číslo jednací: S603/2013/VZ-4065/2013/532/RNi

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 12. 2012 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „VUT v Brně – Výzkumné centrum informačních technologií“ zadávané formou otevřeného nadlimitního řízení, jejíž oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 26. 7. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60063150, na kterou byla dne 6. 12. 2011 uzavřena smlouva o dílo s vybraným uchazečem IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se při zadávání veřejné zakázky „VUT v Brně – Výzkumné centrum informačních technologií“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 neuvedl, jakým způsobem dospěl k výsledkům hodnocení nabídek uchazečů v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelným a netransparentním. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 6. 12. 2011 uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno.

 

II.

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se při zadávání veřejné zakázky „VUT v Brně – Výzkumné centrum informačních technologií“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“ nebylo provedeno hodnotící komisí stanovenou zadavatelem, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 6. 12. 2011 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno.

 

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. se zadavateli – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno, podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1.000.000 ,- Kč (jeden milion korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel dne 22. 8. 2012 podnět týkající se postupu zadavatele – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „VUT v Brně – Výzkumné centrum informačních technologií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 26. 7. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60063150.

2. V podnětu byl napadán mimo jiné postup zadavatele při hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“.

3. V rámci řízení o podnětu si Úřad vyžádal pod č. j. ÚOHS-P880/2012/VZ-17131/2012/710/RNi dne 14. 9. 2012 od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace a vyjádření zadavatele zjistil následující skutečnosti.

4. V oddílu IV.2.1.) „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce je jako základní hodnotící kritérium uvedena ekonomická výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria zadavatel stanovil:

a) Cenové údaje s váhou 80 %,

b) Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky s váhou 15 %,

c) Zajištění zakázky s váhou 5 %.

5. Ke způsobu hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky (dále jen „druhé dílčí hodnotící kritérium“) zadavatel v bodě 9.3. „Způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace uvedl, že bude hodnotit soulad uchazečem předloženého plánu kvality zpracovaného na konkrétní podmínky veřejné zakázky s používáním prvku 7.1. Plánování realizace produktu systému řízení jakosti. Zadavatel k podobě plánu kvality konstatoval, že součástí hodnocení plánu kvality bude i hodnocení kontrolního a zkušebního plánu. Zadavatel k samotnému způsobu hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria uvedl, že bude hodnotit samostatně každou z kapitol plánu kvality uchazeče (s výjimkou kapitol 4.2. Všeobecné podmínky, 4.2.1. Všeobecně, 4.2.2. Příručka jakosti a 8.1. Všeobecně, které nebudou v rámci plánu jakosti hodnoceny) pětistupňovou hodnotící stupnicí, a to následovně.

Hodnocení 0 –	V plánu kvality není zmínka o této kapitole normy.
Hodnocení 25 –	V plánu kvality je zmínka o této kapitole normy (v organizaci existuje a podle této části normy se rutinně postupuje).
Hodnocení 50 –	V plánu kvality je částečná aplikace této kapitoly normy (organizace má pravděpodobně vypracovaný typový projekt plánu kvality a bez ohledu na specifika zakázky ji uvede, ale k dopřesnění je nutno tuto kapitolu normy v plánu kvality na konkrétní zakázku vytvořit po uzavření smlouvy).
Hodnocení 75 –	V plánu kvality je tato kapitola normy aplikována (organizace aplikuje typový projekt plánu kvality na zakázku), ale k jednoznačné aplikaci této kapitoly normy je nutné dopřesnění na konkrétní podmínky díla po uzavření smlouvy.
Hodnocení 100 –	V plánu kvality je tato kapitola normy aplikována tak, že je ji možno aplikovat beze zbytku. Je pracovním postupem k řešení problémů použitelným pro všechny účastníky díla. Postup dopřesnění na konkrétní podmínky díla po uzavření smlouvy je v ní specifikován (dopřesnění se týká pouze detailů).

Takto stanovené bodové hodnocení bude vynásobeno zadavatelem stanovenou závažností každé z kapitol plánu kvality uchazeče a podle výsledného součtu bodových ohodnocení plánu kvality bude stanoveno pořadí nabídek uchazečů v tomto dílčím kritériu. Vzor tabulky pro hodnocení plánu kvality byl součástí zadávací dokumentace.

6. Zadávací dokumentaci si vyžádalo 21 dodavatelů. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 21. 9. 2011 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel šest nabídek, které komise pro otevírání obálek s nabídkami shledala jako úplné ve smyslu § 71 odst. 8 zákona.

7. Součástí dokumentace byl rovněž dokument Podklady pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek ze dne 23. 9. 2011, který byl zpracován Ing. Eliškou Kudělkovou a Ing. Karlem Klimešem, a v rámci kterého byl proveden výpočet bodového hodnocení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a bylo stanoveno pořadí nabídek. V kapitole 3. „Výpočet bodového hodnocení – plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“ citovaného dokumentu je mimo jiné uvedeno, že posuzovatel připravil hodnocení plánu kvality z jednotlivých nabídek uchazečů podle tabulky „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“, které bylo zpracováno externím auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem. Auditor jakosti vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení podle předem dané stupnice. Součástí dokumentu „Podklady pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek“ je rovněž vyplněná tabulka „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“.

8. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 je k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria mimo jiné uvedeno, že hodnotící komise se podrobně seznámila s připraveným hodnocením plánu kvality z jednotlivých nabídek uchazečů podle tabulky „Hodnocení plánu kvality z nabídek uchazečů“. Hodnocení plánu kvality bylo zpracováno externím auditorem kvality jakosti Ing. Karlem Klimešem. Auditor jakosti vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení podle předem dané stupnice. Výsledný součet ohodnocení plánu kvality vyjadřuje míru kvality předložených plánů kvality v nabídkách uchazečů. Nejvyšší bodové hodnocení vyjadřuje nejlepší předložený plán kvality. Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byla rovněž vyplněná tabulka „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“, a to dle zadavatelem specifikované hodnotící stupnice.

9. Dne 6. 12. 2011 uzavřel zadavatel na základě doporučení hodnotící komise smlouvu o dílo ev. č. 021490007205 (dále jen „smlouva o dílo“) s uchazečem IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), přičemž výše peněžitého závazku ze smlouvy činila 149.782.560,-Kč bez DPH.

10. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatelem při hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria nedošlo ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, když ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani z jiného dokumentu vyhotoveného v rámci předmětného zadávacího řízení není zřejmé, z jakého důvodu získali uchazeči v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria daný počet bodů. Úřad získal rovněž pochybnosti, zda při hodnocení nabídek uchazečů nedošlo ze strany zadavatele ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona, když hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria nebylo provedeno hodnotící komisí, tak jak je stanoveno zákonem, nýbrž externím subjektem, který nebyl členem hodnotící komise, ani nebyl přítomen jednání hodnotící komise, na němž byly nabídky uchazečů hodnoceny. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S603/2012/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce.

I. Řízení před správním orgánem

11. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

o zadavatel.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení pod č. j. ÚOHS-S603/2012/VZ-19843/2012/710/RNi dne 17. 12. 2012, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad účastníku řízení usnesením č. j. ÚOHS-S603/2012/VZ-19904/2012/710/RNi z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

13. Dne 18. 12. 2012, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 4. 1. 2013

14. Dne 4. 1. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria mimo jiné uvádí, že v případě použití kvalitativních kritérií je třeba pro hodnocení nabídek najít způsob, jak transformovat kvalitativní kritérium na měřitelné ukazatele, kdy podstatou tabulky s deskriptorem je přidělování bodů dané nabídce v oblasti kvalitativního kritéria tak, že hledáme nejbližší slovní ohodnocení, které při hodnocení dané vlastnosti pociťujeme. Jednou z nejvhodnějších forem je dle zadavatele použití tabulky s deskriptorem. Zadavatel poznamenává, že tato metoda je podrobně popsána například v publikaci „Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky, jejich tvorba, hodnocení a kontrola“, jejímž autorem je prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.

15. Zadavatel uvádí, že výše popsanou metodu použil při hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“, neboť stanovil vlastnosti, slovní ohodnocení a závažnost jednotlivých subkritérií. Jak jednotlivé prvky včetně závažnosti, tak slovní ohodnocení byly dle zadavatele uvedeny v zadávací dokumentaci. Zadavatel je toho názoru, že posuzovatel, který provedl odborný návrh vyhodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria, postupoval přesně podle zadavatelem popsané metody, hledal tedy nejbližší slovní ohodnocení ke každému prvku plánu kvality v nabídkách uchazečů a přidělil bodové hodnocení podle předem stanovené stupnice. Co se týká vlastního dílčího hodnotícího kritéria, je podle zadavatele nutné vycházet ze skutečnosti, že plán kvality na konkrétní zakázku se zpracovává podle normy ČSN EN ISO 9001, která je podle zadavatele dostatečně určitým podkladem pro definování pojmů. Zadavatel podotýká, že součástí zadávací dokumentace byla tabulka, z níž je patrné, jaké kapitoly normy ČSN EN ISO 9001 budou v plánu kvality hodnoceny, přičemž kapitoly uvedené v tabulce jsou nazvány shodně jako názvy přímo v normě ČSN EN ISO 9001. Dle zadavatele tak nebylo třeba k jednotlivým kapitolám uvedeným v tabulce uvádět žádnou další specifikaci, neboť ta je uvedena přímo v normě ČSN EN ISO 9001. 

16. Jako příklad uvádí zadavatel kapitolu tabulky „majetek zákazníka“, k níž konstatuje, že podle prvku 7.5.4. normy ČSN EN ISO 9001 nemusí organizace pečovat o majetek zákazníka, pokud jej organizace řídí nebo používá. Organizace musí identifikovat, ověřovat, chránit a zabezpečovat majetek zákazníka poskytnutý k použití nebo k začlenění do produktu. Zadavatel uvádí, že uchazeč tak při sestavování konkretizovaného plánu kvality musí uvážit, s jakým majetkem zákazníka se v průběhu realizace dostane do styku, zda bude nutné zabudovat přímé dodávky zadavatele, jaká opatření budou v organizaci přijata k ochraně majetku zadavatele, apod. Ke kapitole tabulky „komunikace se zákazníkem“ zadavatel uvádí, že podle prvku 7.2.3. normy ČSN EN ISO 9001 musí organizace určit a plánovat efektivní způsoby pro komunikování se zákazníky s ohledem na informace o produktu, vyřizování poptávek, smluv nebo objednávek včetně jejich změn a zpětnou vazbu na zákazníka včetně stížností zákazníka. Uchazeč tak dle zadavatele při sestavování konkretizovaného plánu kvality musí podmínky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, ve smlouvě či v projektové dokumentaci, aplikovat na podmínky uvnitř své vlastní organizace, vyhodnotit, jak tyto podmínky zrealizuje a co k jejich realizaci bude potřebovat, jaké to pro něj bude mít ekonomické dopady a jak má zpracovat nabídku, aby byl schopen dostát závazku, ke kterému se podáním nabídky zavazuje. Ke kapitole tabulky „neustálé zlepšování“ zadavatel poznamenává, že podle prvku 8.5.1. normy ČSN EN ISO 9001 musí organizace neustále zvyšovat efektivnost systému managementu kvality, a to užíváním politiky kvality, cílů kvality, výsledků auditu, analýzy údajů, opatření k nápravě, preventivních opatření a přezkoumání managementu. Uchazeč při sestavování konkretizovaného plánu kvality musí podle zadavatele tyto procesy a jejich aplikaci při realizaci veřejné zakázky popsat. Jako příklad uvádí zadavatel situaci, kdy na stavbě dojde k nekvalitnímu plnění ze strany dodavatele, které bude v průběhu realizace odstraněno. Dodavatel v tomto případě musí dle zadavatele v souladu s předmětným prvkem normy ČSN EN ISO 9001 zajistit, aby se stejné nekvalitní plnění neopakovalo při dalším postupu stavby, přičemž musí zanalyzovat, proč k vadnému plnění došlo, zajistit přijetí opatření k nápravě, přijmout preventivní opatření a prozkoumat, zda v procesu výstavby neselhal management.

17. Zadavatel konstatuje, že aby bylo možno podklady poskytnuté uchazeči v nabídkách vyhodnotit a hodnocení nebylo pouze subjektivním, stanovil stupnici, kterou transformoval kvalitativní kritérium na měřitelné ukazatele. S ohledem na skutečnost, že všichni členové hodnotící komise nemusí být nutně specialisty v oblasti kvality staveb či v aplikaci kvality podle normy ČSN EN ISO 9001, uzavřel zadavatel smlouvu s auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem, který působil jako přizvaný poradce podle § 76 odst. 2 zákona. Tato odborná osoba provedla dle zadavatele posouzení jednotlivých nabídek v rámci jednotlivých subkritérií podle předem stanovené stupnice, a to do tabulky „Hodnocení plánu kvality z nabídek uchazečů“, která byla přiložena ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

18. K bodové hodnotící stupnici zadavatel uvádí, že tato odůvodňuje, z jakého důvodu získali uchazeči v jednotlivých subkritériích druhého dílčího hodnotícího kritéria daný počet bodů. Zadavatel se tak domnívá, že hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu provedl v maximálně možné míře transparentně a v zadávací dokumentaci sdělil maximum informací, z nichž bylo zřejmé podle čeho, a jak mají uchazeči plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky zpracovat, jak budou nabídky v tomto dílčím hodnotícím kritériu hodnoceny. Zadavatel poznamenává, že sjednal pro vyhodnocení jednotlivých subkritérií v nabídkách nezávislého odborníka, čímž zajišťoval, aby vyhodnocení bylo objektivní.

19. K hodnocení nabídek hodnotící komisí zadavatel uvádí, že postupoval v souladu se zákonem, když podle § 74 odst. 1 zákona ustanovil hodnotící komisi, která provedla posouzení a hodnocení nabídek, přičemž hodnocení nabídek provedla tato komise v souladu s § 79 odst. 1 zákona. Dokument podklady pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek připravila dle zadavatele společnost S – Invest CZ s.r.o. s využitím podkladů od Ing. Klimeše skutečně jako podklad pro hodnocení hodnotící komise. S ohledem na skutečnost, že výpočty hodnocení jsou prováděny softwarově v programu MS Excel z číselných hodnot uvedených v nabídkách a z vyhodnocení plánů kvality, nebyl podle zadavatele žádný důvod k tomu, proč by součástí tohoto podkladového materiálu pro hodnotící komisi nemělo být i matematické vyhodnocení nabídek. Z podkladů pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek je podle zadavatele zřejmé, že byly zpracovány variantně tak, aby sama hodnotící komise mohla rozhodovat o konečné podobě posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel je toho názoru, že z podkladů pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek vyplývá pouze to, že zástupce zadavatele provedl posouzení jednotlivých nabídek z hlediska prokázání kvalifikace a splnění požadavků zákona a zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, že za spolupráce přizvaného odborníka provedl posouzení plánů kvality v jednotlivých nabídkách, a to tak, že přizvaný odborník posoudil míru naplnění jednotlivých subkritérií jejich ohodnocením podle stupnice 0, 25, 50, 75 či 100 bodů, a že zpracoval softwarově ve dvou variantách číselný výpočet hodnocení nabídek.

20. Zadavatel dále uvádí, že vedle Ing. Klimeše se na posouzení nabídek podílel také zpracovatel projektové dokumentace, který provedl posouzení rozpočtů z jednotlivých nabídek. S výsledky všech těchto posouzení se hodnotící komise podrobně seznámila, závěry posuzovatelů prověřila v jednotlivých nabídkách, rozhodla o vyřazení nabídek, které nesplnily požadavky zákona a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, provedla pomocí připraveného softwaru výpočet hodnocení jednotlivých nabídek a podle výsledků výpočtu stanovila pořadí nabídek.

21. Zadavatel podotýká, že sama hodnotící komise byla zadavatelem ustanovena tak, aby jejími členy byla v souladu s § 74 odst. 3 zákona nejméně 1/3 členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Uvedené bylo podle zadavatele důvodem, proč ustanovil do hodnotící komise kromě zástupců zadavatele s příslušnou odborností také Ing. arch. Vladislava Vránu a Ing. Zbyška Kaleta, zpracovatele projektové dokumentace, a Ing. Elišku Kudělkovou a Ing. Jiřího Kudělku, autorizované inženýry v oboru pozemních staveb s dlouholetou praxí, kteří se zabývají prováděním inženýrské činnosti při přípravě a realizaci staveb a v rámci této činnosti také pracují s plány kvality dodavatelů staveb. Společnost S – Invest CZ s.r.o., jejíž jednatelkou je Ing. Eliška Kudělková, která prováděla administraci zadávacího řízení, je společností certifikovanou od roku 1999 v systému řízení kvality podle normy ČSN EN ISO 9001, což podle zadavatele samo o sobě předpokládá, že tuto normu ČSN EN ISO 9001 podrobně zná a denně s ní pracuje v rámci vlastní činnosti. Ing. Jiří Kudělka pak působí jako interní auditor kvality. Zadavatel se domnívá, že bez ohledu na to, že k posouzení plánů kvality v nabídkách uchazečů byl přizván externí specialista, certifikovaný auditor kvality Ing. Klimeš, také tito členové hodnotící komise byli odborně způsobilí k tomu, aby posoudili a zkontrolovali výsledky posouzení plánů kvality provedené externím specialistou.

22. Zadavatel zastává názor, že prostřednictvím přizvaných odborníků a hodnotící komise věnoval posouzení a hodnocení nabídek maximální pozornost. Při vědomí toho, že jedním z dílčích hodnotících kritérií bylo kritérium kvalitativní, přizval zadavatel za účelem zajištění objektivity hodnocení nabídek do procesu posuzování a hodnocení nabídek kromě členů hodnotící komise certifikovaného poradce. Zadavatel odmítá domněnku Úřadu, že by hodnocení nabídek nebylo provedeno hodnotící komisí, ale externím subjektem. Zadavatel konstatuje, že bez ohledu na to, kolik a jakých odborných poradců se na posuzování nabídek podílelo, konečné posouzení a hodnocení nabídek provedla hodnotící komise, která řádně sepsala protokoly a zprávu o posouzení a hodnocení nabídek tak, jak vyžaduje zákona, a tyto protokoly a zprávu o posouzení a hodnocení nabídek také jednotliví členové podepsali.

23. Zadavatel poznamenává, že od počátku zpracování zadávací dokumentace kladl důraz na kvalitu při budoucí realizaci stavby, přičemž druhé dílčí hodnotící kritérium s vahou 15 % nakonec nebylo kritériem, které by v konečném důsledku ovlivnilo pořadí nabídek. I přesto se však zadavatel domnívá, že zvolení tohoto dílčího hodnotícího kritéria přispělo významnou měrou ke kvalitě dnes již realizované stavby a zajistilo zadavateli smluvní nástroj, jehož prostřednictvím může kvalitu realizované stavby účinně vymáhat a kontrolovat. 

24. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval plně v souladu se zákonem a zásadami stanovenými v § 6 zákona. Celkový průběh zadávacího řízení včetně posouzení a hodnocení nabídky byl podle zadavatele zcela v souladu s požadavky na dodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení v souladu s § 117a písm. d) zákona zastavil.

III. Závěry úřadu

25. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace o veřejné zakázce, nabídek uchazečů, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl tak jak je uvedeno ve I., II. a III. výroku tohoto rozhodnutí.

IV. K výroku I. tohoto rozhodnutí

26. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27. Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6 zákona, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

28. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

29. Zadavatel v bodě 9.3. „Způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace uvedl, že bude hodnotit soulad uchazečem předloženého plánu kvality zpracovaného na konkrétní podmínky veřejné zakázky s používáním prvku 7.1. Plánování realizace produktu systému řízení jakosti. Součástí zadávací dokumentace byla bodovací tabulka druhého dílčího hodnotícího kritéria, z níž byly zřejmé jednotlivé kapitoly, na které měl být zadavatelem požadovaný plán kvality rozčleněn. Zadavatel pro hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria stanovil bodovací stupnici, podle které byly uchazečům v rámci jednotlivých kapitol či subkritérií udělovány body (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

30. V podkladech pro jednání hodnotící komise ze dne 23. 9. 2011, které byly zpracovány Ing. Eliškou Kudělkovou a Ing. Karlem Klimešem, je k výpočtu bodového hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria mimo jiné uvedeno, v rámci tohoto dílčího kritéria je hodnocen plán kvality upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky předložený uchazečem v nabídce a jeho soulad s jednotlivými kapitolami systému managementu kvality ČSN EN ISO 9001. Tamtéž je uvedeno, že posuzovatel připravil hodnocení plánu kvality z jednotlivých nabídek uchazečů podle tabulky „Hodnocení plánu kvality z nabídek uchazečů“, který byl zpracován externím auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem. Vzor tabulky byl součástí zadávací dokumentace, a to včetně stanovení závažností jednotlivých prvků plánu kvality a stupnice bodového hodnocení. Auditor jakosti vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení podle předem stanovené stupnice. Výsledný součet ohodnocení plánu kvality vyjadřuje míru kvality předložených plánů kvality v nabídkách uchazečů, nejvyšší bodové ohodnocení představuje nejlepší předložený plán kvality. Součástí podkladů pro jednání hodnotící komise byla rovněž vyplněná tabulka „Hodnocení plánu kvality z nabídek uchazečů“.

31. Zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 v bodě 9. „Popis hodnocení nabídek s odůvodněním“ k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria mimo jiné uvedl, že hodnotící komise se podrobně seznámila s připraveným hodnocením plánu kvality z jednotlivých prvků plánu kvality a stupnice bodového hodnocení. Hodnocení plánu kvality bylo zpracováno externím auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem, který vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení podle předem dané stupnice. Výsledný součet ohodnocení plánu kvality vyjadřuje míru kvality předložených plánů kvality v nabídkách uchazečů, kdy nejvyšší bodové hodnocení představuje nejlepší předložený plán kvality. Tamtéž je uvedeno, že hodnocení je provedeno samostatně pro každou z kapitol plánu kvality uchazeče pětistupňovou hodnotící stupnicí (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je tabulka „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“, která obsahuje bodové hodnocení dle zadavatelem stanovených kapitol.

32. K postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 57/2008-47 ze dne 30. 3. 2010, v němž soud konstatoval, že zpráva sice formálně obsahuje části, které svým označením odpovídají zákonem stanoveným náležitostem, avšak hodnotící komise pochybila, když popis hodnocení nabídek, tedy přiřazení konkrétních bodových hodnot u dílčího hodnotícího kritéria nezdůvodnila.

33. V šetřeném případě ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, z jejích příloh ani z jiného dokumentu vyhotoveného v rámci zadávacího řízení nevyplývá, z jakého důvodu byl daným uchazečům přidělen příslušný počet bodů, v čem se plány kvality jednotlivých uchazečů v daných kapitolách lišily a které z plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého důvodu, což je obzvláště u subjektivního hodnotícího kritéria z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele ze strany uchazečů o veřejnou zakázku i ze strany Úřadu nezbytností. Zadavatel se při udělení bodového hodnocení v rámci dané kapitoly – subkritéria – odkazuje na jím definovanou úroveň splnění normy, avšak z tohoto kusého odůvodnění hodnocení příslušným počtem bodů není zřejmé, v čem se nabídky uchazečů lišily, co bylo jejich obsahem či jakými nedostatky plán kvality uchazeče trpěl. Nedostatečné odůvodnění či absence jakéhokoliv odůvodnění přiřazení počtu bodů v rámci subjektivního hodnotícího kritéria tak odporuje požadavku § 80 odst. 1 zákona, který stanoví, že základní náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek musí být mimo jiné údaj o tom, jak byly nabídky v rámci jednotlivých hodnotících kritérií hodnoceny, a současně i zásadě transparentnosti stanovené v § 6 zákona.

34. Úřad konstatuje, že pouze řádně odůvodněnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek je možno považovat za souladnou se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, neboť požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie. Stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.

35. V předmětném zadávacím řízení zadavatel, resp. hodnotící komise, odůvodnil hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria pouze odkazem na jím vytvořenou pětiúrovňovou hodnotící stupnici (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí), v níž je u jednotlivých úrovní hodnotící stupnice uvedeno strohé nekonkrétní odůvodnění. Ze zadavatelem uvedeného  odůvodnění však nelze vyčíst, co bylo přesnou příčinou zadavatelem stanoveného počtu bodů u konkrétního uchazeče. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu obdržel daný uchazeč rozdílný počet bodů od jiného uchazeče, tedy v čem se nabídky uchazečů v části plánu kvality vzájemně lišily. Vágní konstatování hodnotící komise charakterizující jednotlivou úroveň hodnotící stupnice tak nelze považovat za popis hodnocení, z kterého by bylo patrné, jaké důvody vedly hodnotitele k přidělení daného počtu bodů. Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek tak nelze považovat za takovou, jež by byla v souladu se zásadou transparentnosti. Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, jakož i jednání hodnotící komise, tak nelze považovat za přezkoumatelnou.

36. Co se týká argumentu zadavatele, že druhé dílčí hodnotící kritérium by v konečném důsledku neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, Úřad konstatuje, že druhé dílčí hodnotící kritérium by neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky pouze za podmínky, že by všem uchazečům byl v tomto dílčím hodnotícím kritériu udělen shodný počet bodů, či za podmínky, že by toto dílčí hodnotící kritérium nebylo zadavatelem vůbec stanoveno. Ani jedna z uvedených podmínek však nenastala, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci toto dílčí hodnotící kritérium stanovil a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že plány kvality předložené jednotlivými uchazeči se od sebe vzájemně lišily. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však již neobsahuje žádné údaje z nabídek uchazečů či patřičný komentář hodnotící komise, z nějž by bylo patrné, co bylo důvodem pro přidělení daného počtu bodů v jednotlivých subkritériích tohoto dílčího hodnotící kritéria.

37. Z níže uvedené tabulky, v níž je uveden součet bodů za zbylá hodnotící kritéria (součet všech hodnotících kritérií vyjma druhého dílčího hodnotícího kritéria), vyplývá, že mezi uchazečem Zlínstav a.s. a vybraným uchazečem byl rozdíl bodů získaný za zbylá hodnotící kritéria zcela nepatrný, konkrétně 0,031 bodů. Přidělení počtů bodů v rámci druhého hodnotícího kritéria tedy hrálo při určení pořadí nabídek klíčovou roli. S ohledem na skutečnost, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je v části, jež se týká odůvodnění hodnocení nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria nepřezkoumatelná, a že hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria nebylo provedeno hodnotící komisí, nelze s jistotou vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, byl by jednotlivým uchazečům v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria přidělen rozdílný počet bodů, což by v důsledku mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

	Subterra a.s.	Zlínstav a.s.	OHL ŽS, a.s.	vybraný uchazeč
Celková výše nabídkové ceny vč. rezervy	49,343	64,000	49,580	50,463
Provozní náklady	5,511	6,526	4,960	16,000
Bankovní záruka na splnění povinností zhotovitele	0,610	0,579	0,229	3,500
Bankovní záruka na splnění termínu realizace	0,131	0,327	0,072	1,500
CELKEM	55,595	71,432	54,841	71,463

38. K tvrzení zadavatele, že k vyhodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria sjednal nezávislého odborníka, čímž zajistil objektivnost hodnocení, Úřad uvádí, že absence řádného popisu přidělení bodů v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria je významná zejména proto, že samotné hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria, tedy vyplnění tabulky „Hodnocení plánu kvality z nabídek uchazečů“, bylo provedeno externím auditorem kvality Ing. Karlem Klimešem, který nebyl členem hodnotící komise, a který se neúčastnil jednání hodnotící komise dne 10. 10. 2011, na němž byly nabídky uchazečů hodnoceny, a kde byla zpráva o posouzení a hodnocení nabídek vypracována. Odůvodnění myšlenkových pochodů při hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria tak bylo žádoucí dvojnásob, neboť hodnotící komise použila závěry uvedeného externího auditora kvality na svém jednání dne 10. 10. 2011, aniž by jí byly známy souvislosti, které jej vedly k přidělení daného počtu bodů v rámci jednotlivých subkritérií.

39. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nezahrnul skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek a když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“. Tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť hodnocení v rámci hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“ se s ohledem na absenci popisu a zdůvodnění počtu přidělených bodů stává nepřezkoumatelným z toho hlediska, zda byla na základě provedeného hodnocení vybrána nejvhodnější nabídka.

V. K výroku II. tohoto rozhodnutí

40. Podle § 74 odst. 1 zákona ustanoví veřejný zadavatel pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

41. Podle § 75 odst. 4 zákona se jednání hodnotící komise mohou účastnit též jiné osoby, které určí veřejný zadavatel nebo hodnotící komise.

42. Podle § 76 odst. 2 zákona může hodnotící komise pro posouzení nabídek využít přizvané poradce, kteří nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati; o tom je přizvaný poradce povinen učinit prohlášení podle § 74 odst. 7 zákona. Ustanovení § 74 odst. 8 a § 75 odst. 6 zákona platí obdobně.

43. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

44. Z dokumentu „Jmenování hodnotící komise“ ze dne 14. 9. 2011 vyplývá, že zadavatel jmenoval hodnotící komisi pro posouzení a hodnocení nabídek v zadávacím řízení v následujícím složení:

- Ing. Vladimír Kotek, MBA,

- Ing. Zdeněk Bouša,

- prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.,

- Ing. Arch. Vladislav Vrána,

- Ing. Eliška Kudělková.

Jako náhradníci členů hodnotící komise byli jmenováni:

- Ing. Vojtěch Gren,

- Ing. Petr Lampa,

- Doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.,

- Ing. Zbyšek Kaleta,

- Ing. Kudělka.

45. Součástí dokumentace doručené zadavatelem Úřadu byly rovněž podklady pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek ze dne 23. 9. 2011, které byly zpracovány Ing. Eliškou Kudělkovou a Ing. Karlem Klimešem. V rámci uvedeného dokumentu byl zpracovateli tohoto dokumentu proveden výpočet bodového hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „cenové údaje“, výpočet bodového hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „plán kvality“, výpočet bodového hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „zajištění zakázky“ a byla provedena kompletace tabulky výsledného ohodnocení a stanovení pořadí nabídek.

46. V kapitole 3. „Výpočet bodového hodnocení – plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“ podkladů pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek je mimo jiné uvedeno, že posuzovatel připravil hodnocení plánu kvality z jednotlivých nabídek uchazečů podle tabulky „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“, které bylo zpracováno externím auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem. Auditor jakosti vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení podle předem dané stupnice. Součástí podkladů pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek je rovněž vyplněná tabulka „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“.

47. Z protokolu o 1. jednání hodnotící komise ze dne 26. 9. 2011 vyplývá, že členy hodnotící komise byli zadavatelem jmenováni:

- Ing. Vladimír Kotek, MBA,

- Ing. Zdeněk Bouša,

- prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.,

- Ing. arch. Vladislav Vrána,

- Ing. Eliška Kudělková.

Tamtéž je uvedeno, že jako náhradníci členů hodnotící komise byli zadavatelem jmenováni:

- Ing. Vojtěch Gren,

- Ing. Petr Lampa,

- doc. Ing. Jaroslav Zendulka,

- CSc.,Ing. Zbyšek Kaleta,

- Ing. Jiří Kudělka.

48. Z protokolu o 1. jednání hodnotící komise ze dne 26. 9. 2011 rovněž vyplývá, že tohoto jednání hodnotící komise se zúčastnili všichni řádní členové hodnotící komise a že na jednání byl přizván rovněž Ing. Karel Klimeš. Výsledkem jednání hodnotící komise dne 26. 9. 2011 byl protokol o posouzení kvalifikace z téhož dne a zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek do bodu 7. „Seznam nabídek, které budou dále hodnoceny“.

49. Z protokolu o 2. jednání hodnotící komise ze dne 10. 10. 2011, jehož výsledkem byla kompletní zpráva o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne, vyplývá, že hodnotící komise se sešla ve shodném složení jako na 1. jednání hodnotící komise. Z citovaného protokolu rovněž vyplývá, že na uvedené jednání hodnotící komise nebyly přizvány jiné osoby.

50. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 je v bodě 9. „Popis hodnocení nabídek s odůvodněním“ k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria mimo jiné uvedeno, že hodnotící komise se podrobně seznámila s připraveným hodnocením plánů kvality z jednotlivých nabídek uchazečů podle tabulky „Hodnocení plánu kvality z nabídek uchazečů“. Hodnocení plánu kvality bylo zpracováno externím auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem, který vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení podle předem dané stupnice. Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je tabulka „Hodnocení plánu kvality na realizaci stavby z nabídek uchazečů“, která se svým obsahem shoduje s tabulkou vyplněnou auditorem jakosti kvality Ing. Karlem Klimešem, která byla součástí podkladů pro jednání hodnotící komise při hodnocení nabídek.

51. K uvedenému Úřad uvádí, že z dikce zákona vyplývá, že hodnocení nabídek spadá do působnosti hodnotící komise, která hodnocení nabídek provádí jako celek, a to podle pravidel stanovených v zákoně pod § 79 zákona. Při hodnocení nabídek dochází k poměřování nabídek podle zadavatelem stanovených hodnotících kritérií a následně ke stanovení pořadí nabídek od nejvýhodnější po nejméně výhodnou. Hodnocení nabídek tak lze považovat za stěžejní fázi zadávacího řízení, neboť jeho výsledkem je doporučení hodnotící komise směřované zadavateli, aby zakázku přidělil nabídce, jež byla hodnotící komisí postupem podle § 79 zákona vybrána za nejvhodnější.

52. V šetřeném případě bylo hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů u druhého dílčího hodnotícího kritéria provedeno auditorem jakosti Ing. Karlem Klimešem, přestože nebyl členem hodnotící komise jmenované zadavatelem, náhradníkem člena hodnotící komise ani jinou osobu ve smyslu § 75 odst. 4 zákona, která by se účastnila jednání hodnotící komise. Hodnocení nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria bylo navzdory tomu, že z dikce zákona jednoznačně vyplývá, že hodnocení nabídek je plně v kompetenci hodnotící komise, provedeno osobou, která se ani neúčastnila jednání hodnotící komise, na níž byly nabídky uchazečů hodnoceny, tedy osobou neoprávněnou k tomuto úkonu.

53. Argument zadavatele, že auditor kvality Ing. Karel Klimeš vypracoval pouze podklady pro jednání hodnotící komise, avšak o konečné podobě posouzení a hodnocení nabídek bylo rozhodnuto hodnotící komisí, nelze akceptovat, neboť v textu vztahujícímu se k popisu hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 je doslovně uvedeno, že hodnocení plánů kvality bylo zpracováno externím auditorem Ing. Karlem Klimešem, který vyhodnotil plány kvality v jednotlivých nabídkách podle jejich obsahu a přidělil v jednotlivých kapitolách bodové hodnocení.

54. Úřad se ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že hodnotící komise je oprávněna pro účely posouzení nabídek přizvat na své jednání poradce, kteří jsou v předmětné oblasti odborníky, nelze však zaměňovat úkon posouzení nabídek s jejich hodnocením. Při posouzení nabídek je úkolem hodnotící komise posoudit u jednotlivých nabídek uchazečů, zda nabídka splňuje zákonem stanovené požadavky a požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) zákona, zda nabídka neobsahuje nejasnosti, které by bylo třeba vyjasnit, a zda nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Pro takové posouzení nabídek pak může hodnotící komise využít přizvaného poradce.

55. Při hodnocení nabídek je pak úkolem hodnotící komise poměřování nabídek hodnotícími kritériemi, které zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, a stanovení výsledného pořadí nabídek. Zákon umožňuje, aby se jednání hodnotící komise účastnila jiná osoba ve smyslu § 75 odst. 4 zákona. Lze si tak představit situaci, kdy se jednání hodnotící komise účastní odborník, se kterým mají členové hodnotící komise možnost konzultovat obsah nabídek uchazečů či problémy, které se vyskytnou v průběhu samotného hodnocení nabídek uchazečů. Je však nepřípustné, aby hodnocení nabídek, byť v rámci jednoho dílčího hodnotícího kritéria, bylo svěřeno do rukou jediného člověka, který není členem hodnotící komise, ani se jednání hodnotící komise, na níž došlo k hodnocení nabídek, neúčastnil. Svěřením hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria předmětné veřejné zakázky externímu auditorovi kvality Ing. Karlu Klimešovi byl popřen smysl hodnotící komise jakožto orgánu provádějící transparentní a přezkoumatelné hodnocení.

56. Úřad podotýká, že nelze vyloučit, že pokud by hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria bylo provedeno hodnotící komisí bez součinnosti externího subjektu, dospěla by hodnotící komise k jinému výsledku, což by mohlo mít dopad na výběr nejvhodnější nabídky.

57. V návaznosti na uvedené Úřad dále poznamenává, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek postrádá jakékoli vlastní úvahy hodnotící komise, z kterých by bylo patrno, v čem hodnotící komise spatřovala mezi jednotlivými nabídkami v daných subkritériích rozdíl a tyto nabídky proto byly hodnoceny odlišně. Chybí rovněž jakékoliv úvahy či komentář hodnotící komise, z něhož by bylo patrné, z jakého důvodu hodnotící komise přijala bez dalšího závěry externího auditora kvality Ing. Karla Klimeše. Nutno podotknout, že konkrétní odůvodnění rozdílnosti plánů kvality uchazečů v jednotlivých subkritériích nikterak nevyplývá ani z podkladů pro jednání hodnotící komise vyhotovených Ing. Karlem Klimešem, z kterých hodnotící komise hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria převzala, neboť z vágní formulace k jednotlivým bodovým úrovním hodnotící stupnice nelze blíže určit, v čem bylo řešení předložené jedním uchazečem lepší, než řešení předložené uchazečem druhým.

58. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona, když hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“ nebylo provedeno hodnotící komisí stanovenou zadavatelem, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 6. 12. 2011 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem.

VI. K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

59. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

60. Jelikož zadavatel do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 nezahrnul skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek a transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“, nedodržel postup stanovený tímto zákonem a naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona rovněž tím, že hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“ nebylo provedeno hodnotící komisí stanovenou zadavatelem.

61. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

62. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 22. 8. 2012, přičemž správní řízení bylo zahájeno 18. 12. 2012, nedošlo tedy k zániku lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že dne 6. 12. 2011 byla zadavatelem uzavřena smlouva o dílo, lhůta pro zahájení správního řízení byla rovněž zachována. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty podle zákona nezanikla.

63. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) tohoto zákona.

64. Vzhledem k tomu, že celková cena veřejné zakázky dle smlouvy o dílo je celkem 179.739.072,- Kč včetně DPH, činí horní hranice možné pokuty částku 8.986.954,- Kč.

65. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

66. V souladu se zásadou absorpce, která se uplatňuje v rámci správněprávního trestání, Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (nejvyšší pokutu).

67. S odkazem na absorpční zásadu správního trestání uložil Úřad pokutu za delikt přísněji trestný, což je v daném případě delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jehož se zadavatel dopustil tím, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nezahrnul skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek a když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán kvality upravený na podmínky této veřejné zakázky“. Úřad shledává nedostatečné odůvodnění hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria závažnějším, neboť pokud by bylo toto dílčí hodnotící kritérium řádně zdůvodněno, bylo by zřejmé, že hodnotící komise se jeho hodnocením řádně zabývala a nabídky uchazečů v tomto dílčím hodnotícím kritériu tak nebyly hodnoceny neoprávněnou osobou.

68. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

69. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu transparentnosti. Zásada transparentnosti byla narušena znemožněním přezkoumání postupu zadavatele, neboť zadavatel, resp. hodnotící komise, ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 10. 2011 ani v jiném dokumentu vyhotoveném v rámci předmětného zadávacího řízení neuvedl důvody či myšlenkové postupy, které ho vedly k závěrečnému bodovému ohodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria. K transparentnosti postupu zadavatele nepřispěl ani fakt, že hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria bylo pro hodnotící komisi předem připraveno externím subjektem, který nebyl členem hodnotící komise.

70. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti. Co se týká stupně závažnosti správního deliktu, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel svým jednáním nedopustil omezení soutěžního prostředí, neboť k samotnému pochybení zadavatele došlo až ve fázi hodnocení nabídek uchazečů. Nelze však vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a nedopustil se v důsledku svého chybného postupu při hodnocení nabídek uchazečů správního deliktu, mohla být jako ekonomicky výhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče. Postup zadavatele tak mohl mít v konečném důsledku podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

71. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z Výroční zprávy o stavu vysokého školství v roce 2011 umístěné na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz) Úřad zjistil, že výsledek hospodaření zadavatele dosáhl za rok 2011 hodnoty 5.508.000,- Kč. Úřad podotýká, že výsledek hospodaření zadavatele za rok 2012 nebyl dosud zveřejněn. S ohledem na výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, tak nelze Úřadem stanovenou výši pokuty považovat za likvidační.

72. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní hranici zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu do výše 8.986.954,- Kč,- Kč (viz § 120 odst. 2 písm. a) zákona).

73. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

74. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, 601 90 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy