číslo jednací: S0497/2014/VZ-25064/2015/552/SPo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 6. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

• zadavatel – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 4. 7. 2014 Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem, se sídlem Na Střelnici 1212/39, Nová Ulice, 779 00 Olomouc,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem v případě veřejné zakázky „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897, tím, že nedodržel postup stanovený v § 82 odst. 4 citovaného zákona v návaznosti na § 62 odst. 3 citovaného zákona, když uzavřel dne 11. 10. 2012 smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem – TISKÁRNA . BUDÍK . GRAFIKA s.r.o., IČO 268 50 371, se sídlem Nádražní 1712/5, 785 01 Šternberk, přestože tento neposkytl součinnost k uzavření smlouvy, když před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, a to konkrétně originál či úředně ověřenou kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob a originál či úředně ověřenou kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů jednatelky Magdy Říhové (rozené Budíkové), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 11. 10. 2012 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, kdy neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem TISKÁRNA . BUDÍK . GRAFIKA s.r.o., IČO 268 50 371, se sídlem Nádražní 1712/5, 785 01 Šternberk, uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 6. 11. 2012.

III.

Zadavatel – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, kdy neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku, když předmětný dodatek č. 1 smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem TISKÁRNA . BUDÍK . GRAFIKA s.r.o., IČO 268 50 371, se sídlem Nádražní 1712/5, 785 01 Šternberk, byl uzavřen dne 23. 11. 2012 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění marně uplynula dne 10. 12. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na svém profilu až dne 3. 5. 2013.

IV.

Zadavatel – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem TISKÁRNA . BUDÍK . GRAFIKA s.r.o., IČO 268 50 371, se sídlem Nádražní 1712/5, 785 01 Šternberk, dne 11. 10. 2012, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele o předmětné veřejné zakázce na profilu zadavatele marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 3. 12. 2012.

V.

Zadavatel -Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku  byla s vybraným uchazečem TISKÁRNA . BUDÍK . GRAFIKA s.r.o., IČO 268 50 371, se sídlem Nádražní 1712/5, 785 01 Šternberk, uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7203010036897, bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 2. 11. 2012.

VI.

Zadavatel – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 49 odst. 3 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“ včetně přesného znění žádosti při zadávání veřejné zakázky „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897.

VII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V. a VI. se zadavateli – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou, podle § 120 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 15.000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., IČO 277 84 525, se sídlem Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou (dále jen „zadavatel“), učiněných v případě veřejné zakázky „Metodické sety pro potřeby projektu Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ – grafické, tiskové a související služby“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236897 (dále také „veřejná zakázka“).

2.             V podnětu byl napadán postup zadavatele, který před podpisem smlouvy akceptoval doklady prokazující splnění kvalifikace předložené vybraným uchazečem, přestože tyto doklady nebyly úplné. Pisatel podnětu dále mj. napadal nesplnění povinnosti uveřejnění zadavatelem, který na svém profilu neuveřejnil „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“, v zákonné lhůtě na profilu zadavatele neuveřejnil smlouvu o dílo a její dodatek č. 1, v zákonné lhůtě na profilu neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele a v zákonné lhůtě neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení.

3.             V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace a registrovaného platného profilu zadavatele dostupném na internetových stránkách https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/archivZakazkaList.seam (dále jen „profil zadavatele“) zjistil následující skutečnosti.

4.             Z mandátní smlouvy uzavřené dne 27. 6. 2012 vyplývá, že zadavatel se v souladu s § 151 zákona při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením nechal zastoupit společností GORDION s.r.o., IČO 261 47 921, se sídlem Kolmá 6/682, 190 00 Praha 9 - Vysočany.

5.             Předmětná veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona. Zadávací řízení bylo zahájeno dne 13. 8. 2012 odesláním výzvy k podání nabídek pěti zájemcům.

6.             Předmětem veřejné zakázky bylo podle bodu 5 výzvy k podání nabídek a podle bodu 5 zadávací dokumentace zhotovení dvou setů „Zlatá niť“ a „Udržitelný rozvoj“, které tvoří publikace, metodické pomůcky a doplňkové součásti vytvářející u každého setu obsahově jednolitý celek pro zajišťování klíčových aktivit projektu „Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj“ reg. č. CZ.1.07/1.1.00/14.005.

7.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu 4 zadávací dokumentace činila 2.500.000,- Kč bez DPH.

8.             Z profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel na něm dne 10. 8. 2012 uveřejnil výzvu k podání nabídek a zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce.

9.             Dne 17. 8. 2012 zadavatel obdržel žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Z dodejek vyplývá, že zadavatel odeslal „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“ všem zájemcům. Z profilu zadavatele však nevyplývá, že by zadavatel „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“ včetně přesného znění žádosti uveřejnil, resp. je na profilu uveřejnil dodatečně cca sedm měsíců po ukončení zadávacího řízení. „Dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám č. 1“ byly opraveny zjevné nesprávnosti zadávací dokumentace, jako například chybné odkazy na jiné části zadávací dokumentace, objasnění podoby příloh (CD, DVD nosič), jejich umístění v nabídce apod.

10.         Zadavatel v bodě 5 kvalifikační dokumentace stanovil, že uchazeči v souladu s § 62 odst. 3 zákona předloží k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů čestné prohlášení. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je před jejím uzavřením povinen zadavateli předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

11.         Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 30. 8. 2012 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky dvou uchazečů, které komise pro otevírání obálek s nabídkami shledala jako úplné ve smyslu § 71 odst. 9 zákona. Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 18. 9. 2012 vyplývá, že hodnoceny byly nabídky obou uchazečů, přičemž téhož dne zadavatel rozhodl na základě doporučení hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem TISKÁRNA . BUDÍK . GRAFIKA s.r.o., IČO 268 50 371, se sídlem Nádražní 1712/5, 785 01 Šternberk (dále jen „vybraný uchazeč“).

12.         Zadavatel dopisem ze dne 26. 9. 2012 vyzval vybraného uchazeče před uzavřením smlouvy k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Z dokumentace vyplývá, že vybraný uchazeč požadované doklady před podpisem smlouvy předložil, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob a výpisu z evidence Rejstříku trestů jednatelky Magdy Říhové (rozené Budíkové). Oba tyto dokumenty jsou v dokumentaci obsaženy, avšak s datem zpracování cca jeden rok po ukončení zadávacího řízení. Na úředně ověřené kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob je uvedeno datum zpracování 15. 10. 2013 a na úředně ověřené kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů jednatelky Magdy Říhové (rozené Budíkové) datum zpracování 22. 8. 2013.

13.         Smlouva na veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 11. 10. 2012. Cena předmětné veřejné zakázky dle uzavřené smlouvy činila 2.451.700,- Kč bez DPH.

14.         Zadavatel ukončil předmětné zadávací řízení dne 11. 10. 2012, když s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu. Lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a také pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele uplynul pro všechny tři dokumenty shodně, a to dne 26. 10. 2012.

15.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla uveřejněna dne 6. 11. 2012, tj. 11. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele.

16.         Dne 23. 11. 2012 smluvní strany uzavřely dodatek č. 1 smlouvy o dílo ze dne 11. 10. 2012. Předmětem tohoto dodatku bylo zúžení rozsahu předmětu plnění (zrušení části tisku a s tím souvisejících služeb v rámci setu „Udržitelný rozvoj“), přičemž v důsledku provedené změny došlo i k celkovému snížení ceny předmětu plnění veřejné zakázky na 1.866.600,- Kč bez DPH. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 byl uveřejněn dne 3. 5. 2013, tj. 144. den po marném uplynutí lhůty pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele.

17.         Z profilu zadavatele dále vyplývá, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu dne 3. 12. 2012, tj. 38. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele.

18.         Dle bodu VI.4) formuláře „Oznámení o zadání zakázky“ uveřejněného dne 5. 11. 2012 ve Věstníku veřejných zakázek pod evidenčním číslem formuláře 7203010036897, odeslal zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění dne 2. 11. 2012, tj. 7 dní po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

19.         Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že:

• nedodržel postup stanovený v § 82 odst. 4 v návaznosti na § 62 odst. 3 zákona, když uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, přestože tento neposkytl součinnost k uzavření smlouvy tím, že před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie všech dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 11. 10. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu ne veřejnou zakázku.
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou s vybraným uchazečem do 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 6. 11. 2012,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku do 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek byl uzavřen dne 23. 11. 2012 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 10. 12. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku na svém profilu až dne 3. 5. 2012,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na  profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele až dne 3. 12. 2012,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“ bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 2. 11. 2012, a
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 49 odst. 3 zákona, když neuveřejnil „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“ včetně přesného znění žádosti na  profilu zadavatele.

20.         Z uvedených důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S497/2014/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

21.         Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

22.         Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S497/2014/VZ-12894/2014/532/KŠe ze dne 18. 6. 2014, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad účastníku řízení usnesením č. j. ÚOHS-S497/2014/VZ-12902/2014/532/KŠe z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

23.         Dne 20. 6. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 4. 7. 2014

24.         Dne 7. 7. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení, v němž zadavatel k akceptaci neúplných dokladů předložených vybraným uchazečem před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku, uvádí následující.

25.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že měl jistotu, že vybraný uchazeč splňuje veškeré požadavky zákona na splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona, když vybraný uchazeč předložil do nabídky čestné prohlášení k prokázání základních kvalifikačních předpokladů. Zadavatel je toho názoru, že skutečnost, že vybraný uchazeč splňuje kvalifikaci podle § 53 zákona, měl vybraný uchazeč jen formálně dokladovat v souladu s § 53 odst. 3 zákona a § 62 odst. 3 zákona. Zadavatel si nechal předložit od vybraného uchazeče „chybějící" dokumenty, a je tak dle zadavatele zcela nepochybné, že daný uchazeč v souladu s čestným prohlášením splňuje veškeré základní kvalifikační předpoklady v souladu s § 53 zákona a že došlo k poskytnutí příslušné součinnosti vybraného uchazeče dle zákona. Zadavatel je přesvědčen, že příliš formalistický přístup by vedl k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže, která by měla pro zadavatele podstatný dopad, a to zejména ekonomický.

26.         Zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje, že postupoval s péčí řádného hospodáře, když uzavřel smlouvu s uchazečem, který splňoval základní kvalifikační předpoklady, a současně se jednalo o nabídku s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel má jednoznačně potvrzeno, že vybraný uchazeč splňoval základní kvalifikační předpoklady. Navíc je přesvědčen, že v podstatě ani není možné požadovat ve zjednodušeném podlimitním řízení doklady dle § 53 odst. 3 zákona, tj. výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení FÚ a OSSZ. Zadavatel je totiž dle zadavatele oprávněn požadovat pouze čestné prohlášení, a to jak v nabídce, tak před podpisem smlouvy, což zadavatel dovozuje následovně.

27.         Podle § 62 odst. 2 zákona se splnění základních kvalifikačních předpokladů u podlimitních veřejných zakázek prokazuje čestným prohlášením. Podle téhož ustanovení je zadavatel oprávněn si vymínit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady podle § 53 odst. 3 zákona, tj. výpisem z evidence Rejstříku trestů atd. V posuzovaném případě však zadavatel nic takového nepožadoval, a jak vyplývá z odstavce 3 téhož ustanovení, ani by v případě zjednodušeného podlimitního řízení nebyl oprávněn tak učinit.

28.         Ustanovení § 62 odst. 3 zákona se vztahuje obecně k prokazování všech kvalifikačních předpokladů (tedy nikoliv jen základních) ve zjednodušeném podlimitním řízení a říká, že v nabídce postačí ke všem kvalifikačním předpokladům pouze čestné prohlášení, přičemž před podpisem smlouvy je nutné vždy předložit doklady takovým způsobem, jak bylo stanoveno v kvalifikační dokumentaci. U základních kvalifikačních předpokladů nelze v kvalifikační dokumentaci stanovit jiný způsob prokázání než čestným prohlášením, což dle zadavatele vyplývá z výše uvedeného a dále z následujících argumentů.

29.         Dle zadavatele se formulace „ustanovení odstavce 2 se nepoužije“ uvedená v § 62 odst. 3 zákona nevztahuje k celému § 62 odst. 2 zákona, ale pouze k druhé části odstavce (tedy u zjednodušeného podlimitního řízení vylučuje možnost zadavatele stanovit si v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona). Z uvedeného vyplývá, že zadavatel není u zjednodušeného podlimitního řízení u základních kvalifikačních předpokladů oprávněn v kvalifikační dokumentaci stanovit jako způsob prokázání nic jiného, než čestné prohlášení (tzn. nelze stanovit, že požaduje výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení FÚ a OSSZ). Pokud nestanoví takový způsob prokázání (výpis z evidence Rejstříku trestů atd.) v kvalifikační dokumentaci (což ani nemůže - viz předchozí věta), nelze takové dokumenty následně požadovat (a to ani v nabídce, ani před podpisem smlouvy). Zadavatel má za to, že by naopak postupoval nesprávně, kdyby takové doklady od vítězného uchazeče požadoval.

30.         Zadavatel upozorňuje na dosud nevyjasněnou interpretaci ustanovení § 62 odst. 3 zákona, které je relativně nové a tudíž se k němu minimálně v dané době nestačila vyvinout natož ustálit rozhodovací praxe Úřadu, případně soudní judikatura. Zadavatel uvádí, že prostřednictvím administrátora zakázky podal výklad uvedeného ustanovení, který bezesporu má svou logiku, a jedná se o přípustný jazykový výklad zákona. Zadavatel k tomu dodává, že bez povšimnutí by neměla zůstat skutečnost, že nepochybným sledovaným účelem nového ustanovení § 62 odst. 3 zákona bylo zjednodušit podmínky účasti uchazečů ve zjednodušených podlimitních řízeních. Zadavatel opakuje, že v daném případě neměl pochybnost, resp. měl za prokázané, že v mezidobí od okamžiku podání nabídky a podpisem smlouvy na realizaci veřejné zakázky nedošlo ke spáchání trestného činu uchazečem či jeho statutárním orgánem, který by změnil skutečnost, že vybraný uchazeč již nesplňuje kvalifikační předpoklady, pokud se jedná o kritérium beztrestnosti. Ostatně pokud by taková skutečnost nastala (což se v daném případě nestalo), uchazeč by musel zadavatele informovat o změnách v kvalifikaci postupem podle § 58 zákona.

31.         K první části svého vyjádření zadavatel závěrem uvádí, že ani případná nesrovnalost neměla vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť na straně vybraného uchazeče byly zákonem předvídané skutečnosti ohledně beztrestnosti po celou dobu fakticky splněny. Smlouva tak byla uzavřena s uchazečem, který po celou dobu splňoval základní kvalifikační předpoklady, a současně se jednalo o nabídku s nejnižší nabídkovou cenou.

32.         K neuveřejnění „Dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 1“ včetně přesného znění žádosti na profilu zadavatel uvádí, že tyto dodatečné informace obsahovaly údaje „administrativního charakteru“ a zadavatel je rozeslal všem zájemcům. Zadavatel je přesvědčen, že všichni dodavatelé, kteří měli zájem o veřejnou zakázku, podali svou nabídku a tato dodatečná informace žádného potenciálního dodavatele nediskriminovala. Zadavatel dále uvádí, že veškeré informace byly poskytnuty všem uchazečům již v zadávací dokumentaci. Na základě dodatečné informace č. 1 ze dne 22. 8. 2012 došlo pouze k upřesnění těchto již poskytnutých informací. Dle zadavatele nemohlo ani v teoretické rovině dojít ke zvýhodnění některých uchazečů oproti potenciálním uchazečům, kteří zpracovali nabídku pouze v souladu s podmínkami uveřejněnými na profilu zadavatele.

33.         Zadavatel dále uvádí, že z podaných nabídek je zřejmé, že jiní než oslovení zájemci podle § 38 odst. 1 zákona neměli o předmětnou veřejnou zakázku zájem, když ve lhůtě pro podání nabídek byly podány pouze 2 nabídky zadavatelem oslovených zájemců. Vzhledem k obsahu dodatečné informace č. 1 ze dne 22. 8. 2013 a vzhledem ke skutečným (uskutečněným) přístupům na profil zadavatele a počet podaných nabídek, je dle zadavatele nesporné, že neuveřejnění dodatečné informace na profilu zadavatele nemělo a ani nemohlo mít vliv na zadávací řízení předmětné veřejné zakázky a nedošlo tak ani k porušení § 6 zákona. Při posouzení možného porušení § 6 zákona je dle názoru zadavatele nutné vycházet z obsahu dodatečné informace a možného vlivu na zadávací řízení.

34.         K dalšímu možnému porušení zákona, konkrétně § 147a odst. 2 písm. a), § 85 odst. 4 a § 83 odst. 1 zákona zadavatel uvádí, že prodlení s uveřejněním požadovaných informací vzniklo nedopatřením. Uvedený stav však byl dle jeho názoru zhojen a veškeré informace byly uveřejněny jak na profilu zadavatele, tak ve Věstníku veřejných zakázek. Zadavatel poznamenává, že prodlení s uveřejněním nemá jakýkoliv vliv na ukončené zadávací řízení a výběr nejvhodnější nabídky jako takové. Zadavatel dodává, že neměl v žádném případě úmysl některé informace ze zadávacího řízení „tajit" a z jeho postupu je zřejmé, že ihned poté, co si uvědomil svou povinnost s uveřejněním požadovaných informací v rozsahu stanoveném v zákoně, provedl nápravu.

35.         Zadavatel má za to, že je třeba při posouzení těchto skutečností vyjít z účelu, který je sledován uveřejňovacími povinnostmi. Tímto účelem je jednak zajistit veřejnou publicitu výsledku zadávacího řízeni, ale zejména také poskytnout informace, které jsou sledovány ze statistických důvodů. Zadavatel je toho názoru, že dodatečné uveřejnění informací o zadání veřejné zakázky, které již bylo provedeno, a byla tedy zjednána řádná náprava, nemělo negativní dopad na transparentnost postupu v zadávacím řízení, jelikož zadavatel v žádném případě neměl v úmyslu „zatajovat“ informace (výstupy) zadávacího řízení (v tomto směru zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi ÚOHS, např. rozhodnutí ze dne 16.10.2013, č.j. ÚOHS-R152,154/2013-VZ-19952/2013/310/DBa). Zadavatel se za situace, kdy formální (čistě administrativní) pochybení nemůže negativně ovlivnit realizované zadávací řízení a výběr nejvhodnější nabídky, což je v daném případě nepochybné, dovolává rozumné a smysluplné interpretace a aplikace práva.

36.         V této souvislosti zadavatel poukazuje na nález Ústavního soudu II. ÚS 2221/07, podle něhož „právo musí být především nástrojem spravedlnosti, nikoliv souborem právních předpisů, které jsou mechanicky a formalisticky aplikovány bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného příslušnou normou" - a to i při zohlednění dopadu, který by případná sankce na zadavatele, jako na obecně prospěšnou společnost, mohla mít.

37.         Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení všichni uchazeči byli zadavatelem adresně informováni o výsledku zadávacího řízení a jeho ukončení. Rovněž nebylo jakkoliv dotčeno právo jakéhokoli subjektu požádat o poskytnutí příslušných informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zadavatel má tedy za to, že neuveřejnění příslušných informací nenarušilo hospodářskou soutěž, ani potenciálně neovlivnilo výsledek zadávacího řízení, přičemž k neuveřejnění informací došlo v důsledku neúmyslného zanedbání. Navíc eventuální negativní následky byly následně účinně zhojeny dodatečným uveřejněním, čímž byla zajištěna transparentnost zadávacího řízení.

38.         Zadavatel závěrem svého vyjádření odkazuje na vyjádření Národního ústavu pro vzdělávání k obsahu daného projektu, podle něhož „V rámci úkolu Rozvoj oborových didaktik a jejich uplatnění ve školské praxi byl projekt CZ. 1.07/1.1.00/14.0005 vybrán jako jeden z projektů s kvalitními volně dostupnými výstupy, jejichž využívání ve výuce bude učitelům doporučeno na metodickém portálu.“. Zadavatel uvádí, že případná pochybení zadavatele neměla vliv nejen na výběr nejvhodnější nabídky, ale ani na kvalitu výsledného projektu.

39.         S ohledem na shora uvedené zadavatel navrhuje, aby bylo správní řízení zahájené z moci úřední zastaveno.

II. Závěry úřadu

40.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu dokumentace o předmětné veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona, za což mu v souladu s  § 120 odst. 2 zákona uložil pokutu ve výši 15.000,- Kč (patnáct tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

 

III. K povaze zadavatele a charakteru veřejné zakázky

41.         Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

42.         Podle § 10 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na služby rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

43.         Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

44.         Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1.000.000,- Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3.000.000,- Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

45.         Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na služby činí 5.010.000,- Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona.

46.         Z čl. III „Změny zakladatelské listiny“ sepsané dne 8. 7. 2011 a uveřejněné ve sbírce listin obchodního rejstříku vyplývá, že zadavatel byl založen za účelem zajišťování obecně prospěšných služeb, a to konkrétně výchovně-vzdělávacích činností s environmentálním zaměřením, vzdělávacích programů pro školy, studenty, učitele a širší veřejnost, včetně zajištění stravovacích a ubytovacích služeb, organizace volno-časových aktivit pro veřejnost, poskytování poradenské činnosti pro veřejnost a provozování turisticko-informačního centra.

47.         Z čl. I „Změny zakladatelské smlouvy“ sepsané dne 8. 7. 2011 dále vyplývá, že zakladatelem je Statutární město Olomouc. V čl. VI je uvedeno, že správní rada společnosti je šestičlenná a je jmenována zakladatelem společnosti.

48.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel naplňuje obě podmínky stanovené v § 2 odst. 2 písm. d) zákona a je veřejným zadavatelem podle zákona. Úřad dále uvádí, že předmětná veřejná zakázka byla veřejnou zakázkou na služby podle § 10 zákona, jak vyplývá z bodu 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí. S ohledem na tyto skutečnosti a s  ohledem na výši předpokládané hodnoty se tak jednalo o podlimitní veřejnou zakázku dle § 12 odst. 2 zákona, jak vyplývá z bodu 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

 

IV. K výroku I. tohoto rozhodnutí

49.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

50.         Podle § 62 odst. 2 zákona se splnění základních kvalifikačních předpokladů u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

51.         Podle § 62 odst. 3 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

52.         Podle § 82 odst. 4 zákona je vybraný uchazeč povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle odstavce 2 tohoto ustanovení. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne-li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Uchazeč druhý či třetí v pořadí, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření smlouvy.

53.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

54.         V posuzované věci se s ohledem na argumentaci zadavatele má jevit spornou otázka, zda se „originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů prokazujících splnění kvalifikace“ předkládanými před podpisem smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení rozumí v případě základních kvalifikačních předpokladů pouze čestné prohlášení, kterým se v souladu s § 62 odst. 3 věty první zákona tato kvalifikace prokazuje, či doklady vyjmenované v § 53 odst. 3 zákona.

55.         V této souvislosti Úřad uvádí, že ustanovení § 62 odst. 3 zákona bylo do zákona zakotveno zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 4. 2012 (dále také „transparentní novela“).

56.         Ustanovení § 62 odst. 3 zákona je třeba interpretovat v tom smyslu, že ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje čestným prohlášením, přičemž uchazeč, se kterým má být smlouva uzavřena, je před jejím uzavřením povinen předložit doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 3 zákona, tj. výpis z evidence Rejstříku trestů pro kvalifikaci podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona, potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestné prohlášení pro kvalifikaci podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona, potvrzení příslušného orgánu či instituce pro kvalifikaci podle § 53 odst. 1 písm. h) zákona a čestné prohlášení pro kvalifikaci podle § 53 odst. 1 písm. c) až e) a g), i) až k) zákona. Ve vztahu k profesním kvalifikačním předpokladům je tento uchazeč povinen před podpisem smlouvy předložit doklady specifikované v § 54 zákona (výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence, výpis z živnostenského rejstříku atd.) a ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům příslušné doklady specifikované v § 56 zákona (např. osvědčení o realizaci zakázky, životopis manažera projektu a jeho diplom apod.). Nad rámec je vhodné uvést, že k totožnému závěru dospívá i komentářová literatura (viz Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 418, či Kruták, T., Krutáková, L. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013, str. 227-228).

57.         K námitce zadavatele, že se vyloučení použití § 62 odst. 2 zákona stanovené v odstavci 3 téhož ustanovení vztahuje pouze k druhé části odstavce 2, Úřad uvádí, že tento závěr ze zákona nikterak nevyplývá. Úřad je naopak toho názoru, že pokud by zákonodárce zamýšlel vyloučit použití pouze poslední věty § 62 odst. 2 zákona, v zákoně by to výslovně stanovil.

58.         Výklad § 62 odst. 3 zákona podporují i skutkové okolnosti případu. Zadavatel dopisem ze dne 26. 9. 2012 vyzval vybraného uchazeče před uzavřením smlouvy k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, aniž by výslovně stanovil, jaké doklady má vybraný uchazeč předložit. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že vybraný uchazeč před podpisem smlouvy předložil úředně ověřenou kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů jednatele Vojtěcha Budíka, originál potvrzení Finančního úřadu ve Šternberku, originál potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, originál potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc a originál čestného prohlášení prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 zákona. Úřad doplňuje, že ve vztahu k profesním kvalifikačním předpokladům vybraný uchazeč před podpisem smlouvy předložil úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku a úředně ověřenou kopii výpisu z živnostenského rejstříku. Ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům vybraný uchazeč předložil originál čestného prohlášení o realizovaných zakázkách a originál osvědčení o realizované zakázce. Vybraný uchazeč před podpisem smlouvy tedy předložil doklady vyjmenované v § 53 odst. 3, § 54 a § 56 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona, aniž by k jejich předložení byl zadavatelem výslovně vyzván, jenže ne všechny. Je zjevné, že ze strany vybraného uchazeče nepanovala žádná nejasnost ohledně podoby dokladů, které má před podpisem smlouvy zadavateli předložit. Z dokumentace o veřejné zakázce pak ani nevyplývá jakýkoliv závěr zadavatele, ve kterém by konstatoval, že předložení uvedených dokladů vybraným uchazečem považuje za nadbytečné a k naplnění účelu § 62 odst. 3 zákona postačilo předložení originálu či úředně ověřené kopie čestného prohlášení.

59.         Výklad ustanovení § 62 odst. 3 zákona prosazovaný zadavatelem, podle kterého se před uzavřením smlouvy předkládají doklady, jimiž se prokazuje kvalifikace, tj. originál či úředně ověřená kopie čestného prohlášení, nemůže obstát ani z toho důvodu, že dvojí předkládání totožného čestného prohlášení – jednou v rámci nabídky a podruhé před uzavřením smlouvy – by postrádalo smysl či je v zásadě absurdní.

60.         Úřad souhlasí se zadavatelem v tom, že účelem § 62 odst. 3 zákona je zjednodušit podmínky účasti uchazečů ve zjednodušeném podlimitním řízení. Na rozdíl od zadavatele je však přesvědčen, že toto zjednodušení představuje především věta první § 62 odst. 3 zákona, neboť umožňuje dodavatelům, kteří při přípravě nabídky nemají k dispozici doklady o své způsobilosti, prokázat splnění kvalifikačních předpokladů čestným prohlášením. Povinnost předložit zákonem specifikované doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů tak vzniká pouze uchazeči, s nímž má být uzavřena smlouva. Lze uzavřít, že ustanovení § 62 odst. 3 zákona zjednodušení účasti dodavatelů ve zjednodušeném podlimitním řízení bezesporu přináší, a tak nelze souhlasit s argumenty zadavatele.

61.         K námitce zadavatele, že měl za prokázané, že vybraný uchazeč základní kvalifikační předpoklady splňuje, když v nabídce předložil čestné prohlášení, Úřad uvádí následující. Je třeba odlišovat prokazování splnění kvalifikace, která se v zadávacím řízení posuzuje v souladu s § 59 zákona a při jejímž nesplnění je veřejný zadavatel povinen uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit, a předkládání dokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení uchazečem, s nímž má být smlouva uzavřena, a to před jejím uzavřením, tj. po rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Z uvedeného vyplývá, že skutečnost, že zadavatel měl za prokázané, že vybraný uchazeč základní kvalifikační předpoklady splňoval, neospravedlňuje nezákonný postup zadavatele před uzavřením smlouvy. Předkládání dokladů podle § 62 odst. 3 věty druhé zákona je samostatnou povinností v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, při jejímž nesplnění se uchazeči nevylučují, nýbrž je zadavatel povinen postupovat podle § 82 odst. 4 zákona, tj. má se za to, že vybraný uchazeč neposkytl součinnost k uzavření smlouvy. Jestliže tedy bylo předmětné prohlášení uchazečem řádně předloženo, je nutno nahlížet na splnění kvalifikace jako na prokázané a fáze kvalifikační je pro tohoto uchazeče uzavřená. Toto se však nikterak nedotýká fáze jiné, a to fáze poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy, v jejímž průběhu je vybraný uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů ve smyslu § 53 odst. 3 zákona.

62.         K argumentu zadavatele, že uvedeným postupem nemohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky, Úřad uvádí, že možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky vyplývá ze samotného § 82 odst. 4 zákona. Podle věty druhé tohoto ustanovení, odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle odstavce 2 uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. S ohledem na právě uvedené Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel za situace, kdy vybraný uchazeč před uzavřením smlouvy nepředložil úplné doklady podle § 62 odst. 3 věty druhé zákona, měl k uzavření smlouvy vyzvat uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí. Úřad uzavírá, že postupem zadavatele mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

63.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 82 odst. 4 v návaznosti na § 62 odst. 3 zákona, když uzavřel dne 11. 10. 2012 smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, přestože tento neposkytl součinnost k uzavření smlouvy, neboť před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli úplné doklady prokazující splnění kvalifikace, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

V. K výroku II. tohoto rozhodnutí

64.         Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek.

65.         Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

66.         Podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel podle odstavce 1 písm. a) téhož ustanovení celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na

a)      smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500.000,-Kč bez DPH,

b)      smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

67.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

68.         Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona nově zakotvena transparentní novelou. Tyto povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky (viz dále).

69.         Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tento institut totiž dovoluje rovněž kontrolu uzavřené smlouvy komplexně – po její obsahové stránce, tj. zda je obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky (koresponduje s nimi předmět veřejné zakázky, resp. smlouvy, jakož i další podmínky realizace veřejné zakázky). V rámci zadávacích podmínek je dále možné vzájemně porovnat i podmínky obchodní, za kterých má být veřejná zakázka realizována, tj. zda uzavřená smlouva s vybraným uchazečem neobsahuje jejich podstatné změny či doplnění oproti těm, které byly součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, a to ať již v podobě vzoru návrhu smlouvy, který byl připraven zadavatelem, nebo obchodních podmínek zadavatele, které mají být přeneseny do návrhu smlouvy uchazeči. Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá ke kontrole transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky. U veřejných zakázek malého rozsahu (v případě, že je uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky v ceně vyšší než 500.000,- Kč bez DPH), které nejsou s odkazem na obecnou výjimku v § 18 odst. 5 zákona v jeho režimu zadávány, je uveřejnění konečného znění uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele (přičemž tato povinnost je v případě těchto veřejných zakázek malého rozsahu jedinou zákonnou povinností týkající se uveřejňování) pro výkon kontroly nad postupem zadavatele širokou veřejností stěžejní. Neuveřejnění smlouvy v zákonem požadované lhůtě na profilu zadavatele by totiž v takových případech mohlo způsobit pochybnosti některých subjektů, zda zadávání veřejné zakázky proběhlo zcela transparentně.

70.         Jak bylo uvedeno v bodě 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí, v němž je uvedeno rozhodné skutkové zjištění pro posouzení této otázky, smlouva na veřejnou zakázku byla na profilu zadavatele uveřejněna 11. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele, přičemž pozdější uveřejnění neznamená zhojení postupu zadavatele.

71.         Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy (případně její změny či dodatku),  jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále pak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s § 147 odst. 2 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek porušení zákona. Úřad přitom poznamenává, že na zadavatele se nevztahují výjimky uvedené v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona.

72.         Z dikce zákona jasně vyplývá, že zadavatel je povinen na profilu uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejich uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 11. 10. 2012 smlouvu na plnění veřejné zakázky v ceně vyšší než 500.000,- Kč bez DPH (viz bod 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí), nevztahují se na něj výjimky uvedené v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona a byl povinen příslušnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnit ve lhůtě do 26. 10. 2012.

73.         Neuveřejněním smlouvy o dílo na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě zadavatel porušil postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI. K výroku III. tohoto rozhodnutí

74.         Jak již Úřad uvedl v bodě 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí, slouží princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku včetně jejích dodatků rovněž ke kontrole uzavřené smlouvy komplexně, tj. např. zda je obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, a tedy zda nedošlo k podstatné změně uzavřené smlouvy. V souladu s obecnou teorií práva jsou dodatky ke smlouvě dodatečnou dohodou smluvních stran, kterou se mění původní vztah a ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Pokud je tedy dodatkem změněn obsah původně uzavřené smlouvy, je nutno na ni od okamžiku podpisu dodatku nahlížet ohledně jejího působení do budoucna tak, jakoby od počátku byla uzavřena ve znění modifikovaném dodatkem. Neuveřejněním dodatku č. 1 v zákonné lhůtě byl tedy narušen princip publicity smluv, když široké veřejnosti nebylo v zákonné lhůtě umožněno seznámit se s novým, dodatkem č. 1 modifikovaným obsahem uzavřené smlouvy, a taktéž ji nebyla umožněná kontrola, zda uzavřením dodatku č. 1 nebyla provedena změna smlouvy, kterou by bylo možné klasifikovat jako podstatnou změnu smlouvy na veřejnou zakázku, tudíž jako nepřípustné ujednání, kterým se významným způsobem mění původně uzavřená smlouva.

75.         Jak bylo uvedeno v bodě 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí, dodatek č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku uzavřený dne 23. 11. 2013 byl na profilu zadavatele uveřejněn 144. den po marném uplynutí lhůty pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele.

76.         S ohledem na výše citované ustanovení § 147a odst. 1 a 2 zákona je třeba závěry, které Úřad učinil v odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí (viz bod 64 – 68 odůvodnění tohoto rozhodnutí), vztáhnout i na pochybení zadavatele, kterého se dopustil při uveřejňování dodatku č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku.

77.         V bodě 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvedl, že k naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek. Vztáhneme-li uvedené na postup zadavatele v případě uveřejnění dodatku č. 1, lze dospět na základě dokumentace o veřejné zakázce a informací z profilu zadavatele, že zadavatel dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku uveřejnil, a to v úplném znění, na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, čímž naplnil podmínky stanovené v § 147a odst. 1 zákona. K uveřejnění předmětného dodatku č. 1 však došlo až po uplynutí zákonem stanové lhůty 15 dnů od uzavření předmětného dodatku, tj. zadavatel nesplnil podmínku stanovenou v § 147a odst. 2, věta první, zákona.

78.         Úřad konstatuje, že neuveřejněním dodatku č. 1 smlouvy o dílo na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě zadavatel porušil postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, čímž se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

VII. K výroku IV. tohoto rozhodnutí

79.         Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

80.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

81.         Zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou je nutné zpracovat i v případě, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce má rovněž napomoci zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek a představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Písmenná zpráva zadavatele shrnuje nejdůležitější body průběhu zadávání veřejné zakázky, přičemž musí mimo jiné obsahovat takové náležitosti jako zvolený druh zadávacího řízení, identifikaci všech uchazečů a uvedení jejich nabídkových cen, identifikaci vybraného uchazeče, zdůvodnění vyloučení uchazečů, důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno atd. Zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se průběhu dotyčné veřejné zakázky týkají. Zpráva pak musí být do 15 dnů od skončení zadávacího řízení uveřejněna na profilu zadavatele.

82.         Úřad dále pro úplnost sděluje, že povinnost uveřejnit písemnou zprávu byla zakotvena tak, jak i v případě povinnosti zadavatele uveřejnit na svém profilu uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku, až transparentní novelou, přičemž do nabytí účinnosti této novely byl zadavatel povinen tuto zprávu jen vyhotovit a případně na vyžádání ji zaslat Evropské komisi či Úřadu. Rovněž v tomto případě z uvedeného jednoznačně vyplývá záměr zákonodárce, že zájem společnosti je na zveřejnění co nejvíce informací o průběhu zadávacího řízení, a to i prostřednictvím písemné zprávy zadavatele.

83.         Pro naplnění požadavků § 85 odst. 4 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od okamžiku uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 85 odst. 4 zákona; jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřených případech, má za následek porušení § 85 odst. 4 zákona, přičemž pozdější uveřejnění nelze považovat za zhojení zadavatelova postupu, to může být rozhodné pouze z pohledu polehčujících či přitěžujících okolností při ukládaní pokuty a stanovení její výše.

84.         Jak bylo uvedeno v bodě 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel uveřejnil písemnou zprávu na svém profilu až 38. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele, z čehož vyplývá, že nedodržel lhůtu pro uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, přičemž pozdější uveřejnění nelze v tomto případě považovat za zhojení zadavatelova postupu. Z tohoto skutkového zjištění je zřejmé, že byla naplněna skutková podstata správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

85.         Neuveřejněním písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě zadavatel porušil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

VIII. K výroku V. tohoto rozhodnutí

86.         Podle § 83 odst. 1 věty první zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

87.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

88.         Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, přičemž za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

89.         Podle § 146 odst. 3 zákona, věty první, pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[1], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

90.         Podle § 146 odst. 6 zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle § 146 odst. 5 zákona.

91.         Podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), použije zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář „Oznámení o zadání zakázky“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie[2].

92.         Úřad obecně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle Nařízení komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

93.         Transparentnost a následná kontrola zadávacího řízení je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o průběhu a skončení zadávacího řízení. Za tímto účelem se rovněž provádí statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek. Důvodem toho je ta skutečnost, že je při zadávání a realizaci veřejných zakázek nakládáno s prostředky z veřejných zdrojů. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtě stanovené zákonem.

94.         Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku dne 11. 10. 2012. Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna uplynutím 15 denní lhůty, tj. ke dni 26. 10. 2012. Jak bylo uvedeno v bodě 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek 7. den po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, z čehož vyplývá, že nedodržel lhůtu stanovenou v § 83 odst. 1 zákona.

95.         Úřad pro úplnost konstatuje, že pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona, je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1 písm. a) zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřených případech,  má za následek porušení § 83 odst. 1 věty první zákona, přičemž pozdější odeslání k uveřejnění nelze považovat za zhojení zadavatelova postupu.

96.         Neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od uzavření smluv zadavatel porušil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

IX. K výroku VI. tohoto rozhodnutí

97.         Podle § 49 odst. 3 zákona odešle zadavatel dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 1 tohoto ustanovení, současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.

98.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

99.         Jak bylo uvedeno v bodech 8 a 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel dne 10. 8. 2012 uveřejnil na profilu zadavatele výzvu k podání nabídek i zadávací dokumentaci. Dne 17. 8. 2012 zadavatel obdržel žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Z dokumentace vyplývá, že zadavatel odeslal „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“ poštou všem zájemcům.

100.     Zadavatel ve svém vyjádření argumentuje tím, že předmětné dodatečné informace obsahovaly údaje „administrativního charakteru“, a tudíž nemohly mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K tomuto argumentu zadavatele Úřad uvádí, že podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Na rozdíl od § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění třech kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona, tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky a postačí pouhé neuveřejnění či uveřejnění v rozporu se zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 a 2 zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním uveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd. 

101.     Z profilu zadavatele je zřejmé, že zadavatel „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“, včetně přesného znění žádosti na svém profilu neuveřejnil, resp. je uveřejnil dne 16. 5. 2013, tedy přibližně sedm měsíců po ukončení zadávacího řízení, což nelze považovat za zhojení zadavatelova postupu.

102.     Úřad konstatuje, že z § 49 odst. 3 věty poslední zákona jasně vyplývá povinnost zadavatele uveřejnit dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým byla uveřejněna textová část dokumentace. V posuzovaném případě tedy byl zadavatel povinen uveřejnit tyto dokumenty na profilu zadavatele. Účelem této povinnosti je obeznámení dalších zainteresovaných subjektů, které nejsou zadavateli známy, s novými skutečnostmi obsaženými v dodatečných informacích. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že zadavatel tuto povinnost nesplnil.

103.     Neuveřejněním „Dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 1“ včetně přesného znění žádosti na profilu zadavatel porušil postup stanovený v § 49 odst. 3 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

K argumentaci zadavatele týkající se výroků II., III., IV., V. a VI.

104.     Ke zhojení pochybení zadavatele dodatečným uveřejněním a nemožnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky Úřad konstatuje následující. Zákonodárce v zákoně jasně stanovil, jaké informace, jakým způsobem a v jakých lhůtách jsou zadavatelé povinni uveřejňovat, přičemž splnění uveřejňovacích povinností považoval za natolik zásadní, že do zákona zakotvil skutkovou podstatu správního deliktu spočívající v nesplnění povinností uveřejnění, za jehož spáchání může být uložena pokuta až do výše 20.000.000,- Kč (§ 120 odst. 2 písm. b) zákona). Ze závěrů Úřadu učiněných v odůvodnění tohoto rozhodnutí k výroku II., III., IV., V. a VI. je dle názoru Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel svým povinnostem při uveřejňování nedostál, čímž spáchal správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

105.     Zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení všichni uchazeči byli zadavatelem adresně informování o výsledku zadávacího řízení a jeho ukončení. Rovněž dle jeho názoru neuveřejnění příslušných informací nenarušilo hospodářskou soutěž, ani potenciálně neovlivnilo výsledek zadávacího řízení, přičemž k neuveřejnění informací došlo v důsledku neúmyslného zanedbání. Navíc dle názoru zadavatele byly eventuální negativní následky následně účinně zhojeny dodatečným uveřejněním, čímž byla dle zadavatele zajištěna transparentnost zadávacího řízení.

106.     Úřad ve spojitosti s uvedenou argumentací konstatuje, že je nezbytné rozlišovat mezi následkem a účinkem správního deliktu. Následkem správního deliktu je ohrožení nebo porušení zájmů, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží (v šetřeném případě viz výše). Účinkem je potom změna na hmotném předmětu útoku. Zatímco následek má každý správní delikt (byť není v zákoně výslovně vyjádřen), tak účinek má jenom takový správní delikt, u něhož je změna nebo alespoň možnost změny hmotného předmětu útoku součástí jeho skutkové podstaty. Součástí skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není účinek, tj. způsobení škody. Znakem této skutkové podstaty není ani způsobení nemajetkové újmy, proto je vyjádření zadavatele, že jeho jednáním nevznikla vybranému uchazeči, ostatním soutěžitelům, potenciálním zájemcům, či jakýmkoliv jiným osobám žádná újma, nedůvodné.

107.     Úřad dále v souvislosti s uvedeným obecně uvádí, že jde-li o následky správního deliktu, trestněprávní doktrína je definuje, jako „ohrožení nebo porušení zájmu, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží.“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 106/2012-45). Úřad proto nesouhlasí s argumentací zadavatele a konstatuje, že při úvaze o naplnění materiální stránky deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není poměřován zájem chráněný zákonem resp. jinými ustanoveními zákona, nýbrž, zájem, který je chráněn v tomto případě předmětným ustanovením § 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 49 odst. 3 zákona, § 83 odst. 1, resp. § 146 zákona a § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147 odst. 1 zákona. V šetřeném případě lze proto za materiální stránku správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 49 odst. 3 zákona považovat ohrožení zájmu společnosti na obeznámení dalších zainteresovaných subjektů, které nejsou zadavateli známy, s novými skutečnostmi obsaženými v dodatečných informacích, ve spojení s § 83 odst. 1 zákona a § 147a odst. 2 zákona na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností. Materiální stránkou deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 85 odst. 4 zákona je také ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti nejen s výsledkem, ale i s průběhem zadávacího řízení, dále na zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek.

108.     Úřad dále dodává, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednáním zadavatele v rozporu se zákonem nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností). Pakliže má být vynakládání veřejných prostředků podrobeno kontrole co možná nejširší veřejností, pak zadavatel svým postupem, když příslušné dokumenty neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě, takovouto kontrolu jednoznačně omezil.

109.     Úřad dále ve vztahu k argumentaci zadavatele, že k neuveřejnění informací došlo v důsledku neúmyslného zanedbání, zdůrazňuje, že odpovědnost za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je založena na objektivním principu, kde není třeba zkoumat zavinění. Pro posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu či nikoliv, jsou proto rozhodující objektivní skutečnosti nezávislé na vůli jednající osoby, přičemž se této odpovědnosti v případě právnické osoby nelze zprostit odkazem na lidský faktor, tj. na jednání jednotlivce. Z toho důvodu je objektivní odpovědnost zadavatele také označována jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost za stav, který byl či mohl být způsoben. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 4 As 28/2006 - 65, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní (…) zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné“.

110.     Zadavatel tedy nese plnou odpovědnost za nesplnění zákonem stanovených povinností, mj. i povinností spojených s uveřejněním. Taková objektivní odpovědnost nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 121 odst. 1 zákona je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření zadavatele a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají. Nadto Úřad uvádí, že úkony zadavatele spočívající v odeslání k uveřejnění výsledku zadávacího řízení, uveřejnění písemné zprávy, dodatečné informace a smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v zákonem stanovené lhůtě není úkonem nijak složitým.

111.     Úřad v souvislosti s výše uvedenou argumentací zadavatele v obecné rovině uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu. Ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: 2013, C. H. Beck. s. 197).

112.     Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007, představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot.

113.     Kategorie správních deliktů je kategorií trestního práva v širším slova smyslu, tudíž se pro všechny správní delikty uplatní povinnost správního orgánu zkoumat nejen naplnění formálních znaků správního deliktu, ale také, zda jednání vykazuje daný stupeň společenské škodlivosti, tudíž materiální stránku správního deliktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46).

114.     Úřad dále uvádí, že se rozeznává společenská škodlivost typová (vyjádřená obecnou skutkovou podstatou správního deliktu) a společenská škodlivost konkrétní v daném případě, přičemž je třeba hodnotit, zda se konkrétní společenská škodlivost jednání pachatele pohybuje v mezích typové společenské škodlivosti. V opačném případě nelze učinit závěr o odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt.

115.     K naplnění materiální stránky správního deliktu Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí č. j. 9 As 34/2012-28 ze dne 9. 8. 2012 konstatuje, že: „Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí… Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96).“.

116.     Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt.

117.     Úřad v daném případě neshledal žádné takové významné okolnosti, které by vylučovaly, aby takovým jednáním nebyl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, a tedy, že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V souvislosti s uvedeným Úřad uzavírá, že skutečnosti, ve kterých zadavatel spatřuje důvody, pro které by neměla být v šetřené věci naplněna materiální stránka správních deliktů uvedených ve výroku II., III., IV., V. a VI. můžou tedy být v šetřeném případě zohledněny toliko při stanovení výše sankce jako polehčující okolnosti spáchání správního deliktu.

118.     Zadavatel dále ve svém vyjádření uvedl, že pokládá za podstatnou skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení byli všichni uchazeči adresně informováni o výsledku zadávacího řízení a jeho ukončení. Úřad k uvedenému sděluje, že povinnost zadavatele informovat o výsledku zadávacího řízení uchazeče stanoví zákon výslovně v § 81 odst. 4 zákona (zadavatel je povinen odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů od rozhodnutí všem dotčeným uchazečům), nebo § 82 odst. 6 zákona (zadavatel má povinnost písmeně oznámit bez zbytečného odkladu informaci o uzavření smlouvy uchazečům, s nimiž bylo možné uzavřít smlouvu), tzn. jedná se o samostatné povinnosti bez návaznosti na povinnost stanovenou v § 49 odst. 3 zákona, § 83 odst. 1 zákona, § 85 odst. 4 zákona nebo na povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona, přičemž porušení každé této jednotlivé povinnosti by mohlo vést k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle zákona.

119.     K vyjádření zadavatele v tom smyslu, že nebylo jeho postupem dotčeno právo jakéhokoliv subjektu požádat o poskytnutí příslušných informací dle zákonač. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“),Úřad sděluje, že podle § 112 odst. 1 zákona vykonává Úřad dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém mj. rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem a dále podle § 112 odst. 2 zákona Úřad projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá sankce za jejich spáchání, tj. šetří skutečnost, zda byl postup zadavatele souladný se zákonem. Úřad je toho názoru, že z odůvodnění tohoto rozhodnutí zcela jednoznačně vyplývá, že zadavatel nedodržel své povinnosti uveřejnění, které mu ukládá zákon, přičemž skutečnost, že se kdokoliv mohl k požadovaným informacím dostat i jiným způsobem, je v posuzovaném případě zcela irelevantní. Povinnost, kterou má uloženou zákonem zadavatel, nelze obcházet tím, že by byla přenášena na jiné (třetí) subjekty, aby se informací (splnění povinnosti zadavatele) domohly, např. prostřednictvím institutu žádosti o poskytování informací. Zákon, který řízení o takové žádosti reguluje, navíc stanovuje proces a lhůty, které nikterak nekorespondují s povinností zadavatele uveřejnit určité informace. Tato námitka je tak zcela lichá.

120.     Úřad k tomu dále uvádí, že povinnost zadavatele uveřejňovat příslušné dokumenty a informace za účelem veřejné kontroly nad zadáváním veřejných zakázek je zakotvena přímo v zákoně (přičemž transparentní novelou byly uveřejňovací povinnosti zadavatele ještě rozšířeny a postih za porušení těchto povinností se zpřísnil), z čehož dle názoru Úřadu jednoznačně vyplývá zájem zákonodárce na tom, aby přístup široké veřejnosti k informacím o veřejných zakázkách, na něž se zákonné uveřejňovací povinnosti vztahují, podléhal speciálnímu režimu, a to mimo zákon o svobodném přístupu k informacím, tj. aby přístup veřejnosti k příslušným informacím nebyl komplikován nutností podřídit se určitému formalizovanému postupu podle jiného zákona, nýbrž, aby tyto informace byly volně přístupné bez jakýchkoliv překážek každému, kdo se s nimi chce seznámit, a tím byla umožněna okamžitá zpětná kontrola postupu zadavatele ze strany široké veřejnosti.

121.     Úřad uvádí, že rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R152,154/2013/VZ-19952/2013/310/DBa ze dne 16. 10. 2013, na které zadavatel ve svém vyjádření odkazuje, bylo zrušeno prvostupňové rozhodnutí a správní řízení zastaveno pro zjevnou bezpředmětnost z důvodu výpovědi rámcové smlouvy. Úřadu není zřejmé, z jakého důvodu zadavatel toto rozhodnutí zmiňuje, neboť se k posuzovaným otázkám nevztahuje, přičemž nejde o rozhodnutí pravomocné. Dle § 73 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, platí, že pouze pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány.

122.     K odkazu zadavatele na nález Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. II. ÚS 2221/07, podle něhož právo nemá být mechanicky a formalisticky aplikováno bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného právní normou, Úřad uvádí, že uvedený nález Ústavního soudu zcela respektuje, nicméně z jeho obsahu je zřejmé, že postihuje odlišné skutkové okolnosti, a tudíž ho nelze na právě šetřený případ vztahovat. Úřad uvádí, že shora uvedený nález řeší situaci, kdy odvolací soud nesprávně vyšel ze skutkového stavu a nezabýval se ani všemi okolnostmi, které měl při svém rozhodování brát na zřetel. Proto Ústavní soud v daném případě zkonstatoval, že odvolací soud postupoval při aplikaci práva mechanicky. Naproti tomu v postupu Úřadu v právě šetřené věci nelze spatřovat pouhou mechanickou a formalistickou aplikaci práva, když o okolnostech spáchání správních deliktů zadavatelem, jež jsou v odůvodnění tohoto rozhodnutí shora Úřadem důkladně popsány a z nichž Úřad při svém rozhodování vycházel, není pochyb. Úřad je podle § 112 zákona nadán pravomocí projednat a uložit sankci za spáchání správního deliktu. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že k naplnění skutkové podstaty správních deliktů popsaných ve výrocích II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí postupem zadavatele v šetřeném případě došlo, přičemž právě konstatováním skutečnosti, že byly spáchány správní delikty a uložením pokuty za jejích spáchání Úřad přispívá k ochraně zájmů chráněných skutkovou podstatou správního deliktu.

 

X. K výroku VII. tohoto rozhodnutí

123.     Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

124.     Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

125.     Zadavatel se v případě předmětné veřejné zakázky dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že:

• nedodržel postup stanovený v § 82 odst. 4 v návaznosti na § 62 odst. 3 zákona, když uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, přestože tento neposkytl součinnost k uzavření smlouvy tím, že před uzavřením smlouvy nepředložil zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie všech dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 11. 10. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

Zadavatele se zároveň dopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že:

• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou s vybraným uchazečem do 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 6. 11. 2012,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku do 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek byl uzavřen dne 23. 11. 2012 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 10. 12. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku na svém profilu až dne 3. 5. 2013,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na  profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele až dne 3. 12. 2012,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 11. 10. 2012 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“ bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 2. 11. 2012, a
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 49 odst. 3 zákona, když neuveřejnil „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“ včetně přesného znění žádosti na  profilu zadavatele.

126.     Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který je na posuzovaný případ nutné aplikovat, poněvadž je pro pachatele příznivější, zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

127.     Před uložením pokuty Úřad tedy ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V posuzovaném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 18. 9. 2013, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 20. 6. 2014. Z uvedeného vyplývá, že nedošlo k zániku lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že smlouva na veřejnou zakázku byla zadavatelem uzavřena dne 11. 10. 2012, zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele uplynula dne 26. 10. 2012, přičemž zadavatel odeslal k uveřejnění „Oznámení o zadání zakázky“ do Věstníku veřejných zakázek dne 2. 11. 2012, písemnou zprávu uveřejnil na svém profilu dne 3. 12. 2012 a uzavřenou smlouvu o dílo uveřejnil zadavatel na svém profilu dne 6. 11. 2012. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že zákonná lhůta pro uveřejnění dodatku č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku uplynula dne 10. 12. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil tento dodatek na svém profilu dne 3. 5. 2013. Z výše uvedeného vyplývá, že v posuzovaném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

128.     K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikrát dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008‑328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

129.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výroku I., II., III., IV., V. a VI. odůvodnění tohoto rozhodnutí samostatně.

130.     V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

131.     Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

132.     Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

133.     Vzhledem k tomu, že celková cena veřejné zakázky dle smlouvy o dílo ve znění dodatku č. 1 uzavřeného dne 23. 11. 2012 činí 2.204.496,- Kč včetně DPH (1.866.600,- Kč bez DPH), činí horní hranice možné pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona 220.449,- Kč.

134.     Horní hranice možné pokuty za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona činí 20.000.000,- Kč.

135.     Z výše uvedeného vyplývá, že vyšší pokutu je možné zadavateli udělit za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. U této skupiny správních deliktů se tedy pro účely určení výše sankce shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona. Dále platí, že v případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě ve vztahu ke správním deliktům podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výroku II., III., IV., V. a VI.), nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných správních deliktů a pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalších správních deliktů).

136.     Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí a ke správním deliktům uvedeným ve výroku I., II., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností. Důvodem tohoto rozhodnutí je skutečnost, že v očích Úřadu je jednání zadavatele spočívající v neuveřejnění dodatku č. 1 smlouvy o dílo na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě nejzávažnější, a to s ohledem na předmět tohoto dodatku, kterým byl zúžen rozsah plnění a změněna cena plnění, a vzhledem k délce prodlení s jeho uveřejněním, která činila 144 dní, tedy zadavatel po delší dobu (v porovnání s ostatními neuveřejněnými dokumenty) omezil možnost seznámení se s konečným zněním smlouvy, resp. s jejím dodatkem č. 1, a kontrolu jejího obsahu ze strany široké veřejnosti.

137.     Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

138.     Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, resp. okolností, za nichž byl spáchán, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel na svém profilu neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, ačkoliv mu tuto povinnost zákon explicitně ukládá v  § 147a odst. 2 v návaznosti na § 147 odst. 1 zákona, přičemž odpovědnost za nesplnění této informační povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

139.     Následkem tohoto protiprávního jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se, a to na seznámení včasném, s konečným, dodatkem č. 1 modifikovaným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, a na kontrole obsahu předmětného dodatku v tom smyslu, zda nedošlo změnou, provedenou dodatkem č. 1, k podstatné a tedy nepřípustné změně smlouvy na veřejnou zakázku. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení.

140.     Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 3. 5. 2012, tj. 159. den po uzavření smlouvy a 144. den po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění uzavřeného dodatku č. 1, čímž došlo k více než devítinásobnému překročení této zákonné lhůty.

141.     Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že k pochybení zadavatele došlo v důsledku administrativního pochybení zadavatele, jak vyplývá z postupu zadavatele, přičemž tato skutečnost snižuje míru závažnosti zadavatelova jednání a dále, že předmětnou smlouvu zadavatel uveřejnil po 11 dnech. Zadavatel dále vlastní iniciativou, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu, smlouvu a dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku na profilu zadavatele uveřejnil. Zadavatel navíc své dřívější pochybení při uveřejnění uznal a nikterak jej nepopíral.

142.     Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad rovněž relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci veřejné zakázky z veřejných zdrojů (1.866.600,- Kč bez DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (zpravidla platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

143.     Při ukládání sankce za správní delikt vymezený ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil jako přitěžující tu skutečnost, že se zadavatel v rámci zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil dalších správních deliktů, konkrétně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uzavřením smlouvy o dílo s vybraným uchazečem, přestože tento před jejím uzavřením nepředložil úplné doklady podle § 62 odst. 3 zákona.

144.     Při ukládání sankce za správní delikt vymezený ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil jako přitěžující skutečnost i to, že se zadavatel u předmětné veřejné zakázky dopustil i dalších správních deliktů, jak je uvedeno ve výroku II., IV, V. a VI. tohoto rozhodnutí, a to tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu  s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu a dodatek č. 1 ke smlouvě v zákonné lhůtě 15 dnů, dále tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, a taktéž tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení. Zadavatel se taktéž dopustil spáchání správního deliktu tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 49 odst. 3 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám č. 1“. Tímto souhrnem protiprávních jednání tak došlo k daleko závažnějšímu ohrožení principu transparentnosti zadávání veřejných zakázek a zájmu společnosti nad kontrolou procesu zadávání veřejných zakázek a jeho výsledku, jelikož žádný z dokumentů, který zákon ukládá zadavateli uveřejnit po uzavření smlouvy, včetně smlouvy samotné, nebyl uveřejněn v zákonem stanovené lhůtě.

145.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/02. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2013, která byla Úřadu na jeho žádost zaslána, Úřad zjistil, že výsledek hospodaření zadavatele dosáhl za rok 2013 záporné hodnoty, a sice -2.609.000,- Kč, přičemž celkové výnosy zadavatele za stejné období činily částku 11.032.000,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti je Úřad toho názoru, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za nespravedlivou, či dokonce likvidační.

146.     Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

147.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

148.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu  pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1927/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží:

Mgr. Ing. Petr Konečný, Advokátní kancelář Konečný s.r.o., se sídlem Na Střelnici 1212/39, Nová Ulice, 779 00 Olomouc

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy