číslo jednací: S584/2014/VZ-6941/2015/551/OPa

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 12. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká asociace pro IT služby, IČO 227 28 678, se sídlem Masarykova 604/104, 252 19 Rudná,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem v případě veřejné zakázky „Zajištění praktických stáží VŠ studentů v předních českých a zahraničních IT firmách v ČR“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 29. 10. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236327,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká asociace pro IT služby, IČO 227 28 678, se sídlem Masarykova 604/104, 252 19 Rudná – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zajištění praktických stáží VŠ studentů v předních českých a zahraničních IT firmách v ČR“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 29. 10. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236327, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem eBRÁNA, s.r.o., IČO 259 84 764, se sídlem Staňkova 1322, 530 02 Pardubice, uzavřena dne 4. 2. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 19. 2. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7303011065029, bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek i k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie až dne 23. 8. 2013.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Česká asociace pro IT služby, IČO 227 28 678, se sídlem Masarykova 604/104, 252 19 Rudná – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 8 000 Kč (osm tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Česká asociace pro IT služby, IČO 227 28 678, se sídlem Masarykova 604/104, 252 19 Rudná (dále jen „zadavatel“) – v případě veřejné zakázky „Zajištění praktických stáží VŠ studentů v předních českých a zahraničních IT firmách v ČR“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 29. 10. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 236327 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předkladatel podnětu uvedl, že zadavatel u předmětné veřejné zakázky „neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonem stanovené 15 denní lhůtě od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, tak jak je uvedeno v § 83 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Smlouva byla uzavřena dne 4. 2. 2013, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění 23. 8. 2013, tj. 185 dnů po uplynutí zákonem stanovené lhůty“.

3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu a veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky.

4. Úřad si dále od řídícího orgánu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 000 22 985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha (dále jen „řídící orgán“), vyžádal informaci týkající se podmínek financování předmětné veřejné zakázky, načež odpověď řídícího orgánu Úřad obdržel dne 30. 10. 2014 pod č. j. MSMT-38899/2014-1.

5. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

6. Zadavatel se nechal ve smyslu § 151 zákona zastoupit při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících s předmětným zadávacím řízením jinou osobou – společností Coworking Centrum s.r.o., IČO 292 877 82, se sídlem Lidická 718/77, 602 00 Brno.

7. Předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 24. 10. 2012 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek pod evidenčním číslem zakázky 236327.

8. Podle bodu II.1.4) Oznámení o zakázce „Celková předpokládaná hodnota zakázek po celou dobu platnosti rámcové smlouvy“ a bodu 3.1. zadávací dokumentace činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 8 800 000 Kč bez DPH.

9. V bodu II.1.5) Oznámení o zakázce „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ a v bodu 2.1. zadávací dokumentace charakterizoval zadavatel předmět veřejné zakázky jako „Realizace praktických stáží pro 100 mimopražských VŠ studentů technických oborů (nejlépe informační a telekomunikační technologie) mimo území NUTS II hl. města Prahy, v IT firmách na území České Republiky“, přičemž dle bodu 4.1. zadávací dokumentace byl termín plnění předmětu veřejné zakázky stanoven na období prosinec 2012 až prosinec 2013.

10.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 20. 12. 2012 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky dvou uchazečů. Dne 28. 1. 2013 zadavatel na základě doporučení hodnotící komise rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem eBRÁNA s.r.o., IČO 259 84 764, se sídlem Staňkova 1322, 530 02 Pardubice[1] (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 4. 2. 2013 „Smlouvu o podmínkách zajištění mentoringu“ (dále jen „smlouva“).

11.  Lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění uplynula dne 19. 2. 2013. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“, ev. č. formuláře 7303011065029, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2013, tj. 185 dnů po uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (200 dnů po uzavření smlouvy).

12.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 4. 2. 2013 a „Oznámení o zadání zakázky“ bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek i k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) až dne 23. 8. 2013.

13.  Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S584/2014/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

14.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

· zadavatel.

15.  Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 12. 12. 2014, č. j. ÚOHS-S584/2014/VZ-15228/2014/551/RHr, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením ze dne 12. 12. 2014, č. j. ÚOHS-S584/2014/VZ-15255/2014/551/RHr, stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

16.  Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 12. 12. 2014, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.

17.  Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 5. 1. 2015, které bylo doručeno Úřadu téhož dne.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 5. 1. 2015

18.  Zadavatel v tomto vyjádření uvedl: „Účastník řízení již v předchozí korespondenci s ÚOHS (viz č.j. ÚOHS-P171/2014/VZ-11878/2014/531/MTo) uvedl, že si je vědom a nerozporuje výše uvedené pochybení, o kterém již byl rovněž dříve informován ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy… a Finančního úřadu pro Středočeský kraj..., tj. orgánů, které prováděly následné kontroly (veřejnosprávní a daňovou) předmětné Veřejné zakázky. (…) Nedodržení lhůty k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek Účastník řízení nikterak nezpochybňuje.“.

19.  Zadavatel dále uvedl: „Účastník řízení opakuje, že s ohledem na celkovou složitost zadávacího procesu dle ZVZ a jeho nezkušenosti z pozicí zadavatele v této oblasti využil možnosti uvedené v § 151 ZVZ a nechal se při organizaci a výkonu práv a povinností zadavatele zastoupit kvalifikovaným zástupcem - společností Coworking centrum s.r.o. Tímto postupem zadavatel důvodně očekával, že celý průběh zadávacího řízení proběhne plně v souladu se všemi příslušnými právními předpisy. Zástupce Účastníka řízení však po ukončení zadávacího řízení a uzavření smlouvy na Veřejnou zakázku opomněl učinit výše uvedené uveřejnění. Jakmile Účastník řízení tuto skutečnost zjistil, ihned tyto nedostatky sám zhojil.“.

20.  Zadavatel také uvedl: „Účastník řízení nicméně nesouhlasí s tím, že by výše specifikované pochybení naplňovalo svou podstatou charakter správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ. Skutková podstata tohoto správního deliktu totiž doslovně zní: ‚Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.‘. Nezbytným předpokladem pro učinění závěru, že jednání Účastníka řízení naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu, je tudíž mj. skutečnost, že pochybení Účastníka řízení (v pozici zadavatele) podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Účastník řízení je však toho názoru, že jeho pochybení v projednávaném případě svým charakterem zcela jistě nebylo a ani není způsobilé naplnit podstatu správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ, obzvláště pokud k němu došlo až po výběru nejvhodnější nabídky a uzavření samotné smlouvy na Veřejnou zakázku.“.

 

 

III. Závěry správního orgánu

21.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v případě výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

22.  Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

23.  Podle § 2 odst. 5 věty první zákona dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele.

24.  Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

25.  Podle § 10 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na služby rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

26.  Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

27.  Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na služby činí 5 010 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona a dotované zadavatele uvedené v § 2 odst. 3 zákona.

28.  Podle § 17 písm. u) zákona se veřejnými zdroji rozumí: 1. dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, nebo regionální rady regionu soudržnosti, 2. prostředky nebo granty přidělené podle zvláštního právního předpisu[2], 3. granty Evropské unie, nebo 4. dotace, příspěvky a podpory poskytnuté z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.

29.  Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

30.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

31.  Podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

32.  Podle § 146 odst. 3 věty první zákona použije zadavatel pro uveřejnění vyhlášení formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[3], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

33.  Podle § 146 odst. 6 zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle odstavce 5 zákona.

34.  Podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), použije zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář „Oznámení o zadání zakázky“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie[4].

35.  Úřad předně uvádí, že se před zkoumáním postupu zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nejprve zabýval právním postavením zadavatele, přičemž konstatuje následující.

36.  Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v rámci realizace projektu „Praktická Akademie IT znalostí – rozvoj odborných dovedností studentů pro prohloubení spolupráce“, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0013, na který byla poskytnuta finanční podpora z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

37.  Z dopisu řídícího orgánu uvedeného v bodu 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí a dále ze smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem vyplývá, že celková cena plnění veřejné zakázky činila 8 400 000 Kč bez DPH (10 080 000 Kč včetně DPH), přičemž v důsledku zákonného navýšení sazby DPH byla následně celková cena navýšena na 10 164 000 Kč včetně DPH. Z uvedeného dopisu řídícího orgánu a ze dvou dokumentů nazvaných shodně „soupiska účetních dokladů“, které byly přílohou dopisu řídícího orgánu, současně vyplývá, že v rámci projektu „Praktická Akademie IT znalostí – rozvoj odborných dovedností studentů pro prohloubení spolupráce“, byla na šetřenou veřejnou zakázku zadavateli poskytnuta (faktury č. 20134013, 20134024, 20134110, 20140001, 20135237, 20135659, 20135702, 20135867, 20136281 a 20140018) dotace ve výši celkové ceny za předmět plnění veřejné zakázky (viz výše), tedy částky 8 400 000 Kč bez DPH.

38.  Ze shora uvedeného vyplývá, že zadavatel Česká asociace pro IT služby byl při zadávání předmětné veřejné zakázky dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětná veřejná zakázka byla z více jak 50 % hrazena z veřejných zdrojů, přičemž byl povinen při zadávání této veřejné zakázky postupovat podle zákona, a to konkrétně podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele.

39.  Ve věci samotného posouzení postupu zadavatele Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle vyhlášky a prováděcího nařízení komise (EU) č. 842/2011 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

40.  Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mj. za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a tojak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností), stejně jako jsou informace na jejich podkladě shromážděné využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku. Důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih.

41.  Jelikož byl zadavatel v daném případě dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona (viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a předmětná veřejná zakázka byla s odkazem na bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí veřejnou zakázkou na služby, jednalo se s ohledem na tyto skutečnosti a s  ohledem na výši předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky (viz bod 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí) o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 12 odst. 1 zákona. Zadavatel byl tak v případě této veřejné zakázky povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. b) zákona odeslat oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění, a to jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak i v Úředním věstníku.

42.  Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu dne 4. 2. 2013. Podle § 83 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v průběhu 15denní lhůty, a to nejpozději dne 19. 2. 2013.

43.  Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky „Datum odeslání tohoto oznámení“ vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek došlo dne 23. 8. 2013, tzn. až 200 dnů po uzavření smlouvy (tj. 185 dnů po skončení zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění), přičemž k odeslání tohoto oznámení prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění v Úředním věstníku došlo dne 28. 8. 2013. Předmětné oznámení bylo následně uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 8. 2013 pod ev. č. formuláře 7303011065029 a v Úředním věstníku dne 29. 8. 2013 pod ev. č. formuláře 2013/S 167-290521.

44.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Současně platí, že pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1  písm. b) zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku.  Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek porušení § 83 odst. 1 věty první zákona.

45.  Vztáhneme-li uvedené na postup zadavatele v případě šetřené veřejné zakázky, lze dospět na základě dokumentace o veřejné zakázce a informací z Věstníku veřejných zakázek k závěru, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku, čímž naplnil povinnost stanovenou v § 146 odst. 1 písm. b) zákona. Současně tak zadavatel učinil ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky na k tomu určeném formuláři, prostřednictvím kterého byla uveřejňovací povinnost ve vztahu k Věstníku veřejných zakázek i Úřednímu věstníku plněna. K uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení tak došlo zákonem předepsanou formou, nicméně se tak stalo až po uplynutí k tomu určené lhůty, zde po marném uplynutí 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.

46.  K argumentu zadavatele, uvedenému v bodu 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad předně uvádí, že již v rámci oznámení o zahájení správního řízení ze dne 12. 12. 2014, č. j. ÚOHS-S584/2014/VZ-15228/2014/551/RHr, kvalifikoval postup zadavatele tak, že se jím tento mohl dopustit správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Úřadu tedy nejsou známy důvody, proč zadavatel ve svém vyjádření ze dne 5. 1. 2015své jednání mylně vyhodnotil jako správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, nicméně k tomu Úřad sděluje následující. Podmínky, jejichž naplnění je nezbytné pro spáchání právě šetřeného správního deliktu, jsou definovány v § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozdíl od § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění třech kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona, tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další podmínky, přičemž k němu v daném případě dojde porušením požadavků stanovených v § 83 odst. 1 větě první zákona, kdy je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek, a to odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a odeslání tohoto oznámení ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním uveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd., neboť k naplnění skutkové podstaty deliktu dojde pouhým neuveřejněním, resp. uveřejněním v rozporu se zákonem. Úřad proto konstatuje, že uvedená argumentace zadavatele není v tomto ohledu ve vztahu k šetřenému případu relevantní.

47.  Ve vztahu k argumentu zadavatele uvedenému v bodu 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí pak Úřad uvádí, že skutečnost, že byl zadavatel zastoupen ve věci administrace zadávacího řízení k veřejné zakázce k tomu jím pověřenou osobou ve smyslu § 151 zákona, nemůže zadavatele zprostit odpovědnosti za průběh zadávacího řízení. Podle § 151 odst. 3 zákona totiž není odpovědnost zadavatele za dodržování zákona vznikem zastoupení při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nijak dotčena, přičemž ze vzniku případné odpovědnosti se zadavatel nemůže liberovat tím, že udělí zmocnění jiné osobě, aby za něj činila úkony a zajistila tak průběh zadávacího řízení.

48.  Odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je přitom založena na objektivním principu, kde není třeba zkoumat zavinění. Pro posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu či nikoliv, jsou proto rozhodující objektivní skutečnosti nezávislé na vůli jednající osoby, přičemž odpovědnosti se nelze u právnické osoby zbavit ani odkazem na lidský faktor, tj. na jednání jednotlivce. Z toho důvodu je objektivní odpovědnost zadavatele také označována jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost za stav, který byl či mohl být způsoben. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 4 As 28/2006 - 65, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní (…) zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné“.

49.  Taková objektivní odpovědnost nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 121 odst. 1 zákona je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření zadavatele a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají. V případě zadávacího řízení jde o souhrn dílčích kroků, které ve svém důsledku směřují k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž zadavatel má zákonem stanovenou povinnost informovat veřejnost mimo jiné také o výsledku zadávacího řízení. Tento proces vyžaduje jistý stupeň odborných znalostí. Proto není výjimkou situace, kdy zadavatel pověří jeho administrací jiný specializovaný subjekt, který zadávací řízení administruje za účelem dosažení zisku. I za této situace, kdy zadavatel na základě soukromoprávního úkonu přenese výkon zadavatelských činností na jiný subjekt, není tímto zbaven své odpovědnosti za konečný výsledek zadávacího řízení a za dodržení dalších zákonem stanovených povinností, tedy i povinností spojených s uveřejněním výsledku zadávacího řízení. Pochybení pověřené osoby nemůže být považováno za okolnost vylučující odpovědnost zadavatele. Selhání lidského faktoru, ať už se jedná o samotnou osobu zadavatele, či o osobu od zadavatele odlišnou, avšak pověřenou výkonem zadavatelských činností, musí být přičteno k tíži zadavatele (zda zadavatel v takovém případě uplatní vůči osobě administrátora regres prostřednictvím institutů soukromého práva, je přitom plně na jeho rozhodnutí). Nadto Úřad uvádí, že úkon zadavatele nebo osoby pověřené výkonem zadavatelských činností spočívající v odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění není úkonem nijak složitým.

50.  Zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity výsledků zadávacího řízení chráněný skutkovou podstatou daného správního deliktu byl v šetřené věci ohrožen tím, že zadavatel porušil zákonnou povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž tak učinil až 185. den po té, kdy tak učinit ze zákona měl. Ze strany zadavatele došlo tedy k více jak dvanáctinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, přičemž uvedené pochybení nelze zhojit ani dodatečným uveřejněním příslušného formuláře. Úřad je na základě uvedených skutečností toho názoru, že výše uvedeným postupem zadavatele jednoznačně došlo k naplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

51.  Úřad dále pro úplnost sděluje, že tzv. transparentní novelou, tedy zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012, zákonodárce zkrátil lhůtu pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění z původních 48 dnů na 15 dnů, z čehož jednoznačně vyplývá zájem společnosti na co nejrychlejším uveřejnění oznámení uvedeného v § 83 odst. 1 zákona.

52.  Neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

53.  Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

54.  Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 4. 2. 2013 a formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl odeslán k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek i k uveřejnění v Úředním věstníku až dne 23. 8. 2013.

55.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

56.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 11. 2. 2014, přičemž správní řízení bylo zahájeno 12. 12. 2014. V šetřeném případě měl zadavatel povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona splnit nejpozději ke dni 19. 2. 2013, přičemž tak učinil až dne 23. 8. 2013. S ohledem na uvedené skutečnosti je zřejmé, že odpovědnost zadavatele za správní delikt podle zákona nezanikla.

57.  Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

58.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

59.  Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z§ 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

60.  Následkem tohoto jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky.

61.  Úřad k tomuto sděluje, že v případě neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v zákonné lhůtě se sice jedná o nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem a naplnění této zákonné povinnosti nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, Úřad nicméně v této souvislosti shledává jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel dne 15. 2. 2013 uveřejnil na profilu zadavatele řádně a včas smlouvu uzavřenou s vybraným uchazečem. Veřejnost v tomto případě měla možnost seznámit se mimo jiné s identifikačními údaji vybraného uchazeče, s popisem předmětu plnění a celkovou cenou, za kterou měla být veřejná zakázka zrealizována, a to navzdory skutečnosti, že okruh adresátů, kterým jsou uveřejňované informace určeny, je v případě profilu zadavatele, Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku odlišný, resp. okruh subjektů, kterým jsou informace na profilu zadavatele určeny, je v porovnání s Věstníkem veřejných zakázek a Úředním věstníkem užší.

62.  Úřad vzal dále v potaz jako polehčující okolnost tu skutečnost, že se jednalo o opomenutí zadavatele a že předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel odeslal, byť se zpožděním, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do zahájení tohoto správního řízení uveřejněno vůbec.

63.  Úřad také přihlédl k tomu, že se v šetřeném případě jednalo o nezkušeného zadavatele, který se kvůli nedostatku zkušeností v oblasti veřejných zakázek raději nechal v zadávacím řízení zastoupit jinou osobou, pročež důvodně očekával, že zadávání veřejné zakázky a procesy s ním spojené proběhnou v souladu s právními předpisy.

64.  Za přitěžující okolnost Úřad považuje naopak skutečnost, že správní delikt popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchal zadavatel při zadávání nadlimitní veřejné zakázky, kdy při její realizaci byl vynaložen větší objem veřejných prostředků, neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (zpravidla platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

65.  Přitěžující okolností dále je, že zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až 200. den po ukončení zadávacího řízení, resp. až 185. den po marném uplynutí zákonné lhůty. Ze strany zadavatele tedy došlo k více jak dvanáctinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

66.  Současně vzal Úřad v potaz jako přitěžující okolnost tu skutečnost, že zadavatel překročil lhůtu podle § 83 odst. 1 věta první zákona takovým způsobem, resp. odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění s takovou prodlevou (viz výše bod 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy tento jeho postup mohl omezit možnost podání návrhu na zákaz plnění smlouvy ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona. Jelikož v šetřeném případě zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“ k uveřejnění až po uplynutí šesti měsíců po uzavření smlouvy, ztížil tím možnost domáhat se řádným (včasným) návrhem zákazu plnění smlouvy, kdy tak jednání zadavatele nabývá (oproti situaci, kdy by zadavatel nedodržel lhůtu danou § 83 odst. 1 zákona kupříkladu pouze o 3 dny) na intenzitě.

67.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 8 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

68.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

69.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Česká asociace pro IT služby, Masarykova 604/104, 252 19 Rudná

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy