číslo jednací: S0160/2016/VZ-19564/2016/523/ASo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 3. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – město Šternberk, IČO 00299529, se sídlem Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk,
• navrhovatel – JANTA s.r.o., IČO 62361929, se sídlem Šámalova 2904/21, 615 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 3. 2016 JUDr. Petrem Konečným, advokátem, ev. č. ČAK 10329, se sídlem Michelská 1240/72, 141 00 Praha 4,
• vybraný uchazeč – ARKS Plus s.r.o., IČO 26822334, se sídlem Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění služeb v oblasti kultury pro město Šternberk na období 2016 – 2020“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2015 pod ev. č. 518092 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 174-316774,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – město Šternberk, IČO 00299529, se sídlem Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zajištění služeb v oblasti kultury pro město Šternberk na období 2016 – 2020“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2015 pod ev. č. 518092 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 174-316774, postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016, případně z protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne, jehož přílohou č. 1 jsou tabulky obsahující slovní a bodové hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, bylo možné určit, z jakého konkrétního důvodu byl uchazečům v rámci jednotlivých subkritérií („Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ a „Plán spolupráce se subjekty na území města Šternberk a zapojení neziskového sektoru vč. škol na území města Šternberk“) dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“ přidělen příslušný počet bodů, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska hodnocení předmětných subkritérií lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého konkrétního důvodu, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným a  netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Šternberk, IČO 00299529, se sídlem Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk  – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele provedené v souvislosti s hodnocením nabídek uchazečů o veřejnou zakázku „Zajištění služeb v oblasti kultury pro město Šternberk na období 2016 – 2020“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2015 pod ev. č. 518092 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 174-316774, které byly zdokumentovány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 a v protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne, jehož přílohou č. 1 jsou tabulky obsahující slovní a bodové hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 2. 2016.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – město Šternberk, IČO 00299529, se sídlem Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – město Šternberk, IČO 00299529, se sídlem Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 3. 9. 2015 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění služeb v oblasti kultury pro město Šternberk na období 2016 – 2020“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2015 pod ev. č. 518092 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 174-316774 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel se při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nechal zastoupit společností APC Consulting s.r.o., IČO 26872056, se sídlem Příční 861/4, 750 02 Přerov.

2.             V bodě 3. zadávací dokumentace, zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištění kulturně společenské činnosti v níže uvedeném rozsahu“. Dále zadavatel podrobně specifikuje činnosti, které tvoří předmět plnění veřejné zakázky, přičemž tyto činnosti jsou rozděleny do dvou částí (nejedná se o rozdělení veřejné zakázky ve smyslu § 98 zákona). V části A „celoroční kulturní kalendář“ zadavatel požaduje zajištění, resp. uspořádání

§    minimálně pěti divadelních představení profesionálních souborů,

§    minimálně dvou „talk show“, „one man show“, besedy/přednášky (cestovatelské, zájmové atp.),

§    minimálně čtyř dětských představení (činoherní pohádka, dětský koncert, dětský zábavný pořad),

§    minimálně dvou estrádních představení nebo obdobných představení pro seniory,

§    minimálně tří koncertů – folk, rock, pop, klasika,

§    minimálně čtyř koncertů nebo představení místních šternberských škol a školských zařízení a neziskových organizací (např. koncert, vystoupení souboru, prezentace školy, besídka, akademie, atp.).

V části B „open air program kulturního léta“ zadavatel požaduje zajištění, resp. uspořádání

§    zahajovacího koncertu,

§    minimálně tří divadelních představení,

§    minimálně dvou hudebních představení, koncertů,

§    minimálně jedné akce pro rodiče s dětmi.

3.             V bodě 4.1. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že termín přepokládaného zahájení plnění veřejné zakázky je 1. 1. 2016 a termín přepokládaného ukončení plnění veřejné zakázky je 31. 12. 2020. Předpokládaná hodnota byla stanovena ve výši 10 000 000 Kč bez DPH s tím, že maximální výše roční odměny činí 2 000 000 Kč bez DPH.

4.             Jako základní hodnotící kritérium pro hodnocení nabídek uvedl zadavatel v bodě 6.2. zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky z hlediska těchto dílčích hodnotících kritérií: 1. Celková nabídková cena bez DPH (váha 70%), 2. Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020 (váha 30%), přičemž toto kritérium bylo dále rozděleno na subkritérium 2.1. Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí (80 % váhy kritéria č. 2) a 2.2. Plán spolupráce se subjekty na území města Šternberk a zapojení neziskového sektoru vč. škol na území města Šternberk (20 % váhy kritéria č. 2).

5.             Zadavatel dále v bodě 6.2. zadávací dokumentace uvedl, že „[d]ílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější minimální hodnota se hodnotí tak, že nejnižší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. Dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější maximální hodnota se hodnotí tak, že nejvyšší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty hodnocené nabídky k hodnotě nejvýhodnější nabídky. Počty získaných bodů se následně přepočítávají dle váhy jednotlivých kritérií (počet bodů násoben váhou kritéria). V kritériu č. 1 bude zadavatel posuzovat celkovou nabídkovou cenu. Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou… V kritériu č. 2 bude zadavatel posuzovat navrhovaný Strategický plán činností na období 2016-2020, který bude součástí nabídky.“.

6.             Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 9. 12. 2015 vyplývá, že byly podány celkem 2 nabídky, přičemž žádná z nabídek nebyla v této fázi zadávacího řízení vyřazena. Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vyplývá, že jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče ARKS Plus s.r.o., IČO 26822334, se sídlem Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný uchazeč“) s celkovým počtem 97,10 bodů a nabídkovou cenou 8 450 000 Kč bez DPH a na druhém místě se umístila nabídka uchazeče JANTA s.r.o., IČO 62361929, se sídlem Šámalova 2904/21, 615 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 3. 2016 JUDr. Petrem Konečným, advokátem, ev. č. ČAK 10329, se sídlem Michelská 1240/72, 141 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) s celkovým počtem 93,98 bodů a nabídkovou cenou 8 100 000 Kč bez DPH.

7.             Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel dopisem ze dne 23. 2. 2016 námitky, které zadavatel obdržel dne 24. 2. 2016 a kterým po přezkoumání jejich obsahu nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 14. 3. 2016na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle § 114 odst. 1 písm. d) zákona.

9.             Navrhovatel brojí proti netransparentnímu postupu zadavatele při hodnocení nabídek a následném výběru nejvhodnější nabídky. Za netransparentní považuje navrhovatel hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, tj. kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020.

10.         Navrhovatel následně podrobně rozebírá zadavatelem učiněné hodnocení nabídek obsažené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016, a to v rámci subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ a „Plán spolupráce se subjekty na území města Šternberk a zapojení neziskového sektoru vč. škol na území města Šternberk“ (dále v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí jen jako „plán spolupráce“).

11.         K hodnocení nabídky vybraného uchazeče odkázal navrhovatel na následující rozpory a pochybení. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 v rámci subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ byly nabídce vybraného uchazeče přiřazeny kladné body např. za „lépe zpracovaný plán propagace i podrobně rozepsáno kde a množství, lépe zpracovaný plán kulturních akcí, marketingový a reklamní plán obsahuje dostačující spektrum médií a dostačující počet reklamních akcí“. K tomu navrhovatel uvádí, že není vůbec zřejmé, jak a na základě čeho byly body přidělovány a rovněž není zřejmé, co mělo či nemělo být dostatečným počtem akcí. Mezi další kladně hodnocené atributy nabídky vybraného uchazeče v tomtéž bodě patří skutečnost, že „v nabídce je zmíněno, že do samotné organizace budou zapojeny další instituce (kulturní komise, hrad kino, Expozice času)“. Navrhovatel k tomu uvádí, že nabídka byla zvýhodněna, neboť tato skutečnost je předmětem hodnocení v rámci subkritéria „plán spolupráce “. Dále je v tomtéž bodě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek mimo jiné uvedeno, že „spektrum médií a informačních kanálů je velmi široké a zahrnuje až 16 rozmanitých médií (včetně nových Citylight, dopravní prostředky, digitální obrazovky, mobilní kampaň, firemní kampaně)“. Navrhovatel považuje uskutečnění firemních kampaní za sporné, neboť předmětem veřejné zakázky je zajištění kulturních služeb pro město a „nikoli obcházení místních firem“. Navrhovatel poukazuje na rozporná hodnocení nabídky vybraného uchazeče, kdy zpráva o posouzení a hodnocení nabídek uvádí v rámci bodů, jež byly kladně hodnoceny, to, že nabídka vybraného uchazeče pokrývá téměř všechny kategorie diváků a zároveň v bodech záporných je nabídce vybraného uchazeče vytýkáno, že v ní chybí nabídka pro věkovou kategorii 25-35 let a náctileté. Navrhovatel dále uvádí, že ačkoli jeho nabídka obsahuje obdobné návrhy akcí, propagace apod., neobdržel navrhovatel za tyto své návrhy na rozdíl od vybraného uchazeče žádné kladné hodnocení. V závěru tohoto bodu zadavatel zpochybňuje hodnocení zadavatele uvádějící, že „organizační struktura odpovídá spektru nabízených služeb“, přičemž navrhovatel namítá, že není zřejmé, o čem takové hodnocení vypovídá a zda se jedná o organizační strukturu uchazeče či jinou s tím, že požadavek na strukturu není nikde popsán. Dále navrhovatel uvádí, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek v rámci subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ byly nabídce vybraného uchazeče vytčeny nedostatky např. za chybějící širší nabídku pro náctileté, dále je zde uvedeno, že u některých akcí je obtížnější hodnotit jejich úspěšnost, dále jsou v nabídce rezervy pro náročnější diváky či chybí nabídka pro věkovou kategorii 25‑35 let a dětské pořady jsou jen pro nejmenší. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že není zřejmé, v jakém rozsahu je nabídka v těchto bodech nedostatečná.

12.         K hodnocení své nabídky odkázal navrhovatel na následující rozpory a pochybení. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 v rámci subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ bylo v nabídce navrhovatele kladně hodnoceno, že „akce jsou převážně divácky zajímavé, avšak u některých je s ohledem na jejich aktuálnost … obtížné hodnotit jejich atraktivnost, nabídka poměrně dostatečně odpovídá potřebám zajistit a zvyšovat dosavadní úroveň produkcí…, nabídka povětšinou odpovídá potřebám zadavatele“. Navrhovatel uvádí, že pakliže zadavatel měl seznam preferovaných interpretů, měl jej začlenit do zadávací dokumentace a nesnižovat pak bodové hodnocení nabídky navrhovatele. Navrhovatel poukazuje na chybějící bližší odůvodnění obratu „povětšinou odpovídá“ s tím, že není možné se k němu relevantně vyjádřit.

13.         V rámci hodnocení subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ byl nabídce navrhovatele vytčen „hůře zpracovaný systém propagace i plán kulturních akcí, hůře zpracovaný návrh kulturního léta“ s tím, že navrhovatel opětovně poukazuje na absenci jakéhokoli bližšího odůvodnění. Navrhovateli je vytýkáno i umístění některých kulturních akcí, přičemž navrhovatel zdůrazňuje, že ze zadávací dokumentace neplyne, že by zadavatel uvedl, která místa považuje za vhodná pro konkrétní produkce. Navrhovatel opět odkazuje na rozpor v hodnocení, kdy mezi výtkami figuruje chybějící nabídka pro náctileté, přičemž nabídka pro tuto skupinu je zadavatelem zmíněna i v rámci kladně hodnocených bodů. K drobným nedostatkům zmíněným ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, mezi něž zadavatel zahrnul chybějící programy vyšší divácké náročnosti zaměřené na střední věkovou kategorii v nabídce kulturního léta, navrhovatel uvádí, že zadavatel měl výslovně uvést svá kritéria, neboť v rámci tohoto bodu navrhovatel nabízí operu, kterou jednoznačně považuje za „program vyšší divácké náročnosti zaměřený na střední věkovou kategorii“.

14.         Dále se navrhovatel zabývá hodnocením subkritéria „plán spolupráce“. Navrhovatel s odkazem na kladné body udělené nabídce vybraného uchazeče uvádí, že např. systém slev je kladně hodnocen celkem třikrát, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek uvádí mezi klady „slevový systém dostatečný, systém slev je … odpovídající …, navrhovaný systém slev vyhovující“.  V hodnocení slevového systému navrhovatel spatřuje rozpor, když tento, ačkoli je třikrát uveden mezi kladně hodnocenými parametry, je zároveň uveden i mezi nedostatky, kdy je ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvedeno, že „slevy nejsou až tak velké“. Navrhovatel opět uvádí, že vybranému uchazeči byly přiděleny kladné body za téměř totožnou nabídku, přičemž navrhovatel žádné kladné hodnocení v téže části neobdržel.

15.         V rámci kladného hodnocení nabídky u subkritéria „plán spolupráce“ navrhovatel uvádí, že bodové hodnocení neodpovídá podané nabídce, když je jí vyčítáno, že zapojení neziskového sektoru je řešeno jen prostřednictvím škol, přestože toto tvrzení není pravdivé. V rámci nedostatků zadavatel hodnotil absenci sponzora, k čemuž navrhovatel uvádí, že taková povinnost v zadávací dokumentaci neexistovala. Mezi výtkami figuruje i „hůře zpracovaný systém slev“, přičemž navrhovateli není zřejmé, co si pod tímto pojem zadavatel představuje a jak jej hodnotil, a to obzvlášť za situace, kdy je systém slev zároveň uveden i mezi kladně hodnocenými body. Mezi výtkami je mimo jiné uvedeno, že „není zřejmé, zda se zavedení permanentky vztahuje i na koncerty“, přičemž navrhovatel uvádí, že v jeho nabídce je výslovně uvedeno, že se vztahuje na divadelní představení, a proto navrhovateli není jasné, jak se tato skutečnost vůbec mohla negativně projevit v hodnocení.

16.         Navrhovatel poté shrnuje, že hodnocení zadavatele není možné relevantně přezkoumat, neboť v něm absentují objektivní hodnotící kritéria, přičemž samotné odůvodnění je mnohdy rozporuplné, kdy nelze určit, jak byly přidělovány body a jaká kritéria byla hodnocena.

17.         Navrhovatel se domnívá, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, přičemž navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

18.         Dále navrhovatel zmiňuje další pochybení, kterého se měl zadavatel dopustit, když navrhovateli neumožnil nahlédnout do hodnotících tabulek, které jsou součástí protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016, a rovněž do nabídky vybraného uchazeče. Navrhovatel dále namítá, že dle bodu 9 zadávací dokumentace zadavatel vyloučil podávání nabídek elektronicky, což je dle názoru stěžovatele v rozporu s ustanovením § 69 odst. 5 ve spojení s § 149 zákona. Navrhovatel uvádí, že podal námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a to v právním zastoupení advokátem, přičemž rozhodnutí o námitkách bylo doručeno toliko stěžovateli a zadavatel ignoroval právní zastoupení. Dále navrhovatel konstatuje, že mu nebyla vrácena jistota, a to i přesto, že oznámení o výběru nejhodnější nabídky obdržel již dne 10. 2. 2016.

19.         Současně s podáním návrhu navrhovatel rovněž požádal o vydání předběžného opatření, jímž by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na plnění veřejné zakázky.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 14. 3. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

21.         Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0160/2016/VZ-10471/2016/523/MKv ze dne 15. 3. 2016. Vyjádření zadavatele k návrhu včetně dokumentace o veřejné zakázce obdržel Úřad dne 23. 3. 2016. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S0160/2016/VZ-13158/2016/523/ASo ze dne 31. 3. 2016 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

23.         Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S0160/2016/VZ-13712/2016/523/ASo ze dne 1. 4. 2016 Úřad na návrh navrhovatele ze dne 14. 3. 2016 nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

24.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0160/2016/VZ-16186/2016/523/ASo ze dne 15. 4. 2016 stanovil účastníkům řízení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Vyjádření navrhovatele obdržel Úřad dne 27. 4. 2016.

25.         Dne 22. 4. 2016 bylo jednateli navrhovatele panu Ondřeji Svačkovi umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0160/2016/VZ.

Vyjádření zadavatele k návrhu

26.         Zadavatel nejprve shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a obsah podaného návrhu, přičemž následně uvádí, že se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že provedené hodnocení nelze relevantně přezkoumat. Dle zadavatele je z obsahu slovního hodnocení nepochybné, že se hodnotící komise zabývala hodnocením nabídek z hledisek vytyčených zadavatelem v zadávací dokumentaci, přičemž toto slovní hodnocení je ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek odůvodněno podrobně.

27.         Zadavatel dále shrnuje bodové hodnocení obou uchazečů a uvádí, že členové hodnotící komise přidělovali nabídkám body dle vlastního uvážení s ohledem na potřeby zadavatele, přičemž podrobné zdůvodnění výše přidělených bodů je obsahem tabulek vypracovaných jednotlivými členy hodnotící komise.

28.         Zadavatel se domnívá, že při hodnocení nabídek podle kritérií, která není možné numericky vyjádřit, rozhoduje odbornost a kvalifikované posouzení obsahu nabídek ze strany členů hodnotící komise, přičemž je samozřejmé, že názory všech členů hodnotící komise se nebudou vždy shodovat, ať už z hlediska slovního hodnocení či přidělovaného počtu bodů. Dle zadavatele však nedošlo k situaci, kdy by se názory členů hodnotící komise diametrálně odlišovaly. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že z obsahu slovního ohodnocení nabídek jednotlivými členy hodnotící komise lze transparentně zjistit, že byly vždy hodnoceny jak kladné stránky nabídky, tak i jisté rezervy či nedostatky.

29.         Zadavatel uvádí, že námitky podané navrhovatele náležitě přezkoumal, přičemž nezjistil, že by došlo k porušení zákona či k jednání, které by vedlo k porušení hodnocení nabídek podle předem zveřejněných kritérií a jejich obsahové náplně.

30.         Dále se zadavatel vyjádřil k tvrzenému nedoručení rozhodnutí o námitkách právnímu zástupci navrhovatele a uvádí, že dokument byl doručen jak do datové schránky právního zástupce, tak i do datové schránky navrhovatele.

31.         K námitce navrhovatele týkající se neumožnění nahlédnutí do nabídky vybraného uchazeče a tabulek obsahujících hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a dále uvádí, že hodnocení nabídek je výsledkem kolektivního posouzení, přičemž nahlédnout do hodnocení jednotlivých členů komise neumožnil.

32.         K argumentu vyloučení podávání nabídek elektronicky zadavatel uvádí, že zákon nebrání stanovit v zadávacích podmínkách požadavek na podání nabídek pouze v listinné podobě.

33.         K nevrácení jistoty pak zadavatel s odkazem na § 67 odst. 2 písm. a) zákona uvádí, že se jistota uchazeči, se kterým bylo možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 4 zákona, vrací do pěti pracovních dnů po uzavření smlouvy s tím, že navrhovatel se umístil jako 2. v pořadí, tudíž s ním bylo možné dle § 82 odst. 4 zákona uzavřít smlouvu v případě, že vybraný uchazeč odmítne se zadavatelem uzavřít smlouvu nebo mu neposkytne řádnou součinnost k uzavření smlouvy ve lhůtě dle § 84 odst. 2 zákona.

34.         Zadavatel s ohledem na jím uvedené skutečnosti navrhuje, aby Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření a dále rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

35.         Navrhovatel předně uvádí, že po nahlédnutí do podkladů pro vydání rozhodnutí zjistil, že v nabídce vybraného uchazeče absentují doklady dle § 68 odst. 3 písm. a) a c) zákona. Nabídka vybraného uchazeče, pak nesplňuje dle navrhovatele zadávací podmínky, když zadavatel stanovil pro strategický plán činností na období 2016-2020 rozsah max. 5 stran, přičemž tento dokument vybraný uchazeč předložil v rozsahu 7 stran. Dále navrhovatel nabídce vybraného uchazeče vytýká soupis jednotlivých pracovníků a jejich pozic, když nelze mít za to, že jde o zadavatelem požadovanou organizační strukturu dodavatele. Nabídka vybraného uchazeče obsahuje dle navrhovatele pouze obecné vize a cíle a nikoli konkrétní postupy či informace. Nesplnění uvedených požadavků mělo dle navrhovatele vést k vyřazení nabídky vybraného uchazeče.

36.         Dále navrhovatel odkazuje na argumenty uvedené přímo v návrhu a nad jejich rámec uvádí, že některé vybraným uchazečem nabízené akce byly inzerovány na jeho oficiálním profilu přímo s logem zadavatele již 2 dny před otevřením obálek. Navrhovatel se tedy domnívá, že vybraný uchazeč věděl, že jeho nabídka bude vybrána jako nejvhodnější, a to už dva měsíce před oznámením výběru nejvhodnější nabídky.

37.         Navrhovatel trvá na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 2. 2016.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

38.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

39.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

40.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a.             Česká republika,

b.             státní příspěvková organizace,

c.              územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d.             jiná právnická osoba, pokud

1.             byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.             je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

41.         Úřad posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Na základě § 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, platí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel, tj. město Šternberk, coby základní územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

42.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

43.         Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky

a.             ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b.             nejnižší nabídková cena.

44.         Ustanovení § 78 odst. 3 zákona stanoví, že zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

45.         Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

46.         Podle ustanovení § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

47.         Podle ustanovení § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

48.         Podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

49.         Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

K hodnocení nabídek dle dílčích hodnotících kritérií

50.         Úřad předně konstatuje, že zákon dává zadavateli možnost zvolit mezi dvěma základními hodnotícími kritérii, a to základním kritériem ekonomické výhodnosti a základním kritériem nejnižší nabídkové ceny. Z hlediska otázky výběru, podle kterého z uvedených kritérií bude zadavatel nabídky hodnotit, je zpravidla rozhodující to, jaké plnění má zadavatel zájem získat, zda jde o plnění, u něhož je zájmem zadavatele získat jej za co nejvýhodnější cenu (přičemž rozhodné vlastnosti takového plnění je zadavatel schopen popsat do té míry, že nepociťuje potřebu, aby tyto vlastnosti byly předmětem soutěže), nebo zda jde o plnění, u něhož není pro zadavatele rozhodující pouze cena, ale u něhož zadavatel požaduje i další vlastnosti, přičemž je z jeho pohledu žádoucí, aby míra naplnění těchto dalších vlastností byla předmětem soutěže (tj. aby ve výsledku byl předmětem soutěže nejlepší poměr užitné hodnoty a ceny). Na zadavateli pak je, aby při plánování zadávání veřejné zakázky řádně promyslel, jestli má v plánu poptávat plnění, u nějž bude požadovat co nejnižší cenu, nebo naopak takové plnění, u nějž bude hodnotit i určité vlastnosti, které nejsou cenovou položkou. S tím souvisí i povinnost zadavatele uvést zvolené hodnotící kritérium ve smyslu ust. § 78 odst. 3 zákona v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. V souladu se zvoleným základním hodnotícím kritériem pak zadavatel musí v zadávacím řízení hodnotit podané nabídky. 

51.         Zásadní pro odlišení jednotlivých hodnotících kritérií je to, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek a na základě čeho bude nabídka uchazeče moci být označena jako nejvhodnější. U hodnocení podle kritéria nejnižší nabídkové ceny jde o hodnocení z principu jednokriteriální, kdy jediným kritériem hodnocení je nabídková cena uchazečů. V rámci tohoto základního hodnotícího kritéria tak nemohou být hodnotící komisí brány v úvahu jiné vlastnosti nabídky. Takové vlastnosti však naopak mohou být posuzovány, pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, neboť zadavatel může pro hodnocení nabídky zvolit taková dílčí hodnotící kritéria, která vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny ve smyslu ust. § 78 odst. 4 zákona. Hodnocení podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky je tak hodnocením vícekriteriálním, kdy hodnotící komise hodnotí nabídku podle dílčích hodnotících kritérií, které zadavatel označil a kterým přiřadil určitou váhu. Při hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky je úkolem hodnotící komise provedení vzájemného srovnávání a vážení jednotlivých nabídek v rámci dílčích kritérií. Za situace, kdy probíhá hodnocení podle ekonomické výhodnosti, pak vítěznou nabídkou musí být ta, která nabízí nejlepší plnění z hlediska vztahu jeho užitné hodnoty a ceny vyjádřeného prostřednictvím jednotlivých dílčích kritérií.

52.         Co se týče samotného procesu hodnocení, je v zájmu zajištění zásady transparentnosti nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, zvláště důležité je pak zdůvodnění přidělení bodových hodnot u neměřitelných kritérií. K jednotlivým bodovým hodnotám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Uvedené je potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně č. j.  5 Afs 6/2007 – 92 ze dne 21. 6. 2007.

53.         K výše uvedenému Úřad dodává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Zásada transparentnosti úzce souvisí s tím, že veřejné zakázky jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, a proto je dán zájem na tom, aby takové nakládání s veřejnými prostředky mohlo podléhat široké i průběžné kontrole, kterou lze zajistit právě tím, že zadávání bude probíhat transparentně. Zásada transparentnosti má zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné konkurence mezi dodavateli, nýbrž je také předpokladem účelného vynakládání veřejných prostředků.

54.         Úřad doplňuje, že velmi rozsáhle se zásadou transparentnosti zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně podanou v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010 tak, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Navíc je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem této zásady ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení“. Princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, která v sobě zahrnuje rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.

55.         Úřad rovněž dodává, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. V citovaném rozsudku je dále uvedeno, že Úřad však musí dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné. Jinými slovy pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.

56.         K postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, jehož obsahem jsou subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ a „plán spolupráce“ Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je, jak již bylo výše uvedeno, nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnocení je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 57/2008-47 ze dne 30. 3. 2010, v němž soud konstatoval, že zpráva sice formálně obsahuje části, které svým označením odpovídají zákonem stanoveným náležitostem, avšak hodnotící komise pochybila, když popis hodnocení nabídek, tedy přiřazení konkrétních bodových hodnot u dílčího hodnotícího kritéria nezdůvodnila.

57.         V této souvislosti lze dále odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 57/2012 ze dne 7. 2. 2013, ve kterém Nejvyšší správní soud mimo jiné dovodil, že: „[p]okud by bylo zpracované hodnocení nepřezkoumatelné, např. v důsledku neúplného zachycení úvah či jejich logické rozpornosti, které hodnotící komisi vedly k přidělení počtu bodů jednotlivým nabídkám, bylo by takové hodnocení netransparentní (neprůhledné, nezjistitelné), a tudíž neodpovídající zásadě transparentnosti (§ 6 zákona o veřejných zakázkách). Tato zásada může být porušena mimo jiné i tím, že výstup provedeného hodnocení komisí je nepřezkoumatelný.“ Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí konstatoval, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nesmí být posuzována izolovaně, ale je nutné se postupem a závěry hodnotící komise zabývat podle obsahu zprávy, ve spojení s protokolem z jednání komise, který je nepochybně materiálně výstupem, jež je nutno za součást dokumentace vztahující se k hodnocení provedeného komisí považovat.

58.         V posuzovaném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda postup zadavatele v zadávacím řízení byl v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona a zásadou transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona, konkrétně zda ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně jiných dokumentů, ve kterých je zaznamenáno hodnocení nabídek zadavatelem, lze identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídky podle subkritérií původně stanovených v zadávací dokumentaci.

59.         Úřad v šetřeném případě opětovně uvádí, že zadavatel v bodě 6.2. zadávací dokumentace stanovil dvě dílčí hodnotící kritéria, tj. celková nabídková cena bez DPH a „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, přičemž toto kritérium bylo dále rozděleno na subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ a „plán spolupráce“ (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále pak zadavatel v tomtéž bodě jednotlivá kritéria a subkritéria blíže specifikoval a charakterizoval.

60.         Z hodnotící tabulky, která byla součástí protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016, vyplývá, že každý z členů hodnotící komise v rámci hodnocení kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“ nejprve přidělil body každému z uchazečů v rámci jednotlivých subkritérií a poté uvedl slovní hodnocení, resp. odůvodnění přiděleného počtu bodů. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 pak obsahuje v části páté (str. 5 – 7) hodnocení dílčího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, přičemž zadavatel nejprve uvádí tabulku s počtem bodů, které uchazeči získali v rámci stanovených subkritérií a následně uvádí celkový počet bodů v rámci uvedeného dílčího hodnotícího kritéria. Dále zadavatel uvedl, že „[z]působ hodnocení návrhu Strategického plánu činností na období 2016 – 2020 odpovídá popisu hodnocení nabídek v rámci subkritérií, specifikovaných v zadávací dokumentaci a je de facto přepisem hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, kteří svoje hodnocení zaznamenali v samostatných tabulkách“. Dále je ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvedeno slovní hodnocení obou nabídek v následující struktuře. Jako první je hodnocena nabídka vybraného uchazeče, a to nejprve z hlediska subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“, přičemž obsahem hodnocení je soupis kladně hodnocených bodů a nedostatků, dále následuje hodnocení z hlediska subkritéria „plán spolupráce“, přičemž jeho obsahem je rovněž soupis kladně hodnocených bodů a nedostatků. V obdobné struktuře je pak hodnocena nabídka navrhovatele. Součástí slovního hodnocení není uvedení bodů, který daná nabídka ve svých částech od jednotlivých hodnotitelů získala. Bodové hodnocení přidělené jednotlivými členy hodnotící komise v rámci jednotlivých subkritérií včetně slovního odůvodnění je obsahem tabulek, jež tvoří přílohu č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016.

61.         Úřad konstatuje, že ačkoli zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 stejně tak jako téhož dne vyhotovený protokol o jednání hodnotící komise vč. jeho přílohy č. 1 zahrnující hodnotící tabulky, obsahují relativně podrobné odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek, nelze dospět k závěru, že by toto odůvodnění bylo z hlediska zákonných požadavků dostatečné, a to zejména z následujících důvodů.

62.         Jak uvádí sám zadavatel, hodnocení zachycené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je „de facto přepisem hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, kteří svoje hodnocení zaznamenali v samostatných tabulkách“, přičemž, jak rovněž uvedl zadavatel ve svém vyjádření k návrhu „je samozřejmé, že názory všech členů hodnotící komise se nebudou vždy shodovat“. K tomu Úřad konstatuje, že pouhým mechanicky provedeným přepisem různých názorů jednotlivých členů hodnotící komise se tyto jejich názory a závěry mnohdy dostaly do vzájemného střetu. Příkladem (mimo těch, na které již poukázal navrhovatel ve svém návrhu) může být odůvodnění hodnocení subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ ve vztahu k nabídce vybraného uchazeče, kde je v kladně hodnocených bodech zmíněno, že „nabídka pokrývá téměř všechny kategorie diváků…“ a zároveň je v nedostatcích nabídky bez bližšího vysvětlení uvedeno, že „chybí širší nabídka pro náctileté“ a „chybí nabídka pro věkovou kategorii 25-35 let a dětské pořady jsou navrhovány jen pro nejmenší“. Ve vztahu k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria „plán spolupráce“ je pak ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek u kladných bodů uvedeno, že „systém slev zahrnuje důležité cílové skupiny“, přičemž bez dalšího zdůvodnění je pak v nedostatcích uvedeno, že „systém slev nezahrnuje školy, spolky, zaměstnance firem“ či „hůře zpracovaný systém slev“.

63.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu rovněž uvedl, že ačkoli se názory jednotlivých členů hodnotící komise mohou lišit, „nemůže však dojít k situaci, že by se hodnocení některého člena/členů komise diametrálně odlišovalo od názoru většiny, k čemuž v zadávané veřejné zakázce nedošlo“. V této souvislosti odkazuje Úřad na hodnotící tabulky, jež tvoří přílohu č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016 a uvádí, že v rámci subkritéria „Marketingový a reklamní plán“ byly nabídce vybraného uchazeče přiděleny body v rozmezí od 65 do 90 a v rámci subkritéria „plán spolupráce“ byly vybranému uchazeči přiděleny body v rozmezí od 50 do 90, přičemž každý z členů hodnotící komise přidělil vždy rozdílný počet bodů. V rámci subkritéria „Marketingový a reklamní plán“ byly nabídce navrhovatele přiděleny body v rozmezí od 52 do 78 a v rámci subkritéria „plán spolupráce“ byly navrhovateli přiděleny body v rozmezí od 40 do 70. Úřad však nesdílí názor zadavatele, že by se bodové hodnocení členů hodnotící komise diametrálně neodlišovalo. Příkladem může být bodové hodnocení jednoho z členů komise, který v rámci subkritéria „plán spolupráce“ udělil vybranému uchazeči 70 bodů s odůvodněním „[r]ozšíření spolupráce s podporovateli, sponzoři, záruka uskutečnitelnosti, MAS Šterbersko, ŠOK, ZŠ, MŠ, ZUŠ, předkoncerty a zapojení, spolky, sportovci, dostatečně odpovídá, slevový systém dostatečný“ zatímco navrhovateli udělil tentýž člen hodnotící komise 40 bodů s odůvodněním „nabídka absentuje spolupráci se sponzory - pouze dostatečně odpovídá potřebám, ZŠ, MŠ, ZUŠ, soustředěno do akademií a talentu, odpovídá dostatečně, slevový systém dostatečný“. Z uvedeného odůvodnění lze učinit závěr, že obě nabídky mají slevový systém zpracovaný na obdobné úrovni, přičemž obdobně je tomu při zapojení škol, kdy obě nabídky jsou v této části hodnoceny slovy „odpovídá dostatečně“. Rozdíl však nastává v části zahrnující spolupráci se sponzory, kdy rovněž není zcela zřejmé, co se rozumí pod pojmem „záruka uskutečnitelnosti“ a co tedy konkrétně činí nabídku vybraného uchazeče vhodnější a tedy i lépe hodnocenou, a to o celých 30 bodů. Naproti tomu stojí hodnocení stejného subkritéria, kdy jiný z členů hodnotící komise ohodnotil nabídky rozdílem pouhých 5 bodů, přičemž v odůvodnění hodnocení nabídky vybraného uchazeče, kterému udělil 65 bodů, uvedl „[p]omocí akademií a koncertů chce zapojit neziskový sektor města, není však napsáno jak konkrétně. Podrobně rozepsaný systém slev, i když dle mého názoru nejsou slevy až tak velké cca 10%. Dle mého názoru lépe zapojují široké spektrum neziskových organizací“. Nabídku navrhovatele pak ohodnotil s přidělením 60 bodů slovy „[v]elmi dobrý a promyšlený plán zapojení neziskového sektoru – akademie, beseda, Šternberk hledá talent i když podle mého názoru ne ve vhodných prostorách. Dle mého názoru hůře zpracovaný systém slev. Dle mého názoru chybí zapojení širokého spektra neziskového sektoru“. Přestože je v rámci tohoto hodnocení nabídky navrhovatele nejprve uvedeno, že plán zapojení neziskového sektoru je velmi dobrý a promyšlený, je vzápětí v rámci téhož hodnocení uvedeno, že chybí zapojení širokého spektra neziskového sektoru. Na první pohled je tedy zřejmé, že si takové závěry bez jakéhokoli dalšího vysvětlení protiřečí. Rovněž není zřejmé, co se rozumí pod pojmem vhodné či nevhodné prostory, resp. v hodnocení je uvedeno, že jsou určité prostory ke konání akce nevhodné, aniž by byl pro tento závěr uveden jakýkoli důvod.

64.         Úřad nijak nepolemizuje s argumentem zadavatele, že názory členů hodnotící komise se mohou lišit, ovšem pouhé jejich bezmyšlenkovité převzetí, resp. přepsání do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně do hodnotících tabulek tvořících přílohu č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016, pak vede k situaci, kdy jsou závěry hodnocení nelogické, nekonkrétní, vzájemně si protiřečí a bez dalšího zdůvodnění se pak některé hodnocené části objevují jak na straně kladů, tak na straně nedostatků. Z takového odůvodnění, které tvoří spíše než ucelený přehled hodnotících závěrů směsici různých názoru jednotlivých členů hodnotící komise, není zřejmé, z jakého důvodu byl uchazečům v rámci jednotlivých subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“ přidělen příslušný počet bodů, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů v daných subkritériích lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého konkrétního důvodu, což je obzvláště u subjektivního hodnotícího kritéria z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele ze strany uchazečů o veřejnou zakázku i ze strany Úřadu nezbytností. Tento závěr lze učinit jak o hodnocení obsaženém ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, tak i o hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, které je zachyceno v příloze č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016.

65.         Nedostatečné odůvodnění či absence jakéhokoliv odůvodnění přiřazení počtu bodů v rámci subjektivního hodnotícího kritéria tak odporuje požadavkům vyplývajících z § 79 odst. 1 zákona, podle kterého hodnocení provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií stanovených ve výzvě k podání nabídky v užším řízení.

66.         Úřad opětovně zdůrazňuje, že pouze řádné odůvodnění procesu hodnocení nabídek je možno považovat za souladné se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, neboť požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.

67.         Předmětné zadávací řízení se tak v důsledku řádného neodůvodnění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek či hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise obsaženého v příloze č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016 stalo nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, tedy takovým, který nesplňuje požadavek transparentnosti stanovený zákonem v § 6 odst. 1 zákona. Úřad konstatuje, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 a rovněž v příloze č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne absentuje řádné slovní odůvodnění bodového ohodnocení jednotlivých zadavatelem stanovených subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, a to ve vztahu k oběma uchazečům o veřejnou zakázku, neboť jsou v nich zachyceny názory a závěry členů hodnotící komise postrádající vnitřní strukturu a souvislost, když ani nehodnotí tytéž části nabídek obou uchazečů, resp. nesrovnávají nabídky obou uchazečů stran totožných parametrů, ale vyjadřují se poněkud nesystematicky o různých aspektech nabídek. Postup hodnotící komise tedy nelze než klasifikovat jako netransparentní, který mohl mít v důsledku nedodržení této základní zásady zadávacího řízení vliv na výběr nejvhodnější nabídky (k tomu blíže viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68.         Úřad v návaznosti na výše uvedené dále ilustrativně uvádí popis hodnocení subkritéria „plán spolupráce“ ve vztahu k nabídce navrhovatele, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek (a rovněž i příloha protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016) uvádí mezi klady „slevový systém dostatečný, systém slev je … odpovídajcí …, navrhovaný systém slev vyhovující“ a zároveň (jak poukázal i navrhovatel ve svém návrhu), ačkoli je navržený systém slev třikrát uveden mezi kladně hodnocenými parametry, je zároveň uveden i mezi nedostatky, kdy je ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvedeno, že „slevy nejsou až tak velké“. Z popisu hodnocení subkritéria „plán spolupráce“ ve vztahu k nabídce navrhovatele pak Úřad zmiňuje závěr obsažený ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek i v příloze č. 1 protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 1. 2016 „plán zapojení neziskového sektoru ne ve vhodných prostorách“. Obdobně vyznívá i popis hodnocení nedostatků subkritéria „Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ ve vztahu k nabídce navrhovatele, kde je uvedeno „nevhodné umístění akcí (Nesvatba)“. Úřad opakovaně uvádí, že zadavatel učinil tento závěr, aniž by kdekoli blíže specifikoval, jaké prostory jsou vhodné či nevhodné pro konání určitých akcí, resp. aniž by uvedl, z jakého důvodu považuje navrhovatelem vybrané prostory pro konání akce za nevhodné. Ze zadavatelem použitých slovních formulací nelze dovodit, co bylo skutečnou příčinou (ve smyslu kladů a nedostatků nabídek) přidělení určitého počtu bodů (ve vztahu k oběma podaným nabídkám), neboť slovní odůvodnění je příliš obecné, vágní a mnohdy rozporuplné. Lze se tak pouze dohadovat, v čem se nabídky uchazečů skutečně lišily a co bylo hlavní příčinou pro udělení nižšího počtu bodů navrhovateli než vybranému uchazeči.

69.         Ve světle výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že zadavatelem uvedené heslovité blíže neodůvodněné hodnocení obsažené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 a v příloze protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne, které se zdá být na mnoha místech poněkud „vytržené z kontextu,“ nelze pokládat za transparentní a přezkoumatelné, neboť z něj není patrné, v čem konkrétně se od sebe nabídky uchazečů v jednotlivých částech liší, a co bylo příčinou, která vedla hodnotící komisi k přidělení určitého počtu bodů, tedy jak byly jednotlivé nabídky a jejich kvalita porovnávány.

70.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v  § 79 odst. 1 zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016, případně z protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne, jehož přílohou č. 1 jsou tabulky obsahující slovní a bodové hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, bylo možné určit, z jakého důvodu byl uchazečům v rámci jednotlivých subkritérií („Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ a „plán spolupráce“) dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“ přidělen příslušný počet bodů, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska hodnocení předmětných subkritérií lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého konkrétního důvodu, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným a  netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. K otázce posouzení vlivu na výběr nejvhodnější nabídky lze tedy shrnout, že je-li proces hodnocení nabídek nepřezkoumatelný, resp. netransparentní, kdy není zřejmé, z jakého důvodu byl té které nabídce přidělen v rámci jednotlivých subkritérií určitý počet bodů, pak není vyloučeno, že při dodržení zákona by počet přidělených bodů mohl být jiný, čímž by mohlo dojít i ke změně pořadí nabídek, a to zvlášť za situace, kdy bodový rozdíl mezi uchazeči byl minimální, neboť vybraný uchazeč obdržel v rámci hodnocení celkem 97,10 bodů a navrhovatel 93,78 bodů (rozdíl tedy činí necelé 4 body).

71.         Nad rámec výše uvedeného Úřad k navrhovatelem tvrzeným porušením zákona zadavatelem (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí, že namítané skutečnosti posoudil jako podnět k zahájení správního řízení z moci úřední, kterým se zabýval v rámci šetření vedeného pod sp. zn. P0601/2016, přičemž po prošetření skutečností uvedených v bodu IV. návrhu neshledal ve spojitosti s relevantními podklady v této věci důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední.

72.         Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad shledal výše uvedený postup zadavatele při hodnocení nabídek obou uchazečů jako nezákonný, přičemž jako nápravné opatření ruší úkony zadavatele provedené v souvislosti s hodnocením nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, které byly zdokumentovány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016 a v protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne, jehož přílohou č. 1 jsou tabulky obsahující slovní a bodové hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 2. 2016, stal se přezkum dalších skutečností uvedených v návrhu bezpředmětným, zejména s ohledem na  jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů, a to zásadu procesní ekonomie upravenou v § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.

73.         K námitkám navrhovatele uvedeným ve vyjádření ze dne 27. 4. 2016 (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad s odkazem na § 114 odst. 10 zákona konstatuje, že náležitosti návrhu podle § 114 odstavce 3 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. Skutečnosti uvedené ve vyjádření (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí) tedy představují nepřípustné doplnění návrhu ze dne 14. 3. 2016a Úřad k nim ve smyslu § 114 odst. 10 zákona nepřihlíží. V této souvislosti však Úřad současně uvádí, že je na zadavateli, aby v návaznosti na vznesené námitky zvážil další postup v zadávacím řízení tak, aby případně předešel budoucím námitkám, jež v souvislosti s jeho postupem v zadávacím řízení mohou vzniknout.

K uložení nápravného opatření

74.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

75.         Úřad je při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace uchazečů.

76.         Úřad má za to, že postup zadavatele mohl ve smyslu § 118 odst. 1 zákona ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že v případě transparentního postupu v procesu hodnocení nabídek mohla být jednotlivým nabídkám přiřazena odlišná bodová hodnocení a v důsledku toho mohla být vyhodnocena jako ekonomicky nejvhodnější jiná nabídka než nabídka vybraného uchazeče.

77.         Jelikož zadavatel pochybil při hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“, aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 1. 2016, případně z protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne, jehož přílohou č. 1 jsou tabulky obsahující slovní a bodové hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, bylo možné určit, z jakého konkrétního důvodu byl uchazečům v rámci jednotlivých subkritérií („Marketingový a reklamní plán kulturních produkcí“ a „plán spolupráce“) dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita předloženého návrhu Strategického plánu činností na období 2016-2020“ přidělen příslušný počet bodů, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska hodnocení předmětných subkritérií lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého konkrétního důvodu, zvolil Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušení úkonů zadavatele vztahujících se k hodnocení nabídek obou uchazečů, jakož i všech jeho následných úkonů učiněných v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Na zadavateli tak nyní bude, aby provedl nové hodnocení nabídek v souladu se zákonem.

78.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K nákladům řízení

79.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30.000,- Kč.

80.         Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí uvedené úkony zadavatele Úřad tímto rozhodnutím zrušil, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

81.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000160.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

                                                          otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda                                                                     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             město Šternberk, Horní náměstí 78/16, 785 01 Šternberk

2.             JUDr. Petr Konečný, advokát, Michelská 1240/72, 141 00 Praha 4

3.             ARKS Plus s.r.o., Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy