číslo jednací: R200/2015/VZ-42561/2015/322/DRu

Instance II.
Věc Pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o. – Lékařská technologie II – CT
Účastníci
  1. Philips Česká republika s. r. o.
  2. Moravskoslezský kraj
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 4. 12. 2015
Dokumenty file icon R200 2014.pdf 380 KB

 

Č. j.:ÚOHS-R200/2015/VZ-42561/2015/322/DRu

 

4. prosince 2015

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 8. 7. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 18. 6. 2014 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 08684, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0261/2015/VZ-15430/2015/521/ZKu ze dne 23. 6. 2015 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o. – Lékařská technologie II – CT“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 400259, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 1. 2015 a dne 23.1.2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 231-407254, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 1. 2015 pod ev. č. 2015/S 013-018570 a dne 28. 1. 2015 pod ev. č. 2015/S 019-030029 a jehož dalším účastníkem je zadavatel –

  • Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 7. 4. 2014 společností MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0261/2015/VZ-15430/2015/521/ZKu ze dne 23. 6. 2015 

 

r u š í m

a správní řízení

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 29. 4. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci e dne 18. 6. 2014 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 08684, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Moravskoslezského kraje, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 7. 4. 2014 společností MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o. – Lékařská technologie II – CT“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 400259, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 1. 2015 a dne 23.1.2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 231-407254, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 1. 2015 pod ev. č. 2015/S 013-018570 a dne 28. 1. 2015 pod ev. č. 2015/S 019-030029 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením a hodnocením nabídek a následné úkony zadavatele v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče. Z účasti v zadávacím řízení byl navrhovatele vyloučen z důvodu, že na žádost hodnotící komise nevysvětlil nejasnost v nabídce, neboť dle zadavatele neposkytl požadované materiály, které by vyhověly požadavku § 148 odst. 6 zákona.

3. Dne 29. 4. 2015 bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), doručením návrhu navrhovatele Úřadu, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II. Napadené rozhodnutí

4. Dne 23. 6. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0261/2015/VZ-15430/2015/521/ZKu (dále jen „napadené rozhodnutí“).

5. Úřad výrokem napadeného rozhodnutí rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

6. Úřad výrok napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že neshledal v postupu zadavatele porušení zákona a dále neshledal, že by byly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III. Rozklad navrhovatele

7. Dne 8. 7. 2015 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 25. 6. 2015. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

IV. Námitky rozkladu

8. Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad v rozporu s § 116 zákona nejednal jako s účastníkem řízení se společností Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 15500 Praha 13 (dále jen „společnost Siemens“), ačkoliv tomu tak po právu být mělo, jelikož předmětem řízení byl v souladu s návrhem navrhovatele rovněž i přezkum rozhodnutí zadavatele o výběru nabídky společnosti Siemens jako nejvhodnější v rámci zadávacího řízení. Úřad tak dle navrhovatele svým postupem neumožnil společnosti Siemens uplatnit v řízení svá základní procesní práva.

9. Úřad dle navrhovatele nepostupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad napadeného rozhodnutí s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu, a neprovedl všechny důkazy, potřebné ke zjištění stavu věci. Především Úřad postupoval nesprávně, pokud nepřistoupil ke zkoumání, zda produktová data CT Ingenuity Elite 128 a CT Somatom Definition AS+ splňují technické podmínky. Nedostatečné zkoumání a zjištění stavu věci je dle navrhovatele nutno spatřovat také v tom, že si Úřad nenechal k posouzení technické stránky CT Ingenuity Elite 128 a CT Somatom Definition AS+ zpracovat expertní stanovisko či znalecký posudek, jak navrhovatel navrhoval.

10. Navrhovatel namítá, že výklad akceptovaný Úřadem je nesprávný. Dle navrhovatele je § 148 zákona možné použít pouze a výhradně na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ve smyslu zákona. Na vysvětlení nabídky, jehož přílohou byly dokumenty předložené v anglickém jazyce, tak nelze § 148 odst. 6 zákona použít, jelikož bylo vysvětlení nabídky adresováno hodnotící komisi, která není zadavatelem ve smyslu zákona. Současně ani zadávací dokumentace nestanoví povinnost předložení samotného vysvětlení nabídky ani dokumentů k němu přiložených v českém jazyce a požadavek na předložení vysvětlení nabídky či k ní připojených dokumentů v českém jazyce si dle navrhovatele nevymínila ani hodnotící komise v žádosti o vysvětlení. Dle navrhovatele se tak Úřad svévolně implementoval do role zákonodárce, když v rozporu s jeho úmyslem analogicky vztáhl povinnost dle § 148 odst. 6 zákona i na vysvětlení nabídky ve smyslu § 76 odst. 3 zákona.

11. Navrhovatel dále namítá, že hodnotící komise v žádosti sama citovala stran technických parametrů CT Ingenuity Elite 128 anglický text, z čehož dovozuje, že není pochyb o tom, že hodnotící komise tímto implicitně připustila předložení anglických textů.

12. Dle navrhovatele hodnotící komise velmi dobře ovládá anglický jazyk, a měla možnost se s dokumenty seznámit stejně dobře, jako kdyby byly předloženy v českém jazyce. Shodné platí dle navrhovatele i o zadavateli. Předložení cizojazyčných produktových dat tak bylo implicitně navrhovateli umožněno. Hodnotící komise navíc svým implicitním jednáním v kontextu všech okolností oprávněně vyvolala v navrhovateli důvodný závěr, že umožňuje předložení dokumentů v jiném než českém jazyce.

13. Navrhovatel namítá, že hodnotící komise nemá právo vyřadit nabídku jen proto, že by uchazeč předložil byť samotné vysvětlení nabídky (a nejen její přílohy) v jiném než českém jazyce, ani neměla právo k nim z tohoto důvodu nepřihlédnout. Shodné dle něj platí i ve vztahu k zadavateli.

14. Navrhovatel k tomu shrnuje, že přiložením dokumentů v anglickém jazyce k vysvětlení nabídky neporušil zákon a hodnotící komise i zadavatel měli zákonnou povinnost k těmto dokumentům přihlédnout. I pokud by přitom byla hodnotící komise či zadavatel jiného názoru, nebylo možno z tohoto důvodu nabídku navrhovatele hodnotící komisí vyřadit, a následně zadavatelem vyloučit navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

15. Důvody, pro které byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nemají dle navrhovatele oporu v zákoně. Pokud by hodnotící komise v rozporu se zákonem nabídku navrhovatele nevyřadila a zadavatel navrhovatele v rozporu se zákonem nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, nabídka navrhovatele by se umístila jako první v pořadí a rozhodnutí o výběru tak navrhovatel považuje za učiněné v rozporu se zákonem.

Závěr rozkladu

16. Navrhovatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu jakožto orgánu prvního stupně k dalšímu řízení.

V. Řízení o rozkladu

17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

18. Dne 5. 8. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 4. 8. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Předseda Úřadu tuto skutečnost ověřil na profilu zadavatele, na němž byla zadavatelem smlouva uveřejněna, a dále ověřil, že předmět této smlouvy se shoduje se skutečným předmětem plnění přezkoumávané veřejné zakázky.

Stanovisko předsedy Úřadu

19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

20. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

21. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

22. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

23. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

24. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

25. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

26. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

27. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.  

28. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

29. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.

30. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení úkonů zadavatele spojených s posouzením a hodnocením nabídek a následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

31. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. Naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu již není objektivně možné, jelikož prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze.

32. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

33. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam.

34. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

35. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

36. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předpokladu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předpoklad řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

37. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

38. Situace, že v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je tak skutečností, na základě které musí Úřad správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

39. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

40. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VII. Závěr

41. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v průběhu tohoto řízení o rozkladu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

42. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2. JUDr. Petra Vlachová, advokátla, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz