číslo jednací: R42/2013/VZ-748/2014/310/PMa

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 8. 2. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 2. 2013, jenž podal navrhovatel –

• Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., IČ 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1219/2013/523/DŘí ze dne 21. 1. 2013, vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., HAVEL, HOLÁSEK & Partners s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

 

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Hromadné správy a vymáhání pohledávek vzniklých v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR“ zadávané formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 8. 6. 2010 pod ev. č. 60046007,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1219/2013/523/DŘí ze dne 21. 1. 2013

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 27. 8. 2010 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh společnosti Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., IČ 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8, (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., HAVEL, HOLÁSEK & Partners s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Hromadné správy a vymáhání pohledávek vzniklých v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR“ zadávané v otevřeném řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 8. 6. 2010 pod ev. č. 60046007 (dále jen „veřejná zakázka“).

 

2. Návrh navrhovatele, jakož i jeho námitky, které zadavatel obdržel dne 9. 8. 2010, směřovaly proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 7. 2010. Zadavatel zadávací řízení zrušil dle § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona z toho důvodu, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele a zároveň v důsledku podstatné změny okolností, které nastala v době od zahájení zadávacího řízení, nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že po přezkoumání zadávacích podmínek dospěl k závěru, že koncepce zadání neodpovídá dosažení rychlejšího a účinnějšího vymáhání pohledávek. Důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla zároveň okolnost, že financování veřejné zakázky nebylo v rozpočtu zadavatele dostatečně zajištěno, a to vzhledem k ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011. Z uvedeného důvodu zadavatel přestal disponovat finančními prostředky na pokrytí závazku z případně uzavřené smlouvy.

 

3. Úřad dne 22. 3. 2011 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1253/2011/520/DŘí, kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. e) zákona tím, že zrušil zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84 zákona. Za spáchání správního deliktu byla zadavateli uložena pokuta ve výši 100 000 Kč. Úřad v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že nebyla naplněna podmínka ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tedy že v průběhu zadávacího řízení nastala podstatná změna okolností, neboť ke vzniku této okolnosti došlo až po zrušení zadávacího řízení. Podstatnou změnu okolností představovalo navýšení vázaných výdajů, jež mělo za následek zkrácení výdajů v rozpočtu zadavatele, ze kterých měla být kromě jiného financována předmětná veřejná zakázka.

 

4. Proti výše uvedenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který Úřad obdržel dne 11. 4. 2011, v němž namítal, že Úřad dospěl na základě předložených důkazů k nesprávnému právnímu posouzení věci tím, že se nedostatečně vypořádal se všemi namítanými skutečnostmi a že při prováděném dokazování nevzal do úvahy všechny důkazy předkládané a navrhované v průběhu správního řízení.

 

5. Dne 13. 12. 2011 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R78/2011/VZ- 17515/2011/310/JSl, kterým rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ- 1253/2011/520/DŘí ze dne 22. 3. 2011 zrušil z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

II. Napadené rozhodnutí

6. Dne 21. 1. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1219/2013/523/DŘí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele dle § 118 odst. 4 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2 citovaného ustanovení.

 

7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že z § 84 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že důvody pro zrušení zadávacího řízení musí být ze strany zadavatele nepředvídané a ani je nesmí způsobit sám zadavatel. Jedná se tedy o důvody objektivní a na vůli zadavatele nezávislé. Mezi důvody pro zrušení veřejné zakázky podle citovaného ustanovení lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky. Aby byl nedostatek finančních prostředků v případě zrušení veřejné zakázky podle tohoto ustanovení akceptovatelným důvodem, musí splňovat výše uvedenou charakteristiku, tj. musí být nepředvídatelný a nezávislý na vůli zadavatele.

 

8. Úřad uvedl, že v "Zápisu z porady vedení" zadavatele konané dne 19. 7. 2010 je v bodu 8. "Ekonomická situace resortu, úspory" uvedeno, že "Ministerstvo financí informovalo zadavatele o dalším ponížení střednědobého výdajového rámce rozpočtu." Pro Ing. arch. Pavla Kasíka, náměstka ministra spravedlnosti, byl stanoven úkol navrhnout a realizovat úsporná opatření, zrušit zadávací řízení s nejvyššími nároky na rozpočet. Úřad dovodil, že přestože ze strany zadavatele nebyl Úřadu v průběhu správního řízení doručen žádný dokument, který by potvrzoval skutečnost, že zadavatel obdržel před datem 19. 7. 2010 informaci Ministerstva financí o dalším ponížení střednědobého výdajového rámce rozpočtu, následné události dokládají, že tato informace byla založena na reálných základech a zadavateli známa již dne 19. 7. 2010.

 

9. V předmětné věci zadavatel, podle zjištění Úřadu, na základě usnesení vlády č. 54/2010 ze dne 18. 1. 2010 předpokládal vázání výdajů na rok 2010 ve výši 461 332 000 Kč (nikoliv jak uvádí zadavatel 407 026 000 Kč). Tato částka však byla v průběhu roku 2010 (po jmenování nové Vlády ČR) navýšena usnesením vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010 o částku 501 489 000 Kč. Současně tímto usnesením vlády došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o částku 114 749 000 Kč. Podle vyjádření zadavatele mělo toto navýšení vázaných výdajů za následek zkrácení "Ostatních věcných výdajů" v rozpočtu zadavatele (ze kterých měla být kromě jiného financována předmětná veřejná zakázka) z 5 905 700 000 Kč na 5 142 595 000 Kč.

 

10. Tuto skutečnost Úřad považoval za objektivní, nepředvídatelnou a na vůli zadavatele nezávislou okolnost a dovodil, že tato skutečnost nastala v období mezi datem 13. 7. 2010, kdy došlo ke jmenování nové Vlády ČR prezidentem republiky a datem 19. 7. 2010, kdy již tato informace byla známa zadavateli, jak vyplývá ze „Zápisu z porady vedení“ zadavatele. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že v daném případě není nutné za podstatnou změnu okolností považovat až samotné vydání usnesení vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010, které navýšilo vázání výdajů na rok 2010 o částku 501 489 000 Kč a dále došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o částku 114 749 000 Kč, neboť toto usnesení představuje pouze formální projevení existence podstatné změny okolností, které však pro zadavatele existovaly již dříve, před dnem 19. 7. 2010. Úřad konstatoval, že by bylo nepřípustným formalizmem vázat existenci důvodu zrušení zadávacího řízení pro podstatnou změnu okolností až na okamžik, kdy dojde k jeho formálnímu vyjádření v podobě závazného dokumentu. Rozhodující skutečností je, kdy zadavatel získal informace (byť v jakékoliv podobě), že k uvedené změně okolností dojde a dále to, že tyto informace jsou následně závazným způsobem potvrzeny a tedy učiněny reálnými a pravdivými.

 

11. Z vyjádření zadavatele ze dne 23. 1. 2012 Úřad zjistil, že na základě porady ministra spravedlnosti byla zrušena všechna zadávací řízení, která u zadavatele probíhala ke dni 19. 7. 2010, vyjma zadávacího řízení „Úprava Obchodního rejstříku v návaznosti na základní registry veřejné správy“, jež bylo z velké části hrazeno z prostředků EU. Vzhledem k tomu, že došlo ke zkrácení výdajů zadavatele pro úhradu probíhajících veřejných zakázek o částku ve výši cca 763 mil. Kč, vzal Úřad v potaz přímý dopad tohoto snížení na možnost financování předmětné veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota činila 120 mil. Kč bez DPH.

 

12. K důvodu zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona Úřad uvedl, že neshledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by zadavatel byl oprávněn zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu, že v přezkoumávané věci byl ze strany Úřadu shledán oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona, Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona.

 

13. V závěru napadeného rozhodnutí Úřad odmítl námitku navrhovatele týkající se nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, když uvedl, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, neboť v uvedeném rozhodnutí uvedl ustanovení zákona, podle kterého ke zrušení zadávacího řízení přistoupil a v obecné rovině odkázal na důvody, které jej ke zrušení zadávacího řízení vedly.

III. Námitky rozkladu

14. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 12. 2. 2013. Navrhovatel v rozkladu namítá, že na straně zadavatele nebyla splněna ani jedna z podmínek pro zrušení zadávacího řízení, a tudíž nebyl oprávněn předmětné zadávací řízení zrušit. Navrhovatel argumentuje tím, že Úřad v původním rozhodnutí dospěl k závěru, že v otázce případné předčasnosti vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je rozhodujícím vydání usnesení vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010, následně však dovodil, že o příslušném ponížení rozpočtu se zadavatel dozvěděl již na poradě vedení dne 19. 7. 2010 a že samotné důvody zakládající podstatnou změnu okolností existovaly ještě před tímto datem.

 

15. Zadavatel považuje tento postup Úřadu za nesprávný, neboť odporuje principu ochrany legitimního očekávání a ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu. Dle názoru navrhovatele je nepřípustné, aby Úřad na základě hodnocení týchž podkladů, aniž by k řešení příslušné otázky provedl další dokazování, dospěl v novém řízení ke zcela opačným skutkovým zjištěním. Navrhovatel své tvrzení odůvodňuje skutečností, že v původním řízení Úřad jasně konstatoval, že okamžikem vzniku oněch objektivních a nepředvídatelných okolností je až usnesení vlády č. 552 ze dne 28. 7. 2010, přičemž v novém řízení najednou z týchž důkazů dovodil, že tyto okolnosti vlastně nastaly již dříve. Navrhovatel tvrdí, že pokud by správní orgán zamýšlel v novém řízení učinit na základě již dříve provedených důkazů zcela opačné skutkové závěry, měl by této změně věnovat mimořádnou pozornost v rámci odůvodnění předmětného rozhodnutí a měl by své aktualizované závěry jasně a přesvědčivě konfrontovat se závěry z původního řízení. Úřad však této povinnosti nedostál.

 

16. Zadavatel napadá závěr Úřadu o tom, že se zadavatel dozvěděl o snížení prostředků k úhradě veřejných zakázek na základě „Zápisu z porady vedení“ ze dne 19. 7. 2010 tvrzením, že Úřad ignoroval možnost, že by vláda nakonec svým usnesením zredukovala zadavatelův rozpočet v menší míře nebo dokonce vůbec. Dokud tedy informace o plánované změně poměrů nebyly vtěleny do hmatatelné a oficiální podoby, usnesení vlády, je nutno takové informace považovat za čirou spekulaci, na jejímž základě nelze činit tak zásadní rozhodnutí, jakým je zrušení zadávacího řízení. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel vyčkat se zrušením zadávacího řízení do okamžiku, kdy bude informace o údajném zkrácení rozpočtu postavena na jisto.

 

17. V další námitce zadavatel uvádí, že ze „Zápisu z porady vedení“ ze dne 19. 7. 2010 nelze vysledovat žádnou konkrétní okolnost, která by zadavatele opravňovala aplikovat ustanovení § 84 odst. 2 zákona. Předmětný zápis je velmi obecný a lze z něj vyčíst pouze to, že zadavatel byl Ministerstvem financí ČR informován o dalším ponížení střednědobého výdajového rámce rozpočtu. Taková informace je však dle navrhovatele příliš neurčitá, než aby ji bylo možno považovat za onu okolnost odůvodňující zrušení zadávacího řízení kvůli nedostatku financí na následné platby vybranému uchazeči. Tento závěr již Úřad dle názoru navrhovatele formuloval v bodě 56. odůvodnění původního rozhodnutí.

 

18. Navrhovatel dále namítá, že se Úřad vůbec nezabýval otázkou, jak konkrétně se redukce rozpočtu zadavatele projevila v jeho schopnosti plnit své závazky, resp. na sebe brát závazky nové. Dle názoru zadavatele nebylo provedeno žádné dokazování v tom smyslu, že snížení rozpočtových prostředků zadavatele mělo za následek objektivní neschopnost zadavatele v budoucnu plnit to, k čemu by se uzavřením smlouvy v předmětném zadávacím řízení pro futuro zavázal. Navrhovatel v rozkladu uvedl, že Úřad měl vést dokazování v tom směru, aby postavil najisto, zda souhrn všech plánovaných mandatorních (a tudíž nezrušitelných) výdajů zadavatele v rozhodném období překročil jeho plánované příjmy.

 

19. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že předpokládaná hodnota zrušené veřejné zakázky v částce 120 mil. Kč činí pouhá 2,3% z částky, o kterou byla zkrácena položka rozpočtu zadavatele „Ostatní věcné výdaje“, z níž měla být veřejná zakázka financována. Navrhovatel doplňuje, že zakázka by nebyla hrazena jednorázově, takže očekávatelné roční náklady zadavatele na veřejnou zakázku by byly výrazně nižší.

 

20. Navrhovatel považuje za sporný závěr Úřadu, že zkrácení rozpočtu zadavatele lze považovat za nepředvídatelnou okolnost. K tomu uvádí, že v roce 2010 probíhala celosvětová ekonomická krize, v jejímž důsledku docházelo u mnoha států světa včetně České republiky k prohlubování jejich finančních problémů, které se projevovaly zejména růstem deficitu veřejných financí. V návaznosti na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo dle názoru navrhovatele možné předvídat, že jedním z prvních kroků nové vlády bude zavedení úsporných opatření. Zároveň navrhovatel před zahájením zadávacího řízení očekával, že navzdory volebnímu vítězství ČSSD bude vláda sestavena z představitelů pravicových politických stran, a tudíž již touto dobou bylo nepravděpodobné, že by se rozpočty jednotlivých resortů mohly navyšovat.

 

21. Navrhovatel se domnívá, že pokud Úřad nově nahlíží na existenci závažných okolností odůvodňujících zrušení zadávacího řízení tak extenzivně, jak činí v bodě 82. odůvodnění napadeného rozhodnutí, pak nelze dospět k jinému závěru, než že budoucí snížení rozpočtu zadavatele bylo jasně a důvodně předvídatelné již od počátku června 2010, tedy ještě před tím, než bylo sporné zadávací řízení zahájeno. Navrhovatel zadavateli vytýká, že svým lehkovážným a nezodpovědným jednáním poškodil všechny potenciální dodavatele, kteří již před oznámením o zrušení zadávacího řízení zahájili přípravné práce směřující k podání nabídky, s čímž byly spojeny nezanedbatelné náklady.

 

22. Závěrem rozkladu navrhovatel dovozuje, že pokud by platil názor Úřadu obsažený v napadeném rozhodnutí, bylo by nutné dovodit, že okolnosti předvídané § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona nastaly již před zahájením předmětného zadávacího řízení, a tudíž podmínky pro jeho fakultativní zrušení nebyly naplněny.

Závěr rozkladu

23. Závěrem rozkladu navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení, popř. aby je sám změnil takovým způsobem, z něhož vyplyne, že zadavatel svým postupem porušil zákon.

IV. Řízení o rozkladu

24. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

26. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1219/2013/523/DŘí ze dne 21. 1. 2013 rozhodl tak, jak je uvedeno výše, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V. K námitkám rozkladu

27. Navrhovatel brojí proti postupu Úřadu při vydání napadeného rozhodnutí, na jehož základě Úřad po zhodnocení stejných podkladů bez provedení dalšího dokazování, dospěl v novém řízení ke zcela opačným skutkovým zjištěním. Dle názoru navrhovatele by Úřad, pokud přistoupí k tomu, že na základě provedených důkazů učiní opačné skutkové závěry, měl tuto změnu náležitě odůvodnit v nově vydaném rozhodnutí. K této námitce navrhovatele konstatuji, že Úřad v řízení, které následovalo po zrušení původního rozhodnutí, opětovně přezkoumal podklady obsažené ve správním spisu a s přihlédnutím k právnímu názoru obsaženému v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R78/2011/VZ-17515/2011/310/JSl ze dne 13. 12. 2011, návrh navrhovatele zamítl. Je nutné podotknout, že Úřad dospěl ke stejným skutkovým závěrům jako v původním řízení, pouze tato skutková zjištění jinak právně posoudil, a z tohoto důvodu věc rozhodl jinak. Změny v právním posouzení případu Úřad náležitě odůvodnil v bodu 82. napadeného rozhodnutí, v němž uvedl, že objektivní, nepředvídatelná a na vůli zadavatele nezávislá okolnost, kterou představuje snížení rozpočtu zadavatele, nastala v období mezi datem 13. 7. 2010, kdy došlo ke jmenování nové Vlády ČR prezidentem republiky, a datem 19. 7. 2010, kdy již tato informace byla známa zadavateli, jak vyplývá ze „Zápisu z porady vedení“ zadavatele. Úřad s přihlédnutím k právnímu názoru předsedy Úřadu obsaženému ve výše uvedeném rozhodnutí podotkl, že v posuzovaném případě není nutné za podstatnou změnu okolností považovat až samotné vydání usnesení vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010, které navýšilo vázání výdajů na rok 2010 a současně snížilo nároky z nespotřebovaných výdajů, a to z toho důvodu, že usnesení představuje pouze formální projevení existence podstatné změny okolností. Úřad svůj závěr odůvodnil tím, že považuje za nepřípustný formalismus vázat existenci důvodu zrušení zadávacího řízení pro podstatnou změnu okolností až k okamžiku, kdy dojde k jeho formálnímu vyjádření v podobě závazného dokumentu. Na základě uvedených skutečností je potřeba odmítnout námitku navrhovatele, že by Úřad bez provedení dalšího dokazování dospěl k opačným skutkovým zjištěním a že by svůj postup náležitě neodůvodnil.

 

28. Stěžejní námitka navrhovatele směřující proti závěru Úřadu o tom, že se zadavatel relevantním způsobem dozvěděl o ponížení rozpočtu již na poradě vedení dne 19. 7. 2010 a byl tedy oprávněn zadávací řízení zrušit před vydáním usnesení vlády č. 552/2010 dne 28. 7. 2010 spočívá v argumentaci navrhovatele, že Úřad ignoroval možnost, že by vláda svým usnesením zredukovala zadavatelův rozpočet v menší míře nebo vůbec. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel se zrušením zadávacího řízení vyčkat do okamžiku, kdy bude informace o údajném zkrácení rozpočtu postavena na jisto. S námitkou navrhovatele se nemohu ztotožnit z toho důvodu, že se zadavatel o změně okolností odůvodňující zrušení zadávacího řízení dozvěděl v období po zahájení zadávacího řízení, konkrétně po 13. 7. 2010, kdy došlo ke jmenování nové vlády, a 19. 7. 2010, kdy proběhla porada vedení zadavatele. S podstatnou změnou okolností spočívající v omezení finančních prostředků zadavatele je spojena možnost zakotvená v § 84 odst. 2 písm. d) zákona zadávací řízení bez zbytečného odkladu zrušit, pokud je naplněna podmínka, že zadavatel podstatnou změnu okolností nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Zadavatel tedy postupoval správně, když zadávací řízení zrušil bez zbytečného odkladu poté, kdy se o snížení rozpočtu dozvěděl, aniž by vyčkával vydání oficiálního právního aktu. Postupem zadavatele byly šetřeny výdaje jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku, neboť zadavatel zadávací zřízení zrušil co nejdříve a k jeho zrušení došlo před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

 

29. K námitce navrhovatele, že informace obsažená v zápisu z porady vedení je příliš obecná, podotýkám, že z bodu 8. uvedeného zápisu vyplývá, že zadavatel neobdrží očekávané rozpočtové prostředky, které jsou určeny k uhrazení veřejné zakázky. V této souvislosti je třeba připomenout, že v době, kdy Úřad věc posuzoval, tedy po zahájení správního řízení, již byla informace o snížení rozpočtu zadavatele potvrzena usnesením vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010. Úřad tedy rozhodl správně, pokud konstatoval, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, pokud zadávací řízení zrušil bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o snížení rozpočtu.

 

30. Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že se Úřad nezabýval otázkou, jak konkrétně se redukce rozpočtu zadavatele projevila v jeho schopnosti plnit své závazky. Toto tvrzení navrhovatele je potřeba odmítnout s ohledem na skutečnosti vyplývající z vyjádření zadavatele ze dne 12. 10. 2010, v jehož příloze zadavatel předložil jednotlivé složky schváleného rozpočtu pro rok 2010 a schváleného návrhu rozpočtu pro rok 2011, z nichž je patrné snižování státního rozpočtu. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že v důsledku přijatých usnesení vlády č. 54/2010 a č. 552/2010 byl zadavatel nucen zavést maximálně úsporná opatření a provést přehodnocení dříve stanovených priorit. V oblasti provozních a mandatorních výdajů zadavatele za rok 2010 byl očekáván po prvním pololetí deficit rozpočtu zadavatele ve výši až 613 mil. Kč. Vyjádření zadavatele Úřad obdržel na základě usnesení č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-14793/2010/520/DŘí ze dne 4. 10. 2010, kterým Úřad v bodu 3. usnesení zadavateli uložil lhůtu k zaslání podkladů, ze kterých by vyplývalo, že vzhledem ke snížení plánových výdajů pro rok 2011 nebude mít zadavatel dostatek finančních prostředků pro úhradu plnění předmětu veřejné zakázky.

 

31. Úřad si v rámci správního řízení vyžádal od zadavatele předložení seznamu zadávacích řízení zadavatele, která probíhala ke dni 19. 7. 2010 a která byla na základě porady z téhož dne zadavatelem zrušena. Ze seznamu předloženého zadavatelem vyplývá, že všechna probíhající zadávací řízení byla zrušena, vyjma zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „Úprava Obchodního rejstříku v návaznosti na základní registry veřejné správy“, které bylo spolufinancováno z prostředků EU. I tato skutečnost přispívá k závěru, že zadavatel po snížení rozpočtu nedisponoval finančními prostředky k realizaci předmětné veřejné zakázky a v rámci úspory financí byl nucen veřejnou zakázku, jakož i zadávací řízení na další veřejné zakázky, zrušit.

 

32. Nezbývá, než odmítnout i námitku navrhovatele, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí pouhá 2,3% z částky 5,1 mld. Kč představující položku rozpočtu zadavatele „Ostatní věcné výdaje“, z nějž měla být veřejná zakázka hrazena po snížení rozpočtu. Z hlediska posouzení dostatku financí na hrazení veřejné zakázky je nepodstatné, jakou částku představovala předpokládaná hodnota veřejné zakázky z celkové částky příslušné části rozpočtu zadavatele, neboť nelze bagatelizovat ostatní mandatorní výdaje zadavatele a zejména vysoký schodek rozpočtu zadavatele.

 

33. Navrhovatel považuje za sporný závěr Úřadu o tom, že zkrácení rozpočtu zadavatele bylo možné považovat za nepředvídatelnou okolnost, když dovozuje, že v roce 2010 probíhala celosvětová ekonomická krize a již v květnu 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a bylo možno předvídat ještě před zahájením předmětného zadávacího řízení, že jedním z prvních kroků nové vlády bude zavedení úsporných opatření. S uvedenou námitkou navrhovatele se nemohu ztotožnit z toho důvodu, že zadavatel nemohl při zadání veřejné zakázky předjímat výsledky voleb a jejich dopad do rozpočtu zadavatele. Pokud zadavatel vycházel při oznámení zahájení zadávacího řízení ze schváleného rozpočtu, nemůže být následné snížení rozpočtu zadavatele představující podstatnou změnu okolností, považováno za zadavatelem předvídatelnou okolnost. Zadavatel nemůže být nucen realizovat veřejnou zakázku, pokud by se na základě snížení jeho rozpočtu octl v situaci, kdy by neměl dostatek prostředků k jejímu plnění. Ze stejného důvodu je nutné odmítnout i domněnku navrhovatele, že by okolnosti předvídané § 84 odst. 2 písm. d) zákona nastaly již před zahájením předmětného zadávacího řízení, jelikož zadavatel měl již v této době k dispozici signály o budoucích úsporných opatřeních, neboť zadavatel nemohl v době před jmenováním nové vlády předvídat, jaká budou její konkrétní úsporná opatření, či k jejich přijetí vůbec dojde.

VI. Závěr

34. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

 

35. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

Předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží:

1. HAVEL, HOLÁSEK & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

2. Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy