číslo jednací: S18/2013/VZ-23591/2013/513/PPo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31.12.2012, na návrh ze dne 28.12.2012, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – STAEG, spol. s r.o., IČO 25520059, se sídlem Průmyslová 738/8f, 682 01 Vyškov, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22.1.2013 JUDr. Zdeňkem Klapkou, advokátem, IČO 13388771, se sídlem náměstí T.G.Masaryka 8, 796 01 Prostějov,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na nadlimitní veřejnou zakázku „Praha, Pohořelec - rekonstrukce budovy č. 1 - realizace“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 12.6.2012 a zveřejněno dne 15.6.2012, pod ev. č. 220991, ve znění oprav provedených dne 21.6.2012, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27.6.2012, pod ev. č. 2012/S 121-200610, ve znění oprav provedených dne 4.7.2012, pod ev. č. 2012/S 126-208616, a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněno dne 6.12.2012,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Praha, Pohořelec - rekonstrukce budovy č. 1 - realizace“ postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 neuvedl zřejmý důvod, na základě kterého rozhodl dne 3.12.2012 o zrušení zadávacího řízení „Praha, Pohořelec - rekonstrukce budovy č. 1 - realizace“, čímž v rozporu s § 6 odst. 1 citovaného zákona učinil samotné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ruší úkon zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 – rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012, a všechny následné úkony.

 

III.  

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 12.6.2012 odesláním o zahájení do Věstníku veřejných zakázek zadávací řízení na nadlimitní veřejnou zakázku „Praha, Pohořelec - rekonstrukce budovy č. 1 - realizace“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v užším řízení, jehož oznámení o zahájení bylo ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněno dne 15.6.2012, pod ev. č. 220991, ve znění oprav provedených dne 21.6.2012, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27.6.2012, pod ev. č. 2012/S 121-200610, ve znění oprav provedených dne 4.7.2012, pod ev. č. 2012/S126-208616.

2. Zadavatel v bodu II.1.5) oznámení o zakázce uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „provedení rekonstrukce prostorů budovy č. 1, tj. rekonstrukce stavebních konstrukcí, výstavba nových rozvodů strukturované kabeláže, výstavba systémů a prvků fyzické bezpečnosti se zabezpečenými oblastmi ”D“ a vyššími dle návrhu bezpečnostního projektu. Dále instalace klimatizačních jednotek ve vybraných prostorech, vytyčení stávajících inženýrských sítí a geodetické zaměření stavby, instalace výtahu a rekonstrukce vrat včetně tepaných mříží.“

3. V bodu IV.1.1.) oznámení o zakázce zadavatel stanovil jako druh zadávacího řízení užší řízení, s tím, že podle bodu IV.1.3) oznámení o zakázce dojde v průběhu zadávacího řízení k postupnému snížení počtu hodnocených nabídek, a to za použití vícekolového řízení.

4. Zadavatel jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky pod bodem IV.2.1) oznámení o zakázce uvedl nejnižší nabídkovou cenu, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem vymezena v bodu II.2.1) oznámení o zakázce v rozsahu mezi 120.000.000 a 160.000.000,- Kč bez DPH.

5. V bodu III.2.3) oznámení o zakázce zadavatel k prokázání technických kvalifikačních předpokladů stanovil, že podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona požaduje od zájemců o předmětnou veřejnou zakázku doložit, mimo jiného, přehled průměrného počtu jejich zaměstnanců v posledních 3 letech. V témže bodu zadavatel dále uvedl, že minimální průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech je 225 zaměstnanců v každém roce.

6. Ze seznamu „Žádostí o účast“ ze dne 30.7.2012 vyplývá, že zadavatel obdržel 9 žádostí o účast v užším řízení, přičemž z „Protokolu o druhém jednání hodnotící komise pro posouzení kvalifikace“ ze dne 31.7.2012 dále vyplývá, že 6 zájemců dostatečně neprokázalo kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, a tudíž byli tito zájemci zadavatelem vyzváni k písemnému objasnění předložených informací a dokladů prokazujících splnění kvalifikace podle ustanovení § 59 odstavce 4 zákona.

7. Z „Protokolu o posouzení kvalifikace“ ze dne 13.8.2012 poté plyne, že i zbývajících 6 zájemců prokázalo kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem. Zadavatel tudíž výzvou ze dne 27.8.2012 vyzval všech 9 zájemců k podání nabídky.

8. Ze seznamu podaných nabídek je zřejmé, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 7 nabídek od uchazečů o veřejnou zakázku.

9. Z „Protokolu o třetím jednání hodnotící komise ze dne 8.10.2012 vyplývá, že všech 7 podaných nabídek splnilo zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatele. Hodnotící komise téhož dne vypracovala „Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek“. Z tohoto dokumentu je zřejmé, že na základě základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny se jako první v pořadí umístila nabídka uchazeče – STAEG, spol. s r.o., IČO 25520059, se sídlem Průmyslová 738/8f, 682 01 Vyškov, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22.1.2013 JUDr. Zdeňkem Klapkou, advokátem, IČO 13388771, se sídlem náměstí T.G.Masaryka 8, 796 01 Prostějov (dále jen „navrhovatel“).

10. Dne 29.10.2012 obdržel zadavatel od uchazeče – MARHOLD a.s., IČO 15050050, se sídlem Jiráskova 169, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí (dále jen „stěžovatel“) – námitky ze dne 26.10.2012. V těchto námitkách stěžovatel uvedl, že z veřejně dostupných údajů, a sice Sbírky listin vedené Krajským soudem v Brně, je zcela evidentní, že navrhovatel nesplňuje jeden z technických kvalifikačních předpokladů požadovaných zadavatelem, jelikož průměrný počet zaměstnanců navrhovatele byl v roce 2009 pouze 161 zaměstnanců, v roce 2010 pak 365 zaměstnanců a v roce 2011 opětovně 161 zaměstnanců a proto by měl být zadavatelem z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.

11. V reakci na obdržené námitky stěžovatele zadavatel výzvou ze dne 29.10.2012 vyzval navrhovatele k zaslání dokumentů, jež by jednoznačně potvrdily počet jeho zaměstnanců v rozhodných 3 letech.

12. Navrhovatel dne 30.10.2012 zaslal zadavateli požadované dokumenty, které zadavatel obdržel téhož dne. V těchto dokumentech navrhovatel deklaruje, že zadavatelem stanovený technický kvalifikační předpoklad ohledně počtu zaměstnanců splňuje, přičemž k prokázání výše uvedené skutečnosti přiložil výpisy ze statistiky personalistiky navrhovatele za roky 2009 – 2011.

13. Zadavatel dne 6.11.2012 rozhodl o stěžovatelem podaných námitkách a to tak, že je odmítl, neboť, podle jeho názoru „doručený text námitek postrádá některé zákonem uvedené náležitosti, které jsou pregnantně textem zákona vyžadovány, a je proto zákonný důvod pro odmítnutí … námitek podle ustanovení § 110 odst. 7 zákona …“

14. Dne 12.11.2012 podal stěžovatel opětovně námitky (dále jen „druhé námitky“), jejichž obsah je totožný s obsahem námitek ze dne 29.10.2012 (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel obdržel námitky dne 12.11.2012.

15. Zadavatel o druhých námitkách rozhodl dne 22.11.2012 a to tak, že jim nevyhověl. Současně však zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že ruší zadávací řízení, neboť, podle jeho názoru, nebyly v oznámení o zakázce vymezeny doklady, kterými měli zájemci o předmětnou veřejnou zakázku doložit požadovaný počet zaměstnanců v rozhodných 3 letech. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že absencí vymezení požadovaných dokladů došlo z jeho strany k porušení § 56 odst. 5 písm. b) zákona a vzhledem k tomu, že nápravy již nelze dosáhnout jiným způsobem, rozhodl o zrušení zadávacího řízení.

16. Dne 3.12.2012 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku. V odůvodnění rozhodnutí zadavatel uvedl, že „se řídí ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kdy zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“

17. Současně dne 3.12.2012 zadavatel oznámil uchazečům o veřejnou zakázku, že rozhodl o zrušení zadávacího řízení, přičemž svůj postup odůvodnil totožně jako v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tedy tím, že „se řídí ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kdy zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“ Oznámení o zrušení zadávacího řízení obdržel navrhovatel dne 3.12.2012.

18. Zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „Věstník“) zveřejněno dne 6.12.2012, přičemž v bodu 6.5) tohoto zrušení je uvedeno, že zadavatel zrušil zadávací řízení „na základě námitky uchazeče v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona.“

19. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel dne 14.12.2012 námitky, které byly zadavateli doručeny téhož dne.

20. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 20.12.2012 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 21.12.2012.

21. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 31.12.2012 návrh ze dne 28.12.2012 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. OBSAH NÁVRHU

22. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno v rozporu se zákonem, přičemž na podporu jeho tvrzení předkládá následující argumenty.

23. Navrhovatel předně uvádí, že v šetřeném případě nedošlo k naplnění jednoho ze zákonem stanovených požadavků umožňujících zrušení zadávacího řízení, neboť na straně zadavatele nebyly dány „důvody hodné zvláštního zřetele“. Navrhovatel se dále detailně zabývá rozborem pojmu „důvody hodné zvláštního zřetele“, přičemž odkazuje na bohatou judikatorní činnost Úřadu a soudů. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- S41/ 2011/VZ-8783/2011/530/SWa ze dne 25.8.2011 a č. j. R051/2010/VZ-18585/2010/310/ASc ze dne 9.12.2010 a dále pak o dvě rozhodnutí soudů, konkrétně o rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7.4.2009 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27.1.2010.

24. Navrhovatel vedle přesvědčení, že v šetřeném případě nenastaly v průběhu zadávacího řízení „důvody hodné zvláštního zřetele“, upozorňuje rovněž na skutečnost, že zadavatel svým postupem porušil zásadu transparentnosti. Porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení navrhovatel shledává v tom, že zadavatel, podle jeho názoru, dostatečným způsobem neodůvodnil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel uvádí, že zrušení zadávacího řízení, uveřejněné ve Věstníku dne 6.12.2012, obsahovalo kromě odkazu na § 84 odst. 2 písm. e) zákona, pouze stručné odůvodnění, že ke zrušení zadávacího řízení došlo na základě námitky uchazeče. Takto formulované odůvodnění tak navrhovatel pokládá za odporující požadavkům § 84 odst. 8 zákona. Navrhovatel proto shledává způsob zrušení zadávacího řízení nečitelným a nekontrolovatelným. Podle jeho přesvědčení zadavatel zcela popřel možnost přezkumu, zda v zadávacím řízení skutečně nastaly „důvody hodné zvláštního zřetele“, což navrhovatel považuje za naprosto odporující zásadě transparentnosti.

25. Navrhovatel uvádí, že pro dodržení zásady transparentnosti není dostačující pouze strohé konstatování zadavatele, že ke zrušení zadávacího řízení přistoupil na základě námitek uchazeče, aniž by blíže konkretizoval, co bylo obsahem námitek a zda byl jejich obsah natolik zásadní, že jediným možným způsobem nápravy nesprávného postupu zadavatele bylo zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel upozorňuje, že v průběhu zadávacího řízení byl zadavatelem dvakrát informován o skutečnosti, že zadavatel obdržel od stěžovatele námitky, avšak současně byl informován zadavatelem o tom, že ani v jednom případě podaným námitkám nevyhověl. Navrhovatel tudíž konstatuje, že pokud zadavatel ve Věstníku jako důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedl námitky stěžovatele, pak se tento důvod, podle názoru navrhovatele, buď nezakládá na pravdě, neboť byl zadavatelem dvakrát informován, že námitkám stěžovatele nevyhověl, nebo, v případě podání dalších námitek stěžovatelem, kterým zadavatel vyhověl a na základě nichž zrušil zadávací řízení, navrhovatele o podaných námitkách neinformoval, čímž se zadavatel dopustil porušení § 111 odst. 3 zákona. Navrhovatel uzavírá, že postup zadavatele vyvolává dojem, že předpoklady pro zrušení zadávacího řízení nebyly v šetřeném případě dány a zadavatel se tak pouze dodatečně snaží najít důvody zástupné a jimi své nezákonné zrušení zadávacího řízení zpětně zhojit.

26. V další části návrhu napadá navrhovatel rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách. Navrhovatel zásadně nesouhlasí s tvrzením zadavatele, vyjádřeným v tomto rozhodnutí, že sice zrušení zadávacího řízení nebylo odůvodněno, avšak jednalo se o pouhý formální nedostatek, jelikož důvody pro zrušení zadávacího řízení byly dány. Navrhovatel opětovně uvádí, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo neodůvodněné a ve svém důsledku nepřezkoumatelné, přičemž není, podle názoru navrhovatele, vyloučeno, že důvody pro zrušení zadávacího řízení hledal zadavatel až v okamžiku, kdy proti tomuto úkonu podal navrhovatel námitky.

27. Navrhovatel dále brojí i proti samotnému důvodu, kterým zadavatel zdůvodňuje zrušení zadávacího řízení, a sice nevymezení způsobu prokázání technického kvalifikačního předpokladu týkajícího se průměrného počtu zaměstnanců zájemců o šetřenou veřejnou zakázku v rozhodných 3 letech. Navrhovatel má za to, že zadavatelem uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení nemůže obstát, jelikož „již ze samotného požadavku Zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. e) Zákona, tj. požadavku na doložení přehledu průměrného počtu zaměstnanců v posledních 3 letech, kdy minimální průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech měl být dle zadávacích podmínek 225 zaměstnanců v každém roce, je zcela zřejmé naplnění všech požadavků § 56 odst. 5 Zákona a že způsob prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu vyplývá přímo ze Zákona, kdy požadovaný počet zaměstnanců prokazují uchazeči přehledem.“ Navrhovatel uvádí, že na základě výše uvedeného je zřejmé, že pro zrušení zadávacího řízení neexistují objektivní důvody, nýbrž pouze subjektivní pochybnosti zadavatele stran sporného technického kvalifikačního předpokladu. Navrhovatel dodává, že pokud pochybnosti ohledně prokázání průměrného počtu zaměstnanců u zadavatele skutečně vznikly, pak mohl a měl využít ustanovení § 59 odst. 4 zákona a vyžádat si od zájemců o veřejnou zakázku písemné vysvětlení, případně předložení dokladů, které by sporný kvalifikační předpoklad jednoznačně deklarovaly. Navrhovatel proto uzavírá, že zrušení zadávacího řízení bylo ze strany zadavatele absurdním krokem, jenž se zásadním způsobem dotýká práv uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku.

28. Konečně navrhovatel nesouhlasí ani s argumentem zadavatele spočívajícím v odkazu na rozhodnutí Úřadu č. j. S261/2009/VZ-15784/2009/IFa ze dne 7.12.2009, jenž byl zadavatelem předestřen v rozhodnutí o jím podaných námitkách. Navrhovatel má za to, že výše uvedené rozhodnutí Úřadu, jímž zadavatel zdůvodňuje zrušení zadávacího řízení, nelze na šetřený případ aplikovat. Navrhovatel uvádí, že citované rozhodnutí vychází z jiného skutkového stavu, kdy jím bylo aprobováno zrušení zadávacího řízení za situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že nevymezil minimální úroveň kvalifikačního předpokladu způsobem odpovídajícím druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel však zdůrazňuje, že v šetřeném případě zadavatel vymezil svůj požadavek na technický kvalifikační předpoklad – průměrný počet zaměstnanců – zcela přesně, když stanovil, že průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech musí činit alespoň 225 zaměstnanců v každém roce. Navrhovatel na podporu jeho tvrzení dále zdůrazňuje, že všichni zájemci o šetřenou veřejnou zakázku sporný technický kvalifikační předpoklad splnili a jejich žádosti o účast byly vzájemně porovnatelné. Právě uvedené tak, podle názoru navrhovatele, jednoznačně svědčí o skutečnosti, že zadávací podmínky vadou, na niž se pro nutnost zrušení zadávacího řízení zadavatel odvolává, netrpěly.

29. Závěrem navrhovatel uvádí, že mu hrozí újma ve formě škody z nerealizování předmětné veřejné zakázky, ačkoliv se jeho nabídka umístila jako první v pořadí. Navrhovatel rekapituluje, že z výše předestřených skutečností plyne, že zadavatel zrušil zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, jelikož neuvedl objektivní důvody, které jej k nutnosti zrušit zadávací řízení vedly, čímž porušil ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona a současně i ustanovení § 84 odst. 8 zákona. Jako nápravné opatření tedy navrhovatel Úřadu navrhuje zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel dále navrhuje, aby byla zadavateli uložena povinnost na základě výsledku zadávacího řízení rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky a následně uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s navrhovatelem.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

30. Úřad obdržel návrh dne 31.12.2012 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen téhož dne.

31. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

32. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 4.1.2013, které Úřad obdržel dne 8.1.2013. Zadavatel předně uvádí, že plně chápe význam zásady transparentnosti zadávacího řízení. Podle jeho slov se dopustil formálního pochybení, neboť nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 8 zákona, když řádně neodůvodnil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Současně však zadavatel dodává, že samotné zrušení zadávacího řízení bylo provedeno v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť přezkoumáním druhých námitek stěžovatele zjistil, že ze strany zadavatele došlo k porušení „ustanovení § 56 odst. 5 písm. b) zákona, jelikož nevymezil způsob prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle ustanovení § 56 odst. 3 písm. e) zákona a způsob prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu nevyplývá ze zákona. Rozhodnutí o zrušení předmětné veřejné zakázky učinil zadavatel v intencích zákona, neboť se vyskytl zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení.“

33. Zadavatel zásadně nesouhlasí s názorem navrhovatele, že důvody pro zrušení zadávacího řízení hledal až v okamžiku, kdy proti zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel námitky, jakož i s tvrzením navrhovatele, že se v průběhu zadávacího řízení dopustil porušení § 111 odst. 3 zákona, když jej neinformoval o obdržených námitkách. Zadavatel konstatuje, že z jeho strany byly podány mylné informace o rozhodnutích o námitkách stěžovatele ostatním uchazečům. První námitky podané stěžovatelem byly zadavatelem odmítnuty, avšak v informacích o těchto námitkách ostatním uchazečům zadavatel mylně uvedl, že námitkám nebylo vyhověno. V případě druhých námitek stěžovatele těmto námitkám skutečně vyhověno nebylo, nicméně zadavatel v rozhodnutí o nich konstatoval, že ruší zadávací řízení. Zadavatel tudíž uvádí, že žádné „další“ námitky, o kterých by ostatní uchazeče neinformoval, neobdržel. Dezinformace popisovaná navrhovatelem v návrhu byla způsobena mylným informováním uchazečů o rozhodnutích o námitkách stěžovatele. Zadavatel zároveň vysvětluje i příčinu formálního pochybení, v jehož důsledku došlo k porušení § 84 odst. 8 zákona. Zadavatel, podle jeho slov, měl v úmyslu přiložit rozhodnutí o druhých námitkách stěžovatele, v němž jsou důvody pro zrušení zadávacího řízení blíže konkretizovány, k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, čímž by byla naplněna dikce § 84 odst. 8 zákona, avšak toto přiložení opomněl.

34. V další části svého vyjádření se zadavatel blíže zabývá samotným důvodem, pro který zrušil zadávací řízení, a sice způsobem prokázání technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v průměrném počtu zaměstnanců. Zadavatel uvádí, že i když všichni uchazeči prokázali sporný kvalifikační předpoklad stanovený v § 56 odst. 3 písm. e) zákona totožným způsobem, a to předložením čestného prohlášení, že požadovaný počet zaměstnanců splňují, není, podle slov zadavatele, zřejmé, z jakých podkladů uchazeči vycházeli. Zadavatel přitom nesouhlasí s názorem navrhovatele, že způsob prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona vyplývá přímo ze zákona. Zadavatel je přesvědčen, že je úkolem samotných zadavatelů vymezit způsob prokázání sporného kvalifikačního předpokladu. Zadavatel konstatuje, že na základě námitek stěžovatele zjistil, že údaje o průměrném počtu zaměstnanců v čestném prohlášení navrhovatele neodpovídají údajům uvedeným ve sbírce listin vedených v obchodním rejstříku navrhovatele. Zadavatel tudíž uzavírá, že způsob prokázání sporného kvalifikačního předpokladu nebyl v zadávacích podmínkách přesně specifikován, což v důsledku vedlo k tomu, že zadavatel neobdržel vzájemně porovnatelné nabídky, přičemž nápravy nemohlo být dosaženo jiným způsobem, než zrušením zadávacího řízení.

35. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti zadavatel v závěru svého vyjádření Úřadu navrhuje, aby vedené správní řízení zastavil.

36. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení pod č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-458/2013/513/PPo dne 9.1.2013. Současně Úřad usnesením pod č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-486/2013/513/PPo ze dne 9.1.2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků se v Úřadem stanovených lhůtách nevyjádřil.

37. Dne 28.1.2013 po předchozí žádosti ze dne 22.1.2013 umožnil Úřad navrhovateli nahlédnutí do příslušného správního spisu. Nahlédnutí do správního spisu učinil za navrhovatele JUDr. Zdeněk Klapka, zmocněný k tomuto úkonu na základě plné moci.

38. Dne 9.4.2013 vydal Úřad pod č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-6474/2013/513/PPo rozhodnutí ve věci. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 6 odst. 1 zákona, jelikož z rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 nebyl zřejmý důvod, na základě něhož zadavatel rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení, čímž zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ve výroku II. citovaného rozhodnutí bylo Úřadem dále konstatováno, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s § 84 odst. 8 zákona, jelikož z oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 nebyl zřejmý důvod, na základě něhož zadavatel rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení, čímž zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě shora popsaných pochybení zadavatele proto Úřad ve výroku III. citovaného rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 3.12.2012 o zrušení zadávacího řízení, jakož i oznámení zadavatele ze dne 3.12.2012 o zrušení zadávacího řízení. Konečně Úřad výrokem IV. jmenovaného rozhodnutí uložil zadavateli podle § 119 odst. 2 zákona povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

39. Rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R122/2013/VZ-16806/2013/310/LPa ze dne 5.9.2013 bylo zrušeno rozhodnutí č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-6474/2013/513/PPo ze dne 9.4.2013 a věc vrácena Úřadu k novému projednání.

Prvostupňové rozhodnutí ze dne 9.4.2013

40. Jak bylo řečeno již výše (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dne 9.4.2013 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-6474/2013/513/PPo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 118 odst. 1 zákona zrušil konkrétní úkony zadavatele.

41. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad, mimo jiného, uvedl, že z rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 není seznatelný důvod, pro který zadavatel šetřené zadávací řízení zrušil. Úřad současně zdůraznil, že jediný úkon zadavatele, jenž je schopen vyvolat účinky zrušení zadávacího řízení, je výhradně rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Vzhledem k právě řečenému Úřad odmítl argument zadavatele, že důvod pro zrušení zadávacího řízení byl uveden v jiném, jím učiněném, úkonu, a sice v rozhodnutí o druhých námitkách stěžovatele ze dne 22.11.2012. Úřad tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí uzavřel tvrzením, že s ohledem na to, že z rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 nemohl zpětně ověřit, zda na straně zadavatele existovaly důvody pro zrušení zadávacího řízení, či nikoliv, nedodržel zadavatel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 6 odst. 1 zákona, za což Úřad následně zadavateli uložil nápravné opatření, spočívající ve zrušení jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012.

42. V další části odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval zákonností dalšího úkonu zadavatele, a to oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012. Úřad uvedl, že taktéž tento úkon zadavatele není souladný se zákonem. Právě řečené Úřad odůvodnil tím, že ani z oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení není zřejmé, jaký důvod vedl zadavatele ke zrušení šetřeného zadávacího řízení. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s § 84 odst. 8 zákona, pročež Úřad oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 zrušil.

Druhostupňové rozhodnutí ze dne 5.9.2013

43. Předseda Úřadu vydal dne 5.9.2013 rozhodnutí č. j. R122/2013/VZ-16806/2013/310/LPa (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým zrušil rozhodnutí č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ- 6474/2013/513/PPo ze dne 9.4.2013 a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

44. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí konstatoval, že formulace uvedená ve výroku I. napadeného rozhodnutí, a sice že zadavatel při zadávání, resp. při zrušení šetřené veřejné zakázky, nedodržel postup stanovený v § 6 odst. 1 zákona, nepředstavuje dostatečnou konkretizaci právního ustanovení, podle něhož bylo ve věci rozhodnuto. Právě řečené odůvodnil předseda Úřadu tím, že předmětné ustanovení, tedy § 6 odst. 1 zákona, samo o sobě žádný zákonný či protizákonný postup zadavatele neobsahuje, a proto musí být propojeno s jiným ustanovením zákona, v němž by byl požadavek na konkrétní postup či úkon zadavatele explicitně vyjádřen, a to v kontextu skutečnosti, že zákon takovouto povinnost zadavateli při rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v žádném svém ustanovení výslovně neukládá.

45. V druhostupňovém rozhodnutí je dále uvedeno, že se lze ztotožnit s konstatováním, které Úřad učinil ve výroku II. napadeného rozhodnutí. V citovaném výroku, podle závěrů uvedených v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, Úřad dostatečným způsobem odůvodnil, že se zadavatel tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení dostatečně nespecifikoval důvody, jež ho vedly ke zrušení šetřeného zadávacího řízení, dopustil porušení § 84 odst. 8 zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona.

46. Vzhledem k závěrům blíže popsaným v bodu 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad musí v novém rozhodnutí pregnantně odůvodnit výrok I. napadeného rozhodnutí, konkrétně se pak vypořádat s otázkou, na základě jakých skutečností a úvah dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když z jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 není seznatelný důvod tohoto jeho rozhodnutí.

Pokračování správního řízení

47. Oznámení o pokračování správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-17712/2013/513/PPo ze dne 18.9.2013. Současně Úřad účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-17722/2013/513/PPo ze dne 18.9.2013 určil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

48. Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-17722/2013/513/PPo stručně vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 25.9.2013, které Úřad obdržel téhož dne. Navrhovatel uvádí, že druhostupňové rozhodnutí de facto potvrzuje závěry, jež Úřad učinil v napadeném rozhodnutí, přičemž druhostupňové rozhodnutí, podle názoru navrhovatele, pouze apeluje na nutnost preciznějšího odůvodnění „nového“ rozhodnutí prvoinstančního orgánu. Vzhledem k právě řečenému navrhovatel uzavírá, že nemá žádných dalších doplňujících podkladů, které by mohly být relevantní pro ono „nové“ rozhodnutí.

49. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S18/2013/VZ-17722/2013/513/PPo ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

50. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, závěrů vyplývajících z druhostupňového rozhodnutí a na základě vlastního zjištění rozhodl  o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012, a všech následných úkonů zadavatele, jelikož zadavatel při zadávání veřejné zakázky, resp. při zrušení předmětného zadávacího řízení, nepostupoval v souladu s § 84 odst. 8 zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 neuvedl zřejmý důvod, na základě kterého rozhodl o zrušení zadávacího řízení, čímž v rozporu s § 6 odst. 1 zákona učinil samotné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

V. RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

51. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

52. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

53. V souladu s § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

VI. K ROZHODNUTÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 

54. Jak bylo řečeno již výše (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí), navrhovatel v podaném návrhu, mimo jiného, uvádí, že se zadavatel tím, že nedostatečně odůvodnil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, dopustil porušení zásady transparentnosti.

55. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 3.12.2012 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. V odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel uvedl, že z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona ruší zadávací řízení. Bližší konkretizaci důvodu hodného zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení v tomto rozhodnutí zadavatel neučinil (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve svém stanovisku k návrhu ze dne 4.1.2013 zadavatel konstatuje, že důvodem pro zrušení zadávacího řízení byl nedostatek v zadávacích podmínkách, a to nepřesná specifikace způsobu prokázání jednoho z technických kvalifikačních předpokladů zájemců o předmětnou veřejnou zakázku (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel ve stanovisku dále uvádí, že výše popsaný důvod vedoucí ke zrušení zadávacího řízení byl podrobně vymezen v jeho rozhodnutí o námitkách stěžovatele ze dne 22.11.2012. Zadavatel, podle jeho slov, mínil přiložit rozhodnutí o námitkách ze dne 22.11.2012 k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, avšak toto přiložení opomněl (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56. Úřad v obecné rovině primárně konstatuje, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je jedním z úkonů, jež mohou být zadavatelem v průběhu zadávacího řízení učiněny. Platí, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zadavatele zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně pak za podmínek stanovených v § 84 odst. 2 až 5 zákona.

57. Zadavatel v šetřeném případě rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona (viz body 16. a 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Citované ustanovení zákona, které spadá do fakultativních možností pro zrušení zadávacího řízení, dovoluje zadavateli bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení tehdy, jestliže se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předseda Úřadu přitom v druhostupňovém rozhodnutí, velice zjednodušeně řečeno, konstatoval, že zákon v žádném svém ustanovení zadavateli povinnost uvést konkrétní důvod, vedoucí ke zrušení zadávacího řízení, v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neukládá (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad opětovně opakuje, že zadavatel v jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že z důvodu hodného zvláštního zřetele v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona ruší zadávací řízení. Bližší konkretizaci onoho „důvodu hodného zvláštního zřetele“ zadavatel v předmětném rozhodnutí neučinil (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Prima facie by se, ve světle závěrů obsažených v druhostupňovém rozhodnutí, mohlo jevit, že zadavatel tím, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 nespecifikoval důvod, zapříčiňující nutnost zrušit zadávací řízení, nepostupoval v rozporu se zákonem. Úřad uvádí, že shora nastíněné závěry plynoucí z druhostupňového rozhodnutí, stran neexistence zákonného ustanovení, jež by zadavateli ukládalo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení povinnost explicitně specifikovat důvod, vedoucí ke zrušení zadávacího řízení, plně respektuje. V šetřeném případě byl však Úřad nucen, s ohledem k okolnostem případu, uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení  samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012. Podrobnější odůvodnění tohoto závěru bude Úřadem učiněno na jiném místě tohoto rozhodnutí, konkrétně v bodu VIII. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ, na který Úřad tímto odkazuje. 

VII. K OZNÁMENÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

58. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 3.12.2012 oznámil uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku, že téhož dne rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Uvedený dokument, kterým zadavatel uchazečům o veřejnou zakázku její zrušení oznámil, obsahuje následující odůvodnění: „Zadavatel se řídil ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kdy zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“ 

59. Jak vyplývá např. ze stanoviska generální advokátky Stix-Hackl ze dne 12.4.2005 ve věci C-231/03, Coname, konkrétně z bodu 90 tohoto stanoviska, zadavatel musí v zadávacím řízení postupovat tak, aby veškeré úkony, jež v průběhu zadávacího procesu učiní, byly přezkoumatelné. Jednou z podmínek nutných k tomu, aby bylo možné úkon zadavatele považovat za přezkoumatelný, je dodržení zásady transparentnosti.

60. Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti, vyjádřená v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávaní veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

61. Jak bylo řečeno již výše, zadavatel je povinen v zadávacím řízení postupovat tak, aby všechny úkony jím učiněné bylo možné považovat za transparentní a byly tak úkony přezkoumatelnými. Povinnost dodržovat zásadu transparentnosti je v případě oznámení o zrušení zadávacího řízení ještě zesílena, neboť § 84 odst. 8 zákona zadavateli výslovně ukládá, aby v písemném oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvod, pro který zadávací řízení zrušil (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Smysl řádného odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení tkví v tom, aby se uchazeči o veřejnou zakázku mohli seznámit s příčinami vedoucími ke zrušení zadávacího řízení a mohli případně proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zákonnými prostředky účinně brojit.

62. Úřad konstatuje, že oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení nelze v šetřeném případě pokládat za souladné se zákonem. Zadavatel (byť případně i omylem) uchazečům o veřejnou zakázku nikterak nezdůvodnil, proč o zrušení zadávacího řízení rozhodl, čímž je fakticky zkrátil na jejich právech a prakticky tak vyloučil možnost účinné obrany proti jeho postupu. Právě řečené je zřetelné i ze skutečnosti, že navrhovatel v podaných námitkách de facto neví, z jakého důvodu se zadavatel rozhodl zadávací řízení zrušit, a tudíž mu nemůže být známo, jaký „důvod hodný zvláštního zřetele“ má napadat. Formulace námitek navrhovatele se tak omezuje toliko na obecné závěry a odkazy na judikaturu, bez relevantních tvrzení podepřených důkazy pro tvrzení zadavatele. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že o důvodu pro zrušení zadávacího řízení, tedy o zadavatelem tvrzeném nedostatku ve způsobu prokázání sporného kvalifikačního předpokladu, se navrhovatel prokazatelně dozvěděl až z rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách. Úřad navíc dodává, že z dokumentace o veřejné zakázce není dohledatelné, zda ostatní uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku byli dodatečně o důvodu pro zrušení zadávacího řízení zadavatelem informováni. V dokumentu vyhotoveném zadavatelem dne 18.12.2012 a nazvaném „Věc: veřejná zakázka „Praha, Pohořelec – rekonstrukce budovy č. 1“ (dále také jen „VZ“) – stanovisko zadavatele k námitkám proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.“, je sice uvedeno, že důvody vedoucí ke zrušení zadávacího řízení budou „bezodkladně oznámeny všem známým zájemcům či uchazečům“, avšak podklady pro ověření této informace dokumentace o veřejné zakázce neobsahuje. Úřad proto konstatuje, že nelze zcela vyloučit možnost, že ostatní uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku o důvodu pro zrušení zadávacího řízení zadavatelem informováni nebyli.

63. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání šetřené veřejné zakázky postup stanovený v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s § 84 odst. 8 zákona, tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 neuvedl zřejmý důvod, na základě kterého rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení, čímž v rozporu s § 6 odst. 1 zákona učinil samotné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 netransparentním. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

VIII. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

64. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

65. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.  

66. V šetřeném případě zadavatel dne 3.12.2012 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž v odůvodnění citovaného rozhodnutí zadavatel uvedl, že z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona ruší zadávací řízení (viz opětovně bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel současně dne 3.12.2012 oznámil uchazečům o veřejnou zakázku, že téhož dne rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze znění ustanovení § 84 odst. 8 zákona přitom vyplývá, že je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Jak bylo Úřadem konstatováno výše (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel této své zákonné povinnosti nedostál, jelikož v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012 neuvedl zřejmý důvod, na základě něhož rozhodl o zrušení zadávacího řízení, což ve svém důsledku rezultovalo i v porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

67. Úřad konstatuje, že z účelového výkladu zákona jednoznačně vyplývá, že na rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a na oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení, byť jde o dva samostatné úkony učiněné zadavatelem v průběhu zadávacího řízení, je třeba nazírat jako na provázaný postup. Nelze tudíž, ve světle shora řečeného, posuzovat zákonnost úkonů zadavatele, směřujících ke zrušení zadávacího řízení, izolovaně, nýbrž v jejich vzájemném kontextu. Zákonodárce po zadavateli výslovně požaduje (viz § 84 odst. 8 zákona), aby v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvod, který vyvolal nutnost zrušení zadávacího řízení. Povinnost konkretizovat důvod vedoucí ke zrušení zadávacího řízení však zadavatele nestíhá u samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, což ostatně plyne i z druhostupňového rozhodnutí (viz body 44. a 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a Úřad tento závěr nikterak nezpochybňuje. Úřad však zdůrazňuje, že s ohledem na provázanost úkonů spočívajících v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a v oznámení o zrušení zadávacího řízení, musí být existence důvodu (důvodů), aprobujících zrušení zadávacího řízení, posuzována již k okamžiku rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, a nikoliv až k okamžiku oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Na podporu právě učiněného závěru Úřad konstatuje, že z účelového výkladu ustanovení § 84 odst. 8 zákona lze dovodit, že důvod pro zrušení zadávacího řízení, jenž je zadavatel povinen ex lege uvést až v oznámení o zrušení zadávacího řízení, musí, z logiky věci, existovat již ve chvíli, kdy se zadavatel rozhodne zadávací řízení zrušit, ačkoliv tento důvod není zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení povinován konkretizovat. Jestliže však zadavatel povinnost uloženou mu ustanovením § 84 odst. 8 zákona nesplní, tedy neuvede v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod, pro nějž zadávací řízení zrušil, nezbývá než konstatovat, že tento postup zadavatele způsobuje netransparentnost a tím i nezákonnost i samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť, jak bylo uvedeno již výše, zákonnost či případně nezákonnost úkonů směřujících ke zrušení zadávacího řízení musí být posuzována v jejich vzájemném kontextu a logické návaznosti.

68. Úřad, vzhledem ke shora popsaným skutečnostem, tudíž uzavírá, že v šetřeném případě bylo nutné k napravení nezákonného postupu zadavatele, spočívajícího v řádně neodůvodněném oznámení o zrušení zadávacího řízení, zrušit již jemu předcházející úkon, tedy rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jelikož tím, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení nekonkretizoval důvod, který jej vedl ke zrušení zadávacího řízení, nemohl Úřad zpětně ověřit, zda onen „důvod hodný zvláštního zřetele“, pro který se zadavatel rozhodl podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadávací řízení zrušit, existoval již v okamžiku, kdy zadavatel o zrušení zadávacího řízení rozhodl. S ohledem na fakt, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem při zrušení zadávacího řízení a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl tedy Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3.12.2012, a všech následných úkonů zadavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Zadávací řízení se tak opět vrací do fáze po posouzení a hodnocení nabídek zaznamenané ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8.10.2012.

IX. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

69. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

70. Vzhledem k tomu, že výše uvedený úkon zadavatele byl tímto rozhodnutím zrušen, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

71. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000018.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 1, 160 00 Praha 6

2. JUDr. Zdeněk Klapka, náměstí T.G.Masaryka 8, 796 01 Prostějov

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy