číslo jednací: S367/2014/VZ-16510/2014/522/MBa

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 4. 2014 na návrh z téhož dne a rozšířeném z moci úřední přípisem ÚOHS-S367/2014/VZ-14626/2014/522/MBa ze dne 11. 7. 2014, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
• navrhovatel – STAEG, spol. s r.o., IČO 25520059, se sídlem Průmyslová 738/8f, 682 01 Vyškov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 4. 2014, JUDr. Zdeňkem Klapkou, advokátem, ČAK 01420, se sídlem T. G. Masaryka 113/8, 796 01 Prostějov,

ve věci veřejné zakázky „Praha, Pohořelec – rekonstrukce budovy č. 1- realizace“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2012 pod ev. č. 220991, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 6. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 121-200610, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 7. 2012 pod ev. č. 2012/S 126-208616,

 

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – STAEG, spol. s r.o., IČO 25520059, se sídlem Průmyslová 738/8f, 682 01 Vyškov – ze dne 11. 4. 2014, se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

 

II.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – se při zadávání veřejné zakázky „Praha, Pohořelec – rekonstrukce budovy č. 1- realizace“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2012 pod ev. č. 220991, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 6. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 121-200610, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 7. 2012 pod ev. č. 2012/S 126-208616, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 7 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení ve lhůtě 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 13. 3. 2014 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

 

III.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) - při zadávání veřejné zakázky „Praha, Pohořelec – rekonstrukce budovy č. 1 - realizace“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2012 pod ev. č. 220991, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 6. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 121-200610, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 7. 2012 pod ev. č. 2012/S 126-208616 (dále jen „veřejná zakázka“ a „oznámení o zakázce“).

2. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

3. Předmětem veřejné zakázky vymezeným v bodu II.1.5) oznámení o zakázce je provedení rekonstrukce prostor budovy č. 1, tj. rekonstrukce stavebních konstrukcí, výstavba nových rozvodů strukturované kabeláže, výstavba systémů a prvků fyzické bezpečnosti se zabezpečenými oblastmi „D“ a vyššími dle návrhu bezpečnostního projektu, dále instalace klimatizačních jednotek ve vybraných prostorech, vytyčení stávajících inženýrských sítí a geodetické zaměření stavby, instalace výtahu a rekonstrukce vrat včetně tepaných mříží.

4. V bodu III.2.3) oznámení o zakázce zadavatel k prokázání technických kvalifikačních předpokladů stanovil, že podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona požaduje od zájemců o předmětnou veřejnou zakázku doložit, mimo jiného, přehled průměrného počtu jejich zaměstnanců v posledních 3 letech. V témže bodu zadavatel dále uvedl, že minimální průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech má být 225 zaměstnanců v každém roce.

5. Ze seznamu podaných nabídek vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky od sedmi uchazečů.

6. Z Protokolu o třetím jednání hodnotící komise ze dne 8. 10. 2012 vyplývá, že všech 7 podaných nabídek splnilo zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatele. Hodnotící komise téhož dne vypracovala „Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek“. Na základě provedeného hodnocení nabídek se jako první v pořadí umístila nabídka uchazeče – STAEG, spol. s r.o., IČO 25520059, se sídlem Průmyslová 738/8f, 682 01 Vyškov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 4. 2014, JUDr. Zdeňkem Klapkou, ČAK 01420, se sídlem T. G. Masaryka 113/8, 796 01 Prostějov (dále jen „navrhovatel“).

7. Dne 29. 10. 2012 obdržel zadavatel od uchazeče – MARHOLD a.s., IČO 15050050, se sídlem Jiráskova 169, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí (dále jen „stěžovatel“) – námitky ze dne 26. 10. 2012. V těchto námitkách stěžovatel uvedl, že z veřejně dostupných údajů, a sice Sbírky listin vedené Krajským soudem v Brně, je zcela evidentní, že navrhovatel nesplňuje jeden z technických kvalifikačních předpokladů požadovaných zadavatelem, jelikož průměrný počet zaměstnanců navrhovatele byl v roce 2009 pouze 161 zaměstnanců, v roce 2010 pak 365 zaměstnanců a v roce 2011 opětovně 161 zaměstnanců a proto by měl být zadavatelem z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.

8. V reakci na obdržené námitky stěžovatele zadavatel výzvou ze dne 29. 10. 2012 vyzval navrhovatele k zaslání dokumentů, jež by jednoznačně potvrdily počet jeho zaměstnanců v rozhodných 3 letech.

9. Navrhovatel dne 30. 10. 2012 zaslal zadavateli požadované dokumenty, které zadavatel obdržel téhož dne. V těchto dokumentech navrhovatel deklaruje, že zadavatelem stanovený technický kvalifikační předpoklad ohledně počtu zaměstnanců splňuje, přičemž k prokázání výše uvedené skutečnosti přiložil výpisy ze statistiky personalistiky navrhovatele za roky 2009 – 2011.

10. Dne 3. 12. 2012 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku. V odůvodnění rozhodnutí zadavatel uvedl, že „se řídí ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kdy zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“

11. Současně dne 3. 12. 2012 zadavatel oznámil uchazečům o veřejnou zakázku, že rozhodl o zrušení zadávacího řízení, přičemž svůj postup odůvodnil totožně jako v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tedy tím, že „se řídí ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kdy zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“ Oznámení o zrušení zadávacího řízení obdržel navrhovatel dne 3. 12. 2012.

12. Zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „Věstník“) zveřejněno dne 6. 12. 2012, přičemž v bodu 6.5) tohoto zrušení je uvedeno, že zadavatel zrušil zadávací řízení „na základě námitky uchazeče v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona.“

13. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel dne 14. 12. 2012 námitky, které byly zadavateli doručeny téhož dne.

14. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 20. 12. 2012 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 21. 12. 2012.

15. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal Úřadu dne 31. 12. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 28. 12. 2012.

Předchozí správní řízení v této věci

16. Na základě návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 28. 12. 2012 Úřad zahájil správní řízení vedené pod sp. zn. S18/2013/VZ. Předmětné správní řízení bylo ukončeno rozhodnutím č.j. S18/2013/VZ-23591/2013/513/PPo ze dne 3. 12. 2013, které nabylo právní moci dne 19. 12. 2013, kterým Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 8 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2012 neuvedl zřejmý důvod, na základě kterého rozhodl dne 3. 12. 2012 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, čímž v rozporu s § 6 odst. 1 citovaného zákona učinil samotné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2012 netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

17. Jako opatření k nápravě Úřad ve výše uvedeném rozhodnutí zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2012 a všechny následné úkony.

18. Oznámení o pokračování zadávacího řízení odeslal zadavatel k uveřejnění dne 14. 1. 2014 a uveřejněno bylo ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2014.

Další průběh zadávacího řízení

19. Poté, co Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2012, zadavatel opětovně rozhodl o zrušení zadávacího řízení dne 13. 3. 2014 na základě § 84 odst. 2 písm. e) z důvodu, že „v oznámení o zakázce nebyly vymezeny doklady, kterými měli zájemci o předmětnou veřejnou zakázku doložit požadovaný počet zaměstnanců v rozhodných 3 letech, přičemž absencí vymezení požadovaných dokladů došlo k porušení § 56 odst. 5 písm. b) zákona a vzhledem k tomu, že nápravy již nelze dosáhnout jiným způsobem, nezbylo zadavateli než rozhodnout o zrušení zadávacího řízení.“ Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2014 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2014pod ev. č. 220991.

20. Oznámení o zrušení zadávacího řízení obdržel navrhovatel dne 13. 3. 2014. Proti opětovnému zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel dne 24. 3. 2014 námitky z téhož dne.

21. Rozhodnutím ze dne 2. 4. 2014, které navrhovatel obdržel dne 3. 4. 2014, zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl.

22. Dne 11. 4. 2014 podal navrhovatel Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.

II. OBSAH NÁVRHU

23. V úvodu svého návrhu navrhovatel shrnul průběh zadávacího řízení.

24. Navrhovatel dále uvedl, že je přesvědčen, že zadavatel opětovně zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, neboť pro toto zrušení neexistoval žádný zákonný důvod, tím porušil § 84 odst. 2 písm. e) zákona a zásady uvedené v § 6 zákona, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Navrhovatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa ze dne 25. 8. 2011, kde se uvádí, že: „zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky podle výše uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňuji dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se důvody vyskytly „v průběhu" zadávacího řízení a že se jedná o důvody „zvláštního zřetele".“

25. Navrhovatel konstatoval, že je zároveň nezbytné, aby byly důvody zvláštního zřetele hodné za všech okolností objektivní a nezávislé na vůli zadavatele a odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010.

26. Navrhovatel dále konstatoval, že se zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení odvolává na důvody hodné zvláštního zřetele, konkrétně na závažný nedostatek zadávacích podmínek, za který považuje nevymezení způsobu prokázání technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v předložení přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona, přičemž tento důvod uváděl (byť opožděně až v rámci námitkového a správního řízení) i v původním zrušení zadávacího řízení, které Úřad označil za nezákonné, a z uvedeného důvodu je svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S18/20I3/VZ-23591/2013/513/PPo ze dne 3. 12. 2013 zrušil. Navrhovatel dále uvedl, že ačkoliv formálně zadavatel odkázal na jiný důvod zrušení, považuje navrhovatel jeho postup za obcházení pravomocného rozhodnutí Úřadu. Dle navrhovatele umožňují zadávací podmínky podání srovnatelných nabídek a hodnotící kritérium výše nabídkové ceny umožnilo maximálně transparentní hodnocení nabídek.

27. Navrhovatel má za to, že zadavatel vymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. e) zákona zcela v souladu s požadavky ustanovení § 56 odst. 5 zákona, když jasně stanovil požadavek na doložení přehledu průměrného počtu zaměstnanců v posledních 3 letech, kdy minimální průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech měl činit 225 zaměstnanců v každém roce. Navrhovatel dále uvedl, že ze znění § 56 odst. 5 zákona je zřejmé, že způsob prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu vyplývá přímo z tohoto ustanovení, kdy požadovaný počet zaměstnanců prokazují uchazeči přehledem, a uvedeným vymezením tak zadavatel do důsledku naplnil všechny požadavky stanovené v § 56 odst. 5 zákona, neboť z uvedeného požadavku na prokázání kvalifikace zcela jednoznačně a dostatečně vyplývá rozsah požadovaných informací a dokladů, způsob prokázání splnění kvalifikačního předpokladu a požadovaná minimální úroveň jeho prokázání.

28. Z hlediska dalších důkazů považuje navrhovatel za zásadní, že dodavatelé, kteří podali žádosti o účast, prokázali splnění tohoto technického kvalifikačního předpokladu v plném rozsahu, a to shodným způsobem, a zadavatel sám pokládá žádosti o účast i v tomto dílčím bodu kvalifikace za srovnatelné. Podle navrhovatele všechny tyto okolnosti také svědčí o tom, že zadávací podmínky netrpěly vadou, na niž zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení poukazuje, a nelze proto v daném případě konstatovat existenci důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S138,S211/2009/VZ-11420/2009/520/EMa ze dne 16. 9. 2009 a rozhodnutí č. j. S562/2012/VZ-2853/2013/511/MFI ze dne 14. 2. 2013.

29. Navrhovatel dále shrnul, že v přezkoumávaném případě není objektivně dán důvod k pochybám o správnosti nastavení způsobu prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu, který je jasně a jednoznačně vymezen v souladu s § 56 odst. 5 zákona. V daném případě tedy může existovat pouze subjektivní pochybnost na straně zadavatele, přičemž i v případě takových pochybností musí zadavatel plně respektovat zásadu, že jakékoliv nejasnosti nelze vykládat k tíži uchazečů. Navrhovatel k tomu uvedl, že pokud by nejasnosti na straně uchazečů skutečně vznikly a každý z nich prokázal kvalifikaci způsobem odlišným od požadavků zadavatele, měl by zadavatel využít za účelem objasnění dokladu a informací o kvalifikaci ustanovení § 59 odst. 4 zákona. Navrhovatel konstatoval, že v daném případě žádné výkladové nejasnosti na straně uchazečů nevznikly, neboť způsob prokázání průměrného počtu zaměstnanců byl všem uchazečům zřejmý a všichni jej také prokázali. Navrhovatel dále doplnil, že zadavatel využil ustanovení § 59 odst. 4 zákona a požádal jej o podrobnější přehled jednotlivých zaměstnanců, kteří se na plnění veřejné zakázky budou podílet, což navrhovatel ve stanovené lhůtě učinil. Vzhledem k tomu, že na doplněné informace o kvalifikaci již zadavatel nereagoval žádným dodatečným dotazem, a vzhledem k tomu, že po doplnění těchto informací nebyl navrhovatel ani vyloučen ze zadávacího řízení, lze považovat za prokázané, že případné nejasnosti na straně zadavatele o způsobu prokázání kvalifikace byly aplikací § 59 odst. 4 zákona odstraněny. Podle navrhovatele nebyl důvod se na tyto nejasnosti opětovně odvolávat až poté, kdy bylo zřejmé pořadí hodnocených nabídek a kdy už jeden pokus zadavatele o zrušení zadávacího řízení byl ze strany Úřadu shledán jako neakceptovatelný.

30. Dalším argumentem vyvracejícím existenci důvodů hodných zvláštního zřetele je podle navrhovatele samotný postup Úřadu při přezkumu důvodů zrušení zadávacího řízení v předchozím případě, kdy se zadavatel (byť opožděně až v námitkovém a správním řízení) odvolával na stejné důvody, které jej ke zrušení zadávacího řízení vedly. Podle navrhovatele Úřad obecně přezkoumává zadávací řízení v celém rozsahu, tedy pokud je napadáno nezákonné zrušení zadávacího řízení, i z hlediska důvodů, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly. Navrhovatel má za to, že v daném případě je zřejmé, že pokud by Úřad, resp. následně jeho předseda, při přezkoumání postupu zadavatele ve správním řízení shledal jakékoliv pochybení zadavatele, které mohlo podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zcela jistě by na toto zjištění výslovným způsobem reagoval (v opačném případě by mohl být Úřad napadán z nečinnosti anebo nesprávného úředního postupu). V daném případě by byla nejpravděpodobnější a nejefektivněji reakcí Úřadu výslovná aprobace zrušení zadávacího řízení (byť z jiných zákonných důvodu, než na které se ve správním řízení odvolával zadavatel). Na podporu svých závěrů odkázal navrhovatel na usnesení ÚOHS č.j. S323/2008/VZ-2055/2009/540/PVé ze dne 18. 2. 2009.

31. Navrhovatel dále uvedl, že se neztotožňuje s argumentací zadavatele, že se Úřad nemohl k důvodům zrušení věcně vyjádřit, pokud je zadavatel neuvedl do oznámení o zrušení zadávacího řízení. Neuvedení důvodů zrušení v oznámení je totiž dle navrhovatele relevantní pouze ve vztahu k uchazečům, kteří se tak proti nezákonným důvodům nemohou bránit námitkami, to však samo o sobě nebrání Úřadu, aby přezkoumal oprávněnost důvodu zrušení, pokud jej zadavatel v rámci správního řízení výslovně uvedl a Úřadu byl znám ze správního spisu. Navrhovatel konstatoval, že v daném případě byl naplněn jeho předpoklad, že pokud se Úřad k uváděnému důvodu zrušení zadávacího řízení nevyjádřil, je zřejmé, že jej jako věcný důvod pro zrušení zadávacího řízení neshledal.

32. Navrhovatel tuto část návrhu uzavřel konstatováním, že pokud zadavatel jako jediný důvod pro zrušení zadávacího řízení v oznámení o zrušení uvedl, že bylo porušeno ustanovení § 56 odst. 5 písm. b) zákona, když zadavatel údajně nevymezil způsob prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle citovaného ustanovení zákona, pak je navrhovatel ve světle výše uvedené argumentace a rozhodovací praxe Úřadu přesvědčen, že toto tvrzení zadavatele nemůže při dalším přezkumu jeho postupu obstát, neboť by bylo absurdní připustit v takovém případě zrušení zadávacího řízení, které se práv uchazečů, resp. vítězného uchazeče, již bezprostředně dotýká a vzniká mu škoda. Navrhovatel k tomu uvedl, že postup zadavatele v takovém případě navíc nelze než shledat jako nehospodárný a účelový, odporující samotnému účelu veřejného zadávání a oprávněnému očekávání navrhovatele, jehož nabídka se umístila na prvním místě.

33. Navrhovatel dále odkázal na bod 2 preambule Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, podle níž je při zadávání zakázek sjednaných v členských státech jménem veřejnoprávních subjektů třeba dodržovat mj. i zásadu proporcionality a s odkazem na povinnost eurokonformního výkladu zákona navrhovatel namítá, že zadavatel porušil zároveň zásadu přiměřenosti, když nepostupoval způsobem, který by byl dané situaci přiměřený. Dle navrhovatele je totiž zřejmé, že zadavatel i přes zřejmou faktickou neexistenci důvodů pro zrušení zadávacího řízení toto zadávací řízení opakovaně zrušil, ačkoliv měl pokračovat v zadávání veřejné zakázky, vybrat nabídku navrhovatele jako nejvhodnější a s navrhovatelem uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky. K tomu navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S235/2012/VZ-20045/2012/560/MSc ze dne 24. 10. 2012.

34. Navrhovatel ve svém návrhu upozornil, že ani ke dni podání návrhu zadavatel neuveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení zadávacího řízení, ačkoli podle § 84 odst. 7 zákona měl odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí. Dále se navrhovatel ve svém návrhu zabýval rozporem v datech u rozhodnutí o námitkách, kdy mu v zákonné lhůtě bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o námitkách a následně mu bylo totožné rozhodnutí s jiným datem posláno opakovaně. Navrhovatel tak poukazuje na netransparentní postup zadavatele při vyřizování námitek a na možné spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

35. S odkazem na výše uvedené se navrhovatel domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a uložil zadavateli, aby na základě výsledků zadávacího řízení rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s navrhovatelem, jehož nabídka se v zadávacím řízení umístila první v pořadí a aby konstatoval spáchání správního deliktu zadavatele dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, popř. podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, a uložil zadavateli pokutu.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

36. Návrh na zahájení řízení obdržel Úřad dne 11. 4. 2014 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

37. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

38. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení oznámením o zahájení č. j. ÚOHS-S367/2014/VZ-8157/2014/522/LLa ze dne 22. 4. 2014. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S367/2014/VZ-8749/2014/522/LLa ze dne 24. 4. 2014 určil navrhovateli lhůtu pěti dní ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – složení kauce podle § 115 odst. 1 zákona, a k doložení dokladu o jejím složení.

39. Navrhovatel složil na účet Úřadu vyměřenou kauci dne 2. 5. 2014 a dne 5. 5. 2014 doložil doklad o jejím složení.

40. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S367/2014/VZ-10941/2014/522/LLa ze dne 23. 5. 2014 určil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele

41. Úřad obdržel dne 22. 4. 2014 přípis zadavatele ze dne 16. 4. 2014, ve kterém zadavatel uvádí, že na základě návrhu na zahájení řízení provedl v dané věci šetření, které prokázalo, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 84 odst. 7 zákona, a vzhledem k tomu zaslal omluvný dopis navrhovateli a učinil patřičná opatření, aby se daná věc již neopakovala.

Rozšíření předmětu správního řízení z moci úřední o nové skutečnosti

42. Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S367/2014/VZ-14626/2014/522/MBa ze dne 11. 7. 2014 seznámil účastníky řízení se zjištěnými skutečnostmi ve správním řízení z moci úřední, a to s pochybnostmi Úřadu, zda se zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 ve lhůtě do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí.

43. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S367/2014/VZ-14652/2014/522/MBa ze dne 11. 7. 2014 určil účastníkům řízení lhůty, ve kterých mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a to s ohledem na nově zjištěné skutečnosti, se kterými byli účastníci řízení seznámeni dopisem č. j. ÚOHS-S367/2014/VZ-14626/2014/522/MBa ze dne 11. 7. 2014.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

44. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona a o spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a o uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona.

45. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

46. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

47. Podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona může veřejný zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky.

48. Podle § 56 odst. 5 písm. b) zákona je veřejný zadavatel povinen ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů.

49. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

50. Podle § 84 odst. 7 zákona odešle zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy.

51. Podle § 84 odst. 8 zákona zadavatel je povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

52. Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2.

Ke zrušení zadávacího řízení obecně

53. Zrušení zadávacího řízení je jedním ze způsobů ukončení zadávacího řízení. Zákon však tento způsob ukončení zadávacího řízení omezuje, což vyplývá z nastavení zákonných podmínek, které musí být před tímto úkonem splněny.

54. Fakultativním důvodem pro zrušení zadávacího řízení uvedeným v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kterého se zadavatel v předmětné věci dovolává, se již dříve zabýval Nejvyšší správní soud (rozsudek ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109), přičemž podal následující výklad. „Důvody hodné zvláštního zřetele jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. V situaci, kdy v zákoně není neurčitý právní pojem definován, je třeba jeho výklad hledat toliko v účelu zákona, tj. v oblasti práva veřejných zakázek je třeba počínat si mimo jiné tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu. Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení „důvody zvláštního zřetele hodné“ vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“

55. Jako příklad důvodu hodného zvláštního zřetele uvedl Nejvyšší správní soud (s odkazem na odbornou literaturu) např. situaci, kdy zadavatel neobdrží přislíbenou veřejnou podporu nebo kdy zjistí porušení postupu předepsaného zákonem, který již není možné napravit a v důsledku kterého by zadavateli hrozilo uložení nápravného opatření nebo sankce. Jde tedy o důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.

K výroku I. rozhodnutí

56. Zadavatel rozhodnutím ze dne 13. 3. 2014 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na základě § 84 odst. 2 písm. e) zákona z důvodu, že „v oznámení o zakázce nebyly vymezeny doklady, kterými měli zájemci o předmětnou veřejnou zakázku doložit požadovaný počet zaměstnanců v rozhodných 3 letech, přičemž absencí vymezení požadovaných dokladů došlo k porušení § 56 odst. 5 písm. b) zákona a vzhledem k tomu, že nápravy již nelze dosáhnout jiným způsobem, nezbylo zadavateli než rozhodnout o zrušení zadávacího řízení.“ Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2014.

57. Úřad se proto primárně zabýval oprávněností důvodů, pro které zadavatel rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení, přičemž na základě přezkumu zjistil, že v oznámení o zakázce zadavatel v části III.2.3) nazvané Technická a/nebo profesní způsobilost uvedl informace a doklady nezbytné k posouzení kvalifikace, a to mimo jiné „dle § 56 odst. 3 písm. e) doložit přehled průměrného počtu zaměstnanců v posledních 3 letech“ a dále zadavatel uvedl minimální úroveň případně požadovaných standardů, v daném případě „minimální průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech je 225 zaměstnanců v každém roce“.

58. Úřad k uvedenému konstatuje, že na základě ustanovení § 56 odst. 5 písm. b) zákona má zadavatel povinnost ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů.

59. Ze zjištěných skutečností však vyplývá, že zadavatel v oznámení o zakázce fakticky neuvedl způsob, kterým měli uchazeči prokázat splnění předmětného kvalifikačního předpokladu, neboť obecný pojem „přehled“ v daném případě dostatečně nevymezuje doklad, kterým by měli uchazeči požadované splnění kvalifikace prokázat. Úřad má za to, že zadavatel v oznámení o zakázce neuvedl, jakou formu má jím požadovaný přehled mít (např. seznam pracovníků, statistický přehled, čestné prohlášení, atd.).

60. Požadavek zadavatele na prokázání splnění předmětného kvalifikačního předpokladu doložením přehledu průměrného počtu zaměstnanců v posledních 3 letech nelze tedy dle Úřadu v daném případě považovat za naplnění ustanovení § 56 odst. 5 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, jelikož zadavatel neurčil transparentním způsobem doklad, kterým má být prokázáno splnění předmětného kvalifikačního předpokladu.

61. Úřad uvádí, že nesplnění povinnosti dle § 56 odst. 5 písm. b) zákona v tomto konkrétním případě způsobilo situaci, kdy nelze najisto postavit, jaké podklady předložené zájemci za účelem prokázání splnění kvalifikace splňují požadavky vyplývající ze zadávacích podmínek. V tomto ohledu by pak nebylo možné považovat postup zadavatele při jejich posouzení za transparentní. Úřad k tomu dále uvádí, že se jedná o porušení povinnosti stanovené zákonem, které není možné v daném případě napravit, neboť lhůta pro doručení žádostí o účast v zadávacím řízení již uplynula.

62. K tomu Úřad doplňuje, že v důsledku porušení povinnosti stanovené v § 56 odst. 5 písm. b) zákona by zadavateli mohlo hrozit uložení nápravného opatření na základě § 118 odst. 1 zákona a v případě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku sankce, neboť by se uvedeným porušením zákonné povinnosti mohl dopustit správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

63. K tomu Úřad dále uvádí, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 patří mezi důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona mimo jiné i důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno, zejména pak, pokud by zadavateli hrozilo uložení např. nápravného opatření nebo sankce.

64. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že byly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

65. K argumentům navrhovatele týkajícím se zadavatelem uvedeného důvodu předchozího zrušení zadávacího řízení Úřad uvádí, že rozhodnutím Úřadu č. j. S18/2013/VZ-23591/2013/513/PPo ze dne 3.12.2013 bylo rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2012 zrušeno, neboť zadavatel v předmětném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl zřejmý důvod, na základě kterého o zrušení zadávacího řízení rozhodl. Naopak v rozhodnutí o zrušení ze dne 2. 4. 2014 zadavatel již uvedl jako důvod pro zrušení zadávacího řízení porušení § 56 odst. 5 písm. b) zákona, přičemž se jedná o porušení povinnosti stanovené zákonem, které již není možné napravit jinak než zrušením zadávacího řízení, neboť lhůta pro podání nabídek již uplynula.

66. K argumentu navrhovatele, že Úřad již jednou zkoumal důvody pro zrušení předmětného zadávacího řízení, Úřad uvádí, že v řízení vedeném pod sp. zn. S18/2013/VZ přezkoumával pouze rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2012 a důvody v něm uvedené, resp. v daném případě jejich neuvedení, jelikož v návrhovém řízení je přezkum Úřadu vázán obsahem návrhu.

67. Na základě uvedených zjištění a závěrů Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 11. 4. 2014 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

68. Podle § 84 odst. 7 zákona odešle zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy.

69. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 13. 3. 2014 a oznámení o zrušení zadávacího řízení zaslal ke zveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 odst. 3 zákona dne 14. 4. 2014.

70. K uvedenému Úřad uvádí, že jak vyplývá z citovaných ustanovení zákona, zadavatel byl povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, tj. do 17. 3. 2014, což zadavatel neučinil.

71. Úřad konstatuje, že neodesláním oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 84 odst. 7 zákona. Na uvedeném nic nemůže změnit skutečnost, že zadavatel předmětné oznámení o zrušení zadávacího řízení odeslal dodatečně dne 14. 4. 2014, neboť se tak stalo takřka o měsíc později, než stanoví zákon.

72. Zadavatel se podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

73. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení ve lhůtě 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 13. 3. 2014 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

74. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

75. Zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení ve lhůtě 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 13. 3. 2014 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

76. Podle § 121 dost. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

77. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 11. 4. 2014, kdy obdržel návrh navrhovatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 17. 3. 2014, tj. marným uplynutím lhůty 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, ve které byl zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157. Vzhledem k tomu, že správní řízení bylo zahájeno dne 11. 4. 2014, v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

78. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

79. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

80. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

81. Úřad v prvé řadě uvádí, že neodeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě je závažné pochybení zadavatele, neboť se jedná o informační povinnost stanovenou zákonem a naplnění tohoto požadavku nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele.

82. Při zvažování závažnosti správního deliktu vymezeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil následující skutečnosti. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že přihlédl ke skutečnosti, že zadavatel dodatečně tuto svou povinnost splnil a naplnil tak primární účel tohoto ustanovení zákona, kterým je zveřejnění informace o zrušení zadávacího řízení, jako k polehčující okolnosti při stanovení výše pokuty.

83. Současně Úřad jako k polehčující okolnosti přihlédl ke skutečnosti, že zadavatel odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení navrhovateli a ostatním uchazečům, kteří podali v předmětném zadávacím řízení nabídky. Jednáním zadavatele tedy nedošlo ke zkrácení práv uchazečů a následky postupu zadavatele tak byly minimální.

84. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z údajů uvedených na webových stránkách Ministerstva obrany České republiky http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=5146 vyplývá, že příjmová kapitola rozpočtu zadavatele na rok 2014 činí 3 833 800 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), a to zejména s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří.

85. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

86. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 30 000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

87. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele, kdy zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 7 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení ve lhůtě 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 13. 3. 2014 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, přistoupil k uložení pokuty. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj - pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

1. Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha

2. JUDr. Zdeněk Klapka, advokát, T. G. Masaryka 113/8, 796 01 Prostějov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy