číslo jednací: S1015/2014/VZ-5478/2015/541/MSc

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 11. 2014 na návrh ze dne 14. 11. 2014, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Správa Pražského hradu, IČO 49366076, se sídlem Hrad, 119 08 Praha 1,
• navrhovatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha,
• vybraný uchazeč – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Dlouhodobé sledování stability vybraných objektů na Pražském hradě“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 7. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 8. 2014, pod ev. č. 493809, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 9. 2014,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha – se v části týkající se vymezení předmětu veřejné zakázky „Dlouhodobé sledování stability vybraných objektů na Pražském hradě“ a v části týkající se vymezení technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou.

 

II.

Zadavatel – Správa Pražského hradu, IČO 49366076, se sídlem Hrad, 119 08 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Dlouhodobé sledování stability vybraných objektů na Pražském hradě“ postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by posoudil výši nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, což činí postup zadavatele nepřezkoumatelným a netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Správa Pražského hradu, IČO 49366076, se sídlem Hrad, 119 08 Praha 1 – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s posouzením a hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány v protokolech z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014 a všechny následné úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 14. 10. 2014.

 

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Správa Pražského hradu, IČO 49366076, se sídlem Hrad, 119 08 Praha 1 – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

ODŮVODNĚNÍ

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Dne 13. 3. 2014 odeslal zadavatel – Správa Pražského hradu, IČO 49366076, se sídlem Hrad, 119 08 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dlouhodobé sledování stability vybraných objektů na Pražském hradě“, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 3. 2014 pod ev. č. 369175 (dále jen „předcházející veřejná zakázka“). Jak vyplývá z oznámení o zrušení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 5. 2014, byla předcházející veřejná zakázka zrušena dle § 84 odst. 1 písm. e) zákona, neboť k hodnocení zbyla pouze jedna nabídka.

2. Zadavatel následně odeslal dne 24. 7. 2014 k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dlouhodobé sledování stability vybraných objektů na Pražském hradě“ (s obdobným předmětem jako předcházející veřejná zakázka), jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 8. 2014 pod ev. č. 493809, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 9. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).

3. Předmětem veřejné zakázky vymezeným v bodě 1.1 zadávací dokumentace je dlouhodobé sledování stability vybraných objektů na Pražském hradě spočívající v komplexní kombinaci geodetických měření, měření deformací (deformometrická měření) a měření geologických (inklinometrická měření na vystrojených hlubinných vrtech) a v celkovém komplexním vyhodnocení všech měření, včetně vyhodnocení měření statikem v pravidelných ročních či půlročních intervalech. Dále zadavatel v tomto bodě zadávací dokumentace uvedl, že „měření posunů a přetvoření na Pražském hradě je nutné provádět stejnými metodami a pomůckami, jako v předešlých etapách, aby byla zachována kontinuita předávaných výsledků. Každý sledovaný bod je stabilizován a signalizován zcela specificky a je tedy nutné využít i stávající vybavení. Princip provedení včetně napojení nivelace je popsán v publikaci Procházka J. et al: Stabilita historických objektů. ISBN 978-80-01-04776-7, ČVUT v Praze, 2011“.

4. Zadavatel současně v témže bodě zadávací dokumentace stanovil požadavek na přesnost měření, resp. rozlišení změny měřené veličiny následovně:

Sliding Micrometer: 0,01 mm/m Osová deformace pažnice

Inklinometr modifikovaný: 0,2 mm/m Příčná deformace pažnice

5. V bodu 3.5.1 zadávací dokumentace zadavatel v rámci technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení seznamu významných služeb poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí, přičemž za významnou službu zadavatel považoval poskytnutí služby, u které probíhaly všechny tři typy měření současně, tj. geologické (inklinometrické), geodetické a deformometrické, včetně závěrečného vyhodnocení statikem.

6. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel v bodě 1.3 zadávací dokumentace na 3 000 000,- Kč bez DPH za dobu trvání smlouvy. V bodě 7. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena za dobu trvání zakázky.

7. Dle protokolu o otevírání obálek ze dne 25. 9. 2014 obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek (do 25. 9. 2014) nabídky od dvou uchazečů o veřejnou zakázku.

8. Žádostí ze dne 7. 10. 2014 vyzvala hodnotící komise uchazeče – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“) – podle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), o písemné vysvětlení nabídky, zda v nabídnuté ceně za měření specifikovaných objektů uvedených v nabídce vybraného uchazeče je zahrnuta cena za tato měření v četnosti 2x ročně. Vybraný uchazeč na základě citované výzvy zaslal zadavateli svoji odpověď ze dne 8. 10. 2014, ve které uvedl, že v nabídnuté ceně jsou zahrnuta příslušná měření v četnosti 2x ročně a že při specifikaci nabídkové ceny vycházel z údajů uvedených v zadávací dokumentaci.

9. Dne 14. 10. 2014 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž na základě hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena byla vybrána nabídka vybraného uchazeče.

10. Proti postupu zadavatele ve veřejné zakázce podal uchazeč – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 24. 10. 2014, které zadavateli doručil dne 30. 10. 2014. Zadavatel námitkám navrhovatele svým rozhodnutím ze dne 5. 11. 2014 nevyhověl.

11. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 14. 11. 2014 (dále jen „návrh“).

II. NÁVRH A JEHO OBSAH

12. Návrh navrhovatele směřuje proti vymezení předmětu veřejné zakázky, proti neurčitému vymezení technických kvalifikačních předpokladů a proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

13. Navrhovatel uvádí, že zadavatel ve srovnání s předcházející veřejnou zakázkou desetinásobně zmírnil požadavek na rozlišení změny měřené veličiny pomocí sliding micrometru a modifikovaného inklinometru, aniž by na tuto skutečnost upozornil v jiných dokumentech než pouze ve Věstníku veřejných zakázek. Dle názoru navrhovatele jsou v daném případě nutné metody měření s vysokým rozlišením a požadované rozlišení změny měřené veličiny stanovené v rámci veřejné zakázky je tak nízké, že měření v případě historických staveb nemá smysl, nedochází-li přímo k rozvoji porušení podloží nebo stavebního objektu. Takto stanovený požadavek odpovídá dle navrhovatele měřidlům a metodám měření několik desítek roků starých. Navrhovatel má za to, že 10ti násobné snížení hodnoty rozlišení oproti předcházející veřejné zakázce je v rozporu s požadavky v zadávací dokumentaci, aby bylo měření prováděno stejnými metodami a pomůckami jako v předešlých etapách, a aby byla zachována kontinuita výsledků. Dle názoru navrhovatele tak došlo k porušení zákona tím, že předmět veřejné zakázky nebyl vymezen správně v souladu s § 44 zákona.

14. Navrhovatel dále namítá neurčité vymezení technických kvalifikačních předpokladů, konkrétně požadavku na předložení seznamu významných služeb dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Dle názoru navrhovatele umožňuje strohý výklad požadavku na prokázání předmětné významné služby, že tento požadavek splní rovněž dodavatelé, kteří by nebyli schopni technicky i vybavením provádět zadavatelem požadované speciální práce. Navrhovatel uvádí, že došlo k porušení zákona tím, že vymezení technických kvalifikačních předpokladů nebylo učiněno jednoznačně ve shodě s požadovanými speciálními činnostmi definovanými v zadávací dokumentaci.

15. Navrhovatel dále brojí proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a uvádí, že hodnotící komise neposoudila výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky dle § 77 zákona, jak vyplývá z protokolů ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že nabídková cena vybraného uchazeče je mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

16. Navrhovatel se vzhledem k výše uvedeným skutečnostem domáhá zrušení zadávacího řízení. Jako součást návrhu navrhovatel rovněž podal návrh na vydání předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 18. 11. 2014 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

o zadavatel,

o navrhovatel,

o vybraný uchazeč.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S1015/2014/VZ-24664/2014/541/MSc ze dne 20. 11. 2014. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S1015/2014/VZ-25577/2014/541/MSc ze dne 4. 12. 2014, stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a lhůtu, ve které byli oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, současně stanovil Úřad zadavateli lhůtu k zaslání zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dle § 80 zákona či sdělení, že tato zpráva vyhotovena nebyla, včetně sdělení relevantních důvodů.

20. Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S1015/2014/VZ-26543/2014/541/MSc ze dne 12. 12. 2014 Úřad podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

21. Usnesením č. j. ÚOHS-S1015/2014/VZ-27665/2014/541/MSc ze dne 23. 12. 2014 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

22. Přípisem ze č. j. ÚOHS-S1015/2014/VZ-553/2015/541/MSc ze dne 8. 1. 2015 Úřad navrhovateli sdělil, že jeho žádosti ze dne 5. 1. 2015 o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí nevyhověl.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Dne 26. 11. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele. Zadavatel uvádí, že je povinen pečovat o majetek, se kterým mu přísluší hospodařit, ale žádný právní předpis zadavateli neukládá sledovat stabilitu nemovitostní, ani neurčuje metody měření a měřící zařízení, kterými by mělo být sledování stability svěřených nemovitostí prováděno. Zadavatel konstatuje, že v zadávací dokumentaci jasně specifikoval předmět veřejné zakázky a související technicko-kvalitativní podmínky. Dle zadavatele je v zadávací dokumentaci uvedená hodnota rozlišovací schopnosti požadovaných měřících zařízení dostatečná pro splnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel dále uvádí, že postupoval v souladu s ustanovením § 71 odst. 6 písm. c) zákona, když v oznámení o zahájení předmětného zadávacího řízení, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek, označil změny zadávacích podmínek vůči předcházející veřejné zakázce.

24. K námitce navrhovatele týkající se neurčitého vymezení technických kvalifikačních předpokladů zadavatel uvádí, že na žádném místě zadávací dokumentace není stanoveno, že významná služba, jež je dokládána v rámci technických kvalifikačních předpokladů, musí spočívat v měření, které by bylo identické s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel chtěl po uchazečích prokázat pouze to, že mají zkušenosti s příslušnými typy měření a schopnost je kvalifikovaně provádět a jejich výsledky komplexně hodnotit. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel měl možnost podat námitky proti zadávacím podmínkám, avšak této možnosti nevyužil.

25. K námitce týkající se údajné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče zadavatel uvádí, že navrhovatel nemůže vědět, jakým technickým vybavením vybraný uchazeč disponuje nebo bude disponovat a za jakých ekonomických podmínek ho používá či bude používat. Zadavatel dále uvádí, že předcházející zadávací řízení ukázalo, že uchazeči jsou schopni plnit veřejnou zakázku za mnohem nižší částku, než byla předpokládaná hodnota, stanovená na základě zkušeností z minulých let. V rámci předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku však, dle tvrzení zadavatele, nemělo smysl stanovovat novou předpokládanou hodnotu na základě nového průzkumu trhu, neboť tento průzkum by vedl ke zdržení a zdražení zadávacího řízení. Zadavatel se ohrazuje vůči tvrzení navrhovatele, že zadavatel neposuzoval výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, neboť navrhovatel nemůže předjímat, jak zadavatel výši nabídkových cen posuzoval. Zadavatel uvádí, že nabídková cena vybraného uchazeče nebyla posouzena jako mimořádně nízká, a proto bylo hodnotící komisi doporučeno uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem. Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

26. Dne 9. 12. 2014 obdržel Úřad na základě usnesení č. j. ÚOHS-S1015/2014/VZ-25577/2014/541/MSc ze dne 4. 12. 2014 vysvětlení zadavatele, ve kterém zadavatel uvádí, že náležitosti zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dle § 80 odst. 1 zákona obsahují protokoly z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014.

Vyjádření vybraného uchazeče

27. Dne 15. 12. 2014 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče ze dne 11. 12. 2014. K námitce navrhovatele proti vymezení předmětu veřejné zakázky vybraný uchazeč uvádí, že je na rozhodnutí zadavatele, jak definuje předmět veřejné zakázky, přičemž dle vybraného uchazeče byl předmět veřejné zakázky stanoven jednoznačně. Námitka navrhovatele navíc směřuje proti zadávacím podmínkám a jako taková nebyla podána v zákonem stanovené lhůtě. Obdobně se vybraný uchazeč vyjadřuje i ve vztahu k námitce navrhovatele směřující proti neurčitému vymezení technických kvalifikačních předpokladů.

28. K námitce navrhovatele směřující proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a týkající se údajného neposuzování mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany hodnotící komise vybraný uchazeč uvádí, že tato námitka je bezpředmětná, neboť z oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 15. 10. 2014 vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče splnila veškeré kvalifikační a další požadavky stanovené zákonem a že nabídky byly posouzeny a hodnoceny hodnotící komisí. Vybraný uchazeč dále uvádí, že pokud by byla jeho nabídková cena mimořádně nízkou, tak by k tomuto názoru došla hodnotící komise zadavatele. Vybraný uchazeč tedy navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

29. Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl dle § 118 odst. 5 písm. c) zákona o zamítnutí návrhu v části týkající se vymezení předmětu veřejné zakázky a v části týkající se vymezení technických kvalifikačních předpokladů, neboť návrh nebyl v těchto částech podán oprávněnou osobou. Současně Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by posoudil výši nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny. Jako opatření k nápravě Úřad zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením a hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány v protokolech z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014 a všechny následné kroky zadavatele. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

30. Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

31. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

32. Podle § 110 odst. 3 zákona musí námitky proti zadávacím podmínkám stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

33. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle § 110 odstavců 2, 3 a 5 zákona musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle § 110 odstavce 2 zákona, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

34. Podle § 114 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,

c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,

e) použití druhu zadávacího řízení.

35. Podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

36. Z výše citovaných ustanovení zákona vyplývá, že § 110 odst. 1 zákona stanovuje okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni podávat zdůvodněné námitky zadavateli. Ustanovení § 110 odst. 7 zákona následně vymezuje, kteří dodavatelé jsou oprávněni podat návrh u Úřadu, přičemž jako nutnou podmínku pro podání návrhu u Úřadu stanoví předchozí řádné a včasné podání námitek u zadavatele.

37. V souvislosti s řádným podáním námitek proti zadávací dokumentaci odkazuje Úřad na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011, kde soud konstatoval, že koncepce ustanovení zákona týkající se podávání námitek je založena na „souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve“.

38. V předmětném případě návrh navrhovatele směřoval mimo jiné proti vymezení předmětu veřejné zakázky, resp. proti skutečnosti, že zadavatel ve srovnání s předcházející veřejnou zakázkou desetinásobně zmírnil požadavek na rozlišení změny měřené veličiny pomocí sliding micrometru a modifikovaného inklinometru, a současně na tuto skutečnost dostatečně neupozornil. Dále návrh navrhovatele směřoval proti neurčitému vymezení technických kvalifikačních předpokladů, konkrétně požadavku na předložení seznamu významných služeb dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, který dle názoru navrhovatele neodpovídá požadovaným speciálním činnostem, jež jsou předmětem veřejné zakázky. Uvedené skutečnosti jsou rovněž napadány námitkami navrhovatele ze dne 24. 10. 2014, které byly zadavateli doručeny dne 30. 10. 2014.

39. K uvedeným námitkám Úřad konstatuje, že vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedeno v části 1. zadávací dokumentace (označení změn zadávacích podmínek vůči předcházející veřejné zakázce je specifikováno v části VI.3 oznámení o zahájení zadávacího řízení) a stanovení předmětného technického kvalifikačního předpokladu je uvedeno v bodu 3.5 zadávací dokumentace. Citované požadavky zadavatele jsou tedy součástí zadávací dokumentace (případně oznámení o zahájení zadávacího řízení) a jako takové jsou nepochybně součástí zadávacích podmínek ve smyslu ustanovení § 17 písm. l) zákona. Námitky navrhovatele směřující proti těmto požadavkům zadavatele jsou tedy námitkami proti zadávacím podmínkám. Nejedná se přitom ani o případ, kdy by se nejasnost týkající zadávacích podmínek projevila až v pozdějších fázích zadávacího řízení, jelikož námitky navrhovatele směřují přímo proti vymezení předmětu veřejné zakázky a vymezení příslušného technického kvalifikačního předpokladu nikoliv proti jejich interpretaci v pozdějších fázích zadávacího řízení.

40. Úřad konstatuje, že pokud měl navrhovatel výhrady vůči zadávacím podmínkám vymezeným zadavatelem v zadávací dokumentaci, mohl podle citovaného ustanovení § 110 odst. 3 zákona v zákonné lhůtě podat námitky proti zadávacím podmínkám, což však neučinil.

41. V daném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena (v oznámení o zahájení zadávacího řízení ve znění opravy uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2014) do 25. 9. 2014, vzhledem k tomu bylo nutno námitky proti zadávacím podmínkám zadavateli doručit nejpozději do 30. 9. 2014. Námitky navrhovatele však byly zadavateli doručeny až 30. 10. 2014, tedy po lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 zákona.

42. Jelikož navrhovatel podal své námitky týkající se vymezení předmětu veřejné zakázky a technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona po lhůtě stanovené v § 110 odst. 3 zákona, nepodal námitky v této části řádně a včas, čímž nesplnil podmínku pro podání návrhu dle § 110 odst. 7 zákona. Navrhovatel tedy není ve vztahu k uvedené části návrhu osobou oprávněnou podat návrh. Z toho důvodu Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu ve výše specifikovaných částech tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

43. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

44. Podle § 74 odst. 1 zákona pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

45. Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.

46. Podle § 76 odst. 3 zákona hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

47. Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

48. Otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny se zabýval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62Af 28/2011 ze dne 22. 3. 2012, přičemž podal následující výklad: „Hodnotící komise má tedy ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně dvě povinnosti: (1) povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, (2) v případě zjištění mimořádně nízké nabídkové ceny povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. (...) Od správného zodpovězení shora uvedených dvou otázek a od následného postupu hodnotící komise při vyzývání uchazeče se nutně odvíjí reálná možnost přezkoumání správnosti a zákonnosti jejího rozhodování při posuzování nabídek. Pokud hodnotící komise v průběhu posuzování zjistí, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ohledně níž nebylo podáno ve stanovené lhůtě požadované zdůvodnění, popř. pokud se uchazeč nedostavil k podání vysvětlení ohledně své nabídkové ceny ve smyslu § 77 odst. 3 ZVZ, resp. pokud posoudila hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, má povinnost takovou nabídku vyřadit. Rozhodnutí o vyřazení nabídky tedy i zde náleží hodnotící komisi.“

49. V šetřeném případě je v protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 uvedeno, že „hodnotící komise doporučuje zadavateli ověřit, zda v nabídkové ceně uchazeče č. 1 GEOtest, a.s. u objektů Zahrada Na Valech, Letohrádek královny Anny a bazilika sv. Jiří je zahrnuta cena měření 2x ročně“. Následně byl vybraný uchazeč vyzván žádostí dle § 76 odst. 3 zákona ze dne 7. 10. 2014 k vysvětlení, zda jeho nabídková cena zahrnuje měření uvedených objektů 2x ročně. Na tuto žádost vybraný uchazeč odpověděl přípisem ze dne 8. 10. 2014, ve kterém uvedl, že v nabídkové ceně je obsaženo měření uvedených objektů v požadované četnosti 2x ročně a to v souladu s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci. V protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 14. 10. 2014 je následně uvedeno, že vybraný uchazeč potvrdil, že v nabídnuté ceně jsou zahrnuta požadovaná měření a hodnotící komise doporučuje zadavateli uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, jehož „nabídková cena byla nejnižší, uchazeč prokázal splnění stanovených kvalifikačních předpokladů a v nabídce předložil všechny požadované doklady a dokumenty stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci“.

50. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 26. 11. 2014 uvedl, že je věcí zadavatele, zda nabídkovou cenu posoudí jako mimořádně nízkou či nikoliv, přičemž nabídková cena vybraného uchazeče jako mimořádně nízká posouzena nebyla, proto bylo hodnotící komisí doporučeno uzavřít s tímto uchazečem smlouvu. Z vyjádření zadavatele ze dne 9. 12. 2014 dále vyplývá, že v rámci veřejné zakázky nebyla vypracována samostatná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž její náležitosti splňují protokoly z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014.

51. Úřad se sice ztotožňuje s názorem zadavatele, že posouzení, zda nabídka některého uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, náleží zadavateli, resp. hodnotící komisi. Zadavatel je však povinen v dokumentaci o veřejné zakázce (především v protokolu z jednání hodnotící komise či ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek) explicitně zachytit, že posuzoval nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a výsledek, k jakému na základě tohoto posouzení dospěl (včetně případného odůvodnění). Tato povinnost vyplývá ze zásady transparentnosti, tak jak ji vymezil Krajský soud v Brně, jenž ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 uvedl, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení“.

52. V daném případě v protokolech z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014 ani v jiných dokumentech obsažených v dokumentaci o veřejné není uvedeno, že se hodnotící komise zabývala posouzením výše nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky dle § 77 odst. 1 zákona. Skutečnost, že se zadavatel zabýval posouzením nabídkových cen dle citovaného ustanovení, nevyplývá dle názoru Úřadu ani ze skutečnosti, že vybraný uchazeč byl vyzván dle § 76 odst. 3 zákona k vysvětlení toho, zda v jeho nabídkové ceně je zahrnuto plnění s požadovanou četností. Žádost o písemné vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 zákona se totiž týká posouzení nabídek ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona (nikoliv dle § 77 odst. 1 zákona).

53. Úřad dodává, že posouzení, zda nabídky uchazečů neobsahují ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je dle výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62Af 28/2011 ze dne 22. 3. 2012 obligatorní součástí procesu posuzování nabídek hodnotící komisí dle § 77 odst. 1 zákona. Úřad dále uvádí, že v situaci, kdy z dokumentace o veřejné zakázce nelze objektivně zjistit, zda se zadavatel zabýval posouzením výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, se zadávací řízení stává nečitelným a tedy netransparentním. Takovýto postup zadavatele nelze zpětně přezkoumat a lze konstatovat, že v tomto ohledu došlo k porušení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

54. Úřad tedy konstatuje, že z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel posuzoval výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky ve smyslu § 77 odst. 1 zákona, neboť ani protokoly z jednání hodnotící komise ani žádná jiná část dokumentace o veřejné zakázce, která byla zadavatelem Úřadu poskytnuta, neobsahuje jakoukoli informaci, že by se hodnotící komise otázkou existence mimořádně nízké nabídkové ceny uchazečů zabývala. Zadavatel tedy nepostupoval v souladu s § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel se výše uvedeného netransparentního postupu dopustil i v případě posouzení nabídky vybraného uchazeče. V případě, že by zadavatel posouzení nabídkových cen uchazečů z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny řádně provedl a zachytil v dokumentaci o veřejné zakázce, nelze vyloučit, že by shledal, že některá nabídka (tj. i nabídka vybraného uchazeče) mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsahuje, přičemž též nelze vyloučit, že by takovou nabídku byl povinen ze zadávacího řízení vyřadit, což by mohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení, a tedy mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z uvedeného důvodu tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

55. Pro úplnost Úřad dodává, že se v šetřeném případě nezabýval tím, zda nabídka některého z uchazečů obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoli. V daném případě se totiž jedná o situaci, kdy z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel, resp. hodnotící komise, k posouzení výše nabídkových cen uchazečů z hlediska toho, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, vůbec přistoupil.

V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

56. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

57. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

58. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by posoudil výši nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, rozhodl Úřad o zrušení úkonů zadavatele spojených s posouzením a hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány v protokolech z jednání hodnotící komise ze dne 7. 10. 2014 a 14. 10. 2014 a všech následných kroků zadavatele, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (označeného jako rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky) ze dne 14. 10. 2014.

VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

59. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

60. Vzhledem k tomu, že úkony zadavatele uvedené ve výroku III. toho rozhodnutí byly zrušeny, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

61. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014001015.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Správa Pražského hradu, Hrad, 119 08 Praha 1

2. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 Praha

3. GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, 627 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy