číslo jednací: S0306/2016/VZ-27886/2016/541/PDz

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 5. 5. 2016, jehož účastníkem je

• zadavatel – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve veřejné zakázce „Dodávka ICT pro rok 2015 formou náhradního plnění“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2015,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 citovaného zákona v zadávacích podmínkách části B veřejné zakázky „Dodávka ICT pro rok 2015 formou náhradního plnění“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2015, použil ke specifikaci předmětu této části veřejné zakázky odkazy na obchodní názvy, když v části B přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, a to konkrétně HP EliteDesk 800 SFF, i5-4570, vPro, flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro, Z440 Workstation, Xeon E5-1620v3, NVIDIA Quadro K2200, Z230 Workstation, Xeon E3-1245v3, HP ProBook 650, lntel Core i5 4210M, Intel HD Graphics 4600, HP ZBook 14, Intel Core i5 4300U, AMD FirePro M4100 1GB, HP EliteBook 850, Intel Core i5 4210U, Intel HD Graphics 4400, HP Z23i, Oki B401d, OKI B412dn, HP LaserJet M201dw, HP LaserJet Pro M401d, Oki C321dn, HP LaserJet Pro M451dn, OKI MB451dn, HP M225dn, OKI MC342dn, HP LaserJet Pro M276n, Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black, Lenovo S660 Titan a Lenovo A328 Black, které platí za příznačné pro výrobky osob Hewlett – Packard, Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., Lenovo, Intel, NVIDIA a AMD, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, čímž došlo ke zvýhodnění těchto výrobků, a zadavatel se tak dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dodavatelů stanovené v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 20. 4. 2015 uzavřel smlouvu na část B předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno.

II.

Zadavatel – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 citovaného zákona v zadávacích podmínkách části C veřejné zakázky „Dodávka ICT pro rok 2015 formou náhradního plnění“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2015, použil ke specifikaci předmětu této části veřejné zakázky odkazy na obchodní názvy, když v části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, a to konkrétně EPSON EB-1940W a Optoma GT1080, které platí za příznačné pro výrobky osob Epson a Optoma, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, čímž došlo ke zvýhodnění těchto výrobků, a zadavatel se tak dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dodavatelů stanovené v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 20. 4. 2015 uzavřel smlouvu na část C předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

 

pokuta ve výši 40 000,- Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 7. 4. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Dodávka ICT pro rok 2015 formou náhradního plnění“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k podnětu, přičemž z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

3.             Zadavatel dne 16. 3. 2015 odeslal dvaceti zájemcům výzvu z téhož dne k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, čímž zahájil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

4.             Z bodu 3. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky byla dodávka software, ICT a audiovizuální techniky pro rok 2015 dle specifikace v příloze č. 1 zadávací dokumentace.

5.             Z bodu 4. „Rozsah veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3 000 000,- Kč bez DPH.

6.             Z přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel rozdělil předmětné plnění veřejné zakázky na část A veřejné zakázky, část B veřejné zakázky a část C veřejné zakázky.

7.             V rámci části B veřejné zakázky zadavatel vymezil názvy jednotlivých položek předmětu plnění následujícím způsobem:

• „Stolní počítač, Optimální sestava - HP EliteDesk 800 SFF (i5-4570, 1× 4GB DDR3-1600, 500GB 7200rpm, DVD±RW, vPro, USB keyb CZ + laser mouse, Windows 8 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite),

• Tenký klient, Optimální sestava - Flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro,

• Pracovní stanice, Optimální sestava - sestavy Z440 Workstation (Xeon E5-1620v3, 32GB DDR3-1866, HDD 1000GB 7200rpm, NVIDIA Quadro K2200, DVD±RW, vPro, USB keyb CZ CCID SmartCard + laser mouse, Windows 8.1 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite),
• Pracovní stanice, Optimální sestava - Z230 Workstation (Xeon E3-1245v3, 16GB DDR3-1866, HDD 1000GB 7200rpm,  DVD±RW, vPro, USB keyb CZ CCID SmartCard + laser mouse, Windows 8.1 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite),
• Notebook, Optimální sestava - HP ProBook 650 (lntel Core i5 4210M, LED 1366x768, 4GB DDR3L, Intel HD Graphics 4600, HDD 500GB 7200 otáček, DVD, WiFi, Bluetooth, webkamera, DisplayPort, USB 3.0, dokovatelný, Windows 8 Pro 64 CZ, 3y NBD OnSite),
• Notebook, Optimální sestava - HP ZBook 14 (Intel Core i5 4300U, 14" LED 1600x900, RAM 4GB DDR3L, AMD FirePro M4100 1GB, HDD 500GB 7200 otáček, WiFi a,b,g,n, Bluetooth 4.0, webkamera, DisplayPort, USB 3.0, dokovatelný, Windows 8 Pro 64 CZ, 3y NBD OnSite),
• Ultrabook, Optimální sestava - HP EliteBook 850 (Intel Core i5 4210U, 15.6" LED 1920x1080 matný, RAM 4GB DDR3L, Intel HD Graphics 4400, HDD 500GB 7200 otáček, WiFi a,b,g,n, Bluetooth 4.0, webkamera, DisplayPort, USB 3.0, dokovatelný, Windows 8 Pro 64 CZ, 3y NBD OnSite),
• Monitor, Optimální sestava - HP Z23i,
• Tiskárna ČB, Optimální sestava - Oki B401d,
• Tiskárna ČB, Optimální sestava - OKI B412dn,
• Tiskárna ČB, Optimální sestava - HP LaserJet M201dw,
• Tiskárna ČB, Optimální sestava - HP LaserJet Pro M401d,
• Tiskárna barevná, Optimální sestava - Oki C321dn,
• Tiskárna barevná, Optimální sestava - HP LaserJet Pro M451dn,
• Tiskárna ČB multifunkce, Optimální sestava - OKI MB451dn,
• Tiskárna ČB multifunkce, Optimální sestava - HP M225dn,
• Tiskárna barevná multifunkce, Optimální sestava - OKI MC342dn,
• Tiskárna barevná multifunkce, Optimální sestava - HP LaserJet Pro M276n,
• Tablet, Optimální sestava - Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black,
• Smartphone, Optimální sestava - Lenovo S660 Titan,
• Smartphone, Optimální sestava - Lenovo A328 Black.“

8.             V rámci části C veřejné zakázky zadavatel vymezil názvy jednotlivých položek předmětu plnění následujícím způsobem:

• „Projektor, optimální sestava EPSON EB-1940W,
• Projektor - Ultra Short Throw, optimální sestava Optoma GT1080.“

9.             Každá z položek uvedených v části B i v části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace je přitom současně definována vymezením jejich minimálních parametrů. Jako příklad Úřad uvádí vymezení položky nazvané jako „Stolní počítač, Optimální sestava - HP EliteDesk 800 SFF (i5-4570, 1× 4GB DDR3-1600, 500GB 7200rpm, DVD±RW, vPro, USB keyb CZ + laser mouse, Windows 8 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite)“, položky nazvané jako „Tiskárna ČB, Optimální sestava - HP LaserJet M201dw“, a položky nazvané jako „Projektor, optimální sestava EPSON EB-1940W“:

• „Provedení minidesktop s možností umístění naležato i nastojato se zdrojem min. 240W, s procesorem o výkonu PassMark CPU Mark minimálně 7050, operační pamětí minimálně 4GB, pevným diskem minimálně 500GB (minimálně 7200 otáček za minutu), vestavěnou optickou mechanikou DVD±RW, rozhraním vzadu minimálně 2x USB 3.0 + 4x USB 2.0 + 1x RS-232 sériový port a 2x USB 3.0 + 2x USB 2.0 rozhraním vpředu, vestavěnou grafickou kartou s podporou DirectX 11.1 a výstupy 1x VGA, 1xDVI a 1x DisplayPort s multi-stream, vestavěnou síťovou kartou s podporou 10/100/1000BaseT, podporou technologie zabezpečeného vzdáleného přístupu prostřednictvím datové sítě pro správu počítače před startem OS, vestavěným napájecím zdrojem s certifikací 80 Plus Platinum, USB klávesnicí s podporou české diakritiky, USB laserovou myší, operačním systémem Windows 8 Professional v České verzi. Záruka minimálně 60 měsíců s opravou u zákazníka následující pracovní den s garancí výrobce o dodávce identického náhradního dílu po celou dobu záruky,
• Tiskárna ČB, formát A4, technologie LASER nebo LED, rozlišení tisku minimálně 1200x1200dpi, rychlost tisku minimálně 25st/min, duplex, Ethernet, USB 2.0 nebo vyšší,
• Projektor s projekční technologií LCD, rozlišení minimálně 1280 x 800 (WXGA), svítivost min. 4.200lm, kontrast min 3.000:1, formát 16:10, projekční vzdálenost v rozsahu 0,8-13,5, manuální zoom min. 1-1,6, reproduktory s výkonem min. 10W, živostnost lampy min. 2.500hod pro normální a 4.000 pro úsporný provoz, podpora pro dálkové ovládání. Požadovaná rozhranní a min počet: USB 2,0 2x, RS-232C 1x, HDMI vstup 1x, RGB vstup 1x, RGB výstup 1x, audiovýstup 1x, stereo (mini)-jack 1x, audiovstup 1x, stereofonní mikrofo (mini)-jack 2x, ethernet 1x, VGA vstup 2x, kompozitní vstup 1x, displayport vstup 1x.Požadované příslušenství, pohyblivý napájecí kabel 230 V 50 Hz, dálkové ovládání, návod k použití na CD.“

10.         Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 4. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek v části A veřejné zakázky 2 nabídky, v části B veřejné zakázky 3 nabídky a v části C veřejné zakázky 3 nabídky.

11.         Z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 4. 2015 vyplývá, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku pro část A veřejné zakázky, část B veřejné zakázky, i část C veřejné zakázky nabídku uchazeče C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).

12.         Dne 20. 4. 2015 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem rámcovou smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13.         Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při zadávání části B veřejné zakázky a části C veřejné zakázky postupoval v souladu s § 44 odst. 11 zákona, resp. zda se nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil správní řízení z moci úřední.

14.         Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 116 zákona zadavatel.

15.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0306/2016/VZ-19303/2016/541/PDz ze dne 5. 5. 2016, ve kterém ho zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež se týkaly jeho postupu při zadávání předmětné veřejné zakázky. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 5. 5. 2016, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v návaznosti na § 113 zákona, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2016/VZ-19475/2016/541/PDz ze dne 9. 5. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 18. 5. 2016

17.         Dne 18. 5. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že zadávací podmínky veřejné zakázky dle jeho názoru nejsou v rozporu s ustanovením § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů či výrobků nedochází, a to z toho důvodu, že je zcela jednoznačně umožněno pro plnění veřejné zakázky použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení. Zadavatel se nedomnívá, že označení zboží uvedené slovy „optimální sestava“ mohlo vést k domněnce, že se jedná o jediné požadované plnění. Zadavatel dále upozorňuje, že zmíněná optimální sestava byla uvedena mimo klíčovou část tabulky, kterou v rámci hodnocení i nabídek samotných byly minimální parametry požadovaného plnění. Zadavatel dodává, že rovněž podle veřejné dostupné Internetové jazykové příručky ÚJČ AV ČR, v. v. i., jsou synonymy slova „optimální“ slova „nejlepší“, „nejvhodnější“, „nejvýhodnější“, „nejpříhodnější“, případně „nejlépe vyhovující“, nikoliv například „jediné požadované“. Z výše uvedeného dle zadavatele logicky vyplývá, že byť zadavatel stanovoval minimální parametry požadovaného zboží na základě konkrétního specifického zboží, po uchazečích požadoval splnění toliko minimálních parametrů, nikoliv dodání konkrétního zboží. Pokud by tomu bylo naopak, zadavatel by se dle svého tvrzení zbavoval možnosti, že některý z uchazečů nabídne sestavu, která splní minimální požadavky a je, vzhledem k rychlému vývoji IT techniky, kvalitativně lepší než optimální sestava. Zadavatel dále uvádí, že pokud by požadoval dodání konkrétního zboží, rozhodně by v zadávací dokumentaci neuváděl rovněž minimální parametry, čímž by se vystavil riziku dodání jiného zboží, než konkrétně jmenovaného jako „optimální sestava“.

18.         Zadavatel konstatuje, že sestavy informační techniky se v běžném obchodním styku nazývají jako optimální. Důvodem je fakt, že obsahují komponenty, které mají rozumný poměr cena/výkon, případně výbava. S takovou výbavou se dle názoru zadavatele dají pohodlně zajistit běžné potřeby zadavatele v daném čase a místě obvyklé, ale zároveň dovolují potenciálním uchazečům nabídnout i obdobné funkčně srovnatelné či lepší a tedy zajímavější řešení.

19.         Zadavatel uvádí, že to byly zásadně minimální parametry, podle kterých kontroloval nabídku a dodávané zboží z hlediska splnění technických parametrů, nikoliv to, zda byla nabídnuta optimální sestava. Mimo to zadavatel zmiňuje, že si je na základě svých zkušeností dobře vědom toho, že uchazeči z oblasti ICT jsou velmi citliví na to, když jsou v zadávací dokumentaci požadovány konkrétní produkty a velice často na toto reagují dodatečnými dotazy či rovnou námitkami proti zadávacím podmínkám, přičemž skutečnost, že v případě šetřené veřejné zakázky zadávané v režimu otevřeného řízení k tomuto nedošlo, svědčí o tom, že potenciální uchazeči jednoznačně pochopili, že zadavatel požaduje zboží splňující stanovené minimální požadavky, nikoliv konkrétní zboží.

20.         Zadavatel nesouhlasí s argumentací, že všichni uchazeči předložili nabídky s jím uvedenými optimálními sestavami, neboť to dle jeho názoru ani z jedné z nabídek nevyplývá. Zadavatel zastává názor, že uchazeči naopak vyplnili přílohu č. 1 zadávací dokumentace zcela v souladu s čl. III. bodem 7. zadávací dokumentace, když doplnili pouze cenové údaje.

21.         Z průzkumů trhu, které zadavatel dle svého tvrzení před zahájením zadávacího řízení provedl, dle zadavatele vyplývá, že minimální parametry stanovené zadavatelem splňovala každá známější značka výrobce počítačů, tiskáren či mobilních telefonů. Zadavatel dodává, že u obdobné zakázky se dotazovali i jiní výrobci, kteří byli schopni minimální požadavky splnit, pouze nebyli ochotni splnit záruční podmínky. Se zadávací dokumentací v rámci minimálních parametrů poptávaných řešení však dle zadavatele problém nenastal u žádného z potencionálních uchazečů, kteří projevili zájem o veřejnou zakázku s obdobným řešením.

22.         Zadavatel konstatuje, že rovněž z pozice významné výzkumné organizace, kde jakékoliv nákupy hardware zároveň zajišťují potřeby nestandardních řešení navázaných na výzkum a vývoj za použití velmi sofistikovaných softwarových prostředků, které jsou navázány na stabilní a velmi výkonná řešení v oblasti hardware a tedy i dané poptávané položky musí být v rámci možností kompatibilní s řešeními, která v rámci výzkumu zadavatel provozuje a musí často běžet v celodenních cyklech.

23.         S ohledem na výše uvedené se zadavatel nedomnívá, že by zadávacími podmínkami omezil počet potenciálních uchazečů nebo by ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť dle svého názoru v šetřeném případě požadoval v souladu se zákonem a základními zásadami dle § 6 odst. 1 zákona splnění minimálních parametrů, nikoliv dodání konkrétního zboží. Zadavatel se tak dle svého mínění nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2016/VZ-21796/2016/541/PDz ze dne 20. 5. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se zadavatel k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

25.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 zákona v zadávacích podmínkách části B a části C veřejné zakázky použil ke specifikaci předmětu těchto částí veřejné zakázky odkazy na obchodní názvy, když v části B a části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, a to konkrétně HP EliteDesk 800 SFF, i5-4570, vPro, flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro, Z440 Workstation, Xeon E5-1620v3, NVIDIA Quadro K2200, Z230 Workstation, Xeon E3-1245v3, HP ProBook 650, lntel Core i5 4210M, Intel HD Graphics 4600, HP ZBook 14, Intel Core i5 4300U, AMD FirePro M4100 1GB, HP EliteBook 850, Intel Core i5 4210U, Intel HD Graphics 4400, HP Z23i, Oki B401d, OKI B412dn, HP LaserJet M201dw, HP LaserJet Pro M401d, Oki C321dn, HP LaserJet Pro M451dn, OKI MB451dn, HP M225dn, OKI MC342dn, HP LaserJet Pro M276n, Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black, Lenovo S660 Titan, Lenovo A328 Black, EPSON EB-1940W a Optoma GT1080, které platí za příznačné pro výrobky osob Hewlett – Packard, Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., Lenovo, Intel, NVIDIA, AMD, Epson a Optoma, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, čímž došlo ke zvýhodnění těchto výrobků, a zadavatel se tak dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dodavatelů stanovené v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 20. 4. 2015 uzavřel smlouvu na část B a část C veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

26.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

27.         Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval posouzením otázky právního postavení Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Plzni jako zadavatele podle § 2 zákona.

28.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

29.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a)      Česká republika,

b)      státní příspěvková organizace,

c)      územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d)      jiná právnická osoba, pokud

1.      byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.      je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

30.         Z  § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve spojení s přílohou č. 1 citovaného zákona vyplývá, že Univerzita Karlova v Praze je veřejnou vysokou školou podle citovaného zákona. Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

31.         Podle ust. § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

a)      uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b)      umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c)      poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d)      hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e)      přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f)       rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

32.         Z čl. 2 „Poslání a činnosti univerzity“ Statutu zadavatele vyplývá, že „posláním univerzity je šíření vzdělanosti a ochrana poznaného, pěstování svobodného myšlení, nezávislého vědeckého bádání i svébytné umělecké tvorby a všestranná podpora tvůrčího ducha lidské společnosti“.

33.         Úřad konstatuje, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje celé společnosti. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálního vzdělávání), které s ohledem na způsob financování zadavatele (viz dále) nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

34.         K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, je dále podstatné ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona.

35.         Podle § 18 odst. 2  písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

36.         Z bodu 2.1.1 „Veřejné zdroje financování“ Výroční zprávy o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Plzni za rok 2014 vyplývá, že „lékařská fakulta v Plzni v roce 2014 hospodařila s výnosy v celkovém objemu 402 101 tisíc Kč, z toho veřejné zdroje nekapitálové (dotace a příspěvky včetně programů strukturálních fondů) činily 262 208 tisíc Kč, což činí 65,21 % celkových výnosů“.

37.         Z výše uvedeného vyplývá, že financování zadavatele bylo v roce 2014 zajišťováno z více než 50 % z veřejných zdrojů, a proto Úřad konstatuje, že byla splněna i druhá podmínka uvedená v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

38.         Úřad dodává, že nemá pochybnosti, že by se financování Lékařské fakulty v Plzni za rok 2015 výrazně změnilo a prostředky pro její financování pocházející z veřejných zdrojů by nepřesáhly 50 %. Uvedené ostatně Úřad nepovažuje za spornou skutečnost, jelikož ji ani zadavatel (ve smyslu § 2 zákona) nezpochybňuje.

39.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které s ohledem na způsob financování zadavatele nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

40.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

41.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

42.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

43.         Podle § 44 odst. 11 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a § 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

44.         Podle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

45.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

46.         Z přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel rozdělil předmětné plnění veřejné zakázky na část A veřejné zakázky, část B veřejné zakázky a část C veřejné zakázky.

47.         V rámci části B a části C veřejné zakázky zadavatel požadoval dodání stolních počítačů, tenkých klientů, pracovních stanic, notebooků, ultrabooků, monitorů, tiskáren, tabletů, smartphonů a projektorů, přičemž v názvu těchto požadovaných položek uvedl rovněž obchodní názvy optimálních sestav jednotlivých produktů, blíže viz bod 7. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Zadavatel současně ke každé položce uvedené v části B i v části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace podrobně specifikoval jím požadované minimální technické parametry.

48.         Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 4. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek v části B veřejné zakázky 3 nabídky a v části C veřejné zakázky 3 nabídky.

49.         Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 4. 2015 vyplývá, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku pro část B veřejné zakázky i část C veřejné zakázky nabídku vybraného uchazeče, se kterým dne 20. 4. 2015 uzavřel zadavatel rámcovou smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Závěry Úřadu

50.         Jak vyplývá z ustanovení § 44 odst. 11 zákona, pokud to není předmětem veřejné zakázky odůvodněno, nesmí zadávací dokumentace obsahovat požadavky nebo odkazy mimo jiné na obchodní názvy, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz nebo název lze připustit pouze výjimečně v případě, že by vymezení předmětu veřejné zakázky provedené technickým popisem nebylo dostatečně přesné a srozumitelné. V takovém případě však zadavatel musí pro plnění veřejné zakázky připustit použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Uvedené ustanovení zákona je transpozicí čl. 23 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, podle kterého technické specifikace nesmějí – není-li to odůvodněno předmětem zakázky – odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo na konkrétní postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, což by mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odst. 3 a 4 téhož článku směrnice; a musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

51.         Úřad předně uvádí, že smyslem ustanovení § 44 odst. 11 zákona je obecně vyvarování se použití odkazů na obchodní názvy v zadávací dokumentaci, za účelem zabránění omezení hospodářské soutěže a tím nehospodárného využití veřejných prostředků. V souvislosti s výše uvedeným proto zadavatel musí v souladu s tímto ustanovením zákona směřovat veškeré kroky související s přípravou zadávací dokumentace, zejména pak technických podmínek, k tomu, aby se obchodní názvy a ostatních odkazů citovaných v předmětném ustanovení zákona vyvaroval. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 27/2009-117 ze dne 28. 4. 2011, v němž je konstatováno, že: „zadavatel je totiž povinen vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky jiných dodavatelů, pokud to pro jasnou identifikaci poptávaného plnění není nezbytně nutné.“ V uvedeném rozsudku je dále stanoveno, že „smyslem tohoto ustanovení (myšleno ustanovení § 44 odst. 11 zákona, pozn. Úřadu) je (…) zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly skrytým nástrojem či prostředkem diskriminace dodavatelů.“.

52.         Výkladem předmětného ustanovení se dále zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011, kde uvádí, že „zákaz vyjádřený v § 44 odst. 9 ZVZ (§ 44 odst. 11 zákona, ve znění pozdějších předpisů, pozn. Úřadu) je pravidlem bránícím používání skrytých nástrojů a prostředků diskriminace dodavatelů. Jednou ze součástí samotného účelu ZVZ je snaha o umožnění co nejširší skutečné soutěže v boji o získání veřejné zakázky, což se promítá kodifikací zásad, jež zadávací řízení musí respektovat a jež jsou podávány v § 6 ZVZ“. V citovaném rozsudku soud dále uvádí, že „zadavatel by se tak, pokud je to objektivně možné a pokud to nezpůsobuje nejednoznačnost zadávacích podmínek, měl vyvarovat odkazů na konkrétní obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení a specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu za příznačné“. I přesto, že se uvedený rozsudek vztahuje k předchozí právní úpravě, lze jeho závěry bez dalšího aplikovat i v současné době, neboť z věcného hlediska nedoznalo ustanovení § 44 odst. 9, resp. § 44 odst. 11 zákona, vyjma případu veřejných zakázek na stavební práce, které však nejsou předmětem plnění šetřené veřejné zakázky, žádných podstatných změn.

53.         K uvedené věci se rovněž vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci C-359/93 Komise Evropských společenství proti Nizozemskému království ze dne 24. 1. 1995 (tzv. případ UNIX – CASE), kdy holandská vláda požadovala software pro předpověď UNIX, čímž podle SDEU diskriminovala ostatní dodavatele, jejichž software pracoval na stejném nebo obdobném principu. SDEU v tomto případě rozhodl, že holandská vláda mohla pouze požadovat software „pracující“ pod UNIXem, čili kompatibilní software, nikoli přímo software stejné značky.

54.         Pokud Úřad vychází ze zásady transparentnosti zadávacího řízení uvedené v § 6 odst. 1 zákona, resp. s ohledem na možnost případného přezkumu úkonů zadavatele, Úřad konstatuje, že specifikaci předmětu veřejné zakázky postupy uvedenými pod písmeny a) a b) bodu 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí musí být zadavatel také schopen (nejlépe v dokumentaci o veřejné zakázce) odůvodnit a doložit.

55.         V šetřeném případě zadavatel v části B a části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace použil ke specifikaci předmětu veřejné zakázky odkazy na konkrétní obchodní názvy popsané v bodech 7. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad konstatuje, že z názvu optimálních sestav zadavatelem pojmenovaných jako „HP EliteDesk 800 SFF (i5-4570, 1× 4GB DDR3-1600, 500GB 7200rpm, DVD±RW, vPro, USB keyb CZ + laser mouse, Windows 8 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite)“, „Flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro“, „HP ProBook 650 (lntel Core i5 4210M, LED 1366x768, 4GB DDR3L, Intel HD Graphics 4600, HDD 500GB 7200 otáček, DVD, WiFi, Bluetooth, webkamera, DisplayPort, USB 3.0, dokovatelný, Windows 8 Pro 64 CZ, 3y NBD OnSite)“, „HP ZBook 14 (Intel Core i5 4300U, 14" LED 1600x900, RAM 4GB DDR3L, AMD FirePro M4100 1GB, HDD 500GB 7200 otáček, WiFi a,b,g,n, Bluetooth 4.0, webkamera, DisplayPort, USB 3.0, dokovatelný, Windows 8 Pro 64 CZ, 3y NBD OnSite)“, „HP EliteBook 850 (Intel Core i5 4210U, 15.6" LED 1920x1080 matný, RAM 4GB DDR3L, Intel HD Graphics 4400, HDD 500GB 7200 otáček, WiFi a,b,g,n, Bluetooth 4.0, webkamera, DisplayPort, USB 3.0, dokovatelný, Windows 8 Pro 64 CZ, 3y NBD OnSite)“, „HP Z23i“, „HP LaserJet M201dw“, „HP LaserJet Pro M401d“, „HP LaserJet Pro M451dn“, „HP M225dn“ a „HP LaserJet Pro M276n“, jakož i z údajů volně dostupných na internetu, vyplývá, že se jedná o produkty, jejichž výrobcem je osoba Hewlett – Packard. U produktů označených zadavatelem jako optimální sestava „Z440 Workstation (Xeon E5-1620v3, 32GB DDR3-1866, HDD 1000GB 7200rpm, NVIDIA Quadro K2200, DVD±RW, vPro, USB keyb CZ CCID SmartCard + laser mouse, Windows 8.1 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite)“ a „Z230 Workstation (Xeon E3-1245v3, 16GB DDR3-1866, HDD 1000GB 7200rpm,  DVD±RW, vPro, USB keyb CZ CCID SmartCard + laser mouse, Windows 8.1 Pro 64 CZ, 5y NBD OnSite)“ Úřad na základě vlastní činnosti zjistil, že se jedná rovněž o obchodní název produktů, jejichž výrobcem je osoba Hewlet – Packard (viz oficiální webové stránky této osoby nacházející se na adrese http://www8.hp.com). Z výše specifikovaných optimálních sestav je rovněž zřejmé, že produkty zadavatelem označené jako „i5-4570“, „vPro“, „Xeon E5-1620v3“, „Intel Core i5 4210M“, „Intel HD Graphics 4600“, „Intel Core i5 4300U“, „Intel Core i5 4210U“ a „Intel HD Graphics 4400“ jsou produkty osoby Intel (viz oficiální internetové stránky této osoby www.intel.com), produkt zadavatelem označený jako „NVIDIA Quadro K2200“ je produktem osoby NVIDIA (viz oficiální internetové stránky uvedené osoby www.nvidia.com) a produkt zadavatelem označený jako „AMD FirePro M4100 1GB“ je produktem osoby AMD (viz oficiální internetové stránky zmíněné osoby www.amd.com). V případě optimálních sestav zadavatelem pojmenovaných jako „Oki B401d“, „OKI B412dn“, „Oki C321dn“, „OKI MB451dn“ a „OKI MC342dn“ je ze zadavatelem uvedeného označení zřejmé, že jde o produkty osoby Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., přičemž z internetových stránek této osoby (http://czech.oki.com) vyplývá, že mezi její produkty mimo jiné patří černobílá tiskárna B401d a B412dn, barevná tiskárna C321dn a multifunkční zařízení MB451dn a MC342dn. Optimální sestavy zadavatelem označené jako „Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black“, „Lenovo S660 Titan“, „Lenovo A328 Black“ jsou produkty osoby Lenovo, což lze ověřit na internetových stránkách této osoby (http://www.lenovo.com). Z internetových stránek osoby EPSON (http://www.epson.cz) vyplývá, že pod obchodním označením „EB-1940W“ (zadavatelem uvedená optimální sestava) tato osoba nabízí výkonný projektor 3LCD. V případě optimální sestavy označené zadavatelem jako „Optoma GT1080“ se jedná o projektor osoby Optoma, jehož obchodní název je GT1080 (viz internetové stránky této osoby http://www.optoma.cz). S ohledem na výše uvedené tak vyplývá, že požadavky zadavatele uvedené v části B a části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace obsahovaly označení jednotlivých zařízení výpočetní a komunikační techniky vyráběných osobami Hewlett – Packard, Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., Lenovo, Intel, NVIDIA, AMD, Epson a Optoma.

56.         Z přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace dále vyplývá, že zadavatel každou z položek zmíněných v bodech 7. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí současně definoval vymezením jejich minimálních technických parametrů zahrnujících mimo jiné např. způsob jejich provedení, požadavky na minimální výkon, kapacitu paměti, specifické požadavky na grafickou, zvukovou či síťovou kartu, dále požadavky na související příslušenství, operační systém, případně funkční specifikaci či minimální dobu a podmínky záruky.

57.         Z uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě použití obchodních názvů u zadavatelem poptávaných zařízení výpočetní a komunikační techniky skrze definování optimálních sestav (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nebylo předmětem veřejné zakázky relevantně odůvodněno. V zadávací dokumentaci je požadavek na tato zařízení stanoven bez dalšího vysvětlení (upřesnění), proč právě tato konkrétní zařízení zadavatel požaduje. Nelze proto než konstatovat, že zadavatel jednal při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 44 odst. 11 zákona, když v zadávacích podmínkách veřejné zakázky definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

58.         Úřad uvádí, že z postupu zadavatele, kdy definoval minimální úrovně technických parametrů jednotlivých poptávaných položek, jednoznačně vyplývá, že zadavatelem požadované zboží v rámci části B veřejné zakázky a části C veřejné zakázky bylo možné zcela dostatečně specifikovat pouze prostřednictvím uvedení minimálních parametrů, jež zadavatel vymezil ke každému z výše uvedených produktů. Na základě toho lze konstatovat, že uvedení optimální sestavy ke každému z těchto produktů bylo již nad rámec povinností zadavatele pro náležitou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel uvedeným postupem naopak porušil jednu ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, kterou je zásada zákazu diskriminace zakotvená v § 6 odst. 1 zákona. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že zadavatel připustil dodání jiného ekvivalentního zboží, než zboží označeného jako „optimální sestava“, neboť již samotné uvedení těchto optimálních sestav v zadávacích podmínkách mohlo ovlivnit sestavení jednotlivých nabídek ze strany dodavatelů či dokonce některé dodavatele nedisponující zmíněným zbožím mohlo odradit od podání nabídky, což mohlo mít v konečném důsledku vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

59.         Z právě uvedeného lze dovodit, že za situace, kdy je zadavatel schopen specifikovat předmět veřejné zakázky prostřednictvím technických podmínek, pak nesmí v zadávacích podmínkách použít odkaz na konkrétní obchodní název. Současně je možno konstatovat, že pokud je zadavatel schopen specifikovat předmět plnění veřejné zakázky pouze pomocí technických podmínek, přičemž však toto neučiní a v zadávacích podmínkách uvede dále odkazy na konkrétní obchodní název, tzn. na konkrétního výrobce dodávek, které považuje za optimální, pak je zcela irelevantní, že umožní použít pro plnění veřejné zakázky i jiné, kvalitativně a technicky obdobné řešení. Porušení zákona (§ 44 odst. 11) se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, zadavatel jej nespecifikoval pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu § 45 a § 46 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně odkázal na konkrétní obchodní název (konkrétního výrobce).

60.         Lze tedy shrnout, že primárně má být zadavatelem aplikován postup spočívající ve specifikaci technických požadavků na poptávané plnění, pakliže tento způsob je z objektivních důvodů stojících vně zadavatele nemožný, resp. poptávané plnění není možno na základě takového popisu přesně a srozumitelně specifikovat, je zadavateli za předpokladu, že připustí rovněž použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení, umožněno použít pro specifikaci předmětu plnění odkazem na obchodní název konkrétního výrobce. To, že tento postup zadavatele (užití odkazu na konkrétní obchodní název s připuštěním použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení) zákon aprobuje až v případě, kdy není možno postupovat dle zákonem požadovaného postupu (technická specifikace poptávaného plnění), je legislativně vyjádřeno slovy „takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný.“

61.         Úřad uvádí, že v šetřeném případě nedospěl k závěru, že by specifikace poptávaných zařízení výpočetní a komunikační techniky, blíže vymezených v bodech 7. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí, byla objektivně odůvodněna nutností odkazu na obchodní názvy výrobků. Jinak řečeno, Úřad neshledává příčinu (překážku), která by zadavateli znemožňovala předmětná zařízení specifikovat pomocí technických podmínek podle shora citovaných ustanovení zákona.

62.         Úřad má za to, že zadavateli nic nebránilo v tom, aby v zadávacích podmínkách ponechal pouze podrobnou formulaci, jaké parametry mají poptávaná zařízení splňovat, aniž by musel nutně přímo odkázat na obchodní názvy výrobků. Zadavatel, jak vyplývá i z jeho postupu, mohl specifikovat jím poptávané zboží pouze prostřednictvím jím vymezených minimálních parametrů uvedených u jednotlivých položek části B a části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace.

63.         Jestliže tedy bylo postaveno najisto, že požadavky na předmětná zařízení výpočetní a komunikační techniky bylo možné specifikovat prostřednictvím technických podmínek podle § 45 a § 46 zákona, pak, s odkazem na výše řečené, nelze aplikovat výjimku, jež zadavateli dovoluje v zadávacích podmínkách uvést odkaz na určitou obchodní firmu či obchodní název. Vzhledem k právě řečenému proto fakt, že zadavatel zadávací dokumentaci připustil použít pro plnění veřejné zakázky i jiné, kvalitativně a technicky obdobné řešení, nemůže jeho nezákonný postup při zadávání šetřené veřejné zakázky nijak zhojit.

64.         Úřad dodává, že ze stejného důvodu nelze přihlédnout rovněž k argumentu zadavatele, že sestavy informační techniky se v běžném obchodním styku nazývají jako optimální, neboť takto skrze odkazy na obchodní názvy definované optimální sestavy zadavatel nesměl s ohledem na možnost specifikace předmětu plnění prostřednictvím technických podmínek podle § 45 a § 46 zákona vůbec uvést.

65.         K argumentaci zadavatele, že dodavatelé na dané pochybení zadavatele nezareagovali dodatečnými dotazy ani námitkami, Úřad uvádí, že písemná žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám dle § 49 odst. 1 zákona, resp. podání námitek dle § 110 odst. 1 zákona je možností, nikoliv povinností dodavatelů, přičemž rozhodně nelze nalézt přímý vztah mezi podáváním dotazů či námitek a zákonností postupu zadavatele. V tomto ohledu tedy nelze považovat tuto námitku zadavatele za relevantní.

66.         Pokud jde o argument zadavatele, jehož obsahem je tvrzení, že jako výzkumná instituce potřebuje mít zajištěnou kompatibilitu poptávaných zařízení s řešeními, která v rámci svého výzkumu zadavatel provozuje a musí často běžet v celodenních cyklech, pak Úřad nejprve sděluje, že v tomto argumentu v zásadě zadavatel popírá svá předchozí tvrzení, kdy se brání tím, že by vlastně připustil jakákoliv řešení a k jím uvedeným konkrétním výrobkům vůbec nemuselo být přihlíženo. Nyní však argumentuje, že v zásadě potřebuje konkrétní výrobek, aby zajistil kompatibilitu. I toto zákon o veřejných zakázkách umožňuje, ale logicky tomu musí předcházet řádné odůvodnění ze strany zadavatele, proč a z jakých důvodů konkrétní výrobek požaduje. V šetřeném případě nelze s ohledem na znění zadávacích podmínek uplatnit výjimku obecného zákazu zakotveného v ustanovení § 44 odst. 11 zákona. Je nesporné, že k tomu, aby mohla být tato výjimka uplatněna, musí zadavatel svůj požadavek na dodávku zboží od konkrétního výrobce řádně zdůvodnit, což nenastalo. Předmětnou výjimku lze uplatnit pouze ve zvláště odůvodněných případech, kdy je prokázáno (postaveno najisto), že není objektivně možné jiné řešení. Úřad je přesvědčen, že kompatibilitu jím poptávaného předmětu plnění s řešeními, která v rámci svého výzkumu zadavatel provozuje, bylo reálné zajistit stanovenými parametry jednotlivých zařízení výpočetní a komunikační techniky zadavatelem v zadávacích podmínkách, aniž by odkázal na konkrétní obchodní názvy produktů jednotlivých společností. V tomto ohledu je taktéž nutno vnímat argumentaci zadavatele za vnitřně rozpornou, jelikož pokud jím stanovené optimální sestavy byly pouze jakýmsi pomocným vodítkem při koncipování nabídky, jak zadavatel tvrdí na jedné straně, nemohly současně plnit funkci zajištění nezbytné kompatibility, jak zadavatel taktéž argumentuje, jelikož uchazeči by tedy s ohledem na výše uvedené nemuseli nabídnout takto zadavatelem určené sestavy. Úřad v návaznosti na uvedené odkazuje na samotné vyjádření zadavatele ze dne 18. 5. 2016, v němž zadavatel uvedl, že „zároveň byla daná optimální sestava uvedena mimo klíčovou část tabulky, kterou v rámci hodnocení i nabídek samotných byly minimální parametry požadovaného plnění. Klíčové pro sestavení nabízeného plnění jsou ze zcela základní logiky jazyka českého minimální parametry požadovaného plnění, …“. Z vyjádření zadavatele tak lze dovodit, že jím stanovené minimální parametry požadovaného plnění byly pro podání relevantních nabídek plně dostačující.

67.         V kontextu výše uvedeného je jednoznačné, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 zákona, když v zadávacích podmínkách části B veřejné zakázky a části C veřejné zakázky použil ke specifikaci předmětu těchto částí veřejné zakázky odkazy na obchodní názvy tím, že v části B a v části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

68.         V návaznosti na takto učiněný závěr se Úřad dále zabýval otázkou, zda došlo k naplnění celé skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zda výše uvedené pochybení zadavatele mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

69.         Úřad konstatuje, že v důsledku výše specifikovaného pochybení zadavatele, tedy specifikováním předmětu plnění části B a části C veřejné zakázky prostřednictvím definování optimálních sestav skrze obchodní názvy jednotlivých zařízení výpočetní a komunikační techniky, došlo k určitému zvýhodnění těchto výrobků, jelikož dodavatelé tak obdrželi od zadavatele informaci, které konkrétní produkty považuje za nejvhodnější, což současně zapříčinilo zvýhodnění dodavatelů, kteří mohou tyto produkty, ať už z jakéhokoliv důvodu, nabízet za výhodnějších podmínek, čímž se zadavatel současně dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dodavatelů podle § 6 odst. 1 zákona.

70.         Zásady stanovené v § 6 odst. 1 zákona je přitom zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, tj. při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky, přičemž k zásadě zákazu diskriminace Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 uvedl, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“.  

71.         Dosažení tohoto cíle je způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

72.         Úřad podotýká, že byť Nejvyšší správní soud dospěl k výše uvedenému závěru v souvislosti se stanovováním kvalifikačních předpokladů, je obecně aplikovatelný na všechny postupy zadavatelů v zadávacím řízení.

73.         V šetřeném případě se naplnění znaku skutkové podstaty správního deliktu spočívajícího v existenci potencionality vlivu na výběr nejvhodnější nabídky projevilo právě skrze skrytě diskriminační jednání zadavatele. Postup zadavatele, kdy tento při stanovení předmětu plnění spolu s odkazem na optimální sestavy definované skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků uvedl v zadávací dokumentaci rovněž podrobný popis minimálních technických parametrů jím požadovaného plnění, sice může budit dojem, že zadavatel postupuje vůči všem dodavatelům shodně, když všichni dodavatelé měli možnost dodat jakékoli zařízení odpovídající jemu stanoveným minimálním technickým parametrům, avšak diskriminováni byli ti dodavatelé, kteří mohli v šetřeném případě zadavateli nabídnout jiné vhodné a ekonomicky výhodnější zařízení splňující zadavatelem stanovené minimální technické požadavky, kteří však vedeni snahou vyhovět požadavkům zadavatele nabídli zařízení odpovídající zadavatelem definovaným optimálním sestavám, resp. nelze vyloučit, že někteří dodavatelé mohli v tomto případě upustit od podání svých nabídek pro neschopnost nabídnout zadavateli jím požadované optimální sestavy. Ostatně i v tomto přesvědčení Úřad utvrdil zadavatel svým vyjádřením, kdy argumentoval, že uvedl požadavek na konkrétní výrobky, neboť musel zajistit jejich kompatibilitu. Z takového vyjádření je zřejmé, že cílem zadavatele bylo, aby obdržel nabídky s konkrétními sestavami, jež zadavatel označil konkrétními názvy, a to HP EliteDesk 800 SFF, i5-4570, vPro, flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro, Z440 Workstation, Xeon E5-1620v3, NVIDIA Quadro K2200, Z230 Workstation, Xeon E3-1245v3, HP ProBook 650, lntel Core i5 4210M, Intel HD Graphics 4600, HP ZBook 14, Intel Core i5 4300U, AMD FirePro M4100 1GB, HP EliteBook 850, Intel Core i5 4210U, Intel HD Graphics 4400, HP Z23i, Oki B401d, OKI B412dn, HP LaserJet M201dw, HP LaserJet Pro M401d, Oki C321dn, HP LaserJet Pro M451dn, OKI MB451dn, HP M225dn, OKI MC342dn, HP LaserJet Pro M276n, Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black, Lenovo S660 Titan, Lenovo A328 Black, EPSON EB-1940W a Optoma GT1080, které platí za příznačné pro výrobky osob Hewlett – Packard, Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., Lenovo, Intel, NVIDIA, AMD, Epson a Optoma.

74.         V souvislosti s výše uvedeným odkazuje Úřad na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011, ve kterém je uvedeno, že „(…)vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že pokud by v zadávací dokumentaci žádné odkazy použity nebyly, některý z uchazečů by ve své nabídce navrhl řešení s pomocí jiných, resp. levnějších výrobků než těch, na které žalobce v zadávací dokumentaci uvedl odkaz, nelze rovněž vyloučit, že by takto zpracovaná nabídka mohla obsahovat pro zadavatele výhodnější cenu, než jaké vyplynuly z nabídek zpracovaných v předmětné části předmětu plnění pouze v omezeném spektru z celkové nabídky všech materiálů a dodávek, které poskytuje trh…Argumentaci možnými důsledky použití konkrétních odkazů, jeli vystavěna na racionálním základě plynoucím ze skutkových zjištění, jako je tomu v dané věci, nelze považovat za pouhou spekulaci žalovaného, nýbrž o smysluplný popis logických dopadů na průběh soutěže o získání veřejné zakázky, které použití konkrétních odkaz mohlo vyvolat. Tato úvaha má přitom místa jak při dovození závěru, zda postup žalobce mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky či nikoli (tedy zda se žalobce dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ či nikoli)…jestliže existují jiná technicky a kvalitativně srovnatelná řešení, než na která žalobce konkrétně odkázal, která mohou být i levnějšími, pak znevýhodněni jsou ti uchazeči (dodavatelé), kteří by srovnatelnou alternativu byli schopni nabídnout, avšak vedeni snahou vyhovět žalobcovým požadavkům postupovali podle položkového návodu, jak plynul ze zadávací dokumentace, výkazu výměr, oproti těm, kteří bez takového návodu podávali nabídku podle své vlastní úvahy, vedeni pouze technickými specifikacemi.“.

75.         Uvedené diskriminační jednání zadavatele tak mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel v zadávacích podmínkách nedefinoval předmět plnění i s vymezením optimálních sestav prostřednictvím uvedení obchodních názvů konkrétních zařízení výpočetní a komunikační techniky, ale specifikoval by předmět plnění veřejné zakázky pouze pomocí např. technických podmínek, funkčních požadavků, výkonu, apod., mohl obdržet nabídku, která by obsahovala srovnatelné a pro zadavatele ekonomicky výhodnější plnění, než tomu bylo u nabídky podané vybraným uchazečem. Dodavatelé by totiž v takovém případě nebyli nijak ovlivněni k nabízení konkrétních zadavatelem specifikovaných výrobků, ale mohli by dle svého uvážení nabídnout jiné, pro zadavatele ekonomicky výhodnější řešení, a to např. i z toho důvodu, že mají sjednané výhodnější kupní ceny s jinými výrobci, než s těmi, na jejichž výrobky zadavatel výslovně odkázal v zadávacích podmínkách.

76.         Úřad konstatuje, že pro naplnění výše uvedených diskriminačních znaků přitom není rozhodující, zda zadavatel omezil předmět plnění pouze na konkrétní zařízení výpočetní a komunikační techniky, přičemž Úřad tuto skutečnost v šetřeném případě ani netvrdí, nýbrž zcela postačuje, že zadavatel „pouze“ zmínil obchodní názvy konkrétních výrobků v souvislosti s optimální sestavou (ač jen ve formě doporučení) v zadávacích podmínkách. Propojení konkrétních výrobků s jejich uvedením jako optimálních sestav zadavatelem totiž musí nutně dodavatele vést k závěru, že jiné výrobky, které by sice odpovídaly zadavatelem nastaveným technickým parametrům, avšak neshodovaly by se se zadavatelem definovanou optimální sestavou, bude zadavatel považovat za méně vhodné a potenciálně možná i za neodpovídající zadávacím podmínkám. Přičemž obava dodavatelů, že by jejich nabídka nemusela obstát při následném posouzení nabídek, může vést k tomu, že zadavateli nabídnou právě s ohledem na tuto nejistotu plnění, které zadavatel označil jako optimální.

77.         Úřad sděluje, že si je vědom skutečnosti, že i konkrétní výrobky tvořící předmět veřejné zakázky je v praxi zásadně schopno dodat více dodavatelů. Je však třeba si uvědomit, že ačkoliv je tyto konkrétní výrobky schopno poskytnout vícero dodavatelů působících na relevantním trhu, stále se jedná, v případě, že zadavatel v zadávacích podmínkách uvede odkaz na tyto výrobky, resp. jejich výrobce, o zásah do „svobodné“ soutěže o konkrétní veřejnou zakázku. Daný závěr je možno zdůvodnit tím, že pokud zadavatel v zadávacích podmínkách uvede odkaz na konkrétní výrobek (výrobky), znevýhodňuje tím dodavatele, kteří mohli zadavateli nabídnout jiné vhodné a ekonomicky výhodnější zařízení splňující zadavatelem stanovené minimální technické požadavky, avšak vedeni snahou vyhovět požadavkům zadavatele mu nabídli zařízení odpovídající zadavatelem definovaným optimálním sestavám. Zadavatel tak uměle a v rozporu se zákonem bezdůvodně ovlivňuje množinu potenciálních dodavatelů o dodavatele, kteří by sice byli schopni zadavateli nabídnout kvalitativně adekvátní plnění, avšak neposkytují dodání zboží přímo od těch výrobců, na které zadavatel v zadávacích podmínkách odkázal.

78.         Uvedené závěry může potvrzovat skutečnost, že všichni uchazeči předložili ve svých nabídkách zcela totožné produkty, jaké zadavatel v příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace výslovně označil za optimální sestavy. Z uvedeného lze dovodit závěr, že uchazeči byli uvedenou formulací optimálních sestav zadavatelem při podání svých nabídek natolik ovlivněni, že žádný z nich zadavateli nenabídl odlišný produkt, než zadavatelem výslovně uvedený jako optimální sestava, z čehož je zřejmé, že toto pochybení zadavatele mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

79.         K potencialitě vlivu, jakožto znaku skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad uvádí, že jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 41/2010-72 ze dne 7. 10. 2011, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

80.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 zákona v zadávacích podmínkách části B a části C veřejné zakázky použil ke specifikaci předmětu těchto částí veřejné zakázky odkazy na obchodní názvy, když v části B přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, a to konkrétně HP EliteDesk 800 SFF, i5-4570, vPro, flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro, Z440 Workstation, Xeon E5-1620v3, NVIDIA Quadro K2200, Z230 Workstation, Xeon E3-1245v3, HP ProBook 650, lntel Core i5 4210M, Intel HD Graphics 4600, HP ZBook 14, Intel Core i5 4300U, AMD FirePro M4100 1GB, HP EliteBook 850, Intel Core i5 4210U, Intel HD Graphics 4400, HP Z23i, Oki B401d, OKI B412dn, HP LaserJet M201dw, HP LaserJet Pro M401d, Oki C321dn, HP LaserJet Pro M451dn, OKI MB451dn, HP M225dn, OKI MC342dn, HP LaserJet Pro M276n, Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black, Lenovo S660 Titan, Lenovo A328 Black, EPSON EB-1940W a Optoma GT1080, které platí za příznačné pro výrobky osob Hewlett – Packard, Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., Lenovo, Intel, NVIDIA, AMD, Epson a Optoma, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, čímž došlo ke zvýhodnění těchto výrobků, a zadavatel se tak dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dodavatelů stanovené v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 20. 4. 2015 uzavřel smlouvy na část B a část C předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce – výrok III. tohoto rozhodnutí

81.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

82.         V šetřeném případě zadavatel v rozporu s ustanovením § 44 odst. 11 zákona v zadávacích podmínkách části B a části C veřejné zakázky použil ke specifikaci předmětu těchto částí veřejné zakázky odkazy na obchodní názvy, když v části B a části C přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace definoval optimální sestavy skrze obchodní názvy jednotlivých výrobků, a to konkrétně HP EliteDesk 800 SFF, i5-4570, vPro, flexibilní tenký klient HP t520 s OS HP ThinPro, Z440 Workstation, Xeon E5-1620v3, NVIDIA Quadro K2200, Z230 Workstation, Xeon E3-1245v3, HP ProBook 650, lntel Core i5 4210M, Intel HD Graphics 4600, HP ZBook 14, Intel Core i5 4300U, AMD FirePro M4100 1GB, HP EliteBook 850, Intel Core i5 4210U, Intel HD Graphics 4400, HP Z23i, Oki B401d, OKI B412dn, HP LaserJet M201dw, HP LaserJet Pro M401d, Oki C321dn, HP LaserJet Pro M451dn, OKI MB451dn, HP M225dn, OKI MC342dn, HP LaserJet Pro M276n, Lenovo IdeaTab S8-50 LTE Ebony Black, Lenovo S660 Titan, Lenovo A328 Black, EPSON EB-1940W a Optoma GT1080, které platí za příznačné pro výrobky osob Hewlett – Packard, Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o., Lenovo, Intel, NVIDIA, AMD, Epson a Optoma, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, čímž došlo ke zvýhodnění těchto výrobků, a zadavatel se tak dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dodavatelů stanovené v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 20. 4. 2015 uzavřel smlouvu na část B a část C předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

83.         Vzhledem k výše uvedenému tak došlo k naplnění skutkové podstaty správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

84.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

85.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správních deliktů dozvěděl z podkladů doručených Úřadu dne 7. 4. 2016 stěžovatelem v rámci podaného podnětu k přezkoumání postupu zadavatele ve veřejné zakázce. Ke spáchání správních deliktů došlo uzavřením smluv s vybraným uchazečem dne 20. 4. 2015. Správní řízení bylo zahájeno dne 5. 5. 2016. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tyto správní delikty nezanikla.

86.         K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

87.         Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

88.         V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

89.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) citovaného ustanovení zákona.

90.         V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

91.         Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě byla dne 20. 4. 2015 uzavřena rámcová smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž v čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. 1 této smlouvy jsou stanoveny ceny za předmětné plnění části B a části C veřejné zakázky ve výši 323 511,63 Kč vč. DPH a 46 939,05 Kč vč. DPH pouze orientačně jako součet jednotkových cen jednotlivých položek těchto částí veřejné zakázky a je tak zřejmé, že reálná cena předmětu plnění části B a části C veřejné zakázky se bude lišit od těchto orientačních cen s ohledem na zadavatelem požadovaný rozsah plnění na základě jeho objednávek, a nelze tak zjistit skutečnou cenu části B a části C veřejné zakázky, může Úřad za spáchané správní delikty uložit pokutu do 20 000 000,- Kč, jelikož celkovou cenu těchto částí veřejné zakázky nelze zjistit.

92.         Vzhledem k tomu, že se jedná o stejné správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

93.         Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

94.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

95.         Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

96.         Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že k porušení zákona zadavatelem došlo již při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, tj. při samotné tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení, což mohlo ve svém důsledku vést ke značnému ovlivnění okruhu uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku, a tedy i k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel mohl obdržet nabídky rovněž od dalších dodavatelů, kteří by mu byli schopni nabídnout jiné adekvátní řešení než jím uvedené „optimální sestavy“, a kteří se v důsledku zadavatelem nastavených požadavků v příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace rozhodli svoji nabídku nepodat. Zadavatel tudíž v důsledku jeho nezákonného jednání nezajistil dostatečné nediskriminační prostředí, které má být zárukou co nejhospodárnějšího vynakládání veřejných finančních prostředků.

97.         Co se týče závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že zadavatel svým jednáním narušil soutěžní prostředí a nedodržel zásadu zákazu diskriminace, což patří mezi zásadní porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem dosažení hospodárného vynakládání veřejných prostředků, přičemž v daném případě tak nelze vyloučit, že postupem zadavatele mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Následkem postupu zadavatele taktéž mohlo být negativně ovlivněno konkurenční prostředí v daném tržním odvětví.

98.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

99.         Jako polehčující okolnost při stanovení výše sankce Úřad shledal skutečnost, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek v části B i v části C veřejné zakázky 3 nabídky, na základě čehož lze usuzovat, že v šetřeném případě byla zachována alespoň minimální míra soutěže.

100.     Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama předpokládaná hodnota veřejné zakázky (zde 3 000 000,- Kč). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, při jejímž zadávání se zadavatel správního deliktu dopustil.

101.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

102.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

103.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 40 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

104.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele o hospodaření zadavatele za rok 2014 dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na  adrese http://www.lfp.cuni.cz/download/soubor/4566-vyrocni-zprava-o-hospodareni-2014.html vyplývá, že zadavatel dosáhl za rok 2014 výnosů v celkové výši 402 101 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

105.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

106.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží:

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy