číslo jednací: S0021,0022,0023,0024,0025,0026,0027/2015/VZ-14092/2015/542/MBa

Instance	I.
Věc	Kancelářský nábytek, Optimalizace podpůrných procesů, Servisní podpora infrastruktury, SÚKL - Upgrade eRp licencí Progress Software, SÚKL - Rozšíření podpory pro licence VMware vSphere,
Účastníci	Státní ústav pro kontrolu léčiv
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok	2015
Datum nabytí právní moci	30. 6. 2015
Dokumenty	2015_S21-22-23-24-25-26-27.pdf 912 KB

Č.j.:ÚOHS-S0021,0022,0023,0024,0025,0026,0027/2015/VZ-14092/2015/542/MBa

11. června 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správních řízeních zahájených dne 13. 1. 2015 z moci úřední a spojených dne 10. 2. 2015 do společného správního řízení, jehož účastníkem je

Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10,

ve věci možného spáchání správních deliktů

podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „VZ24/2012 „Kancelářský nábytek““ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 26. 3. 2012 a uveřejněno dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 210788 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno k uveřejnění dne 27. 3. 2012,
podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „VZ34/2012 Optimalizace podpůrných procesů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 3. 2012 a uveřejněno dne 29. 3. 2012 pod ev. č. 211506,
podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „VZ31/2012 „Servisní podpora infrastruktury““ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28. 3. 2012 a uveřejněno dne 29. 3. 2012 pod ev. č. 211120, ve znění opravy uveřejněné dne 22. 5. 2012 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 29. 3. 2012, ve znění opravy ze dne 22. 5. 2012,
podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „VZ48/2012 „SÚKL - Upgrade eRp licencí Progress Software““ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 17. 9. 2012 a uveřejněno dne 18. 9. 2012 pod ev. č. 231884 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 21. 9. 2012 pod ev. č. 2012/S 182-298853,
podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „VZ11/2013 „SÚKL - Rozšíření podpory pro licence VMware vSphere““ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 26. 3. 2013 a uveřejněno dne 27. 3. 2013 pod ev. č. 342784 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 28. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 062-104051,
podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tím, že uzavřel se společností TRONEVIA a.s., IČO 24175935, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice – Polabiny, na základě objednávek bez zadávacího řízení v období od února 2012 do září 2012 smlouvy na plnění služeb vyplývajících z objednávek č. 2012/H/0306 ze dne 23. 2. 2012, 2012/H/0363 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0364 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0488 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0489 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0490 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0491 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0566 ze dne 5. 4. 2012, 2012/H/0668 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0669 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0670 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0673 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0808 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0809 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0810 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0811 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0984 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0985 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0986 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1118 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1119 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1120 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1373 ze dne 7. 9. 2012, 2012/H/1374 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1375 ze dne 7. 9. 2012,
podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tím, že uzavřel se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, na základě objednávek bez zadávacího řízení v období od března 2012 do září 2012 smlouvy na plnění služeb vyplývající z objednávek č. 2012/H/0358 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0359 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0486 ze dne 9. 3. 2012, 2012/H/0487 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0671 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0672 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0812 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0813 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0982 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0983 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1116 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1117 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1376 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1377 ze dne 7. 9. 2012,

rozhodl takto:

Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když ve veřejné zakázce „VZ24/2012 „Kancelářský nábytek““ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 26. 3. 2012 a uveřejněno dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 210788 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno k uveřejnění dne 27. 3. 2012, v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace nestanovil v rámci způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ přesné a určité údaje, které měly být pro hodnocení kvalitativních vlastností předkládaných vzorků kancelářského nábytku rozhodné, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2012 s vybraným uchazečem – Interier Říčany a. s., IČO 28162471, se sídlem V Chotejně 770/4, 102 00 Praha 10 – rámcovou kupní smlouvu.

II.

III.

IV.

Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „VZ31/2012 „Servisní podpora infrastruktury““ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28. 3. 2012 a uveřejněno dne 29. 3. 2012 pod ev. č. 211120, ve znění opravy uveřejněné dne 22. 5. 2012, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 29. 3. 2012, ve znění opravy ze dne 22. 5. 2012, nepostupoval v souladu s § 56 odst. 6 citovaného zákona, když v bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení certifikátu, který by prokazoval, že uchazeč je partnerem výrobce servisovaných systémů infrastruktury zadavatele, servisovaných security systémů zadavatele, servisovaných webových proxy zadavatele, servisovaných email gateway zadavatele, diskových polí a SAN infrastruktury zadavatele, serverových operačních systémů zadavatele a virtualizační platformy zadavatele, ačkoli takový certifikát nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 5 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 smlouvu s vybraným uchazečem – TRONEVIA a.s., IČO 24175935, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice - Polabiny.

Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „VZ48/2012 „SÚKL - Upgrade eRp licencí Progress Software““ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 17. 9. 2012 a uveřejněno dne 18. 9. 2012 pod ev. č. 231884 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 21. 9. 2012 pod ev. č. 2012/S 182-298853, nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 citovaného zákona, když v bodu III. 2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce a v bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 19. 12. 2012 smlouvu s vybraným uchazečem – GALEOS a.s., IČO 29027438, se sídlem Michelská 300/60, 140 00 Praha 4.

VI.

Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „VZ11/2013 „SÚKL - Rozšíření podpory pro licence VMware vSphere““ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 26. 3. 2013 a uveřejněno dne 27. 3. 2013 pod ev. č. 342784 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 28. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 062-104051, nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 citovaného zákona, když v bodu III.2.3) oznámení o zakázce a v bodu 8.2.6 zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 31. 7. 2013 smlouvu s vybraným uchazečem – HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem Vyskočilova 1/1410, Praha.

VII.

Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil na 25 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0306 ze dne 23. 2. 2012, 2012/H/0363 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0364 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0488 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0489 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0490 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0491 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0566 ze dne 5. 4. 2012, 2012/H/0668 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0669 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0670 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0673 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0808 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0809 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0810 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0811 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0984 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0985 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0986 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1118 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1119 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1120 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1373 ze dne 7. 9. 2012, 2012/H/1374 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1375 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 citovaného zákona, a nezadal veřejnou zakázku, která byla realizována na základě výše uvedených objednávek, v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky se společností TRONEVIA a.s., IČO 24175935, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice - Polabiny.

VIII.

Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil na 14 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0358 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0359 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0486 ze dne 9. 3. 2012, 2012/H/0487 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0671 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0672 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0812 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0813 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0982 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0983 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1116 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1117 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1376 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1377 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 citovaného zákona, a nezadal veřejnou zakázku, která byla realizována na základě výše uvedených objednávek, v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava.

IX.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. až VIII. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10,

ukládá pokuta ve výši 600 000,- Kč (šest set tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Zadávací řízení na veřejnou zakázku KANCELÁŘSKÝ NÁBYTEK

1.Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 (dále jen „zadavatel“ nebo „SÚKL“) zahájil zadávací řízení veřejné zakázky „Kancelářský nábytek“ zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 210788 a odesláno k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 3. 2012 (dále jen „veřejná zakázka Kancelářský nábytek“).

2.Z bodu II. 1.5) Oznámení o zakázce Kancelářský nábytek vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky Kancelářský nábytek byla dodávka kancelářského nábytku pro pracoviště zadavatele, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky Kancelářský nábytek byla dle bodu II. 2. 1 Oznámení o zakázce Kancelářský nábytek stanovena ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH.

3.Z bodu 10. zadávací dokumentace k veřejné zakázce Kancelářský nábytek vyplývá, že zadavatel zvolil jako základní kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky, s tím, že nabídky budou hodnoceny podle následujících dílčích kritérií

a) kritérium – Celková nabídková cena bez DPH s váhou 80 %,

b) kritérium – Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků s váhou 20 %.

4.Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8. 6. 2012 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podávání nabídek celkem tři nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že hodnotící komise doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku uchazeče – Interier Říčany a.s., IČO 28162471, se sídlem V Chotejně 770/4, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč na veřejnou zakázku Kancelářský nábytek“ nebo „Interier Říčany a. s. “).

5.Dne 8. 6. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky tj. nabídky vybraného uchazeče Interier Říčany a. s., která byla vyhodnocena hodnotící komisí jako nejvhodnější a dne 26. 6. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku Kancelářský nábytek rámcovou kupní smlouvu.

Zadávací řízení na veřejnou zakázku OPTIMALIZACE PODPŮRNÝCH PROCESŮ

6.Zadavatel odeslal oznámení otevřeného řízení do Věstníku veřejných zakázek dne 29. 3. 2012 a uveřejnil dne 29. 3. 2012 pod ev. č. 211506, za účelem zadání veřejné zakázky „VZ34/2012 Optimalizace podpůrných procesů“ (dále jen „veřejná zakázka Optimalizace podpůrných procesů“).

7.Předmětem veřejné zakázky Optimalizace podpůrných procesů, který zadavatel vymezil v bodu 7.6 zadávací dokumentace, byly následující oblasti:

„Vyhodnocení úrovně fungování podpůrných procesů SÚKL – provedení základního kvantitativního benchmarkingu, kvalitativní hodnocení spokojenosti interních zákazníků (vedení odborných procesů), posouzení procesního fungování, vyhodnocení způsobů měření výkonnosti, organizačního uspořádání a personálního zabezpečení.“
„Identifikace oblastí ke zlepšení – zejména v oblasti organizační, procesní a metodické, předběžné kvantifikace oblastí pro zlepšení.“
„Zpracování doporučení ke zlepšení v oblasti fungování rozhraní na odborné sekce, z hlediska formy výstupů podpůrných oddělení a nastavení výkonnostních ukazatelů měřících výkonnost podpůrných procesů; případně návrh na outsourcing vybraných podpůrných činností.“
„Prioritizace doporučení s vyhodnocením přínosů, odhadem nákladů na zavedení a návrhu plánu implementace konkrétních doporučení. Plán implementace zohlední pracnost zavedení, priority SÚKL a konkrétní podmínky správního úřadu tohoto typu.“
„Podpora implementace procesních změn v konkrétních oblastech – průběžná revize průběhu implementace v celkovém rozsahu 100 člověkohodin.“

8.Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Optimalizace podpůrných procesů činila 2 600 000,- Kč bez DPH, jak zadavatel uvedl v bodu 7.4 zadávací dokumentace.

9.Podle článku 10.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů zadavatel zvolil jako dílčí kritéria hodnocení kritérium č. 1 „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ (váha 80 %) a kritérium č. 2 „Celková koncepce řešení“ (váha 20 %) – podrobnosti viz dále.

10.Ze zprávy o posouzení a hodnocení ze dne 30. 5. 2011 (pozn. Úřadu – rok 2011 uvedený ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek lze s ohledem na datum zahájení předmětného zadávacího řízení považovat za zjevnou písařskou chybu) vyplývá, že se v rámci celkového hodnocení na prvních třech místech umístily nabídky těchto uchazečů o veřejnou zakázku: první místo ITEG a.s., IČO 27149137, se sídlem v době zadávání veřejné zakázky Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 – Nusle (dále jen „vybraný uchazeč na veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů“ nebo „vybraný uchazeč ITEG a.s.“), (98,00 bodů), druhé místo MESAC s.r.o., IČO 27513149, se sídlem v době zadávání veřejné zakázky Velké náměstí 28/38, 500 03 Hradec Králové (90,07 bodů) a třetí místo SOFO Group a.s., IČO 27243389, se sídlem Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha – Staré Město (88,68 bodů). Dne 4. 6. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky.

11.Dne 21. 6. 2012 zadavatel uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky Optimalizace podpůrných procesů s vybraným uchazečem ITEG a. s., s cenou plnění ve výši 625 000,- Kč bez DPH, tj. 750 000,- Kč s DPH.

Zadávací řízení na veřejnou zakázku SERVISNÍ PODPORA INFRASTRUKTURY

12.Zadavatel podle zákona odeslal dne 28. 3. 2012 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejnil dne 29. 3. 2012 pod ev. č. 211120 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „VZ31/2012 „Servisní podpora infrastruktury““ (dále jen „veřejná zakázka Servisní podpora infrastruktury“).

13.Předmětem veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury byla dle bodu 7.5.1 „Definice služeb“ zadávací dokumentace dodávka Služby A „Servisní podpora HW infrastruktury“ spočívající v proaktivním monitoringu a dohledu v režimu 24x7, údržbě, administraci a konfiguračních změnách systémů HW infrastruktury zadavatele, dále specifikovaných v příloze č. 1 zadávací dokumentace, a Služby B „Podpora serverových OS a virtuálních prostředí“ spočívající v proaktivním monitoringu a dohledu v režimu 24x7, údržbě, administraci a konfiguračních změnách serverových OS a virtuálních systémů, dále specifikovaných v příloze č. 2 zadávací dokumentace.

14.Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 19. 6. 2012 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 7 nabídek.

15.Dne 4. 9. 2012 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky uchazeče TRONEVIA, a.s., IČO 24175935, se sídlem Fáblovka 404, Polabiny, 533 52 Pardubice - Polabiny (dále jen „vybraný uchazeč na veřejnou zakázku Servisní podpora infrastruktury“ nebo „vybraný uchazeč TRONEVIA, a.s.“).

16.Dne 24. 9. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem TRONEVIA, a.s. kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury s celkovou cenou plnění ve výši 3 960 000,- Kč bez DPH, tj. 4 752 000,- Kč s DPH.

Zadávací řízení na veřejnou zakázku UPGRADE ERP LICENCÍ PROGRESS SOFTWARE

17.Zadavatel podle zákona odeslal dne 17. 9. 2012 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejnil dne 18. 9. 2012 pod ev. č. 231884 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „VZ48/2012 „SÚKL - Upgrade eRp licencí Progress Software““ (dále jen „veřejná zakázka Upgrade eRp licencí“).

18.Předmětem veřejné zakázky Upgrade eRp licencí byla dle bodu 7.5 „Účel a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace dodávka upgrade licencí pro všechny současné provozní i testovací licence společnosti Progress Software sloužící k zabezpečení činností v rámci prostředí eRp. Součástí předmětu plnění veřejné zakázky Upgrade eRp licencí je rovněž obnova technické podpory a údržby licencí.

19.Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 6. 11. 2012 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky.

20.Dne 19. 11. 2012 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče GALEOS, a.s., IČO 29027438, se sídlem Michelská 300/60, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč na veřejnou zakázku Upgrade eRp licencí“ nebo „vybraný uchazeč GALEOS, a.s.“).

21.Dne 19. 12. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem GALEOS, a.s. kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky Upgrade eRp licencí s cenou plnění ve výši 6 377 500,- Kč bez DPH, tj. 7 653 000,- Kč s DPH.

Zadávací řízení na veřejnou zakázku ROZŠÍŘENÍ PODPORY VMWARE VSPHERE

22.Zadavatel podle zákona odeslal dne 26. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejnil dne 27. 3. 2013 pod ev. č. 342784 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „VZ11/2013 „SÚKL - Rozšíření podpory pro licence VMware vSphere““ (dále jen „veřejná zakázka Rozšíření podpory VMware vSphere“).

23.Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere byla stanovena v bodu 7.4 zadávací dokumentace nazvaném „Klasifikace veřejné zakázky“ ve výši 2 500 000,- Kč bez DPH.

24.Předmětem veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere bylo dle bodu 7.5. zadávací dokumentace nazvaného „Účel a předmět veřejné zakázky“ rozšíření podpory pro stávající licence VMware vSphere dle uvedeného výpisu pro Státní ústav pro kontrolu léčiv do data 31. 12. 2014. Zadavatel požadoval podporu uvedených licencí a sjednocení podpory všech těchto licencí k jednomu datu a dále požadoval servisní podporu 12 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

25.Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 6. 2013 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem šest nabídek. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že hodnotící komise doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku uchazeče – HEWLETT-PACKARD s.r.o. IČO 17048851, se sídlem Vyskočilova 1/1410, Praha (dále jen „vybraný uchazeč na veřejnou zakázku Rozšíření podpory VMware vSphere“ nebo „vybraný uchazeč HEWLETT-PACKARD s.r.o.“).

26.Dne 18. 6. 2013 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky tj. nabídky vybraného uchazeče HEWLETT-PACKARD s.r.o., která byla vyhodnocena hodnotící komisí jako nejvhodnější a dne 31. 7. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem HEWLETT-PACKARD s.r.o. smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere s cenou plnění ve výši 1 581 459,20 Kč bez DPH, tj. 1 913 565,63 Kč s DPH.

Postup zadavatele při uzavírání smluv se společností TRONEVIA a.s.

27.Zadavatel v období od 23. 2. 2012 do 7. 9. 2012 postupně na základě objednávek na plnění služeb dle následující tabulky,

Číslo objednávky ze dne	Požadované plnění	Číslo faktury	Datum vystavení faktury	Částka v Kč bez DPH
2012/H/0306 23.02.2012	úprava číselníku, vytvoření nové WS pro hlášení cen	111005	09.03.2012	229 500,00
2012/H/0363 05.03.2012	zajištění základního provozu integrační platformy, 03/2012	111008	21.03.2012	249 990,00
2012/H/0364 05.03.2012	zajištění základního provozu aplikací LEK13, DIS13 a ERP, 03/2012	111007	21.03.2012	249 990,00
2012/H/0488 29.03.2012	servisní podpora systémů Sonic ESB, 04/2012	111012	02.04.2012	249 990,00
2012/H/0489 29.03.2012	podpora provozu ostatního aplikačního software, 04/2012	111013	02.04.2012	249 990,00
2012/H/0490 29.03.2012	podpora provozu aplikačního software LEK13, 04/2012	111014	02.04.2012	249 990,00
2012/H/0491 29.03.2012	podpora provozu aplikačního software DIS13, 04/2012	111015	02.04.2012	249 990,00
2012/H/0566 5.04.2012	vystavení nového konektoru na Sonicu	111018	18.04.2012	23 375,00
2012/H/0668 04.05.2012	podpora provozu aplikačního software DIS13, 05/2012	111023	14.05.2012	249 990,00
2012/H/0669 04.05.2012	podpora provozu aplikačního software LEK13, 05/2012	111021	14.05.2012	249 990,00
2012/H/0670 04.05.2012	servisní podpora systémů Sonic ESB, 05/2012	111022	14.05.2012	249 990,00
2012/H/0673 04.05.2012	podpora provozu ostatního aplikačního software, 05/2012	111024	14.05.2012	249 990,00
2012/H/0808 29.05.2012	servisní podpora systémů Sonic ESB, 06/2012	111030	26.06.2012	249 990,00
2012/H/0809 29.05.2012	podpora provozu aplikačního software DIS13, 06/2012	111031	26.06.2012	249 990,00
2012/H/0810 29.05.2012	podpora provozu aplikačního software LEK13, 06/2012	111032	26.06.2012	249 990,00
2012/H/0811 29.05.2012	podpora provozu ostatního aplikačního software, 06/2012	111033	26.06.2012	249 990,00
2012/H/0984 03.07.2012	podpora provozu aplikačního software, 07/2012	111037	01.08.2012	249 990,00
2012/H/0985 03.07.2012	servisní podpora systémů Sonic ESB, 07/2012	111038	01.08.2012	249 990,00
2012/H/0986 03.07.2012	podpora provozu aplikačního software eRP, 07/2012	111039	01.08.2012	249 990,00
2012/H/1118 24.07.2012	podpora provozu aplikačního software eRP, 08/2012	111041	01.08.2012	249 990,00
2012/H/1119 24.07.2012	servisní podpora systémů Sonic ESB, 08/2012	111042	01.08.2012	249 990,00
2012/H/1120 24.07.2012	podpora provozu ostatního aplikačního software, 08/2012	111043	01.08.2012	249 990,00
2012/H/1373 07.09.2012	podpora provozu ostatního aplikačního software, 09/2012	111051	01.10.2012	249 990,00
2012/H/1374 07.09.2012	servisní podpora systémů Sonic ESB, 09/2012	111052	01.10.2012	249 990,00
2012/H/1375 07.09.2012	podpora provozu aplikačního software eRP, 09/2012	111053	01.10.2012	249 990,00
CELKEM	-	-	-	6 002 645,00

uzavíral smlouvy se společností TRONEVIA a.s., IČO 24175935, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice – Polabiny (dále jen „TRONEVIA a.s.“), na základě kterých realizoval zajištění servisních činností na software zadavatele externím dodavatelem.

Postup zadavatele při uzavírání smluv se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.

28.Zadavatel v období od března 2012 do září 2012 postupně na základě objednávek na plnění služeb dle následující tabulky,

Objednávky ze dne	Požadované plnění	Číslo faktury	Datum vystavení faktury	Částka v Kč bez DPH
2012/H/0358 05.03.2012	zajištění provozu systémů OID a DB pro LEK13, DIS13 a ERP, 03/2012	120951	12.03.2012	250 000,00
2012/H/0359 05.03.2012	zajištění provozu infrastruktury Microsoft, VMware a LINUX, 03/2012	120950	12.03.2012	250 000,00
2012/H/0486 09.03.2012	servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí, 04/2012	121193	02.04.2012	250 000,00
2012/H/0487 29.03.2012	servisní podpora infrastruktury a systémů Oracle, 04/2012	121192	02.04.2012	250 000,00
2012/H/0671 04.05.2012	servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí, 05/2012	121855	11.05.2012	250 000,00
2012/H/0672 04.05.2012	servisní podpora infrastruktury a systémů Oracle, 05/2012	121857	11.05.2012	250 000,00
2012/H/0812 29.05.2012	servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí, 06/2012	122226	05.06.2012	250 000,00
2012/H/0813 29.05.2012	servisní podpora infrastruktury a systémů Oracle, 06/2012	122227	05.06.2012	250 000,00
2012/H/0982 03.07.2012	servisní podpora infrastruktury a systémů Oracle, 07/2012	122696	09.07.2012	250 000,00
2012/H/0983 03.07.2012	servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí, 07/2012	122695	09.07.2012	250 000,00
2012/H/1116 24.07.2012	servisní podpora infrastruktury asystémů Oracle, 08/2012	123046	01.08.2012	250 000,00
2012/H/1117 24.07.2012	servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí, 08/2012	123045	01.08.2012	250 000,00
2012/H/1376 07.09.2012	servisní podpora infrastruktury a systémů Oracle, 09/2012	123629	11.09.2012	250 000,00
2012/H/1377 07.09.2012	servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí, 09/2012	123630	11.09.2012	250 000,00
CELKEM	-	-	-	3 500 000,-

uzavíral smlouvy obsažené v této uvedené tabulce se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.“), na základě kterých realizoval zajištění servisních činností na software zadavatele externím dodavatelem.

Postup Úřadu před zahájením správního řízení

29.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele při zadávání výše uvedených veřejných zakázek.

30.V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentace o předmětných veřejných zakázkách. Po jejich přezkoumání získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a z tohoto důvodu zahájil správní řízení sp. zn. S21/2015/VZ, S22/2015/VZ, S23/2015/VZ, S24/2015/VZ, S25/2015/VZ, S26/2015/VZ, S27/2015/VZ z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ

31.Účastníkem správních řízení S21,S22,S23,S24,S25,S26,S27/2015/VZ je podle § 116 zákona zadavatel.

Průběh správního řízení sp. zn. S21/2015/VZ (veřejná zakázka Kancelářský nábytek)

32.Zahájení správního řízení sp. zn. S21/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli řízení přípisem pod č. j. ÚOHS-S21/2015/VZ-1193/2015/542/RNi dne 13. 1. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně usnesením č. j. ÚOHS-S21/2015/VZ-1194/2015/542/RNi ze dne 13. 1. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S21/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015

33.Dne 27. 1. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015, ve kterém zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci stanovil u jednotlivých položek kancelářského nábytku technické parametry, které byly u všech nabídek prověřeny a v 2. hodnotícím kritériu se na základě doručených vzorků nábytku prověřovala kvalita a uživatelský komfort.

34.Zadavatel uvedl, že u kancelářské židle a židle do jednací místnosti byla hodnocena především kvalita potahového materiálu, kvalita a pevnost koleček židlí, komfort při sezení, sedák židle a tvarové opěradlo, tj. ergonomické vlastnosti sedacího nábytku. V rámci hodnocení pak hodnotící komise zkontrolovala, zda vzorek židle odpovídá parametrům stanovených v zadávací dokumentaci, popsala ergonomické vlastnosti a na základě toho hodnotící komise přidělila body s tím, že bodové rozdíly vycházejí z popisu uvedeného ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

35.K hodnocení nabídek zadavatel dále uvedl, že porovnatelná kvalita u nabídek uchazeče č. 1 a č. 2 u obou typů posuzovaných židlí byla zaznamenána jednak bodovým hodnocením, proto body 100 a 90, ale také písemným záznamem o rozdílné kvalitě jinak kvalitního potahu, zatím co výrazně nižší kvalita potahu, nedostatečná výplň sedáku a nízká kvalita koleček či nožiček židle odpovídala výrazně nižšímu počtu bodů u uchazeče č. 3.

36.Zadavatel rovněž uvedl, že u ostatních druhů nábytku požadovaných dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace a k nim doručených vzorků předložených k hodnocení bylo posouzeno, jestli kvalita odpovídá požadavkům, které byly blíže stanoveny v dodatečných informacích č. 2 ze dne 19. 4. 2012 a rovněž bylo posouzeno, zda odpovídají svým popisem a vyobrazením dodanému katalogu uchazeče.

37.Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že hodnocení jednotlivých nabídek ve druhém hodnotícím kritériu, tak jak je uvedeno na stránkách 2 a 3 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, bylo naprosto dostatečné, transparentní a přezkoumatelné, tudíž zcela v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, vyjádřenými v § 6 odst. 1 zákona.

38.Zadavatel uvedl, že pokud by bylo komisí provedené hodnocení v subjektivním dílčím kritériu „Celková koncepce řešení“ případně shledáno nedostatečným z pohledu odůvodnění, jednak mohl zadavatel její zprávu a doporučení nejvýhodnější nabídky odmítnout, stejně jako mohl způsob hodnocení, resp. rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, napadnout kterýkoliv ze 3 uchazečů, přičemž ani k jedné z těchto skutečností však nedošlo.

39.Zadavatel ve svém vyjádření konstatoval, že povinnost jednoznačně stanovit způsob hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií byla nade vší pochybnost splněna bodem 10 zadávací dokumentace a samotné hodnocení pak proběhlo zcela v souladu s takto nastavenými pravidly hodnocení, což Úřad v oznámení (oznámení o zahájení správního řízení pozn. Úřadu) nikterak nezpochybnil.

40.Zadavatel shrnul své vyjádření konstatování, že v bodě 10 zadávací dokumentace jednoznačně stanovil způsob hodnocení nabídek ve druhém dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ a samotné hodnocení pak provedl zcela v souladu s pravidly vyjádřenými v zadávací dokumentaci.

41.Závěrem svého vyjádření zadavatel vyjádřil přesvědčení, že zadávací řízení předmětné veřejné zakázky bylo vedeno v plném souladu se zákonem.

Průběh správního řízení sp. zn. S22/2015/VZ (veřejná zakázka Rozšíření podpory VMware vSphere)

42.Zahájení správního řízení sp. zn. S22/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S22/2015/VZ-1245/2015/542/JPo dne 13. 1. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně usnesením č. j. ÚOHS-S22/2015/VZ-1253/2015/542/JPo ze dne 13. 1. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S22/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015

43.Dne 27. 1. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015, ve kterém zadavatel uvedl, že technický kvalifikační předpoklad spočívající v požadavku na předložení dokladu o tom, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, byl v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere naformulován s ohledem na skutečnost, že licencovaný produkt je autorským dílem ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), a z tohoto důvodu byl předpokladem pro plnění předmětu veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere „autorizovaný“ status každého přihlášeného uchazeče, který jej opravňoval plnit předmět veřejné zakázky právě s ohledem na autorskoprávní ochranu produktů, k nimž se mělo vztahovat poptávané poskytování podpory.

44.Zadavatel má za to, že z hlediska naplnění dikce § 56 odst. 2 zákona lze uvedený způsob prokázání technické kvalifikace podřadit pod osvědčení o odborné kvalifikaci dodavatele ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona, neboť v opačném případě by se do zadávacího řízení mohli přihlásit uchazeči, kteří by nebyli oprávněni poskytovat požadovanou podporu s ohledem na práva duševního vlastnictví výrobce daných produktů. Dle názoru zadavatele by uzavření smlouvy s neautorizovaným uchazečem znamenalo porušení předpisů autorskoprávní ochrany.

45.K tomu zadavatel dále uvedl, že stanovení předmětného technického kvalifikačního předpokladu v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere bylo plně odůvodněno předmětem veřejné zakázky, neboť jeho záměrem bylo zadat veřejnou zakázku Rozšíření podpory VMware vSphere v otevřeném zadávacím řízení, avšak tím byl nucen podmínit účast v tomto řízení splněním technické kvalifikace v požadovaném rozsahu. Dle názoru zadavatele uvedený postup neporušil žádnou ze zásad zadávacího řízení, uvedených v § 6 odst. 1 zákona.

46.Zadavatel konstatoval, že stávající znění zákona nereflektuje možnost kolize jeho znění a znění autorského zákona, ke které v praxi při zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT často dochází. Zadavatel uvádí, že jediným ustanovením zákona, které zohledňuje autorskoprávní aspekt soutěženého plnění, je § 23 odst. 4 písm. a) zákona, kdy toto ustanovení umožňuje využít institutu jednacího řízení bez uveřejnění a přímého zadání konkrétnímu dodavateli v případě, kdy z pohledu např. právě autorských práv může takové plnění, které je předmětem veřejné zakázky, poskytnout pouze jediný konkrétní dodavatel. Zadavatel má za to, že ve zkoumaném případě taková situace nenastala, neboť požadované plnění bylo schopno poskytnout více uchazečů oprávněných z pohledu autorskoprávních aspektů předmětu veřejné zakázky. Zadavatel k tomu dále doplňuje, že při formulování zadávacích podmínek a prokazování kvalifikace nemohl bez dalšího pominout ustanovení dalších právních předpisů, v tomto případě autorského zákona.

47.Zadavatel dále vyjádřil nesouhlas s názorem Úřadu, že požadovaný doklad o technologickém partnerství nelze podřadit pod osvědčení dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona, neboť dle jeho názoru by ve zkoumaném případě nastala situace, kdy do zadávacího řízení by se mohl přihlásit jakýkoli uchazeč schopný poskytovat požadované služby, který by však takovým plněním bez autorského souhlasu výrobce dotčených produktů porušil předpisy autorskoprávní ochrany, čímž by došlo k naprostému popření pozice výrobce daných softwarových produktů jako jejich zákonného autora. Dle názoru zadavatele jej nelze z pohledu práva stavět do pozice, kdy naplní dikci zákona o veřejných zakázkách, ale současně poruší zvláštní právní normu, anebo naopak.

48.Zadavatel má za to, že za osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona lze považovat i doklad o technologickém partnerství, požadovaný ve zkoumaném zadávacím řízení. K tomu zadavatel dále uvedl, že se neztotožňuje s restriktivně formálním výkladem Úřadu, v jehož světle by zákon zcela pomíjel situace, kdy v rámci otevřeného řízení je nutno dodržet i dikci autorskoprávních předpisů, pakliže na ně má veřejnou zakázkou poptávané plnění vazbu, a současně že jej nelze činit zodpovědným za nedostatečnou explicitnost či nedostatečnost zákona, pokud dodržením postupu dle jeho ustanovení dochází k porušení jiného zvláštního předpisu, kterým je zadavatel taktéž vázán.

49.Zadavatel shrnul své vyjádření konstatováním, že jeho požadavek byl zcela odůvodněný, když požadoval po uchazečích předložení dokladu o technickém partnerství z důvodu zajištění autorského oprávnění k poskytování služeb, poptávaných v rámci veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere, ale současně byl takový kvalifikační doklad požadován v naprostém souladu s § 56 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž kterýkoli z uchazečů byl oprávněn si požadovaný doklad obstarat, tudíž ze strany zadavatele nebyli potenciální uchazeči selektováni, žádný z nich nebyl diskriminován, ani nebyl jejich okruh jakkoli předem dán. Závěrem svého vyjádření zadavatel vyjádřil přesvědčení, že zadávací řízení předmětné veřejné zakázky bylo vedeno v plném souladu se zákonem.

Průběh správního řízení sp. zn. S23/2015/VZ (veřejná zakázka Optimalizace podpůrných procesů)

50.Zahájení správního řízení sp. zn. S23/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem pod č. j. ÚOHS-S23/2015/VZ-1182/2015/543/MPr ze dne 13. 1. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně usnesením č. j. ÚOHS-S23/2015/VZ-1183/2015/543/MPr ze dne 13. 1. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S23/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015

51.Zadavatel ve svém vyjádření především uvedl, že způsob hodnocení nabídek byl v rámci druhého kritéria, kterým je „Celková koncepce řešení“, zadavatelem nastaven v souladu s § 6 zákona, tj. se základními zásadami zadávacího řízení a v souladu s § 80 odst. 1 zákona, neboť „zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky jednoznačně stanovila způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“.

52.Zadavatel dále uvedl, že „samotný proces hodnocení došlých nabídek, tak jak je zachycen ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2012, byl hodnotící komisí proveden taktéž transparentně, nediskriminačně, při zajištění rovného zacházení s uchazeči, a současně plně v intencích § 80 zákona, neboť hodnocení bylo fakticky i právně provedeno přesně tím způsobem, který předvídal bod 10 zadávací dokumentace“.

53.Zadavatel má za to, že posouzení a hodnocení nabídek je i přes stručnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek transparentní a přezkoumatelné. Zadavatel konstatuje, že hodnotící kritérium „Celková koncepce řešení“ je kritériem subjektivním a domnívá se, že hodnocení provedené na základě tohoto kritéria je výlučně v pravomoci hodnotící komise. Zadavatel je toho názoru, že „žádný subjekt odlišný od hodnotící komise se pak nemůže pasovat do její role a přisvojit si výsledek hodnocení“.

54.Zadavatel v závěru svého vyjádření konstatoval, že předmětné zadávací řízení na veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů bylo provedeno v souladu se zákonem.

Průběh správního řízení sp. zn. S24/2015/VZ (postup zadavatele při uzavírání smluv se společností TRONEVIA a.s.)

55.Zahájení správního řízení sp. zn. S24/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S24/2015/VZ-1180/2015/543/JNe ze dne 13. 1. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S24/2015/VZ-1181/2015/543/JNe z téhož dne stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S24/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2015

56.Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S24/2015/VZ-1181/2015/543/JNe ze dne 13. 1. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 27. 1. 2015, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatoval následující.

57.Úvodem svého stanoviska zadavatel uvedl, že základním důvodem pro objednávání těchto služeb byla skutečnost, že servisní podpora, která byla předmětem daných objednávek, byla právě v tuto dobu soutěžena. Předmětná zadávací řízení byla v daném období řádně vyhlášena, procesována, avšak ukončena až v takovém časovém rámci, že vysoutěžené smlouvy časově navázaly až na toto zkoumané období. Jednalo se o tato zadávací řízení:

a) VZ27/2012 „Servisní podpora systémů integrační infrastruktury"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 28. 3. 2012, smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 1. 10. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následujících zkoumaných objednávek - 2012/H/0363, 2012/H/0488, 2012/H/0670, 2012/H/0808, 2012/H/0985, 2012/H/1119, 2012/H/1374,

b) VZ28/2012 „Podpora provozu aplikačního software LEK13 a DIS13"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 29. 3. 2012, smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 1. 7. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následujících zkoumaných objednávek - 2012/H/0364, 2012/H/0490, 2012/H/0491, 2012/H/0668, 2012/H/0669, 2012/H/0809, 2012/H/0810,

c) VZ42/2012 „Podpora provozu aplikačního software"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 30. 3. 2012, smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 1. 10. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následujících zkoumaných objednávek - 2012/H/0306, 2012/H/0489, 2012/H0566, 2012/H/0673, 2012/H/0811, 2012/H/0984, 2012/H/1120, 2012/H/1373,

d) VZ43/2012 „Podpora provozu aplikačního software eRecept"

58.Zadavatel ve svém vyjádření rovněž uvedl, že od uzavření příslušné servisní smlouvy s vítězným uchazečem již byly tyto služby zadávány na základě řádně dokončeného zadávacího řízení. Zadavatel žádá, aby Úřad k této skutečnosti přihlédl jako k polehčující okolnosti.

59.Zadavatel k charakteru služeb dále ve vyjádření konstatoval, že se jednalo o služby, které se musely realizovat, neboť jsou zcela nezbytným a objektivním předpokladem pro plnění agend, které jsou zadavateli svěřeny zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“), případně zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a právních předpisů s nimi souvisejících. Tyto agendy je zadavatel povinen plnit neustále, přičemž bylo nutné zajistit kontinuitu poskytování služeb servisní podpory i po dobu, nepokrytou smluvním dodavatelem vzešlým ze zadávacího řízení, proto musel zadavatel postupovat cestou přímého zadání realizace těchto služeb, avšak jen po dobu nezbytně nutnou, odpovídající nepokrytím příslušné služby smluvním dodavatelem vzešlým ze zadávacího řízení. S možností zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě a v případě, kdy z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, než v jednacím řízení bez uveřejnění, počítá dle názoru zadavatele i zákon v § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Pokud by Úřad došel k závěru, že zadavatel měl v předmětném období zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, bylo by možné pochybení zadavatele považovat za méně závažné, než kdyby měl zadavatel povinnost zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení. K tomu by měl Úřad dle názoru zadavatele přihlédnout také jako k polehčující okolnosti.

60.Zadavatel dále ve vyjádření poukázal na rychlost zadání otevřených řízení na veřejné zakázky na předmětné služby ve spojení s daty objednávek a vystavení faktur, z čehož vyplývá, že vyvinul značné úsilí k tomu, aby veřejné zakázky zadal v otevřeném řízení co nejdříve v souladu se zákonem. Zadavatel žádá Úřad, aby k těmto skutečnostem přihlédl jako k polehčujícím okolnostem při stanovení výše pokuty.

61.Zadavatel ve vyjádření konstatuje, že z celkového počtu 25 zkoumaných objednávek jich bylo 17 zadáno na základě souhlasu bývalého ředitele zadavatele s přímým zadáním a tyto žádosti byly náležitě odůvodněné. Zadavatel k zadaným veřejným zakázkám v otevřeném řízení uvedl, že základním hodnotícím kritériem byla stanovena nejnižší nabídková cena, což dokumentuje, že se zadavatel při objednávání služeb napřímo choval hospodárně a tuto skutečnost je možné hodnotit jako polehčující při stanovení výše pokuty.

62.Zadavatel ve vyjádření k § 13 odst. 3 zákona uvedl, že se jednalo o různé informační systémy a infrastrukturu. Tomu se také přizpůsobily i jednotlivé zadávací dokumentace pro jednotlivé veřejné zakázky, neboť všechny byly zadány jako nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení, a to z důvodu zajištění „lepší a širší soutěže", ve kterých mohl zadavatel obdržet více nabídek. Spojením všech informačních systémů a infrastruktury by vznikla jedna velká veřejná zakázka s předmětem servisní podpora, ale počet potenciálních uchazečů, kteří by byli schopni takovou veřejnou zakázku plnit, by byl s největší pravděpodobností nižší. Ze stejného důvodu má zadavatel za to, že jej nelze vinit z účelového rozdělení předmětu veřejné zakázky za účelem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně ve sledovaném období. Toto jednání zadavatele nebylo úmyslné a zadavatel v co nejkratším možném časovém úseku vyhlásil veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení. Nemohl ale ukončení veřejných zakázek urychlit z důvodu lhůt stanovených zákonem.

63.Zadavatel je přesvědčen o tom, že konal v dobré víře tak, jak vzhledem k výše popsané situaci konat musel, aby zajistil plnění povinností zadavatele plynoucích ze zvláštních právních předpisů. Z toho důvodu žádá zadavatel Úřad, aby při stanovení výše pokuty přihlédl ke všem uvedeným polehčujícím okolnostem.

64.Zadavatel v závěru svého vyjádření konstatuje, že mu v roce 2015 bude krácen rozpočet o necelé 2 miliardy, které byly původně určeny k zajištění jeho činnosti, proto žádá Úřad, aby ke zkrácení finančních prostředků na činnost zadavatele při stanovení výše pokuty přihlédl a uložil zadavateli pokutu při dolní hranici zákonné sazby. Na základě shora uvedených skutečností zadavatel navrhuje, aby Úřad rozhodl, že zadavatel zákon neporušil, anebo aby správní řízení zastavil. Pokud by Úřad došel k závěru, že zadavatel zákon porušil, žádá zadavatel, aby Úřad zohlednil veškeré možné polehčující okolnosti a stanovil výši pokuty při dolní hranici její zákonné sazby.

Průběh správního řízení sp. zn. S25/2015/VZ (postup zadavatele při uzavírání smluv se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.)

65.Zahájení správního řízení sp. zn. S25/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S25/2015/VZ-1176/2015/543/JNe ze dne 13. 1. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S25/2015/VZ-1178/2015/543/JNe z téhož dne stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S25/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2015

66.Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S25/2015/VZ-1178/2015/543/JNe ze dne 13. 1. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 27. 1. 2015, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

67.Úvodem svého stanoviska zadavatel uvedl, že základním důvodem pro objednávání těchto služeb v období od března do září 2012 byla skutečnost, že servisní podpora, která byla předmětem těchto objednávek, byla právě v tuto dobu soutěžena. Předmětná zadávací řízení byla v daném období řádně vyhlášena, procesována, avšak ukončena až v takovém časovém rámci, že vysoutěžené smlouvy časově navázaly až na toto zkoumané období. Jednalo se o tato zadávací řízení:

a) VZ28/2012 „Podpora provozu aplikačního software LEK13 a DIS13"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 29. 3. 2012, smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 1. 7. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následující zkoumané objednávky - 2012/H/0358,

b) VZ31/2012 „Servisní podpora infrastruktury"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 21. 5. 2012 (jednalo se o opravné uveřejnění, zakázka byla vyhlášena 29. 3. 2012), smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 24. 9. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následujících zkoumaných objednávek - 2012/H/0359, 2012/H/0486, 2012/H/0487, 2012/H/0671, 2012/H/0672, 2012/H/0812, 2012/H/0813, 2012/H/0982, 2012/H/0983, 2012/H/1116, 2012/H/1117, 2012/H/1376, 2012/H/1377,

c) VZ32/2012 „Servisní podpora systémů Oracle"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 21. 5. 2012 (jednalo se o opravné uveřejnění, zakázka byla vyhlášena 29. 3. 2012), smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 1. 10. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následujících zkoumaných objednávek - 2012/H/0487, 2012/H/0672, 2012/H/0813, 2012/H/0982, 2012/H/1116, 2012/H/1376,

d) VZ43/2012 „Podpora provozu aplikačního software eRecept"

Oznámení o veřejné zakázce uveřejněno dne 30. 3. 2012, smlouva s vítězným uchazečem uzavřena dne 1. 10. 2012. Předmět této veřejné zakázky se překrýval s předmětem následující zkoumané objednávky - 2012/H/0358.

68.Zadavatel ve svém vyjádření rovněž uvedl, že od uzavření příslušné servisní smlouvy s vítězným uchazečem již byly tyto služby zadávány na základě řádně dokončeného zadávacího řízení. Zadavatel žádá, aby Úřad k této skutečnosti přihlédl jako k polehčující okolnosti.

69.Zadavatel k charakteru služeb dále ve vyjádření konstatoval, že se jednalo o služby, které se musely realizovat, neboť jsou zcela nezbytným a objektivním předpokladem pro plnění agend, které jsou zadavateli svěřeny zákonem o léčivech, případně zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a právních předpisů s nimi souvisejících. Tyto agendy je zadavatel povinen plnit neustále, přičemž bylo nutné zajistit kontinuitu poskytování služeb servisní podpory i po dobu, nepokrytou smluvním dodavatelem vzešlým ze zadávacího řízení, proto musel zadavatel postupovat cestou přímého zadání realizace těchto služeb, avšak jen po dobu nezbytně nutnou, odpovídající nepokrytím příslušné služby smluvním dodavatelem vzešlým ze zadávacího řízení. S možností zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě a v případě, kdy z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, než v jednacím řízení bez uveřejnění, počítá dle názoru zadavatele i zákon v § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Pokud by Úřad došel k závěru, že zadavatel měl v předmětném období zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, bylo by možné pochybení zadavatele považovat za méně závažné, než kdyby měl zadavatel povinnost zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení. K tomu by měl Úřad dle názoru zadavatele přihlédnout také jako k polehčující okolnosti.

70.Zadavatel dále ve vyjádření poukázal na rychlost zadání otevřených řízení na veřejné zakázky na předmětné služby ve spojení s daty objednávek a vystavení faktur, z čehož vyplývá, že vyvinul značné úsilí k tomu, aby veřejné zakázky zadal v otevřeném řízení co nejdříve v souladu se zákonem. Zadavatel žádá Úřad, aby k těmto skutečnostem přihlédl jako k polehčujícím okolnostem při stanovení výše pokuty.

71.Zadavatel ve vyjádření konstatoval, že z celkového počtu 14 zkoumaných objednávek byly 4 zadány na základě souhlasu bývalého ředitele zadavatele s přímým zadáním a tyto žádosti byly náležitě odůvodněné. Zadavatel k zadaným veřejným zakázkám v otevřeném řízení uvedl, že základním hodnotícím kritériem byla stanovena nejnižší nabídková cena, což dokumentuje, že se zadavatel při objednávání služeb napřímo choval hospodárně a tuto skutečnost je možné hodnotit jako polehčující při stanovení výše pokuty.

72.Zadavatel ve vyjádření k § 13 odst. 3 zákona uvedl, že se jednalo o různé informační systémy a infrastrukturu. Tomu se také přizpůsobily i jednotlivé zadávací dokumentace pro jednotlivé veřejné zakázky, neboť všechny byly zadány jako nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení, a to z důvodu zajištění „lepší a širší soutěže", ve kterých mohl zadavatel obdržet více nabídek. Spojením všech informačních systémů a infrastruktury by vznikla jedna velká veřejná zakázka s předmětem servisní podpora, ale počet potenciálních uchazečů, kteří by byli schopni takovou veřejnou zakázku plnit, by byl s největší pravděpodobností nižší. Ze stejného důvodu má zadavatel za to, že jej nelze vinit z účelového rozdělení předmětu veřejné zakázky za účelem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně ve sledovaném období. Toto jednání zadavatele nebylo úmyslné a zadavatel v co nejkratším možném časovém úseku vyhlásil veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení. Nemohl ale ukončení veřejných zakázek urychlit z důvodu lhůt stanovených zákonem.

73.Zadavatel je přesvědčen o tom, že konal v dobré víře tak, jak vzhledem k výše popsané situaci konat musel, aby zajistil plnění povinností zadavatele plynoucích ze zvláštních právních předpisů. Z toho důvodu žádá zadavatel Úřad, aby při stanovení výše pokuty přihlédl ke všem uvedeným polehčujícím okolnostem.

74.Zadavatel v závěru svého vyjádření konstatoval, že mu v roce 2015 bude krácen rozpočet o necelé 2 miliardy, které byly původně určeny k zajištění jeho činnosti, proto žádá Úřad, aby ke zkrácení finančních prostředků na činnost zadavatele při stanovení výše pokuty přihlédl a uložil zadavateli pokutu při dolní hranici zákonné sazby. Na základě shora uvedených skutečností zadavatel navrhuje, aby Úřad rozhodl, že zadavatel zákon neporušil, anebo aby správní řízení zastavil. Pokud by Úřad došel k závěru, že zadavatel zákon porušil, žádá zadavatel, aby Úřad zohlednil veškeré možné polehčující okolnosti a stanovil výši pokuty při dolní hranici její zákonné sazby.

Průběh správního řízení sp. zn. S26/2015/VZ (veřejná zakázka Upgrade eRp licencí)

75.Zahájení správního řízení sp. zn. S26/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S26/2015/VZ-1161/2015/541/PDz ze dne 13. 1. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně usnesením č. j. ÚOHS-S26/2015/VZ-1167/2015/541/PDz ze dne 13. 1. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S26/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015

76.Dne 27. 1. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2015, v němž zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky Upgrade eRp licencí byla jak poptávka po dodávce, tak i poptávka po službách. Zadavatel poukazuje na ustanovení § 8 odst. 2 zákona, podle něhož je veřejnou zakázkou na dodávky rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služeb spočívajících v umístění, montáži, či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Technická podmínka spočívající v předložení dokladu, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje (dále jen „doklad o technologickém partnerství“), byla dle zadavatele nutnou podmínkou pro zajištění odpovídající kvality instalačních, konfiguračních a rekonfiguračních prací. Splnění uvedené podmínky mělo současně zajistit odpovídající úroveň podpory ze strany výrobce.

77.Zadavatel uvedl, že výrobce je současně autorem příslušných softwarových produktů coby autorských děl ve smyslu platné legislativy a předmět veřejné zakázky Upgrade eRp licencí tudíž mohl plnit pouze subjekt autorsky oprávněný. Doklad o technologickém partnerství tak byl podle zadavatele požadován i s ohledem na úpravu autorského zákona. Z toho důvodu byl předpokladem pro plnění předmětu veřejné zakázky Upgrade eRp licencí „autorizovaný“ status každého přihlášeného uchazeče, který jej opravňoval plnit předmět veřejné zakázky právě s ohledem na autorskoprávní ochranu produktů, k nimž se měla vztahovat poptávaná podpora.

78.Požadavek na doklad o technologickém partnerství byl dle zadavatele z pohledu předmětu veřejné zakázky Upgrade eRp licencí zcela odůvodnitelný i z hlediska zákonem svěřené působnosti subjektu zadavatele, coby regulatorního úřadu státní správy, jež je správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zdravotnictví, který plní úkoly stanovené zejména zákonem o léčivech. V souladu s § 13 odst. 3 písm. n) zákona o léčivech zadavatel zřizuje a provozuje centrální datové úložiště pro sběr a zpracování elektronicky předepisovaných léčivých přípravků (dále jen „centrální úložiště elektronických receptů“). Za tím účelem je z pohledu zadavatele zcela nezbytné, aby fungování zadavatele, a to i v rámci centrálního úložiště elektronických receptů, bylo zajištěno tak, aby technickou podporu a údržbu poptávaných softwarových produktů prováděly subjekty vybavené náležitou odborností a zkušeností tak, aby nedocházelo k nepředpokládaným výpadkům a nebyl narušen chod zadavatele.

79.Vzhledem k tomu, že předmět plnění veřejné zakázky Upgrade eRp licencí nese znaky kombinace veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na služby, zadavatel odkazuje na ustanovení § 56 odst. 4 věta druhá zákona, podle níž je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních požadavků uvedených v odstavcích 1 až 3 zákona v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť. Jelikož se doklad o technologickém partnerství vztahoval na část veřejné zakázky spadající pod služby, lze jej podle zadavatele podřadit pod osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona.

80.Zadavatel závěrem dodává, že je na základě výše uvedených skutečností přesvědčen, že zadávací řízení předmětné veřejné zakázky bylo vedeno v plném souladu se zákonem a uvedený postup neporušil žádnou ze zásad zadávacího řízení podle § 6 odst. 1 zákona.

Průběh správního řízení sp. zn. S27/2015/VZ (veřejná zakázka Servisní podpora infrastruktury)

81.Zahájení správního řízení sp. zn. S27/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S27/2015/VZ-1163/2015/541/PDz ze dne 13. 1. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně usnesením č. j. ÚOHS-S27/2015/VZ-1170/2015/541/PDz ze dne 13. 1. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 13. 1. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S27/2015/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2015

82.Dne 27. 1. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvedl, že důvodem pro požadování výše uvedených certifikátů byla jeho snaha zajistit, aby plnění veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury zajišťoval uchazeč s potřebnými zkušenostmi, technickou způsobilostí a odbornými znalostmi s plněním předmětu veřejné zakázky. Výše uvedený požadavek byl dle zadavatele z pohledu předmětu veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury zcela odůvodnitelný i z hlediska zákonem svěřené působnosti subjektu zadavatele, coby regulatorního úřadu státní správy, jež je správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zdravotnictví. Požadovaná úroveň technické způsobilosti a odbornosti je dle názoru zadavatele zjevně přiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti této veřejné zakázky.

83.Zadavatel je přesvědčen o tom, že osvědčení o partnerství s výrobcem servisovaných systémů zadavatele je možno podřadit pod § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel dále konstatuje, že Úřad v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 13. 1. 2015 nespecifikoval důvody, proč tento požadavek nelze pod uvedené ustanovení zákona podřadit a ani nevysvětlil, proč jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 5 zákona, jež je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že zákon nestanovuje, co se rozumí pod pojmem „odborná kvalifikace“, přičemž zadavatel má za to, že může jít o autorizaci v určitém oboru či o doklad o délce praxe a není rovněž vyloučeno, aby zadavatel požadoval prokázat zkušenosti vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob odpovědných za vedení realizace příslušných veřejných zakázek. V souladu s tím je podle zadavatele možné chápat i jeho požadavek na předložení osvědčení o partnerství s výrobcem, jímž uchazeč doloží, že je odborně kvalifikován k plnění předmětné veřejné zakázky. K tomu zadavatel dodává, že okruh uchazečů nebyl uvedeným požadavkem omezen, neboť zadavatel umožnil splnění tohoto technického kvalifikačního předpokladu také prostřednictvím subdodavatele.

84.Zadavatel je přesvědčen o tom, že jeho postup podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť žádný z uchazečů nebyl pro nesplnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu vyloučen. Nadto zadavatel uvádí, že vzhledem k sedmi podaným nabídkám se předmětného zadávacího řízení účastnil nezanedbatelný počet uchazečů, přičemž námitky proti nesprávně stanovenému technickému kvalifikačnímu předpokladu nebyly podány ani jedním ze sedmi uchazečů. Z toho dle zadavatele vyplývá, že soutěž v rámci předmětného zadávacího řízení vytvořena byla, což lze případně vyhodnotit jako polehčující okolnost.

85.Ke způsobu zpracování nabídkové ceny zadavatel uvedl, že po uchazečích požadoval, aby ve svých nabídkách uvedli cenu v Kč bez DPH, DPH a cenu v Kč včetně DPH v členění cena za 1 měsíc/25 MD. V rámci odpovědi na poskytnutí dodatečných informací potom zadavatel dle svého vyjádření uvedl, že údaj MD je orientační a vycházel z předpokládané náročnosti servisní podpory, přičemž směrodatná je nabízená cena za 1 měsíc. Zadavatel konstatuje, že poté postupoval v souladu s § 40 odst. 6 zákona a prodloužil termín pro podávání nabídek. Zadavatel zastává názor, že uvedením údaje o 25 MD nedošlo ke stanovení nejednoznačného požadavku na určení nabídkové ceny, naopak tím zadavatel svůj požadavek na určení nabídkové ceny upřesnil.

86.Zadavatel dále uvedl, že v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury byl požadován dohled v režimu 24x7. Měsíční cena paušálu zahrnovala mimo jiné i práce v rozsahu 25 MD, přičemž uvedený údaj představoval odhad servisních činností měsíčně. Servisní podpora potom podle zadavatele zahrnuje jak servisní činnosti (zásahy), tak monitoring, který představuje držení pohotovosti. V případě řešení hlášeného problému z monitoringu se začíná počítat, resp. odečítat čas z 25 MD. Pro zpracování nabídek byla podle zadavatele požadována cena za měsíc/25 MD a celková cena, přičemž uchazeči byli po zodpovězení jejich dotazů v rámci dodatečných informací schopni veřejnou zakázku nacenit. K tomu zadavatel dodává, že žádný z uchazečů nebyl pro nesprávně stanovenou cenu z předmětného zadávacího řízení vyloučen.

87.Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad na základě výše uvedených skutečností rozhodl, že zadavatel zákon neporušil, anebo aby správní řízení zastavil. Pokud by však Úřad dospěl k závěru, že zadavatel zákon porušil, zadavatel Úřad žádá, aby v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi stanovil výši pokuty při dolní hranici zákonné sazby.

Spojení správních řízení

88.Usnesením č. j. ÚOHS-S21,S22,S23,S24,S25,S26,S27/2015/VZ-3943/2015/542/MBa ze dne 10. 2. 2015 Úřad spojil správní řízení vedená pod sp. zn. S21/2015/VZ, sp. zn. S22/2015/VZ, sp. zn. S23/2015/VZ, sp. zn. S24/2015/VZ, sp. zn. S25/2015/VZ, sp. zn. S26/2015/VZ a sp. zn. S27/2015/VZ.

89.Usnesením č. j. ÚOHS-S21,S22,S23,S24,S25,S26,S27/2015/VZ-3946/2015/542/MBa ze dne 10. 2. 2015 Úřad zadavateli určil lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

90.Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona jednotlivé případy ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentací o předmětných veřejných zakázkách, vyjádření předložených účastníkem řízení a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že

ove veřejné zakázce Kancelářský nábytek porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 zákona, když v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace nestanovil v rámci způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ přesné a určité údaje, které měly být pro hodnocení kvalitativních vlastností předkládaných vzorků kancelářského nábytku rozhodné, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2012 s vybraným uchazečem Interier Říčany a. s. rámcovou kupní smlouvu,

ove veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 zákona, když v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace nastavil způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Celková koncepce řešení“ netransparentním způsobem, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 21. 6. 2012 s vybraným uchazečem ITEG a. s. smlouvu o poskytování služeb,

ove veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona a § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci nestanovil požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny tak, aby uchazeči mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 s vybraným uchazečem TRONEVIA a.s. smlouvu na plnění veřejné zakázky,

ove veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury nepostupoval v souladu s § 56 odst. 6 zákona, když v zadávací dokumentaci po uchazečích v rámci splnění prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení certifikátu, který by prokazoval, že uchazeč je partnerem výrobce servisovaných systémů infrastruktury zadavatele, servisovaných security systémů zadavatele, servisovaných webových proxy zadavatele, servisovaných email gateway zadavatele, diskových polí a SAN infrastruktury zadavatele, serverových operačních systémů zadavatele a virtualizační platformy zadavatele, ačkoli takový certifikát nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 5 zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 s vybraným uchazečem TRONEVIA a.s. smlouvu na plnění veřejné zakázky,

ove veřejné zakázce Upgrade eRp licencí nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 zákona, když v bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce a v bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 zákona, jež je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 19. 12. 2012 s vybraným uchazečem GALEOS a.s. smlouvu na plnění veřejné zakázky,

ove veřejné zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 zákona, když v bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce a v bodě 8.2.6 zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 zákona, jež je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 31. 7. 2013 s vybraným uchazečem HEWLETT-PACKARD s.r.o. smlouvu na plnění veřejné zakázky,

opři uzavírání smluv se společností TRONEVIA a.s. nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil na 25 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0306 ze dne 23. 2. 2012, 2012/H/0363 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0364 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0488 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0489 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0490 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0491 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0566 ze dne 5. 4. 2012, 2012/H/0668 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0669 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0670 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0673 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0808 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0809 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0810 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0811 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0984 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0985 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0986 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1118 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1119 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1120 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1373 ze dne 7. 9. 2012, 2012/H/1374 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1375 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a nezadal tuto veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky,

opři uzavírání smluv se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil na 14 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0358 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0359 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0486 ze dne 9. 3. 2012, 2012/H/0487 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0671 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0672 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0812 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0813 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0982 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0983 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1116 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1117 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1376 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1377 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a nezadal tuto veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Posouzení právního postavení zadavatele

91.Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

92.Ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika.

93.Úřad před zahájením správního řízení ověřil, zda byl zadavatel povinen postupovat při zadávání veřejné zakázky podle zákona.

94.Z článku 2 statutu zadavatele ze dne 6. 8. 2013 vyplývá, že zadavatel je správním úřadem, který je podřízen Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Z článku 6 uvedeného statutu dále vyplývá, že ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv je oprávněn činit jménem České republiky – Státního ústavu pro kontrolu léčiv veškeré právní úkony, které se týkají ústavu.

95.S ohledem na výše uvedený statut zadavatele Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona a tudíž byl povinen postupovat při zadávání předmětné veřejné zakázky podle zákona.

Relevantní ustanovení zákona

96.Podle § 6 zákona (s účinností do 31. 3. 2012) je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

97.Podle § 7 odst. 1 zákona (s účinností od 1. 7. 2006) je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

98.Podle § 7 odst. 3 zákona (s účinností od 1. 7. 2006) se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

99.Podle § 12 odst. 1 zákona (s účinností od 12. 9. 2011) se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

100.Podle § 12 odst. 3 zákona (s účinností do 31. 3. 2012) se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

101.Podle § 12 odst. 3 zákona (s účinností od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013) se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

102.Podle § 13 odst. 1 zákona (s účinností od 15. 9. 2010) se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

103.Podle § 13 odst. 2 zákona (s účinností od 15. 9. 2010) předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

104.Podle § 13 odst. 3 zákona (s účinností od 15. 9. 2010) zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

105.Podle § 13 odst. 4 zákona (s účinností od 15. 9. 2010) je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

106.Podle § 21 odst. 1 zákona (s účinností od 12. 9. 2011) upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení:

a)otevřené řízení (§ 27),

b)užší řízení (§ 28),

c)jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d)jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e)soutěžní dialog (§ 35),

f)zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

107.Podle § 44 odst. 1 zákona (s účinností do 31. 3. 2012) je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. V odst. 3 písm. h) citovaného ustanovení zákona je dále stanoveno, že zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

108.Podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona (s účinností do 31. 3. 2012) splní kvalifikaci dodavatel, který prokáže splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56.

109.Podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona (s účinností od 1. 4. 2012) je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dodavatel, který splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56.

110.Podle § 50 odst. 3 zákona (s účinností od 1. 7. 2006) je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

111.Podle § 56 odst. 2 zákona (s účinností od 15. 9. 2010) může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat

a)seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. čestné prohlášení dodavatele, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně,

b)seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c)popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu,

d)provedení kontroly technické kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely,

e)osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb,

f)opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

g)přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

h)přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

112.Podle § 56 odst. 4 zákona (s účinností od 1. 4. 2012) je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavcích 1 až 3. Spočívá-li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek podle § 8 až 10, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavcích 1 až 3 v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

113.Podle § 56 odst. 6 zákona (s účinností do 31. 3. 2012) je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavcích 1 až 5. Spočívá-li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek podle § 8 až § 10 zákona, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavcích 1 až 5 v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

114.Podle § 78 odst. 1 zákona (s účinností do 31. 3. 2012) je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium")

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

115.Podle § 78 odst. 4 zákona (s účinností do 31. 3. 2012) rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

116.Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (s účinností od 1. 1. 2010) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Obecně k problematice vymezení hodnotících kritérií a požadavku na zpracování nabídkové ceny

117.Vzhledem ke skutečnosti, že výroky I., II. a III. tohoto rozhodnutí se shodně týkají problematiky transparentnosti zadávací dokumentace, uvádí Úřad společně k výše uvedeným výrokům I., II. a III. následující.

118.Úřad nejprve ve vztahu k problematice koncipování zadávacích podmínek v souladu se zákonem odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém je uvedeno zejména následující. „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

119.Problematikou zadávacích podmínek se rovněž zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl. Pokud mohou být předmětem hodnocení (…) toliko nabídky, které odpovídají zadávací dokumentaci, pokud každá nabídka vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci je nabídkou vhodnou a pokud má zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podobu smlouvy o realizaci veřejné zakázky (…), pak na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci je třeba klást klíčový důraz.“

120.Úřad ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, ve kterém je uvedeno především následující. „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“

121.V souvislosti s použitím subjektivních kvalitativních hodnotících kritérií Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém soud jednoznačně stanovil povinnost zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních hodnotících kritérií, když uvedl: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny“.

122.S ohledem na výše uvedené nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky zadavatele na zpracování nabídky a následně kritéria pro jejich hodnocení nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad. Pokud objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z dodavatelů, ale zadavatele samotného.

K výroku I. rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce Kancelářský nábytek

123.Podle bodu 5.2 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Kancelářský nábytek požadoval zadavatel po uchazečích, aby součástí nabídky bylo předložení vzorků nabízeného nábytku, který splňuje zadavatelem stanovené požadavky v příloze č. 2 zadávací dokumentace, konkrétně:

1 ks kancelářské židle,
1 ks židle do jednací místnosti,
1 ks vzorku materiálu použitého na desku stolu,
1 ks vzorku materiálu použitého na dřevěné skříně.

124.K hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ zadavatel v bodě 10.2 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Kancelářský nábytek uvedl, že „bude hodnotit kvalitativní vlastnosti a uživatelský komfort uchazeči nabízených produktů, dodržení parametrů kvality stanovených pro vymezený nábytek v příloze č. 2 zadávací dokumentace a zejména ergonomické vlastnosti sedacího nábytku, a zda vlastnosti sedacího nábytku odpovídají současným standardům na zdravý výkon kancelářských prací“. Tamtéž je uvedeno, že hodnotící komise posoudí splnění požadovaných kvalitativních ukazatelů také pomocí předložených vzorků, přičemž do hodnocení kvality budou promítnuty jednotlivé druhy nábytku následovně:

ovzorek kancelářské židle s váhou 40 %,
vzorek židle do jednací místnosti s váhou 20 %,
vzorek materiálu použitého na desku stolu a na dřevěné skříně s váhou 25 %,
oostatní druhy nábytku podle přílohy č. 2 zadávací dokumentace s váhou 15 %.

125.Podle bodu 10.4 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Kancelářský nábytek použije pro hodnocení nabídek hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100 bodů. Každé jednotlivé nabídce bude podle dílčího hodnotícího kritéria přidělena bodová hodnota, která bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria.

126.V příloze č. 2 k zadávací dokumentaci veřejné zakázky Kancelářský nábytek zadavatel specifikoval následující požadavky na kancelářské židle: výškové nastavení sedáku plynovým mechanismem, zaoblená přední hrana sedáku, sedák a opěrák pohybující se synchronizovaně s pohyby těla, volitelné nastavení sklonu sedáku, výškové nastavení opěráku, výškové a hloubkové nastavení bederní opěrky, ergonomicky tvarované čalounění opěráku i sedáku, výškově stavitelné područky, pětiramenný hliníkový kříž u podnoží, univerzální kolečka na tvrdou podlahu i kobercové krytiny, nosnost minimálně 120 kg a záruka 5 let. Zadavatel rovněž specifikoval požadavky na židle do jednací místnosti, kdy požadoval čalouněný sedák a opěradlo, možnost doplnění područek a nosnost minimálně 120 kg.

Odůvodnění výroku I. rozhodnutí

127.Úřad v obecné části vztahující se k problematice vymezení hodnotících kritérií (viz bod 118. a následující tohoto rozhodnutí) dovodil, že pro dodržení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby uchazečům o veřejnou zakázku bylo již v době přípravy nabídky známo, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat. V návaznosti na tyto požadavky Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebyly základní zásady zadávacího řízení dodrženy, neboť v případě subjektivního kvalitativního hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ zadavatel sice stanovil, že do hodnocení kvality budou promítnuty jednotlivé druhy nábytku s tím, že bude hodnotit kvalitativní vlastnosti a uživatelský komfort nabízených produktů (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak nikterak blíže nespecifikoval, jaké konkrétní vlastnosti bude u výrobků hodnotit, ani nikterak neurčil jejich váhu. K výroku I. rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

128.V souvislosti s hodnocením podle hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ zadavatel v rámci bodu 10. 2 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Kancelářský nábytek uvedl, že bude mimo jiné hodnotit ergonomické vlastnosti sedacího nábytku (a zda vlastnosti odpovídají současným standardům na zdravý výkon kancelářských prací), ale nikterak blíže nespecifikoval konkrétní ergonomické vlastnosti, případně hodnoty, jaké má mít požadovaný nábytek. Uchazečům se tak nedostalo potřebných informací, zda zadavatel preferuje např. pohodlnost sedacího nábytku nebo spíše upřednostňuje takový nábytek, kde jsou minimalizované dopady na lidské zdraví. Je zřejmé, že obě vlastnosti jsou pro zadavatele jistě žádoucí a tyto vlastnosti úzce souvisí s ergonomií nábytku, ale zároveň lze dovodit, že se tyto vlastnosti mohou částečně navzájem vylučovat.

129.Skutečnost, že zadavatel specifikoval hodnotící kritéria v rozporu se zásadou transparentnosti, je zřejmá z provedeného hodnocení, kdy zadavatel hodnotil u kancelářských židlí kvalitu potahu, pevnost koleček, pohodlí sezení a tvar opěradla, avšak explicitně neuvedl, že právě tyto vlastnosti budou předmětem hodnocení. Ačkoliv se nabízí, že zadavatel hodnotil ty vlastnosti, které specifikoval v příloze 2 zadávací dokumentace (viz bod 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je nutné konstatovat, že tak učiněno nebylo, jelikož byly hodnoceny pouze některé z uvedených vlastností, např. byla hodnocena kvalita koleček, ale nikterak nebyly hodnoceny další požadavky např. kvalita područek židlí.

130.K provedenému hodnocení kancelářský židlí Úřad uvádí, že právě z popisu provedeného hodnocení je zřejmé, že zadavatel nevymezil hodnotící kritéria a jejich váhy konkrétním způsobem. V zadávací dokumentaci nebylo v žádné její části uvedeno, že právě kvalita potahů, kvalita koleček, případně tvar a výška opěradla budou předmětem hodnocení. Tím, že uchazeči neměli informace o tom, co přesně bude předmětem hodnocení a jak toto hodnocení bude probíhat, nebylo možné přizpůsobit nabízené výrobky požadavkům zadavatele. V šetřeném případě tak uchazeči mohli pouze nabídnout výrobek a „doufat“, že tento výrobek bude hodnocen lépe, než výrobek konkurenčních dodavatelů. Nelze vyloučit, že v případě jednoznačného vymezení hodnocených parametrů ze strany zadavatele, mohli této skutečnosti dodavatelé přizpůsobit svoje nabízené produkty, např. v případě, že by se uchazečům dostalo informací o tom, že kvalita koleček představuje klíčovou vlastnost, mohli tito uchazeči osadit své výrobky kvalitnějšími komponenty.

131.Stanovení bodového hodnocení jednotlivých posuzovaných parametrů a vah těchto parametrů je pro sestavení nabídky zásadní, neboť pouze za situace, kdy uchazeči znají bodové ohodnocení jednotlivých vlastností a příslušnou váhu daného subkritéria, mohou nabídnout takový výrobek, který bude v porovnání s ostatními nabízenými produkty konkurenceschopný. Jinak řečeno, pokud uchazeči neznají bodové hodnocení jednotlivých funkčních parametrů a jejich váhu, nemají dostatek informací k tomu, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda např. zvýšit kvalitu u dílčích vlastností nabízených produktů i za cenu zvýšení nabídkové ceny nebo zda spíše upřednostnit kvalitativní vlastnosti pouze vybraných parametrů na úkor jiných, bez dopadu na nabídkovou cenu.

132.V šetřeném případě tak neměli uchazeči úplné informace k sestavení nabídky, neboť z žádné části zadávací dokumentace k veřejné zakázce Kancelářský nábytek nevyplývají konkrétní požadavky s uvedenými hodnotami nebo kvalitativními vlastnostmi jednotlivých druhů nábytku. Zadavatel v zadávací dokumentaci nikterak nespecifikoval, jak bude hodnotit např. kvalitu potahů, ani zda hodnocení kvality těchto potahů má stejnou váhu jako jiné vlastnosti výrobků např. kvalita koleček apod. S ohledem na výše uvedené nelze vyloučit, že vedeným postupem zadavatele mohli být zvýhodněni ti uchazeči, kteří nabídli výrobky určitých kvalitativních vlastností, a zadavatel některé této vlastnosti přisoudil při hodnocení nabídek rozhodující význam, což za situace, kdy nebyly dopředu známy požadavky zadavatele a způsob hodnocení, nelze považovat za učiněné v souladu se zákonem.

133.Za situace, kdy zadavatel nedefinuje své požadavky konkrétním způsobem, a ze zadávací dokumentace nikterak nevyplývá, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem budou jednotlivé body přidělovány, nelze považovat provedené hodnocení za učiněné v souladu se zákonem. V šetřeném případě zadavatel hodnotil mimo jiné nabídku společnosti DS INTERIÉR s. r. o., u které v rámci hodnocení židle do jednací místnosti uvedl: „židle má nižší kvalitu potahu, nohy židle postrádají zakončení, je nižší opěradlo zad“. Za situace, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách nedefinoval své požadavky na kvalitu potahu, vlastnosti nohou u židlí ani požadavky na vlastnosti a výšku opěradla zad, ani nestanovil váhy uvedených vlastností, nelze provedené hodnocení považovat za provedené v souladu se zásadou transparentnosti. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že provedené hodnocení, byť by bylo jakkoliv podrobné, nelze považovat za učiněné v souladu se zákonem za situace, kdy je hodnocení provedeno způsobem, který nebyl uveden v zadávacích podmínkách. Skutečnost, kdy zadávací dokumentace neobsahuje způsob hodnocení ve smyslu § 44 odst. 3 písm. h) zákona v podrobnostech umožňujících sestavit nabídku, nelze žádným způsobem po podání nabídek zhojit, a to ani sebeobsáhlejším popisem hodnocených vlastností.

134.Závěrem Úřad uvádí, že v šetřeném případě mělo netransparentní vymezení dílčího hodnotícího kritéria kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků s váhou 20 % vliv na provedené hodnocení nabídek a následný výběr nejvhodnější nabídky, jelikož výsledné pořadí nabídek nebylo totožné s pořadím nabídek hodnocených podle dílčího hodnotícího kritéria nabídková cena s váhou 80 %. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel stanovil hodnotící kritéria transparentním způsobem, mohl obdržet i jiné, ekonomicky výhodnější nabídky, nebo mohla být v rámci stávajících nabídek vybrána výhodnější nabídka.

135.Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky Kancelářský nábytek porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 zákona, když ve veřejné zakázce Kancelářský nábytek v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace nestanovil v rámci způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ přesné a určité údaje, které budou pro hodnocení kvalitativních vlastností předkládaných vzorků kancelářského nábytku rozhodné, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2012 s vybraným uchazečem Interier Říčany a. s. rámcovou kupní smlouvu, byla jeho postupem naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů

136.V článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ bodu 10.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů je mimo jiné uvedeno, že zadavatel zvolil jako základní kritérium pro zadání předmětné veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria byla následující:

kritérium č. 1 „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ s váhou kritéria 80 % a

kritérium č. 2 „Celková koncepce řešení“ s váhou kritéria 20 %.

137.V článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ bodu 10.2 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů zadavatel mimo jiné uvedl, že kritérium č. 2 je „slovně číselně hodnotitelné kritérium“, a že v rámci tohoto dílčího kritéria bude zadavatel hodnotit kvalitu zpracování vzorového dokumentu „Analýza procesů a návrh doporučení pro oblast nákupu“ s tím, že předmětem hodnocení bude kvalita a relevance navrženého vzorového dokumentu:

struktura, přehlednost a propracovanost vzorového dokumentu,

způsob analýzy, popis nároků na součinnost zadavatele a časová dotace k analýze,

aplikovatelnost postupů analýzy na prostředí SÚKL,

úplnost a propracovanost seznamu rizik a klíčových faktorů, včetně jejich prioritizace,

logika a relevantnost zdůvodnění vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL.

138.Zadavatel dále v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ bodu 10.3 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů uvedl, že bude v rámci kritéria č. 2 hodnotit úroveň zpracování vzorového dokumentu a že nejlépe budou hodnoceny nabídky obsahující nejkvalitnější vzorový dokument „Analýza procesů a návrh doporučení pro oblast nákupu“ s nejvyšší vypovídací hodnotou (co do úrovně porozumění požadavkům zadavatele a míry jejich pokrytí ve vzorovém dokumentu) v návaznosti na požadavky uvedené v zadávací dokumentaci a jejich přílohách. „Nabídce s nejvyšším celkovým počtem dosažených bodů zadavatel přidělí 100 bodů. Dalším nabídkám pak přidělí počet bodů odpovídající poměru bodového hodnocení příslušné nabídky a bodového hodnocení nejvhodnější nabídky, násobenému 100.“

139.V článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ bodu 10.4.2 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů zadavatel uvedl, že „pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria“.

140.Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2011 obsahuje mimo jiné hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů v rámci kritéria č. 2, ve kterém hodnotící komise uvedla následující:

ITEG: „Návrh koncepce je do určité míry obecný, ale zabývá se oblastí nákupu a je relevantní pro prostředí SÚKL. Je přesně definována požadovaná součinnost.“

Deloitte Advisory: „Detailní a relevantní zpracování. Jsou splněny všechny aspekty požadované zadávací dokumentací.“

NEXIA AP: „Přestože analýza je směrována na oblast nákupu, šlo by ji aplikovat na jakékoliv jiné oddělení. Jedná se o velmi obecný popis způsobu analýzy.“

Ernst & Young: „Výborná struktura dokumentu a logický přístup k oblasti nákupu.“

MESAC: „Koncepce vychází z konkrétní problematiky a udává příkladná řešení optimalizace. Dokument je příliš konkrétní a postrádá jistý nadhled. Nabídka, co do struktury, není zpracována příliš přehledně.“

Grantika České spořitelny: „Relevantní dokument, odpovídá zadání zakázky. Analýza není příliš zacílena na oblast nákupu, jedná se popis přístupu k procesní analýze obecně.“

Naviga 4: „Z dokumentu není evidentní, že se jedná o analýzu oblasti nákupu. Z toho důvodu byla ohodnocena 10 body.“

BNV Consulting: „Návrh koncepce řešení dostal nejvyšší bodové ohodnocení. Zadání je zpracováno logicky, strukturovaně a relevantně.“

Versa Systems: „Detailní, přehledné a vypovídající zpracování návrhu koncepce.“

EQUICA: „Nepřehledné zpracování nabídky na velmi obecné úrovni.“

KPMG Česká republika: „Dokument splnil veškerá kritéria zadaná zadávací dokumentací, především se hodnotí detailní přístup k oblasti rizik.“

NEWTON Solution Focused: „Všeobecný přístup ke zpracování analýzy. Dokument neobsahuje žádná konkrétní doporučení či postřehy relevantní pro oblast nákupu.“

SOFO Group: „Návrh je velmi obecný a oblasti nákupu se dotýká jen do té míry, že je dodán procesní model. Nemá žádná konkrétní doporučení, která by vycházela právě z analyzované oblasti. Jedná se o způsob popisu přístupu k analýze všeobecně.“

BDO IT: „Velmi precizní a strukturované zpracování dokumentu. Při analýze bylo zohledněno velké množství aspektů, které ovlivňují oblast nákupu.“

141.Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2011 dále obsahuje tabulky s bodovým ohodnocením uchazečů o veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů v rámci kritéria č. 2, ve kterých je uvedeno následující:

ITEG: 90 bodů (18,00 přepočtených bodů),
Deloitte Advisory: 95 bodů (19,00 přepočtených bodů),
NEXIA AP: 85 bodů (17,00 přepočtených bodů),
Ernst & Young: 98 bodů (19,60 přepočtených bodů),
MESAC: 80 bodů (16,00 přepočtených bodů),
Grantika České spořitelny: 90 bodů (18,00 přepočtených bodů),
Naviga 4: 10 bodů (2,00 přepočtené bodů),
BNV Consulting: 100 bodů (20,00 přepočtených bodů),
Versa Systems: 97 bodů (19,40 přepočtených bodů),
EQUICA: 90 bodů (18,00 přepočtených bodů),
KPMG Česká republika: 98 bodů (19,60 přepočtených bodů),
NEWTON Solution Focused: 91 bodů (18,20 přepočtených bodů),
SOFO Group: 85 bodů (17,00 přepočtených bodů),
BDO IT: 99 bodů (19,80 přepočtených bodů).

Odůvodnění výroku II. rozhodnutí

142.V šetřeném případě z článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů vyplývá, že zadavatel zvolil mimo jiné dílčí hodnotící kritérium č. 2 „Celková koncepce řešení“ s váhou kritéria 20 %. Zadavatel si dále vymínil, že kritérium č. 2 je „slovně číselně hodnotitelné kritérium“, a že v rámci něho bude hodnotit kvalitu zpracování vzorového dokumentu „Analýza procesů a návrh doporučení pro oblast nákupu“ s tím, že předmětem hodnocení bude kvalita a relevance navrženého vzorového dokumentu (v podrobnostech viz body 137. a 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

143.K výše stanoveným zadávacím podmínkám Úřad uvádí, že zadávací dokumentace k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů ve vztahu k hodnotícímu kritériu č. 2 „Celková koncepce řešení“ neobsahuje dostatečně podrobná, jednoznačná a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek v tomto kritériu, jelikož zadavatel v zadávací dokumentaci transparentním způsobem neuvedl, jaké konkrétní požadavky musí být uchazečem splněny, aby došlo k přidělení konkrétního počtu bodů, či co způsobuje nepřidělení určitého počtu bodů, tzn., neodkryl uchazečům o veřejnou zakázku „klíč“, podle kterého následně rozhodoval o výběru nejvhodnější nabídky. Úřad má za to, že zadavatelovo omezení se na informace, že předmět hodnocení představuje kvalita a relevance navrženého vzorového dokumentu (tj. struktura, přehlednost a propracovanost vzorového dokumentu, způsob analýzy, popis nároků na součinnost zadavatele a časová dotace k analýze, aplikovatelnost postupů analýzy na prostředí SÚKL, úplnost a propracovanost seznamu rizik a klíčových faktorů, včetně jejich prioritizace, logika a relevantnost zdůvodnění vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL), je bez zkombinování s konkrétním podrobnějším bodovacím modelem (metodikou), resp. preferencemi zadavatele a bez detailnější specifikace těchto dílčích kritérií značně netransparentní a tudíž nesouladné s požadavky zákona.

144.Úřad uvádí, že o netransparentnosti formulace obsažené v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ bodu 10.2 zadávací dokumentace, že předmět hodnocení představuje kvalita a relevance navrženého vzorového dokumentu, svědčí následující.

145.K otázce dílčího subkritéria „struktura, přehlednost a propracovanost vzorového dokumentu“ Úřad uvádí, že z něj nelze dovodit, jaká struktura pro zadavatele představuje optimum (tzv. ideální stav), tedy co je pro zadavatele co do struktury přijatelné a co pro něj představuje neakceptovatelný model struktury. Dále zadavatel uchazečům o veřejnou zakázku nikterak nesděluje ani nenaznačuje, jak vnímá pojem přehlednost, resp. co považuje např. za dokonale přehledné, méně přehledné, téměř nepřehledné, absolutně nepřehledné, apod. Úřad konstatuje, že ani k pojmu propracovanost vzorového dokumentu zadavatel neuvedl, jak vnímá propracovanost, resp. co za propracovaný vzorový dokument považuje a co nikoliv, či jak zohlední v rámci přidělování bodů míru této přehlednosti.

146.Z dalšího dílčího subkritéria „způsob analýzy, popis nároků na součinnost zadavatele a časová dotace k analýze“ nelze zjistit, co přesně zadavatel rozumí pod souslovím způsob analýzy, popis nároků na součinnost zadavatele a časová dotace k analýze. Úřad má za to, že zadavatel ani v tomto případě uchazečům o veřejnou zakázku nesdělil, co pro něj představuje nejlepší možné řešení, resp. co je nejlepší možnou nabídnutou variantou analýzy a co bude v rámci určitých modelů řešení představovat (tzv. mínusové body pro hodnocenou nabídku, resp. čeho se má uchazeč o veřejnou zakázku vyvarovat, pokud chce získat nejvyšší možné bodové ohodnocení). Zadavatel rovněž nespecifikoval např., jaké nároky na jeho součinnost jsou pro něj akceptovatelné a jak se míra těchto nároků následně projeví při přidělování bodů v tomto parametru. Stejně tak zadavatel nedefinoval pojem časová dotace k analýze.

147.Z dílčího subkritéria „aplikovatelnost postupů analýzy na prostředí SÚKL“ není zřejmé, jaké postupy analýzy je schopen a ochoten zadavatel aplikovat, resp. jak je v provádění aplikací postupů analýz zkušený (což z logiky věci ovlivňuje schopnost uskutečnění aplikace) a co zadavatel považuje za aplikovatelné na prostření SÚKL a co naopak shledává na prostření SÚKL neaplikovatelným.

148.Dále Úřad uvádí, že u dílčího subkritéria „úplnost a propracovanost seznamu rizik a klíčových faktorů, včetně jejich prioritizace“ nelze mít najisto postaveno, jak širokou škálu rizik zadavatel rozlišuje a co tedy považuje za úplný (kompletní) seznam rizik. Úřad má za to, že pojem propracovanost seznamu rovněž není určitý, jelikož k němu není připojeno bližší vysvětlení, které by dokreslovalo zadavatelův pohled na danou problematiku. Úřad dále konstatuje, že zadavatel neposkytl uchazečům o veřejnou zakázku ani bližší informace o klíčových faktorech, které měly být ze strany uchazečů o veřejnou zakázku prioritizovány, což mohlo mít dopad na vypracování obsahu nabídek, neboť názor, co lze považovat za klíčový faktor, se může různit.

149.Z dalšího dílčího subkritéria „logika a relevantnost zdůvodnění vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL“ nelze dovodit, jaká zdůvodnění vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL jsou pro zadavatele logická či nelogická a co konkrétně zadavatel shledává relevantním zdůvodněním vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL. Vzhledem k výše uvedenému má tedy Úřad za to, že hodnocení dílčího subkritéria „logika a relevantnost zdůvodnění vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL“ nemůže být bez detailnější specifikace považováno za transparentní.

150.Úřad k výše uvedenému dodává, že uchazeči o veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů nemohli na základě informací obsažených v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce předem (před vypracováním a podáním svých nabídek) vědět, zda parametry předmětu hodnocení (následující subkritéria: struktura, přehlednost a propracovanost vzorového dokumentu; způsob analýzy, popis nároků na součinnost zadavatele a časová dotace k analýze; aplikovatelnost postupů analýzy na prostředí SÚKL; úplnost a propracovanost seznamu rizik a klíčových faktorů, včetně jejich prioritizace; logika a relevantnost zdůvodnění vhodnosti navrhovaného přístupu pro podmínky SÚKL) mají z hlediska důležitosti pro zadavatele stejný význam (váhu), nebo zda zadavatel určité výše specifikované parametry upřednostňuje před jinými, a mohou tak pro uchazeče o veřejnou zakázku představovat potenciál většího bodového ohodnocení. Úřad konstatuje, že kdyby uchazeči o veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů byli řádně seznámeni se způsobem přidělování bodového ohodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Celková koncepce řešení“, mohli předložit obsahově jiné nabídky, neboť by věděli, co je pro zadavatele prioritou a na co se tak mají zaměřit ve své nabídce. Proto nelze vyloučit, že mohlo být i výsledné pořadí nabídek odlišné.

151.Úřad k problematice nastavení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci dále shrnuje, že zadávací dokumentace musí obsahovat mimo jiného způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, jak je uvedeno v § 44 odst. 3 písm. h) zákona, tzn. musí obsahovat přesnou specifikaci hodnotících kritérií, včetně podrobného popisu způsobu a metody hodnocení nabídek podle těchto kritérií. Jelikož dílčí hodnotící kritérium samo o sobě nemusí být vždy dostatečně určitým vodítkem pro dodavatele při zpracování nabídek (jako je tomu i v daném případě), je potřebné v zájmu zvýšení transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení, jaké nabídky budou zadavatelem hodnoceny jako výhodnější a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. S ohledem na skutečnost, že zákon nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek, musí být způsob hodnocení nabídek popsán v zadávací dokumentaci natolik přesně a srozumitelně, aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, a taktéž aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v daném zadávacím řízení. Jak vyplývá z výše zjištěných skutečností, zadavatel v šetřeném případě právě této části zadávací dokumentace nevěnoval při jejím zpracování dostatečnou pozornost, což vedlo k netransparentně nastavenému způsobu hodnocení nabídek.

152.Nad rámec výše uvedených závěrů je nutné zmínit, že netransparentní nastavení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Celková koncepce řešení“ se následně projevilo při samotném hodnocení nabídek v tomto kritériu. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2011, tak jak ji v šetřeném případě vypracovala hodnotící komise, nelze totiž dovodit, podle jakého klíče bylo prováděno vzájemné porovnávání nabídek v tomto kritériu a jaké konkrétní parametry obsažené v nabídkách rozhodovaly o následném přidělení bodů, a rovněž, jaká byla míra splnění požadavků zadavatele na celkovou koncepci řešení obsažená v těchto nabídkách. Ze slovního popisu hodnocení nabídek v daném kritériu (který je mimo jiné velice strohý vzhledem k porovnávaným složitým parametrům) není zřejmé, zda byly porovnávány u nabídek uchazečů totožné skutečnosti, zda u všech nabídek byla zohledněna míra splnění konkrétního požadavku a zejména jak byla zohledněna kvalita vypracování nabídek.

153.Úřad příkladmo uvádí, že z textu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2011 např. vyplývá, že není možné zjistit proč uchazeč ITEG (který byl slovně ohodnocen tak, že návrh koncepce je do určité míry obecný, ale zabývá se oblastí nákupu, je relevantní pro prostředí SÚKL a je ještě definována požadovaná součinnost), obdržel právě 90 bodů, jelikož na základě tohoto slovního hodnocení např. není zřejmé, v čem je spatřována „obecnost koncepce“, co přesně znamená pro zadavatele sousloví „do určité míry“, jak zásadní dopad má obecnost koncepce na hodnocení apod.

154.Rovněž ze slovního hodnocení uchazeče Deloitte Advisory není zřejmé a ani při nejlepší vůli dovoditelné, z jakého důvodu tento uchazeč o veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných prostředků obdržel právě 95 bodů a nikoli např. 100 bodů, když zadavatel v rámci jeho hodnocení uvedl: „Detailní a relevantní zpracování. Jsou splněny všechny aspekty požadované zadávací dokumentací.“ Na základě tohoto hodnocení se pak nabízí otázka, proč uchazeč Deloitte Advisory neobdržel plný počet bodů, když splnil všechny požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Optimalizace podpůrných procesů a učinil detailní a relevantní zpracování nabídky.

155.Úřad uzavírá, že hodnocení dalších uchazečů o veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů (tj., NEXIA AP, Ernst & Young, MESAC, Grantika České spořitelny, Naviga 4, BNV Consulting, Versa Systems,EQUICA, KPMG Česká republika,NEWTON Solution Focused,SOFO Group, BDO IT) trpí obdobnými vadami, jako hodnocení uchazečů ITEG, Deloitte Advisory, které Úřad příkladmo okomentoval v předchozích odstavcích. Úřad je toho názoru, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2011 není vůbec zřejmé, proč byl přidělen nabídkám uchazečů o veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů právě počet bodů, který jim přidělen byl, tzn., nelze „rozklíčovat“, z jakého důvodu nebylo bodové ohodnocení konkrétních účastníků zadávacího řízení vyšší či naopak nižší. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že netransparentnost výše uvedeného hodnocení nabídek je už jen logickým vyústěním nastavení předmětného dílčího hodnotícího kritéria v zadávacích podmínkách v rozporu se zákonem a dokazuje pochybení zadavatele již při samotném vymezení hodnotícího kritéria č. 2 „Celková koncepce řešení“, které nebylo možné zhojit ani při hodnocení nabídek.

156.Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky Optimalizace podpůrných procesů dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 zákona, když v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace nastavil způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Celková koncepce řešení“ netransparentním způsobem, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 21. 6. 2012 s vybraným uchazečem ITEG a. s. smlouvu o poskytování služeb. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury

157.Zadavatel v bodu 9.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury stanovil uchazečům povinnost zpracovat ve svých nabídkách nabídkovou cenu v členění:

a)cena za 1 měsíc / 25 MD,

b)celková nabídková cena za 24 měsíců (celková cena nesmí překročit částku 13 200 000,- Kč bez DPH).

158.V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury ze dne 9. 5. 2012 zadavatel v odpovědi na dotaz požadující konkretizaci pojmu „cena za 1 měsíc/25 MD“ uvedený v bodu 9.1 zadávací dokumentace uvedl, že „údaj MD je orientační a vycházel z předpokládané náročnosti servisní podpory. Směrodatná je nabízená cena za 1 měsíc a zajištění podpory 24x7.“

159.V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury ze dne 15. 5. 2012 v reakci na dotaz, jak má dodavatel chápat pojem „cena za 1 měsíc/25 MD“ za současného dodržení pracovního kalendáře 24x7, když každý měsíc má v režimu 24x7 v průměru 30,417 MD, zadavatel opětovně uvedl, že „údaj MD je orientační a vycházel z předpokládané náročnosti servisní podpory. Směrodatná je nabízená cena za 1 měsíc a zajištění podpory 24x7“.

160.V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury ze dne 21. 5. 2012 v reakci na dotaz, zda lze z pojmu „cena za 1 měsíc/25 MD“ v bodu 9.1 zadávací dokumentace dovodit skutečnost, že sjednaná měsíční paušální cena zahrnuje servisní služby v rozsahu 25 MD měsíčně, přičemž v případě překročení tohoto rozsahu služeb bude možné navýšit cenu, zadavatel uvedl, že „práce, které bude nutné provést nad rozsah 25 MD, budou řešeny separátní objednávkou“.

Odůvodnění výroku III. rozhodnutí

161.Zadavatel v šetřeném případě v bodu 9.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury stanovil uchazečům povinnost uvést ve svých nabídkách nabídkovou cenu jednak jako cenu za 1 měsíc/25 MD a jednak celkovou nabídkovou cenu za 24 měsíců, přičemž celková cena nesměla překročit částku 13 200 000,- Kč bez DPH. V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám ze dne 9. 5. 2012 a ze dne 15. 5. 2012 zadavatel konkretizoval pojem „cena za 1 měsíc / 25 MD“ uvedený v bodu 9.1 předmětné zadávací dokumentace tak, že „údaj MD je orientační a vycházel z předpokládané náročnosti servisní podpory. Směrodatná je nabízená cena za 1 měsíc a zajištění podpory 24x7.“ V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám ze dne 21. 5. 2012 k pojmu „cena za 1 měsíc / 25 MD“ v bodu 9.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury navíc uvedl, že sjednaná měsíční paušální cena zahrnuje servisní služby v rozsahu 25 MD měsíčně, přičemž v případě překročení tohoto rozsahu služeb bude možné navýšit cenu, přičemž tyto práce, které bude nutné provést nad rozsah 25 MD, budou podle zadavatele řešeny separátní objednávkou.

162.V rámci svého vyjádření zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury byl požadován dohled v režimu 24x7, avšak měsíční cena paušálu zahrnovala mimo jiné i práce v rozsahu 25 MD, přičemž uvedený údaj představoval odhad servisních činností měsíčně. Pro zpracování nabídek byla podle zadavatele požadována cena za měsíc / 25 MD a celková cena, přičemž uchazeči byli po zodpovězení jimi položených dotazů v rámci dodatečných informací schopni veřejnou zakázku nacenit a zadavatel díky tomu mohl porovnat porovnatelné údaje o ceně z jednotlivých nabídek.

163.Úřad s ohledem na uvedená zjištění ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury dospěl k závěru, že zadávací dokumentace je v části týkající se stanovení požadavku na zpracování nabídkové ceny nejednoznačná, vnitřně rozporná, zpracovaná tak, že na jejím základě nebylo možné podat vzájemně porovnatelné nabídky. Rozporné požadavky zadavatele, jež vedly k podání vzájemně neporovnatelných nabídek, vyplynuly především právě z jím poskytnutých dodatečných informací, neboť zadavatel nejprve uchazečům sdělil, že údaj o MD je pouze orientační a směrodatná je nabízená cena za 1 měsíc a zajištění podpory 24x7, následně však uvedl, že práce prováděné nad rozsah 25 MD budou řešeny separátní objednávkou, čímž uchazeče de facto utvrdil v přesvědčení, že má zpracovat svoji nabídkovou cenu pouze v rozsahu prací za 25 MD. Ve svém vyjádření potom zadavatel taktéž uvedl, že pro zpracování nabídek byla požadována cena za jeden měsíc/25 MD. Důsledkem nejednoznačného způsobu stanovení nabídkové ceny byla skutečnost, že někteří z uchazečů ve svých nabídkách nacenili jimi nabízené služby v rozsahu 25 MD, jiní uchazeči pak naopak služby v rozsahu celého měsíce odpovídajícího cca 30,4 MD.

164.Po prostudování obsahu nabídek Úřad zjistil, že uchazeči PERFECTED s.r.o., IČO 27683028, se sídlem Hybešova 726/42, 602 00 Brno; ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4; ICT Energo, s.r.o., IČO 29268826, se sídlem Palackého třída 441/91, 612 00 Brno, a vybraný uchazeč uvedli ve svých nabídkách nabídkové ceny za 1 měsíc/25 MD. Naopak uchazeči S&T CZ s.r.o., IČO 44846029, se sídlem Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4; INTERCOM SYSTEMS a.s., IČO 26178109, se sídlem Nechvílova 1826, 140 00 Praha 4 a AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava, uvedli ve svých nabídkách nabídkové ceny za 1 měsíc. Z předložených nabídek přitom vyplývá, že nabídkové ceny těch uchazečů, kteří je vztahovali k jimi nabízeným službám za 1 měsíc, byly řádově vyšší než nabídkové ceny uchazečů, kteří je uváděli v rozsahu 1 měsíc/25 MD. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zcela nepochybné, že jednotliví uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku při zpracování svých nabídkových cen vycházeli z rozdílných údajů, přičemž tato skutečnost činí jejich nabídky vzájemně neporovnatelnými.

165.Vzhledem k tomu, že zadavatel porušil postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona a § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury nestanovil požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny tak, aby uchazeči mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, uchazeči by v rámci stanovení nabídkové ceny dospěli k jiným výsledným hodnotám ceny za plnění předmětné veřejné zakázky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 s vybraným uchazečem TRONEVIA, a.s. kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury, byla jeho postupem naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Obecně k problematice stanovení technických kvalifikačních předpokladů

166.Vzhledem ke skutečnosti, že výroky IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí se shodně týkají problematiky stanovení technických kvalifikačních předpokladů, uvádí Úřad společně k výše uvedeným výrokům IV., V. a VI. následující.

167.Účelem stanovení technických kvalifikačních předpokladů je zajištění, aby byla veřejná zakázka plněna dodavatelem, který k tomu má určitou technickou způsobilost, tj. bude k jejímu plnění mít potřebné odborné a materiální předpoklady, čímž je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění veřejné zakázky.

168.Z formulace technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona je zřejmé, že mají být formulovány způsobem, který zajišťuje jejich přímou vázanost na realizovanou veřejnou zakázku, resp. zadavatel je při jejich stanovení vázán předmětem dané veřejné zakázky. Pokud zadavatel stanoví požadavky na prokázání technické kvalifikace, které s plněním veřejné zakázky přímo nesouvisí, ztrácí takovéto požadavky smysl, protože prokázání jejich splnění nic nevypovídá o skutečné schopnosti a způsobilosti uchazečů plnění veřejné zakázky zajistit. Správné nastavení požadavků zadavatele na technické kvalifikační předpoklady dodavatele je tak pro zadavatele zárukou bezproblémové, kvalitní a včasné realizace veřejné zakázky.

K výroku IV., V. a VI. rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury

169.V bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury zadavatel uvedl, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje uchazeč mimo jiné předložením osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele, spočívajícím v předložení certifikátu (osvědčení), že je uchazeč partnerem výrobce servisovaných systémů infrastruktury zadavatele, servisovaných security systémů zadavatele, servisovaných webových proxy zadavatele, servisovaných email gateway zadavatele, diskových polí a SAN infrastruktury zadavatele, serverových operačních systémů zadavatele a virtualizační platformy zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce Upgrade eRp licencí

170.Předmětem plnění veřejné zakázky Upgrade eRp licencí byla dle bodu 7.5 „Účel a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace dodávka upgrade licencí pro všechny současné provozní i testovací licence společnosti Progress Software sloužící k zabezpečení činností v rámci prostředí eRp a taktéž obnova technické podpory a údržby licencí.

171.V bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ v Oznámení o zakázce Upgrade eRp licencí zadavatel uvedl jako informace a doklady nezbytné k posouzení, zda byly požadavky splněny: „doklad, že je uchazeč technologickým partnerem či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje“.

172.V bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce Upgrade eRp licencí zadavatel uvedl, že splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeč prokáže „předložením dokladu, že je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje“.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere

173.Předmět plnění veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere dle bodu 7.5. „Účel a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace definoval zadavatel jako rozšíření podpory pro stávající licence VMware vSphere dle uvedeného výpisu pro Státní ústav pro kontrolu léčiv do data 31. 12. 2014 a dále požadoval podporu uvedených licencí a sjednocení podpory všech těchto licencí k jednomu datu a servisní podporu 12 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

174.V bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ v Oznámení o zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere zadavatel uvedl jako informace a doklady nezbytné k posouzení, zda byly požadavky splněny, následující: „Předložením dokladu, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje.“

175.V bodu 8.2.6 zadávací dokumentace k veřejné zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere zadavatel uvedl, že splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeč prokazuje „předložením dokladu, že je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje“.

Odůvodnění výroků IV., V. a VI. rozhodnutí

176.Vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Servisní podpora infrastruktury, v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Upgrade eRp licencí a v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Rozšíření podpory VMware vSphere vymezil v jednotlivých zadávacích dokumentacích k uvedeným veřejným zakázkám, jak vyplývá z bodu 169., 172. a 175. odůvodnění tohoto rozhodnutí, obdobný nezákonný požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů, a vzhledem k tomu, že zadavatel k obhajobě těchto požadavků použil obdobnou argumentaci, přistoupil Úřad ke společnému odůvodnění výroků IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí.

177.Předně je nutné uvést, že zadavatel vymezil v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Servisní podpora infrastruktury požadavek na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 6 zákona účinného v době zadávání citované veřejné zakázky (což vyplývá z dokumentace k předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele). Zadavatel dále vymezil v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Upgrade eRp licencí a v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Rozšíření podpory VMware vSphere požadavek na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu ustanovení § 56 odst. 4 zákona účinného v době zadávání veřejné zakázky Upgrade eRp licencí a veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere (což vyplývá rovněž z dokumentací k citovaným veřejným zakázkám a vyjádření zadavatele).

178.K výše uvedenému Úřad uvádí, že jak v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Servisní podpora infrastruktury, tak i v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Upgrade eRp licencí a v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Rozšíření podpory VMware vSphere, se jedná o totožné ustanovení zákona, které bylo pouze přečíslováno na základě novely zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel požadoval v předmětných zadávacích řízeních vždy prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle totožného ustanovení zákona, přičemž z vyjádření zadavatele učiněných ve správním řízení vyplývá, že svůj požadavek podřadil konkrétně pod ustanovení § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Pro přehlednost Úřad uvádí, že zmíněná novela se znění ustanovení § 56 odst. 2 písm. e) zákona nedotkla, tudíž se ve všech případech jednalo o stejné paragrafové znění.

179.Zadavatel v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Servisní podpora infrastruktury konkrétně stanovil, jak je uvedeno v bodu 169. odůvodnění tohoto rozhodnutí, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje uchazeč mimo jiné předložením osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele spočívajícím v předložení certifikátu, který by prokazoval, že je uchazeč partnerem výrobce servisovaných systémů infrastruktury zadavatele, servisovaných security systémů zadavatele, servisovaných webových proxy zadavatele, servisovaných email gateway zadavatele, diskových polí a SAN infrastruktury zadavatele, serverových operačních systémů zadavatele a virtualizační platformy zadavatele.

180.V zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Upgrade eRp licencí zadavatel stanovil, jak je uvedeno v bodu 172. odůvodnění tohoto rozhodnutí, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje uchazeč mimo jiné předložením dokladu, že je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje.

181.Zadavatel v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Rozšíření podpory VMware vSphere stanovil, jak je uvedeno v bodu 175. odůvodnění tohoto rozhodnutí, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje uchazeč mimo jiné předložením dokladu, že je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje.

182.Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje, že zadavatelem požadovaný certifikát, resp. doklad o technologickém partnerství, se u předmětných veřejných zakázek vztahoval k požadavku na prokázání technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby, přičemž jak vyplývá z jednotlivých dokumentací k předmětným veřejným zakázkám v návaznosti na vyjádření zadavatele, podřadil zadavatel svůj požadavek pod osvědčení o odborné kvalifikaci dodavatele ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona. K tomuto Úřad uvádí, že veřejný zadavatel může ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat „osvědčení o odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb“.

183.Úřad v této souvislosti konstatuje, že ustanovení § 56 odst. 2 zákona představuje taxativní výčet způsobů, kterými je zadavatel oprávněn požadovat po dodavateli prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů v rámci veřejné zakázky na služby. Certifikát o partnerství s výrobcem servisovaných komponent, resp. doklad o technologickém partnerství, přitom nelze podřadit pod zadavatelem udávané osvědčení o vzdělání či odborné kvalifikaci dodavatele, ani pod žádný jiný ze zákonných způsobů uvedených v § 56 odst. 2 zákona. Úřad má za to, že skutečnost, že některý z dodavatelů je partnerem výrobce servisovaných komponent, resp. technologickým partnerem výrobce dodávaných systémů nemusí nutně vypovídat o jeho vzdělání, ani odborné kvalifikaci, či o jeho skutečné schopnosti a způsobilosti zajistit předmět plnění.

184.Úřad konstatuje, že osvědčení o odborné způsobilosti dodavatele je zpravidla vydáváno na základě zvláštních veřejnoprávních předpisů k tomu pověřeným subjektem v případech, kdy je pro plnění veřejné zakázky tato odborná způsobilost nezbytná, a to na základě absolvování příslušných kurzů, školení, popřípadě po splnění dalších zákonem stanovených předpokladů. Jako příklad takového zvláštního předpisu lze uvést zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje podmínky pro výkon povolání autorizovaných architektů, přičemž jejich autorizaci svěřuje do působnosti české komory architektů. Vzhledem k tomu, že vydávání zadavatelem požadovaného certifikátu o partnerství s výrobcem servisovaných komponent, resp. dokladu o technologickém partnerství, není nikterak zákonně upraveno, následkem čehož mohou výrobci servisovaných komponent (dodávaných systémů) uvedený certifikát, resp. doklad, vydat de facto kterémukoliv subjektu bez nutnosti splnění zákonem předem specifikovaných požadavků, nelze tento certifikát, resp. doklad, vnímat jako druh odborné kvalifikace podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona.

185.Úřad rovněž konstatuje, že v případě předmětného požadavku stanoveného zadavatelem na předložení výše konkretizovaného certifikátu, resp. dokladu o technologickém partnerství, se nemůže jednat ani o jiný způsob prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) až h) zákona, neboť z formulace uvedeného požadavku na doložení certifikátu, resp. dokladu o technologickém partnerství, je zcela zřejmé, že s ostatními způsoby nikterak nesouvisí.

186.Úřad pro úplnost uvádí, že veřejná zakázka Servisní podpora infrastruktury je veřejnou zakázkou na služby a vzhledem k předmětu jejího plnění ve spojení s charakterem zadavatelem požadovaných dokladů k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů připadá v úvahu posuzovat zadavatelem požadované doklady pouze v rámci výčtu způsobů prokazování splnění technických kvalifikačních předpokladů pro veřejné zakázky na služby podle § 56 odst. 2 zákona, neboť uvedený certifikát požadovaný zadavatelem k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů nespadá do dalšího výčtu způsobů prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 1 až 5 zákona účinného v době zadávání veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury, jenž je zadavatel v rámci prokázání technické kvalifikace oprávněn požadovat.

187.Dále Úřad uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky Upgrade eRp licencí nese znaky kombinace veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na služby, přičemž dle ustanovení § 56 odst. 4 věty druhé zákona účinného v době zadávání veřejné zakázky Upgrade eRp licencí je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních požadavků uvedených v odstavcích 1 až 3 zákona v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť. Jelikož se doklad o technologickém partnerství vztahoval na část veřejné zakázky spadající pod služby, což sám zadavatel potvrdil ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2015, připadá v úvahu posuzovat zadavatelem požadovaný doklad pouze v rámci výčtu způsobů prokazování splnění technických kvalifikačních předpokladů pro veřejné zakázky na služby podle § 56 odst. 2 zákona, neboť uvedený doklad požadovaný zadavatelem k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů nespadá do dalšího výčtu způsobů prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 1 až 3 zákona, jenž je zadavatel v rámci prokázání technické kvalifikace oprávněn požadovat.

188.Veřejná zakázka Rozšíření podpory VMware vSphere je veřejnou zakázkou na služby, přičemž vzhledem k předmětu jejího plnění ve spojení s charakterem zadavatelem požadovaného dokladu k prokázání technických kvalifikačních předpokladů, připadá v úvahu posuzovat předmětný doklad o technologickém partnerství pouze v rámci výčtu způsobů prokazování splnění technických kvalifikačních předpokladů pro veřejné zakázky na služby podle § 56 odst. 2 zákona, neboť uvedený doklad požadovaný zadavatelem k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů nespadá do dalšího výčtu způsobů prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 1 až 3 zákona, jenž je zadavatel v rámci prokázání technické kvalifikace oprávněn požadovat.

189.K argumentu zadavatele, že předmětem plnění veřejné zakázky Upgrade eRp licencí a veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere je licencovaný produkt, který je autorským dílem ve smyslu autorského zákona, přičemž uzavření smlouvy s neautorizovaným uchazečem by znamenalo porušení předpisů autorskoprávní ochrany, Úřad uvádí, že zadavatelem zmiňovaný autorský zákon, jenž spadá do soukromoprávního odvětví, nelze již z povahy věci považovat za zvláštní předpis. Institut duševního vlastnictví podle autorského zákona nelze vnímat jako druh odborné kvalifikace podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona, a to už jen pro skutečnost, že práva vztahující se k autorskému dílu jsou vázána na určitý soukromoprávní subjekt, který může jejich výkon libovolně převádět na další subjekty nehledě na míru jejich odborné způsobilosti. Z výše uvedených důvodů je tedy úprava autorského zákona pro posouzení přípustnosti zadavatelem stanoveného technického kvalifikačního předpokladu Úřadem irelevantní.

190.Argument zadavatele, že jím požadovaný doklad o partnerství s výrobcem servisovaných komponent byl nutnou podmínkou pro zajištění odpovídající kvality poptávaných služeb a úrovně podpory ze strany výrobce, stejně jako argument, že zadavatel je správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zdravotnictví a jeho fungování musí být zajištěno tak, aby nedocházelo k nepředpokládaným výpadkům a nebyl narušen jeho chod, je pro posouzení dané věci irelevantní, jelikož Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nebyl oprávněn uvedený doklad o partnerství s výrobcem servisovaných komponent ve fázi prokazování splnění kvalifikačních předpokladů po uchazečích z výše uvedených důvodů požadovat.

191.K tvrzení zadavatele, že okruh uchazečů nebyl předmětným technickým kvalifikačním požadavkem omezen, neboť zadavatel umožnil splnění výše uvedeného technického kvalifikačního předpokladu také prostřednictvím subdodavatele, Úřad rovněž nepřihlédl s ohledem na skutečnost, že zadavatel nebyl oprávněn uvedený doklad o partnerství s výrobcem servisovaných komponent po uchazečích ve fázi zadávacího řízení spočívající v prokazování splnění kvalifikačních předpokladů požadovat. Argument zadavatele, že jeho postup podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť žádný z uchazečů nebyl pro nesplnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu vyloučen, je pro posouzení věci bezpředmětný, neboť výše uvedený kvalifikační požadavek zadavatele mohl zamezit v účasti na předmětném zadávacím řízení jiným dodavatelům, kteří se nezúčastnili předmětného zadávacího řízení, a kteří by byli schopni předmětnou veřejnou zakázku realizovat a mohli předložit výhodnější nabídku než vybraný uchazeč, přičemž jejich nabídka mohla být vybrána jako nejvhodnější.

192.Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury nepostupoval v souladu s § 56 odst. 6 zákona, když po uchazečích v rámci splnění prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení certifikátu, který by prokazoval, že uchazeč je partnerem výrobce servisovaných systémů infrastruktury zadavatele, servisovaných security systémů zadavatele, servisovaných webových proxy zadavatele, servisovaných email gateway zadavatele, diskových polí a SAN infrastruktury zadavatele, serverových operačních systémů zadavatele a virtualizační platformy zadavatele, ačkoli takový certifikát nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 5 zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl ve stanovené lhůtě obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění předmětné veřejné zakázky než vybraný uchazeč, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 s vybraným uchazečem TRONEVIA, a.s. kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky Servisní podpora infrastruktury, přičemž tímto postupem zadavatele byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

193.Úřad dále konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky Upgrade eRp licencí nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 zákona, když po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace požadoval předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci této veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a zadavatel uzavřel dne 9. 12. 2012 s vybraným uchazečem GALEOS, a.s. kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky Upgrade eRp licencí, přičemž tímto postupem zadavatele byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

194.S ohledem na výše uvedené Úřad rovněž konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 zákona, když v bodu III.2.3) oznámení o zakázce a v bodu 8.2.6 zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl ve stanovené lhůtě obdržet více nabídek a vybrat jinou z nich jako nejvýhodnější, a zadavatel uzavřel dne 18. 6. 2013 s vybraným uchazečem HEWLETT-PACKARD s.r.o. kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky Rozšíření podpory VMware vSphere, přičemž tímto postupem zadavatele byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

Obecně k problematice rozdělení předmětu veřejné zakázky

195.Vzhledem ke skutečnosti, že výroky VII. a VIII. tohoto rozhodnutí se shodně týkají problematiky rozdělení předmětu veřejné zakázky, uvádí Úřad společně k výše uvedeným výrokům VII. a VIII. následující.

196.Úřad k možnému rozdělení předmětu veřejné zakázky nejprve obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet, mimo jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, obsažené v § 13 odst. 3 zákona, pokud by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Vzhledem k právě uvedenému je třeba vždy vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Při posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí Úřad přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem zadavatelem poptávaného plnění, případně ke skutečnosti, zda toto plnění tvoří jeden funkční celek. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či jde o samostatné veřejné zakázky. Platí, že ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či dokonce za účelem úplnému vyhnutí se postupu podle zákona.

197.Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již ve své judikatorní činnosti opakovaně zabýval jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. Kupříkladu Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 62 Af 68/2011-50, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně bylo judikováno mj. také v rozsudcích Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010). Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 2 Afs 55/2010-173 (obdobně také v dřívějším rozsudku ze dne 26. 7. 2007, sp. zn. 2 Afs 198/2006-69) uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud dále zobecnil, že „pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je (…) rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

K výroku VII. a VIII. rozhodnutí

198.Vzhledem k tomu, že zadavatel postupoval při zajišťování realizace služeb na základě objednávek společnosti TRONEVIA a.s. (blíže konkretizovaných v tabulce v bodu 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. (blíže konkretizováno v tabulce v bodu 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí) obdobným způsobem a vzhledem k tomu že zadavatel k obhajobě svého postupu při zajišťování plnění uvedenými společnostmi použil obdobnou argumentaci, přistoupil Úřad ke společnému odůvodnění výroků VII. a VIII. tohoto rozhodnutí.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace předložené v souvislosti s objednávkami služeb plněnými společností TRONEVIA a.s. (dále jen „objednávky v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software“)

199.Z obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel v období od února 2012 do září 2012 postupně poptával na základě jednotlivých objednávek (celkem 25 objednávek blíže konkretizovaných v bodu 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí) u společnosti TRONEVIA a.s. služby v oblasti aplikační činnosti a aplikačního softwaru a objednávky těchto služeb následně hradil na základě faktur v období březen 2012 až říjen 2012. Zadavatel tímto postupem de facto uzavíral dílčí smlouvy na plnění veřejné zakázky ve výše uvedených oblastech.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace předložené v souvislosti se smlouvami uzavřenými se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. (dále jen „objednávky v oblasti databázové a serverové infrastruktury“)

200.Z obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel v období od března 2012 do září 2012 postupně poptával na základě jednotlivých objednávek (celkem 14 objednávek blíže konkretizovaných v bodu 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí) u společnosti VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. služby v oblasti databázové a serverové infrastruktury a objednávky těchto služeb následně hradil na základě faktur v období březen 2012 až září 2012. Zadavatel tímto postupem de facto uzavíral dílčí smlouvy na plnění veřejné zakázky ve výše uvedených oblastech.

201.V návaznosti na výše uvedená zjištění vyplývající z objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního softwaru a z objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury se Úřad nejprve zabýval skutečnostmi, zda v jednotlivých případech plnění vyplývajících z výše uvedených objednávek byla naplněna hlediska, která byla Nejvyšším správním soudem judikována jako stěžejní, tj. hledisko místní, časové a věcné (funkční) souvislosti plnění, a zda se tedy jednalo o jednu veřejnou zakázku, jejímž předmětem plnění byla oblast aplikační činnosti a aplikačního software (25 objednávek), a jednu veřejnou zakázku na služby v oblasti databázové a serverové infrastruktury (14 objednávek).

202.Za účelem hmotněprávního posouzení věci je podstatné objasnit otázku, co je v konkrétních případech jedinou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek. V této souvislosti musí být podle ustálené rozhodovací praxe především zohledněn účel a smysl právní úpravy zadávání veřejných zakázek a nesmí být atakovány zásady, na nichž je úprava zadávání veřejných zakázek vystavěna. V rámci objasnění výše položené otázky je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být uskutečněno ve prospěch zadavatele, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.

K místní souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury

203.K posouzení existence místní souvislosti Úřad uvádí, že služby v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a rovněž i služby v oblasti databázové a serverové infrastruktury jsou požadovány zadavatelem především pro jeho vlastní činnost a evidenci, tedy se předměty plnění především týkají sídla zadavatele. Úřad připouští, že např. požadavek „podpora provozu aplikačního software eRP“, „zajištění základního provozu aplikací LEK13“ a „zajištění provozu systémů OID a DB pro LEK13, DIS13 a ERP“, může mít i širší rozsah, avšak opět v oblasti evidenční pro potřebu zadavatele, tedy může představovat místní souvislost i v některých konkrétních situacích (např. evidence distribuce léků v lékárnách), kdy je místem plnění území určitého kraje nebo vymezené území České republiky.

204.Hledisko místní je přirozeně dáno místem služby v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a služby v oblasti databázové a serverové infrastruktury, tedy z hlediska místní souvislosti předmětů plnění veřejných zakázek lze konstatovat, že předmětné služby jsou realizovány především pro potřebu činnosti zadavatele, tedy vázány na sídlo zadavatele, neboť jsou nezbytným předpokladem pro plnění zadavateli zákonem svěřených agend. Podmínka místní souvislosti v šetřeném případě byla tedy jak u služeb aplikační činnosti a aplikačního software, tak i u služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury beze zbytku splněna.

K časové souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury

205.Jak vyplývá ze soudní judikatury (např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013), při posuzování hlediska časové souvislosti je třeba prošetřit rovněž časové okolnosti zahájení zadávacího, resp. výběrového řízení, časový okamžik uzavření smluv s vybraným uchazečem a termíny realizace veřejných zakázek.

206.Úřad se zabýval časovou souvislostí jednotlivých plnění realizovaných pro potřeby zadavatele k zajištění služeb v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software, přičemž z předložené dokumentace zjistil, že pro zajištění uvedených služeb bylo průběžně vystaveno v termínu od 23. 2. 2012 do 7. 9. 2012 celkem 25 dílčích objednávek (některé objednávky na aplikační činnosti a aplikační software se opakují s měsíční pravidelností). K časové souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek na zajištění služeb v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software Úřad uvádí, že se jednalo o kontinuální zajištění požadovaných služeb, tudíž plnění vyplývající z jednotlivých objednávek na sebe bezprostředně navazovala, o čemž svědčí nejen uvedené termíny objednávek na tyto služby pro potřebu zadavatele, ale také následná data vystavení faktur (viz tabulka uvedená v bodu 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí), s čímž souvisí i skutečnost, že se jednalo o jedno účetní období (účetním obdobím rozumí Úřad v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nepřetržitě po sobě jdoucích dvanácti měsíců, tzv. hospodářský rok).

207.Časová souvislost plnění vzešlého z 25 objednávek na realizaci služeb v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software, které byly vystaveny a následně na základě faktur téhož hospodářského roku proplaceny, je podle Úřadu nesporná a mezi předmětnými objednávkami na zajištění uvedených služeb byla v přezkoumávaném případě jednoznačně prokázána.

208.Úřad se dále zabýval časovou souvislostí jednotlivých plnění realizovaných pro potřeby zadavatele k zajištění služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury, přičemž z předložené dokumentace zjistil, že pro zajištění uvedených služeb bylo průběžně vystaveno v termínu od 5. 3. 2012 do 7. 9. 2012 celkem 14 dílčích objednávek (některé objednávky na servisní podporu infrastruktury a systémů Oracle se opakují s měsíční pravidelností). K časové souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek na zajištění služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury Úřad rovněž uvádí, že se jednalo o kontinuální zajištění požadovaných služeb, tudíž plnění vyplývající z jednotlivých objednávek na sebe bezprostředně navazovala, o čemž svědčí nejen uvedené termíny objednávek na tyto služby pro potřebu zadavatele, ale také následná data vystavení faktur (viz tabulka uvedená v bodu 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí), s čímž souvisí i skutečnost, že se jednalo o jedno účetní období.

209.Rovněž časová souvislost plnění vzešlého z 14 objednávek na realizaci služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury, které byly vystaveny a následně na základě faktur téhož hospodářského roku proplaceny, je podle Úřadu nesporná a mezi předmětnými objednávkami na zajištění uvedených služeb byla v přezkoumávaném případě jednoznačně prokázána.

210.S ohledem na shora uvedené skutečnosti má Úřad za to, že v obou šetřených případech, a to jak u objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software, tak u objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury,byla jednoznačně prokázána časová souvislost mezi jednotlivými vystavovanými objednávkami, resp. časové hledisko.

K věcné souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury

211.Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při rozdělení předmětu veřejné zakázky v šetřených případech je dále klíčové i věcné hledisko předmětu plnění veřejných zakázek. Jak vyplývá ze shora uvedené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz bod 197.odůvodnění tohoto rozhodnutí), rozhodující pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je také věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti.

212.V případě veřejných zakázek, jejichž předmět souvisí se softwarem zadavatele (tedy jeho programovým vybavením) a službami spojenými s instalací, implementací, zajištění podpory a servisu, případně provedení systémové integrace tohoto softwaru, je nutné vycházet při určení znaků totožnosti či podobnosti takových veřejných zakázek z charakteru poskytovaných služeb. V této souvislosti Úřad uvádí, že nelze bez dalšího zkoumání stanovit závěr o podobnosti či totožnosti veřejných zakázek pouze na základě toho, že se všechny posuzované veřejné zakázky týkají softwaru. Jinak řečeno v případě veřejných zakázek, jejichž předmětem je provádění některé z výše zmiňovaných činností, je pro vyslovení závěru o jejich věcné souvislosti rozhodující, zda tyto veřejné zakázky mají stejný či obdobný charakter, případně zda vedou k zajištění stejného výsledku, případně tvoří jeden funkční celek. V této souvislosti lze uvést analogii s odvětvím stavebnictví, kdy si lze těžko představit, že veřejné zakázky z oblasti pozemního stavitelství (např. stavba dálnice) jsou totožné či podobné s vodohospodářskými stavbami (např. stavbou přehrady).

213.K věcné souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury Úřad uvádí, že služby, které jsou předmětem plnění výše uvedených objednávek lze podřadit pod totožný CPV kód „48000000-8 - Balíky programů a informační systémy“. Lze tedy konstatovat, že plnění vyplývající z výše uvedených objednávek spolu souvisí, přičemž charakter činností a obsahová náplň plnění v rámci jednotlivých objednávek je předmětem dalších úvah Úřadu.

214.Ve vztahu k existenci věcné souvislosti jednotlivých plnění uskutečněných pro zadavatele na základě objednávek k zajištění služeb v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a k zajištění služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury odkazuje Úřad na vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2015, ve kterém uvedl, že základním důvodem pro objednání těchto služeb v období od března do října 2012 byla skutečnost, že předmět plnění těchto služeb byl právě v tuto dobu soutěžen, přičemž dále zadavatel uvedl, že předmětné služby jsou nezbytným a objektivním předpokladem pro plnění agend, které jsou zadavatelem svěřeny zákonem o léčivech, a jelikož bylo nezbytné zajistit kontinuitu poskytování těchto služeb i po dobu nepokrytou smluvním dodavatelem vzešlým ze zadávacího řízení, byl nucen postupovat cestou přímého zadání realizace těchto služeb, avšak činil tak jen po dobu nezbytně nutnou a v rozsahu příslušné služby nepokryté smluvním dodavatelem vzešlým ze zadávacího řízení.

215.K problematice rozdělení předmětu veřejné zakázky v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software a rovněž k problematice rozdělení předmětu veřejné zakázky v oblasti databázové a serverové infrastruktury v rámci vyjádření ke správnímu řízení uvedl zadavatel rovněž skutečnost, že vyvinul nemalé úsilí k tomu, aby veřejné zakázky zadal v otevřeném řízení co nejdříve a v souladu se zákonem. K uvedenému Úřad uvádí, že rozdělení předmětu veřejné zakázky, který vykazuje věcnou souvislost plnění (na tomto místě Úřad odkazuje na samostatné závěry o věcné souvislosti objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software uvedené v bodu 216. a následujících odůvodnění tohoto rozhodnutí a samostatné závěry ohledně věcné souvislosti objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury uvedené v bodě 222. a následujících odůvodnění tohoto rozhodnutí), je přípustné pouze za situace, kdy případným rozdělením předmětu veřejné zakázky nedochází v souladu s § 13 odst. 3 zákona ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanové v zákoně.

K věcné souvislosti plnění vyplývajícího z objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software

216.V návaznosti na výše uvedené závěry k určení společných charakteristických znaků plnění ke stanovení věcné souvislosti Úřad uvádí, že v případě aplikačního softwaru se jedná o programové vybavení počítače, které zajišťuje na základě interakce s operačním systémem přímou práci uživatele s počítačem, přičemž jeho účelem je zpracování a řešení konkrétní úlohy, řešené uživatelem, k čemuž využívá právě ty funkce, které jsou přímo určeny k vykonávání takovéto úlohy.

217.V šetřeném případě Úřad zjistil, že předmětem požadovaného plnění vystavených 25 objednávek (viz bod. 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí) bylo zajištění činností spočívající v úpravě číselníku, vytvoření nové WS pro hlášení cen, zajištění základního provozu integrační platformy, zajištění základního provozu aplikací LEK13, DIS13,a ERP, servisní podpora systémů Sonic ESB, podpora provozu ostatního aplikačního software, apod.

218.Z výše uvedeného vyplývá, že předmětem plnění dodaného na základě příslušných objednávek (viz bod. 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí) jsou činnosti zajišťující provoz aplikačního softwaru zadavatele sloužícího k plnění agend, které jsou zadavateli svěřeny zákonem o léčivech, a to prostřednictvím provádění především servisní podpory a dále prostřednictvím úprav aplikací.

219.S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že dodané plnění poskytnuté na základě výše specifikovaných objednávek spolu věcně souvisí, neboť s ohledem na charakter poskytovaných služeb je zřejmé, že všechny tyto služby směřují k zajištění provozuschopnosti aplikačního softwaru zadavatele prostřednictvím zajištění úprav, provozu a servisní podpory. Závěr o naplnění jednotícího prvku ve vztahu k věcné souvislosti plnění služeb v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software vychází rovněž z obsahové náplně předmětných objednávek, která je v některých případech naprosto identická (vyjma data poskytnutí plnění). Příkladem jsou objednávky číslo 2012/H/0488, 2012/H/0670, 2012/H/0808, 2012/H/0985, 2012/H1119 a 2012/H/1374, jejichž předmětem je servisní podpora systému Sonic ESB v jednotlivých měsících. Obdobná periodicita je rovněž u zakázek na podporu ostatního aplikačního softwaru (vyskytuje se celkem 5 x), podpora aplikačního softwaru LEK13 (vyskytuje se celkem 3x), podpora aplikačního softwaru DIS (vyskytuje se celkem 3x) apod.

220.K jednotlivým objednávkám na zajištění služeb v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software Úřad uvádí, že vzájemná věcná souvislost mezi těmito zakázkami je podporována skutečností, že tyto objednávky byly učiněny u jedné a téže společnosti, a to u společnosti TRONEVIA a.s.

221.Na základě shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že objednávky vymezené v bodě 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vykazují s ohledem charakter obsahu plnění věcnou souvislost.

K věcné souvislosti objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury

222.V souvislosti s určením společných charakteristických znaků plnění ke stanovení věcné souvislosti Úřad uvádí, že v případě oblasti servisní podpory se jedná o poskytování služeb za účelem řešení provozních problémů k zajištění určité požadované funkcionality (což zahrnuje i poskytování technické podpory, která spočívá v zajištění návrhu úprav konfigurací těchto systémů dle požadavků kladených zadavatelem).

223.V šetřeném případě Úřad zjistil, že předmětem požadovaného plnění vystavených 14 objednávek (viz bod. 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí) bylo zajištění poskytování činností spočívajících v provádění servisní podpory pro serverovou část databází obsahující virtuální prostředí, serverové operační systémy, databázové systémy, zajištění provozu infrastruktury Microsoft, VMware a LINUX, pro serverové OS a virtuální prostředí, pro infrastrukturu systémů Oracle, apod.

224.Z výše uvedeného vyplývá, že předmětem plnění dodaného na základě příslušných objednávek (viz bod. 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí) jsou činnosti spočívajících v provádění servisní podpory k zajištění provozu systémové softwaru zadavatele, který je jednoduše řečeno nutný k samotnému chodu počítačů a jejich vzájemné komunikaci s následným umožněním fungování příslušných aplikací.

225. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že dodané plnění poskytnuté na základě výše specifikovaných objednávek spolu věcně souvisí, neboť s ohledem na charakter poskytovaných služeb je zřejmé, že všechny tyto služby směřují k zajištění provozuschopnosti systémové softwaru, pod který lze zařadit zajištění provozuschopnosti infrastruktury Windows, LINUX, VMware, serverových OS a virtuálních prostředí a infrastruktury Oracle.Závěr o naplnění jednotícího prvku ve vztahu k věcné souvislosti plnění služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury vychází rovněž z obsahové náplně předmětných objednávek, která je v některých případech naprosto identická (vyjma data poskytnutí plnění). Příkladem jsou objednávky číslo 2012/H/0486, 2012/H/0671, 2012/H/0812, 2012/H/0983, 2012/H/1117, 2012/H/1377, jejichž předmětem je servisní podpora serverových OS a virtuálních prostředí. Obdobná periodicita je rovněž u zakázek na zajištění servisní podpory infrastruktury a systémů Oracle (vyskytuje se celkem 6x). Zajištění servisní podpory serverových OS a virtuálních prostředí spolu se zajištěním servisní podpory infrastruktury a systémů Oracle tvoří více než 85 % veškerých služeb v rámci objednávek na zajištění servisní podpory systémového softwaru.

226.K jednotlivým objednávkám na zajištění služeb v oblasti databázové a serverové infrastruktury Úřad uvádí, že vzájemná věcná souvislost mezi těmito zakázkami je podporována skutečností, že tyto objednávky byly učiněny u jedné a téže společnosti, a to u společnosti VÍTKOVICE IT SOLUTION a.s.

227.Na základě shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že objednávky vymezené v bodě 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí vykazují s ohledem charakter obsahu plnění věcnou souvislost.

228.S ohledem na shora uvedené skutečnosti má Úřad za to, že v obou šetřených případech, a to jak u objednávek v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software, tak u objednávek v oblasti databázové a serverové infrastruktury,byla jednoznačně prokázána věcná souvislost mezi jednotlivými vystavovanými objednávkami, resp. věcné hledisko.

Odůvodnění výroku VII. a VIII.

229.Závěrem Úřad k rozdělení uvedených veřejných zakázek na samostatné objednávky a v návaznosti na předměty plnění těchto objednávek a jejich vzájemnou věcnou souvislost uvádí, že zákon umožňuje ve svém § 98 možnost rozdělení veřejné zakázky na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, a to za podmínky dodržení § 13 odst. 4 zákona. V šetřeném případě tak nebylo vyloučeno, aby zadavatel zvolil způsob zadání veřejné zakázky, např. formou otevřeného řízení a připustil možnost rozdělení veřejné zakázky na více částí dle oblastí služeb, jenž poptával – např. tedy samostatně na databázový systém ORACLE, aplikační software eRecept atd. Zadavatel však nezvolil v šetřeném případě způsob zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem, když poptával jednotlivé služby na základě samostatných objednávek, čímž porušil zákon, jak vyplývá ze skutečností uvedených výše.

230.Úřad k názoru zadavatele, o možném postupu zadat výše uvedené veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, uvedeném ve vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2015, uvádí, že podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona zadavatel sice může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil, a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, avšak muselo by se opravdu jednat o krajně naléhavý případ, přičemž naléhavost by musela být skutečná a nepředvídatelná a zadavatel by současně musel prokázat, že v konkrétním případě nebylo z časových důvodů možno zadat tyto veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení. V obou šetřených případech se však jedná o předvídatelné služby (servisní podpory informačních systémů), o jejichž potřebě zadavatel prokazatelně předem věděl, a tudíž nebyly splněny podmínky pro postup zadavatele podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

231.Úřad při zjišťování celkové předpokládané hodnoty u níže uvedených veřejných zakázek vycházel z údajů uvedených v objednávkách zadavatele:

oobjednávky na služby v oblasti aplikační činnosti a aplikačního software pro potřebu zadavatele v období od 23. 2. 2012 do 7. 9. 2012, přičemž celková hodnota služeb ve sledovaném období činila 6 002 645,- Kč bez DPH,

oobjednávkyna služby v oblasti databázové a serverové infrastruktury pro potřebu zadavatele v období od 5. 3. 2012 do 7. 9. 2012, přičemž celková hodnota služeb ve sledovaném období činila 3 500 000,- Kč bez DPH.

232.Jak vyplývá z dikce ustanovení § 12 odst. 1 zákona v návaznosti na § 2 odst. 2 písm. a) nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, při takové výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby (v rozhodném období, kdy zadavatel zajišťoval plnění na základě předmětných objednávek, činil limit stanovený v § 2 odst. 2 písm. a) citovaného nařízení vlády 3 256 000,- Kč) se jedná o nadlimitní veřejné zakázky, kdy je veřejný zadavatel povinen při zadávání takových veřejných zakázek postupovat podle zákona. Úřad tudíž uvádí, že zadavatel byl povinen obě předmětné veřejné zakázky zadat v některém z druhů zákonem upravených zadávacích řízení vymezených v § 21 odst. 1 zákona.

233.Úřad uvádí, že zadavatel v rozporu se zákonem rozdělil předmět plnění veřejné zakázky, týkající se aplikační činnosti a aplikačního software, do 25 samostatných objednávek na služby, pro potřebu zadavatele (sp. zn. S24/2015/VZ) a dále v rozporu se zákonem rozdělil předmět plnění veřejné zakázky, týkající se zajištění části serverové a databázové infrastruktury,do 14 samostatných objednávek na služby pro potřebu zadavatele (sp. zn. S25/2015/VZ), a tím výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky v obou případech snížil pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, což bylo v rozporu s § 13 odst. 3 zákona. Zadavatel současně nesplnil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 21 zákona, a to zadat každou z výše uvedených veřejných zakázek v příslušném druhu zadávacího řízení.

234.S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky v obou případech. Nelze totiž zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel řádně provedl zadávací řízení podle zákona, tj. otevřenějším způsobem, mohl obdržet i jiné nabídky od dalších dodavatelů, kteří navíc mohli nabídnout výhodnější podmínky plnění pro zadavatele, než tomu bylo v šetřených případech, a v důsledku toho mohlo dojít k úspoře financí z veřejných zdrojů. Zadavatel tak současně svým jednáním omezil hospodářskou soutěž.

235.Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky, týkající se aplikační činnosti a aplikačního software, rozdělil na 25 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0306 ze dne 23. 2. 2012, 2012/H/0363 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0364 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0488 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0489 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0490 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0491 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0566 ze dne 5. 4. 2012, 2012/H/0668 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0669 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0670 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0673 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0808 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0809 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0810 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0811 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0984 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0985 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0986 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1118 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1119 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1120 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1373 ze dne 7. 9. 2012, 2012/H/1374 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1375 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a nezadal veřejnou zakázku, která byla realizována na základě výše uvedených objednávek, v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky se společností TRONEVIA a.s., přičemž tímto postupem zadavatele byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

236.Současně Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky, týkající se části serverové a databázové infrastruktury, rozdělil na 14 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0358 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0359 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0486 ze dne 9. 3. 2012, 2012/H/0487 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0671 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0672 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0812 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0813 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0982 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0983 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1116 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1117 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1376 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1377 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a nezadal veřejnou zakázku, která byla realizována na základě výše uvedených objednávek, v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., přičemž tímto postupem zadavatele byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.

IV. K ULOŽENÍ SANKCE

237.Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

238.Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 zákona, když ve veřejné zakázce Kancelářský nábytek v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace nestanovil v rámci způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ přesné a určité údaje, které budou pro hodnocení kvalitativních vlastností předkládaných vzorků kancelářského nábytku rozhodné, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2012 s vybraným uchazečem Interier Říčany a. s., rámcovou kupní smlouvu.

239.Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 zákona, když v článku 10. „Hodnotící kritéria (kritéria pro zadání veřejné zakázky)“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů nastavil způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Celková koncepce řešení“ netransparentním způsobem, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 21. 6. 2012 s vybraným uchazečem ITEG a. s. smlouvu o poskytování služeb.

240.Ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona a § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci nestanovil požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny tak, aby uchazeči mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, uchazeči by v rámci stanovení nabídkové ceny dospěli k jiným výsledným hodnotám ceny za plnění předmětné veřejné zakázky a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 s vybraným uchazečem TRONEVIA a.s. smlouvu na plnění veřejné zakázky.

241.Ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 56 odst. 6 zákona, když v bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení certifikátu, který by prokazoval, že uchazeč je partnerem výrobce servisovaných systémů infrastruktury zadavatele, servisovaných security systémů zadavatele, servisovaných webových proxy zadavatele, servisovaných email gateway zadavatele, diskových polí a SAN infrastruktury zadavatele, serverových operačních systémů zadavatele a virtualizační platformy zadavatele, ačkoli takový certifikát nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 5 zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2012 s vybraným uchazečem TRONEVIA a.s. smlouvu na plnění veřejné zakázky.

242.Ve výroku V. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 zákona, když v bodu III. 2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce a v bodu 8.2.6 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem, či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 19. 12. 2012 s vybraným uchazečem GALEOS a.s. smlouvu na plnění veřejné zakázky.

243.Ve výroku VI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 56 odst. 4 zákona, když v bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce a v bodu 8.2.6 zadávací dokumentace požadoval po uchazečích v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladu, který by prokazoval, že uchazeč je technologickým partnerem či oprávněným prodejcem systémů, které v rámci předmětné veřejné zakázky dodává, instaluje a konfiguruje, resp. rekonfiguruje, ačkoli takový doklad nelze považovat za požadavek na vzdělání dodavatele či jeho odbornou kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, ani jej nelze podřadit pod jiný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 až 3 citovaného zákona, jenž je zadavatel v rámci technické kvalifikace oprávněn požadovat, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 18. 6. 2013 s vybraným uchazečem HEWLETT-PACKARD s.r.o. smlouvu na plnění veřejné zakázky.

244.Ve výroku VII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil na 25 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0306 ze dne 23. 2. 2012, 2012/H/0363 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0364 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0488 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0489 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0490 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0491 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0566 ze dne 5. 4. 2012, 2012/H/0668 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0669 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0670 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0673 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0808 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0809 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0810 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0811 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0984 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0985 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0986 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1118 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1119 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1120 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1373 ze dne 7. 9. 2012, 2012/H/1374 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1375 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a nezadal veřejnou zakázku, která byla realizována na základě výše uvedených objednávek, v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky.

245.Ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil na 14 samostatných zakázek (objednávek služeb) č. 2012/H/0358 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0359 ze dne 5. 3. 2012, 2012/H/0486 ze dne 9. 3. 2012, 2012/H/0487 ze dne 29. 3. 2012, 2012/H/0671 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0672 ze dne 4. 5. 2012, 2012/H/0812 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0813 ze dne 29. 5. 2012, 2012/H/0982 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/0983 ze dne 3. 7. 2012, 2012/H/1116 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1117 ze dne 24. 7. 2012, 2012/H/1376 ze dne 7. 9. 2012 a 2012/H/1377 ze dne 7. 9. 2012, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a nezadal veřejnou zakázku, která byla realizována na základě výše uvedených objednávek, v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky.

246.Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 18. 9. 2014, přičemž správní řízení S21,S22,S23,S24,S25,S26,S27/2015/VZ bylo zahájeno dne 13. 1. 2015. K okamžiku spáchání správních deliktů došlo uzavřením smluv na plnění jednotlivých veřejných zakázek s vybranými uchazeči, a to dne 26. 3. 2012 na veřejnou zakázku Kancelářský nábytek; dne 21. 6. 2012 na veřejnou zakázku Optimalizace podpůrných procesů; dne 24. 9. 2012 na veřejnou zakázku Servisní podpora infrastruktury; dne 19. 12. 2012 na veřejnou zakázku Upgrade eRp licencí; dne 18. 6. 2013 na veřejnou zakázku Rozšíření podpory VMware vSphere; a zadáním souhrnu objednávek v období od 23. 2. 2012 do 7. 9. 2012 se společností TRONEVIA, a.s. a zadáním souhrnu objednávek v období od 12. 3. 2012 do 11. 9. 2012 se společností VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřených případech odpovědnost zadavatele za jednotlivé správní delikty nezanikla.

247.Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona účinného do 31. 3. 2012 se za správní delikt se uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

248.Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona účinného do 31. 12. 2013 se za správní delikt se uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

249.K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008–67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007–135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

250.Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

251.V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

252.V daném případě se zadavatel dopustil osmi správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za tyto spáchané správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona v závislosti na znění účinném v době spáchání správního deliktu uložit pokutu do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, resp. do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta. Jako nejzávažnější Úřad shledal správní delikt, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť maximální výše sankce, kterou lze zadavateli za spáchání správního deliktu uložit, je vázána na cenu zakázky, kterou nebylo možno u veřejné zakázky Kancelářský nábytek zjistit, jelikož se jedná o rámcovou smlouvu, která je uzavřena bez celkové ceny.

253.V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za ten delikt, který byl spáchán ve veřejné zakázce Kancelářský nábytek. Jedná se o delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy maximální možná výše pokuty činí v závislosti na znění zákona účinného v době spáchání předmětného správního deliktu v daném případě 10 000 000,- Kč. Spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II., III., IV., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí proto Úřad vzal v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

254.Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

255.Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že k porušení zákona ze strany zadavatele došlo již na samém počátku zadávacího řízení, čímž zadavatel zasáhl široký okruh potencionálních dodavatelů, kteří se o své účasti a způsobu zpracování nabídky rozhodují na základě informací získaných ze zadávací dokumentace. Porušení zákonem stanovené povinnosti ze strany zadavatele mohlo vést potenciální dodavatele k rozhodnutí nepodat ve veřejné zakázce Kancelářský nábytek nabídku, čímž mohlo dojít ke snížení počtu uchazečů o tuto veřejnou zakázku a k omezení hospodářské soutěže, případně dodavatelé, kteří nabídku do předmětného zadávacího řízení podali, mohli v případě přesně a určitě stanoveného způsobu hodnocení předložit nabídku výhodnější, než byla nabídka vybraného uchazeče.

256.Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že pochybení zadavatele mající za následek netransparentnost při výběru nejvhodnější nabídky je jedno z nejzávažnějších pochybení, kdy se postup zadavatele stává zpětně absolutně nepřezkoumatelným procesem. Úřad rovněž při posuzování stupně závažnosti spáchaného správního deliktu přihlédl k tomu, že dílčí hodnotící kritérium „Kvalita a uživatelský komfort nabízených výrobků“ má z hlediska celkového hodnocení váhu 20 %. S ohledem na absenci transparentnosti při stanovení předmětného dílčího hodnotícího kritéria a vzhledem k váze tohoto netransparentně stanoveného dílčího hodnotícího kritéria, měl zadavatel širokou možnost uvážení, jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit, přičemž uchazeči nemohli ani předvídat, jaké bodové ohodnocení obdrží, což mohlo mít podstatný vliv na to, zda vůbec nabídku do zadávacího řízení podají.

257.Důsledkem porušení zákonem stanovené povinnosti ze strany zadavatele je skutečnost, že nebyla umožněna řádná hospodářská soutěž mezi jednotlivými uchazeči, což mohlo mít vliv na výši nabídkových cen, přičemž v této souvislosti nelze vyloučit, že došlo k možnému nehospodárnému využití veřejných prostředků.

258.Jako přitěžující okolnost zohlednil Úřad zejména množství a charakter správních deliktů uvedených ve výrocích II., III., IV., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí, jejichž důsledkem bylo zadání dalších šesti veřejných zakázek nezákonný způsobem, který ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek.

259.Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z údajů uvedených v dokumentu Ministerstva zdravotnictví označeném „Rozpis rozpočtu kapitoly dle dimenzí rozp. klasifikace“ ze dne 7. 10. 2013 vyplývá, že rozpočet zadavatele na rok 2014 činil 113 513 406,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), a to zejména s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří.

260.V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

261.Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená ve výši 600 000,- Kč, naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

262.Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla realizována a nápravy tedy nelze dosáhnout. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: