číslo jednací: R423/2013/VZ-6763/2014/310/BVí

Instance II.
Věc Revitalizace Tyršových sadů a revitalizace podzámeckého biotopu
Účastníci
  1. Statutární město Pardubice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 31. 3. 2014
Dokumenty file icon 2013_R423.pdf 417 KB

 

Č. j.: ÚOHS-R423/2013/VZ-6763/2014/310/BVí

 

31. března 2014

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18. 12. 2013 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne), jenž podal zadavatel –

 

  • Statutární město Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S420/2013/VZ-23751/2013/514/MPr ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Revitalizace Tyršových sadů a revitalizace podzámeckého biotopu“ v režimu užšího řízení, jehož oznámení bylo v informačním sytému veřejných zakázek zveřejněno dne 4. 3. 2013 pod ev. č. 7302011041667, ve znění oprav ze dne 18. 3. 2013, 19. 3. 2013 a 9. 5. 2013 a dále uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 047-075830, ve znění oprav ze dne 21. 3. 2013 a 14. 5. 2013,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) a § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S420/2013/VZ-23751/2013/514/MPr

 

 r u š í m

 

a věc

 

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 18. 4. 2013 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Statutární město Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky s názvem „Revitalizace Tyršových sadů a revitalizace podzámeckého biotopu“ v režimu užšího řízení, jehož oznámení bylo v informačním sytému veřejných zakázek zveřejněno dne 4. 3. 2013 pod ev. č. 7302011041667, ve znění oprav ze dne 18. 3. 2013, 19. 3. 2013 a 9. 5. 2013 a a dále uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 047-075830, ve znění oprav ze dne 21. 3. 2013 a 14. 5. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadávací řízení pro veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 1. 3. 2013, kdy zadavatel v souladu s § 26 odst. 1 písm. a) odeslal oznámení o jeho zahájení k uveřejnění.

3. Předmětem veřejné zakázky je provedení stavebních prací včetně nezbytných dodávek a služeb spočívajících v rekonstrukci parkové infrastruktury a vegetačních prvků Podzámeckého parku v Pardubicích.

4. Zadavatel v rámci požadavků na prokázání splnění minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona uvedl následující požadavky na doložení seznamu stavebních prací provedených dodavatelem za posledních pět let, v němž budou zahrnuty:

a) minimálně 2 zakázky, jejichž předmětem byla revitalizace parku, parkových ploch a veřejného prostranství v intravilánu města, a to v minimálním finančním objemu 35 000 000 Kč bez DPH (vztaženo k jedné akci) - dále jen „požadavek A“,

b) minimálně 1 zakázka, jejímž předmětem byla realizace automatického zavlažovacího systému v minimální hodnotě 1 500 000 Kč bez DPH - dále jen „požadavek B“,

c) minimálně 2 zakázky, jejichž předmětem byla výstavba či rekonstrukce komunikací, cest, schodiště, ramp nebo zpevněných ploch, a to v minimálním finančním objemu 14 000 000 Kč bez DPH (vztaženo k jedné akci), přičemž součástí alespoň jedné zakázky byla minimálně jedna výstavba komunikací z pohledového betonu - dále jen „požadavek C“,

d) minimálně 1 zakázka, jejíž součástí bylo provedení vodohospodářské stavby: otevřený vodohospodářský prvek – vodní biotop (úprava či výstavba vodního toku), a to v minimálním finančním objemu 3 000 000 Kč bez DPH - dále jen „požadavek D“.

(jedná se o znění kvalifikační dokumentace po vydání dodatečných informací č. 10 ze dne 7. 5. 2013)

5. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě předložené dokumentace zadávacího řízení pro veřejnou zakázku získal pochybnosti o souladu postupů zadavatele se zákonem v souvislosti s vymezením shora uvedených požadavků na prokázání splnění minimální úrovně technické kvalifikace, zahájil v této věci dne 8. 7. 2013 správní řízení z moci úřední.

6. Rozhodnutím ze dne 8. 7. 2013 č. j. ÚOHS-S420/2013/VZ-12759/2013/514/MPr uložil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku.

II. Napadené rozhodnutí

7. Dne 4. 12. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S420/2013/VZ-23751/2013/514/MPr (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I. zkonstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 5 písm. c) zákona, když v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku požadoval k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona doložení referenčních listin o provedení a řádném dokončení zakázek vymezených v kapitole 4, odst. 4.3, písm. a) kvalifikační dokumentace (požadavky A - D), čímž požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací překročil 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušil zadávací řízení pro veřejnou zakázku.

8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že minimálně v případě požadavku A a požadavku C se jedná o jednotlivou položku v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem ve smyslu § 56 odst. 5 písm. c) zákona, neboť tyto položky tvoří jeden funkční celek.

9. Tyto položky se co do předmětu plnění překrývají, neboť lze spravedlivě očekávat, že součástí referenční zakázky dle požadavku A jsou i práce, které jsou zadavatelem požadovány jakožto samostatné položky v rámci požadavku C.

10. Vzhledem k tomu, že zadavatel v rámci požadavku A požadoval doložení reference týkající se realizace parku, parkových ploch a veřejného prostranství v intravilánu města, bylo dle Úřadu zřejmé, že předmětem takové reference nebudou pouze plnění spojená s realizací zahradnických či sadovnických úprav, ale i činnosti spojené s realizací prací, které v sobě zahrnuje zadavatelem samostatně vyčleněná položka dle požadavku C.

11. Pokud součet hodnot dotčených zadavatelem požadovaných referenčních zakázek činil 49 000 000 Kč bez DPH (35 000 000 Kč bez DPH + 14 000 000 Kč bez DPH), došlo k překročení zákonné hranice 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve výši 88 000 000 Kč bez DPH ve smyslu § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

III. Námitky rozkladu

12. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 18. 12. 2013. Zadavatel v prvé řadě uvádí, že při vymezení minimální úrovně technické kvalifikace nepochybil a postupoval zcela v souladu se zákonem.

13. Pro zajištění řádného posouzení věci je dle zadavatele nezbytné jednoznačně vymezit, k jaké části dotčených požadavků zadavatele váže zákon podmínku, podle níž výše požadavku zadavatele nesmí překročit 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad i zadavatel přitom toto pravidlo interpretují shodně, ačkoli Úřad používá pojem „funkční celek“ a zadavatel pracuje s „jednotlivou stavbou“. V obou případech se však dle zadavatele jedná o rozsah prací, které jsou obvykle uvedeny v jediném osvědčení objednatele, vydaném dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona – tedy o souhrn vzájemně souvisejících prací, které jsou z hlediska dodavatele nezbytné či alespoň zásadně realizovány v rámci jedné zakázky.

14. Napadené rozhodnutí považuje zadavatel za právně nesprávné, a to i v situaci, kdy by se zadavatel ztotožnil se závěrem Úřadu, tedy, že zadavatelé nejsou oprávněni požadovat, aby dodavatelé předložili osvědčení např. na stavbu domu v hodnotě 45 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky a dále, nad rámec tohoto požadavku, požadovat, aby dodavatelé předložili další reference na práce, které jsou obvykle realizovány v rámci stavby obdobného domu v hodnotě přesahující 6 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

15. Zadavatel však dle tohoto nástinu nepostupoval, neboť v případě dotčených požadavků na referenční zakázky nepožadoval, aby se v každém případě jednalo o dvě samostatné nejvýznamnější stavební práce. Pokud tedy dodavatel realizoval zakázku, jejímž předmětem byly práce dle požadavku A, přičemž součástí této zakázky byly rovněž práce spadající pod požadavek C, byl by takový dodavatel oprávněn prokázat splnění minimální úrovně daného technického kvalifikačního předpokladu předložením jediného osvědčení objednatele, které znělo na částku alespoň 35 000 000 Kč (dle požadavku A), a nikoli na součet částek 35 000 000 Kč a 14 000 000 Kč. Výpočet, který je obsažen v bodě 38 napadeného rozhodnutí tak zadavatel považuje za nepřípadný, neboť součet daných částek v rámci jednoho „funkčního celku“ by přicházel v úvahu pouze v případě, pokud by zadavatel požadoval prokázat obě dotčené reference současně (dvěma různými osvědčeními). Zadavatel podotýká, že se Úřad možností prokázání obou sporných požadavků zadavatele prostřednictvím jedné referenční zakázky nezabýval, ačkoli zadavatel takovou možnost výslovně potvrdil v rámci dodatečné informace č. 8 ze dne 28. 3. 2013.

16. Dále zadavatel v rozkladu uvádí příklad, kdy by shora uvedená „absorpce“ referencí byla v kvalifikační dokumentaci vymezena tak, že dodavatel předloží osvědčení o realizaci minimálně dvou zakázek „jejichž předmětem byla revitalizace parku, parkových ploch a veřejného prostranství v intarvilánu města, a to v minimálním objemu 35 000 000 Kč bez DPH (vztaženo k jedné akci), součástí takových prací přitom musela být výstavba či rekonstrukce komunikací, cest, schodiště, ramp nebo zpevněných ploch, a to v minimálním finančním objemu 14 000 000 Kč bez DPH (vztaženo k jedné akci), přičemž součástí alespoň jedné zakázky byla minimálně 1 výstavba komunikace z pohledového betonu“. V takovém případě sice nemůže nastat situace, kdy by byli dodavatelé nuceni předložit osvědčení znějící na částku vyšší než 35 000 000 Kč bez DPH, nicméně takovou formulací svých požadavků by se zadavatel dopustil diskriminace těch dodavatelů, kteří ačkoli realizovali práce odpovídající požadavku C, nečinili tak v souvislosti s revitalizací parku, parkových ploch a veřejného prostranství v intravilánu města.

17. Ve snaze zajistit co možná nejširší okruh dodavatelů v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku při současném respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek umožnil zadavatel prokázání splnění obou dotčených požadavků samostatně, přičemž tímto způsobem nezvýšil (a ani zvýšit nemohl) celkový minimální objem stavebních prací požadovaných v souvislosti s předmětným „funkčním celkem“, když tato hodnota činila vždy nejvýše 35 000 000 Kč bez DPH.

18. V souvislosti s výpočtem dle bodu 38 napadeného rozhodnutí zadavatel dále uvádí, že pokud by Úřad posuzoval prostý součet hodnot minimálního finančního objemu referenčních zakázek ve vztahu k aplikaci pravidla dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona, musel by uzavřít, že takový součet v souvislosti s požadavky zadavatele činí 70 000 000 Kč bez DPH (jednalo se o požadavek na doložení realizace alespoň dvou zakázek o finančním obejmu min. 35 000 000 Kč bez DPH). Úřad však v takovém vymezení minimální úrovně technické kvalifikace jakékoli pochybení dlouhodobě nespatřuje, a je tedy zřejmé, že pravidlo dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona nevztahuje k součtu hodnot minimálního finančního objemu zakázek, ale skutečně pouze ve vztahu k případnému funkčnímu celku.

19. Zadavatel je tedy přesvědčen, že tím, jak vymezil dotčené požadavky, nepřekročil a ani nemohl překročit limit závazně stanovený v § 56 odst. 5 písm. c) zákona, pokud dodavatelům umožnil předložit ke splnění požadavků A a C buď samostatná osvědčení o realizaci těchto zakázek, nebo osvědčení o zakázce dle požadavku A, zahrnující v sobě činnosti dle požadavku C.

20. Dále zadavatel rozporuje interpretaci pojmu „jednotlivá položka v seznamu stavebních prací“ způsobem, jenž pod tímto pojmem rozumí dvě a více položek, pokud spolu tvoří funkční celek. Taková interpretace nemá dle zadavatele zřejmou oporu v textu zákona ani v důvodové zprávě k zákonu. Na místě by byla pouze tehdy, pokud by se jednalo o stavební práce, které jsou spjaty neoddělitelně, či alespoň do té míry, že realizace jednoho druhu stavebních prací bude s realizací odlišného druhu stavebních prací spojena prakticky ve všech případech. Takovou funkční souvislost však zadavatel ve vztahu k dotčeným požadavkům neshledává.

21. Závěrem zadavatel uvádí, že při žádném možném výkladu zadávacích podmínek veřejné zakázky nelze vyvodit, že požadoval, aby dodavatelé předložili osvědčení vztahující se k jednotlivé položce v seznamu stavebních prací v hodnotě vyšší než 35 000 000 Kč, a tedy vyšší než 40 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Současně dle zadavatele platí, že v případě všech jednotlivých položek v seznamu stavebních prací nepřesahuje vymezení jejich objemu 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, ale rovněž nepřesahuje ani 50 % předpokládané hodnoty tohoto specifického druhu stavebních prací, k němuž se váží jednotlivé požadavky na prokázání splnění kvalifikace.

22. Vymezené kvalifikační předpoklady považuje zadavatel za přiměřené a nediskriminační, přičemž zadavatel je přesvědčen, že se nedopustil Úřadem tvrzeného porušení zákona.

Závěr rozkladu

23. Závěrem rozkladu zadavatel požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

IV. Řízení o rozkladu

24. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

26. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S420/2013/VZ-23751/2013/514/MPr ze dne 4. 12. 2013, kterým rozhodl o nedodržení postupu dle zákona ze strany zadavatele a zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

V. K námitkám rozkladu

27. Důvodem, pro který jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí, je jeho nepřezkoumatelnost, spočívající v nedostatku odůvodnění závěrů, na jejichž základě Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup dle zákona a zadávací řízení pro veřejnou zakázku zrušil. Z napadeného rozhodnutí totiž v prvé řadě nevyplývá, proč Úřad vyložil ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona způsobem, z něhož mu vyplynul závěr, že požadavky zadavatele na prokázání splnění minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona jsou v rozporu s podmínkou dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

28. Výklad sousloví „rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem“ použitý v § 56 odst. 5 písm. c) zákona je přitom pro posouzení věci zásadní. Úřad v této souvislosti pracuje v napadeném rozhodnutí s pojmem „jeden funkční celek“, jehož podstatu chápe na základě „absorpce“ požadavku C v požadavku A. Jak je uvedeno dále, otázka skutečné jednoty „funkčního celku“ těchto dvou požadavků však nebyla Úřadem spolehlivě odůvodněna, a není tedy možné přezkoumat, zda tento výklad Úřadu může obstát vedle výkladu dotčeného sousloví, podávaného zadavatelem v jeho rozkladu.

29. V bodu 35 napadeného rozhodnutí je uvedeno, že Úřad chápal práce spočívající v „revitalizaci parku, parkových ploch a veřejného prostranství v intravilánu města“ a práce zahrnující „výstavbu či rekonstrukci komunikací, cest, schodiště, ramp nebo zpevněných ploch (včetně výstavby komunikací z pohledového betonu)“ jako jedinou položku v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem ve smyslu § 56 odst. 5 písm. c) zákona. Důvodem je dle Úřadu skutečnost, že tyto položky tvoří jeden funkční celek, neboť „lze spravedlivě očekávat, že součástí reference na revitalizaci parku (požadavek A) v sobě zahrnuje i práce, které jsou následně zadavatelem požadovány jakožto samostatná položka“ v rámci požadavku C.

30. Tento závěr Úřad dále rozvíjí v bodě 36 napadeného rozhodnutí s tím, že je zřejmé, že předmětem reference dle požadavku A nebudou pouze plnění spojená s realizací zahradnických či sadovnických prací, ale i plnění spojená s realizací prací spadajících pod požadavek C. Obecně pak Úřad uzavírá, že činnosti dle požadavku C jsou práce, které jsou součástí parku a tedy dané požadavky představují jeden funkční celek a nemůže se jednat o jednotlivé položky seznamu stavebních prací.

31. Shora uvedené představuje jediné odůvodnění závěru Úřadu, proč nebyl zadavatel oprávněn vymezit požadavky na dotčenou technickou kvalifikaci tak, jak učinil v kvalifikační dokumentaci pro veřejnou zakázku, tedy, proč se dle Úřadu jedná o „jednotlivou položku v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem“. Toto odůvodnění však není podloženo žádnými relevantními důkazy, na základě kterých by byly zřejmé úvahy Úřadu, že např. plnění odpovídající požadavku A v sobě pravidelně, obvykle, vždy, atd. zahrnuje i plnění dle požadavku C. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí spíše vyplývá spekulativní charakter úvah Úřadu – viz např. formulace, kdy lze „spravedlivě očekávat“, že požadavek A v sobě zahrnuje požadavek C.

32. Jsem přesvědčen, že stejně tak by bylo možné „spravedlivě očekávat“, že dodavatelé, kteří se specializují na provádění výstavby či rekonstrukce komunikací, odpovídající požadavku zadavatele C, a nikoli na rozsáhlejší zakázky spočívající v revitalizacích parků (a dalších prací dle požadavku A) by mohli být diskriminováni ve smyslu § 6 zákona, pokud by zadavatel vymezil své požadavky tak, jak nastínil zadavatel ve svém rozkladu, tedy, že požadavek C by činil součástí požadavku A.

33. Takovou variantu však Úřad nezohlednil, ačkoli při odůvodnění svých závěrů měl vycházet ze skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jak vyžaduje zásada materiální pravdy, vyjádřená v § 3 správního řádu. Z napadeného rozhodnutí tato polemika nijak nevyplývá, ačkoli ve světle shora uvedeného, by takto vymezený požadavek zadavatele mohl být považován za diskriminační, pokud není najisto postaveno, že práce dle požadavku C skutečně tvoří obvyklou součást prací dle požadavku A.

34. Úřad měl tedy minimálně uvést, na základě jakých závěrů spravedlivě očekává, že součástí reference na revitalizaci parku jsou i práce spadající pod požadavek C. Pokud by z napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývalo, že v souvislosti s realizací revitalizací parků, parkových ploch a veřejných prostranství v intravilánu měst je skutečně reálné, že tyto práce v sobě obvykle zahrnují i výstavbu či rekonstrukci komunikací, cest, schodišť, ramp či zpevněných ploch, byla by shora nastíněná polemika s možnou diskriminací potenciálních dodavatelů zřejmě zbytečná.

35. Nad shora uvedené platí, že Úřad nezohlednil skutečnost, zda zadavatel tím, jak vymezil dotčené technické kvalifikační předpoklady, skutečně požadoval, aby dodavatelé předložili samostatná osvědčení pro referenční zakázky dle požadavku A a zakázky dle požadavku C. Z dodatečné informace č. 8 ze dne 28. 3. 2013 totiž skutečně, v souladu s tvrzením zadavatele, vyplývá, že předložením jednoho osvědčení o realizaci referenční zakázky, splňující více požadavků zadavatele, lze prokázat splnění právě tohoto většího množství požadavků zadavatele (v tomto případě je zásadní možnost, že prostřednictvím jediného osvědčení bylo možné prokázat realizaci zakázky dle požadavku A i dle požadavku C). Tato skutečnost pak musí mít vliv na závěry Úřadu, neboť v souladu s výkladem § 56 odst. 5 písm. c) zákona, uvedeným Úřadem v napadeném rozhodnutí, již nemůže obstát závěr, že součet hodnot minimálního finančního objemu dotčených referenčních zakázek požadovaných zadavatelem činil 49 000 000 Kč bez DPH. Zároveň by se měl Úřad zabývat možností, zda tím, že zadavatel umožnil prokázat splnění požadavku C samostatně, naopak nerozšířil okruh potenciálních dodavatelů. V tomto případě by pak nemohlo dojít k obcházení zákona, jak dovodil Úřad v bodě 41. napadeného rozhodnutí.

36. Nedostatek odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí shledávám rovněž v souvislosti se skutečností, že v rámci tohoto výroku Úřad vyslovil, že zadavatel nedodržel postup dle zákona ve vztahu k vymezení všech požadavků na prokázání splnění minimální úrovně technické kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona. Odůvodnění napadeného rozhodnutí se však vztahuje pouze ke dvěma z těchto požadavků (požadavky A a C). Z napadeného rozhodnutí tedy nevyplývá, v čem konkrétně shledal Úřad pochybení zadavatele při specifikaci požadavků B a D.

37. Na základě shora uvedeného uzavírám, že Úřad nedostatečně zohlednil určité skutečnosti, podstatné pro zjištění stavu věci v souladu s ustanovením § 3 správního řádu, přičemž napadené rozhodnutí trpí nepřezkoumatelností, neboť závěry, na nichž je postaven výrok I. napadeného rozhodnutí, nejsou dostatečně odůvodněny.

VI. Závěr

38. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení  napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je při svém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.

39. Úřad v rámci svých úvah o výkladu § 56 odst. 5 písm. c) zákona zohlední výše nastíněné varianty – tzn. situaci, jaký vliv na výběr nejvhodnější nabídky by měla skutečnost, pokud by zadavatel skutečně k činnostem dle požadavku A a C přistupoval jako k jedinému funkčnímu celku a požadoval prokázání splnění realizace těchto prací v rámci jediné veřejné zakázky. Úřad se bude zabývat zejména otázkou, zda by takto vymezený požadavek na prokázání splnění minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu dle ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona nemohl být shledán jako diskriminační ve smyslu § 6 zákona.

40. Dále se bude Úřad zabývat skutečností, že zadavatel dodavatelům umožnil, aby prostřednictvím jediného osvědčení prokázali splnění více požadavků zadavatele formulovaných v rámci požadavků na prokázání splnění minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona.

41. Na základě těchto úvah Úřad objasní, zda mohou mít tyto skutečnosti vliv na zákonnost postupu zadavatele v souvislosti s naplněním podmínky dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona. Úřad přitom dostatečně jednoznačně a srozumitelně odůvodní svůj výklad tohoto ustanovení zákona, přičemž z tohoto odůvodnění bude najisto vyplývat, co se rozumí pod souslovím „rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem“, a v čem konkrétně Úřad shledává případný rozpor postupů zadavatele s tímto ustanovením.

42. Pokud Úřad shledá pochybení zadavatele v souvislosti s vymezením více požadavků k prokázání splnění minimální úrovně technické kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, odůvodní své závěry ve vztahu ke každému z těchto požadavků zadavatele. A tato skutečnost se odrazí v jednoznačných a přezkoumatelných výrocích, jež budou v souladu s příslušnou judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 65/2012 – 34 ze dne 7. 11. 2013).

43. Nutnost pořízení znaleckého či odborného posudku ve vztahu k této otázce ponechávám na zvážení Úřadu. Nové rozhodnutí však nelze zatížit vadou nepřezkoumatelnosti, bylo-li by postaveno na spekulativních a nepodložených závěrech.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1. Statutární město Pardubice, Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz