číslo jednací: R129/2013/VZ-21809/2013/310/BVí

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 4. 2013 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 5. 2013), jenž podal navrhovatel –

• společnost SURMET, s.r.o., IČ 62618491, se sídlem Úslavská  2357/75, 326 00 Plzeň,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 4. 2013 č. j. ÚOHS-S759/2012/VZ-7144/2013/511/KČe ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění letecké hasičské služby v roce 2013 až 2015 ve vymezených částech České republiky“ v režimu otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění v informačním systému veřejných zakázek dne 20. 3. 2012 a téhož dne uveřejněno pod ev. č. 210029 a dále uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2012/S 64-104577, jehož dalším účastníkem je zadavatel –

 

• Česká republika, Ministerstvo zemědělství, IČ 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 4. 2013 č. j. ÚOHS-S759/2012/VZ-7144/2013/511/KČe

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 19. 12. 2012 návrh navrhovatele – společnosti SURMET, s.r.o., IČ 62618491, se sídlem Úslavská 2357/75, 326 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika, Ministerstvo zemědělství, IČ 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných v rámci otevřeného zadávacího řízení pro veřejnou zakázku s názvem „Zajištění letecké hasičské služby v roce 2013 až 2015 ve vymezených částech České republiky“, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění v informačním systému veřejných zakázek dne 20. 3. 2012 a téhož dne uveřejněno pod ev. č. 210029 a dále uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2012/S 64-104577 (dále jen „veřejná zakázka“).

 

2. Zadávací řízení pro veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 20. 3. 2011, kdy zadavatel v souladu s § 26 odst. 1 písm. a) zákona odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému veřejných zakázek.

 

3. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo zajištění letecké hasičské služby, včetně pozemního zabezpečení, na ochranu lesů před požáry na vymezeném území České republiky.

 

4. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky, z nichž jedna byla ve fázi posouzení nabídek vyřazena a uchazeč, který tuto nabídku podal, byl následně vyloučen z účasti v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku.

 

5. Vzhledem k tomu, že nabídka navrhovatele zůstala v zadávacím řízení jako jediná, hodnotící komise ve smyslu § 79 odst. 6 zákona neprováděla hodnocení a zadavatel dne 19. 9. 2012 rozhodl o výběru nabídky navrhovatele, jakožto nejvhodnější nabídky.

 

6. Dne 15. 11. 2012 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, které odůvodnil dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť v rámci přípravy rozpočtu resortu Ministerstvo zemědělství pro rok 2013 došlo ke krácení objemu finančních prostředků, předpokládaných na realizaci předmětu veřejné zakázky, v čehož důsledku zadavatel „nedisponuje finančním objemem, nezbytným pro zajištění předmětu plnění veřejné zakázky“. Proti tomuto rozhodnutí zadavatele podal navrhovatel dne 29. 11. 2012 námitky, kterým zadavatel svým rozhodnutím ze dne 10. 12. 2012 nevyhověl. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o jeho námitkách neztotožnil, podal dne 19. 12. 2012 u Úřadu návrh dle § 114 zákona.

 

7. Navrhovatel v rámci návrhu odmítl hlavní důvod zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, považoval jej za vágní a nepřezkoumatelný, neboť nebyl podložen konkrétními číselnými údaji tak, aby jej bylo možné posoudit. V okamžiku rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku nebyl návrh zákona o státním rozpočtu ještě ani předložen Poslanecké sněmovně. Dále navrhovatel odkazoval na dřívější rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 8. 2011 sp. zn. ÚOHS-S41/2011/VZ, týkající se obdobné situace, kdy Úřad rozhodl tak, že zadavatel nebyl oprávněn zadávací řízení zrušit.

 

II. Napadené rozhodnutí

8. Dne 18. 4. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S759/2012/VZ-7144/2013/511/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

 

9. Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že důvody zvláštního zřetele hodné dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku specifikoval jednoznačně a dostatečně. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak bylo učiněno přezkoumatelně a transparentně.

 

10. Nedostatek finančních prostředků pro realizaci předmětu veřejné zakázky lze dle Úřadu akceptovat jako důvod zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. K ověření, zda se v tomto případě nejednalo o libovůli zadavatele, si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a doložení jeho tvrzení, na jejichž základě shledal, že zadavatel při přípravě státního rozpočtu uplatňoval požadavek na finanční krytí v rámci ukazatele „Podpora lesního hospodářství“ ve výši 430 000 000 Kč. Z přílohy č. 4 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, ve znění pozdějších předpisů, je zřejmé, že objem schválených finančních prostředků v rámci tohoto ukazatele činí 250 000 000 Kč. Současně z výčtu mandatorních výdajů zadavatele pro rok 2013 vyplývá, že nebudou zcela pokryty ani tyto mandatorní výdaje zadavatele ve výši 258 600 000 Kč. Úřad tedy absenci finančních prostředků, nezbytných pro zajištění plnění předmětu veřejné zakázky, považoval za doloženou.

 

11. Vzhledem k tomu, že zadavatel neměl přímý vliv na konečnou skladbu a výši svého rozpočtu, jednalo se o objektivní důvod, nezávislý na vůli zadavatele. Důvody zrušení zadávacího řízení se tedy vyskytovaly vně zadavatele a jednalo se o důvody objektivní, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení. Postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení posoudil Úřad jako důvodný.

 

III. Námitky rozkladu

12. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 2. 5. 2013. Navrhovatel v prvé řadě namítá, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je nezákonné, neboť pro ně neexistovaly dostatečné důvody, a zadavatel rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně nezdůvodnil.

 

13. Následně navrhovatel shrnuje svou argumentaci, uplatněnou již dříve ve správním řízení, předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí. Konkrétně uvádí, že jeho nabídková cena byla nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení vymezil vágně a nepřezkoumatelně, neboť jeho argumentace nebyla podložena žádnými konkrétními číselnými údaji a zadavatel až následně, prostřednictvím rozhodnutí o námitkách navrhovatele, a dalších úkonů ve správním řízení, postupně doplňoval relevantní číselné údaje. Dále dle navrhovatele platí, že v okamžiku rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nebyl ještě Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona o státním rozpočtu. Navrhovatel dále upozorňuje na závěry dřívějšího rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 8. 2011 č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa. Rovněž dle navrhovatele platí, že na okolnosti, které se staly důvodem pro zrušení zadávacího řízení, zadavatel pamatoval v obchodních podmínkách, které tvořily součást zadávacích podmínek pro veřejnou zakázku. Navrhovatel dále pochybuje o argumentaci zadavatele prostřednictvím číselných údajů, neboť podle něj by bylo příhodnější argumentovat meziročním poklesem, který není „tak dramatický“. Dále navrhovatel upozorňuje na opakované rušení zadávacích řízení s ohledem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona ze strany zadavatele. Zadavatelem veřejné zakázky je dle navrhovatele Česká republika, což jednoznačně vyplývá z § 2 odst. 2 zákona. Stát je potom vybaven prostředky k překonávání omezení, která zdánlivě vyplývají z původní rozpočtové skladby a jejichž potřeba vyplývá z hospodaření státu v průběhu rozpočtového období. Přehled mandatorních výdajů zadavatele nelze posoudit, aniž by byly zpřístupněny další informace, navíc se jedná pouze o odhady, nikoli dané částky.

 

14. Dále se navrhovatel v rozkladu vyjadřuje k jednotlivým bodům napadeného rozhodnutí. V souvislosti s bodem 35 napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že posouzení, zda ke zrušení zadávacího řízení došlo ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“, je irelevantní, neboť argumentace navrhovatele směřovala vůči skutečnosti, že důvody pro zrušení zadávacího řízení vůbec nenastaly.

 

15. Navrhovatel se ztotožňuje s výkladem, uvedeným Úřadem v bodě 36 napadeného rozhodnutí, přičemž jeho podání brojí proti zde zmiňované svévoli zadavatele.

 

16. Pokud jde o zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků, je dle navrhovatele nezbytné, aby tento důvod byl neočekávaný, zapříčiněný vnějšími okolnostmi, nedostatek finančních prostředků musí skutečně nastat, a to v průběhu zadávacího řízení, dále musí být tento důvod způsobilý vystavit zadavatele nepříznivé situaci a zadavatel jej musí řádně objasnit. Tento výčet představuje šest nedostatků zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele, neboť zadavatel tato pravidla nectil.

 

17. Smyslem odůvodnění rozhodnutí zadavatele je umožnit uchazeči o veřejnou zakázku posoudit, zda je zadavatelem tvrzené odůvodnění jeho úkonu dostatečné. To však vyžaduje alespoň základní míru konkrétnosti. Pokud by byl dodavatel nucen nejprve vynaložit kauci v rámci správního řízení, jen za účelem ověření vágního a nepřezkoumatelného důvodu zrušení zadávacího řízení, byl by popřen princip transparentnosti zadávacího řízení.

 

18. Navrhovatel dále nesouhlasí se závěrem, že za veřejného zadavatele je třeba považovat i jednotlivé organizační složky státu. Tyto subjekty nemají právní subjektivitu, v případě uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky se smluvní stranou stává Česká republika.

 

19. Odlišnosti mezi nyní posuzovaným případem a veřejnou zakázkou, kterou Úřad řešil v rámci správního řízení, vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S41/2011/VZ, považuje navrhovatel za nepodstatné. Zásadní je dřívější závěr Úřadu, tedy že „neschválení rozpočtu, tj. prozatímní nevyjasněnou finanční situaci zadavatele, nelze považovat za dostatečný důvod pro zrušení veřejné zakázky, neboť se jedná pouze o přechodný stav“. Za irelevantní pak navrhovatel považuje argument pomocí průběžných informací o vývoji rozpočtu, když zadavatel „dřívější“ veřejné zakázky zrušil své zadávací řízení jeden den před schválením svého vlastního rozpočtu, zatímco u zadavatele nyní projednávané věci se jednalo o rozdíl více než jeden měsíc. Přechodným stavem dle shora uvedeného dřívějšího rozhodnutí Úřadu se dle navrhovatele rozumí situace, kdy ještě není rozpočet schválen. Úřad za tento přechodný stav však považuje nedostatek finančních prostředků.

 

20. Skutečnost, jakým způsobem se zadavatel rozhodl vyřešit plnění služeb, spadajících pod předmět veřejné zakázky, poté, co zadávací řízení zrušil, nemá pro posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení význam.

 

21. V souvislosti s bodem 49 napadeného rozhodnutí navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel sám zmínil vápnění lesů jakožto potřebu lesního hospodářství, která má být rozpočtově zabezpečena. Proto je financování této potřeby mimorozpočtovým způsobem významnou skutečností, na níž je rovněž třeba brát zřetel.

 

Závěr rozkladu

22. Závěrem rozkladu zadavatel požaduje změnu napadeného rozhodnutí tak, že se zrušuje rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, a zadavateli se přikazuje uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s navrhovatelem.

IV. Řízení o rozkladu

23. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

 

Vyjádření zadavatele

24. Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil dne 13. 5. 2013 a uvedl, že v souvislosti s argumentací navrhovatele, která byla již ve správním řízení dříve uvedena, plně odkazuje na rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, rozhodnutí o námitkách navrhovatele, vyjádření zadavatele k návrhu, jakož i na jednotlivé části napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje.

 

25. Dále trvá zadavatel na tom, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo jednoznačně odůvodněno a odmítá tvrzení navrhovatele, že by v jeho jednání mohly být spatřovány jakékoli prvky svévole.

 

26. Důvod zrušení zadávacího řízení byl neočekávaný, neboť zadavatel neočekával, že mu bude snížen rozpočet o cca 42 %. Jednalo se o důvod způsobený vnějšími okolnostmi, neboť zadavatel, jakožto organizační složka státu, může zadávat veřejné zakázky pouze v návaznosti na objem prostředků, které obdrží ze státního rozpočtu, tento objem mu však byl omezen. Dále platí, že důvod pro zrušení zadávacího řízení vznikl v průběhu zadávacího řízení, neboť zadavatel již znal skladbu svého rozpočtu s mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou, a tento důvod byl způsobilý zadavatele při pokračování v zadávacím řízení vystavit nepříznivé situaci, spočívající v nemožnosti plnit veřejnou zakázku po finanční stránce.

 

27. Zadavatel ke zrušení zadávacího řízení přistoupil v situaci, kdy bylo zřejmé budoucí uspořádání rozpočtu zadavatele, a požadavek péče řádného hospodáře mu neumožňoval nadále v zadávacím řízení pokračovat.

 

28. Ve svém vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

 

Doplnění rozkladu

29. Dne 28. 5. 2013 obdržel Úřad ze strany navrhovatele doplnění jeho rozkladu, podaného proti napadenému rozhodnutí (dále jen „doplnění rozkladu“).

 

30. V rámci doplnění rozkladu navrhovatel upozorňuje na účelovost argumentace zadavatele, která má být založena na předpokladu, že navrhovatel nemůže rozumět složité problematice hospodaření zadavatele.

 

31. Ačkoli bylo ze strany zadavatele ve správním řízení argumentováno přípravou státního rozpočtu, která vyústila v předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně dne 21. 11. 2012, navrhovatel zjistil, že se v tomto případě jednalo o již druhý návrh daného zákona. K předložení prvního návrhu zákona o státním rozpočtu došlo dne 27. 9. 2012, přičemž již tento první návrh stanovoval výši ukazatele „Podpora lesního hospodářství“ v částce 250 000 000 Kč.

 

32. V době bezprostředně předcházející rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku tedy u rozhodujícího ukazatele vůbec nedošlo ke krácení objemu finančních prostředků, neboť se vždy počítalo právě s částkou ve výši 250 000 000 Kč. O výši předmětného ukazatele tedy musel mít zadavatel jasno již v době výběru nabídky navrhovatele jako nejvhodnější.

 

33. Ve světle těchto okolností tedy platí, že i pokud by zadavatel hodlal za důvod zrušení zadávacího řízení pokládat již přípravu prvního návrhu zákona o státním rozpočtu, pak by jeho rozhodnutí o zrušení nebylo učiněno „bez zbytečného odkladu“.

 

Vyjádření zadavatele k doplnění rozkladu

34. Zadavatel se k doplnění rozkladu vyjádřil dne 29. 5. 2013. Vzhledem k tomu, že doplnění rozkladu obsahuje zcela nová tvrzení, je nutné na něj pohlížet jako na integrální součást rozkladu, která však byla Úřadu doručena po skončení lhůty dle § 83 odst. 1 správního řádu. Rozklad navrhovatele v této části by měl předseda Úřadu zamítnout pro opožděnost.

 

35. Argument, že zadavatel o zrušení zadávacího řízení nerozhodl ve smyslu návětí § 84 odst. 2 zákona, tedy bez zbytečného odkladu, představuje novou skutečnost, kterou navrhovatel neuplatnil ani v námitkách ani v návrhu. Uplatnění této argumentace až v rámci rozkladu představuje porušení zásady koncentrace správního řízení dle § 82 odst. 4 správního řádu a předseda Úřadu k takovým skutečnostem nemůže přihlížet.

 

36. Rovněž platí, že k nově uplatněným skutečnostem nemůže předseda Úřadu přihlédnout i z toho důvodu, že tyto nebyly uplatněny oprávněnou osobou ve smyslu § 118 odst. 5 písm. c) zákona, když tyto skutečnosti nebyly tvrzeny v rámci námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Tyto nové skutečnosti nemohou být dle zadavatele posouzeny ani jako doplnění návrhu či podnět k zahájení správního řízení.

 

37. Nově uplatněná tvrzení pokládá zadavatel za neoprávněná a irelevantní rovněž po věcné stránce. Zadavatel trvá na tom, že o zrušení zadávacího řízení rozhodl bezprostředně poté, kdy bylo nade vší pochybnost zřejmé, že z důvodu krácení rozpočtových prostředků nebude mít dostatek prostředků pro realizaci předmětu veřejné zakázky.

 

Stanovisko předsedy Úřadu

38. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

39. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jako je uvedeno ve výrocích rozhodnutí ze dne 18. 4. 2013 č. j. ÚOHS-S759/2012/VZ-7144/2013/511/KČe. V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, které mne vedly k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

 

V. K námitkám rozkladu

40. Sám navrhovatel určité rozkladové námitky označuje jako „argumenty proti předmětnému rozhodnutí zadavatele, které již navrhovatel v řízení předložil“. V souvislosti s těmito argumenty jsem přesvědčen, že tyto byly v rámci napadeného rozhodnutí Úřadem dostatečně vypořádány, přičemž se závěry Úřadu, vztahujícími se k těmto argumentům navrhovatele, se ztotožňuji.

 

41. Pokud jde o skutečnost, že nabídková cena navrhovatele byla nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, ve světle odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jakož i odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele, považuji ji za irelevantní. Vzhledem k tomu, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení shledal, že pro realizaci jejího předmětu nebude mít dostatečné finanční krytí, vztahuje se takové zjištění zadavatele právě k výsledné ceně veřejné zakázky, tedy k nabídkové ceně vítězného uchazeče, kterým byl navrhovatel. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanovil před zahájením zadávacího řízení, v době, kdy předpokládal, že objem přidělených finančních prostředků na realizaci předmětu veřejné zakázky bude dostatečný.

 

42. Navrhovatel opakovaně namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť důvod zrušení pokládá za vágně vymezený. Úřad se touto skutečností zabýval v bodě 39 napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že důvody dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, na které zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odkázal, byly specifikovány jednoznačně, s tím, že povinnosti zadavatele bylo učiněno za dost tím, že zrušení zadávacího řízení bylo včetně svého odůvodnění oznámeno. Plně se v této souvislosti ztotožňuji s předmětnými závěry Úřadu, neboť z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá konkrétní důvod tohoto zrušení – tedy že „u zadavatele došlo v souvislosti s přípravou rozpočtu resortu Ministerstva zemědělství pro rok 2013 ke zkrácení objemu finančních prostředků, předpokládaných na realizaci předmětu plnění výše uvedené veřejné zakázky. Po provedených úsporných opatřeních nedisponuje zadavatel finančním objemem, nezbytným pro zajištění předmětu plnění veřejné zakázky“.

 

43. Zákon neklade na obsah rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení žádné bližší požadavky, jak je tomu např. v případě oznámení o výběru nejvhodnější nabídky dle § 81 odst. 4 zákona. Pouze v § 84 odst. 8 zákon uvádí, že zadavatel je povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. V souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona je však nezbytné, aby jednotlivé kroky zadavatele nezahrnovaly takové prvky, „jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010-159. Ve světle takto vymezených požadavků na dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení konstatuji, že úkon zadavatele, spočívající v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, z těchto požadavků nevybočuje.

 

44. Pokud jde o skutečnost, že v okamžiku rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nedošlo ještě k předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně, z vyjádření zadavatele nevyplývá, že tento okamžik měl být pro zrušení zadávacího řízení relevantní. Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel v souvislosti s důvodem zrušení zadávacího řízení odkazuje na schválení tzv. Kapitolního sešitu návrhu rozpočtu kapitoly 329 – Ministerstvo zemědělství na rok 2013, ke kterému došlo dne 11. 10. 2012, a z něhož vyplývalo, že rozpočet zadavatele byl v rozhodném ukazateli snížen o 42 % oproti původně předpokládaným finančním prostředkům. Ke zrušení zadávacího řízení pak došlo dne 15. 11. 2012. Z tohoto důvodu nemohu přisvědčit ani rozkladové námitce, dle níž důvod pro zrušení zadávacího řízení nenastal v průběhu zadávacího řízení, před rozhodnutím o jeho zrušení.

 

45. Navrhovatel opětovně odkazuje na dřívější rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 8. 2011 č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa ve věci přezkoumání úkonů zadavatele statutární město Liberec při zadávání veřejné zakázky s názvem „Revitalizace Soukenného náměstí – realizace“ (dále jen „dřívější rozhodnutí Úřadu“). Tímto dřívějším rozhodnutím Úřad zrušil úkon zrušení zadávacího řízení, neboť důvody dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zde nebyly dány.

 

46. Zadavatel statutární město Liberec zrušení zadávacího řízení odůvodnil tak, že „nemá dostatek finančních prostředků ke kompletní realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, neboť prozatím nedošlo ke schválení rozpočtu na rok 2011 a zadavatel tak nemá zajištěné financování této akce v příštím roce“.

 

47. Dle dřívějšího rozhodnutí Úřadu však nedostatek finančních prostředků v případě zadavatele statutární město Liberec nenastal v průběhu zadávacího řízení, ale až po jeho zrušení. Úřad v této souvislosti v dřívějším rozhodnutí uvedl, že „v době, kdy zadavatel statutární město Liberec rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ještě nebyl dán důvod, který zadavatel statutární město Liberec uvádí jako stěžejní pro svoje rozhodnutí. Z tohoto pohledu nelze dovodit závěr, že zadavatel v dané době věděl, že předmětné zadávací řízení nebude schopen financovat a bude nucen zadávací řízení zrušit. Neschválení rozpočtu, tj. prozatímní nevyjasněnou finanční situaci zadavatele, nelze považovat za dostatečný důvod pro zrušení veřejné zakázky, neboť se jedná pouze o přechodný stav“, a dále že „zadavatel v předmětném správním řízení neprokázal, že snížení rozpočtových prostředků mělo přímý dopad na financování dané veřejné zakázky. S tím souvisí rovněž vyjádření zadavatele statutární město Liberec, že při sestavování rozpočtu na rok 2011 se musel rozhodnout, které investice upřednostní a které odloží, a proto realizaci předmětu veřejné zakázky do rozpočtu na rok 2011 nezahrnul, neboť jde podle jeho názoru o investici zbytnou. Z tohoto pohledu nelze dovodit přímý dopad snížení rozpočtových prostředků na možnost či nemožnost financování předmětné veřejné zakázky“.

 

48. Ze shora uvedeného je zřejmé, že v případě dřívějšího rozhodnutí Úřadu se jednalo o odlišnou situaci, v níž se zadavatel statutární město Liberec ocitl. Plně se v této souvislosti ztotožňuji se závěry Úřadu, uvedenými v bodech 44 – 46 napadeného rozhodnutí, přičemž tyto závěry pokládám za učiněné na základě správného a zákonného posouzení věci.

 

49. Za rozhodující odlišnost přitom považuji skutečnost, že zatímco zadavatel nyní projednávané veřejné zakázky zrušil zadávací řízení z důvodu, že u něj došlo ke zkrácení objemu finančních prostředků, resp. zadavatel nedisponoval finančním objemem, nezbytným pro zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, v případě zadavatele statutární město Liberec byl důvod pro zrušení zadávacího řízení odlišný. V okamžiku rozhodnutí o jeho zrušení se totiž tento zadavatel pouze domníval, že nebude mít dostatek financí, neboť ještě nedošlo ke schválení rozpočtu na dané období. Zatímco zadavatel nyní projednávané veřejné zakázky již ze shora zmíněného Kapitolního sešitu věděl, že požadovaný objem finančních prostředků bude skutečně nižší, než jak požadoval, zadavatel statutární město Liberec dosud neměl schválený rozpočet a neměl tedy jistotu, zda potřebné finance skutečně nebudou v rozpočtu obsaženy.

 

50. Plně tedy souhlasím s Úřadem a jeho kvalifikací této odlišnosti navrhovatelem uvedeného dřívějšího rozhodnutí Úřadu.

 

51. Dále navrhovatel opětovně uvádí, že okolnosti, které se staly důvodem pro zrušení zadávacího řízení, byly ošetřeny v rámci obchodních podmínek, které tvořily součást zadávacích podmínek pro veřejnou zakázku. Touto otázkou se Úřad zabýval v bodě 47 napadeného rozhodnutí a se závěrem Úřadu, obsaženým v tomto bodě napadeného rozhodnutí, se ztotožňuji. Z vyjádření zadavatele ze dne 18. 3. 2013 vyplývá, že po zrušení zadávacího řízení zadavatel nehodlal zahájit nové zadávací řízení pro veřejnou zakázku, jejíž předmět by byl obdobný, jako v případě nyní projednávané veřejné zakázky. Naopak zadavatel k plnění služby letecké hasičské služby využil Dohodu o spolupráci při hlídkové činnosti a hašení lesních požárů, prováděné leteckou technikou, uzavřenou mezi zadavatelem a Ministerstvem vnitra. Zadavatel přitom na plnění služeb z této smlouvy uvolnil částku ve výši 1 176 000 Kč. V oblastech, nacházejících se mimo působnost Letecké služby Policie ČR, pak ochranu lesů před požáry  zajistí státní podnik Lesy České republiky, s.p. Zadavatel rovněž počítá s dodržováním zákonné povinnosti vlastníků a uživatelů lesů.

 

52. Ze shora uvedeného, plně v souladu se závěry Úřadu, uvedenými v bodě 47 napadeného rozhodnutí, vyplývá, že veřejná zakázka, která je předmětem tohoto správního řízení, v důsledku důvodů, pro něž bylo zadávací řízení zrušeno, zcela změnila svou povahu. Zadavatel nyní na plnění služeb, odpovídajících jejímu předmětu, hodlá vynaložit pouze 1 176 000 Kč oproti 75 000 000 Kč, což byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky, resp. oproti 74 989 800 Kč, což byla nabídková cena navrhovatele. Pokud by zadavatel stejnou změnu veřejné zakázky provedl na základě dodatku ke smlouvě na její plnění, jednalo by se o podstatnou změnu předmětu veřejné zakázky, která je nepřípustná ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie – viz např. rozsudek ve věci C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Republice Rakousko, v němž Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že nové zadání představují takové změny veřejné zakázky během jejího trvání, „pokud mají podstatně odlišnou povahu než původní zakázka a v důsledku toho prokazují vůli smluvních stran znovu sjednat základní podmínky této zakázky“. Radikální snížení rozsahu poptávaných služeb, by mohlo mít rovněž vliv na okruh potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, kdy by se např. zadávacího řízení mohli účastnit i menší společnosti, které by zakázku o předpokládané hodnotě 75 000 000 Kč plnit nedokázaly.

 

53. Na základě shora uvedeného není tedy možné souhlasit s rozkladovou námitkou, že dohoda, uzavřená mezi zadavatelem a Ministerstvem vnitra, nemá pro daný případ význam.

 

54. Pokud jde o argumentaci navrhovatele, vztahující se k číselným údajům, uváděným zadavatelem v souvislosti s důvodem pro zrušení zadávacího řízení, považuji tyto námitky za řádně vypořádané v rámci napadeného rozhodnutí (viz body 41 a 49 napadeného rozhodnutí). Navrhovatel konstatuje, že případnější by bylo v této souvislosti argumentovat meziročním poklesem ve financích zadavatele, nikoli rozdílem mezi požadovanými financemi a financemi skutečně přidělenými. Jsem opačného názoru. Pokud zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel z předpokladu získání částky, o kterou požádal, nebyly pro něj údaje z minulého roku relevantní, neboť tyto nemají ve vztahu k požadovaným ani schváleným financím, tedy i ve vztahu k důvodu zrušení zadávacího řízení, žádnou vypovídací hodnotu.

 

55. Dále navrhovatel uvádí, že jím nabízená cena předmětu veřejné zakázky (74 989 800 Kč) představuje jeho odměnu za tři roky poskytování poptávaných služeb, k údajům rozpočtu zadavatele pro příští rok se tak vztahuje pouze hodnota cca 25 000 000 Kč (jedna třetina nabídkové ceny navrhovatele). Jak jsem uvedl výše, v souladu s Dohodou, uzavřenou mezi zadavatelem a Ministerstvem vnitra, platí, že zadavatel ze svých prostředků uvolnil na plnění služeb, odpovídajících předmětu veřejné zakázky, částku ve výši 1 176 000 Kč. Ačkoli se jedná o finanční objem pokrývající časové období 6 měsíců (1. 4. 2013 – 30. 9. 2013), i v případě, že by byla tato částka vynásobena dvěma, aby pokrývala celý jeden rok, stále se jedná o nepoměrně nižší rozsah.

 

56. Navrhovatel dále naznačuje, že zadavatel mohl počítat s dalšími finančními prostředky ve výši 140 000 000 Kč, o jejichž použití „na podporu lesního hospodářství na zabezpečení vápnění lesů v letech 2012 a 2013“ mohla v souladu s § 15 odst. 6 písm. n) zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 462/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnout Vláda České republiky svým nařízením. V souvislosti s touto argumentací navrhovatele platí, že zadavatel neměl jistotu, že by Vláda České republiky k tomuto kroku skutečně přistoupila (viz konstrukce ustanovení § 15 odst. 6 písm. n) shora uvedeného zákona, kde je uvedeno, že „vláda může rozhodnout“), nemohl tedy s danou částkou najisto kalkulovat při řešení otázky nutnosti zrušit zadávací řízení.

 

57. Totéž platí o tvrzení navrhovatele, že „zadavatel mohl předpokládat možnost kompenzace případného poklesu finančního objemu prostředků určených pro předmětný ukazatel z jiných zdrojů“. Pokud zadavatel nemá jistotu, že by mu byly tyto „jiné zdroje“ skutečně k dispozici, nelze na něm vyžadovat, aby byl nucen k uzavření smlouvy, na jejíž plnění nemá dostatek finančních prostředků.

 

58. Pokud jde o rozkladovou námitku, že zadavatel opakovaně ruší svá zadávací řízení právě s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona, ztotožňuji se s bodem 48 napadeného rozhodnutí, v němž Úřad uvedl, že se jedná o irelevantní skutečnost, neboť dřívější zadávací řízení zadavatele, na něž navrhovatel odkazuje, nejsou předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení, resp. správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí.

 

59. Charakter organizační složky státu jakožto veřejného zadavatele dle zákona považuji za nesporný. Konstrukce pojmu „veřejný zadavatel“ dle zákona je zvolena tak, že zákon při vymezení jednotlivých kategorií veřejné ho zadavatele používá vždy pojem obecnější, pod nějž spadají i organizační složky. U zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. a) zákona se pak jedná rovněž o organizační složky státu ve smyslu § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, u zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona se pak jedná o městské části či obvody. Ačkoli v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že organizační složka není právnickou osobou, je zároveň zaručena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.

 

60. To ovšem neznamená, že veškeré finanční prostředky, které má stát k dispozici, jsou bez dalšího přístupné jakékoli organizační složce státu, která je používá dle svých potřeb. Každá organizační složka státu je oprávněna hospodařit s finančními prostředky, které jí byly v rámci státního rozpočtu přiděleny, přičemž o sestavování státního rozpočtu nerozhoduje výhradně dotčená organizační složka státu. Ačkoli stát disponuje určitými opatřeními, jejichž prostřednictvím je možné operativně řešit přesuny finančních prostředků v rámci rozpočtu, i v této souvislosti platí, že zadavatel nemůže spoléhat na to, že k těmto opatřením bude skutečně přistoupeno.

 

61. Nemohu se tedy ztotožnit s rozkladovou námitkou, která ke shora uvedeným skutečnostem vztahuje tvrzení, že důvod pro zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku nebyl zapříčiněný vnějšími okolnostmi. Zadavatel sám nebyl schopen ovlivnit, zda ze státního rozpočtu obdrží požadovaný objem finančních prostředků. Představa, že stát může automaticky dle potřeb jednotlivých resortů a organizačních složek státu přesouvat peníze napříč schváleným rozpočtem, je mylná.

 

62. Dále navrhovatel zpochybňuje zadavatelem předložený výčet jeho mandatorních výdajů v rámci ukazatele „Podpora lesního hospodářství“. Jsem přesvědčen, že k jejich posouzení je zcela dostatečné vyjádření zadavatele ze dne 18. 3. 2013, v němž zadavatel tyto výdaje vypočítává.

 

63. Navrhovatel dále napadá bod 35 napadeného rozhodnutí, konkrétně skutečnost, že Úřad se zabýval rovněž otázkou, zda ke zrušení zadávacího řízení došlo ve lhůtě bez zbytečného dokladu, přičemž navrhovatel splnění této podmínky v návrhu vůbec nerozporoval. K této rozkladové námitce uvádím, že je irelevantní, neboť Úřad se v dotčeném bodě napadeného rozhodnutí vyjádřil pouze tak, že „skutečnost, že ke zrušení zadávacího řízení došlo ve lhůtě bez zbytečného odkladu, navrhovatel v návrhu nezpochybňuje“. Toto tvrzení Úřadu tedy plně odpovídá skutečnosti, není tedy důvodu, aby jej navrhovatel v rozkladu rozporoval.

 

64. Dále navrhovatel napadá skutečnost, že důvod zrušení zadávacího řízení nebyl neočekávaný, přičemž toto tvrzení vztahuje ke skutečnosti, že zadavatel obdobnou situaci předpokládal v obchodních podmínkách, které tvořily součást zadávacích podmínek a dále, že zadavatel v minulosti rušil zadávací řízení z důvodu dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

 

65. Oproti navrhovateli nepovažuji předvídatelnost důvodů zvláštního zřetele hodných dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona za jejich zásadní vlastnost pro posouzení, zda ke zrušení zadávacího řízení došlo oprávněně. Každý zadavatel je vystaven určitému riziku, s nímž musí počítat, že jeho finanční prostředky nemusí v budoucnu odpovídat jeho předpokladům, např. z důvodu neposkytnutí očekávané dotace, atd. Podstatné však je, aby důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona byly objektivní, stojící vně zadavatele, jak ostatně tento neurčitý právní pojem vykládá i judikatura správních soudů, na niž Úřad v napadeném rozhodnutí odkázal. Jak jsem uvedl již dříve, s kvalifikací důvodu pro zrušení zadávacího řízení tak, jak ji provedl Úřad v napadeném rozhodnutí, se ztotožňuji. Nedostatek finančních prostředků, nutných na realizaci předmětu veřejné zakázky, který byl způsoben přidělením menšího objemu financí ze státního rozpočtu, považuji za důvod objektivní, tedy stojící vně zadavatele. Důvody jsou správně uvedeny v napadeném rozhodnutí, přičemž mé vlastní závěry v tomto směru jsou obsaženy v rámci bodů tohoto odůvodnění. Pokud jde o skutečnost, že zadavatel v minulosti rušil jiná zadávací řízení, k té jsem se vyjádřil výše.

 

66. Navrhovatel se dále domnívá, že nedostatek finančních prostředků na straně zadavatele skutečně nenastal. Jak jsem uvedl shora, považuji za řádně odůvodněné zjištění Úřadu, že zadavatel skutečně nedisponoval potřebným objemem finančních prostředků, s nímž počítal. Úřad v bodě 41 napadeného rozhodnutí uvedl relevantní podklady, z nichž při konstatování tohoto závěru vycházel. K tomu podotýkám, co jsem uvedl prve, tedy, že zadavatel po zjištění, že přidělené finance nedosahují předpokládané výše, nemohl bez dalšího spoléhat na skutečnost, že k zaplacení předmětu veřejné zakázky dojde na základě rozpočtových opatření, která vymezil navrhovatel v rozkladu. Provedení těchto opatření záleží zejména na Vládě České republice, jestli k nim dá souhlas.

 

67. Pokud by zadavatel i přes zjištění, že nedisponuje potřebnými financemi, v zadávacím řízení pokračoval, mohl by být vystaven nepříznivé situaci, kdy by po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky musel k této smlouvě uzavírat dodatek o její změně, který by však mohl být považován za nepřípustný. Jak jsem uvedl výše, změna rozsahu předmětu veřejné zakázky v takovém rozsahu, v jakém byla nakonec provedena, by mohla představovat nepřípustnou změnu. Zadavatel by se v tomto smyslu vystavil nepříznivé situaci, spočívající v riziku zahájení řízení o přezkoumání jeho úkonů při uzavírání takového dodatku. Rovněž by se však jednalo o nepříznivou situaci danou neschopností zadavatele uhradit odměnu navrhovatele za poskytování poptávaných služeb. Nelze se v této souvislosti spoléhat na skutečnost, že pokud je odměna hrazena z peněz státu, vždy se najde cesta, jak tyto peníze ve státním rozpočtu najít.

 

68. Navrhovatel opakovaně namítá nezbytnost řádného odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Jak jsem uvedl výše, jsem přesvědčen, a v této souvislosti se plně ztotožňuji s Úřadem, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo zadavatelem odůvodněno dostatečně konkrétně a jednoznačně, takže z něj vyplývalo, z jakého důvodu zadavatel ke zrušení zadávacího řízení přistoupil. Následně zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení rozvedl v rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Jsem přesvědčen, že informace, kterými navrhovatel na základě těchto dvou rozhodnutí zadavatele disponoval ve fázi před zahájením řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, byly dostatečné pro učinění závěru, zda bylo zrušení zadávacího řízení oprávněné, či nikoli. Není tedy možné souhlasit s navrhovatelem, pokud tvrdí, že měl být nucen vynaložit kauci pouze za účelem ověření vágního a nepřezkoumatelného důvodu zrušení zadávacího řízení.

 

69. Další rozkladová námitka se opět vztahuje k dřívějšímu rozhodnutí Úřadu. Jak jsem již prve uvedl, pozici zadavatele veřejné zakázky a pozici zadavatele statutární město Liberec nepovažuji za analogickou. Je pak bezpředmětná argumentace týkající se „přechodného stavu“, kterou navrhovatel v rozkladu podává, neboť i napadené rozhodnutí nedostatek obdobnosti nyní posuzované veřejné zakázky a veřejné zakázky zadavatele statutární město Liberec postavilo na jiném závěru. Oním přechodným stavem se dle napadeného rozhodnutí rozumí „prozatímní nevyjasněná finanční situace zadavatele statutární město Liberec“, za něhož tento zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel nyní šetřené veřejné zakázky však již na základě Kapitolní sešitu věděl, jaká jeho finanční situace je, to se také následně potvrdilo.

 

70. Pokud navrhovatel opakovaně argumentuje financováním potřeby vápnění lesů mimorozpočtovým způsobem, podotýkám, že k této problematice jsem se vyjádřil již dříve.

 

71. V rámci doplnění rozkladu navrhovatel uvádí, že ve správním řízení bylo ze strany obou účastníků správního řízení argumentováno přípravou státního rozpočtu. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že dne 21. 11. 2012 byl Poslanecké sněmovně předložen již druhý návrh zákona o státním rozpočtu, přičemž první návrh Poslanecká sněmovna obdržela již dne 27. 9. 2012. Oba tyto návrhy stanovují výši ukazatele „Podpora lesního hospodářství“ v částce 250 000 000 Kč. Dle názoru navrhovatele tedy v době bezprostředně předcházející rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nedošlo k žádnému krácení finančních prostředků, o čemž musel zadavatel vědět již v době, kdy rozhodoval o výběru nejvhodnější nabídky.

 

72. Shora uvedená tvrzení navrhovatele nepokládám za relevantní pro toto správní řízení. Zadavatel od počátku odkazoval nikoli na návrh zákona o státním rozpočtu, nýbrž na tzv. Kapitolní sešit návrhu rozpočtu kapitoly 329 – Ministerstvo zemědělství na rok 2013, který byl schválen dne 11. 10. 2012. Např. z rozhodnutí o námitkách navrhovatele, podaných proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, vyplývá, že relevantní pro zrušení zadávacího řízení byl právě tento dokument. Ačkoli byl první návrh zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně předložen již 27. 9. 2012, nebyl schválen a byl vrácen Vládě České republiky. Žádná ze zúčastněných stran tedy nebyla povinna brát skutečnosti v tomto návrhu zákona za relevantní. Opakuji však, že zásadní pro zrušení zadávacího řízení byl Kapitolní sešit, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.

 

73. Ze stejného důvodu považuji za bezpředmětnou námitku, týkající se zrušení zadávacího řízení ve lhůtě bez zbytečného dokladu. Zadavatel za důvod zrušení zadávacího řízení neuvádí návrh zákona o státním rozpočtu, předložený Poslanecké sněmovně dne 27. 9. 2012, proto je tato informace bezpředmětná.

VI. Závěr

74. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

 

75. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

1. SURMET, s.r.o., Úslavská  2357/75, 326 00 Plzeň

2. Česká republika, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy