouzení porušení zásady transparentnosti irelevantní. Porušení zásady transparentnosti nastává nezávisle na tom, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti.“

32.         Tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, neboť stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, C-231/03, EU:C:2005:212 které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti, mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.

33.         Úřad v obecné rovině uvádí, že proces otevírání obálek s nabídkami je ze své podstaty nevratným a neopakovatelným úkonem. O otevírání obálek má zadavatel povinnost pořídit protokol, jehož účelem je dokumentace procesu otevírání obálek s nabídkami. Jedná se o formální úkon zadavatele, který je klíčový pro dodržení zásady transparentnosti celého zadávacího řízení. Konkrétním promítnutím zásady transparentnosti do procesu otevírání obálek je pak ustanovení § 71 odst. 8 zákona a ustanovení § 73 odst. 1 zákona. V ustanovení § 71 odst. 8 zákona je uvedeno, že komise po provedení kontroly každé nabídky dle § 71 odst. 7 zákona sdělí přítomným uchazečům identifikační údaje tohoto uchazeče a informace o jeho nabídkové ceně a údajích odpovídajících číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. Tedy z dikce citovaného ustanovení zjevně vyplývá, že komise má při otevírání obálek s nabídkami povinnost po kontrole každé nabídky sdělit přítomným uchazečům mj. informaci o nabídkové ceně, kterou se dozvěděla z nabídky příslušného uchazeče. V ustanovení § 73 odst. 1 zákona uvedeno, že o otevírání obálek sepisuje komise protokol a u každé nabídky uvede údaje sdělované přítomným uchazečům podle § 71 odst. 8 zákona. Tedy pokud podle § 71 odst. 8 sděluje komise uchazečům mj. údaj o nabídkové ceně, je povinna tento údaj uvést i v protokolu o otevírání obálek.  Lze přitom konstatovat, že pokud je v nabídce nabídkových cen více, uvedenou povinnost je možno považovat za řádně splněnou (a postup komise, resp. zadavatele za transparentní) pouze v případě, že komise v protokolu uvede všechny tyto ceny.

34.         Jak již Úřad popsal v bodě 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z nabídky vybraného uchazeče zjistil, že tato obsahovala na různých místech dvě různé nabídkové ceny (v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr údaj 12 647 958,- Kč bez DPH a v návrhu smlouvy údaj 15 304 029,- Kč bez DPH). Aby tedy komise řádně splnila svou povinnost plynoucí z ustanovení § 71 odst. 8 zákona a z § 73 odst. 1 zákona, měla při otevírání obálek s nabídkami po kontrole nabídky vybraného uchazeče sdělit přítomným uchazečům a následně zaznamenat do protokolu o otevírání obálek údaj o obou nabídkových cenách. Zde Úřad podotýká, že předmětem přezkumu ve správním řízení je postup komise, resp. zadavatele při zaznamenání údaje o nabídkových cenách do protokolu o otevírání obálek, nikoliv tomu předcházející postup při sdělování nabídkových cen přítomným uchazečům. Jak přitom vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016, u nabídky vybraného uchazeče je komisí zaznamenán pouze údaj o nabídkové ceně vyplývající z krycího listu nabídky a oceněného výkazu výměr, tj. 12 647 958,- Kč bez DPH. Údaj o nabídkové ceně 15 304 029,- Kč bez DPH z čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy v předmětném protokolu zaznamenán není. Tedy s ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že zadavatel při sepisování protokolu o otevírání obálek nedodržel postup stanovený v § 73 odst. 1 zákona a zásadu transparentnosti, neboť ve vztahu k nabídkové ceně uchazeče uvedl neúplný údaj.

35.         Ve svém vyjádření zadavatel uvádí, že „Komise pro otevírání obálek četla nabídkové ceny jednotlivých uchazečů z krycích listů nabídek. Komisi pro otevírání obálek nepřísluší zkoumat nabídky jednotlivých uchazečů a kontrolovat, zda je nabídková cena uvedena na všech místech nabídky stejně.“. K citovanému tvrzení zadavatele Úřad konstatuje, že ze zákona ani ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by pro hodnocení nabídek byla rozhodná nabídková cena uvedená v krycím listu nabídky nebo že mají být sdělovány údaje o nabídkových cenách z krycích listů nabídek. Ustanovení § 73 odst. 1 v návaznosti na § 71 odst. 8 stanoví, že komise je povinna uvést v protokolu o otevírání obálek údaj o nabídkové ceně; v zadávacích podmínkách je pouze uvedeno, že předmětem hodnocení je celková nabídková cena bez DPH. Jak tedy Úřad již uvedl výše, komise měla po kontrole nabídky vybraného uchazeče sdělit přítomným uchazečům obě nabídkové ceny z nabídky vyplývající a tyto údaje řádně zaprotokolovat do protokolu o otevírání obálek s nabídkami, což však neučinila, neboť v předmětném protokolu je zaznamenán pouze údaj o jedné z nabídkových cen (12 647 958,- Kč bez DPH). Co se týká tvrzení zadavatele, že komisi pro otevírání obálek s nabídkami nepřísluší zkoumat, zda je nabídková cena uvedena na všech místech nabídky stejně, Úřad k tomu uvádí následující. Komise pro otevírání obálek má dle zákona povinnost sdělit přítomným uchazečům a zaprotokolovat údaje o nabídkových cenách zjištěných z nabídek. Aby tuto svou povinnost splnila řádně a transparentně (tuto povinnost nestanovuje zákon primárně kvůli zadavateli, ale kvůli dodavatelům, aby bylo po otevření obálek transparentně zjištěno, s jakou nabídkovou cenou se chtějí v soutěži konkurenti utkat), je dle Úřadu nezbytné, aby při otevírání obálek z nabídky přečetla nabídkovou cenu. Pokud komise zjistí, že v nabídce je nabízeno více nabídkových cen, je povinna tuto skutečnost sdělit přítomným uchazečům a následně uvést do protokolu o otevírání obálek. Úřad současně uvádí, že si lze teoreticky představit i případy, kdy by zadavatelově argumentaci, že shora popsaným postupem zadavatele nedošlo k nedodržení postupu stanoveného zákonem, bylo možno přisvědčit. Zcela jiná situace by dle Úřadu byla například v případě, kdyby nabídka v rozsahu až několik stovek stran obsahovala kromě zadavatelem vyžadovaného doplnění údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy i nějaký jiný údaj o nabídkové ceně, který by byl zcela nesourodě a vložen do jiné části nabídky přímo nesouvisející s výší nabídkové ceny, například do části nabídky obsahující doklady k prokázání kvalifikace apod. Lze mít za to, že v takovém případě by Úřad nemusel nutně dovodit, že k nedodržení postupu stanoveného zákonem pro zpracování protokolu o otevírání obálek došlo. Skutková zjištění, která Úřad učinil v právě přezkoumávaném případě, jak bude popsáno níže, však jsou diametrálně odlišná. Úřad zde zjistil, že zadavatel v části zadávací dokumentace 5.2. Požadavky na jednotné uspořádání nabídky písmeno b) stanovil, že požaduje, aby nabídka uchazeče byla řazena určitým způsobem a obsahovala mj. „krycí list nabídky (dle přiloženého vzoru-příloha č.1 této zadávací dokumentace), obsahující ….nabídkové ceny bez DPH, DPH v %, ceny včetně DPH….“; . Dále ve stejné části zadávací dokumentace pod písmenem f) mj. požadoval, aby nabídka uchazeče obsahovala „návrh smlouvy o dílo, včetně naceněného výkazu výměr…“. Dále v části 5.6. Nabídková cena a způsob jejího zpracování zadavatel stanovil, že:

„Nabídková cena bude uvedena ve struktuře:

Náklady stavební a technologické části akce bez DPH

Ostatní náklady bez DPH

Celková cena bez DPH“

a že „Zadavatel požaduje, aby uchazeč vyjádřil nabídkovou cenu v položkovém rozpočtu s výkazem výměr (příloha č.6 této zadávací dokumentace), který bude přílohou smlouvy o dílo.“

V části zadávací dokumentace 10.1. Hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky pak zadavatel uvedl, že „Předmětem hodnocení bude celková nabídková cena v Kč bez DPH.“ S ohledem na výše uvedená skutková zjištění je nepochybné, že zadavatel očekával od dodavatelů uvedení nabídkové ceny na určitých a předem určených místech její nabídky a současně ani předem neuvedl, který konkrétní údaj o nabídkové ceně, tj. z jaké konkrétní části nabídky, bude použit pro účely hodnocení nabídky a tedy bude sdělen uchazečům jako informace o nabídkové ceně ve smyslu § 71 odst. 8 zákona při otevírání obálek s nabídkami. Za této situace má Úřad za to, že lze dovodit výše uvedený závěr, že již při otevírání obálek byl zadavatel, resp. komise povinen zkoumat, zda je nabídková cena uvedena ve všech částech nabídky ve stejné výši, a pokud by zjistila, že nikoliv, byla povinna tuto skutečnost sdělit přítomným uchazečům a následně uvést do protokolu o otevírání obálek. Postup, který zadavatel zvolil není možno v kontextu závěrů aktuální judikatury k výkladu zásady transparentnosti dle Úřadu považovat za souladný se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst.1 zákona.  

36.         Zadavatel ve svém vyjádření dále uvedl, že se skutečností, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje dvě různé nabídkové ceny, se vypořádal ve fázi posouzení a hodnocení nabídek. K tomu Úřad uvádí, že to, že se zadavatel, resp. hodnotící komise, rozdílnými cenami v nabídce vybraného uchazeče zabývala v rámci posouzení nabídek, tedy ve zcela jiné (a pozdější) fázi zadávacího řízení, nemůže zhojit fakt, že údaj o rozdílných nabídkových cenách nezaznamenal již do protokolu o otevírání obálek. K tvrzení zadavatele, že se několik uchazečů, včetně vybraného, dopustilo při doplňování údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy administrativní chyby, pak Úřad konstatuje, že předmětem tohoto správního řízení není posuzování postupu hodnotící komise při posuzování nabídek, ale postupu komise při sepisování protokolu o otevírání obálek s nabídkami.

37.         Zadavatel dále uvádí, že si není vědom, že by byly při otevírání obálek s nabídkami čteny jiné nabídkové ceny než uvedené v protokolu o otevírání obálek a zároveň dodává, že „při absenci alespoň audio záznamu z otevírání obálek je obtížně prokazatelné, jaké nabídkové ceny byly čteny“. K uvedenému Úřad opětovně konstatuje, že předmětem přezkumu ve správním řízení není postup zadavatele při sdělování nabídkových cen, ale posouzení, zda byly údaje o nabídkové ceně vyplývající z nabídky vybraného uchazeče do protokolu o otevírání obálek s nabídkami zaznamenány tak, jak ukládá zákon, přičemž Úřad shledal, že nikoliv. Najisto je postavena skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje dvě různé nabídkové ceny a komise do protokolu o otevírání obálek uvedla pouze jednu z nabídkových cen. S ohledem na tuto skutečnost Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při sepisování protokolu o otevírání obálek postup stanovený v § 73 odst. 1 zákona a zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

38.         Popsaným postupem zadavatele přitom mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Jak Úřad konstatoval, komise do protokolu o otevírání obálek zaznamenala pouze údaj o nabídkové ceně vybraného uchazeče ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH. Tato nabídková cena byla hodnocena a po provedeném hodnocení zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče. Nabídkovou cenu ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, uvedenou v návrhu smlouvy, zadavatel dle svého vyjádření posoudil ve fázi posouzení nabídek jako „administrativní chybu“ bez vlivu na nabídkovou cenu. Pokud by však komise do protokolu o otevírání obálek s nabídkami zaznamenala v souladu se zákonem obě nabídkové ceny vybraného uchazeče, nelze předjímat, jak by tato skutečnost ovlivnila další průběh zadávacího řízení, a to bez ohledu na to jakým způsobem zadavatel následně v šetřeném zadávacím řízení posoudil a hodnotil. Pokud by se totiž ostatní uchazeči mohli se skutečností, že vybraný uchazeč uvedl v nabídce dvě různé nabídkové ceny seznámit již z protokolu o otevírání obálek, tedy již v počátku zadávacího řízení, nelze vyloučit, že by tato skutečnost vzbudila jejich zvýšenou pozornost v této věci ve smyslu očekávání a kontroly postupu a závěrů hodnotící komise při posouzení nabídky vybraného uchazeče, vůči kterému by mohli případně brojit. Není vyloučena např. alternativa, že v takovém případě by někdo z dalších uchazečů, mohl podat námitky proti ponechání takovéto nabídky v zadávacím řízení. Není následně vyloučeno, že by zadavatel těmto námitkám vyhověl, či že by v případě podání návrhu u Úřadu v této věci Úřad po prošetření případu dospěl k závěru, že nabídka vybraného uchazeče měla být při posouzení nabídek vyřazena a vybraný uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen. Nelze také vyloučit, že by se zadavatel rozhodl v návaznosti na případnou zvýšenou aktivitu a pozornost uchazečů celé zadávací řízení sám zrušit, když sám zadavatel evidentně v Protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 4. 5. 2016 uvedl, že „…mohl být požadavek zadavatele na uvedení nabídkové ceny ve smlouvě v jiné struktuře pro uchazeče matoucí…“  Tedy není vůbec jisté, zda by se uchazeč MOBIKO plus a. s. stal vybraným uchazečem, kdyby zadavatel postupoval dle § 71 odst. 3 zákona. S ohledem na předchozí Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl v daném případě podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

39.         Úřad dále konstatuje, že k potencialitě vlivu jako znaku skutkové podstaty správního deliktu uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014, že zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně pak v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12. 9. 2014 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku““.

40.         Rovněž Krajský soud v Brně konstatoval v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Krajský soud v Brně dále v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

41.         Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

42.         Úřad v neposlední řadě odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 63/2016-43 ze dne 18. 8. 2016, ve kterém bylo mimo jiné konstatováno následující. „Devátý senát neshledal důvody se od výše citované judikatury v projednávané věci odchýlit. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel není u ohrožovací formy správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách (nezákonným postupem zadavatele mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky) povinen prokazovat, že zde existoval konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby stěžovatel v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. k ohrožení soutěže o veřejnou zakázku.“

43.         Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 73 odst. 1 zákona a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když do protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 zaznamenal u uchazeče MOBIKO plus a.s. nabídkovou cenu ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH, ačkoliv nabídka uvedeného uchazeče kromě údaje o celkové nabídkové ceně ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH uvedeného v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr obsahuje údaj o celkové nabídkové ceně ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, který je uveden v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V.            ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

44.         Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

45.         V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 73 odst. 1 zákona a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když do protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 zaznamenal u vybraného uchazeče nabídkovou cenu ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH, ačkoliv nabídka tohoto uchazeče kromě údaje o celkové nabídkové ceně ve výši 12 647 958,- Kč bez DPH uvedeného v krycím listu nabídky a v oceněném výkazu výměr obsahuje též údaj o celkové nabídkové ceně ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, který je uveden v čl. IV. „Cena za dílo“ návrhu smlouvy, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Protože zadavatel postupoval nezákonně při sepisování protokolu o otevírání obálek, který zachycuje postup při otevírání obálek s nabídkami, a otevírání obálek s nabídkami je nevratným a neopakovatelným úkonem, přičemž právě tyto vlastnosti jsou prostředkem k zajištění transparentnosti a vyloučení možné manipulace s nabídkami, nelze v daném případě uložit jiné nápravné opatření než předmětné zadávací řízení zrušit. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI.          NÁKLADY ŘÍZENÍ

46.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

47.         Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

48.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, č. ú. 19‑24825621/0710, variabilní symbol – 2016000491.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží

statutární město Zlín, náměstí Míru 12, 760 01 Zlín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz