číslo jednací: S468/2013/VZ-24969/2013/513/PPo

Instance I.
Věc Právní služby
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo obrany
  2. Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o.,
  3. JUDr. Jaroslav Bursík, advokát
  4. Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.,
  5. HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o.,
  6. JUDr. Daniel Volopich
  7. JUDr. Tomáš Tomšíček
  8. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.,
  9. Sdružení DLA Piper - DPP
  10. Weinhold Legal, v.o.s.,
  11. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o.,
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 7. 1. 2014
Dokumenty file icon 2013_S468.pdf 592 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S468/2013/VZ-24969/2013/513/PPo

 

20. prosince 2013

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26.7.2013 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

  • zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6 - Dejvice,
  • navrhovatel – subjekty

o Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha - Nové Město,

o JUDr. Jaroslav Bursík, advokát, IČO 69181560, se sídlem Belgická 196/38, 120 00 Praha - Vinohrady,

o Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o., 01614606, se sídlem Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8 - Karlín,

o HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 - Žižkov,

které dne 18.9.2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, ve správním

řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 25.7.2013 Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha - Nové Město,

  • vybraní uchazeči

o vybraný uchazeč č. 1 – JUDr. Daniel Volopich, advokát, IČO 12844012, se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň - Severní Předměstí a JUDr. Tomáš Tomšíček, advokát, IČO 71330089, se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň - Severní Předměstí,

kteří dne 27.9.2012 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky,

o vybraný uchazeč č. 2 – ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

o vybraný uchazeč č. 3 – Sdružení DLA Piper - DPP, jež tvoří Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři, zastoupená na základě plné moci ze dne 9.10.2012 Mgr. Robertem Perglem, advokátem, IČO 14767643, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha - Střešovice, a DLA Piper Prague LLP, se sídlem 3 Noble Street, Londýn, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, jednající prostřednictvím své organizační složky, IČO 28518659, se sídlem Perlová 5, 110 00 Praha 1, zastoupená na základě plné moci ze dne 18.9.2009 Peterem Georgem Valertem,

které dne 9.10.2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 9.8.2013 DLA Piper Prague LLP, se sídlem 3 Noble Street, Londýn, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, jednající prostřednictvím své organizační složky, IČO 28518659, se sídlem Perlová 5, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč č. 4 – Weinhold Legal, v.o.s., IČO 25628470, se sídlem Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2,

o vybraný uchazeč č. 5 – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3,

 

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení „Právní služby“, jejíž oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 20.7.2013, a zveřejněno dne 30.7.2012, pod ev. č. 7202011026369, ve znění oprav provedených dne 14.8.2012, pod ev. č. 7202021026369  a ve znění oprav provedených dne 1.10.2012, pod ev. č. 7202031026369, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4.8.2012, pod ev. č. 2012/S 149-249469, ve znění oprav provedených dne 25.8.2012, pod ev. č. 2012/S 163-271511, ve znění oprav provedených dne 11.10.2012, pod ev. č. 2012/S 196-322542,

 

rozhodl takto:

 

I.

Návrh navrhovatele – subjektů Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha - Nové Město, JUDr. Jaroslav Bursík, advokát, IČO 69181560, se sídlem Belgická 196/38, 120 00 Praha - Vinohrady, Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o., 01614606, se sídlem Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8 - Karlín, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 - Žižkov – které dne 18.9.2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky – směřující proti vymezení dílčího hodnotícího kritéria „Úroveň zpracování právního stanoviska podle níže uvedeného zadání : váha 40%“ se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

 

II.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6 - Dejvice – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.6.2013 v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Úroveň zpracování právního stanoviska podle níže uvedeného zadání : váha 40%“ neobsahuje popis způsobu hodnocení předložených nabídek, jenž by odpovídal výsledku hodnocení nabídek, čímž zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení, stanovené v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6 - Dejvice  – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší:  

  • úkony zadavatele související s hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.6.2013,
  • rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek ze dne 18.6.2013.

 

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6 - Dejvice – ukládá:  

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6 - Dejvice (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve Věstníku veřejných zakázek dne 30.7.2012, pod  ev. č. 7202011026369, ve znění oprav provedených dne 14.8.2012, pod ev. č. 7202021026369 a ve znění oprav provedených dne 1.10.2012, pod ev. č. 7202031026369, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4.8.2012, pod ev. č. 2012/S 149-249469, ve znění oprav provedených dne 25.8.2012, pod ev. č. 2012/S 163-271511, ve znění oprav provedených dne 11.10.2012, pod ev. č. 2012/S 196-322542, oznámení otevřeného řízení na nadlimitní veřejnou zakázku „Právní služby“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel v bodu II.1.5) oznámení o zakázce uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „uzavření rámcové smlouvy s 5 uchazeči dle ustanovení § 89 zákona č. 137/2006 Sb., na poskytování právních služeb pro potřeby Ministerstva obrany České republiky.“ Zadavatel stanovil v bodu II.1.4.) oznámení o zakázce odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v rozmezí 1 a 33.333.000,- Kč bez DPH.

3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce určil kritéria uvedená v zadávací dokumentaci. Podle písmena I. „ZPŮSOB HODNOCENÍ“ zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky, přičemž zadavatel v totožném písmenu zadávací dokumentace nadefinoval tato dílčí hodnotící kritéria, podle nichž budou nabídky hodnoceny (v podrobnostech viz dále):

a) výše nabídkové ceny za jednu hodinu právní služby : váha 60%

b) úroveň zpracování právního stanoviska podle níže uvedeného zadání : váha 40%.

4. Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále uvedl, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž lhůtu pro podání nabídek zadavatel stanovil na 20.9.2012. Lhůta pro podání nabídek byla následně zadavatelem změněna na 15.10.2012.

5. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 15 nabídek uchazečů. Z „Protokolu o 6. jednání hodnotící komise“ ze dne 25.1.2013 dále plyne, že 2 uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku neprokázali kvalifikaci a v návaznosti na tento fakt byli tudíž rozhodnutím ze dne 11.2.2013 zadavatelem z další účasti v zadávacím řízení vyloučeni. V zadávacím řízení tak zůstalo celkově 13 nabídek, které byly podrobeny hodnocení.

6. Ze „Souhrnné tabulky o hodnocení nabídek“, jež tvoří součást zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vypracované hodnotící komisí dne 12.6.2013, je zřejmé, že hodnotící komise doporučila vybrat zadavateli pět nejvhodnějších nabídek v tomto pořadí:

1. nabídka předložená uchazečem – JUDr. Daniel Volopich, advokát, IČO 12844012, se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň - Severní Předměstí a JUDr. Tomáš Tomšíček, advokát, IČO 71330089, se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň - Severní Předměstí, kteří dne 27.9.2012 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „vybraný uchazeč č. 1“),

2. nabídka předložená uchazečem – ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč č. 2“),

3. nabídka předložená uchazečem – Sdružení DLA Piper - DPP, jež tvoří Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři, zastoupená na základě plné moci ze dne 9.10.2012 Mgr. Robertem Perglem, advokátem, IČO 14767643, se sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha - Střešovice, a DLA Piper Prague LLP, se sídlem 3 Noble Street, Londýn, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, jednající prostřednictvím své organizační složky, IČO 28518659, se sídlem Perlová 5, 110 00 Praha 1, zastoupená na základě plné moci ze dne 18.9.2009 Peterem Georgem Valertem, které dne 9.10.2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 9.8.2013 DLA Piper Prague LLP, se sídlem 3 Noble Street, Londýn, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, jednající prostřednictvím své organizační složky, IČO 28518659, se sídlem Perlová 5, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč č. 3“),

4. nabídka předložená uchazečem – Weinhold Legal, v.o.s., IČO 25628470, se sídlem Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný uchazeč č. 4“),

5. nabídka předložená uchazečem – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč č. 5“). 

Zadavatel se se závěrem hodnotící komise ztotožnil a dne 18.6.2013 rozhodl o výběru nejvhodnějších nabídek podle výše uvedeného pořadí.

7. Dne 18.6.2013 obdržel uchazeč – subjekty – Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha - Nové Město, JUDr. Jaroslav Bursík, advokát, IČO 69181560, se sídlem Belgická 196/38, 120 00 Praha - Vinohrady, Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o., 01614606, se sídlem Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8 - Karlín, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 - Žižkov – které dne 18.9.2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 25.7.2013 Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24791261, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha - Nové Město (dále jen „navrhovatel“) – rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek.

8. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek podal navrhovatel dne 3.7.2013 námitky, které byly zadavateli doručeny téhož dne.

9. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 15.7.2013 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 16.7.2013.

10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26.7.2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. OBSAH NÁVRHU

11. Navrhovatel má za to, že rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek je nezákonné, jelikož samotné hodnocení nabídek ze strany hodnotící komise bylo učiněno v rozporu s ustanoveními § 6 a § 79 zákona. Svůj závěr zdůvodňuje navrhovatel následujícími argumenty.

12. Navrhovatel uvádí, že podle požadavků zadavatele vymezených v písmenu I. „ZPŮSOB HODNOCENÍ“ zadávací dokumentace, byli uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku povinni vyhotovit a jako součást jejich nabídky předložit zadavateli právní stanovisko, jehož obsahem měla být, podle výše citovaného písmena zadávací dokumentace „Analýza právní úpravy nákupu vojenského materiálu a služeb souvisejících s údržbou a opravami zbraní a zbrojních systémů prostřednictvím NATO Support Agency (tzv. NSPA) Českou republikou - Ministerstvem obrany jako veřejným zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a vztah NSPA vůči bývalé NATO Maintenance and Supply Agency (tz. NAMSA).“ Požadované právní stanovisko, které bylo, jak vyplývá z bodu 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí, předmětem hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria b) „Úroveň zpracování právního stanoviska podle níže uvedeného zadání“ (dále jen „dílčí hodnotící kritérium č. 2“), mělo být zadavatelem hodnoceno na základě subkritérií, nadefinovaných pod písmenem I. „ZPŮSOB HODNOCENÍ“ zadávací dokumentace (v podrobnostech viz dále).

13. Navrhovatel konstatuje, že po provedeném hodnocení se jím předložená nabídka umístila o pouhých 1,41 bodů na šestém místě, tedy na takovém místě, které jako prvnímu v pořadí neumožňuje navrhovateli uzavřít se zadavatelem smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky. Zjednodušeně řečeno, nabídka navrhovatele skončila jako nejlepší mezi nevybranými uchazeči. Navrhovatel právě popsané přičítá skutečnosti, že hodnotící komise v dílčím hodnotícím kritériu č. 2 „hodnotila kvalitativní exaktně nevyjádřitelné parametry právních rozborů subjektivním posouzením …“, pročež měla, podle jeho přesvědčení, přidělené bodové ohodnocení „doplnit transparentním a pro všechny nabídky srovnatelným slovním zdůvodněním přidělených bodů dle obecných vodítek, které by takovému hodnocení dodaly jednotný hodnotící a srovnávací rámec včetně jednotně používaného pojmosloví pro všechny hodnocené nabídky. Hodnotící komise totiž do značné míry … u každé nabídky hodnotí, komentuje, vyzdvihuje či naopak kritizuje něco jiného bez nezbytného žádoucího propojení jednotlivých nabídek navzájem, což brání vzájemnému srovnání jednotlivých nabídek a jejich kvalit.“ Navrhovatel nad to podotýká, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek absentují úvahy jednotlivých členů hodnotící komise stran hodnocení předložených nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria č. 2, což v konečném důsledku rezultuje v nepřezkoumatelnost inkriminovaného dokumentu. 

14. Navrhovatel v další části návrhu uvádí, že zadavatel sice v zadávací dokumentaci stanovil váhu, kterou bude přikládat jednotlivým subkritériím, subsumovaným pod dílčí hodnotící kritérium č. 2, avšak zadávací dokumentace již neobsahuje bližší konkretizaci požadavků zadavatele, které mělo předložené právní stanovisko splňovat, aby uchazeč obdržel potřebné bodové ohodnocení, jež by mu zaručilo, že se umístí ve skupině vybraných uchazečů. Navrhovatel tudíž namítá, že v době, kdy zpracovával nabídku, nemohl mít, vzhledem ke shora řečenému, reálnou představu o tom, jak bude hodnotící komise jednotlivé nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 hodnotit. Navrhovatel tuto část návrhu uzavírá s tvrzením, že s ohledem na skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval, jaké atributy právního stanoviska pro něj budou při přidělování bodů v dílčím hodnotícím kritériu č. 2 klíčovými, zadávací dokumentace odporuje požadavku § 44 odst. 3 písm. h) zákona. Svůj závěr navrhovatel podporuje odkazem na dvě rozhodnutí Úřadu, a to konkrétně na rozhodnutí č. j. ÚOHS-R29/2010/VZ-11168/2010/310-ASc ze dne 27.7.2010 a na rozhodnutí č. j. S107/2008/VZ-397/2009/530/JVa ze dne 10.2.2009.

15. V poslední části návrhu se navrhovatel blíže zaobírá bodovými hodnoceními subkritérií v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Navrhovatel konstatuje, že bodové příděly u jednotlivých subkritérií mezi nabídkami vybraných uchazečů a uchazeči, jejichž nabídky nebyly zadavatelem vybrány jako nejvhodnější, vykazují značné rozdíly. Navrhovatel přitom dodává, že bodové rozdíly nejsou zadavatelem řádně zdůvodněny a nad to vykazují dichotomii, což navrhovatel demonstruje komparací nabídek v každém konkrétním subkritériu dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Navrhovatel tudíž opětovně shledává postup hodnotící komise při hodnocení nabídek netransparentním a odporujícím judikatuře soudů, potažmo Úřadu. Jako důkaz právě řečeného navrhovatel přikládá odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6.11.2009, a na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S617/2012/VZ-3494/2013/512/Jma ze dne 22.3.2013 a č. j. ÚOHS-S448,449,450/2011/VZ-19216/2011/530/Edo ze dne 31.1.2012.

16. S ohledem ke všem shora uvedeným skutečnostem navrhovatel v závěru svého návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek, a v povinnosti provést nové hodnocení nabídek.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh dne 26.7.2013 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen téhož dne.

18. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel, a
  • vybraní uchazeči č. 1 – č. 5.

19. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 2.8.2013, které Úřad obdržel dne 5.8.2013, přičemž konstatuje následující.

20. Zadavatel se předně vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že výsledné bodové ohodnocení jednotlivých nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 nebylo ze strany hodnotící komise řádně a přezkoumatelně odůvodněno. Zadavatel zastává názor, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje souhrnné odůvodnění bodových hodnocení, které hodnotící komise konkrétním nabídkám uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku přidělila, přičemž odůvodnění bylo současně strukturováno podle jednotlivých subkritérií dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Pokud jde o argument navrhovatele stran toho, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje úvahy jednotlivých členů hodnotící komise týkající se bodových přídělů, pak zadavatel odkazuje na již shora zmíněné rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S448,449,450/2011/VZ-19216/2011/530/Edo ze dne 31.1.2012. Z citovaného rozhodnutí Úřadu, podle názoru zadavatele, jednoznačně vyplývá, že Úřadu nepřísluší přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých členů hodnotící komise, nýbrž pouze dodržení zákonného rámce zadávacího řízení konkrétním zadavatelem. 

21. Zadavatel v další části vyjádření podává své stanovisko k tvrzení navrhovatele, že zadávací dokumentace neobsahovala bližší konkretizaci jednotlivých subkritérií, podřazených pod dílčí hodnotící kritérium č. 2, a v důsledku toho si proto navrhovatel v době zpracování jeho nabídky nemohl učinit reálnou představu o tom, co bude hodnotící komise v citovaném hodnotícím kritériu vlastně hodnotit. Zadavatel se proti právě popsanému názoru navrhovatele ohrazuje, když uvádí, že subkritéria pro dílčí hodnotící kritérium č. 2 byla v zadávací dokumentaci specifikována do té míry, že si uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku mohli učinit představu nejen o předmětu hodnocení, ale taktéž i o preferencích, s jakými bude zadavatel předložené nabídky u dílčího hodnotícího kritéria č. 2 hodnotit.  

22. Konečně se zadavatel vyjadřuje k navrhovatelem vytýkaným nedostatkům, týkajících se bodových přídělů, resp. jejich odůvodnění zadavatelem, u dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Zadavatel konstatuje, že „odůvodnění bylo postaveno na koncepci popisu předností nebo nedostatků každého z uchazečů v komparaci s analýzami uchazečů ostatních, neboť jiný způsob odůvodnění by s ohledem na individualitu a různorodost jednotlivých nabídek, resp. vzorových stanovisek, kterých bylo hodnoceno celkem 13 ve 4 parametrech (subkritériích), nepřicházel dle názoru zadavatele prakticky v úvahu. … Ke slovnímu odůvodnění bodů přidělených stanovisku určitého uchazeče hodnotící komisí a k posuzování dostatečnosti tohoto odůvodnění zadavatel uvádí, že je třeba k nim přistupovat ve vazbě na slovní odůvodnění bodů přidělených v rámci daného subkritéria stanoviskům ostatních uchazečů. Pokud je tedy např. v odůvodnění uvedeno, že stanovisko uchazeče se nezaobírá možnostmi nákupů s využitím NSPA (NATO Support Agency) v případě podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu a u jiného uchazeče tento nedostatek zmíněn není, je zřejmé, že stanovisko druhého uchazeče tímto nedostatkem netrpí. Touto komparací odůvodnění bodování určitého stanoviska s odůvodněním bodů u stanovisek ostatních uchazečů lze tedy vcelku bez problému dospět k závěrům, co v daném subkritériu ovlivňovalo počet přidělených bodů. V tomto směru tak nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že by jednotlivé nabídky nebyly propojeny.“

23. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem proto zadavatel v závěru svého vyjádření Úřadu navrhuje, aby návrh zamítl.

24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení pod č. j. ÚOHS-S468/ 2013/VZ-14736/2013/513/PPo dne 7.8.2013. Současně Úřad usnesením pod č. j. ÚOHS-S468/2013/VZ-14791/2013/513/PPo ze dne 7.8.2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

25. Po přezkoumání veškerých relevantních podkladů dále vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S468/2013/VZ-15345/2013/513/PPo ze dne 14.8.2013, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

Vyjádření vybraného uchazeče č. 5

26. Vybraný uchazeč č. 5 se k usnesení č. j. ÚOHS-S468/2013/VZ-14791/2013/513/PPo vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 22.8.2013, které Úřad obdržel téhož dne.

27. Vybraný uchazeč č. 5 úvodem svého vyjádření podotýká, že z informací uvedených v návrhu plyne, že tento nebyl navrhovatelem podán v souladu s § 114 odst. 4 zákona. Právě popsané zdůvodňuje vybraný uchazeč č. 5 skutečností, že v návrhu je explicitně řečeno, že navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách dne 15.7.2013. Vzhledem k faktu, že návrh byl podán až dne 26.7.2013, nebyla, podle vybraného uchazeče č. 5, splněna zákonná lhůta pro doručení návrhu podle shora citovaného ustanovení zákona, a Úřad měl tudíž správní řízení ve smyslu § 117a písm. c) zákona zastavit. Vybraný uchazeč č. 5, i přes to, že zastává názor, že správní řízení mělo být z procesních důvodů zastaveno, v další části svého vyjádření předkládá věcné argumenty k tvrzením navrhovatele předestřeným v návrhu. Vybraný uchazeč č. 5 konstatuje, že prakticky celý návrh směřuje obsahově proti zadávacím podmínkám a nikoliv proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek. Vybraný uchazeč č. 5 přitom upozorňuje, že navrhovatel nepodal vůči zadávacím podmínkám námitky, a proto mu, z logiky věci, nemůže pro podání návrhu proti zadávacím podmínkám svědčit aktivní legitimace. Podle názoru vybraného uchazeče č. 5 by proto měl být návrh Úřadem podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítnut, jelikož nebyl podán oprávněnou osobou.  

28. V poslední části svého vyjádření se vybraný uchazeč č. 5 blíže zabývá samotným hodnocením nabídek zadavatelem. Vybraný uchazeč č. 5 má za to, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek zcela vyhovuje liteře zákona, neboť „obsahuje řádné přidělení bodů v rámci obou dílčích hodnotících kritérií, a to včetně řádného a i dostatečného odůvodnění jejich přidělení, a to zejména v rámci jednotlivých subkritérií v druhém dílčím hodnotícím kritériu. Ze slovního odůvodnění přidělených bodů v rámci druhého dílčího kritéria je zřejmé, že zadavatel, resp. hodnotící komise se v rámci druhého dílčího kritéria zaměřila na přednosti a rovněž i nedostatky právních stanovisek jednotlivých uchazečů, a to ve vzájemném posouzení ostatních právních stanovisek všech uchazečů.“ Vybraný uchazeč č. 5 konečně vyslovuje nesouhlas i s argumentací navrhovatele, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek odporuje zákonným požadavkům, neboť neobsahuje úvahy členů hodnotící komise stran bodového hodnocení jednotlivých nabídek. Vybraný uchazeč č. 5 konstatuje, že § 80 odst. 1 zákona vymezuje taxativním způsobem okruh náležitostí, jež musí zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovat, přičemž popis úvah jednotlivých členů hodnotící komise citované ustanovení zákona nevyžaduje.

29. S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti vybraný uchazeč č. 5 v závěru svého vyjádření Úřadu navrhuje, aby správní řízení podle § 117a písm. c) zákona zastavil.

30. Kromě vybraného uchazeče č. 5 se žádný další účastník řízení ve lhůtách stanovených Úřadem usnesením č. j. ÚOHS-S468/2013/VZ-14791/2013/513/PPo, ani později, nevyjádřil.

31. Dne 23.8.2013 po předchozí žádosti ze dne 21.8.2013 umožnil Úřad vybranému uchazeči č. 4 nahlédnutí do příslušného správního spisu. Nahlédnutí za vybraného uchazeče č. 4 uskutečnil Mgr. Tomáš Čermák, advokát, ČAK 04408, zmocněný k tomuto úkonu na základě plné moci ze dne 21.8.2013.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

32. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tím že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.6.2013 v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 neobsahuje popis způsobu hodnocení předložených nabídek, jenž by odpovídal výsledku hodnocení nabídek, čímž zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení, stanovené v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Současně Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona v části směřující proti vymezení dílčího hodnotícího kritéria č. 2, neboť návrh nebyl v této části podán osobou oprávněnou pro podání návrhu, protože návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 

V. RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

33. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

34. V souladu s § 17 písm. l) zákona jsou zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

35. Podle § 17 písm. w) zákona se dokumentací o veřejné zakázce rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho skončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

36. Na základě § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

37. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

38. V souladu s § 74 odst. 1 věty druhé zákona činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

39. V souladu s § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky 

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

40. Jak vyplývá z § 78 odst. 3 zákona, zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

41. Na základě § 78 odst. 4 věty první zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.

42. Podle § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

43. V souladu s § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

44. Jak vyplývá z § 79 odst. 1 zákona, hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

45. Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

46. V souladu s § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.

47. Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

48. Na základě § 110 odst. 4 zákona musí stěžovatel námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

49. Z ustanovení § 110 odst. 7 zákona plyne, že námitky se podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.

50. Jak vyplývá z § 114 odst. 4 zákona, návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2 musí být doručen pouze Úřadu, a to do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

51. V souladu s § 148 odst. 2 zákona písemnosti podle tohoto zákona lze doručit osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky, prostřednictvím datové schránky, nebo jiným způsobem.

VI. ZJIŠTĚNÍ ÚŘADU VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

52. Jak vyplývá z dokumentace o šetřené veřejné zakázce, zadavatel v písmenu I. „ZPŮSOB HODNOCENÍ“, bodu 1. „ZÁKLADNÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIUM PRO ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, zadávací dokumentace stanovil jako základní hodnotící kritérium pro přidělení veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky.

53. Pod výše citovaným písmenem zadávací dokumentace, konkrétně pak v bodu 2. „DÍLČÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA“, zadavatel současně nadefinoval, že nabídky uchazečů budou hodnoceny podle následujících dílčích hodnotících kritérií:

(a) Výše nabídkové ceny za jednu hodinu právní služby : váha 60%;

(b) Úroveň zpracování právního stanoviska podle níže uvedeného zadání: váha 40%;

Zadavatel ve shora uvedené části zadávací dokumentace dále určil, že uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku mají povinnost „zpracovat a jako součást nabídky předložit právní stanovisko, jehož obsahem bude:

„Analýza právní úpravy nákupu vojenského materiálu a služeb souvisejících s údržbou a opravami zbraní a zbrojních systémů prostřednictvím NATO Support Agency (tzv. NSPA) Českou republikou - Ministerstvem obrany jako veřejným zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a vztah NSPA vůči bývalé NATO Maintenance and Supply Agency (tzv. NAMSA)“ (dále jen „právní stanovisko“)

Zpracovatel stanoviska se zaměří především na: 

a) právní postavení NSPA, vztah NSPA k bývalé NAMSA,

b) rozbor postavení a využití NSPA z hlediska právních předpisů na národní, evropské a mezinárodní úrovni vztahujících se k zadávání veřejných zakázek (včetně použití směrnice evropského parlamentu a rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES), 

c) vymezení problematických okruhů, analýza rizik,

d) návrh postupu /včetně výkladu/ nákupů prostřednictvím NSPA s přihlédnutím k případu, kdy jediným mezinárodním prvkem v celé obchodní transakci je pouze NSPA /pozn. dodavatel se sídlem v České republice/,

e) rozbor případné judikatury,

vše v oblasti zadávání veřejných zakázek a ve vztahu k veřejnému zadavateli.“

54. Zadavatel dále pod písmenem I. „ZPŮSOB HODNOCENÍ“, bodem 2. „DÍLČÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA“, zadávací dokumentace vymezil, že úroveň právního stanoviska bude hodnotit na základě těchto subkritérií:

Subkritérium 

Váha v procentech

1. Věcná správnost zpracování stanoviska, tj. soulad s platnou legislativou

 

20%

2. Zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, tj. zohlednění české a evropské legislativy a mezinárodního práva, výkladové a rozhodovací praxe příslušných orgánů, odborné literatury

 

 

30%

3. Úroveň argumentace – relevance a logická provázanost argumentů, odůvodněnost a podloženost závěrů, vypořádání se s možností odlišných výkladů

 

40%

4 Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu

 

10%

55. Konečně zadavatel pod písmenem I. „ZPŮSOB HODNOCENÍ“, bodem 3. „METODA HODNOCENÍ“, zadávací dokumentace blíže popsal způsob, jakým bude přidělovat bodové hodnocení v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií. Pokud jde o dílčí hodnotící kritérium č. 2, pak zadavatel uvedl, že každý člen hodnotící komise sestaví „pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění daného subkritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Bodové hodnocení, které nabídce přidělila v rámci daného subkritéria hodnotící komise jako celek, bude určeno jako aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů. Takto stanovené bodové hodnocení nabídek v daném subkritériu se přepočítá s ohledem na váhu daného subkritéria tak, že se vynásobí zlomkem, v jehož čitateli bude váha daného subkritéria a ve jmenovateli číslo 100. Součet takto upraveného bodového hodnocení nabídek ve všech 4 subkritériích určí pořadí nabídek v rámci dílčího kritéria „úroveň zpracování právního stanoviska“.“

56. Jak bylo uvedeno již výše (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel hodnotil celkově 13 nabídek. Vzhledem ke značné rozsáhlosti zprávy o posouzení a hodnocení nabídek proto Úřad cituje na tomto místě pouze ty údaje obsažené v předmětném úkonu zadavatele, které jsou pro rozhodnutí ve věci relevantní. Níže uvedené údaje tedy slouží k ilustraci a podpoře závěrů Úřadu.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou u nabídky vybraného uchazeče č. 4 v rámci hodnocení subkritéria č. 3 „Úroveň argumentace – relevance a logická provázanost argumentů, odůvodněnost a podloženost závěrů, vypořádání se s možností odlišných výkladů“ (dále jen „subkritérium č. 3“), dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedeny tyto závěry hodnotící komise:

 

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Úroveň argumentace – relevance a logická provázanost argumentů, odůvodněnost a podloženost závěrů, vypořádání se s možností odlišných výkladů (váha 40%)

 

 

82,86

Závěry uchazeče jsou odůvodněny logicky provázanými argumenty, které vycházejí a opírají se o četná rozhodnutí SDEU. Stanovisko rovněž podrobně reflektuje přístup a postoj Evropské komise k uplatňování a výkladu výjimek z povinnosti aplikovat směrnici 2009/81/EC.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou u nabídky vybraného uchazeče č. 3 v rámci hodnocení subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedeny tyto závěry hodnotící komise:  

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Úroveň argumentace – relevance a logická provázanost argumentů, odůvodněnost a podloženost závěrů, vypořádání se s možností odlišných výkladů (váha 40%)

 

 

84,29

Závěry uchazeče jsou odůvodněny logicky provázanými argumenty, které vycházejí a opírají se o četná rozhodnutí SDEU. Stanovisko rovněž podrobně reflektuje přístup a postoj Evropské komise k uplatňování a výkladu výjimek z povinnosti aplikovat směrnici 2009/81/EC.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou u nabídky, jež byla zadavatelem zaevidována pod číslem 13, a která byla předložena uchazečem – subjekty – Becker a Poliakoff, s.r.o., IČO 25098039, se sídlem U Prašné brány 1078/1 110 00 Praha 1 - Staré Město, Mgr. Michal Mazel, advokát, IČO 45611262, se sídlem Vyžlovská 2248/46, 110 00 Praha - Strašnice, Mgr. Filip Směja, advokát, IČO 46265589, se sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha - Vinohrady – které dne 10.9.2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „uchazeč č. 13“) – v rámci hodnocení subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedeny tyto závěry hodnotící komise:

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Úroveň argumentace – relevance a logická provázanost argumentů, odůvodněnost a podloženost závěrů, vypořádání se s možností odlišných výkladů (váha 40%)

 

 

73,57

Závěry uchazeče jsou odůvodněny logicky provázanými argumenty, které se opírají o četná rozhodnutí SDEU. V rámci stanoviska je rovněž rozebrán výkladový postoj Evropské komise k uplatňování výjimek z povinnosti aplikovat směrnici 2009/81/EC.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou dále u nabídky, jež byla zadavatelem zaevidována pod pořadovým číslem 2, a která byla předložena uchazečem – JUDr. Marianna Svobodová, advokátka, IČO 66256658, se sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha - Nové Město, a Mgr. Pavel Duška, advokát, IČO 66246989, se sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha - Nové Město – kteří dne 27.9.2012 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky – v rámci hodnocení subkritéria č. 4 „Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu“ (dále jen „subkritérium č. 4“), dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedeny tyto závěry hodnotící komise:

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu (váha 10%)

 

 

79,29

Stanovisko uchazeče je koncepčně vhodně členěno a jeho jednotlivé odstavce jsou pro orientaci číslovány, což jej činí velmi přehledným. Rovněž je po stránce jazykové srozumitelné a stylisticky na nadprůměrné úrovni.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou u nabídky vybraného uchazeče č. 2 v rámci hodnocení subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedeny následující závěry hodnotící komise:  

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu (váha 10%)

 

 

97,86

Stanovisko uchazeče je koncepčně vhodně členěno a jeho jednotlivé odstavce jsou pro orientaci číslovány, což jej činí velmi přehledným. Po jazykové stránce a z hlediska stylistiky je na úrovni.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje u hodnocení nabídky vybraného uchazeče č. 1 v rámci hodnocení subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, tyto závěry hodnotící komise:

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu (váha 10%)

 

 

84,29

Stanovisko uchazeče je jazykově srozumitelné, nicméně v důsledku strukturování textu do velkých monolitických celků je ve srovnání se stanovisky jiných uchazečů méně přehledné, chybí podrobnější členění umožňující snazší orientaci.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou dále u nabídky, jež byla zadavatelem zaevidována pod pořadovým číslem 11, a která byla předložena uchazečem – Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 27112331, se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „uchazeč č. 11“) – v rámci hodnocení subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedeny následující závěry hodnotící komise:

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu (váha 10%)

 

 

77,86

Stanovisko uchazeče je jazykově srozumitelné, z hlediska přehlednosti bylo dobře hodnoceno i uspořádání stanoviska do logicky po sobě následujících celků.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek konečně obsahuje u hodnocení nabídky uchazeče č. 13, v rámci hodnocení subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, tyto závěry hodnotící komise:  

 

Subkritérium

 

Aritmetický průměr bodového hodnocení jednotlivých členů

 

Odůvodnění

Jazyková srozumitelnost a přehlednost stanoviska; formální úprava textu (váha 10%)

 

 

71,43

Stanovisko uchazeče je po stránce jazykové a stylistické zpracováno velmi kvalitně. Pokud jde o přehlednost, bylo ze strany hodnotící komise konstatováno, že ačkoliv jednotlivé části stanoviska jsou seřazeny v logické posloupnosti, jsou strukturovány do velkých, dále nečleněných celků, což činí stanovisko ne příliš přehledným.

 

VII. K OTÁZCE VČASNOSTI PODÁNÍ NÁVRHU 

57. Předně, než se bude Úřad zabývat oprávněností argumentů navrhovatele předestřených v návrhu, je nutné se vypořádat s tvrzeními vybraného uchazeče č. 5, že návrh nebyl podán v souladu s § 114 odst. 4 zákona, resp. že nebyl podán oprávněnou osobou. (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

58. Primárně se Úřad vyjadřuje k názoru vybraného uchazeče č. 5, že návrh nebyl doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli v zákonem vyžadované lhůtě 10 dnů ode dne, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele o námitkách, a vzhledem k výše uvedenému měl tudíž Úřad vedené správní řízení v souladu s § 117a písm. c) zákona zastavit. Součástí dokumentace o šetřené veřejné zakázce je i rozhodnutí zadavatele o navrhovatelem podaných námitkách, datované ke dni 15.7.2013, a to včetně doručenky. Z citované doručenky Úřad zjistil, že dne 15.7.2013 (konkrétně v 14:50.05 hodin) bylo rozhodnutí zadavatele o námitkách dodáno do datové schránky navrhovatele. Z předmětné doručenky dále plyne, že dne 16.7.2013 (konkrétně v 09:36.01 hodin) se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba navrhovatele. Úřad uvádí, že doručování prostřednictvím datových schránek je již možné v současné době považovat za naprosto běžný a v mnoha oblastech i převládající způsob komunikace mezi subjekty. Právě řečené je ostatně i potvrzeno ustanovením § 148 odst. 2 zákona, který umožňuje komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem (uchazečem o veřejnou zakázku) i za využití datové schránky. Samotnou problematiku doručování prostřednictvím datových schránek upravují ustanovení § 17 a násl. zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Jmenovaný zákon přitom řeší rozdílné situace, v závislosti na tom, zda je adresátem či příjemcem zprávy doručované datovou schránkou orgán veřejné moci, nebo subjekt soukromého práva. V šetřeném případě je sporná otázka doručování prostřednictvím datové schránky v průběhu zadávacího řízení. Pro zodpovězení inkriminované otázky Úřad vychází z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 64/2011-41 ze dne 3.1.2013. V citovaném rozsudku dospěl Krajský soud k závěru, že na zadávací řízení je nutné nahlížet jako na soukromoprávní vztah. Doručování prostřednictvím datových schránek se pak, podle závěru Krajského soudu, řídí ustanovením § 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Dané ustanovení jmenovaného zákona přitom váže doručení příslušného dokumentu na okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Vzhledem k právě řečenému Úřad konstatuje, že za den doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách lze v šetřeném případě bez dalšího označit 16.7.2013, kdy se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba navrhovatele (viz výše). Úřad návrh obdržel dne 26.7.2013, přičemž z dokumentace o šetřené veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel návrh obdržel taktéž dne 26.7.2013. Ustanovení § 114 odst. 4 zákona vyžaduje, aby byl návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu i zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Výše bylo postaveno najisto, že navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele o námitkách dne 16.7.2013. Jestliže Úřad vyjde z obecného pravidla pro počítání času, zakotveného v § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pak za situace, kdy byl návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu i zadavateli totožného dne, a sice dne 26.7.2013, pak byla zcela prokazatelně splněna lhůta pro doručení návrhu, stanovená v § 114 odst. 4 zákona. Úřad tudíž uzavírá, že návrh byl podán v souladu s § 114 odst. 4 zákona, jelikož byl v zákonné lhůtě doručen, a tudíž nenastaly předpoklady pro zastavení správního řízení podle § 117a písm. c) zákona.

VIII. K NAVRHOVATELI JAKO OSOBĚ OPRÁVNĚNÉ K PODÁNÍ NÁVRHU

59. Na tomto místě se Úřad vypořádává s tvrzením vybraného uchazeče č. 5, že de facto celý návrh směřuje vůči zadávacím podmínkám a nikoliv proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek, a vzhledem k tomu, že navrhovatel vůči zadávacím podmínkám nepodal námitky, nemůže mu pro podání návrhu svědčit aktivní legitimace. Vybraný uchazeč č. 5 má tudíž za to, že by měl Úřad návrh ve smyslu § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítnout, jakožto návrh podaný neoprávněnou osobou (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

60. Úřad konstatuje, že návrh je z převážné části obsahově zaměřen vůči rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek. Navrhovatel uvádí, že citovaný úkon zadavatele je nezákonný, jelikož vychází z hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, které však již bylo hodnotící komisí, podle jeho přesvědčení, taktéž učiněno v rozporu se zákonem (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vedle rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek však navrhovatel v návrhu napadá i netransparentní způsob vymezení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 zadavatelem. Navrhovatel podotýká, že zadavatel v zadávací dokumentaci dostatečně nespecifikoval, jaké atributy právního stanoviska pro něj budou při přidělování bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 klíčovými, a vzhledem k právě řečenému tudíž, podle názoru navrhovatele, zadávací dokumentace odporuje ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

a) Námitky proti vymezení dílčího hodnotícího kritéria č. 2

61. Jak bylo uvedeno již výše, navrhovatel svým návrhem brojí i proti porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení zadavatelem při vymezení dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Navrhovatel tedy těmito argumenty směřuje proti zadávací podmínce.

62. Ustanovení § 110 odst. 3 zákona upravuje speciální lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit účelovému podávání námitek ze strany dodavatelů až na základě znalosti výsledku zadávacího řízení (tedy např. až v okamžiku, kdy se dodavatel dozví o svém vyloučení ze zadávacího řízení nebo o výběru nejvhodnější nabídky).

63. Námitky proti zadávacím podmínkám musí navrhovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Jak Úřad zjistil z dokumentace o veřejné zakázce, lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena na 15.10.2012 (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Posledním dnem kdy navrhovatel mohl uplatnit své právo a podat námitky proti zadávací podmínce byl 20.10.2012. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že navrhovatel doručil své námitky zadavateli až dne 3.7.2013. Z výše uvedeného tedy zcela jednoznačně vyplývá, že lhůta pro podání námitek proti dílčímu hodnotícímu kritériu č. 2, tedy lhůta pro podání námitek vůči zadávacím podmínkám, marně uplynula již dne 20.10.2012, tedy 5 dní po lhůtě pro podání nabídek.

64. Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad konstatuje, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu v části směřující proti dílčímu hodnotícímu kritériu č. 2, jelikož návrh byl podán v rozporu s ustanovením § 110 odst. 3 a 7 zákona. Navrhovatel v této části návrhu nesplnil zákonnou podmínku k podání návrhu, kterou v daném případě bylo podání předchozích řádných námitek. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a návrh v této části podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl.

65. Úřad dodává, že nad rámec podaného návrhu ověřil i vymezení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 zadavatelem, přičemž konstatuje, že uvedené hodnotící kritérium je konkrétní do té míry, že obstojí v testu transparentnosti zadávacího řízení. Tuto část odůvodnění tudíž Úřad uzavírá s tím, že dílčí hodnotící kritérium č. 2 bylo natolik „čitelné“, že uchazeči o veřejnou zakázku již v době před podáním nabídek věděli, „jak“ a „podle čeho“ budou jejich nabídky ze strany zadavatele hodnoceny, a mohli tak předložit vzájemně porovnatelné nabídky.

b) Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek

66. Výše bylo řečeno (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že návrh z převážné části směřuje vůči rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek. Úřad přitom z dokumentace o šetřené veřejné zakázce zjistil, že i námitkami ze dne 3.7.2013 navrhovatel brojil proti předmětnému úkonu zadavatele. Platí, že podle § 110 odst. 4 zákona musí stěžovatel námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 zákona. Navrhovatel obdržel dne 18.6.2013 rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel námitky, které byly zadavateli doručeny dne 3.7.2013 (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k právě uvedenému Úřad konstatuje, že navrhovatel doručil zadavateli námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 4 zákona. Námitky obsahově směřující vůči rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek byly tudíž podány zcela v souladu se zákonem a navrhovatel je tak v této části osobou oprávněnou k podání návrhu.

IX. K POPISU HODNOCENÍ NABÍDEK V RÁMCI DÍLČÍHO HODNOTÍCÍHO KRITÉRIA č. 2 UVEDENÉM VE ZPRÁVĚ O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK

67. Jak bylo opakovaně řečeno již výše, navrhovatel návrhem napadá, podle něj, netransparentní výsledek hodnocení předložených nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Navrhovatel uvádí, že bodová ohodnocení nabídek vybraných uchazečů a uchazečů, jejichž nabídky nebyly zadavatelem vybrány jako nejvhodnější, vykazují značné rozdíly, aniž by tyto rozdíly byly ze strany zadavatele řádně odůvodněny.

68. Zadavatel v zadávací dokumentaci nadefinoval dílčí hodnotící kritéria pro přidělení šetřené veřejné zakázky. V rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 následně zadavatel vymezil čtyři subkritéria, a to včetně jejich procentuálního vyjádření (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Způsob vymezení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 byl přitom Úřadem seznán za souladný se zásadou transparentnosti zadávacího řízení (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zbývá tudíž postavit najisto, zda zadavatel dostál své povinnosti dodržovat zásadu transparentnosti i při hodnocení předložených nabídek u dílčího hodnotícího kritéria č. 2, resp. v zachycení výsledku hodnocení nabídek v citovaném hodnotícím kritériu. Úřad uvádí, že klíčový nástroj, kterak přezkoumat soulad zadavatele se zákonem při hodnocení nabídek, představuje zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. K právě řečenému Úřad dodává, že je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů, či jí bylo přiřazeno určité pořadí, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Právě řečené je ostatně potvrzeno i odůvodněním rozsudku NSS č. j. 5 Afs 6/2007 ze dne 21.6.2007. V citovaném rozsudku NSS judikoval, že zadavatel „musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky, tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné.“ Z tohoto rozsudku lze tedy dovodit, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek musí zřetelně vyplývat rozdíly mezi jednotlivými nabídkami po procesu hodnocení nabídek, na jehož základě vyplyne popis hodnocení nabídek, neboť ta je rozhodujícím dokumentem deklarujícím transparentnost hodnocení nabídek v souladu s § 79 odst. 1 zákona a podléhá přezkumu nejen ze strany Úřadu, ale musí být přezkoumatelná i objektivně, tj. i případnými uchazeči o veřejnou zakázku. 

69. K navrhovatelem tvrzené netransparentnosti hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 konstatuje Úřad následující. Jak bylo Úřadem uvedeno již na jiném místě tohoto rozhodnutí (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel, resp. hodnotící komise, bodové příděly hodnoceným nabídkám u jednotlivých subkritérií dílčího hodnotícího kritéria č. 2 doprovázel slovním popisem. Ze shora citovaného bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí přitom vyplývá, že u subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, obdrželi vybraný uchazeč č. 3 a vybraný uchazeč č. 4 rozdílný počet bodů (konkrétně 84,29 bodů a 82,86 bodů), ačkoliv zadavatel bodové příděly zdůvodňuje doslovně totožnou argumentací, a sice touto: „Závěry uchazeče jsou odůvodněny logicky provázanými argumenty, které vycházejí a opírají se o četná rozhodnutí SDEU. Stanovisko rovněž podrobně reflektuje přístup a postoj Evropské komise k uplatňování a výkladu výjimek z povinnosti aplikovat směrnici 2009/81/EC.“ Z bodu 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí dále plyne, že uchazeč č. 13 obdržel od hodnotící komise u subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, celkově 73,57 bodů, když zadavatel pro zdůvodnění výše uvedeného bodového přídělu použil následující formulaci: „Závěry uchazeče jsou odůvodněny logicky provázanými argumenty, které se opírají o četná rozhodnutí SDEU. V rámci stanoviska je rovněž rozebrán výkladový postoj Evropské komise k uplatňování výjimek z povinnosti aplikovat směrnici 2009/81/EC.“

70. Z bodu 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí je současně zřejmé, že uchazeč, jehož nabídka byla zadavatelem zaevidována pod pořadovým číslem 2, byl u subkritéria č. 4 dílčího hodnotícího kritéria č. 2 hodnotící komisí ohodnocen 79,29 body, a to s tímto odůvodněním: „Stanovisko uchazeče je koncepčně vhodně členěno a jeho jednotlivé odstavce jsou pro orientaci číslovány, což jej činí velmi přehledným. Rovněž je po stránce jazykové srozumitelné a stylisticky na nadprůměrné (zdůrazněno Úřadem, pozn. Úřadu) úrovni.“ Oproti tomu vybraný uchazeč č. 2, ač u jím předložené nabídky je u subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, přiložen tento slovní doprovod: „Stanovisko uchazeče je koncepčně vhodně členěno a jeho jednotlivé odstavce jsou pro orientaci číslovány, což jej činí velmi přehledným. Po jazykové stránce a z hlediska stylistiky je na úrovni.“, obdržel od hodnotící komise 97,86 bodů. Zadavatel, potažmo hodnotící komise, dále zdůvodňuje příděl 84,29 bodů u subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, nabídky vybraného uchazeče č. 1 tímto slovním popisem: „Stanovisko uchazeče je jazykově srozumitelné, nicméně v důsledku strukturování textu do velkých monolitických celků je ve srovnání se stanovisky jiných uchazečů méně přehledné, chybí podrobnější členění umožňující snazší orientaci.“ (viz opětovně bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z totožného bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí zároveň plyne, že uchazeč číslo 11, obdržel od hodnotící komise u subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, celkově 77,86 bodů. Hodnotící komise přitom shora citovanou výši bodového ohodnocení zdůvodnila následujícími argumenty: „Stanovisko uchazeče je jazykově srozumitelné, z hlediska přehlednosti bylo dobře hodnoceno i uspořádání stanoviska do logicky po sobě následujících celků.“ Konečně lze z bodu 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí zjistit, že uchazeč č. 13 získal v subkritériu č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, celkem 71,43 bodů, když hodnotící komise uvedla, že: „Stanovisko uchazeče je po stránce jazykové a stylistické zpracováno velmi kvalitně. Pokud jde o přehlednost, bylo ze strany hodnotící komise konstatováno, že ačkoliv jednotlivé části stanoviska jsou seřazeny v logické posloupnosti, jsou strukturovány do velkých, dále nečleněných celků, což činí stanovisko ne příliš přehledným.“

71. Výše bylo řečeno (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že výsledek hodnocení nabídek musí být natolik průhledný a průkazný, aby mohl být zpětně objektivním způsobem přezkoumatelný, tzn. přezkoumatelný nejen ze strany uchazečů o veřejnou zakázku, ale taktéž i orgánem dohledu, čili Úřadem. NSS ve výše citovaném rozsudku dále dovodil, že „K samotnému hodnocení nabídek komisí pro posouzení a hodnocení je nutné uvést, že k hodnotícím tabulkám je nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, resp. stručné slovní okomentování svého názoru a postupu, který vedl k přidělení konkrétního počtu bodů, případně na základě jaké úvahy přidělil té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. Přidělený počet bodů musí proporcionálně odpovídat údajům uvedeným v nabídkách uchazečů … Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností jeho ověření správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. Z toho vyplývá, že je nezbytné rozdílné názory hodnotitelů doprovodit písemným komentářem s uvedením důvodů, které vedly hodnotitele k přidělení příslušného počtu bodů.“ Úřad konstatuje, že hodnotící komise v šetřeném případě sice bodové příděly u jednotlivých nabídek v rámci subkritérií dílčího hodnotícího kritéria č. 2 slovně popsala, čímž dostála své zákonné povinnosti, avšak slovní zdůvodnění bodových přídělů není konzistentní, ba naopak značně nepředvídatelné. Právě učiněný závěr zdůvodňuje Úřad takto. Hodnotící komise používá u zdůvodnění bodového ohodnocení nabídek vybraného uchazeče č. 3 a vybraného uchazeče č. 4 v rámci subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, naprosto identické věty, avšak výsledný bodový zisk mezi oběma uchazeči dosahuje rozdílu více než dvou bodů (viz body 56. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ještě markantněji se nepředvídatelnost bodového hodnocení projevuje v komparaci získaných bodů u subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, nabídek vybraných uchazečů č. 3 a č. 4, s nabídkou uchazeče s pořadovým číslem 13. Ačkoliv zdůvodnění bodového ohodnocení všech tří nabídek je ze strany hodnotící komise doprovozeno obsahově stejným odůvodněním, vykazuje bodový rozdíl mezi nabídkami vybraných uchazečů č. 3 a č. 4, a nabídkou uchazeče s pořadovým číslem 13, celkově 10,72 bodů, resp. 9,29 bodů (viz taktéž body 56. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jinými slovy řečeno, nabídky vybraných uchazečů č. 3 a č. 4 nejsou v rámci subkritéria č. 3, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, hodnotící komisí nikterak „vyzdvihovány“ nad ostatní, či naopak nabídka uchazeče s pořadovým číslem 13 není u shora uvedeného subkritéria nijak kritizována, ani jí nejsou hodnotící komisí vytýkány žádné jiné nedostatky než ostatním, přesto výsledné bodové ohodnocení vykazuje výše konkretizované bodové rozdíly. Projevem nekonzistentnosti bodových přídělů je taktéž výsledné bodové ohodnocení u nabídek vybraného uchazeče č. 2 a uchazeče s pořadovým číslem 2 v rámci subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Zatímco nabídka uchazeče s pořadovým číslem 2 je z hlediska stylistiky a jazykové srozumitelnosti, podle názoru hodnotící komise, na nadprůměrné úrovni, nabídka vybraného uchazeče č. 2 tento klad, tedy onu „nadprůměrnost“ nevykazuje. I přes právě uvedené však nabídka vybraného uchazeče č. 2, při jinak totožném slovním odůvodnění, získala o plných 18,57 bodů více, než nabídka uchazeče s pořadovým číslem 2 (viz opětovně body 56. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Neprůhlednost bodového ohodnocení se projevuje i u nabídky vybraného uchazeče č. 1 a nabídky uchazeče s pořadovým číslem 13. Z odůvodnění bodových přídělů v rámci subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, u výše uvedených nabídek zřetelně plyne, že hodnotící komise oběma uchazečům vytýká jistou míru nepřehlednosti u jimi předloženého právního stanoviska. Avšak zatímco nabídka vybraného uchazeče č. 1 obdržela v citovaném subkritériu 84,29 bodů, uchazeč s pořadovým číslem 13 získal 71,43 bodů, tedy o celých 12,86 bodů méně. Úřad přitom podotýká, že zdůvodnění bodového ohodnocení obou uchazečů lze jinak považovat z obsahového hlediska za totožné (viz opětovně body 56. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Projevem nekonzistentního hodnocení nabídek je konečně i rozdíl mezi výsledným bodovým ziskem u nabídky vybraného uchazeče č. 1 (84,29 bodů) a nabídky uchazeče s pořadovým číslem 11 (77,86 bodů) u subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Jak bylo poznamenáno již výše, hodnotící komise vybranému uchazeči č. 1 vytýká u subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, nepřehlednost jím předloženého právního stanoviska. Oproti tomu v odůvodnění bodového přídělu uchazeče s pořadovým číslem 11 u totožného subkritéria výtka hodnotící komise, stran nepřehlednosti právního stanoviska, obsažena není, ba právě naopak. U právního stanoviska uchazeče s pořadovým číslem 11 hodnotící komise vyzdvihuje „… uspořádání stanoviska do logicky po sobě následujících celků …“ I navzdory tomuto faktu však uchazeč s pořadovým číslem 11 obdržel v rámci subkritéria č. 4, dílčího hodnotícího kritéria č. 2, o 6,43 bodů méně, než vybraný uchazeč č. 1 (pro komparaci všech výše popsaných bodových rozdílů Úřad opětovně odkazuje na body 56. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na shora popsané skutečnosti proto Úřadu nezbývá než konstatovat, že vzhledem k nekonzistentnosti a nepředvídatelnosti bodových přídělů a jejich zdůvodnění hodnotící komisí u dílčího hodnotícího kritéria č. 2, nelze než zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, ve které jsou výsledky hodnocení nabídek zachyceny, označit za nepřezkoumatelnou a tudíž i netransparentní.

72. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek, vyjádřená v § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávaní veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

73. V šetřeném případě sice zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje výsledky hodnocení předložených nabídek, a to včetně písemného odůvodnění ze strany hodnotící komise, avšak z inkriminovaného dokumentu hodnotící komise nelze přezkoumat, zda bodové příděly u jednotlivých subkritérií v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, skutečně odpovídají kvalitativním rozdílům právních stanovisek, a zda tedy proporcionálně odpovídají údajům, jež uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku v jimi předložených právních stanoviscích, hodnocených v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, uvedli. Za situace, kdy jedna z nabídek, např. ač je u ní v jistém aspektu hodnotící komisí vyzdvihována nadprůměrnost (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí), obdrží v konečném výsledku méně bodů, než nabídka, u níž ona „nadprůměrnost“ hodnotící komisí konstatována není, nemohl Úřad, z logiky věci, zpětně ověřit, zda bodové rozdíly mezi nabídkami pěti vybraných uchazečů a nabídkami neúspěšných uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku, u dílčího hodnotícího kritéria č. 2, jsou skutečně rozdíly proporcionálními, či nikoliv. Výsledek hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 se tak stává netransparentním, což v konečném důsledku rezultuje i v netransparentnost, a tím i nezákonnost, zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, v níž je výsledek hodnocení obsažen.

74. Na tomto místě se Úřad pro úplnost vypořádává s tvrzením zadavatele, a sice že Úřadu nepřísluší pravomoc přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých členů hodnotící komise (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Platí, že dohled nad veřejnými zakázkami byl v prostředí České republiky svěřen zákonodárcem právě Úřadu. Z ustálené judikatury soudů, např. z již výše citovaného rozsudku NSS č. j. 5 Afs 6/2007  přitom vyplývá, že Úřad „…není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením …“ Úřad však zdůrazňuje, že právě řečeným není v žádném případě dotčena pravomoc Úřadu přezkoumávat veškeré úkony učiněné zadavatelem při zadávání veřejné zakázky. Samozřejmě platí, že vymezení hodnotících kritérií a následné hodnocení předložených nabídek náleží plně do kompetence zadavatele, potažmo hodnotící komise. Úřad však podotýká, že mu byla zákonem svěřena pravomoc k tomu, aby dohlížel nad tím, zda zadávací řízení probíhají v souladu se zákonem a byl tak naplněn jeden z hlavních účelů zákona, kterým je snaha o efektivní alokaci veřejných prostředků. Úřad je tak oprávněn, ale zároveň i povinen, dbát na to, aby veškeré úkony zadavatelů byly činěny v souladu se zákonem a v případě zjištění pochybení jim eventuálně ukládat nápravná opatření, či sankce. Úřad v šetřeném případě nikterak nevstupuje do myšlenkových úvah jednotlivých členů hodnotící komise. Subjektivní hodnocení nabídek je, Úřad opakuje, výsadou hodnotící komise. Výsledek takového hodnocení však musí odpovídat zákonným požadavkům a být objektivně přezkoumatelný. U šetřené veřejné zakázky však zákonný rámec u výsledku hodnocení nabídek dodržen nebyl, a proto došlo ze strany Úřadu k uložení nápravného opatření zadavateli.

75. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem nezbývá než uzavřít, že zadavatel nedodržel při zadávání šetřené veřejné zakázky postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona, když výsledek hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 nebyl učiněn v souladu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. Nezákonný postup zadavatele přitom mohl mít vliv na samotný výsledek zadávacího řízení, neboť v důsledku toho, že výsledek hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 není ve zprávě o posouzení a hodnocení zachycen přezkoumatelným způsobem, nelze vyloučit pochybnosti o korektním výběru nejvhodnějších nabídek. Z uvedeného důvodu proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

X. K DALŠÍM NAMÍTANÝM SKUTEČNOSTEM

76. Konečně navrhovatel v návrhu uvádí, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek nejsou obsaženy úvahy jednotlivých členů hodnotící komise, stran hodnocení předložených nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, což v konečném důsledku způsobuje nepřezkoumatelnost předmětného úkonu zadavatele (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto argumentu navrhovatele konstatuje Úřad následující. Platí, že fáze posouzení a hodnocení nabídek je klíčovou fází celého zadávacího řízení. Vzhledem k právě řečenému jsou proto zákonodárcem na zadavatele kladeny značné nároky, co se týče zajištění zásady transparentnosti ve shora jmenované fázi zadávacího řízení. Podle § 80 odst. 1 zákona musí být o posouzení a hodnocení nabídek vyhotovena písemná zpráva. Tato zpráva je, Úřad opakuje, základním nástrojem kterak přezkoumat, zda zadavatel při posouzení a hodnocení nabídek postupoval v souladu se zákonem. Údaje, jež musí zpráva o posouzení a hodnocení bezvýhradně obsahovat, jsou přitom přesně definovány v § 80 odst. 1 zákona. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek tak musí být obsaženy tyto údaje:

o seznam posouzených nabídek,

o seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu,

o popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním,

o výsledek hodnocení nabídek,

o popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a

o údaj o složení hodnotící komise.

Úřad současně podotýká, že výše uvedený výčet údajů obsažených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek představuje tzv. numerus clausus, což znamená, že výčet údajů je výčtem taxativním. Jinými slovy řečeno, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí bez výjimky obsahovat údaje zmíněné výše, přičemž uvedení dalších údajů ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je již pouze nepovinným a dobrovolným počinem zadavatele.

77. Výše bylo konstatováno, že údaje, které zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí bez výjimky obsahovat, jsou uvedeny v § 80 odst. 1 zákona. Mezi povinné náležitosti tohoto dokumentu však úvahy jednotlivých členů hodnotící komise, týkající se hodnocení konkrétních nabídek a jejich bodových přídělů, nenáleží. Úřad sice připouští, že pro větší přehlednost a za účelem posílení transparentnosti šetřeného zadávacího řízení mohl zadavatel navrhovatelem namítané úvahy jednotlivých členů hodnotící komise do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek začlenit, nicméně uvedení těchto úvah je určitým nadstandardem, který však zákon zadavateli neukládá dodržet. Jinými slovy řečeno, pokud zadavatel úvahy jednotlivých členů hodnotící komise, týkající se hodnocení předložených nabídek, ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl, nelze mu absenci těchto údajů klást k tíži, či jej za to dokonce sankcionovat.

78. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto Úřad uzavírá, že se zadavatel tím, že součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neučinil úvahy jednotlivých členů hodnotící komise, stran hodnocení předložených nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, dodržel postup stanovený zákonem.

XI. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

79. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 

80. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatel závažně pochybil až při hodnocení nabídek, když výsledek hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 uvedený ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.6.2013 neobsahuje transparentní popis způsobu hodnocení nabídek. V šetřeném případě tedy není nutné rušit zadávací řízení. Nápravu lze sjednat tím, že bude zrušeno hodnocení nabídek zadavatelem a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.

81. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tedy zrušil úkony zadavatele související s hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.6.2013, jakož i  rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek ze dne 18.6.2013. Zadávací řízení se tak vrací opět do fáze hodnocení nabídek.

XII. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

82. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

83. Vzhledem k tomu, že ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil  úkony zadavatele související s hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, jakož i rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 

84. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000468.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 1, 160 01 Praha 6 - Dejvice

2. Schoultz & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha - Nové

Město

3. JUDr. Daniel Volopich, Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň - Severní Předměstí

4. JUDr. Tomáš Tomšíček, Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň - Severní Předměstí

5. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

6. DLA Piper Prague LLP, Perlová 5, 110 00 Praha 1

7. Weinhold Legal, v.o.s., Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2

8. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz