číslo jednací: S1068/2014/VZ-11108/2015/552/SPo

Instance I.
Věc UTB – Dodávka IT techniky
Účastníci
  1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 8. 6. 2015
Dokumenty file icon 2014_S1068.pdf 562 KB

Č. j.:ÚOHS-S1068/2014/VZ-11108/2015/552/SPo

 

7. května 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 12. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 708 83 521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 76 001 Zlín,

 

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem v případě veřejné zakázky „UTB – Dodávka IT techniky“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 21. 10. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 370580, a rozdělené na části podle § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 708 83 521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se první části „Dodávka PC“ veřejné zakázky „UTB – Dodávka IT techniky“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 21. 10. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 370580, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Židenice, 636 00 Brno, dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele týkající se části veřejné zakázky na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013.

 

II.

Zadavatel - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 708 83 521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona citovaného zákona, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na první část „Dodávka PC“ veřejné zakázky „UTB – Dodávka IT techniky“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 21. 10. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 370580, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Židenice, 636 00 Brno, uzavřena dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou část veřejné zakázky na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013.

 

III.

Zadavatel - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 708 83 521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na druhou část „Dodávka PC pro CAD“ veřejné zakázky „UTB – Dodávka IT techniky“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 21. 10. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 370580, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem T.S.BOHEMIA a.s., IČO 623 04 381, se sídlem Sladovní 103/3, 779 00 Olomouc – Pavlovičky, uzavřena dne 1. 10. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 16. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou část veřejné zakázky na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013.

 

IV.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. se zadavateli - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 708 83 521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín - podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 9.000,- Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 708 83 521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) - v případě první části „Dodávka PC“ a druhé části „Dodávka PC pro CAD“ veřejné zakázky „UTB – Dodávka IT techniky“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 21. 10. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 370580 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předkladatel podnětu namítal, že zadavatel u první a druhé části předmětné veřejné zakázky neuveřejnil uzavřené smlouvy na profilu zadavatele ve lhůtě požadované zákonem a dále, že u první části veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění, když v zákonné lhůtě na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu.

3. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace a registrovaného platného profilu zadavatele, který je dostupný na internetových stránkách https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazka.seam?mode=zakladni_udaje&cid=36551 (dále jen „profil zadavatele“), zjistil následující skutečnosti.

4. V bodě 4 výzvy k podání nabídky ze dne 14. 6. 2013 a v bodě 5 zadávací dokumentace charakterizoval zadavatel předmět veřejné zakázky tak, že: „Předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka IT techniky pro zajištění technické podpory UTB a projektů OP VK a OP VaVpl, která je vymezena Technickou specifikací č. 1, 2, 3, 4 a 5, která tvoří přílohu zadávací dokumentace.“.

5. Veřejná zakázka byla rozdělená na 5 částí v souladu s § 98 zákona, a to následujícím způsobem:

  • první část: „Dodávka PC“, přepokládaná hodnota 1.170.248,- Kč bez DPH (dále také „první část“),
  • druhá část: „Dodávka PC pro CAD“, předpokládaná hodnota 725.000,- Kč bez DPH (dále také „druhá část“),
  • třetí část: „Dodávka monitorů“, přepokládaná hodnota 333.471,- Kč (dále také „třetí část“),
  • čtvrtá část: „Dodávka notebooků“, přepokládaná hodnota 813.223,- Kč (dále také „čtvrtá část“),

  • pátá část: „Dodávka ultrabooku convertible“, předpokládaná hodnota 50.000,- Kč (dále také „pátá část“).

Zadavatel dále ve stejném bodě výzvy pro podání nabídek a zadávací dokumentace uvedl, že „nabídku je možné podat pro jednu část veřejné zakázky, ale i pro více či všechny části veřejné zakázky. Nabídka pro každou část však musí být podána jako zcela samostatná. Nabídky v části veřejné zakázky budou posuzovány a hodnoceny nezávisle na nabídkách podaných v jiných částech veřejné zakázky.“.

6. Předmětná veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona, které bylo zahájeno dne 17. 6. 2013 odesláním výzvy k podání nabídek k veřejné zakázce devíti dodavatelům.

7. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 18. 7. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky čtyř uchazečů. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky:

  • k první části veřejné zakázky předložené uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – Židenice (dále jen „C SYSTEM CZ a.s“), s kterým uzavřel zadavatel dne 20. 9. 2013 kupní smlouvu „UTB –Dodávka IT techniky – Část 1: Dodávka PC“,
  • k druhé části veřejné zakázky předložené uchazečem T.S.BOHEMIA a.s., IČO 623 04 381, se sídlem Sladovní 103/3, 779 00 Olomouc – Pavlovičky (dále jen „T.S. BOHEMIA a.s.“), s kterým uzavřel zadavatel dne 1. 10. 2013 kupní smlouvu „UTB Dodávka IT techniky – Část 2: Dodávka PC pro CAD“,
  • k třetí části veřejné zakázky předložené uchazečem C SYSTEM CZ, a.s., s kterým uzavřel dne 5. 9. 2013 kupní smlouvu „UTB – Dodávka IT techniky – Část 3: dodávka monitorů“.

8. Na základě rozhodnutí ze dne 7. 8. 2013 zrušil zadavatel dle § 84 odst. 1 písm. e) zákona zadávací řízení na čtvrtou část „Dodávka notebooků“ a na základě rozhodnutí zadavatele z téhož dne zrušil také zadávací řízení na pátou část „Dodávka ultrabooku convertible“ dle § 84 odst. 1 písm. a) zákona.

9. Zadavatel na první část veřejné zakázky uzavřel s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s. smlouvu dne 20. 9. 2013, čímž bylo ukončeno zadávací řízení pro první část „Dodávka PC“ veřejné zakázky. Zákonná 15denní lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a uzavřené smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013.

10.  Z profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel uveřejnil na těchto stránkách písemnou zprávu zadavatele a uzavřenou smlouvu na první část veřejné zakázky až dne 30. 12. 2013, tj. 84. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a uzavřené smlouvy na profilu zadavatele.

11.  Zadavatel dále na druhou část veřejné zakázky uzavřel s vybraným uchazečem T.S. BOHEMIA a.s. smlouvu dne 1. 10. 1013. Lhůta pro uveřejnění uzavřené smlouvy na druhou část veřejné zakázky na profilu zadavatele marně uplynula dne 16. 10. 2013. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na druhou část veřejné zakázky byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 30. 12. 2013, tj. 75. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele.

12.  Na základě posouzení obsahu podnětu, dokumentace zaslané zadavatelem a informací z profilu zadavatele získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že:

  • nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 85 odst. 4 zákona, když ve vztahu k první části „Dodávka PC“ veřejné zakázky neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž smlouva s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., byla uzavřena dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013,
  • nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na první část „Dodávka PC“ veřejné zakázky, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na tuto část veřejné zakázky byla uzavřena dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto smlouvu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013,
  • nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na druhou část „Dodávka PC pro CAD“ veřejné zakázky, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla uzavřena dne 1. 10. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 16. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto smlouvu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013.

13.  Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S1068/2014/VZ.

 

I. Řízení před správním orgánem

14.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

15.  Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správních deliktů oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S1068/2014/VZ-26325/2014/552/SPo ze dne 12. 12. 2014, ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1068/2014/VZ-26330/2014/552/SPo z téhož dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

16.  Dnem 12. 12. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení.

17.  Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dopisem č. j. 15/R/2015 ze dne 6. 1. 2015 doručeném Úřadu téhož dne.

 

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 1. 2015

18.  Zadavatel v úvodu svého vyjádření nepopírá, že uveřejnil požadované náležitosti po lhůtě stanovené zákonem, nicméně sděluje, že se tak stalo nikoliv v úmyslu zatajit informace, či dokumenty z výběrového řízení, ale včasným nepředaním informací a výtisků smluv mezi zaměstnanci zadavatele. Zadavatel dále uvádí, že si je vědom, že vnitřní poměry, struktura a personální složení zadavatele nejsou dostatečně způsobilé řádně omluvit pochybení v procesu zadávaní veřejné zakázky. Je však názoru, že tato domnělá porušení zákona mají pouze administrativní a informativní charakter a nejsou jako takové způsobilé ovlivnit výsledek výběrového řízení. Nelze se proto dle jeho názoru ztotožnit s možným názorem, že postupem zadavatele došlo k porušení § 6 zákona, tedy že zadávací řízení bylo netransparentní, diskriminační a že s uchazeči nebylo zacházeno stejně.

19.  Zadavatel dále uvádí, že toto neúmyslné pochybení bylo zhojeno z vlastní iniciativy zadavatele, dříve než na to byl upozorněn jakýmkoliv kontrolním orgánem a požadované dokumenty jsou tak uveřejněny na příslušných místech.

20.  Zadavatel dále sděluje, že ačkoliv vnímá nedodržení lhůt k uveřejnění příslušných dokumentů jako možné spáchání správního deliktu, je současně třeba při posouzení těchto skutečností vyjít z účelu, který je sledován uveřejňovacími povinnostmi. Tímto účelem je dle zadavatele jednak zajistit veřejnou publicitu výsledku zadávacího řízení, ale zejména také poskytnout informace, které jsou sledovány ze statistických důvodů. Zadavatel je toho názoru, že dodatečné uveřejnění informací o zadání veřejné zakázky nemělo negativní dopad na transparentnost postupu v zadávacím řízení, jelikož zadavatel v žádném případě neměl v úmyslu zatajovat informace (výstupy) zadávacího řízení. Účel vyplývající ze zákona, tedy publicita výsledku zadávacího řízení, jakož i zpřístupnění dat pro statistické účely, byl dle názoru zadavatele finálně zajištěn.

21.  Zadavatel se dále ve svém vyjádření dovolává, dle jeho názoru v situaci, kdy formální pochybení zadavatele v žádném případě nemůže negativně ovlivnit realizované zadávací řízení a výběr nejvhodnější nabídky, rozumné a smysluplné interpretace a aplikace práva, přičemž odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS 2221/07 a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011.

22.  Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že „všechny úkony, které byly označené v podnětu, není možné učinit dříve, než je řádně ukončeno výběrové řízení postupem předpokládaným v ustanovení § 81 zákona, tedy výběrem nejvhodnější nabídky, nebo dle § 84 zrušením zadávacího řízení. Kromě toho je nutno před uzavřením smlouvy vždy vyčkat, než vyprší lhůta pro podání námitek v souladu s § 110 zákona, především odst. 6, který zakazuje uzavření smlouvy před uplynutím této lhůty. Zároveň námitky představují účinný institut obrany proti domnělému nezákonnému postupu zadavatelů, a pokud nejsou proti výběrovému řízení podané námitky a je uzavřena smlouva, výběrové řízení je tím ukončeno.“.

23.  Zadavatel dále pokládá za podstatnou skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení byli všichni uchazeči zadavatele adresně informování o výsledku zadávacího řízení a jeho ukončení.

24.  Zadavatel dále uvádí, že z jeho strany rovněž nebylo dotčeno právo jakéhokoli subjektu požádat o poskytnutí příslušných informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

25.  V závěru svého vyjádření zadavatel uvádí, že by dle jeho názoru nemělo být v této věci konstatováno, že se dopustil správního deliktu, neboť povinnosti uložené zákonem byly dodatečně splněny a toto pozdější splnění nemělo vliv na výsledek výběrového řízení a na základní zásady definované v § 6 zákona. Zadavatel dále dodává, že si je vědom svého možného pochybení v této věci a také, že byl již ze strany poskytovatele dotace za tato domnělá pochybení potrestán a to formou nevyplacení dotace. Opakované vyměření finanční penalizace se tak zadavateli jeví jako neúčelné a odporující základním zásadám práva a právního státu. V rámci toho zadavatel žádá o shovívavost a benevolenci při udělení případné sankce.

 

II. Závěry správního orgánu

26.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu dokumentace o veřejné zakázce, a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za což mu v souladu s § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložil pokutu ve výši 9.000,- Kč (devět tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

 

III. K výroku I. tohoto rozhodnutí

27.  Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28.  Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

29.  Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

30.  Podle § 98 odst. 4 zákona, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

31.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

32.  Úřad nejprve uvádí, že zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou je nutné zpracovat i v případě, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce má rovněž napomoci zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek a představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Písemná zpráva zadavatele shrnuje nejdůležitější body průběhu zadávání veřejné zakázky, přičemž musí mimo jiné obsahovat takové náležitosti jako zvolený druh zadávacího řízení, identifikaci všech uchazečů a uvedení jejich nabídkových cen, identifikaci vybraného uchazeče, zdůvodnění vyloučení uchazečů, důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno atd. Zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se průběhu dotyčné veřejné zakázky týkají. Písemná zpráva pak musí být do 15 dnů od skončení zadávacího řízení uveřejněna na profilu zadavatele.

33.  Pro naplnění požadavků § 85 odst. 4 zákona, je pak nezbytné kumulativní splnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejní písemné zprávy zadavatele, jednak podmínky jejího uveřejnění místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od okamžiku uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 85 odst. 4 zákona.

34.  Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem na první část veřejné zakázky smlouvu dne 20. 9. 2013. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna uplynutím 15 denní lhůty, tj. ke dni 7. 10. 2013. Jak bylo uvedeno v bodě 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na  profilu zadavatele dne 30. 12. 2013, tj. až 84. den po uzavření příslušné smlouvy, z čehož vyplývá, že nedodržel lhůtu pro uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, přičemž pozdější uveřejnění nelze v tomto případě považovat za zhojení zadavatelova postupu.

35.  Úřad dále pro úplnost sděluje, že povinnost uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele byla zakotvena tzv. transparentní novelou, zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012 (dále jen „transparentní novela“), přičemž do nabytí účinnosti této novely byl zadavatel povinen tuto zprávu jen vyhotovit a případně jí na vyžádání zaslat Evropské komisi či Úřadu. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá záměr zákonodárce, že zájem společnosti je na zveřejnění co nejvíce informací o průběhu zadávacího řízení, a to i prostřednictvím písemné zprávy zadavatele.

36.  Neuveřejněním písemné zprávy týkající se první části předmětné veřejné zakázky na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

IV. K výroku II. a III. tohoto rozhodnutí

37.  Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

38.  Podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel podle odstavce 1 písm. a) téhož ustanovení celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500.000,- Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

39.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

40.  Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona nově zakotvena transparentní novelou. Nové povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, včetně povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky (viz dále).

41.  Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tento institut totiž dovoluje rovněž kontrolu uzavřené smlouvy komplexně – po její obsahové stránce, tj. zda je obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky (koresponduje s nimi předmět veřejné zakázky, resp. smlouvy, jakož i další podmínky realizace veřejné zakázky). V rámci zadávacích podmínek je dále možné vzájemně porovnat i podmínky obchodní, za kterých má být veřejná zakázka realizována, tj. zda uzavřená smlouva s vybraným uchazečem neobsahuje jejich podstatné změny či doplnění oproti těm, které byly součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, a to ať již v podobě vzoru návrhu smlouvy, který byl připraven zadavatelem, nebo obchodních podmínek zadavatele, které mají být přeneseny do návrhu smlouvy uchazeči. Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá ke kontrole transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky. U veřejných zakázek malého rozsahu (v případě, že je uzavřena smlouva na veřejnou zakázku v ceně vyšší než 500.000,- Kč bez DPH), které nejsou s odkazem na obecnou výjimku v § 18 odst. 5 zákona v jeho režimu zadávány, je uveřejnění konečného znění uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele (přičemž tato povinnost je v případě těchto veřejných zakázek malého rozsahu jedinou zákonnou povinností týkající se uveřejňování) pro výkon kontroly nad postupem zadavatele širokou veřejností stěžejní. Neuveřejnění smlouvy v zákonem požadované lhůtě na profilu zadavatele by totiž v takových případech mohlo způsobit pochybnosti některých subjektů, zda daná veřejná zakázka proběhla zcela transparentně.

42.  Jak bylo uvedeno v bodě 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí, smlouva na první část veřejné zakázky byla na profilu zadavatele uveřejněna 84. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele. Smlouva na druhou část veřejné zakázky byla na profilu zadavatele uveřejněna 75. den po uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele (viz bod 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

43.  Úřad k výše uvedenému nejprve uvádí, že pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona, je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy (případně její změny či dodatku),  jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy, dále pak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s § 147 odst. 2 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek porušení zákona. Úřad přitom pro úplnost poznamenává, že na zadavatele se nevztahují výjimky uvedené v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona.

44.  Z dikce zákona jasně vyplývá, že zadavatel je povinen na profilu zadavatele uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně jejich změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 20. 9. 2013 smlouvu na první část veřejné zakázky a dne 1. 10. 2013 na druhou část veřejné zakázky, byl tedy povinen příslušnou smlouvu na první část veřejné zakázky na profilu zadavatele uveřejnit ve lhůtě do 7. 10. 2013 a na druhou část veřejné zakázky do 16. 10. 2013.

45.  Neuveřejněním smlouvy na první a druhou část veřejné zakázky na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě zadavatel porušil postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí.

 

K argumentaci zadavatele týkající se výroků I., II. a III.

46.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

47.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

48.  K námitce zadavatele, že uvedená pochybení zadavatele mají pouze administrativní a informativní charakter přičemž tyto pochybení nemají dle zadavatele jakýkoliv vliv na ukončené zadávací řízení a výběr nejvhodnější nabídky jako takové, v žádném případě nediskriminovaly žádného ze zájemců o veřejnou zakázku a v konečném důsledku negativně neovlivnily ani zásady stanovené v § 6 zákona, uvádí Úřad následující. Zákonodárce v zákoně jasně stanovil, jaké informace, jakým způsobem a v jakých lhůtách jsou zadavatelé povinni uveřejňovat, přičemž splnění uveřejňovacích povinností považoval za natolik zásadní, že do zákona zakotvil skutkovou podstatu správního deliktu spočívající v nesplnění povinností uveřejnění, za jehož spáchání může být uložena pokuta až do výše 20.000.000,- Kč (§ 120 odst. 2 písm. b) zákona). Ze závěrů Úřadu učiněných v odůvodnění tohoto rozhodnutí k výroku I., II. a III. je dle názoru Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel svým povinnostem při uveřejňování nedostál, čímž spáchal správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

49.  Úřad dále k uvedené argumentaci zadavatele v obecné rovině uvádí, že podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Na rozdíl od § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění třech kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona, tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky a postačí pouhé neuveřejnění či uveřejnění v rozporu se zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 85 odst. 4 zákona a § 147a odst. 1 a 2 zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním uveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd. 

50.  Úřad dále v souvislosti s výše  uvedenou argumentací zadavatele uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu. Ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: 2013, C. H. Beck. s. 197).

51.  Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007, představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot.

52.  Kategorie správních deliktů je kategorií trestního práva v širším slova smyslu, tudíž se pro všechny správní delikty uplatní povinnost správního orgánu zkoumat nejen naplnění formálních znaků správního deliktu, ale také, zda jednání vykazuje daný stupeň společenské škodlivosti, tudíž materiální stránku správního deliktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46).

53.  Úřad dále uvádí, že se rozeznává společenská škodlivost typová (vyjádřená obecnou skutkovou podstatou správního deliktu) a společenská škodlivost konkrétní v daném případě, přičemž je třeba hodnotit, zda se konkrétní společenská škodlivost jednání pachatele pohybuje v mezích typové společenské škodlivosti. V opačném případě nelze učinit závěr o odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt.

54.  K naplnění materiální stránky správního deliktu Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí č. j. 9 As 34/2012-28 ze dne 9. 9. 2012 konstatuje, že: „Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí… Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96).“.

55.  Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za  správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt.

56.  Úřad v daném případě neshledal žádné takové významné okolnosti, které by vylučovaly, aby takovým jednáním nebyl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, a tedy, že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz bod 50 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V souvislosti s uvedeným Úřad uzavírá, že skutečnosti, ve kterých zadavatel spatřuje důvody, pro které by neměla být v šetřené věci naplněna materiální stránka deliktů, můžou tedy být v šetřeném případě zohledněny toliko při stanovení výše sankce jako polehčující okolnosti spáchání správního deliktu.

57.  Zájem společnosti na seznámení se s průběhem a výsledkem zadávacího řízení, jakož i s obsahem smlouvy, a dále i zájem na ochraně principu veřejné publicity průběhu a výsledku zadávacího řízení chráněný skutkovou podstatou předmětného správního deliktu byl v šetřené věci ohrožen tím, že zadavatel porušil zákonnou povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na první část veřejné zakázky a smlouvu na první a druhou část veřejné zakázky na profilu zadavatele do 15 dnů po uzavření smlouvy, přičemž písemná zpráva zadavatele a smlouva na první část veřejné zakázky byly na profilu zadavatele uveřejněny až 84. den po uzavření smlouvy a smlouva na druhou část až 75. den po jejím uzavření. Ze strany zadavatele došlo tedy ve vztahu k uveřejnění příslušných informací k více než k pětinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro jejich uveřejnění na profilu zadavatele, přičemž uvedená pochybení nelze v těchto případech zhojit ani dodatečným uveřejněním příslušných dokumentů. Úřad je na základě uvedeného toho názoru, že výše uvedeným postupem zadavatele jednoznačně došlo k naplnění formálních i materiálních znaků správních deliktů.

58.  Úřad dále v souvislosti s uvedeným uvádí, že jde-li o následky správního deliktu trestněprávní doktrína je definuje jako „ohrožení nebo porušení zájmu, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží.“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 106/2012-45). Úřad proto nesouhlasí s argumentací zadavatele a konstatuje, že při úvaze o naplnění materiální stránky deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není poměřován zájem chráněný zákonem resp. jinými ustanoveními zákona, nýbrž, zájem, který je chráněn předmětným ustanovením § 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 85 odst. 4 zákona a dále ustanovením v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona. V šetřeném případě lze za materiální stránku těchto správních deliktů považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s  výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě. Ve vztahu k povinnosti zadavatele uveřejnit uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele se jedná mj. i o ochranu zájmu společnosti na seznámení se s obsahem smlouvy a možnosti její kontroly. Materiální stránkou deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 85 odst. 4 zákona je také ohrožení zájmu společnosti na seznámení se ze strany veřejnosti nejen s výsledkem, ale i s průběhem zadávacího řízení, a dále na zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Jak již Úřad uvedl v bodě 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí, důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinností uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

59.  Úřad dále dodává, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednáním zadavatele v rozporu se zákonem nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností). Pakliže má být vynakládání veřejných prostředků podrobeno kontrole co možná nejširší veřejností, pak zadavatel svým postupem, když příslušné dokumenty neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě, takovouto kontrolu jednoznačně omezil.

60.  Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že „všechny úkony, které byly označené v podnětu, není možné učinit dříve, než je řádně ukončeno výběrové řízení postupem předpokládaným v ustanovení § 81 zákona, tedy výběrem nejvhodnější nabídky, nebo dle § 84 zrušením zadávacího řízení. Kromě toho je nutno před uzavřením smlouvy vždy vyčkat, než vyprší lhůta pro podání námitek v souladu s § 110 zákona, především odst. 6, který zakazuje uzavření smlouvy před uplynutím této lhůty. Zároveň námitky představují účinný institut obrany proti domnělému nezákonnému postupu zadavatelů, a pokud nejsou proti výběrovému řízení podané námitky a je uzavřena smlouva, výběrové řízení je tím ukončeno.“. Úřadu není zřejmé, z jakého důvodu zadavatel argumentuje výše uvedeným způsobem. Zadavatel v šetřeném případě pochybil, když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na první část a uzavřenou smlouvu na první a druhou část veřejné zakázky na profilu zadavatele, přičemž  zákonodárce váže tuto povinnost (přičemž logicky to jinak ani nelze) na okamžik ukončení zadávacího řízení, tedy uzavření smlouvy, resp. běh 15 denní zákonné lhůty pro uveřejnění těchto dokumentů počíná běžet až tímto okamžikem. Je tedy zcela irrelevantní, jaké povinnosti měl zadavatel před ukončením zadávacího řízení a případně k jakým komplikacím či prolukám před ukončením zadávacího řízení došlo, neboť tyto skutečnosti nemůžou mít na povinnost uveřejnění podle § 85 odst. 4 zákona a § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona žádný vliv.

61.  K argumentu zadavatele, že k uveřejnění požadovaných dokumentů došlo po lhůtě stanovené zákonem neúmyslně z důvodu včasného nepředání informací a výtisků smluv mezi zaměstnanci zadavatele, sděluje Úřad následující. Odpovědnost za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je založena na objektivním principu, kde není třeba zkoumat zavinění. Pro posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu či nikoliv, jsou proto rozhodující objektivní skutečnosti nezávislé na vůli jednající osoby, přičemž se této odpovědnosti v případě právnické osoby nelze zprostit odkazem na lidský faktor, tj. na jednání jednotlivce. Z toho důvodu je objektivní odpovědnost zadavatele také označována jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost za stav, který byl či mohl být způsoben. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 4 As 28/2006 - 65, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní (…) zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné“.

62.  Zadavatel tedy nese plnou odpovědnost za nesplnění zákonem stanovených povinností, mj. i povinností spojených s uveřejněním. Taková objektivní odpovědnost nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 121 odst. 1 zákona je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření zadavatele a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají. Nadto Úřad uvádí, že úkony zadavatele spočívající v uveřejnění písemné zprávy zadavatele a smlouvy v zákonem stanovené lhůtě nejsou úkony nijak složité.

63.  Zadavatel dále ve svém vyjádření uvedl, že pokládá za podstatnou skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení byli všichni uchazeči adresně informováni o výsledku zadávacího řízení a jeho ukončení. Úřad k uvedenému sděluje, že povinnost zadavatele informovat o výsledku zadávacího řízení uchazeče stanoví zákon výslovně v § 81 odst. 4 zákona (zadavatel je povinen odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů od rozhodnutí všem dotčeným uchazečům), nebo v § 82 odst. 6 zákona (zadavatel má povinnost písemně oznámit bez zbytečného odkladu informaci o uzavření smlouvy uchazečům, s nimiž bylo možné uzavřít smlouvu), tzn. jedná se o samostatné povinnosti bez návaznosti na povinnost zadavatele stanovenou v § 85 odst. 4 zákona nebo na povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona, přičemž porušení každé této jednotlivé povinnosti by mohlo vést k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle zákona.

64.  Zadavatel ve svém vyjádření dále argumentuje tím, že „nebylo jakkoli dotčeno právo jakéhokoli subjektu požádat o poskytnutí příslušných informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“ Úřad sděluje, že podle § 112 odst. 1 zákona vykonává Úřad dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém mj. rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem a dále podle § 112 odst. 2 zákona Úřad projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá sankce za jejich spáchání, tj. šetří skutečnost, zda byl postup zadavatele souladný se zákonem. Úřad je toho názoru, že z odůvodnění tohoto rozhodnutí zcela jednoznačně vyplývá, že zadavatel nedodržel své povinnosti uveřejnění, které mu ukládá zákon, přičemž skutečnost, že kdokoliv mohl požadované informace získat i jiným způsobem, je v posuzovaném případě zcela irelevantní.

65.  Úřad k tomu dále uvádí, že povinnost zadavatele uveřejňovat příslušné dokumenty a informace za účelem veřejné kontroly nad zadáváním veřejných zakázek je zakotvena přímo v zákoně (přičemž transparentní novelou byly uveřejňovací povinnosti zadavatele ještě rozšířeny a postih za porušení těchto povinností se zpřísnil), z čehož dle názoru Úřadu jednoznačně vyplývá zájem zákonodárce na tom, aby přístup široké veřejnosti k informacím o veřejných zakázkách, na něž se zákonné uveřejňovací povinnosti vztahují, podléhal speciálnímu režimu, a to mimo zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, tj. aby přístup veřejnosti k příslušným informacím nebyl komplikován nutností podřídit se určitému formalizovanému postupu podle jiného zákona, nýbrž, aby tyto informace byly volně přístupné bez jakýchkoliv překážek každému, kdo se s nimi chce seznámit, a tím byla umožněna okamžitá zpětná kontrola postupu zadavatele ze strany široké veřejnosti.

66.  K odkazu zadavatele na nález Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. II. ÚS 2221/07, podle něhož právo nemá být mechanicky a formalisticky aplikováno bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného právní normou, Úřad uvádí, že uvedený nález Ústavního soudu zcela respektuje, nicméně z jeho obsahu je zřejmé, že postihuje odlišné skutkové okolnosti, a tudíž ho nelze na právě šetřený případ vztahovat. Úřad uvádí, že shora uvedený nález řeší situaci, kdy odvolací soud nesprávně vyšel ze skutkového stavu a nezabýval se ani všemi okolnostmi, které měl při svém rozhodování brát na zřetel. Proto Ústavní soud v daném případě zkonstatoval, že odvolací soud postupoval při aplikaci práva mechanicky. Naproti tomu v postupu Úřadu v právě šetřené věci nelze spatřovat pouhou mechanickou a formalistickou aplikaci práva, když o okolnostech spáchání správních deliktů zadavatelem, jež jsou v odůvodnění tohoto rozhodnutí shora Úřadem důkladně popsány a z nichž Úřad při svém rozhodování vycházel, není pochyb.

67.  Zadavatel dále ve vztahu ke své argumentaci ohledně mechanické a formalistické aplikace práva odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104. Úřad i v tomto případě musí konstatovat, že tento rozsudek vychází ze zcela odlišných skutkových okolností, k posuzovaným otázkám se nevztahuje, a proto Úřad pokládá uvedenou argumentaci ve vtahu k šetřenému případu za irrelevantní.

68.  Úřad je podle § 112 zákona nadán pravomocí projednat a uložit sankci za spáchání správního deliktu. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že k naplnění skutkové podstaty správních deliktů popsaných ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí postupem zadavatele v šetřeném případě došlo, přičemž právě konstatováním skutečnosti, že byly spáchány správní delikty a uložením pokuty za jejích spáchání Úřad přispívá k ochraně zájmů chráněných skutkovou podstatou správního deliktu.

 

V. K výroku IV. tohoto rozhodnutí

69.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

70.  V rámci tohoto správního řízení bylo prokázáno, že zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu, a to tím, že:

  • nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když ve vztahu k první části „Dodávka PC“ veřejné zakázky neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž smlouva s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., byla uzavřena dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013,
  • nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na první část „Dodávka PC“ veřejné zakázky, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na tuto část veřejné zakázky byla uzavřena dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto smlouvu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013,
  • nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na druhou část „Dodávka PC pro CAD“ veřejné zakázky, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla uzavřena dne 1. 10. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 16. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto smlouvu na profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013.

71.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

72.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 30. 7. 2014. Zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a smlouvy na první část veřejné zakázky na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013 a pro uveřejnění smlouvy na druhou část veřejné zakázky na profilu zadavatele dne 16. 10. 2013, přičemž všechny tyto dokumenty byly na profilu zadavatele uveřejněny dne 30. 12. 2013. Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatel za správní delikt nezanikla.

73.  K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci výše pokut (poema maior absorbet minorem, tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikrát dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007.) Pro ukládání trestů za správní delikty se musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

74.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výroku I., II. a III. odůvodnění tohoto rozhodnutí samostatně.

75.  V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně - právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložil přísnější sankci. Horní hranice sankce je ve vztahu ke všem posuzovaným deliktům totožná, neboť ve všech případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou § 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných správních deliktů a pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího správního deliktu).

76.  Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. a III. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

77.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

78.  Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, resp. okolností, za nichž byl spáchán, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel na profilu zadavatele neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů smlouvu na první část veřejné zakázky, ačkoliv mu tuto povinnost zákon explicitně ukládá v  §147a odst. 2 v návaznosti na § 147 odst. 1 zákona, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy bez ohledu na zavinění.

79.  Následkem tohoto protiprávního jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na  seznámení se, a to seznámení včasném, s konečným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a s tím související zájem na možnosti podrobit smlouvu veřejné kontrole, čímž byl omezen výkon kontroly širokou veřejností ohledně postupu zadavatele při nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím zadávání veřejných zakázek jako celku, tedy i jeho výsledku. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic na tom, že neuveřejnění smlouvy nemělo na samotný průběh nebo výsledek zadávání veřejné zakázky jakýkoliv vliv. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil následnou kontrolu jejího průběhu v rámci zadávání veřejné zakázky.

80.  Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Jedná se tak o méně závažný delikt, než kdyby předmětná smlouva nebyla na profilu zadavatele do zahájení předmětného správního řízení uveřejněna vůbec.

81.  Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu i skutečnost, že k pochybení zadavatele došlo nedopatřením, nikoliv úmyslem zadavatele zatajit informace či dokumenty ze zadávacího řízení, jak uvádí ve svém vyjádření ze dne 6. 1. 2015, což míru závažnosti jeho jednání snižuje.

82.  Úřad taktéž jako polehčující okolnost zohlednil relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci první části veřejné zakázky z veřejných zdrojů (1.001.820,- Kč bez DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (v zásadě platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

83.  Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnosti, že zadavatel uveřejnil smlouvu uzavřenou na první část veřejné zakázky až 99. den po ukončení zadávacího řízení, resp. 89. den po marném uplynutí 15 denní lhůty pro uveřejnění. Ze strany zadavatele tak došlo téměř k šestinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění smlouvy na první část předmětné veřejné zakázky.

84.  Jako přitěžující skutečnost Úřad dále shledal i tu skutečnost, že se zadavatel při zadání veřejné zakázky dopustil i jiných správních deliktů, a to tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele k první části veřejné zakázky do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva byla uzavřena dne 20. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na  profilu zadavatele až dne 30. 12. 2013. Zadavatel dále v případě druhé části veřejné zakázky nedodržel povinnost uveřejnění v souladu s  § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na předmětnou část veřejné zakázky do 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva byla uzavřena dne 1. 10. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 16. 10. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto smlouvu na  profilu zadavatele dne 30. 12. 2013. Tímto jednáním taktéž došlo k ohrožení zájmu společnosti nad kontrolou procesu zadávání veřejných zakázek.

85.  Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Na základě údajů uvedených na internetových stránkách zadavatele, a to konkrétně výsledku hospodaření za rok 2013 (http://www.utb.cz/o-univerzite/vyrocni-zpravy ?highlightWords=v%C3%BDro% C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va), Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za nespravedlivou, či dokonce likvidační.

86.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad preferoval při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu u dolní hranice zákonné sazby. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu.

87.  Ve vztahu k argumentaci zadavatele, že „…byl již ze strany poskytovatele dotace za tato domnělá pochybení potrestán a to formou nevyplacení dotace. Opakované vyměření finanční penalizace se tak zadavateli jeví jako neúčelné a odporující základním zásadám práva a právního státu.“, Úřad uvádí, že skutečnost, že poskytovatel dotace zkrátí či již zkrátil dotaci z důvodu nesprávného postupu zadavatele, nemůže mít vliv na postup Úřadu při rozhodování o tom, zda se zadavatel dopustil správního deliktu, a o následném ukládání pokuty. K tomuto závěru dospěl rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 1 Afs 23/2012 – 102 ze dne 28. 11. 2012, v němž uvádí, že „žádost o zohlednění okolnosti, že pokud bude stěžovateli udělena v dané věci správní pokuta, tak bude krácena dotace (případně vymáhána sankce) za porušení rozpočtových pravidel, je ze své podstaty zcela nepřijatelná a pro rozhodování nepodstatná. Nelze požadovat ani po správním orgánu, ani po soudu, aby „přehlédly“ porušení zákona z důvodu, že stěžovatel ponese ještě jiné důsledky svého protiprávního jednání. Z uvedeného je tedy zřejmé, že argument zadavatele nemohl být a ani nebyl relevantní při rozhodování Úřadu o spáchání správních deliktů a o výši uložené pokuty.

88.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

89.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, 76 001 Zlín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz