číslo jednací: S0440/2016/VZ-28435/2016/542/EŠu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 11. 6. 2016, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha,

ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. g) a písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve veřejných zakázkách

• „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331,
• „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352,
• „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020,
• „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014,
• „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012,
• „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026,

zadávaných v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

II.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

III.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“. 

IV.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

V.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

VI.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

VII.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp.zn. S0363/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému navrhovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – a dokumentaci o veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331, ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaného správního řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

VIII.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp.zn. S0365/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému navrhovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – a dokumentaci o veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352, ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaného správního řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

IX.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp.zn. S0366/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému navrhovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – a dokumentaci o veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020, ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaného správního řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

X.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp.zn. S0367/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému navrhovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – a dokumentaci o veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014, ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaného správního řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

XI.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp.zn. S0368/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému navrhovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – a dokumentaci o veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012, ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaného správního řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

XII.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp.zn. S0369/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému navrhovatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – a dokumentaci o veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026, ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaného správního řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

XIII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve  výrocích I. až XII. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 16. 5. 2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejných zakázek:

• „HLAS_ISDN30 PL_1705“, zjednodušené oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331,
• „HLAS_ISDN30 PL_1718“, zjednodušené oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352,
• „HLAS_ISDN30 PL_1724“, zjednodušené oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020,
• „HLAS_ISDN30 PL_1726“, zjednodušené oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014,
• „HLAS_ISDN30 PL_1728“ zjednodušené oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012,
• „HLAS_ISDN30 PL_1730“, zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026

(dále jen „veřejné zakázky“), zadávaných v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

2.             Dnem 16. 5. 2016, kdy Úřad předmětný návrh obdržel, byla podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájena správní řízení vedená pod sp. zn. S0363/2016/VZ, S0365/2016/VZ, S0366/2016/VZ, S0367/2016/VZ, S0368/2016/VZ a S0369/2016/VZ. V rámci uvedených správních řízení byla Úřadu doručena dokumentace o předmětných veřejných zakázkách, ze které Úřad zjistil následující skutečnosti.

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3.             Zadavatel odeslal dne 31. 7. 2012 k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení, ve kterém zavedl dynamický nákupní systém na veřejnou zakázku „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ část 2 „Komoditní telekomunikační služby“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012 a v opravném znění dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013 pod ev. č. 220101 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2012 a v opravném znění dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013 (dále jen „dynamický nákupní systém“). 

4.             V rámci zavedeného dynamického nákupního systému zadavatel dne 1. 2. 2016 respektive dne 24. 2. 2016 odeslal mimo jiných k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek zjednodušená oznámení výše uvedených veřejných zakázek (viz bod 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

5.             V rámci zadávání předmětných veřejných zakázek byly dne 25. 4. 2016 zadavateli doručeny

námitky stěžovatele –  O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha (dále jen „stěžovatel“) – z téhož dne, směřující proti zadávacím podmínkám prováděcích zakázek v dynamickém nákupním systému (dále jen „námitky“).

6.             Dne 5. 5. 2016 vydal zadavatel rozhodnutí o námitkách, ve kterém námitkám stěžovatele částečně vyhověl.

7.             Dne 16. 5. 2016 byl zadavateli a taktéž Úřadu doručen návrh stěžovatele proti zadávacím podmínkám prováděcích veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému, přičemž jeho součástí bylo upozornění na možné spáchání správního deliktu podle zákona.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Vzhledem k tomu, že Úřad získal na základě předložené dokumentace o veřejných zakázkách a na základě vlastního šetření pochybnosti, zda se zadavatel v předmětných veřejných zakázkách nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona v souvislosti s přezkoumáním námitek podaných stěžovatelem v zadávacích řízeních na veřejné zakázky a dále správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona v souvislosti s poskytnutím vyjádření k obdrženému návrhu a dokumentace k veřejným zakázkám Úřadu, zahájil správní řízení z moci úřední.

9.             Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

10.         Správní řízení bylo zahájeno dne 11. 6. 2016, kdy byl zadavateli doručen příkaz č. j. ÚOHS-S0440/2016/VZ-24914/2016/542/EŠu ze dne 10. 6. 2016. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Vydání uvedeného příkazu bylo prvním úkonem ve správním řízení.

11.         Proti uvedenému příkazu podal zadavatel dne 17. 6. 2016 odpor současně s vyjádřením ke skutečnostem uvedeným v příkazu č. j. ÚOHS-S0440/2016/VZ-24914/2016/542/EŠu ze dne 10. 6. 2016. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje.

Vyjádření zadavatele ze dne 17. 6. 2016

12.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 17. 6. 2016 uvedl, že nesouhlasí se závěrem Úřadu o tom, že v rámci svého Rozhodnutí o vypořádání námitek ze dne 5. 5. 2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) nevypořádal námitky stěžovatele ze dne 25. 4. 2016 v plném rozsahu a má za to, že námitky v plném rozsahu vypořádal, když podrobně a ve vztahu ke všem tvrzeným nedostatkům věcně úplným způsobem odůvodnil své rozhodnutí o námitkách.

13.         Zadavatel dále uvedl, že dle něj text uvedený stěžovatelem v námitkách označený jako „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“ nepopisuje další, kvalitativně odlišnou námitku od předchozích námitek stěžovatele označených jako „K začlenění služeb více koncových uživatelů do nedělitelných skupin v poptávkových listech“, „K požadavku na limitní ceny dílčích položek“ a „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“. Dle zadavatele se jedná o pouhý souhrn skutečností již uvedených stěžovatelem v rámci námitek a z tohoto důvodu nevytváří další novou námitku, kterou by se měl zadavatel samostatně zabývat. Dle zadavatele se stěžovatel snaží vzbudit dojem, že 3 jím namítané nedostatky v postupu zadavatele spolu působí v napadených zadávacích řízeních kumulativně a vytváří tak další nedostatek zadávacích podmínek, avšak zadavatel takový závěr odmítá.

14.         Zadavatel dále uvedl, že s jednotlivými námitkami („K začlenění služeb více koncových uživatelů do nedělitelných skupin v poptávkových listech“, „K požadavku na limitní ceny dílčích položek“ a „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“) se vypořádal dostatečně a má dále za to, že jím podrobně odůvodněné vyloučení existence každé jednotlivé námitky stěžovatele dostatečně vylučuje i možnost, aby tyto jednotlivé tvrzené námitky působily kumulativně. Proto i za předpokladu, že by bylo možné předmětnou část námitek stěžovatele považovat za další samostatnou námitku (což zadavatel odmítá) bylo by dle zadavatele nutno dospět k závěru, že centrální zadavatel se věcně s veškerými námitkami stěžovatele řádně vypořádal.

15.         V reakci na odůvodnění příkazu č. j. ÚOHS-S0440/2016/VZ-24914/2016/542/EŠu ze dne 10. 6. 2016 pak zadavatel uvedl, že přezkum řádnosti vypořádání námitek ze strany stěžovatele nelze činit podle formálního označení jednotlivých námitek stěžovatelem a označení jejich vypořádání zadavatelem, ale podle jejich obsahového vymezení. Dle zadavatele je nutné rozhodnutí o námitkách posuzovat materiálně, tedy zda zadavatel v rámci odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách věcně vypořádal všechny nedostatky namítané stěžovatelem, bez ohledu na to, v jaké části námitek byly tyto uvedeny a jakým způsobem byly označeny, a nikoliv posuzovat toto předmětné rozhodnutí pouze z formálního hlediska.

16.         K povinnosti zadavatele zaslat Úřadu vyjádření k obdrženému návrhu, spolu s dokumentací o veřejných zakázkách, zadavatel uvedl, že ke zpoždění s dodáním vyjádření a příslušné dokumentace došlo vzhledem k administrativní náročnosti spojené s přípravou všech podkladů, přičemž toto zpoždění činilo 4, respektive 5 dní, když 2 dny z toho byly dnem pracovního klidu. Dle zadavatele v důsledku uvedeného zpoždění nedošlo k ohrožení žádného zájmu chráněného zákonem a uložení sankce za správní delikt je nepřiměřeně přísné, když materiální nebezpečnost postihovaného jednání je velmi nízká.

Další průběh správního řízení

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0440/2016/VZ-25940/2016/542/EŠu ze dne 21. 6. 2016 Úřad stanovil zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn ve správním řízení navrhovat důkazy, činit návrhy a vyjádřit své stanovisko.

18.         Dne 28. 6. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne, které bylo obsahově shodné s vyjádřením zadavatele ze dne 17. 6. 2016.

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0440/2016/VZ-27362/2016/542/EŠu ze dne 29. 6. 2016 Úřad stanovil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 7. 2016

20.         Dne 7. 7. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel odkázal na předchozí vyjádření a dále na vývoj zadávacích řízení, v rámci kterých se měl dopustit předmětných správních deliktů, přičemž zopakoval svou argumentaci ohledně neexistence další kvalitativní námitky stěžovatele. Zadavatel je přesvědčen, že námitky byly řádně vypořádány a pokutu uloženou Úřadem za spáchání správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. h) zákona považuje za nepřiměřeně přísnou.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

21.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřených veřejných zakázkách, vyjádření předloženého účastníkem řízení a na základě vlastního šetření konstatuje, že se zadavatel v předmětných veřejných zakázkách dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem proti zadávacím podmínkám předmětných veřejných zakázek, a dále se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona, když Úřadu v rámci správních řízení vedených pod sp. zn. S0363/2016/VZ, S0365/2016/VZ, S0366/2016/VZ, S0367/2016/VZ, S0368/2016/VZ a S0369/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu a dokumentaci o předmětných veřejných zakázkách ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení správního řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodující skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

22.         Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení České republiky – Ministerstva vnitra jako zadavatele ve smyslu § 2 zákona.

23.         Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika.

24.         Ministerstvo vnitra je organizační složkou České republiky podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou a její jednání je při výkonu její působnosti nebo výkonu předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů jednáním státu.

25.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavřel, že Česká republika – Ministerstvo vnitra je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona.

K výrokům I. až VI. tohoto rozhodnutí

26.         Podle § 110 odst. 1 zákona může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, podat zadavateli v rámci zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh zdůvodněné námitky.

27.         Podle § 110 odst. 2 zákona námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

28.         Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

29.         Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

30.         Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.

31.         Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.

32.         Stěžovatel dne 25. 4. 2016 doručil zadavateli v rámci zadávání předmětných veřejných zakázek námitky z téhož dne, směřující proti zadávacím podmínkám prováděcích veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (dále jen „námitky“). Stěžovatel v podaných námitkách uvedl, že po prostudování požadavků zadavatele specifikovaných ve výzvách k předmětným veřejným zakázkám dospěl k závěru, že zadávací podmínky uvedených výzev jsou v rozporu se zákonem, neboť vykazují značnou míru netransparentnosti, přičemž se tak dle stěžovatele děje společným účinkem těchto tří zadávacích podmínek:

• do nedělitelných poptávkových listů jsou rozčleněny omezujícím způsobem služby vícero koncových uživatelů,
• veškeré dílčí položky v poptávkových listech jsou netransparentně omezeny paušálními maximálními cenami,
• jednotliví koncoví uživatelé mohou výsledek prováděcích zakázek odmítnout a k plnění vysoutěženého plnění nepřistoupit (dále jen „3 uvedené námitky“).

33.         Stěžovatel dále v textu námitek odůvodnil jednotlivé námitky, přičemž samotný text odůvodnění rozčlenil do pěti částí, které nadepsal následovně:

• „K začlenění služeb více koncových uživatelů do nedělitelných skupin v poptávkových listech“,
• „K požadavku na limitní ceny dílčích položek“,
• „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“,
• „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“,
• „K překročení čtyřleté doby platnosti DNS jednotlivými prováděcími zakázkami.“

34.         V části označené „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“ stěžovatel uvedl: „Stěžovatel při účasti v prováděcích veřejných zakázkách a zpracování nabídek do těchto, čelí kumulativnímu působení právě namítaných zadávacích podmínek … musí upozornit na velmi negativní důsledky jejich společného působení … Společným působením výše namítaných podmínek dochází v napadených výzvách k těmto situacím:

a.             Nově strukturované poptávkové listy obsahují služby vícero koncových uživatelů, přičemž na všechny tyto služby působí shodná omezující podmínka maximální položkové ceny. Stěžovatel za tuto limitní cenu není schopen ocenit jednu ze služeb jednoho koncového uživatele, v důsledku čehož je omezen v podání nabídky na celý poptávkový list.

b.             Nově strukturované poptávkové listy obsahují služby vícero koncových uživatelů, přičemž jsou zadávány v nedělitelných poptávkových listech, jež má Stěžovatel ocenit jako jednu prováděcí veřejnou zakázku. Není si však jist plněním a nemůže jej konzistentně a transparentně ocenit, když zadávací podmínky dávají právo jednotlivým koncovým uživatelům nepřistoupit k prováděcí smlouvě.“

35.         Stěžovatel dále v podaných námitkách namítal, že v rámci dynamického nákupního systému, který dle zákona nesmí trvat déle než 4 roky, dochází opakovaně k situaci, kdy zadavatel vyhlašuje výzvy k podání nabídek na prováděcí veřejné zakázky, které výrazně přesahují zákonem stanovenou maximálně možnou dobu.

36.         Stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 5. 5. 2016, kterým zadavatel námitkám stěžovatele částečně vyhověl. V rozhodnutí o námitkách zadavatel mimo jiné uvedl „… zadavatel podrobně přezkoumal veškeré Stěžovatelem tvrzené nedostatky zadávacích podmínek Veřejných zakázek, vymezených prostřednictvím Námitkami napadených výzev, a své výše uvedené rozhodnutí odůvodňuje následujícím způsobem …“, dále pak zadavatel samotné odůvodnění rozhodnutí o námitkách rozdělil do čtyř částí, přičemž v každé uvedl své vyjádření k tvrzením stěžovatele:

a.      „Tvrzené netransparentní rozčlenění služeb do jednotlivých poptávkových listů“,

b.      „Tvrzená neoprávněnost určení maximálních cen jednotlivých položek v poptávkových listech“,

c.              „K závaznosti účasti koncových uživatelů“,

d.             „K délce trvání Dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS 2013 – 2017“.

37.         Dne 16. 5. 2016 byl Úřadu doručen návrh, ve kterém stěžovatel mimo jiné uvedl: „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek … K této části námitek se Centrální zadavatel v odůvodnění vůbec nevyjádřil, ačkoliv z textu námitek bylo patrné, že společné působení tří výše uvedených námitek považuje Stěžovatel za nejpodstatnější vadu zadávacích podmínek Napadených výzev. Centrální zadavatel se místo toho vyjádřil ke každé jednotlivé vadě zadávacích podmínek izolovaně a jejich kumulativní působení buďto neviděl … anebo tak učinil ryze účelově, veden snahou kumulativní účinek vad zadávacích podmínek zastřít.“

38.         Z obdržené dokumentace o veřejných zakázkách vyplývá, že zadavatel dne 5. 5. 2016 rozhodnul o námitkách podaných stěžovatelem, přičemž v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl následující.

39.         V části rozhodnutí o námitkách označené „Tvrzené netransparentní rozčlenění služeb do jednotlivých poptávkových listů“ se zadavatel zabýval námitkami stěžovatele obsaženými v části námitek označené „K začlenění služeb více koncových uživatelů do nedělitelných skupin v poptávkových listech“, a to že zadavatel poptávané služby nově seskupuje do jiné struktury a obsahu poptávkových listů, přičemž doposud zadavatel strukturoval poptávky obdobných hlasových telekomunikačních služeb do samostatných celků a rovněž v jednom poptávkovém listu nekombinoval služby vícero koncových uživatelů. Dle námitky stěžovatele není možno podat „efektivní“ nabídku na celý poptávkový list. K dané problematice stěžovatel dále namítal, že není dle jeho názoru zřejmé, zda mají uchazeči o příslušnou veřejnou zakázku povinnost vyplnit ceny u všech služeb v poptávkovém listu. Zadavatel v této části rozhodnutí o námitkách popsal pravidla rozdělování poptávaných služeb do poptávkových listů, dále vysvětlil důvody pro stanovený postup a vyjádřil se k námitce týkající se povinnosti vyplnit ceny u všech služeb v poptávkovém listu.

40.         V části rozhodnutí o námitkách označené „Tvrzená neoprávněnost určení maximálních cen jednotlivých položek v poptávkových listech“ se zadavatel zabýval námitkami stěžovatele uvedenými v části námitek označené „K požadavku na limitní ceny dílčích položek“, a to že zadavatel v zadávacích podmínkách veřejných zakázek omezuje možnost ocenit konkrétní položky služeb vyššími nabídkovými cenami, než jím stanovenými maximálně přípustnými. Dle námitky stěžovatele není zadavatel oprávněn zasahovat do způsobu ocenění veřejné zakázky jednotlivými uchazeči o veřejnou zakázku tak, že bude uměle omezovat konkrétní dílčí položky. Stěžovatel by byl dle svého vyjádření schopen nabídnout většinu položek za nízkou cenu, ale pro jednu či několik položek by potřeboval napočítat zřizovací poplatky, což mu položkový cenový limit údajně nedovoluje a dle stěžovatele mu tak toto omezení brání v podání nabídky. Zadavatel k tomuto uvedl, z čeho vyplývají a jak jsou nastaveny maximálně přípustné ceny dílčích poptávaných služeb v rámci poptávkových listů. Dále uvedl důvody, proč považuje svůj postup pro omezení hodnoty cen jednotlivých služeb za oprávněný a doplnil, že uchazeči mají možnost započítat do své nabídky v případě každé jednotlivé poptávané služby zřizovací poplatek.

41.         V části rozhodnutí o námitkách označené „K závaznosti účasti koncových uživatelů“ se zadavatel zabýval námitkami stěžovatele uvedenými v části námitek označené „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“, a to že zadávací podmínky veřejných zakázek dávají koncovým uživatelům právo nepřistoupit na plnění smlouvy s vítězným uchazečem a neodebírat tak vysoutěžené služby, které jsou předmětem veřejné zakázky. Zadavatel v této části rozhodnutí o námitkách vysvětlil případy, kdy koncoví uživatelé nemusí přistoupit ke smlouvě s vítězným uchazečem, a že tato možnost není na volné úvaze příslušného koncového uživatele, nýbrž musí být splněny určité důvody, které podléhají posouzení ze strany zadavatele ve vztahu k jejich oprávněnosti.

42.         Zadavatel se dále ve svém rozhodnutí o námitkách vypořádal s námitkou stěžovatele týkající se délky dynamického nákupního systému uvedené v části námitek označené „K překročení čtyřleté doby platnosti DNS jednotlivými prováděcími zakázkami“.

43.         Jak vyplývá z výše uvedeného, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách postupoval způsobem, že se jednotlivě vypořádal s námitkami uvedenými stěžovatelem v jednotlivých částech námitek, avšak nevypořádal se s tvrzeními stěžovatele uvedenými v části námitek „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

44.         V případě, že Úřad odhlédne od způsobu, jakým zadavatel postupoval, tedy že vypořádal námitky jednu po druhé tak, jak byly uvedeny stěžovatelem v podaných námitkách (kromě zmíněné části „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“), a zkoumal by pouze obsahovou stránku rozhodnutí o námitkách, i přesto konstatuje, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách nevyplývá, že společným působením 3 uvedených námitek nedochází k situacím, jež stěžovatel popsal v části „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“. Úřad na tomto místě rovněž uvádí, že společný účinek předmětných námitek stěžovatel zmínil již v části nazvané „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“, kde mimo jiné uvedl, že v důsledku nepřistoupení (tj. námitka nezávaznosti účasti koncových uživatelů) jednoho či více koncových uživatelů (tj. námitka k začlenění služeb více koncových uživatelů do nedělitelných skupin v poptávkových listech) může mít předmět veřejné zakázky zcela jiný rozsah, a stěžovatel v této části tedy spatřuje nejasné vymezení předmětu veřejné zakázky (když dle stěžovatele zadavatel připustil, aby rozsah služeb nebyl zcela jasně vymezen a garantován) a rovněž porušení zásady transparentnosti. Touto námitkou stěžovatele týkající se společného účinku a porušení zásady transparentnosti uvedené v části námitek „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“ se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách v části „K závaznosti účasti koncových uživatelů“ (ani na jiném místě v rozhodnutí o námitkách) nezabýval. Zadavatel se tak s tvrzeními namítanými v části námitek „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“ nevypořádal v žádné části rozhodnutí o námitkách, a to ani přesto, že byly zmíněny i v jiných pasážích podaných námitek, což Úřad demonstrativně dokazuje u nevypořádání se s námitkou ohledně vymezení předmětu plnění veřejných zakázek, která byla rovněž uplatněna v rámci části námitky „K nezávaznosti účasti koncových uživatelů“. Tato námitka přitom byla ze strany stěžovatele označena za důsledek společného působení jednotlivě napadených zadávacích podmínek a zadavatel se k ní v rámci rozhodnutí o námitkách nikterak věcně nevyjádřil.

45.         Po zhodnocení obsahu námitek stěžovatele ze dne 25. 4. 2016 Úřad dále konstatuje, že nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že námitky uvedené v části „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“ nepopisují další námitku, kvalitativně odlišnou od předchozích 3 uvedených námitek stěžovatele. Z námitek podaných stěžovatelem je zřejmé, že zadávací podmínky napadené ve 3 uvedených námitkách jednak každá jednotlivě vytváří okolnosti popsané stěžovatelem ve 3 dílčích částech námitek (a které zadavatel přezkoumal v rámci rozhodnutí o námitkách) a dále při společném působení vytváří okolnosti další, jež stěžovatel uvedl v části „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“. Nelze rovněž přisvědčit argumentaci zadavatele, že vyloučením působení každé jednotlivé námitky uplatněné stěžovatelem vyloučil zároveň jejich kumulativní působení, neboť jak je uvedeno výše, z argumentace zadavatele k 3 uvedeným námitkám nevyplývá jeho reakce na námitky stěžovatele týkající se nejasného předmětu plnění veřejných zakázek a porušení zásady transparentnosti, přičemž dle stěžovatele jde o důsledek, který vyplývá ze společného působení napadených podmínek, a to že služby pro více koncových uživatelů jsou seskupené v nedělitelných poptávkových listech, jež měly být dle stěžovatele oceněny jako jedna zakázka, a současně že jednotlivým koncovým uživatelům je dána možnost nepřistoupit k prováděcí smlouvě, tudíž si stěžovatel nemůže být jist rozsahem plnění a nelze jej tedy dle stěžovatele ocenit.

46.         Ohledně nedodržení postupu stanoveného v § 111 odst. 1 zákona a následného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona pak z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel postupoval v rozporu s § 111 odst. 1 zákona, když podané námitky stěžovatele nepřezkoumal v plném rozsahu, neboť se v rozhodnutí o námitkách nijak nevypořádal se skutečnostmi uvedenými stěžovatelem v části námitek označené „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“, ačkoliv námitky uvedené stěžovatelem v této části vytvářely novou námitku, kvalitativně odlišnou od 3 uvedených námitek stěžovatele.

47.         Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejných zakázek dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem proti zadávacím podmínkám předmětných veřejných zakázek, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“, jak je uvedeno ve výrocích I. až VI. tohoto rozhodnutí.

K výrokům VII. až XII. tohoto rozhodnutí

48.         Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel dne 16. 5. 2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětných veřejných zakázek. Dnem 16. 5. 2016, kdy Úřad předmětný návrh obdržel, byla podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájena správní řízení vedená pod sp. zn. S0363/2016/VZ, S0365/2016/VZ, S0366/2016/VZ, S0367/2016/VZ, S0368/2016/VZ a S0369/2016/VZ.

49.         Dne 30. 5. 2016 obdržel Úřad do datové schránky ve vztahu ke všem výše specifikovaným správním řízením vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu proti zadávacím podmínkám předmětných veřejných zakázek a dále část dokumentace o těchto veřejných zakázkách. Následně dne 31. 5. 2016 obdržel Úřad do datové schránky další část dokumentace o veřejných zakázkách, a to mimo jiné námitky podané proti zadávacím podmínkám a rozhodnutí o těchto námitkách zadavatelem.

50.         Podle § 17 písm. v) zákona se pro účely zákona dokumentací o veřejné zakázce rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

51.         Podle § 114 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech stěžovatele, a to zejména

a.      proti zadávacím podmínkám,

b.      obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,

c.       vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

d.      rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,

e.             použití druhu zadávacího řízení.

52.         Podle § 114 odst. 6 zákona je zadavatel povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle dokumentaci o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh. V případě návrhu na zákaz plnění smlouvy je zadavatel povinen současně Úřadu zaslat kopii smlouvy na veřejnou zakázku a označit případné důvody pro pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 118 odst. 3.

53.         Podle § 114 odst. 8 zákona vyjádření k obdrženému návrhu, zadávací podmínky vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, popřípadě dodatečné informace k zadávacím podmínkám, které zadavatel poskytl podle § 49, je zadavatel povinen zaslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

54.         Podle § 114 odst. 9 zákona části dokumentace o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 8 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen zaslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

55.         Podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 114 odst. 6, 8 nebo 9 zákona.

56.         Na základě předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel obdržel dne 16. 5. 2016 návrh stěžovatele z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám předmětných veřejných zakázek. Úřad obdržel návrh stěžovatele ze dne 16. 5. 2016 rovněž dne 16. 5. 2016.

57.         Dne 30. 5. 2016 obdržel Úřad do datové schránky ve vztahu ke všem zahájeným správním řízením blíže specifikovaným v bodu 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu proti zadávacím podmínkám předmětných veřejných zakázek a dále část dokumentace o těchto veřejných zakázkách. Dne 31. 5. 2016 obdržel Úřad do datové schránky další část dokumentace o veřejných zakázkách.

58.         Z ustanovení § 114 odst. 6 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu spolu s dokumentací o veřejné zakázce do 10 kalendářních dnů od jeho doručení. Z dostupných údajů vyplývá, že v šetřeném případě zadavatel v rámci jednotlivých správních řízení zaslal Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a část dokumentace o předmětných veřejných zakázkách až dne 30. 5. 2016 a další část dokumentace pak až dne 31. 5. 2016, přičemž lhůta podle § 114 odst. 6 zákona uplynula dne 26. 5. 2016. Úřad tak obdržel vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o veřejných zakázkách za více jak 10 dnů po obdržení návrhu, tedy po lhůtě stanovené zákonem. Úřad k tomuto dodává, že nesplnění předmětné zákonné povinnosti zadavatele potvrdil sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 17. 6. 2016, přičemž uvedl důvody, pro které lhůtu 10 kalendářních dnů ode dne obdržení návrhu z jeho strany nedodržel (viz bod 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

59.         K argumentům zadavatele, že ke zpoždění s dodáním vyjádření a dokumentace došlo vzhledem k administrativní náročnosti spojené s přípravou všech podkladů, Úřad uvádí, že v případě lhůty stanovené v § 114 odst. 6 zákona se nejedná o pořádkovou lhůtu, nýbrž o lhůtu zákonnou podléhající sankci, která byla v zákoně stanovena především za účelem zefektivnění a zkvalitnění přezkumného řízení a zákon nedává Úřadu možnost délku této lhůty jakkoliv modifikovat, či její nedodržení ze zadavatelem uvedených důvodů prominout.

60.         Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen zaslat vyjádření k obdrženému návrhu spolu s dokumentací o veřejných zakázkách do 10 kalendářních dnů od jeho doručení (tj. ode dne 16. 5. 2016), tedy do dne 26. 5. 2016, avšak vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu bylo zadavatelem odesláno až dne 30. 5. 2016 a dokumentace o veřejných zakázkách byla odeslána postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016, nedodržel tak zadavatel povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 zákona.

61.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 zákona, když Úřadu v rámci správních řízení vedených pod sp. zn. S0363/2016/VZ, S0365/2016/VZ, S0366/2016/VZ, S0367/2016/VZ, S0368/2016/VZ a S0369/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu a dokumentaci o veřejné zakázce ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení citovaných správních řízení, jak je uvedeno ve výrocích VII. až XII. tohoto rozhodnutí.

IV.          K ULOŽENÍ SANKCE

62.         Ve výrocích I. až VI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 25. 4. 2016 podané téhož dne stěžovatelem v zadávacích řízeních na výše uvedené veřejné zakázky, když se v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2016 nevyjádřil ke skutečnostem namítaným v části předmětných námitek označené názvem „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“.

63.         Ve výrocích VII. až XII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 114 odst. 6 zákona, když Úřadu v rámci správních řízení vedených pod sp. zn. S0363/2016/VZ, S0365/2016/VZ, S0366/2016/VZ, S0367/2016/VZ, S0368/2016/VZ a S0369/2016/VZ nezaslal své vyjádření k obdrženému návrhu podanému stěžovatelem a dokumentaci o předmětných veřejných zakázkách ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne doručení návrhu na zahájení výše citovaných správních řízení, tedy do dne 26. 5. 2016, ale učinil tak v případě vyjádření k obdrženému návrhu až dne 30. 5. 2016 a v případě dokumentace o předmětné veřejné zakázce postupně až ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016.

64.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

65.         V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až VI. tohoto rozhodnutí dozvěděl na základě návrhu, který obdržel dne 16. 5. 2016. Ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až VI. tohoto rozhodnutí došlo uplynutím lhůty dle § 111 odst. 1 zákona, tj. uplynutím deseti dnů ode dne, kdy zadavatel obdržel námitky stěžovatele ze dne 25. 4. 2016, tedy dne 6. 5. 2016. O spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích VII. až XII. tohoto rozhodnutí se Úřad dozvěděl dne 27. 5. 2016, kdy došlo k jejich spáchání, když zadavateli v rámci jednotlivých správních řízení marně uplynula lhůta k odeslání vyjádření k obdrženému návrhu a dokumentace o veřejných zakázkách. Správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto rozhodnutí. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty uvedené ve výrocích I. až XII. tohoto rozhodnutí nezanikla.

66.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

67.         Podle § 120 odst. 2 písm. c) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona.

68.         K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až XII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.                  

69.         Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je právní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

70.         V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

71.         V daném případě se zadavatel dopustil celkem šesti správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona a šesti správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona. V případě správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, v případě správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 1 000 000,- Kč.

72.         Vzhledem k tomu, že správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, kterých se zadavatel dopustil a které jsou přísněji trestné než správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. h) zákona, mají stanovenou totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož všechny zadavatelem spáchané delikty podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona a k dalším správním deliktům spáchaným podle § 120 odst. 1 písm. g) a písm. h) přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

73.         V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

74.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

75.         Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

76.         V rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad – co se týče způsobu a okolností spáchání správního deliktu – konstatuje, že postupem zadavatele nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle ustanovení § 111 odst. 1 zákona, který mohl stěžovatel legitimně očekávat, tedy, že jeho námitky budou zadavatelem přezkoumány v plném rozsahu a následně budou v plném rozsahu řádně, dostatečně a srozumitelně odůvodněny. Postup zadavatele při vyřizování námitek, který je v rozporu se zákonem, je pochybením zadavatele, které nelze zhojit, resp. nahradit, neboť se jedná o postoj samotného zadavatele vůči v námitkách namítaným skutečnostem, který tak zůstává stěžovateli skryt.

77.         K povaze zadavatelem porušené povinnosti Úřad konstatuje následující. Institut námitek má sloužit jako prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele. Prostřednictvím rozhodnutí o námitkách pak zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění návrhu.

78.         V šetřeném případě zadavatel neposoudil námitky v plném rozsahu, přičemž následkem uvedeného nezákonného postupu zadavatele stěžovatel při koncipování svého návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem nebyl obeznámen se stanoviskem zadavatele k námitce týkající se společného účinku tří stěžovatelem uvedených námitek, což ztížilo pozici stěžovatele při formulaci jeho návrhu. V případě, že by se zadavatel v rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, a posoudil tedy námitky v plném rozsahu, tato skutečnost by měla potenciál ovlivnit jak rozhodnutí stěžovatele o podání (či nepodání) návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem, tak i jeho rozhodnutí o způsobu formulace či odůvodnění návrhu.

79.         Jako polehčující okolnost Úřad vnímá skutečnost, že zadavatel sice ve svém rozhodnutí o námitkách nepřezkoumal část námitek označenou „Ke společnému působení 3 výše uvedených námitek“, avšak zabýval se všemi ostatními námitkami stěžovatele. Jedná se tak o typově méně závažnou formu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona než v případě, kdy by se zadavatel námitkami podanými stěžovatelem proti zadávacím podmínkám předmětných veřejných zakázek nezabýval vůbec.

80.         Při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. až XII. tohoto rozhodnutí. 

81.         Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z údajů uvedených na stránkách zadavatele dostupných na adrese http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx (rozpočet zadavatele pro rok 2015 a rok 2016) vyplývá, že objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Úřad při stanovení výše pokuty shledal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, nepředstavuje pokuta ve výši 20 000 Kč pokutu likvidační.

82.         Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

83.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 20 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku XIII. tohoto rozhodnutí.

84.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy