číslo jednací: S0853/2015/VZ-01289/2016/511/BMa

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 11. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Třinec, IČO 00297313, se sídlem Jablunkovská 160, 73961  Třinec - Staré Město, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 3. 12. 2015 Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11  Orlová – Město,
• navrhovatel – Nehlsen Třinec, s.r.o., IČO 25355996, se sídlem Jablunkovská 392, 739 61  Třinec - Staré Město,

ve věci veřejné zakázky „Správa a údržba pohřebišť města Třince 2016-2017“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 2. 10. 2015 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne,

rozhodl takto:

Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele - Nehlsen Třinec, s.r.o., IČO 25355996, se sídlem Jablunkovská 392, 739 61  Třinec - Staré Město - ze dne 27. 11. 2015 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - město Třinec, IČO 00297313, se sídlem Jablunkovská 160, 73961  Třinec - Staré Město - učiněných při zadávání veřejné zakázky „Správa a údržba pohřebišť města Třince 2016-2017“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 2. 10. 2015 odesláním výzvy k podání nabídek, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na citovanou veřejnou zakázku nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

ODŮVODNĚNÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad") jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 27. 11. 2015 návrh navrhovatele - Nehlsen Třinec, s.r.o., IČO 25355996, se sídlem Jablunkovská 392, 739 61  Třinec - Staré Město (dále jen „navrhovatel") - z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - město Třinec, IČO 00297313, se sídlem Jablunkovská 160, 73961  Třinec - Staré Město, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 3. 12. 2015 Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11 Orlová – Město (dále jen „zadavatel") - učiněných ve veřejné zakázce „Správa a údržba pohřebišť města Třince 2016-2017“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 2. 10. 2015 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 27. 11. 2015, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení   o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel ve svém návrhu namítá nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, když dle názoru navrhovatele nebyly naplněny podmínky pro postup zadavatele dle uvedeného ustanovení. Navrhovatel se domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 9. 11. 2015.

4.             Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0853/2015/VZ-42546/2015/511/BMa ze dne 3. 12. 2015.

ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností  konstatuje, že vzhledem k tomu, že součástí návrhu navrhovatele není doklad o doručení námitek zadavateli podle § 114 odst. 3 zákona a návrh tak nesplňuje podmínky uvedené v citovaném ustanovení, nezbylo Úřadu než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7.             Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli             a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

8.             Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

9.             Úřad předně uvádí, že zákon rozlišuje nesplnění náležitostí návrhu, které lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem (srov. § 117a písm. a) zákona) a nesplnění náležitostí, které je důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i ustanovení § 117a písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody nesplnění zákonné náležitosti návrhu.

10.         Úřad obdržel dne 27. 11. 2015 prostřednictvím datové schránky návrh, mezi jehož přílohami byly mimo jiné dokumenty označené následovně:

•  „Doklad potvrzující odeslání námitek zadavateli“ – jehož obsahem je e-mailová zpráva navrhovatele ze dne 12. 11. 2015 adresovaná zadavateli, jejíž přílohu tvoří „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“,
• „Doklad potvrzující odeslání námitek zadavateli“ – jehož obsahem je podací stvrzenka vystavená Českou poštou, a s., dne 12. 11. 2015, která potvrzuje podání zásilky pod podacím číslem RR796959904CZ adresované právnímu zástupci zadavatele,
• „Doklad potvrzující odeslání námitek zadavateli“ – jehož obsahem je výpis z datové schránky navrhovatele obsahující detaily datové zprávy odeslané navrhovatelem ve věci „Námitky proti rozhodnutí“ včetně přílohy s údajem, že tato datová zpráva byla zadavateli dodána do datové schránky dne 12. 11. 2015 v 13,43 hod,
• „Rozhodnutí o námitce“ – jehož obsahem je rozhodnutí zadavatele ze dne                        23. 11. 2015 o nevyhovění námitce navrhovatele ze dne 12. 11. 2015,
• „Město Třinec“ – jehož obsahem jsou námitky navrhovatele ze dne 12. 11. 2015 proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 9. 11. 2015.

11.         Zákonodárce v ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně stanovil požadavek, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku má být doklad                   o doručení námitek.

12.         V této souvislosti Úřad uvádí, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a data doručení, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.

13.         Jak vyplývá z výčtu příloh návrhu uvedených v bodě 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel společně se svým návrhem předložil Úřadu tři doklady, z jejichž označení vyplývá, že potvrzují odeslání námitek zadavateli.  Pokud jde o doklad o odeslání e-mailové zprávy a o doklad o podání zásilky České poště, v obou těchto případech je zřejmé, že se jedná o doklady prokazující pouze to, že námitky byly v příslušný den odeslány, nelze z nich však zjistit zda a kdy byly zadavateli doručeny, tedy ani jeden z uvedených dokumentů nepředstavuje doklad o doručení námitek zadavateli.

14.         Pokud jde o doklad obsahující výpis z datové schránky navrhovatele, k tomu Úřad uvádí, že se jedná pouze o doklad prokazující, že datová zpráva obsahující námitky navrhovatele byla zadavateli odeslána a dále je z něj zřejmé, že dne 12. 11. 2015 byla tato datová zpráva dodána do jeho datové schránky. Pokud jde o doručování datové zprávy prostřednictvím datové schránky, je přitom zapotřebí rozlišovat mezi dodáním datové zprávy do datové schránky adresáta a okamžikem doručení této datové zprávy adresátu. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEU“ nebo také „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“) stanovuje odlišná pravidla pro doručování pomocí datových schránek v případě vztahů soukromoprávních a vztahů veřejnoprávních. K rozlišení, zda vztah mezi zadavatelem a uchazečem má soukromoprávní či veřejnoprávní charakter, Úřad uvádí, že obecně je v zadávacím řízení vztah zadavatele a uchazeče vztahem obchodním, jehož cílem je uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V této fázi kontraktačního vztahu proto platí, že zadavateli nepřísluší pozice orgánu veřejné moci nýbrž pozice právnické osoby. Z tohoto důvodu pak můžeme takový vztah klasifikovat jako soukromoprávní. Námitky podané v rámci tohoto soukromoprávního vztahu pak představují soukromoprávní způsob řešení problémů v procesu zadávání, který dává účastníkům tohoto procesu možnost vyřešit veškeré možné nejasnosti bez zásahu správního orgánu – tedy Úřadu. Doručování datových zpráv prostřednictvím datových schránek v případě soukromoprávního vztahu se řídí ustanovením § 18a odst. 2 ZEU, podle kterého je dokument dodaný do datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Úřad proto konstatuje, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje za okamžik doručení námitek situaci, kdy se do datové schránky zadavatele přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě, nikoliv okamžik samotného dodání datové zprávy do datové schránky zadavatele.

15.         Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že ani přílohu návrhu obsahující údaje o odeslání a dodání datové zprávy, kterou navrhovatel zaslal zadavateli námitky, nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, neboť z ní nijak nevyplývá, že se do datové schránky zadavatele přihlásila příslušná osoba s právem přístupu ke zprávě a že tedy datová zpráva byla doručena, a kdy se tak případně stalo.

16.         Navrhovatel zaslal jako přílohu návrhu doručeného Úřadu mimo jiné i písemnost obsahující text námitek ze dne 12. 11. 2015 (dále jen „námitky“). Úřad uvádí, že je zapotřebí rozlišovat mezi písemností - námitkami, která obsahuje text podaných námitek, a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, a čeho se domáhá, resp. výše uvedené je smyslem námitek. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že námitky de facto obsahují věcně namítané skutečnosti, tedy proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, zatímco doklad o doručení námitek prokazuje doručení takových námitek zadavateli. Samotné námitky tedy nelze považovat za doklad o jejich doručení zadavateli.

17.         Navrhovatel jako další přílohu návrhu zaslal rozhodnutí zadavatele ze dne 23. 11. 2015, kterým zadavatel námitkám navrhovatele ze dne 12. 11. 2015 nevyhověl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). V úvodu rozhodnutí o námitkách je uvedeno, že „…zadavatel…obdržel k výše specifikované veřejné zakázce dne 12. 11. 2015 námitku Stěžovatele, kterou Stěžovatel napadá rozhodnutí Zadavatele ze dne 9. 11. 2015, kterým zrušil předmětné správní řízení.“. Uvedená příloha návrhu tedyobsahuje deklaraci o datu doručení námitek. Zákonodárce však v ustanovení § 114 odst. 3 třetí věta zákona výslovně uvedl, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek zadavateli. K tomu Úřad uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je nutno rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci                 o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek. Z rozhodnutí                        o námitkách se nepodává informace, zda byly námitky řádně a včas doručeny zadavateli, a zda tedy byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou na navrhovatele kladeny v souvislosti s podáním námitek a které mají vliv na naplnění podmínek pro možnost podání návrhu k Úřadu. Zmíněné písemnosti, tj. rozhodnutí                          o námitkách, tedy nelze přiřadit takové „vlastnosti“, jaké má doklad o doručení námitek, třebaže informace o doručení námitek je v rozhodnutí o námitkách uvedena.

18.         Rozdíl mezi rozhodnutím o námitkách a dokladem o doručení námitek je tedy v tom, že rozhodnutí o námitkách de facto obsahuje informaci o tom, jak zadavatel s námitkami navrhovatele naložil, a případně poučení navrhovatele v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona. Pokud zadavatel zároveň v rozhodnutí o námitkách uvede informaci o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno, přiložené rozhodnutí o námitkách neprokazuje způsob doručení námitek zadavateli, a není tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován.

19.         Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by ještě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“.

20.         V posuzovaném případě navrhovatel však navrhovatel přiložil mj. pouze rozhodnutí o námitkách, z něhož není možné ověřit (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout – viz níže), zda skutečně byly námitky, resp. následný návrh na zahájení správního řízení doručeny řádně a včas.

21.         Úřad pro úplnost dodává, že jako další přílohy byly k návrhu připojeny tyto dokumenty: rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, zadávací dokumentace k šetřené veřejné zakázce, zadávací dokumentace k třem jiným veřejným zakázkám, doklad o složení kauce, Řád veřejných pohřebišť na území města Třince. Ani žádný z těchto dokumentů nelze považovat za doklad o doručení námitek. Pakliže tedy žádnou z  navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. V takovém případě pak zákon uvedené pochybení „sankcionuje“ zastavením správního řízení.

22.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s § 114 odst. 3 zákona prokázat právě prostřednictvím dokladu                        o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad sice v šetřeném případě má informaci, jakým způsobem byly námitky podány a kdy došlo k jejich odeslání (což vyplývá z příloh návrhu), nemá však postaveno najisto, kdy byly ve skutečnosti námitky zadavateli doručeny.

23.         K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „… písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění.

24.         Účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“ (viz JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.), nýbrž                                i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti (viz § 149 odst. 4 zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad zásadní význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení.

25.         Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil a tvrzení zadavatele, kdy k seznámení s námitkami došlo. Za situace, kdy by Úřad vyšel jen z tvrzení stran(y) a okamžik doručení námitek by byl jiný, přičemž toto musí být postaveno najisto ve lhůtě pro podání návrhu a doplňovat toto (doklad o doručení námitek) nelze, mělo by to fatální důsledky do vedeného správního řízení, poněvadž by bylo např. vedeno správní řízení, přestože být nemělo (pokud by tvrzení stran nebyla správná) či by to mělo zásadní dosah do úvah Úřadu o uložení předběžného opatření (a jakého), které by však mohly mít (včetně eventuálně vydaného rozhodnutí o předběžném opatření) takové vady, jež by vedly k tomu, že takové rozhodnutí o uložení předběžného opatření by bylo právně či fakticky neuskutečnitelným (nicotnost) atd.

26.         Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem společně s návrhem pouze vyplývá, že navrhovatel námitky zadavateli odeslal, resp. že je dodal do jeho datové schránky, a dále z nich plyne informace zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že byly doručeny dne 12. 11. 2015, což však Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani uvedení konkrétního data v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující. Na daný případ přitom nelze aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů, zjistit přesné datum jejího doručení.

27.         Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.

28.         Zároveň zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, bez dalšího zastavit.

29.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 27. 11. 2015 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl Úřad o zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

                                                                               POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

                                                                     otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Nehlsen Třinec, s.r.o., Jablunkovská 392, 739 61  Třinec - Staré Město

Mgr. Bc. Milan Konečný, K Holotovci 1191, 735 11 Orlová – Město

Mgr. Bc. Milan Konečný, Pančochy 1084, 664 42 Modřice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy