číslo jednací: S0356/2016/VZ-21075/2016/522/JKr

Instance I.
Věc Dodávka programu COMSOL Multiphysics
Účastníci
  1. České vysoké učení technické v Praze
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 25. 5. 2016
Dokumenty file icon 2016_S0356.pdf 379 KB

Č. j.: ÚOHS-S0356/2016/VZ-21075/2016/522/JKr

 

16. května 2016

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil zadavatel

 

  • České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka programu COMSOL Multiphysics“ v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 15. 11. 2013, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 1. 2014 pod evidenčním číslem 478905,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka programu COMSOL Multiphysics“ v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 15. 11. 2013, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 1. 2014 pod evidenčním číslem 478905, v rozporu s § 83 odst. 1 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem HUMUSOFT, spol. s r.o., IČO 40525872, se sídlem Pobřežní 224/20, 186 00 Praha-Karlín, ke kterému došlo dne 22. 11. 2013, tedy nejpozději dne 9. 12. 2013, ale až dne 15. 1. 2014.

 

II.

Zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 – se za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 1 500 Kč (jeden tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

ODŮVODNĚNÍ

Zadávací řízení

1.             Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 15. 11. 2013 podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“) předáním výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění jednomu zájemci jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka programu COMSOL Multiphysics“, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 1. 2014 pod evidenčním číslem 478905 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Ze zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky plyne, že předmětem veřejné zakázky bylo dodání výzkumného multifyzikálního simulačního softwaru Comsol Multiphysics zadavateli. 

3.             Z bodu 6.4 zadávací dokumentace dále plyne, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 168 000,- Kč bez DPH.

4.             Z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21. 11. 2013 plyne, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče HUMUSOFT, spol. s r.o., IČO 40525872, se sídlem Pobřežní 224/20, 186 00 Praha-Karlín (dále jen „vybraný uchazeč“).

5.             Dne 22. 11. 2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky s cenou dodávky 167 920,- Kč bez DPH, resp. 203 183,- Kč včetně DPH.

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

7.             Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0356/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

8.             Úřad předně posoudil otázku právního postavení Českého vysokého učení technického v Praze jako veřejného zadavatele podle § 2 zákona.

9.             Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

10.         Z § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve spojení s přílohou č. 1 citovaného zákona vyplývá, že České vysoké učení technické v Praze je veřejnou vysokou školou podle citovaného zákona.

11.         Podle § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.

12.         Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

13.         Dle výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2013 (dostupné na https://www.cvut.cz/vyrocni-zpravy-o-hospodareni) zadavatel hospodařil s výnosy v celkovém objemu 4 711 619 000 Kč, z toho veřejné zdroje nekapitálové (dotace a příspěvky včetně programů strukturálních fondů) činily 3 290 182 000 Kč, což tvoří po zaokrouhlení 69,83 % celkových výnosů. Z toho je patrné, že veřejné zdroje tvoří převažující podíl zdrojů pro financování činností zadavatele. Hospodářský výsledek zadavatele po zdanění v roce 2013 činil 51 241 000 Kč.

14.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

Závěry Úřadu

15.         Podle § 83 odst. 1 věty první zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

16.         Podle § 146 odst. 1 zákona platí, že je-li podle zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

17.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

18.         Úřad předně uvádí, že zákonná úprava zadávání veřejných zakázek je založena rovněž na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel tak má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení. V případech kdy je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 ve spojení s § 146 zákona.

19.         V této souvislosti Úřad dále doplňuje, že transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek (v nejširším slova smyslu) je možná pouze tehdy, jestliže veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu. Nelze přitom odhlédnout od toho, že účelem zákonné úpravy procesu zadávání veřejných zakázek je vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly ze strany zadavatelů uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Platí, že zákonem definované uveřejňovací povinnosti tak mají mimo jiné za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.

20.         Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 22. 11. 2013 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 9. 12. 2013 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den). Z bodu VI. 4) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení do Věstníku veřejných zakázek došlo dne 15. 1. 2014, tzn. 54 dnů po uzavření smlouvy a 37 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro odeslání tohoto oznámení.

21.         Úřad uvádí, že z ustanovení § 83 odst. 1 zákona jednoznačně vyplývá povinnost zadavatele zajistit odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, a to v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy.

22.         V šetřeném případě zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek odeslal, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť oznámení bylo odesláno s prodlením 37 dnů.  

23.         Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného správního deliktu „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky [na rozdíl od správního deliktu zadavatele podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky správního deliktu. Právem chráněným zájmem, tedy objektem správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je v této souvislosti řádný postup při uveřejňování stanoveném zákonem (tj. uveřejnění včas a řádně). Tento zájem byl v posuzovaném případě narušen pozdním postupem zadavatele ve vztahu k odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Zadavatel tak postupoval v rozporu se zákonem.

24.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky  dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 83 odst. 1 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, ke kterému došlo dne 22. 11. 2013, tedy nejpozději dne 9. 12. 2013, ale až dne 15. 1. 2014.

25.         Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

26.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené za prokázané, že se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

27.         V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K uložení pokuty

28.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

29.         Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 7. 4. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno doručením tohoto příkazu. Z odůvodnění tohoto příkazu vyplývá, že ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dnem následujícím po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, tj. dnem 10. 12. 2013. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla, a to ani za situace, kdy by byly podmínky pro zánik odpovědnosti zadavatele posuzovány podle pozdější (a vzhledem k tomu, že zakotvuje kratší lhůty, v tomto smyslu pro zadavatele příznivější) právní úpravy účinné v době vydání tohoto příkazu.[2]

30.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

31.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

32.         Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

33.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad uvádí následující. Z hlediska závažnosti je možno neodeslání nebo pozdní odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností, kdy výsledek zadávacího řízení lze pokládat za jeden z nejzásadnějších výstupů uveřejňovaných v souvislosti se zadávacím řízením, neboť je to právě oznámení o výsledku zadávacího řízení, ze kterého se veřejnost dozvídá základní údaje o tom, jakým způsobem budou veřejné prostředky vynakládány, zejména cenu veřejné zakázky a identifikaci subjektu, který bude veřejnou zakázku plnit. Pozdním odesláním (a tedy i uveřejněním) tohoto oznámení došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, tedy k vyloučení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.

34.         Z hlediska následků Úřad při stanovování pokuty zohlednil částečně ve prospěch zadavatele to, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku dodatečně odeslal, a to před samotným upozorněním ze strany Úřadu v rámci jeho šetření, a nedošlo tedy k úplné ignoraci zákonné povinnosti.

35.         Dále Úřad při určení výše pokuty zohlednil ve prospěch zadavatele to, že zadavatel na svém profilu před uplynutím zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejnil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (dne 28. 11. 2013), písemnou zprávu zadavatele (dne 6. 12. 2013) a smlouvu na veřejnou zakázku (dne 6. 12. 2013).  Lze dojít k závěru, že tento postup alespoň částečně zmírnil dopad zadavatelova pochybení, kdy byla veřejnost informována o výsledku zadávacího řízení alespoň prostřednictvím citovaných dokumentů zveřejněných na profilu zadavatele.

36.         Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou. S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit celkovou hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama hodnota veřejné zakázky (v šetřeném případě 203 183,- Kč vč. DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky.

37.         Úřad při určení výměry pokuty ve prospěch zadavatele zohlednil i skutečnost, že v šetřeném případě zadavatel dobrovolně postupoval v režimu zákona, když zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu s předpokládanou hodnotou ve výši 168 000,- Kč bez DPH, tedy výrazně pod úrovní zákonem stanoveného limitu (§ 12 odst. 3 zákona), postupem podle zákona (viz bod 1 odůvodnění tohoto příkazu). Tato skutečnost však zadavatele sama o sobě samozřejmě nezbavuje povinnosti dodržet veškeré zákonem stanovené postupy v zadávacím řízení (viz § 26 odst. 5 zákona).

38.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z výročních zpráv o hospodaření zadavatele za rok 2013 a 2014 (dostupných na https://www.cvut.cz/vyrocni-zpravy-o-hospodareni) vyplývá, že zadavatel ročně hospodaří s finančními prostředky v řádu miliard korun českých.  Úřad nemá indicie o tom, že by se objem těchto finančních prostředků do současnosti podstatně snížil, a má tedy za to, že k takové změně nedošlo. S ohledem na právě uvedené má tedy Úřad rovněž za to, že pokutu uloženou ve výši 1 500 Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

39.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

40.         V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

41.         Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.

42.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 1 500 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.

43.         S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží

České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

 



[1] Pokud je v tomto příkazu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.

[2] Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění ke dni vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz