číslo jednací: R0174/2016/VZ-38476/2016/322/KBe

V řízení o rozkladu ze dne 13. 6. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0212/2016/VZ-22798/2016/522/KČe ze dne 27. 5. 2016 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/3 Čtyřkoly MÚK - realizace stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 2. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2016 pod ev. č. 523234, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 3. 2016,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0212/2016/VZ-22798/2016/522/KČe ze dne 27. 5. 2016

 

r u š í m

 

a správní řízení ve věci návrhu navrhovatele GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III, na uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „I/3 Čtyřkoly MÚK - realizace stavby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 2. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2016 pod ev. č. 523234, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 3. 2016

 

z a s t a v u j i.

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 15. 3. 2016 podal navrhovatel GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III (dále jen „navrhovatel“) námitky směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky s názvem „I/3 Čtyřkoly MÚK - realizace stavby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 2. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2016 pod ev. č. 523234, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 3. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“). Námitkám navrhovatele však zadavatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách obdržel navrhovatel dne 22. 3. 2016.

2.             Navrhovatel proto dne 1. 4. 2016 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh (dále jen „návrh“) na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, který Úřad obdržel téhož dne.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 27. 5. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0212/2016/VZ-22798/2016/522/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.    

4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad dospěl k závěru, že způsob vymezení části předmětu veřejné zakázky, která nesmí být plněna prostřednictvím subdodavatelů, uvedený v  zadávací dokumentaci veřejné zakázky a upřesněný v rámci dodatečných informací č. 1 a č. 2 ze dne 2. 3. 2016 je jednoznačný a transparentní, tedy provedený v souladu s ustanoveními § 44 odst. 1, resp. § 6 odst. 1 zákona. Dále Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při vymezení zadávacích podmínek v  souvislosti s  uplatněním výhrady, že část předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna prostřednictvím subdodavatele, postupoval v souladu s ustanovením § 44 odst. 6 zákona a současně dodržel i zásadu zákazu diskriminace uvedenou v § 6 odst. 1 zákona.

III.           Rozklad navrhovatele

5.             Dne 13. 6. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 30. 5. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

6.             Úvodem rozkladu navrhovatel shrnuje závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí a rekapituluje skutečnosti s tím související.

7.             Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že v soupisu prací poskytnutém zadavatelem jsou obsaženy rovněž činnosti, které svou podstatou se stavbou komunikací sice souvisejí, avšak nejsou běžnými činnostmi, které by měl plnit vítězný dodavatel bez využití subdodavatelů, jelikož jsou jejich součástí i dodávky materiálu. Tyto činnosti nelze dle zadavatele považovat za práce, které by měly být zajištěny samotným vítězným dodavatelem, jelikož jsou pravidelně na trhu prováděny subdodavatelsky, jelikož k jejich provedení je zapotřebí úzce specializované vybavení nebo by, dovedeno ad absurdum, vítězný uchazeč musel být přímým vlastníkem výrobních prostředků.

8.             Navrhovatel dále namítá, že omezením možnosti plnit část veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele se zadavatel dopustil diskriminačního jednání tím, že vymezil věcné části plnění takovým způsobem, že znemožnil plnit prostřednictvím subdodavatele veškeré práce a činnosti týkající se stavebních objektů SO 101-104 oddílu 5, bez ohledu na to, zda se jedná o práce a činnosti, které jsou podstatou veřejné zakázky nebo o činnosti a práce okrajové, které je samostatně bez využití subdodavatelů schopno plnit jen velice malé množství potenciálních dodavatelů. K tomuto závěru navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S255/2015/VZ/-16181/2012/560/MSc. Navrhovatel tak namítá, že omezení subdodávek by se mělo vztahovat pouze na práce prováděné na staveništi a práce bezprostředně související se stavbou předmětné komunikace, neboť plnění části veřejné zakázky subdodavatelem se rozumí pouze aktivní účast subdodavatele na vlastním plnění, nikoli situace, kdy subdodavatel pouze poskytuje technické zařízení, určitá práva či finanční zdroje a sám se na předmětu plnění nikterak nepodílí.

9.             S ohledem na uvedené je navrhovatel toho názoru, že zadavatel buď neměl v úmyslu zakázat subdodavatelské plnění v části dodávek materiálů, poté však postupoval netransparentně, anebo měl v úmyslu zakázat subdodavatelské plnění v celé vymezené části, včetně dodávek materiálů, poté je však jeho postup diskriminační. Navrhovatel k tomu dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, který pojednává o skryté diskriminaci a dále na rozhodnutí Úřadu ÚOHS-S402/2013/VZ-2014/514/ZČa ze dne 18. 2. 2014, které se zabývá přiměřeností požadavků v zadávacích podmínkách a libovůli zadavatele.

10.         Závěrem navrhovatel uvádí, že omezení subdodávek nelze využívat k bezdůvodnému omezování účasti dodavatelů ve veřejné soutěži, přičemž práce provedená subdodavatelem může vykazovat stejné funkční a ekonomické parametry jako práce provedená samotným dodavatelem.

Závěr rozkladu

11.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a dle svého uvážení uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, anebo aby věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

12.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

13.         Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu odkazuje na svá předchozí vyjádření, jelikož se dle zadavatele rozklad navrhovatele ve značné míře shoduje s jeho předchozí argumentací a uvádí, že se ztotožňuje se závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí.

14.         Dle zadavatele se navrhovatel snaží vytvořit zdání nejasnosti zadávacích podmínek, k čemuž zadavatel uvádí, že jeho argumentace se neopírá o skutečný stav věci, tj. o reálné vymezení zadávacích podmínek. Dle zadavatele ze zadávacích podmínek jasně plyne, že se zákaz subdodávky týkal pouze vymezených stavebních prací.

15.         Tvrzení navrhovatele, že ke stanovení zákazu vedly zadavatele ekonomické důvody, je dle zadavatele nepravdivé. Účelem tohoto omezení bylo omezení účasti pouze na dodavatele, u kterých lze s určitou mírou jistoty objektivně předpokládat řádné splnění předmětu zakázky. Dle zadavatele stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem a uvedená podmínka zákazu subdodávek byla stanovena určitě a nerozporně. Dále zadavateli není zřejmé, že by jiný uchazeč měl s uvedenou podmínkou jakýkoli výkladový problém. Pokud by měl zadavatel v úmyslu omezit subdodávky i na dodávky plnění, tak by tak zadavatel přímo uvedl v zadávacích podmínkách.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

16.         Dne 19. 7. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 15. 7. 2016 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

18.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

19.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

20.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

21.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

22.         Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

23.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

24.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

25.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“. 

26.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

27.         K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“

28.         Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky.  S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

29.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadávací řízení veřejné zakázky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.

30.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

31.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

32.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

33.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

34.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

35.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

36.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

37.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

38.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

39.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

40.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4

2.             GEOSAN GROUP a.s., U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy