číslo jednací: S185/2013/VZ-16334/2013/513/KSt

Instance I.
Věc Administrace grantových projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – administrativní zajištění implementace oblasti podpory 3.3 – výzva č. 96 – minitendr
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
  2. KPMG Česká republika, s. r. o.
  3. EuroProfis, s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 25. 8. 2014
Související rozhodnutí S185/2013/VZ-16334/2013/513/KSt
R277/2013/VZ-17737/2014/310/PMa
Dokumenty file icon 2013_S185.pdf 314 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S185/2013/VZ-16334/2013/513/KSt

 

28. srpna 2013

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 4. 2013 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2,
  • navrhovatel – KPMG Česká republika, s. r. o., v anglickém jazyce KPMG Czech Republic, Ltd., v německém jazyce KPMG Tschechische Republik GmbH, IČO 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 4. 2013 Mgr. Ing. Jiřím Šimečkem, LL.M., advokátem, Schoultz & Partners, advokátní kancelář s. r. o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1 – Nové město,
  • vybraný uchazeč – EuroProfis, s. r. o., IČO 25640224, se sídlem Vinohradská 29/93, 120 00 Praha 2 - Vinohrady,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Administrace grantových projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – administrativní zajištění implementace oblasti podpory 3.3 – výzva č. 96 – minitendr“ zadávané na základě písemné výzvy k podání nabídky podle § 92 odst. 3 citovaného zákona o veřejných zakázkách ze dne 17. 1. 2013

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – KPMG Česká republika, s. r. o., v anglickém jazyce KPMG Czech Republic, Ltd., v německém jazyce KPMG Tschechische Republik GmbH, IČO 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8– ze dne 4. 4. 2013 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

 

I.Zadávací řízení

1.Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), zaslalo pěti uchazečům písemnou výzvu k podání nabídky podle § 92 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ze dne 17. 1. 2013 ve veřejné zakázce „Administrace grantových projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – administrativní zajištění implementace oblasti podpory 3.3 – výzva č. 96 – minitendr“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.Zadavatel v bodu 6 „Kritéria hodnocení nabídek při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy“ výzvy k podání nabídky ze dne 17. 1. 2013 stanovil, že základním hodnotícím kritériem bude ekonomická výhodnost nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky  zadavatel zvolil:

Nabídková cena (bez DPH)60% váha

Technické a kvalitativní vlastnosti plnění 40% váha

3.V rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technické a kvalitativní vlastnosti plnění“ stanovil zadavatel v témže bodě 6. výzvy k podání nabídky ze dne 17. 1. 2013 subkritéria, která bude v citovaném dílčím kritériu hodnotit. Jedná se o:

Nabídnuté lhůty v rámci maximálních lhůt pro plnění jednotlivých

částí předmětu veřejné zakázky25%, z toho

Nabídnutá maximální lhůta pro provedení kontroly monitorovací zprávy20%

Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu  5%

Míra konkretizace pracovních postupů a procesů při provádění

jednotlivých činností v rámci navrhovaného znění Příručky pracovních

postupů administrátora a jejich soulad s dokumentací OP LZZ40%

Praktická proveditelnost zvolených pracovních postupů a procesů

při realizaci jednotlivých činností v souladu s dokumentací OP LZZ35%

4.V bodu 6 „Kritéria hodnocení nabídek při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy“ výzvy k podání nabídky ze dne 17. 1. 2013 zadavatel mimo jiné stanovil i to, že předmětem hodnocení v rámci kritéria „Technické a kvalitativní vlastnosti plnění“ bude i „Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu. K uvedenému dále uvedl, že pro vyřízení žádosti má zprostředkující subjekt celkem 20 dnů. Maximální lhůta pro zaslání vyjádření administrátora je 5 dnů. Jedná se o příjem žádosti od zadavatele, kontrolu její správnosti, úplnosti a oprávněnosti, vyplnění příslušných checklistů, předání stanoviska dodavatele v souladu s platnou metodikou OP LZZ a podkladů k žádosti o podstatnou změnu zadavateli k vypracování Rozhodnutí o změně Rozhodnutí o poskytnutí dotace (resp. návrh Rozhodnutí o změně rozhodnutí, návrh průvodního dopisu) nebo zamítnutí žádosti o podstatnou změnu.

5.Z protokolu o otevírání obálek ze dne 5. 2. 2013 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podali nabídku 3 uchazeči.

6.Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel písemně požádal uchazeče KPMG Česká republika, s. r. o., v anglickém jazyce KPMG Czech Republic, Ltd., v německém jazyce KPMG Tschechische Republik GmbH, IČO 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 4. 2013 Mgr. Ing. Jiřím Šimečkem, LL.M., advokátem, Schoultz & Partners, advokátní kancelář s. r. o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1 – Nové město (dále jen „navrhovatel“), o písemné vysvětlení nabídky a to, aby mu vysvětlil rozpor, který shledal v jeho nabídce v nabídnuté délce pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k žádosti příjemce o změnu projektu. Navrhovatel podal písemné vysvětlení nabídky dne 12. 2. 2013, ve kterém především uvedl, že uvedený rozpor nastal z důvodu překlepu a uvedení neaktuálního údaje na straně 11 smlouvy, když byla nabídka finálně kompletována.

7.Z protokolu o dokončení posouzení nabídek a hodnocení nabídek ze dne 18. 2. 2013 vyplývá, že hodnotící komise nabídku navrhovatele vyřadila. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 2. 2013 vyplývá, že hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s uchazečem EuroProfis, s. r. o., IČO 25640224, se sídlem Vinohradská 29/93, 120 00 Praha 2 - Vinohrady (dále jen „vybraný uchazeč“), jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější.

8.Dne 22. 2. 2013 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení obdržel navrhovatel dne 27. 2. 2013.

9.O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel v souladu s doporučením hodnotící komise dne 22. 2. 2013.

10.Podáním ze dne 13. 3. 2013 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení. Námitky byly zadavateli doručeny téhož dne. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 3. 2013 navrhovatel obdržel dne 25. 3. 2013. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 4. 4. 2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

11.Dnem 4. 4. 2013, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 4. 4. 2013.

Obsah návrhu

12.Navrhovatel v návrhu nejdříve uvedl, že napadené zadávací řízení je zadávané podle § 92 odst. 3 zákona na základě Rámcové smlouvy uzavřené dne 1. 7. 2011 v zadávacím řízení „Administrace grantových projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – administrativní zajištění implementace oblastí podpory 1.2., 2.1, 3.1, 3.2, 3.3“.

13.K průběhu šetřeného zadávacího řízení navrhovatel uvedl, že zadavatel jej žádostí ze dne 8. 2. 2013 požádal o písemné vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 zákona. Důvodem žádosti bylo tvrzení zadavatele, že návrh Dílčí smlouvy o poskytování služeb (dále jen „smlouva“) a čl. 5.7 nabídky jsou v rozporu, a to konkrétně ve vztahu k hodnotě parametru „délky pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k žádosti příjemce o změnu projektu“ (dále jen „Parametr“).

14.Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že ve stanovené lhůtě doručil zadavateli písemné vysvětlení nabídky, v němž konstatoval, že uvedený rozpor nastal z důvodu překlepu a uvedení neaktuálního údaje na straně 11 smlouvy, když byla nabídka finálně kompletována. Navrhovatel potvrdil údaj uvedený v čl. 5.7 nabídky, tedy že správnou navrhovatelem zamýšlenou a pro něj závaznou hodnotou Parametru je číselná hodnota 2 pracovních dnů, nikoli 3 pracovních dnů, jak je nesprávně uvedeno na straně 11 smlouvy. Zároveň navrhovatel upozornil na údaj na straně 71 nabídky v části „Příručka pracovních postupů“ v procesu „Zpracování podstatných změn“.

15.Dne 27. 2. 2013 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel zopakoval, že v nabídce navrhovatele existuje rozpor mezi hodnotou Parametru na straně 11 smlouvy (3 pracovní dny) a toutéž hodnotou na straně 28 nabídky (2 pracovní dny). Zadavatel v uvedeném rozhodnutí dále uvedl, že by před podpisem smlouvy muselo dojít k úpravě smlouvy (ke změně 3 pracovních dnů na 2 pracovní dny). Zadavatel je podle rozhodnutí o vyloučení toho názoru, že v daném případě je na místě aplikovat ustanovení § 82 odst. 2 zákona, podle kterého musí být s uchazečem uzavřena smlouva v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, přičemž změna smlouvy je do podpisu smlouvy nepřípustná. Zadavatel dále odkázal na § 82 odst. 7 zákona s tím, že v daném případě není možné provést změnu smlouvy ani po podpisu smlouvy, neboť by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy, která by za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

16.Podle navrhovatele vychází rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z nesprávné právní domněnky, že vyjasnění předmětného rozporu v částech jeho nabídky musí nutně vést k „úpravě smlouvy", která je podle názoru zadavatele ve vztahu k § 82 odst. 2 zákona pojmově vyloučená.

17.Podle názoru navrhovatele je však rozhodnutí o jeho vyloučení v rozporu se zákonem, rozhodovací praxí Úřadu i judikaturou soudů. Jeho názor vychází z právního závěru Krajského soudu v Brně (dále jen „Krajský soud") vysloveného v rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 a přijatého též Úřadem rozhodnutím pod č. j. ÚOHS-R12/2010. Podle navrhovatele je rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ve všech relevantních skutečnostech shodné s případem uvedeným v citovaných rozhodnutích.

18.Krajský soud (i Úřad ve svých rozhodnutích, s nimiž se navrhovatel ztotožňuje a na které odkazuje) uvedl mimo jiné, že obsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky, jednoduše řečeno, dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit a tím ji odstranit a využít k tomu postupu nabízeného mu v § 76 odst. 3 zákona, byť tam uvedený postup je postupem pro zadavatele obecně pouze fakultativním.

19.Na základě uvedeného tedy podle navrhovatele jednal zadavatel v souladu se zákonem, když vyzval navrhovatele podle § 76 odst. 3 zákona k vysvětlení nejasností.

20.Dále navrhovatel uvedl, že důvodem jeho vyloučení bylo, že by vyjasněním rozporu došlo ke změně smlouvy, což je v rozporu se zákonem. K tomu však navrhovatel opětovně odkazuje na citovaný rozsudek Krajského soudu, ve kterém je k této skutečnosti uvedeno, že uvedený postup zadavatele za právě uvedených podmínek není změnou návrhu smlouvy a jeho využití nezpůsobuje, že by zadavatel neuzavíral podle § 82 odst. 2 zákona smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsažené v nabídce vybraného uchazeče. Zdejší soud je v posuzované věci za skutkového stavu popsaného shora toho názoru, že vyjasňování si použití číslovky „5“ po podání nabídky by nemohlo vyvolat jakoukoli změnu nabídky a tedy po provedené opravě by nabídka nemohla být považována za změněnou oproti nabídce řádně podané. Stejně tak se nemůže jednat o žádné doplnění nabídky údaji, které by šly nad rámec údajů obsažených v původně podané nabídce.

21.Podle navrhovatele by v šetřeném případě uvedený postup s využitím § 76 odst. 3 zákona nepředstavoval ani jednání o podané nabídce, která by nebyla v souladu se zadávacími podmínkami, ani by nepředstavoval umožnění doplňování nabídky o podstatných aspektech smlouvy. Vyjasnění použití číslovky „3“ po podání nabídky podle navrhovatele nemohlo vyvolat „změnu“ nabídky a po provedené opravě, tedy vyjasnění, že správný údaj je číslovka „2“, nelze nabídku navrhovatele považovat za změněnou oproti nabídce řádně podané.Uvedený postup tedy nepředstavuje umožnění doplňování nabídky o podstatné aspekty smlouvy, návrh smlouvy navrhovatele není zásadně měněn, neboť v daném případě opravu předmětné chyby nelze pokládat za změnu návrhu smlouvy či za doplnění návrhu smlouvy vzhledem k tomu, že se o změnu návrhu nejedná. Nelze přijmout ani případný názor, že opravu návrhu nelze akceptovat z toho důvodu, že předmětná hodnota Parametru se přímo vztahuje k jednomu z dílčích hodnotících kritérií.

22.Navrhovatel se rovněž ztotožňuje se závěry Krajského soudu uvedené v citovaném rozsudku směřujícími k zabránění formalistického a mechanického pojetí institutu „oprav" a „doplnění" nabídek, jako vždy a za každých okolností nežádoucího jednání, k čemuž citoval z rozsudku, že má-li být zákon aplikován smysluplně, pak se nemůže za všech okolností jevit jako správný závěr žalovaného, že hodnotící komise není povinna a ani oprávněna přihlížet k jakýmkoli opravám a doplněním nabídek podaným uchazečem z jeho vlastní iniciativy po lhůtě pro podání nabídek. Tento závěr se sice uplatní zásadně a platí beze zbytku pro opravy a doplňování nabídek, jimiž by nabídka byla fakticky měněna, skutkové okolnosti právě posuzované věci však ukazují, že formalistická a mechanická aplikace takového zákazu jako absolutního není vždy namístě. V případě opravy jasné chyby není důvodu na pokus o její opravu, nedochází-li k faktické změně nabídky, rezignovat.

23.Navrhovatel k tomu dále dodal, že v šetřeném zadávacím řízení si zadavatel vyjasnění nabídky vyžádal, tedy postupoval zcela v souladu s § 76 odst. 3 zákona. Následně však Krajským soudem připuštěný princip vyjasnění nabídky, který nemá povahu nepřípustných změn či úprav podaných nabídek, popřel tím, že jej právě pro rozpor v hodnotě Parametru vyloučil. Takový postup je v rozporu s výše uvedenými závěry Krajského soudu. Rozhodnutí o vyloučení směřujek opaku toho, k čemu směřovalo předchozí rozhodnutí zadavatele o vyžádání si písemného vysvětlení nabídky navrhovatele. Takový postup zadavatele, kdy jsou podávána rozhodnutí, která jsou spolu v logickém rozporu, nemají oporu v zákoně a zakládají vadu řízení v podobě porušení zásady transparentnosti řízení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.

24.Navrhovatel dále konstatoval, že vyjasněná správná hodnota Parametru neporušuje ani jiné zadávací podmínky uvedené v zadávací dokumentaci. Vyjasněním nabídky také nemohlo dojít k úpravě výsledků hodnocení nabídek, neboť posouzení nabídek (a v jeho rámci též zjištění správné hodnoty Parametru) předchází fázi hodnocení nabídek. K napadenému vyloučení navrhovatele tedy muselo dojít před hodnocením nabídek.

25.Navrhovatel dále dodal, že ze zpracování nabídky je zřejmé, která hodnota Parametru je správná, neboť správná hodnota Parametru byla uvedena opakovaně v několika různých dílech nabídky, a to na straně 28 v textu, na straně 28 v tabulce a též na straně 71 nabídky. Jediná odlišná hodnota Parametru pak byla uvedena na straně 11 smlouvy, bez zjevného kontextu s ostatními částmi nabídky. Základem pro posouzení, která z uvedených hodnot Parametru je správná, je v tomto případě písemné vysvětlení nabídky, z něhož je nade vší pochybnost patrná správná hodnota Parametru.

26.Navrhovatel dále uvedl, že se jedná o chybu lehce popsatelnou, což potvrzuje sám zadavatel, který ji popisuje v žádosti o vysvětlení nabídky jako rozpor dvou hodnot téhož Parametru.Zároveň se jedná o chybu lehce vysvětlitelnou. Z charakteru pochybení je zřejmé, že se jedná o „překlep", nicméně zadavatel si správně vyžádal potvrzení této skutečnosti v rámci písemného vysvětlení nabídky, v němž navrhovatel uvedl, že se jednalo o „překlep", tedy chybu v číslici.

27.Jako další argument, na základě kterého navrhovatel napadá rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení, je skutečnost, že zadavatel v rozporu se zadávacími podmínkami nesprávně vyhodnotil povahu dokumentů předkládaných navrhovatelem v nabídce.

28.K tomu navrhovatel uvedl, že součástí zadávací dokumentace je zadavatelem stanovený závazný vzor smlouvy, který byli uchazeči v souladu s čl. 7.7 písm. c) zadávací dokumentace povinni předložit jako součást nabídky, což také navrhovatel řádně učinil.Dle čl. 15.7. smlouvy je nedílnou součástí smlouvy Příloha č. 2 a to „Nabídka Poskytovatele“, tedy dokument, jehož součástí je též kapitola 5.7 nabídky a kapitola „Příručka pracovních postupů", v nichž se objevují správné hodnoty Parametru.Čl. 5.7 nabídky a kapitola „Příručka pracovních postupů" jsou tedy nedílnou součástí smlouvy. Uvedený rozpor mezi hodnotami Parametru tak není rozporem mezi smlouvou a ostatními částmi nabídky navrhovatele, jak nesprávně prezentuje ve svých rozhodnutích zadavatel, ale je rozporem mezi jednotlivými ustanoveními smlouvy samé.

29.Proto z tohoto důvodu nelze podle navrhovatele akceptovat závěry zadavatele ohledně „úpravy" smlouvy podle „ostatních" částí nabídky, neboť smlouva předložená navrhovatelem správnou hodnotu Parametru obsahuje.

30.V rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zadavatel pochybil, když nabídku navrhovatele a její čl. 5.7 a „Příručku pracovních postupů", o které se rozhodnutí o vyloučení nezmiňuje, nepovažoval za nedílnou součást smlouvy, ale za samostatný dokument, který součástí smlouvy není. Navrhovatel však konstatoval, že jím předložená smlouva ve své Příloze č. 2 (v čl. 5.7 a též v kapitole „Příručka pracovních postupů") obsahuje správnou hodnotu Parametru. Tato skutečnost vyvrací opačné tvrzení zadavatele, totiž, že je správnou hodnotu Parametru třeba „doplnit" či „opravit", tím méně pak může být tato skutečnost důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

31.Navrhovatel dále uvedl, že obě číselné hodnoty Parametru jsou v souladu s ustanovením Rámcové smlouvy ve vztahu k maximální hodnotě tohoto Parametru. Navrhovatel tak nebyl v rámci písemného vysvětlení nabídky nucen „přijmout" pro něj přísnější hodnotu Parametru v délce trvání 2 pracovních dnů. Učinil tak z důvodu naplnění jím zamýšlené hodnoty předmětného Parametru, s nímž nabídka navrhovatele plně počítá, jímž se navrhovatel cítí být od počátku vázán, a za jehož dodržení převzal odpovědnost.

32.Navrhovatel dále konstatoval, že jeho vyloučením v daném řízení vznikla situace, kdy z důvodu protiprávního jednání zadavatele byl vyloučen uchazeč, jehož nabídková cena byla cca o 900.000,- Kč, tedy v úhrnu téměř o 11% nižší, než je tomu u vybraného uchazeče.

33.Navrhovatel současně napadá i rozhodnutí zadavatele o námitkách, především část týkající se tvrzení zadavatele, že si navrhovatel „vybral“ v rámci vyjasnění nabídek „výhodnější“ hodnotu Parametru pro hodnocení a přitom se odvolával na „překlep“. K tomu navrhovatel uvedl, že už ze zpracování nabídky je zřejmé, která hodnota Parametru je správná, přičemž zároveň odkázal již na výše uvedené skutečnosti. Podle navrhovatele by tento závěr zadavatele vedl k tomu, že si mohl vybrat pouze méně výhodnou hodnotu Parametru, což by v rozporu se zákonem umožnilo zadavateli zasahovat do obsahu nabídek, a tedy do obchodních podmínek nastavených navrhovatelem a v šetřeném případě i do hodnocení nabídek. Postup zadavatele, kdy se na jedné straně dotazuje navrhovatele na chybu v nabídce, která je zřejmým omylem, na druhé straně odmítá podané vysvětlení, které je ve vztahu k řešenému případu nejpravděpodobnější, je nepřijatelným postupem. V takovém případě institut vysvětlení nabídky postrádá smysl.

34.Podle navrhovatele je závěr zadavatele nelogický i z důvodů nastavení hodnotících kritérií, když hodnotící kritérium Parametru má váhu 2% z celkového hodnocení. Při maximálním možném získání 100 bodů za nabídku je rozdíl mezi nabídkou s uvedením parametru v číselné hodnotě „2“ nebo „3“ roven 0,67 bodu. Pro srovnání navrhovatel uvedl, že rozdíl mezi jeho nabídkovou cenou a vybraného uchazeče je téměř 7 bodů v jeho prospěch. V hodnotícím kritériu týkajícím se další lhůty jsou nabídky obou shodné a k rozdělení tak zbývá dalších 30 bodů v rámci hodnocení kvality. Z uvedeného je možné dovodit, že hodnota Parametru má nepatrný vliv na celkové hodnocení nabídek.

35.Navrhovatel dále zpochybnil část rozhodnutí o námitkách z hlediska nedostatku transparentnosti ve smyslu § 6 zákona ve spojení s nedostatečným odůvodněním rozhodnutí. K tomu uvedl, že skutečnosti, které vedly zadavatele k jeho vyloučení, jsou odlišné či jsou odlišně vykládány oproti důvodům, vysvětlením a právním názorům zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách. Uvedená skutečnost zakládá vadu řízení z důvodu ztráty transparentnosti zadávacího řízení ve smyslu § 6 zákona a také porušení principu právní jistoty.

36.V návaznosti na výše uvedené skutečnosti navrhovatel dále napadá rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, protože by zrušením rozhodnutí o jeho vyloučení ztratilo svůj právní podklad. V této souvislosti navrhovatel současně napadá ze stejného důvodu i všechna rozhodnutí či úkony zadavatele, která navazují na rozhodnutí o jeho vyloučení.

37.Podle názoru navrhovatele zadavatel porušil svým jednáním také § 111 odst. 6 zákona, když přes skutečnosti uvedené jím v námitkách nepřijal opatření k nápravě, kterých se navrhovatel domáhal.

38.Na základě výše uvedených skutečností zadavatel podle navrhovatele porušil v šetřené veřejné zakázce § 6 zákona, § 76 odst. 3 a 6 zákona, § 81 zákona a § 111 odst. 6 zákona a proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze dne 22. 2. 2013, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 22. 2. 2013, rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 3. 2013 a všechna další rozhodnutí či úkony zadavatele na tato rozhodnutí navazující a aby zařadil nabídku navrhovatele zpět do zadávacího řízení k opětovnému posouzení v souladu se zákonem.

39.Zároveň s ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel navrhl, aby Úřad vydal předběžné opatření ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) zákona, kterým by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

Vyjádření zadavatele k návrhu

40.Zadavatel se vyjádřil k návrhu dne 11. 4. 2013, když uvedl, že při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dle jeho názoru postupoval v souladu se zákonem a odkázal na své vyjádření učiněné v rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 3. 2013. Současně doplnil, že i když závěry Krajského soudu ve výše uvedeném rozsudku platí obecně, vždy se jedná v každém případě o jedinečné skutkové okolnosti, které musí být samostatně přezkoumány. V případě šetřené veřejné zakázky se jedná o skutkové okolnosti odlišné od okolností v případě přezkoumávaném Krajským soudem.

41.V rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 3. 2013 zadavatel uvedl, že § 76 zákona rozlišuje tři druhy nedostatků v nabídce uchazeče a navazující postupy hodnotící komise v případech, kdy zjistí nedostatek v nabídce uchazeče. Hodnotící komise jednak nepřihlíží ke zjevným početním chybám, které nemají vliv na nabídkovou cenu uchazeče a postupuje tak, jako kdyby zjištěná chyba nebyla učiněna. V takovém případě hodnotící komise nepostupuje podle § 76 odst. 3 zákona, neboť je schopná chybu odstranit sama. V případě, že hodnotící komise zjistí v nabídce uchazeče nejasnosti, je takovými nejasnostmi povinna se zabývat a podle § 76 odst. 3 zákona je oprávněna či někdy i povinna umožnit uchazeči odstranění těch nejasností, které nejsou zjevnou chybou v počtech. Nakonec, pokud hodnotící komise zjistí v nabídce uchazeče nedostatky, které nemají povahu početních chyb, postupuje podle § 76 odst. 1 zákona a nabídku uchazeče vyřadí.

42.Zadavatel dále uvedl, že dne 5. 2. 2013 proběhlo otevírání obálek s nabídkami, kterého se zúčastnili zástupci uchazečů. Hodnotící komise pro otevírání obálek s nabídkami sdělila v souladu s § 71 odst. 10 zákona přítomným zástupcům uchazečů mimo jiné i informace o údajích z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím, která odpovídala údajům uvedeným v návrzích smluv předložených v nabídkách a tyto údaje zaznamenala do protokolu o otevírání obálek. K tomu zadavatel doplnil, že nemá povinnost při otevírání obálek kontrolovat obsahovou správnost nabídek.

43.V rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zadavatel uvedl, že v nabídce navrhovatele byl při posouzení nabídky shledán rozpor a to v délce pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k žádosti příjemce o změnu projektu. Ve smlouvě (strana 11 nabídky) navrhovatel uvedl délku 3 pracovní dny a na straně 28 nabídky uvedl jak v textu, tak v tabulce délku 2 dnů.

44.K tomu zadavatel dále uvedl, že protože hodnotící komise zjistila rozpor v nabídce navrhovatele, požádala jej podle § 76 odst. 3 zákona o písemné vysvětlení nabídky a to z důvodu, že jí nebyl zřejmý dopad uvedení dvou rozdílných údajů hodnocení. Rozdílné hodnoty byly dílčími hodnotícími kritérii a hodnotící komisi nemohlo být bez pochybností zřejmé, zda rozdílné údaje nemají v okamžiku zjištění rozporu vliv také na výši nabídkové ceny. Navrhovatel v písemném vysvětlení nabídky ze dne 12. 2. 2013 uvedl, že při zpracování nabídky došlo k formálnímu pochybení a že je pro něho zavazující lhůta pro vyjádření uchazeče k žádosti příjemce o změnu projektu 2 pracovní dny.

45.Zadavatel se domnívá, že zjištěný rozpor není zjevnou početní chybou ve smyslu § 76 odst. 1 zákona, kterou by mohla hodnotící komise sama odstranit. Z uvedeného důvodu hodnotící komise vyzvala navrhovatele k písemnému vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 zákona. Podle § 6 odst. 1 zákona je však zadavatel povinen dodržovat zásady v něm stanovené. V souladu se zachováním těchto zásad nemůže zadavatel připustit, aby si navrhovatel po tom, co při otevírání obálek vyslechl ostatní číselně vyjádřitelné údaje zbývajících uchazečů, vybral z „nejasnosti“ pro hodnocení „výhodnější“ hodnotu tak, jak to učinil navrhovatel a odvolal se na „překlep“. Připuštění možnosti dodatečně upravovat údaje uvedené v nabídce na základě žádosti o písemné vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 zákona by podle zadavatele bylo porušením zásady rovného přístupu k uchazečům a porušením zásady zákazu diskriminace. Zadavatel dodal, že účelem písemného vysvětlení nabídky je vyjasnění údajů v nabídce, nikoliv „výběr mezi nimi“, jejich změna či doplnění. Je třeba vyžadovat vázanost uchazeče nabídkou a akceptovat vysvětlení zjevných omylů v nabídkách, která jsou evidentní, lehce identifikovatelná, vysvětlitelná, nabídku fakticky nemění a nemají vliv na hodnocení nabídek.

46.Zadavatel také uvedl, že nesouhlasí s názorem navrhovatele, že podle čl. 15.7. smlouvy je nedílnou součástí smlouvy příloha 2, kterou je nabídka, ve které je kapitola 5.7. a kapitola „Příručka pracovních postupů“, v nichž jsou uvedeny správné hodnoty parametru, že tedy čl. 5.7. nabídky a kapitola „Příručka pracovních postupů“ jsou nedílnou součástí smlouvy a že z uvedeného důvodu došlo k rozporu mezi jednotlivými ustanoveními smlouvy.

47.K tomu zadavatel uvedl, že jestliže nedílnou součástí smlouvy jako příloha je nabídka navrhovatele, pak i v této příloze je rozpor, protože nabídka obsahuje i smlouvu. I pokud by zadavatel popsaný výklad přijal, nic by to nezměnilo na skutečnosti, že hodnoty jednotlivých dílčích číselně vyjádřitelných kritérií měly být primárně uvedeny ve smlouvě, konkrétně v čl. 6.9 a 6.10 smlouvy, neboť na tyto články se váže smluvní pokuta zadavatele (viz čl. 12.5 smlouvy), nikoliv na Příručku pracovních postupů či jinou část smlouvy.

48.Zadavatel se domnívá, že v šetřeném případě není změna smlouvy přípustná a současně by nebyla možná změna smlouvy ani po podpisu smlouvy podle § 82 odst. 7 zákona, protože by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy, která by za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

49.K rozsudku Krajského soudu, citovaném navrhovatelem, zadavatel uvedl, že popisuje odlišnou situaci, kdy zadavatel stanovil minimální podmínku, kterou uchazeč na jednom místě nabídky splňoval a na druhém nikoliv, přičemž se jednalo o kritérium hodnocení. Uchazeč do návrhu smlouvy uvedl číslovku „5“, do ostatních částí nabídky číslovku „7“, přičemž zadávací podmínky připouštěly nejméně číslovku 6. Nejednalo se tedy o situaci, kde by pro hodnocení mohly být přípustné obě varianty (5 a 7), ale pouze jedna (7). V šetřeném případě se jedná o dvě různé hodnoty, kdy obě hodnoty splňují minimální podmínky zadavatele a mohly být obě přípustné v rámci dílčího kritéria hodnocení.

50.Zadavatel tedy zastává názor, že „odstranění“ nejasností v nabídce neplatí obecně. Musí být vždy provedeno v souladu se základními zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem.

51.Zadavatel v závěru vyjádření k návrhu ze dne 11. 4. 2013 navrhl, aby Úřad návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona Zároveň navrhl, aby Úřad zamítl i návrh na vydání předběžného opatření.

II.Průběh správního řízení

52.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

·zadavatel,

·navrhovatel.

·vybraný uchazeč.

53.Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č. j. ÚOHS-S185/2013/VZ-6757/2013/513/KSt ze dne 25. 4. 2013. Usnesením č. j. ÚOHS-S185/2013/VZ-6765/2013/513/KSt z téhož dne Úřad účastníkům řízení stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.

54.Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S185/2013/VZ-7711/2013/513/KSt ze dne 26. 4. 2013 nařídil Úřad předběžné opatření, kterým zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

55.Vyjádřením ze dne 3. 5. 2013 zadavatel Úřadu sdělil, že setrvává na svém stanovisku uvedeném ve vyjádření k návrhu. Zároveň uvedl, že nenavrhuje žádné další důkazy. Nakonec zadavatel dodal, že je přesvědčen, že při zadávání šetřené veřejné zakázky i při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem.

56.Další účastníci správního řízení se k podkladům pro rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřili.

III.Závěry Úřadu

57.Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele a jeho následném vyloučení ze zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

58.Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

59.Otevírání obálek se podle § 71 odst. 8 zákona mají právo účastnit uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek, a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel. Zadavatel může po přítomných uchazečích požadovat, aby svou účast při otevírání obálek stvrdili podpisem v listině přítomných uchazečů. Pokud však zadavatel uveřejnil v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení záměr použít jako prostředek hodnocení nabídek elektronickou aukci, koná se otevírání obálek bez přítomnosti uchazečů.

60.Podle § 71 odst. 10 zákona po provedení kontroly každé nabídky podle odstavce 9 sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle odstavce 9; komise přítomným uchazečům sdělí rovněž informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím.

61.Hodnotící komise podle § 76 odst. 1 zákona posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

62.Hodnotící komise může podle § 76 odst. 3 zákona v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3 zákona. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

63.Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 79 odst. 5 zákona. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele; v takovém případě se rozhodnutí o vyloučení uchazeče považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

64.Podle § 82 odst. 2 zákona pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4 zákona, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32 zákona.

65.Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že dne 5. 2. 2013 proběhlo otevírání obálek, o němž byl sepsán téhož dne protokol. Přílohou uvedeného protokolu je „Příloha protokolu z otevírání obálek s nabídkami – ostatní číselné údaje z nabídek“, ve které jsou uvedeny mimo jiné i uchazeči nabídnuté „maximální lhůty pro Žádost o podstatnou změnu“. U navrhovatele je uvedena lhůta 3 pracovních dnů. Z protokolu o otevírání obálek vyplývá, že se otevírání obálek zúčastnili zástupci všech tří uchazečů, kteří podali nabídky.

66.Z protokolu o posouzení nabídek ze dne 5. 2. 2013 vyplývá, že hodnotící komise shledala v nabídce navrhovatele rozpor, a to v nabídnuté délce pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k žádosti příjemce o změnu projektu. Ve smlouvě na straně 11 nabídky navrhovatel uvedl délku 3 pracovní dny a na straně 28 nabídky v bodě 5.7 „Lhůty pro plnění jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky“ uvedl jak v textu, tak v tabulce, délku 2 dnů. Z uvedeného důvodu hodnotící komise požádá navrhovatele o písemné vysvětlení nabídky.

67.Žádostí o písemné vysvětlení nabídky požádal zadavatel dne 8. 2. 2013 navrhovatele, aby mu vysvětlil rozpor, který shledal v jeho nabídce a to v nabídnuté délce pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k Žádosti příjemce o změnu projektu, když ve smlouvě na straně 11 nabídky uvedl navrhovatel délku 3 pracovní dny a na straně 28 nabídky v bodě 5.7. „Lhůty pro plnění jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky“ uvedl jak v textu, tak v tabulce, délku 2 dnů.

68.Navrhovatel podal písemné vysvětlení nabídky dne 12. 2. 2013, ve kterém uvedl, že uvedený rozpor nastal z důvodu překlepu a uvedení neaktuálního údaje na straně 11 smlouvy, když byla nabídka finálně kompletována. Vzhledem k tomu, že se lhůtou pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu v délce 2 dny (mimo kapitolu 5.7 „Lhůty pro plnění jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky“) také počítá a uvádí ji v návrhu „Příručky pracovních postupu“ v procesu „Zpracování podstatných změn“ na straně 71 nabídky, je pro něho v rámci podané nabídky tato lhůta zavazující. Doplnil také, že lhůty pro plnění jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky v jeho nabídce jsou uvedeny v pracovních dnech.

69.Rozhodnutím ze dne 22. 2. 2013 zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, protože v jeho nabídce byl při posouzení nabídek shledán rozpor v nabídnuté délce pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k Žádosti příjemce o změnu projektu.

70.Z nabídky navrhovatele Úřad zjistil, že v čl. 6.10. smlouvy, která je součástí nabídky, uvedl, že se vyjádří k Žádosti příjemce o změnu projektu do 3 pracovních dnů. V bodě 5.7 „Lhůty pro plnění jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky“, který je na straně 28 nabídky, navrhovatel v textu tohoto článku uvedl, že zpracuje a zašle vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu do 2 dnů. Součástí tohoto článku je dále tabulka rozsahu nabídnutých lhůt plnění, ve které k vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu uvedl navrhovatel maximální rozsah nabídnuté lhůty v délce maximálně 2 dny. Nakonec na straně 71 nabídky je tabulka „Proces: Zpracování podstatných změn“, kde je pod č. 15.1.2 popsán procesní krok „EA PM zašle emailem stanovisko/vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu na MPSV“, u kterého byla uvedena lhůta do 2 dnů.

71.Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že nabídka navrhovatele obsahuje na třech místech nabídky lhůtu 2 pracovních dnů (dvakrát na straně 28 nabídky – a to v textu a v tabulce a jednou na straně 71 nabídky) a na jednom místě nabídky lhůtu 3 pracovních dnů (strana 11 návrhu smlouvy, která je součástí nabídky).

72.Z popsaných skutečností vyplývá, že nabídka navrhovatele obsahovala nejasnost, přičemž tuto nejasnost vyvolala číslovka určující délku lhůty pro podání vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu. Je tedy třeba zvážit, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem či nikoliv, když vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

73.Jak uvedl navrhovatel v návrhu, otázku vyjasnění nejasností v nabídce řešil Krajský soud ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011. Navrhovatelův závěr, že jeho vyloučení bylo v rozporu se zákonem, vychází z právního závěru Krajského soudu vysloveného v citovaném rozsudku. Podle navrhovatele je rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ve všech relevantních skutečnostech shodné s případem uvedeným v citovaném rozsudku.

74.K uvedenému Úřad uvádí, že šetřená veřejná zakázka a veřejná zakázka šetřená v rozsudku Krajského soudu se v některých aspektech shodují, zatímco v některých aspektech nikoliv.

75.V obou šetřených veřejných zakázkách obsahovaly nabídky nejasnost, která byla vyvolána „chybou“ v číslovce, kdy jednou byly v nabídkách uvedeny „chybné“ číslovky a několikrát byly na jiných místech nabídek uvedeny „správné“ číslovky. V obou šetřených veřejných zakázkách byly „nejasné“ číslovky předmětem hodnocení.

76.Zásadní rozdíl mezi oběma veřejnými zakázkami je v tom, že zadávací řízení veřejné zakázky šetřené v rozsudku Krajského soudu bylo zahájeno již dne 10. 7. 2009. V době zahájení tohoto zadávacího řízení nebylo v zákoně stanoveno, že je zadavatel povinen při otevírání obálek sdělit informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. Tato povinnost byla zadavatelům stanovena novelizací zákona, která nabyla účinnosti dne 1. 4. 2012.

77.Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), proběhlo dne 5. 2. 2013 otevírání obálek s nabídkami, o jehož průběhu byl sepsán protokol. Z přílohy sepsaného protokolu o otevírání obálek „Příloha protokolu z otevírání obálek s nabídkami – ostatní číselné údaje z nabídek“, je zřejmé, že byli přítomní zástupci všech tří uchazečů, kteří podali nabídky, seznámeni mimo jiné i s jednotlivými „maximálními lhůtami pro Žádost o podstatnou změnu“. U navrhovatele je v uvedené příloze uvedena lhůta 3 pracovních dnů.

78.K otevírání obálek Úřad konstatuje, že za účelem zajištění větší transparentnosti zadávacího řízení mají uchazeči, kteří podali nabídku, podle § 71 odst. 8 zákona právo účastnit se otevírání obálek s nabídkami. Ze zákona nevyplývá, že by přítomní uchazeči měli povinnost se k oznamovaným skutečnostem jakýmkoliv způsobem vyjádřit. K tomu Úřad dodává, že je v zájmu uchazečů, aby vyjádřili jakékoliv pochybnosti týkající se jak postupu zadavatele při otevírání obálek s nabídkami, tak i případných rozporů v podaných nabídkách, příp. v nabídce jiného uchazeče, a to ihned po otevření jednotlivých obálek, tedy do okamžiku, ve kterém je proces otevírání obálek ukončen sepsáním protokolu.

79.V šetřené veřejné zakázce navrhovatel využil svého práva vyplývajícího z § 71 odst. 8 zákona a zúčastnil se otevírání obálek. Z protokolu o otevírání obálek vyplývá, že zadavatel u navrhovatelem stanovené lhůty pro Žádost o podstatnou změnu přečetl údaj „3“ pracovní dny. Zástupce navrhovatele, který se otevírání obálek zúčastnil, přečtenou délku lhůty žádným způsobem nerozporoval. Zástupci všech uchazečů tak byli seznámeni se skutečností, že předmětem hodnotícího kritéria „Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu“ bude u navrhovatele číslovka „3“.

80.Skutečnost, že v nabídce navrhovatele je rozpor v číslovce týkající se lhůty pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu, zjistila až následně hodnotící komise, když posuzovala nabídky. Proto zadavatel požádal navrhovatele žádostí ze dne 8. 2. 2013 o písemné vysvětlení nabídky, tj. aby mu vysvětlil rozpor, který shledal v jeho nabídce a to v nabídnuté délce pracovních dnů pro vyjádření uchazeče k Žádosti příjemce o změnu projektu (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

81.Navrhovatel podal zadavateli písemné vysvětlení nabídky dne 12. 2. 2013, ve kterém uvedl, že uvedený rozpor nastal z důvodu překlepu a uvedení neaktuálního údaje na straně 11 smlouvy, když byla nabídka finálně kompletována. Především však uvedl, že je pro něho zavazující lhůta v délce 2 pracovních dnů (více k textu vysvětlení nabídky viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

82.Ke zjištěným skutečnostem Úřad uvádí, že jestliže by zadavatel v šetřené veřejné zakázce přijal vysvětlení navrhovatele ohledně nejasnosti v jeho nabídce a hodnotil by v rámci hodnotícího kritéria „Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu“ číslovku „2“, vznikl by tak rozpor mezi údajem, o kterém zadavatel v souladu s § 71 odst. 10 zákona informoval uchazeče při otevírání obálek (číslovka „3“) a mezi údajem, který by hodnotil v rámci hodnotícího kritéria „Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu“ (číslovka „2“).

83.Jestliže by následně některý z uchazečů zjistil, že v rámci hodnotícího kritéria „Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu“ byla u navrhovatele hodnocena číslovka „2“, místo zveřejněné číslovky „3“, mohly by vzniknout pochybnosti o transparentním průběhu zadávacího řízení. Tuto pochybnost by posílila skutečnost, že by došlo k hodnocení číslovky, která by byla pro navrhovatele „výhodnější“ z hlediska získání vyššího počtu bodů, a to bez ohledu na skutečnost, že v šetřené veřejné zakázce by vyšší počet získaných bodů byl skutečně minimální, neboť by se jednalo cca o 1 bod.

84.K uvedenému Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek, stanovená v § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se zabýval např. Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, ve kterém je uvedeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

85.Transparentností zadávacího řízení se zabýval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 Afs 31/2012 - 155 ze dne 20. 6. 2012. Ačkoliv se tento rozsudek primárně zabývá zodpovězením otázky transparentnosti při omezení počtu zájemců o veřejnou zakázku losováním, považuje Úřad závěry v něm vyslovené za obecně platné a použitelné i na šetřenou veřejnou zakázku. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku uvedl, že zajištění povinnosti, aby veškeré kroky prováděné v zadávacím řízení nepůsobily netransparentně, náleží vždy zadavateli. Jinými slovy řečeno, odpovědnost za transparentní průběh zadávacího řízení nese za všech okolností zadavatel. Úřad k tomu dodává, že je to právě zadavatel, kdo je povinen nést negativní následky jednání zájemců či uchazečů o veřejnou zakázku za situace, kdy takováto jednání neobstojí v testu transparentnosti zadávacího řízení.

86.V šetřené veřejné zakázce, jak již bylo uvedeno výše, mohlo dojít k situaci, kdy by v rámci hodnotícího kritéria „Nabídnutá maximální lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu“ byla u navrhovatele hodnocena číslovka „2“, tedy by byla předmětem hodnocení jiná číslovka, než která byla přečtena před zástupci všech uchazečů, kteří podali nabídky, při otevírání obálek dne 5. 2. 2013 (číslovka „3“). Tato situace by mohla vést k domněnce, že po otevření nabídky navrhovatele mohlo dojít k manipulaci s jeho nabídkou u jím nabídnuté lhůty pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu.

87.K uvedenému Úřad uvádí, že by nešlo nikdy s určitostí vyloučit možnost, že po otevření nabídky navrhovatele nedošlo k manipulaci s jeho nabídkou. Úřad by nemohl nijak zpětně potvrdit či vyvrátit, zda k manipulaci došlo či nikoliv. V důsledku toho mohla nastat pochybnost, která by byla důvodem pro vyslovení závěru, že v šetřené veřejné zakázce neproběhlo zadávací řízení v souladu se zásadou transparentnosti. Tato pochybnost by byla posílena skutečností, že zástupce navrhovatele během procesu otevírání nabídek nevznesl žádnou námitku vůči zadavatelem přečtené lhůtě pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu, tedy vůči tomu, že přečtená lhůta je chybná a má být zveřejněna číslovka „2“. Úřad připouští, že zástupce navrhovatele o skutečné lhůtě nemusel vědět. Zároveň Úřad konstatuje, že při otevírání obálek s nabídkami jsou podle § 71 odst. 10 zákona zadavatelem přítomným uchazečům sdělovány mimo jiné i kvantifikovatelné údaje obsažené v nabídkách. Úřad proto uvádí, že tím, že navrhovatel zmocnil svého zástupce k účasti při otevírání obálek s nabídkami, de facto uznal, že o jeho lhůtě pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu žádosti, např. z důvodu možné kontroly, přítomný zástupce navrhovatele věděl.

88.Na podporu výše uvedených závěrů odkazuje Úřad na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 - 159 ze dne 15. 9. 2010. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud, mimo jiného, vyslovil názor, že „porušení zásady transparentnosti nastává nezávisle na tom, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti.“ Podle názoru Nejvyššího správního soudu tak ke konstatování netransparentnosti plně postačuje, že v průběhu zadávacího řízení prokazatelně vyvstanou pochybnosti odporující požadavkům zákona na průhlednost a transparentnost zadávacího řízení. S tímto závěrem Nejvyššího správního soudu se Úřad plně ztotožňuje.

89.Jak bylo řečeno již výše (viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí), výlučnou odpovědnost za transparentní průběh zadávacího řízení nese zadavatel.

90.V šetřeném případě zadavatel při otevření obálek s nabídkami sdělil přítomným zástupcům uchazečů, že navrhovatel v nabídce uvedl lhůtu pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu v délce 3 dnů.

91.K procesu otevírání obálek s nabídkami Úřad uvádí, že je ze zákona nevratným a neopakovatelným úkonem. V důsledku toho, že v šetřeném případě již došlo k otevření obálek s nabídkami dne 5. 2. 2013, je vyloučena možnost, aby se ostatní zástupci uchazečů přítomných procesu otevírání obálek zpětně dozvěděli, že navrhovatel udělal v nabídce „chybu“ a že při otevírání obálek měla být u lhůty navrhovatele pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu správně přečtena číslovka „2“. Také je vyloučena možnost zpětného ověření nabídky navrhovatele podané v zadavatelem stanovené lhůtě pro podání nabídek. Nelze již vyvrátit či potvrdit, že lhůta pro vyjádření k Žádosti příjemce o změnu projektu určená číslovkou „2“, kterou navrhovatel pokládá za správnou délku této lhůty, byla obsažena v dalších částech nabídky, tedy dvakrát na straně 28 nabídky a dále na straně 71 jeho nabídky, již v době stanovené zadavatelem pro podání nabídek.

92.Na základě výše uvedených skutečností Úřad má za to, že šetřená veřejná zakázka se skutkově liší od veřejné zakázky šetřené Krajským soudem v rozsudku. Ve veřejné zakázce šetřené Krajským soudem se Krajský soud nezabýval otázkou zveřejňování údajů uchazečům při otevírání obálek týkajících se informací o nabídkové ceně a informací o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím, neboť v době zahájení zadávacího řízení, nebyla povinnost uveřejňování těchto informací při otevírání obálek zadavateli zákonem stanovena.

93.Úřad považuje povinnost stanovenou zadavateli v § 71 odst. 10 zákona ohledně povinnosti uveřejňování při otevírání obálek s nabídkami informací týkajících se nabídkové ceny a údajů z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím, za povinnost, která posiluje transparentní průběh celého zadávacího řízení. Jestliže jsou uchazeči při otevírání obálek seznámeni s údaji ohledně nabídkových cen a údaji z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím, nelze tyto údaje dodatečně měnit, především pak v případech, kdy by měla být předmětem hodnotícího kritéria hodnota číselně vyjádřitelného dílčího hodnotícího kritéria „výhodnější“, tedy taková, za kterou by bylo možné získat vyšší počet bodů. Případná změna údajů z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím zveřejněných při otevírání obálek s nabídkami a následně hodnocenými by mohla za určitých okolností nastat, pokud by předmětem hodnocení byl údaj „méně výhodný“, tedy takový, za který by uchazeč obdržel nižší počet bodů.

94.Vzhledem ke skutečnosti, že je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, je zároveň povinen vyhýbat se provádění úkonů, o nichž by Úřad mohl následně rozhodnout, že byly v rozporu se zásadou transparentnosti, tedy v rozporu se zákonem. Úřad dospěl k závěru, že v šetřené veřejné zakázce by nebyla ze strany zadavatele dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení stanovená v § 6 odst. 1 zákona, kdyby zadavatel přijal vysvětlení rozporu v nabídce navrhovatele a jeho nabídku by následně hodnotil. Zadavatel proto postupoval v souladu se zákonem, jestliže rozhodnutím ze dne 22. 2. 2013 vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

95.Úřad dále uvádí, že navrhovatel v návrhu uvedl i další argumenty, pro které považuje rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení za učiněné v rozporu se zákonem (např. důvody jeho vyloučení uvedené v rozhodnutí o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 2. 2013 a v rozhodnutí o námitkách proti tomuto rozhodnutí ze dne 22. 3. 2013 se liší).

96.K uvedenému Úřad uvádí, že jestliže existuje alespoň jeden zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele, je zadavatel povinen navrhovatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Stejně tak, jestliže Úřad shledá, že existuje jeden zákonem stanovený důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, je zkoumání dalších argumentů navrhovatele uvedených v návrhu (které jsou podle jeho názoru důvodem pro zrušení rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze dne 22. 2. 2013), nadbytečné.

97.Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v šetřené veřejné zakázce v souladu se zákonem při posouzení vzniklé nejasnosti v nabídce navrhovatele týkající se stanovení délky lhůty pro vyjádření uchazeče k Žádosti příjemce o změnu projektu, a při jeho následném vyloučení z další účasti v zadávacím řízení rozhodnutím ze dne 22. 2. 2013.

1.Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2 tohoto ustanovení zákona.

2.Na základě výše uvedených skutečností Úřad nezjistil v postupu zadavatele při posouzení nabídky navrhovatele v šetřené veřejné zakázce a při jeho následném vyloučení z další účasti v zadávacím řízení skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona. Z uvedeného důvodu Úřad návrh navrhovatele ze dne 4. 4. 2013podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1.Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

2.Mgr. Ing. Jiří Šimeček, LL.M., advokát, Schoultz & Partners, advokátní kancelář s. r. o., Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1 – Nové město

3.EuroProfis, s. r. o., Vinohradská 29/93, 120 00 Praha 2 - Vinohrady

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz