číslo jednací: S69/2014/VZ-10068/2014/513/RNi

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 1. 2014 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11,
• navrhovatel – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 1. 2014 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3,
• vybraný uchazeč – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Moravská Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Tvorba informačního systému pro podporu agendy přidělování dotací programu „Nová zelená úsporám“ a jeho následná podpora“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 5. 2. 2013 a uveřejněno dne 6. 2. 2013 pod ev. č. 241790 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 6. 2. 2013 a zveřejněno dne 7. 2. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 027-042165,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Tvorba informačního systému pro podporu agendy přidělování dotací programu „Nová zelená úsporám“ a jeho následná podpora“, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 5. 2. 2013 a uveřejněno dne 6. 2. 2013 pod ev. č. 241790 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 6. 2. 2013 a zveřejněno dne 7. 2. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 027-042165 postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 neobsahuje popis hodnocení jednotlivých nabídek u druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ a jeho dílčích subkritérií „Návrh architektury Informačního systému“, „Bezpečnost Informačního systému“ a „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, z kterého by vyplývalo, jakým způsobem dospěl zadavatel k výsledkům hodnocení nabídek všech uchazečů v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelným a netransparentním, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 a všechny následné úkony zadavatele – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11, a to včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 (dále jen „zadavatel“), odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), do Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2013 a uveřejnil dne 6. 2. 2013 pod ev. č. 241790 a do Úředního věstníku Evropské unie dne 6. 2. 2013 a uveřejnil dne 7. 2. 2013 pod ev. č.  2013/S 027-042165 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Tvorba informačního systému pro podporu agendy přidělování dotací programu „Nová zelená úsporám“ a jeho následná podpora“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v oznámení o zakázce v bodu IV.2.1) uvedl ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:

• Cena s váhou 70 %,
• Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení s váhou 30 %.

3. V bodě 5.1.1. „Cena“ zadávací dokumentace zadavatel rozdělil dílčí hodnotící kritérium „Cena“ na následující subkritéria:

• celková cena tvorby informačního systému s technickou podporou v režimu 5x8 a s reakcí dle bodu 11.1.4 přílohy č. 5 na dobu do 31. 12. 2016 – s váhou 60 %,
• cena za týden technické podpory v režimu 24x7 a s reakcí dle bodu 11.1.4 přílohy č. 5 (zadavatel bude tento režim technické podpory využívat v průběhu životnosti NZÚ nepravidelně, přičemž uchazeče vždy vyzve minimálně jeden kalendářní měsíc předem) – s váhou 10 %,
• cena za člověkohodinu v roli analytik – s váhou 15 %,
• cena za člověkohodinu v roli programátor – s váhou 15 %.

4. V bodě 5.1.2. „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že druhé dílčí hodnotící kritérium bude hodnoceno podle následujících hlavních subkritérií:

A. Návrh architektury Informačního systému s váhou 60 %, které bylo zadavatelem dále rozděleno na podsubkritéria:

A.I  Úroveň konceptu řešení s váhou 60 %,

A.II Úroveň celkové robustnosti řešení s váhou 40%,

B. Bezpečnost Informačního systému s váhou 20 %,

C. Způsob zajištění plnění veřejné zakázky s váhou 20 %.

Tamtéž zadavatel uvedl rozpis hodnotících podsubkritérií subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ (viz níže uvedená tabulka).

A. Návrh architektury Informačního systému - váha 60 %

A.I Úroveň konceptu řešení - váha 60 %

A.I.1 Koncept celkového řešení aplikace "Nová zelená úsporám" - váha 40%

• zahrnující návrh architektury aplikace Nová zelená úsporám, popis standardů navrženého řešení, popis principů uživatelského přístupu, popis způsobu lokalizace, popis principu grafického vzhledu, popis zajištění dokumentace.

A.I.2 Koncept centrálního datového úložiště aplikace Nová zelená úsporám - váha 20 %

• zahrnující technicko-technologickou specifikaci řešení centrálního datového úložiště z hlediska jeho vybudování i provozování, způsob zajištění zpracování velkého objemu dat, způsob zajištění přehledného a strukturovaného monitoringu uložených dat, způsob zabezpečení dat proti zneužití a poškození.

A.I.3 Koncept a popis principů jednotného aplikačního a datového prostředí - váha 15 %

• zahrnující popis způsobu zajištění požadované dostupnosti, popis pravidel pro zajištění požadované bezpečnosti řešení a důvěrnosti informací.

A.I.4 Koncept administrační aplikace - váha 15 %

• zahrnující popis standardů a parametrů grafického uživatelského rozhraní, popis zajištění požadovaných parametrů robustnosti, odolnost vůči chybám uživatelů, ergonomie práce uživatelů, popis řešení nápovědy v rámci portálu.

A.I.5 Koncept aplikace pro administraci uživatelských účtů - váha 10 %

• obsahující ve své specifikaci konceptuální model, procesní model, datový model, funkční model, vše v kontextu požadavků zadavatele.

A.II Úroveň celkové robustnosti - váha 40 %

A.II.1 Popis všech SW technologií (SW, OS, DB, atd.) navržených uchazečem ve všech fázích implementace aplikace Nová zelená úsporám. Uchazeč jednoznačně vymezí, jaké části řešení budou realizovány za použití standartních SW produktů a jaké části budou řešeny vývojem. U standartních SW produktů uvede obchodní označení a verze jednotlivých SW produktů a zdůvodnění volby těchto technologií - váha 50 %

A.II.2 Podrobný popis robustnosti, vyspělosti a flexibility řešení s ohledem na možné budoucí změnové požadavky. Uchazeč jako součást prokázání robustnosti, vyspělosti a flexibility řešení, popíše přístup k řešení změnových požadavků, zejména změn struktury formulářů a uchovávaných dat, rozsahu přenášených dat do jiných informačních systémů, modifikaci workflow. Včetně způsobu, jakým bude řešen souběh platnosti původních podmínek, které budou vztaženy na procesy administrace zahájené před nasazením změn a nových podmínek platných pro nově zahájené procesy administrace - váha 50 %

B. Bezpečnost Informačního systému - váha 20 %

B.1 Bezpečnostní standardy nabízeného řešení, kde bude jednoznačně odlišeno, které bezpečnostní prvky jsou nativní součástí použitých technologií - váha 25 %

B.2 Popis zajištění bezpečnosti dat a procesů a bezpečnostních aspektů nabízeného informačního systému ve vazbě na potřeby konkrétních monitorovacích procesů - váha 25 %

B.3 Popis zajištění ochrany osobních údajů a naplnění pravidel pro nakládání s osobními údaji v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů - váha 25 %

B.4 Popis řešení auditovatelnosti systému, a to jak celkové, tak ve vazbě na potřeby konkrétních monitorovacích procesů - váha 25 %

C. Způsob zajištění plnění veřejné zakázky - váha 20 % - přístup k zajištění provozu a servisní podpory aplikace Nová zelená úsporám a organizačního zajištění provozních služeb podle požadavků zadavatele vč. popisu implementace mezinárodně uznávané metodiky řízení IT služeb se zaměřením zejména na následující:

• způsob a úplnost zajištění požadavků zadavatele na způsob a úroveň zajištění provozních služeb specifikovaných v přílohách č. 4 a č. 5 - váha 30 %

• organizační a procesní pravidla - váha 10 %

• mechanismy pro zajištění minimalizace chyb způsobených lidským faktorem - váha 10 %

• možnost dohledu zadavatele na kvalitu a kvantitu prováděných aktivit v rámci zajištění jednotlivých fází a provozních služeb - váha 20 %

• požadavky na součinnost pracovníků zadavatele - váha 30 %

5. Ke způsobu hodnocení nabídek podle druhého dílčího hodnotícího kritéria zadavatel v bodě 5.2.2. zadávací dokumentace uvedl, že v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude hodnocena kvalita způsobu technického řešení podle požadavků v Příloze č. 5 zadávací dokumentace. Maximální počet bodů činí 100, přičemž tímto počtem bodů bude hodnocena nejvýhodnější nabídka. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. Maximální počet bodů v rámci každého subkritéria činí rovněž 100 bodů, přičemž tímto počtem bodů bude hodnocena nejvýhodnější nabídka (nejvyšší úroveň kvality technického řešení). Ostatní hodnocené nabídky získají pro dané subkritérium bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. Hodnoty pro jednotlivá subkritéria budou vynásobeny jejich váhou, nejvýhodnější nabídkou bude ta, která dosáhne po sečtení hodnot pro jednotlivá subkritéria nejvyšší hodnoty. Dílčí hodnotící kritérium „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ bude podle zadavatele hodnoceno podle jednotlivých subkritérií popsaných v bodě 5.1.2. zadávací dokumentace.

6. Zadavatel tamtéž k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria uvedl, že u subkritéria „A. Návrh architektury Informačního systému“ bude konkrétně hodnotit:

a) vhodnost použitých technologií z pohledu zajištění jejich dostatečné podpory partnerů, možností budoucího rozvoje vč. skutečnosti, zda použité technologie představují perspektivní směr v dané oblasti. Jako nejvýhodnější bude hodnocena nabídka uchazeče, která bude postavena na SW technologiích s dostatečnou podporou na trhu a nejvíce v souladu se strategií eGovernmentu v České republice (viz http://mzcr.cz).

b) vhodnost rozpracování rámcové SW architektury uvedené v zadávacích podmínkách z pohledu optimálního naplnění požadavků stanovených v příloze č. 5 a č. 6 zadávací dokumentace. Jako nejvýhodnější bude hodnocena nabídka, v níž dodavatel na nejvyšší úrovni při respektování požadavků zadávací dokumentace zajistí robustní SW architekturu aplikace vzhledem k požadavkům uvedeným v zadávacích podmínkách a otevřenost a zajištění flexibilního řešení změn systému ve vazbě na změny okolního prostředí (např. ve vazbě na změnu metodiky, změny v přístupu k míře elektronizace procesu, apod.), a to s co nejmenší spotřebou času na realizaci změny. Lépe budou podle zadavatele hodnocena řešení umožňující provádění změn s co nejmenšími kapacitními nároky na provádění těchto změn.

c) modulárnost a škálovatelnost navržené SW architektury. Podle zadavatele bude lépe hodnocena taková nabídka, která nabídne řešení, které po celou dobu realizace předmětu veřejné zakázky umožní úpravy a rozvoj funkcionalit při co nejnižší míře nárůstu vnitřní složitosti (komplexity). Zadavatel bude nejlépe hodnotit takové řešení, které bude možné modifikovat, a to nejen jako celek, ale i dílčím způsobem po jednotlivých komponentech a které bude ve vyšší míře založeno na zásadách objektového přístupu.

d) vhodnost navržené architektury z pohledu provázání aplikace na externí IS, a to jak při vytvoření rozhraní požadovaných v zadávacích podmínkách, tak i při vzniku potřeby rozšířit množinu rozhraní v budoucnu. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, u níž dodavatel na nejvyšší úrovni při respektování požadavků zadávací dokumentace zajistí vyšší schopnost navrženého řešení provádět flexibilní změny počtu a rozsahu rozhraní, přičemž lépe budou hodnocena řešení, která umožní provádění změn s co nejmenšími kapacitními nároky na provádění těchto změn, a zajistí takový modul univerzálního komunikačního rozhraní, který při změně rozhraní minimalizuje dopad na ostatní části SW řešení aplikace. 

7. K postupu při hodnocení subkritéria „B. Bezpečnost Informačního systému“ zadavatel uvedl, že lépe bude hodnotit takovou nabídku, jejíž

a) řešení zajistí vyšší míru bezpečnosti. Zadavatelem bude preferováno řešení, které nabídne nejvhodnější řešení ve všech rizikových případech (krádež dat, ztráta dat, podvržení dat, atd.). Zadavatel bude lépe hodnotit takovou nabídku, jejíž řešení umožní nejvyšší rozsah nastavení práv k procesům. Preferována bude taková funkcionalita, která umožní řídit práva k jednotlivým aktivitám daného procesu vzhledem ke stavu, ve kterém se daný proces v dané chvíli nachází a dále umožní pro daný stav procesu a přihlášeného uživatele omezení nabídky povolených aktivit. Lépe bude hodnocena nabídka uchazeče, u které realizace změn nebo rozvoje aplikace bude mít nejmenší vliv na celkovou bezpečnost aplikace.

b) řešení nabídne nejvhodnější způsob zajištění ochrany osobních údajů. Lépe bude zadavatelem hodnocena nabídka uchazeče, která bude obsahovat nejvíce propracované mechanismy zabraňující zneužití osobních údajů a nejvhodnější způsob dlouhodobé archivace osobních údajů v souladu s jejich ochranou.

c) řešení zajistí co nejrozsáhlejší možnosti auditovatelnosti dat a důvěryhodnosti archivace digitálních dokumentů. Preferována bude zadavatelem taková funkcionalita, která umožní sledovat a logovat celý životní cyklus předem definovaných informací. Životním cyklem se rozumí pořízení, modifikace, čtení a mazání dat.

K hodnocení tohoto subkritéria je rovněž uvedeno, že zadavatel bude lépe hodnotit takové řešení, které zajistí co nejrozsáhlejší možnosti auditovatelnosti procesů. Zadavatelem je preferována taková funkcionalita, která umožní sledovat a logovat celý životní cyklus daného objektu v daném procesu. Životním cyklem se rozumí sledování objektu přes jeho všechny stavy.

8. Ke způsobu hodnocení subkritéria „C. Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ je v bodě 5.2 zadávací dokumentace uvedeno, že uchazeč popíše přístup k řízení projektu a zajištění následné podpory aplikace, přičemž hodnocena bude kvalita navrženého přístupu způsobu plnění předmětu veřejné zakázky, a to jak ve fázích realizace aplikace, tak během zajištění jejího provozu a servisní podpory a to se zřetelem

a) zda jsou konkrétní metodika a nástroje z nabídky uchazeče vhodné pro řízení postupu plnění předmětu veřejné zakázky,

b) zvolenému přístupu k realizaci aplikace pro jednotlivé fáze v rámci předmětu veřejné zakázky, vhodného stanovení priorit a logické provázanosti jednotlivých realizačních kroků, plnění předmětu veřejné zakázky a vhodné dekompozice řešení do průběžně předávaných prototypů,

c) přístup k zajištění provozu a servisní podpory aplikace včetně způsobu implementace mezinárodně uznávané metodiky řízení IT služeb podle požadavků zadavatele aplikované dodavatelem na zajištění provozu a servisní podpory.

Jako nejvýhodnější bude v tomto subkritériu podle zadavatele hodnocena nabídka, ve které budou navržené nástroje a postupy nejlépe směřovat k dodržení harmonogramu realizace předmětu plnění veřejné zakázky a vhodnějšího způsobu implementace metodiky řízení poskytovaných služeb provozu a servisní podpory s důrazem na minimalizaci časových nároků na pracovníky zadavatele.  

9. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 4. 2013 k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel sedm nabídek.

10. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 vyplývá, že zadavatel pro nesplnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci vyloučil 3 uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Slovní hodnocení nabídek zbylých uchazečů v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ je uvedeno v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“, který byl přílohou citované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a v němž zadavatel ke každému subkritériu uvedl slovní komentář. V dokumentu „Způsob hodnocení nabídek podle zadávací dokumentace, dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy vyjádřené v procentech“, který byl rovněž součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je uveden obecný popis způsobu hodnocení (viz bod 3. a 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byla rovněž tabulka obsahující bodové ohodnocení hodnotící komise.   

11. Rozhodnutím ze dne 17. 12. 2013 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Moravská Ostrava (dále jen „vybraný uchazeč“). Dne 18. 12. 2013 obdržel uchazeč KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 1. 2014 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“) oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013.

12. Dne 2. 1. 2014 podal navrhovatel proti rozhodnutí zadavatele ze dne 17. 12. 2013 o výběru nejvhodnější nabídky námitky. Rozhodnutím ze dne 13. 1. 2014, které bylo navrhovateli doručeno dne 14. 1. 2014, zadavatel podaným námitkám nevyhověl.

13. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 24. 1. 2014 návrh z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. OBSAH NÁVRHU  

14. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013. Navrhovatel je přesvědčen, že postup zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku je v rozporu se zákonem, především s jeho základními zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona a s § 79 zákona a následujícími ustanoveními zákona, které upravují hodnocení nabídek a povinnost vyhotovení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.

15. Navrhovatel se domnívá, že rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013 by mělo být zrušeno a zadavatelem by mělo být provedeno nové hodnocení nabídek, neboť hodnotící komise porušila zásadu transparentnosti a proces hodnocení nabídek učinila nepřezkoumatelným, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek vyhotovená hodnotící komisí neobsahuje jednotlivé body přiřazené hodnotící komisí v rámci podsubkritérií ani dostatečné odůvodnění přiřazení jednotlivých bodů v rámci subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“. Navrhovatel dále uvádí, že hodnotící komise při hodnocení subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria zohlednila aspekty, které neměly být předmětem hodnocení. Navrhovatel s ohledem na uvedené zastává názor, že hodnotící komise nebyla schopna v případě druhého dílčího hodnotícího kritéria přijmout usnesení ohledně hodnocení nabídek.

16. K nepřezkoumatelnosti hodnocení nabídek navrhovatel uvádí, že v souvislosti s hodnocením jednotlivých nabídek uchazečů v rámci podsubkritérií subkritéria „Úroveň konceptu řešení“, „Úroveň celkové robustnosti řešení“, „Bezpečnost informačního systému“ a „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ obsahuje zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pouze bodové hodnoty již přepočtené na váhu příslušného subkritéria v rámci jejich podsubkritérií. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek podle zadavatele zcela absentuje konkrétní počet bodů přidělený v rámci hodnocení příslušných podsubkritérií členy hodnotící komise, není tedy zřejmé, jakým způsobem hodnotící komise dospěla k jednotlivým bodovým hodnotám a nelze ani přezkoumat, zda byl postup vedoucí k přidělení hodnoty již přepočtené na váhu příslušného podsubkritéria matematicky správný. Slovní popis je u každé z hodnocených nabídek rozdělen na část vztahující se k základním subkritériím, slovní popis tak není rozdělen na jednotlivá podsubkritéria, přestože bodové hodnoty byly přidělovány v rámci každého podsubkritéria a hodnotící komise tak musela podle navrhovatele hodnotit každé z podsubkritérií samostatně. Neodůvodnění přidělení bodových hodnot jednotlivým podsubkritériím druhého dílčího hodnotícího kritéria podle navrhovatele nejen, že činí postup hodnotící komise nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, ale vzbuzuje i pochybnosti o pravých důvodech pro rozhodnutí hodnotící komise přidělit konkrétní bodové hodnoty. Navrhovatel poukazuje, že uvedené je přitom v souladu s ustálenou judikaturou považováno za znak porušení zásady transparentnosti a tento závěr je rovněž v plném souladu i s výkladem této zásady Soudním dvorem Evropské unie.

17. Navrhovatel se domnívá, že nedostatek odůvodnění hodnocení předmětných podsubkritérií je způsoben skutečností, že v samotné zadávací dokumentaci je předmět hodnocení v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria stanoven zjevně matoucím, ne zcela určitým a dostatečným způsobem. Předmět hodnocení je podle navrhovatele v zadávací dokumentaci stanoven pouze v detailu základních subkritérií, tedy bez určitého a jednoznačného stanovení, co bude u jednotlivých podsubkritérií předmětem hodnocení. Navrhovatel konstatuje, že hodnotící komise nesmí za žádných okolností rezignovat na svoji úlohu hodnotit nabídky transparentně a přezkoumatelně. V případě, že byla schopná i přes nedostatek určitosti předmětu hodnocení ohodnotit nabídky v detailu jednotlivých podsubkritérií a přidělit jim na základě tohoto hodnocení bodové hodnoty, musí být podle navrhovatele také schopna každé své rozhodnutí o přidělení bodové hodnoty náležitě odůvodnit a toto odůvodnění učinit součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.

18. Navrhovatel trvá na tom, že neuvedení konkrétních hodnot přidělených jednotlivým nabídkám v případě podsubkritérií druhého dílčího  hodnotícího kritéria je nutné posoudit jako nesplnění náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, neboť bez tohoto údaje nebyl splněn požadavek na popis hodnocení jednotlivých nabídek u všech hodnotících kritérií. V návaznosti na uvedené navrhovatel podotýká, že skutečnost, že zadavatel navrhovateli jako přílohu rozhodnutí o námitkách předal tabulku hodnocení včetně bodových hodnot odpovídající aritmetickému průměru bodů přidělených jednotlivými hodnotiteli, tento nedostatek zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nemůže zhojit. Body přidělené jednotlivými hodnotiteli jsou podle navrhovatele důležitou informací z hlediska transparentnosti hodnocení a právě těmto hodnotám by měl odpovídat slovní popis hodnocení, neboť následné hodnoty jsou jen průběžnými matematickými výsledky stanovenými za účelem finálního výpočtu hodnot pro hodnocení a nevypovídají o vhodnosti nabídky v takovém rozsahu jako jednotlivé body přidělené hodnotící komisí. Pro zajištění zásady transparentnosti by podle navrhovatele měl být součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nejen aritmetický průměr bodů přidělených jednotlivými hodnotiteli, ale i body přidělené jednotlivými hodnotiteli.

19. K hodnocení nabídek v rozporu se zadávacími podmínkami navrhovatel uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil aspekty, které budou předmětem hodnocení u druhého dílčího hodnotícího kritéria pouze pro jednotlivá subkritéria, avšak hodnotící komise provedla hodnocení nabídek a přidělila bodové ohodnocení v rámci jednotlivých podsubkritérií tohoto dílčího hodnotícího kritéria. Navrhovatel zastává názor, že hodnotící komise nedodržela ani předmět stanovený pro hodnocení subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria, neboť hodnotila jiné než zadavatelem stanovené aspekty. Jako příklad navrhovatel uvádí, že ze slovního hodnocení jeho nabídky, a to jak z popisu vztahujícího se k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria, tak ze zadavatelem tvrzených nedostatků oproti nejlepší nabídce, vyplývá, že hodnotící komise spatřovala největší nedostatek nabídky navrhovatele v obecnosti, nižším detailu a rámcovosti navrženého řešení. Navrhovatel k uvedenému uvádí, že v zadávací dokumentaci však nebylo stanoveno, že jako vhodnější bude hodnocena nabídka, která bude zpracována ve větším detailu. Navrhovatel poukazuje rovněž na skutečnost, že u nabídky vybraného uchazeče je v slovním odůvodnění přidělení bodů v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria zmiňována specifikace výše nákladů na provozní infrastrukturu a popis modulu nástěnka či detailnost návrhu, ačkoli tyto aspekty podle navrhovatele neměly být zadavatelem hodnoceny, neměly být tedy příčinou hodnocení některé z nabídek jako vhodnější.

20. Navrhovatel upozorňuje, že způsob hodnocení nabídek musí být popsán v zadávací dokumentaci přesně a srozumitelně z toho důvodu, aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v daném zadávacím řízení a stanovit jednotlivé hodnoty či vypracovat jiné součásti jeho nabídky. Stanovený způsob hodnocení nabídek pak nelze nedodržet. V případě, že by zadavatel preferoval detailnější popis konkrétních součástí nabídky uchazečů, učinil by součástí zadávací dokumentace pravidlo, že lépe bude hodnocena nabídka s detailnějším návrhem. Zadavatel však míru detailu v drtivé většině součástí předmětu hodnocení neučinil. Podle navrhovatele je tak zřejmé, že detailnost předmětných součástí nabídek uchazečů mohla být hodnotící komisí řešena pouze z pohledu otázky, zda lze s ohledem na obsah nabídek posoudit nabídky za souladné se zadávací dokumentací. Takové posouzení však musí být podle zákona součástí fáze posouzení nabídek, nikoli jejich hodnocení.

21. Navrhovatel uvádí, že ke způsobu hodnocení nabídky navrhovatele u každého subkritéria spadajícího pod druhé dílčí hodnotící kritérium se zadavatel vyjádřil zcela jasně, navrhovatel však poukazuje na závěrečné shrnutí všech dílčích hodnotících kritérií, kde zadavatel hovoří o menším detailu a má na mysli to, že některé aspekty, které byly kladně hodnoceny u lépe hodnocených nabídek, u nabídky navrhovatele uvedeny nejsou. Jako příklad toho, jakou důležitost kladla hodnotící komise aspektu detailu, uvádí navrhovatel porovnání slovního popisu vztahujícímu se k subkritériu „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ druhého dílčího hodnotícího kritéria jeho nabídky a nabídky uchazeče ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55A, 787 01 Šumperk (dále jen „uchazeč ASD Software, s.r.o.“), která byla zadavatelem vyhodnocena jako nejvhodnější v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria.   

22. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že v případě subkritéria „Návrh architektury informačního systému“ obdržela nabídka navrhovatele o 157,5 bodů méně než nabídka uchazeče ASD Software, s.r.o., přestože šest z jedenácti bodů slovního popisu se zcela shodují, u dvou je rozdílným aspektem detailnost návrhu a obecný popis, u jednoho je bez dalšího vysvětlování shledáno rozdělení do tří aplikací jako negativní prvek a u jednoho bodu je nabídka uchazeče ASD Software, s.r.o. hodnocena hůře, když je jí vytknuta nepoužitelnost hybridního modelu. Tvrzení zadavatele, že pokud je hovořeno o menším detailu, má na mysli to, že některé aspekty, které byly kladně hodnoceny u lépe hodnocených nabídek než u nabídky navrhovatele, chybí, nelze podle navrhovatele považovat za relevantní, neboť takový výklad z obsahu slovního popisu ani z celé zprávy o posouzení a hodnocení nabídek jakkoli nevyplývá. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel nemůže brát v úvahu jiná kritéria pro hodnocení než ta, která stanovil v zadávacích podmínkách, neboť pro zachování principu transparentnosti procesu zadávání je nezbytné, aby zadavatel hodnotil nabídky podle předem stanovených kritérií, jejichž obsah je znám všem uchazečům. Zohlednění aspektu detailnosti jako samostatného důvodu pro přidělení většího počtu bodů je podle navrhovatele zcela v rozporu se zadávací dokumentací a hodnotící komise se v tomto rozsahu podle názoru navrhovatele dopustila porušení zákona. Navrhovatel v návaznosti na uvedené odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S608/2011/VZ-2063/2012/510/ASh ze dne 29. 6. 2012 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S128/2012/VZ-6319/2012/510/ASh ze dne 13. 8. 2012.

23. Navrhovatel rovněž vyjádřil pochybnost ohledně splnění podmínek příslušné odbornosti členů hodnotící komise, neboť hodnotící komise podle názoru navrhovatele hodnotila některé aspekty nesprávně, přičemž zadavatel k této námitce uvedl, že bodové hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria bylo provedeno dvěma členy hodnotící komise, konkrétně zaměstnanci zadavatele působícími v odboru informačních technologií. Navrhovatel v návaznosti na uvedené tvrzení zadavatele namítá, že hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria nejspíše proběhlo v rozporu se zákonem, když se toto jednání hodnotící komise nemělo vůbec konat, neboť podle § 75 odst. 3 zákona může hodnotící komise jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků.

24. S ohledem na uvedené skutečnosti trpí podle navrhovatele rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neodstranitelnou vadou, neboť dle jeho názoru je zcela evidentní, že hodnotící komise nedodržela postup stanovený zákonem, přičemž tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

25. Navrhovatel závěrem vyjádřil svou pochybnost, zda zadavatel může efektivně zamezit dalšímu nesprávnému postupu při opětovném hodnocení nabídek, neboť má za to, že hodnotící kritéria tak, jak jsou vymezena v zadávací dokumentaci, neumožňují transparentní hodnocení nabídek. Zadavatel navrhuje, ačkoli se toho v návrhu nedomáhá, aby Úřad zvážil možnost zrušení celého zadávacího řízení, aby tak předešel situaci, kdy nebude možné vyloučit, že jakýkoliv uchazeč, jehož nabídka byla hodnocena, se bude úspěšně domáhat zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky právě s odkazem na netransparentní a nepředvídatelné hodnocení nabídek, kterému za současných zadávacích podmínek vymezujících předmět hodnocení nabídek v rámci jednotlivých hodnotících subkritérií zcela nedostatečně, neurčitě a nesouladně s jednotlivým rozdělením na další podsubkritéria, nelze předejít.

26. Navrhovatel se domnívá, že k rozhodnutí Úřadu o zrušení veřejné zakázky může přispět i skutečnost, že veřejná zakázka s ohledem na časové prodlení při zadávacím řízení nejde realizovat, neboť zadávací dokumentace obsahuje objektivně nesplnitelné hraniční termíny a zároveň došlo k uplynutí zadávací lhůty a uchazeči tak nejsou vázáni svými nabídkami a nejsou povinni poskytnout zadavateli součinnost k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

27. Navrhovatel se cítí být poškozen na svých právech, přičemž uvádí, že tím, že proces hodnocení nabídek neproběhl v souladu se zákonem, mu v důsledku nepřezkoumatelného výběru nejvhodnější nabídky hrozí újma v podobě ušlého zisku.  

28. Navrhovatel závěrem navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013 a vydal předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, kterým by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

29. Úřad obdržel návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele dne 24. 1. 2014 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen dne 24. 1. 2014.

30. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

31. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č. j. ÚOHS-S69/2014/VZ-1983/2014/513/RNi dne 30. 1. 2014.

32. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S69/2014/VZ-2002/2014/513/RNi ze dne 30. 1. 2014 stanovil navrhovateli lhůtu pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení k předložení originálu zmocnění Mgr. Ondřeje Knebla, advokáta, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „Mgr. Ondřej Knebl“), k jednání jménem navrhovatele a k jeho zastupování ve správním řízení.

33. Dne 3. 2. 2014 byl Úřadu doručen od navrhovatele originál zmocnění Mgr. Ondřeje Knebla k jednání jménem navrhovatele a k jeho zastupování ve správním řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele ze dne 31. 1. 2014

34. Dne 3. 2. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2014 k návrhu navrhovatele, v němž zadavatel k postupu hodnotící komise při hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria uvádí, že body byly přiděleny jednotlivými hodnotiteli v rámci každého z jednotlivých podsubkritérií, výsledný počet bodů je roven aritmetickému průměru počtu bodů přidělených jednotlivými hodnotiteli. Nabídce, která v rámci každého jednotlivého subkritéria získala nejvyšší počet bodů, bylo přiděleno 100 bodů, které byly vynásobeny váhou příslušného subkritéria, nejlepší nabídka tedy získala nejvyšší možný počet bodů v rámci daného subkritéria. Ostatním nabídkám byl poté přidělen počet bodů podle vzorce popsaného v bodě 5.2.2 zadávací dokumentace.

35. Pro ověření matematické správnosti je podle zadavatele nutné použít jako vstup původní počet přidělených bodů. Zadavatel uvádí, že poslal spolu s Oznámením zadavatele o námitkách navrhovatele všem uchazečům zadávacího řízení přílohu původní hodnotící tabulky včetně aritmetických průměrů bodů přidělených jednotlivým subkritériím, přičemž podle zadavatele je možné podle bodu 5.2.1. a 5.2.2. zadávací dokumentace přepočítat a ověřit jejich správnost. Tabulku hodnocení i s původním počtem přidělených bodů učinil zadavatel součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013.

36. Zadavatel je přesvědčen, že nabídky byly hodnoceny plně v souladu s bodem 5.2.2. zadávací dokumentace, kde je popsáno, jak bude zadavatel hodnotit jednotlivé nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, resp. jeho základních subkritérií „Návrh architektury informačního systému, „Bezpečnost informačního systému“ a „Způsob zajištění veřejné zakázky“. Zadavatel uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 obsahuje slovní popis podle bodu 5.2.2. zadávací dokumentace, slovní hodnocení se vztahuje k bodům, které byly zadavatelem stanoveny jako popis toho, jaké aspekty budou při hodnocení hodnoceny lépe. Přidělené body v rámci jednotlivých pomocných podsubkritérií a referenční poznámky hodnotící komise jsou podkladem pro finální slovní hodnocení hlavních subkritérií a vztahují se k bodům, které byly zadavatelem stanoveny jako popis toho, jaké aspekty budou při hodnocení hodnoceny lépe. 

37. Zadavatel upozorňuje na tvrzení navrhovatele vztahující se k zadávacím podmínkám, které podle zadavatele měly být uplatněny podle § 110 odst. 3 zákona do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, tedy nejpozději do 8. 4. 2013. Navrhovatel své právo námitek vůči zadávacím podmínkám v zákonné lhůtě neuplatnil, jeho právo rozporovat zadávací podmínky tedy uplynulo.

38. Zadavatel konstatuje, že při hodnocení nabídek uchazečů postupoval v souladu se zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona a zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 obsahuje všechny podstatné náležitosti podle § 80 odst. 1 zákona. Ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 přiřadil zadavatel mimo jiné také slovní hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, kde podrobně posuzoval nabídky uchazečů a pro celkové a komplexní hodnocení postupoval podle bodu 5.2.2. zadávací dokumentace. Podle zadavatele lze souhlasit s tím, že pro ověření matematické správnosti je nutné jako vstup použít původní počet přidělených bodů, přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 je proto původní hodnotící tabulka, včetně aritmetických průměrů bodů přidělených pro jednotlivá podsubkritéria, přičemž tímto je dle názoru zadavatele hodnocení nabídek dostatečně transparentní a přezkoumatelné. Zadavatel uvádí, že hodnotící komise hodnotila nabídky přesně podle postupu popsaného v zadávacích podmínkách a proces přidělování bodů v rámci jednotlivých hodnotících kritérií je z tabulky hodnocení dostatečně zřejmý s možností ověření přepočtu.

39. K hodnocení nabídek uchazečů v rozporu se zadávací dokumentací, konkrétně k otázce detailnosti, zadavatel uvádí, že je v zájmu uchazeče, aby svou nabídku zpracoval přehledně a detailně, obsáhl v ní co možná nejvíce aspektů a detailů, které mohou mít vliv na hodnocení, tak jak je uvedeno v bodě 5.2.2. zadávací dokumentace. Zadavatel uvádí, že se blíže nevyjadřoval k míře detailu nabídky, podle něj je však zřejmé, že detailnější řešení může popisovat více aspektů kladně hodnocených v souladu se zadávacími podmínkami. Pokud pak uchazeč nabídku zpracuje v menším detailu, je logické, že některé kladně hodnocené aspekty z nabídky nevyplývají a nemohou tak být hodnoceny. Navrhovatel podle zadavatele předem věděl, které aspekty bude zadavatel hodnotit a měl proto míru detailu tomuto hodnocení přizpůsobit. Zadavatel podotýká, že navrhovatelem citovaná část odůvodnění je vytržená z kontextu, neboť pokud zadavatel hovoří o menším detailu, má na mysli to, že některé aspekty, které byly kladně hodnoceny u lépe hodnocených nabídek, u nabídky navrhovatele uvedeny nejsou. Zadavatel konstatuje, že hodnotící komise shledala nabídku navrhovatele jako vyhovující, která splnila zadání zadavatele, hodnotila ji však v souladu s bodem 5.2.2. zadávací dokumentace v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria jako čtvrtou nejlepší ze všech. Navrhovatel nemá podle zadavatele jako uchazeč o předmětnou veřejnou zakázku titul k tomu, aby mohl posoudit vhodnost navrženého řešení oproti nabídkám ostatních uchazečů.

40. Zadavatel má s ohledem na uvedené za to, že hodnotící komise postupovala při hodnocení nabídek uchazečů plně v souladu se zadávacími podmínkami a posoudila vhodnost všech aspektů s ohledem na stanovené požadavky na plnění předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem.

41. K nesplnění podmínek pro usnášeníschopnost hodnotící komise zadavatel uvádí, že hodnotící komise byla složena z pěti členů, přičemž dva z těchto členů byli odborníci na informační technologie a tři členové byli právníci. Bodové ohodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria bylo na jednání hodnotící komise provedeno dvěma členy, zmíněnými zaměstnanci zadavatele působícími v rámci odboru informačních technologií. Ostatní členové hodnotící komise byli seznámeni s nabídkami všech uchazečů, a jelikož tito právní garanti nejsou odborníky v oblasti informačních technologií, byl postup dle zadavatele následující. Dva odborníci informačních technologií navrhli způsob hodnocení, vysvětlili důvody udělených bodových hodnot k nabídkám i ostatním členům hodnotící komise a poté se zbylí tři členové hodnotící komise s výsledky ztotožnili. Závěrem bylo řádné hlasování všech členů hodnotící komise, přičemž z tohoto jednání je výstup v podobě protokolu z jednání hodnotící komise, který je podepsaný všemi členy hodnotící komise a je tedy zřejmé, že hodnotící komise byla usnášeníschopná plně v souladu s § 75 odst. 3 zákona. Zadavatel uvádí, že u dvou členů hodnotící komise byla splněna podmínka odborné způsobilosti ve věci předmětu veřejné zakázky, přičemž odborníci informačních technologií byli do hodnotící komise jmenováni z toho důvodu, že mají ve vztahu k předmětu veřejné zakázky kvalifikaci pro její posouzení. Podle § 74 odst. 3 zákona musí mít hodnotící komise alespoň 5 členů a za předpokladu, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel poznamenává, že zákon pojem odborné způsobilosti blíže nevysvětluje, podle zadavatele se jedná o osoby, které mají vzhledem ke svému vzdělání a praxi zkušenosti s předmětem plnění dané veřejné zakázky. Zadavatel konstatuje, že dva členové hodnotící komise tuto podmínku splňují a hodnotící komise tak podle zadavatele byla s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky plně odborně způsobilá posoudit a hodnotit nabídky jednotlivých uchazečů.

42. K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí trpí neodstranitelnou vadou, zadavatel uvádí, že navrhovatel není schopen posoudit vhodnost navrženého řešení v rámci subjektivního dílčího hodnotícího kritéria oproti nabídkám ostatních uchazečů, resp. správnost závěrů hodnotící komise. Posouzení vhodnosti v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria u jednotlivých uchazečů je plně v kompetenci hodnotící komise. Zadavatel uvádí, že navrhovatel nemá oporu pro svá tvrzení, neboť nemá přístup k věcným podkladům, například k nabídce vybraného uchazeče, které jsou v souladu se zákonem chráněny mlčenlivostí a přístup k nim má pouze hodnotící komise.

43. Zadavatel v návaznosti na uvedené odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004 a č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009 a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 1/99-32 ze dne 17. 6. 1999, v nichž je uvedeno, že Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky související s procesem hodnocení nabídek. Zadavatel zastává názor, že posouzení všech subjektivních hodnotících kritérií v nabídkách uchazečů mezi takové odborné otázky patří. Zadavatel konstatuje, že vydal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na základě doporučení hodnotící komise, kterému předcházel řádný a zákonný průběh hodnocení a hodnotící komise hodnotila nabídky plně v souladu se zadávací dokumentací a zákonem. Proces hodnocení nabídek je podle zadavatele plně přezkoumatelný, když součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 je i tabulka hodnocení s přidělenými počty bodů, které jdou podle zadavatele jednoduše přepočítat a ověřit si jejich správnost. Zadavatel se domnívá, že nemá zákonné důvody rušit rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a provádět nové hodnocení nabídek, jelikož při svém rozhodnutí postupoval v souladu se zákonem.

44. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona a následně návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl.

45. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S69/2014/VZ-2894/2014/513/RNi ze dne 12. 2. 2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit své stanovisko v řízení a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

46. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S69/2014/VZ-3658/2014/513/RNi ze dne 18. 2. 2014 nařídil Úřad na návrh navrhovatele ze dne 24. 1. 2014 předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu.

Stanovisko zadavatele ze dne 20. 2. 2014

47. Dne 20. 2. 2014 obdržel Úřad stanovisko zadavatele z téhož dne k rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S69/2014/VZ-3658/2014/513/RNi ze dne 18. 2. 2014, v němž zadavatel uvádí shodné skutečnosti jako ve svém vyjádření ze dne 24. 1. 2014 (viz bod 35 – 46 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nad to zadavatel konstatuje, že se nedopustil netransparentního a nepřezkoumatelného hodnocení nabídek, neboť v bodu 5.2.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že druhé dílčí hodnotící kritérium bude hodnoceno podle hlavních subkritérií „Návrh architektury informačního systému“, „Bezpečnost informačního systému“ a „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, přičemž následuje podrobný popis podsubkritérií jednotlivých subkritérií. U každého podsubkritéria je uvedeno, co se bude hodnotit a s jakou vahou, u každého hlavního subkritéria je nad to uvedeno, co bude zadavatel hodnotit lépe. Zadavatel uvádí, že celá specifikace technického řešení je podrobně rozpracována v příloze č. 5 a č. 6 zadávací dokumentace. Zadavatel je přesvědčen, že v celkovém hodnocení postupoval v souladu se zadávací dokumentací, když přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 je dokument „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“, v němž je popsáno hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria podle hlavních subkritérií.

48. Zadavatel dále uvádí, že hodnotící komise přidělila body ke každému z jednotlivých subkritérií samostatně. Přidělené body v rámci jednotlivých pomocných podsubkritérií a referenční poznámky hodnotící komise jsou podkladem pro finální slovní hodnocení hlavních subkritérií a vztahuje se k bodům, které byly zadavatelem stanoveny jako popis toho, jaké aspekty budou při hodnocení hodnoceny lépe.

49. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že nabídka navrhovatele se v rámci hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria umístila jako poslední, tedy čtvrtá. K argumentům navrhovatele, které se vztahují k tomu, že zadavatel hodnotil lépe nabídky, které byly detailněji zpracovány, zadavatel uvádí, že považuje za logické, že detailnější řešení může popisovat více aspektů kladně hodnocených v souladu se zadávacími kritérii. Pokud uchazeč nabídku zpracuje v menším detailu, považuje zadavatel za logické, že některé kladně hodnocené aspekty z nabídky nevyplývají a nemohou tak být hodnoceny. Zadavatel podotýká, že navrhovatel předem věděl, které aspekty bude zadavatel hodnotit a měl proto míru detailu tomuto hodnocení přizpůsobit.

50. Zadavatel navrhuje, aby Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S69/2014/VZ-3658/2014/513/RNi ze dne 18. 2. 2014, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu, zrušil a návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl.

51. Dne 25. 2. 2014 zástupce navrhovatele Tereza Kolaříková po předchozí písemné žádosti ze dne 24. 2. 2014 nahlédl do správního spisu ve věci předmětné veřejné zakázky.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

52. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace veřejné zakázky předložené zadavatelem, vyjádření, která předložili účastníci řízení a na základě vlastního zjištění, konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu s ustanovením § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 ani v jiném dokumentu vyhotoveném v předmětném zadávacím řízení neuvedl popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ a jeho dílčích subkritérií „Návrh architektury Informačního systému“, „Bezpečnost Informačního systému“ a „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, z kterého by vyplývalo, jakým způsobem dospěl zadavatel k výsledkům hodnocení nabídek všech uchazečů v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

53. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

54. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

55. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

56. Podle § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

57. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

58. Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6 zákona, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

Shrnutí relevantních skutečností

59. V bodě 5.1.1. a 5.1.2. zadávací dokumentace zadavatel blíže specifikoval dílčí hodnotící kritéria (viz bod 3. a 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Způsob hodnocení nabídek prostřednictvím druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ zadavatel uvedl v bodě 5.2.2. zadávací dokumentace (viz bod 5. až 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

60. V dodatečných informacích č. 7 ze dne 25. 3. 2013 zadavatel uvedl, že nejnižší počet bodů, které může hodnotitel přidělit pro dané subkritérium je nula. V rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ budou body v rámci jednotlivých parametrů přidělovány jako výsledek porovnání nabídky s nejlépe hodnocenou nabídkou v daném parametru.

61. V protokolu o osmém jednání hodnotící komise ze dne 12. 12. 2013 je uvedeno, že jednotlivými hodnotiteli byly přiděleny body v rámci každého z jednotlivých podsubkritérií, výsledný počet bodů je roven aritmetickému průměru počtu bodů přidělených jednotlivými hodnotiteli. Nabídce, která v rámci každého jednotlivého podsubkritéria získala nejvyšší počet bodů, bylo přiděleno 100 bodů vynásobených váhou příslušného podsubkritéria. Ostatním nabídkám byl poté hodnotící komisí přidělen počet bodů podle vzorce uvedeného v zadávací dokumentaci tak, aby bylo její hodnocení úměrné vůči nejlépe hodnocené nabídce. Pro ověření matematické správnosti podle bodu 5.2.2. zadávací dokumentace je nutné jako vstup použít původní počet přidělených bodů. Hodnotící komise uvádí, že nabídky byly hodnoceny plně v souladu s bodem 5.2.2. zadávací dokumentace, kde je popsáno, jak bude zadavatel hodnotit jednotlivé nabídky v rámci hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, resp. jeho základních subkritérií. Přidělené body v rámci jednotlivých pomocných podsubkritérií a referenční poznámky hodnotící komise jsou podkladem pro finální slovní hodnocení hlavních subkritérií a vztahují se k bodům, které byly zadavatelem stanoveny jako popis toho, jaké aspekty budou při hodnocení hodnoceny lépe. K hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria je v citovaném protokolu uvedeno, že jeho bodové hodnocení bylo provedeno na jednání hodnotící komise dvěma členy, a to odborníky v informačních technologiích. Ostatní členové hodnotící komise byli seznámeni s nabídkami všech uchazečů, a vzhledem k tomu, že tito členové hodnotící komise nejsou odborníky v informačních technologiích, navrhli ti členové hodnotící komise, kteří jsou odborníky v informačních technologiích, způsob hodnocení, vysvětlili zbývajícím členům hodnotící komise důvody udělených bodových hodnot k nabídkám, načež se tito zbývající tři členové hodnotící komise s výsledky hodnocení ztotožnili. Závěrem tohoto jednání hodnotící komise bylo řádné hlasování všech členů hodnotící komise.

62. Přílohou číslo 1. Protokolu o osmém jednání hodnotící komise ze dne 12. 12. 2013 je tabulka hodnocení podle bodu 5.1.1. a 5.1.2. zadávací dokumentace, ze které vyplývá pořadí nabídek jednotlivých uchazečů v rámci zadávacího řízení.

63. Příloha č. 2 Protokolu o osmém jednání hodnotící komise ze dne 12. 12. 2013 obsahuje slovní hodnocení subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria a pořadí uchazečů podle tohoto hodnocení.

64. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 hodnotící komise k hodnocení nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ uvedla, že podrobné hodnocení dílčích hodnotících kritérií tvoří přílohu č. 3 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 byl dokument „Způsob hodnocení nabídek dle zadávací dokumentace, dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy vyjádřené v procentech“, který obsahuje popis dílčích hodnotících kritérií v souladu s bodem 5. zadávací dokumentace, dokument „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“, jehož obsahem je popis hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, a to do úrovně subkritérií tohoto dílčího hodnotícího kritéria, a tabulka obsahující bodové hodnocení obou dílčích hodnotících kritérií.   

Odůvodnění závěru Úřadu

65. K postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 57/2008-47 ze dne 30. 3. 2010, v němž soud konstatoval, že zpráva sice formálně obsahuje části, které svým označením odpovídají zákonem stanoveným náležitostem, avšak hodnotící komise pochybila, když popis hodnocení nabídek, tedy přiřazení konkrétních bodových hodnot u dílčího hodnotícího kritéria nezdůvodnila.

66. V šetřeném případě zadavatel v bodě 5. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace jasně stanovil způsob hodnocení nabídek, když u druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ vymezil tři subkritéria s přidělenou procentuální váhu, přičemž tyto subkritéria dále rozdělil na jednotlivá podsubkritéria, kterým rovněž přidělil procentuální váhu. Zadavatel jak základní subkritéria, tak i jejich podsubkritéria v zadávací dokumentaci blíže specifikoval a charakterizoval (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

67. Z hodnotící tabulky, která byla součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013, jakož i z vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2014 k návrhu navrhovatele, k hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria vyplývá, že každý z členů hodnotící komise nejprve přidělil body každému z uchazečů v rámci jednotlivých podsubkritérií, přičemž z těchto bodových hodnot přidělených uchazečům za daná podsubkritéria byl v rámci každého hlavního subkritéria vypočítán aritmetický průměr, jehož výsledné hodnoty byly hodnotící komisi podkladem pro výpočet procentuálních vah hlavních subkritérií.

68. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013, z jejích příloh ani z jiného dokumentu vyhotoveného v rámci zadávacího řízení však nevyplývá, z jakého důvodu byl daným uchazečům v rámci jednotlivých podsubkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ přidělen příslušný počet bodů, v čem se nabídky jednotlivých uchazečů v daných podsubkritériích lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého důvodu, což je obzvláště u subjektivního hodnotícího kritéria z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele ze strany uchazečů o veřejnou zakázku i ze strany Úřadu nezbytností. Zadavatel se při udělení bodového hodnocení v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria odkazuje na dokument „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“, který byl součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013, v němž hodnotící komise uvedla, že citované druhé dílčí hodnotící kritérium bude hodnoceno podle jednotlivých subkritérií popsaných v bodě 5.1.2 zadávací dokumentace (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a uvádí slovní popis výsledků porovnání jednotlivých nabídek uchazečů v rámci zadavatelem stanovených hlavních subkritérií (viz bod 6. až 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze slovního odůvodnění hodnocení nabídek uchazečů v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria však není zřejmé, z jakého důvodu hodnotící komise přidělila dané bodové hodnoty v rámci jednotlivých podsubkritérií. Hodnotící komise se vyjadřuje souhrnně pouze k jednotlivým hlavním subkritériím, ale jak jednoznačně vyplývá z tabulky hodnocení, která byla součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013, základním podkladem pro stanovení výsledné bodové hodnoty v základním subkritériu byly hodnoty přidělené členy hodnotící komise v rámci jednotlivých podsubkritérií, k nimž se však hodnotící komise ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani v jiném dokumentu vyhotoveném v rámci zadávacího řízení, nijak nevyjádřila. Nedostatečné odůvodnění či absence jakéhokoliv odůvodnění přiřazení počtu bodů v rámci subjektivního hodnotícího kritéria tak odporuje požadavku § 80 odst. 1 zákona, který stanoví, že základní náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek musí být mimo jiné údaj o tom, jak byly nabídky v rámci jednotlivých hodnotících kritérií hodnoceny, a současně i zásadě transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona.

69. Úřad konstatuje, že pouze řádně odůvodněnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek je možno považovat za souladnou se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, neboť požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie. Stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.

70. Předmětné zadávací řízení se tak v důsledku řádného neodůvodnění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek stalo nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, tedy takovým, který nesplňuje požadavek transparentnosti stanovený zákonem v § 6 odst. 1 zákona. Úřad konstatuje, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 absentuje slovní odůvodnění bodového ohodnocení jednotlivých podsubkritérií zadavatelem stanovených subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, neboť v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“, který byl přílohou citované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je uvedeno toliko shrnutí některých zadavatelem sledovaných parametrů bez přímé souvislosti na jednotlivá podsubkritéria.

71. Úřad k přidělení bodových hodnot v rámci podsubkritérií příslušných subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria poznamenává, že součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013, Protokolu o osmém jednání hodnotící komise z téhož dne ani dokumentace k veřejné zakázce doručené zadavatelem Úřadu, nebyl dokument, z kterého by vyplývalo, kolik bodů jednotliví členové hodnotící komise přidělili příslušnému podsubkritériu. Úřad poukazuje na skutečnost, že v hodnotící tabulce je u každého podsubkritéria uvedena pouze souhrnná bodová hodnota, která vznikla jako aritmetický průměr bodových hodnot přidělených danému podsubkritériu jednotlivými členy hodnotící komise, avšak jak hodnotící komise, potažmo zadavatel, k tomuto číselnému výsledku dospěl, je nepřezkoumatelné. Postup zadavatele, potažmo hodnotící komise, tedy nelze než klasifikovat jako netransparentní, který mohl mít v důsledku nedodržení této základní zásady zadávacího řízení vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

72. Úřad rovněž konstatuje, že zadavatel v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“ uvedl slovní odůvodnění podle jím uvedené metodiky v bodě 5.2.2. zadávací dokumentace (viz bod 6. až 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v bodě 5.1.2. zadávací dokumentace stanovil subkritéria a podsubkritéria dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, přičemž každému subkritériu a jeho podsubkritériu určil jeho procentuální váhu. Z hodnotící tabulky vyplývá, že členové hodnotící komise nejprve přidělili body nabídkám uchazečů na úrovni jednotlivých podsubkritérií a z těchto hodnot byl následně vypočítán aritmetický průměr. Číselná hodnota získaná aritmetickým průměrem byla pro hodnotící komisi podkladem pro výpočet výsledné bodové hodnoty v rámci daného subkritéria. V dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“ pak hodnotící komise okomentovala přidělení bodů souhrnně pro celé subkritérium namísto pro jednotlivá podsubkritéria, přičemž slovní komentář hodnotící komise je natolik vágní, že z něj není patrné, co bylo příčinou udělení daného počtu bodů, či u kterého podsubkritéria se hodnotící komisí přidělený snížený počet bodů oproti nejlépe hodnocené nabídce projevil. Hodnotící komise u všech slovních odůvodnění nabídek uchazečů použila u jednotlivých subkritérií shodné formulace, které se od sebe pouze nepatrně liší.  

73. Úřad jako příklad uvádí popis hodnocení subkritéria „Bezpečnost informačního systému“ uvedený v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“ (viz níže uvedená tabulka), kdy hodnotící komise pro odůvodnění přidělení bodů v rámci tohoto subkritéria uvedla u nabídky v tomto subkritériu nejlépe hodnocené (nabídka uchazeče ASD Software, s.r.o. – 20 bodů) a nabídky v tomto subkritériu nejhůře hodnocené (navrhovatel – 16,32 bodů) naprosto shodnou formulaci lišící se od sebe pouze použitím intenzifikačních přídavných jmen, konkrétně se jedná o výrazy „detailně popsaný“, „propracovaný“ či „rámcový“. Ze zadavatelem použitých slovních formulací však nelze dovodit, co bylo skutečnou příčinou přidělení rozdílného počtu bodů, neboť slovní odůvodnění je příliš obecné. Úřad nad to poznamenává, že u zbývajících uchazečů, kteří dostali podle hodnotící tabulky v tomto subkritériu méně bodů než uchazeč, jehož nabídka byla hodnocena nejlépe, se slovní odůvodnění přiděleného počtu bodů naprosto shoduje se slovním odůvodněním nejlépe hodnocené nabídky v tomto subkritériu, ačkoliv byl těmto uchazečům přidělen rozdílný počet bodů. Lze se tak pouze dohadovat, v čem se nabídky zbývajících uchazečů lišily a co bylo hlavní příčinou pro udělení nižšího počtu bodů než v případě hodnotící komisí nejlépe hodnocené nabídky.

Subkritérium „Bezpečnost Informačního systému“
Zadavatelem nejlépe hodnocená nabídka ASD Software s.r.o.	Nabídka zadavatelem nejhůře hodnocená - navrhovatel
• návrh nabízí vhodné řešení pro plnou škálu rizikových případů (tj. krádež, ztráta, podvržení dat, apod.)	• návrh nabízí řešení aplikovatelné pro plnou škálu rizikových případů (tj. krádež, ztráta, podvržení dat, apod.)
• navrhované řešení umožňuje vysoký rozsah nastavení práv k procesům	• navrhované řešení umožňuje vysoký rozsah nastavení práv k procesům
• navrhované řešení umožňuje řídit práva k jednotlivým aktivitám procesu vzhledem k jeho aktuálnímu stavu, včetně omezení nabídky povolených aktivit pro uživatele	• navrhované řešení umožňuje řídit práva k jednotlivým aktivitám procesu vzhledem k jeho aktuálnímu stavu, včetně omezení nabídky povolených aktivit pro uživatele
• detailně popsaný způsob realizace změn lze hodnotit jako uspokojivý z hlediska dopadu na celkovou bezpečnost aplikace při realizaci změn a jejího dalšího rozvoje	• způsob realizace změn lze hodnotit jako uspokojivý z hlediska dopadu na celkovou bezpečnost aplikace při realizaci změn a jejího dalšího rozvoje
• nabízené řešení obsahuje propracovaný popis ochrany osobních údajů, včetně popisu mechanismů zabraňujících jejich zneužití a odpovídající způsob jejich dlouhodobé archivace	• nabízené řešení obsahuje pouze rámcový popis ochrany osobních údajů, včetně popisu mechanismů zabraňujících jejich zneužití a odpovídající způsob jejich dlouhodobé archivace
• navrhované řešení popisuje vhodnou a rozsáhlou možnost auditovatelnosti procesů, nabízená funkcionalita umožní sledovat a logovat celý životní cyklus daného objektu v daném procesu tj. sledování objektu přes všechny jeho stavy	• navrhované řešení popisuje vhodnou a rozsáhlou možnost auditovatelnosti procesů, nabízená funkcionalita umožní sledovat a logovat celý životní cyklus daného objektu v daném procesu tj. sledování objektu přes všechny jeho stavy

74. Jak vyplývá z hodnocení nabídky navrhovatele a nabídek zbývajících uchazečů, hodnotící komise u nabídek uchazečů, jejichž nabídka nebyla vyhodnocena v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria jako nejlépe hodnocená, pod slovní odůvodnění hodnocení subkritérií v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“ uvedla „nedostatky oproti nejlepší nabídce“. V rámci „nedostatků oproti nejlepší nabídce“ hodnotící komise uvedla heslovité komentáře, ve kterých uvádí výčet rozdílů hodnocené nabídky oproti nabídce nejlépe hodnocené v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria. Hodnotící komisí uvedené komentáře nejsou rozčleněny dle zadavatelem stanovené struktury, podle které byly hodnotící komisí přidělovány body jednotlivým nabídkám v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z citovaného komentáře hodnotící komise tak nevyplývá, ke kterému ze zadavatelem stanovených subkritérií či podsubkritérií se vztahuje, a nelze tedy určit, u kterého z podsubkritérií vedl tento nedostatek k přidělení sníženého počtu bodů. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že tento komentář hodnotící komise nelze považovat za odůvodnění přidělení bodů. Postup hodnotící komise se stal v důsledku uvedených skutečností nepřezkoumatelným a netransparentním.

75. K navrhovatelem namítanému hodnocení rozdílných skutečností, než které byly zadavatelem uvedeny v zadávací dokumentaci v bodě 5.1.2. a 5.2.2., konkrétně je v návrhu poukazováno na specifikaci výši nákladů na provozní infrastrukturu a popis modulu nástěnka či detailnost návrhu, Úřad ve světle výše uvedených skutečností uvádí, že nelze najisto postavit, zda zadavatelem uvedené heslovité hodnocení bez bližšího zařazení k některému ze subkritérií či podsubkritérií mělo být hodnoceno. Lze mít za to, že pokud by zadavatel jasně a srozumitelně uvedl ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 slovní odůvodnění přidělení počtu bodů na úrovni jednotlivých podsubkritérií, tak jak si stanovil v zadávací dokumentaci, bylo by možné přezkoumat, zda se jím uvedené slovní odůvodnění vztahuje k danému podsubkritériu a zda jím uvedená skutečnost, kterou vzal při hodnocení nabídky daného uchazeče v potaz, měla či neměla být hodnocena. Za situace, kdy zadavatel v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“ uvedl u jednotlivých nabídek souhrnný výčet „nedostatků oproti nejlepší nabídce“ bez návaznosti na jím stanovené podsubkritéria v zadávací dokumentaci, tak nelze s určitostí konstatovat, zda zadavatel hodnotil i aspekty, které hodnoceny být neměly.

76. Ke splnění podmínky odbornosti hodnotící komise namítané navrhovatelem Úřad konstatuje, že z dikce § 74 odst. 3 zákona vyplývá, že hodnotící komise musí mít alespoň 5 členů, přičemž je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V šetřeném případě měla hodnotící komise 5 členů, z nichž 2 členové hodnotící komise byli odborníky v informačních technologiích. Z uvedeného tedy vyplývá, že podmínka odbornosti hodnotící komise stanovená zákonem byla zadavatelem splněna.

77. K argumentu zadavatele, že hodnotil v souladu s jím stanovenou metodikou v zadávací dokumentaci v bodu 5.2.1. a v příloze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise popsala hodnocení subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria v souladu se zásadou transparentnosti, Úřad konstatuje, že zadavatel v bodě 5.1.2. zadávací dokumentace (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vymezil zcela jasně strukturu druhého dílčího hodnotícího kritéria, podle které rovněž následně hodnotící komise přidělovala body v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Sám zadavatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 20. 2. 2014, že „přidělené body v rámci jednotlivých pomocných podsubkritérií a referenční poznámky hodnotící komise jsou podkladem pro finální slovní hodnocení hlavních subkritérií a vztahuje se k bodům, které byly zadavatelem stanoveny jako popis toho, jaké aspekty budou zadavatelem při hodnocení nabídek lépe hodnoceny“. Z uvedeného vyplývá jednoznačný závěr, že pro úspěšné vyhodnocení zadavatelem stanovených subkritérií bylo nutné, aby hodnotící komise v prvé řadě vyhodnotila zadavatelem stanovená podsubkritéria, neboť tyto byly klíčovým podkladem pro finální ohodnocení daného subkritéria. Pokud hodnotící komise vycházela při hodnocení jednotlivých subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria z daných podsubkritérií, lze se pouze dohadovat, z jakého důvodu nebylo součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek či jiného dokumentu vyhotoveného v rámci předmětného zadávacího řízení odůvodnění přidělení počtu bodů jednotlivými členy hodnotící komise v daném podsubkritériu. Souhrnné slovní odůvodnění, které hodnotící komise uvedla v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“, nelze považovat za transparentní, neboť z jeho obsahu není zřejmé, co vedlo hodnotící komisi k přidělení daného počtu bodů v rámci jednotlivých podsubkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria a rovněž nelze matematicky ověřit správnost hodnotící komisí provedených výpočtů v tabulce hodnocení, neboť ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani z jiného dokumentu vyhotoveného v rámci zadávacího řízení nelze zjistit, jakým způsobem hodnotili jednotliví členové hodnotící komise a kolik který člen hodnotící komise přidělil v rámci daného podsubkritéria bodů.

78. Úřad rovněž uvádí, že slovní odůvodnění hodnocení nabídek uchazečů v rámci jednotlivých subkritérií druhého dílčího hodnotícího kritéria v dokumentu „Hodnocení kvalitativního hodnotícího kritéria“ je pouze přeformulováním frází uvedených zadavatelem v bodu 5.2.2. zadávací dokumentace. Strohé konstatování hodnotící komise, které je použito u všech slovních odůvodnění nabídek uchazečů a liší se pouze použitím intenzifikačních přídavných jmen, nelze považovat za přezkoumatelné, neboť z něj není patrné, v čem konkrétně se od sebe nabídky uchazečů v jednotlivých podsubkritériích stanovených zadavatelem liší a co bylo příčinou, která vedla hodnotící komisi k přidělení rozdílného počtu bodů, tedy jak byly jednotlivé nabídky a jejich kvalita porovnávány.

79. Úřad souhlasí se zadavatelem, že není oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotící komise a tyto myšlenkové pochody jakkoliv nahrazovat, avšak je povinností Úřadu vykonávat dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek, přičemž přezkum postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, při hodnocení nabídek, dodržení náležitostí při tvorbě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek daných zákonem a dodržení základních zásad postupu zadavatele v zadávacím řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona do kompetencí Úřadu zcela jistě patří.

80. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 neobsahuje popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ a jeho dílčích subkritérií „Návrh architektury Informačního systému“, „Bezpečnost Informačního systému“ a „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, z kterého by vyplývalo, jakým způsobem dospěl zadavatel k výsledkům hodnocení nabídek všech uchazečů v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelným a netransparentním. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

81. K tvrzení zadavatele, že navrhovatel v návrhu uvádí argumenty, které jím měly být uplatněny v rámci vyřízení námitek proti zadávacím podmínkám (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že z návrhu navrhovatele je zcela zřejmé, že směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013 a navrhovatel se jeho prostřednictvím domáhá zrušení hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 a následujících úkonů zadavatele. Navrhovatelem uváděné skutečnosti, které se vztahují k možnému zrušení celého zadávacího řízení, jsou uváděny nad rámec podaného návrhu a jedná se pouze o úvahu navrhovatele nad možností postupu Úřadu v rámci předmětného správního řízení, nikoli o námitky proti zadávacím podmínkám. 

K uložení nápravného opatření

82. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

83. Vzhledem k tomu, že zadavatel nedodržel postup stanovený v§ 80 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 ani jiný dokument vyhotovený v rámci předmětného zadávacího řízení neobsahuje popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“, z kterého by vyplývalo, jakým způsobem dospěl zadavatel, resp. hodnotící komise, k výsledkům hodnocení nabídek uchazečů v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelným a netransparentním, nelze již nápravy dosáhnout jinak než zrušením hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 a všech následných úkonů zadavatele, a to včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení náhrady nákladů řízení

84. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,‑ Kč.

85. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil hodnocení nabídek ze dne 12. 12. 2013 a všech následných úkonů zadavatele, a to včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2013, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno v bodě III. výroku tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014000069.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Státní fond životního prostředí České republiky, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11

2. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3

3. AutoCont CZ a.s., Hornopolní 3322/34, 702 00 Moravská Ostrava

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy