číslo jednací: S150/2012/VZ-2012/2012/530/KSt

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 5. 2012 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Krajská zdravotní, a. s., IČ 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem, za niž jednají Ing. René Budjač, místopředseda představenstva, a Ing. Eduard Reichelt, člen představenstva,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve veřejné zakázce „Nákup přístrojového vybavení Nemocnice Chomutov, o. z. a Nemocnice Most, o. z.", zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do informačním systému o veřejných zakázkách odesláno dne 14. 7. 2011 a bylo uveřejněno dne 18. 7. 2011 pod ev. č. 60062650 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 20. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S 137-227729, a na jejíž realizaci uzavřel zadavatel dne 25. 10. 2011 smlouvu s vybraným uchazečem HOSPIMED, spol. s r. o., IČ 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Krajská zdravotní, a. s., IČ 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – se při zadávání veřejné zakázky „Nákup přístrojového vybavení Nemocnice Chomutov, o. z. a Nemocnice Most, o. z.", zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do informačním systému o veřejných zakázkách odesláno dne 14. 7. 2011 a bylo uveřejněno dne 18. 7. 2011 pod ev. č. 60062650 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 20. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S 137-227729, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 98 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, tím omezil okruh možných dodavatelů, neboť nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv povaha předmětu plnění veřejné zakázky rozdělení na části připouštěla a zároveň rozdělení veřejné zakázky na části nebránilo ustanovení § 13 odst. 3 citovaného zákona o veřejných zakázkách, přičemž tím mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 25. 10. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem HOSPIMED, spol. s r. o., IČ 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3, smlouvu na realizaci uvedené veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Krajská zdravotní, a. s., IČ 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 500 000,- Kč (pět set tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno.

 

Odůvodnění

1. Krajská zdravotní, a. s., IČ 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem, za niž jednají Ing. René Budjač, místopředseda představenstva, a Ing. Petr Fiala, člen představenstva (dále jen „zadavatel“ nebo „účastník řízení“), uveřejnila v informačním systému o veřejných zakázkách dne 18. 7. 2011 pod ev. č. 60062650 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 20. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S137-227729 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup přístrojového vybavení Nemocnice Chomutov, o. z. a Nemocnice Most, o. z.“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel v bodu 7) „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil, že základním hodnotícím kritériem bude ekonomická výhodnost nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky  zvolil:

Celková cena přístrojů bez DPH váha 60%

Celkové náklady na pozáruční servis dle požadované úrovně SLA váha 40%

3. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 5. 9. 2011 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podali nabídku 2 uchazeči. Obě nabídky splnily požadavky § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

4. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 14. 9. 2011 bylo zjištěno, že hodnotící komise vyřadila 1 nabídku a na základě posouzení zbylé nabídky stanovila hodnotící komise jako nejvhodnější nabídku uchazeče Hospimed, spol. s r. o., IČ 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3, za niž jedná MUDr. Jindřich Řehák, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“). Dne 25. 10. 2011 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Kupní smlouvu číslo: 24-1-019 (dále jen „kupní smlouva“) na daný předmět plnění s nabídkovou cenou ve výši 33 998 690,- Kč bez DPH.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 16. 9. 2011 podnět, jehož obsahem je upozornění na možný nezákonný postup zadavatele při uzavírání kupní smlouvy na realizaci předmětné veřejné zakázky. Stěžovatel se domnívá, že zadavatel porušil zákon tím, že nepřipustil dílčí plnění veřejné zakázky.

6. Dne 22. 9. 2011 obdržel Úřad další podnět týkající se šetřené veřejné zakázky. Rovněž i stěžovatel tohoto podnětu se domnívá, že postup zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky byl v rozporu se zákonem, protože veřejnou zakázku nerozdělil na části.

7. Na základě obdržených podnětů si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci o uvedené veřejné zakázce a stanovisko zadavatele k obsahu podnětu.

8. Dále Úřad vedl správní řízení pod sp. zn. S466/2011/VZ, jehož předmětem byla šetřená veřejná zakázka, a to na návrh společnosti GE Medical Systems Česká republika, s. r. o., IČ 63991306, se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4 (dále jen „GE Medical Systems Česká republika, s. r. o.“). Obsahem podaného návrhu bylo mimo jiné upozornění na porušení zákona ze strany zadavatele tím, že nepřipustil dílčí plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že Úřad získal pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil porušení zákona při zadávání šetřené veřejné zakázky, požádal v rámci uvedeného správního řízení všechny zájemce (s výjimkou společnosti GE Medical Systems Česká republika, s. r. o.), kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci veřejné zakázky a následně již nepodali svou nabídku, aby mu sdělili, z jakého důvodu nabídku nepodali. Pro úplnost Úřad dodává, že správní řízení sp. zn. S466/2011 bylo ukončeno vydáním rozhodnutí č. j. ÚOHS-S466/2011/VZ-17216/2011/530/KSt ze dne 10. 11. 2011, kterým bylo správní řízení podle § 117a písm. b) zákona zastaveno, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce a navrhovatel GE Medical Systém Česká republika, s. r. o., nesložil kauci ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 12. 2011.

9. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení obsahů obdržených podnětů, dokumentace o předmětné veřejné zakázce a na základě odpovědí zájemců o veřejnou zakázku (viz dále), které Úřad obdržel v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S466/2011/VZ, získal pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s tím, že předmět veřejné zakázky nerozdělil ve smyslu § 98 odst. 1 zákona na části, zahájil správní řízení z moci úřední.

Správní řízení u Úřadu

10. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

11. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení oznámením č. j. ÚOHS-S150/2012/VZ-4841/2012/530/KSt ze dne 22. 5. 2012, v němž seznámil účastníka řízení se skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-S150/2012/VZ-4853/2012/530/KSt z téhož dne stanovil účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 23. 5. 2012, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Vyjádření zadavatele

12. Dne 6. 6. 2012 se zadavatel vyjádřil k důvodům zahájení tohoto správního řízení a jeho okolnostem následovně.

13. Zadavatel se nejdříve vyjádřil k aplikaci § 6 zákona v návaznosti na skutečnost, že nepřipustil dílčí plnění šetřené veřejné zakázky. K tomu zadavatel dále uvedl, že z vyjádření potenciálních dodavatelů, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci, avšak nepodali nabídku, Úřad dovozuje, že hlavním důvodem nepodání nabídky u těchto subjektů bylo právě nepřipuštění dílčího plnění.

14. V této souvislosti zadavatel odkazuje na skutečnost, že v rámci zadávacího řízení obdržel dvě nabídky, které po věcné stránce (tedy ve smyslu splnění technických požadavků zadavatele na předmět plnění) plně vyhověly zadání. Takový počet nabídek je pak ve srovnatelných zadávacích řízeních zcela obvyklý, a tedy není důvod se domnívat, že postup zadavatele v tomto smyslu jakýmkoli neoprávněným či diskriminačním způsobem vybočoval z běžných zvyklostí.

15. Zadavatel pak uvádí, že zákon ve znění platném v době zadání veřejné zakázky neupravoval podrobně okolnosti, za kterých lze považovat hospodářskou soutěž za dostatečnou, a kdy již nikoli. Toto zpřesnění přinesla až novela zákona účinná od 1. 4. 2012, která jednoznačně stanovila, že hospodářská soutěž není zachována teprve tehdy, kdy zadavatel obdrží pouze jedinou nabídku (neboť jen v takovém případě je zadavatel povinen zadávací řízení zrušit bez dalšího dle § 84 odst. 1 písm. e) zákona). Z uvedeného je tedy patrné, že hospodářská soutěž nebyla postupem zadavatele narušena v rozporu s právními předpisy.

16. Dle názoru zadavatele je třeba rozlišovat případy, kdy je nižší počet podaných nabídek zapříčiněn vysokou specializací podnikatelských subjektů působících na daném segmentu trhu, od případů, kdy nižší počet nabídek je zapříčiněn např. v nezákonném jednání zadavatele. V některých specifických případech nelze připustit mechanickou aplikaci obecně formulovaných výkladových stanovisek a dovozovat, že se zadavatel dopustí diskriminace pouze proto, že jeho odborné požadavky je schopen splnit pouze omezený okruh subjektů.

17. Podle názoru zadavatele pak nelze v takových případech vycházet bez dalšího z vyjádření těchto „neúspěšných" subjektů, neboť tyto subjekty jsou vedeny svými vlastními zájmy a domněle diskriminační jednání může pro ně být vítanou záminkou pro realizaci vlastních podnikatelských zájmů.

18. Zadavatel v této souvislosti musí nesouhlasit s vyjádřením společnosti Audioscan spol. s r. o. (k tomu viz dále i bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která naznačuje, že předmět plnění svědčil pouze jedinému výrobci/dodavateli a tento výrobce/dodavatel byl ve veřejné zakázce vázán pouze k jedinému uchazeči. Vyjádření této společnosti je zjevně nepravdivé, neboť bylo popřeno počtem podaných nabídek. Uvedené vyjádření proto vůbec nemůže být podkladem pro vydání rozhodnutí pro svou účelovou nepravdivost, a tedy i celkovou nedůvěryhodnost.

19. Zadavatel konečně uvádí, že dle průzkumu, který si připravil před zadáním veřejné zakázky, existovalo více subjektů, které měly ve svém nabídkovém portfoliu přístroje poptávané zadavatelem, a to např. společnosti Philips Česká republika, s.r.o., Siemens, s.r.o. a GB Medical systems, s.r.o. Zadavatel tedy formulováním zadávacích podmínek umožnil dostatečně širokou hospodářskou soutěž. Vyjádření konkurenčních podnikatelských subjektů jsou proto nedůvodná a nemohou být podkladem pro vydání rozhodnutí.

20. Na základě uvedených skutečností zadavatel z tohoto důvodu žádá, aby Úřad zahájené správní řízení zastavil ve smyslu § 117a písm. d) zákona, neboť ve správním řízení nebyly shledány důvody pro uložení sankce, když se zadavatel nedopustil spáchání správního deliktu podle § 120 zákona.

21. Dále se zadavatel vyjádřil ke způsobu opatření podkladů rozhodnutí, které jsou uvedeny v oznámení o zahájení správního řízení a které jsou nepravdivé a účelové (viz vyjádření společnosti Audioscan spol. s r. o. uvedený výše). K vyjádření dalších oslovených dodavatelů zadavatel uvedl, že všechny tyto subjekty sledují své podnikatelské zájmy a pokud jim je dána ze strany Úřadu možnost „zdarma" (tedy bez uhrazení kauce, která se pojí s podáním návrhu ve smyslu § 114 zákona) zpochybnit řádný průběh zadávacího řízení a Úřad je svým dotazem směřuje k výroku o diskriminačním jednání zadavatele, je jasné, že této možnosti využijí.

22. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na skutečnost, že z šesti oslovených subjektů pouze dva podaly námitku proti zadávacím podmínkám, tedy pouze dva využili možnosti, kterou jim dává zákon k ochraně před případnou diskriminací. Uvedené je dle názoru zadavatele nejpádnějším důkazem účelovosti vyjádření, která si Úřad opatřil v rámci správního řízení sp. zn. S466/2011/VZ.

23. Oslovené subjekty nejsou žádným ustanovením právních předpisů nuceny uvádět pravdivé údaje (na rozdíl například od svědků), což jim dává prostor pro účelová tvrzení. V této souvislosti zadavatel odkazuje na všeobecně známý tvrdý konkurenční boj na trhu medicínských přístrojů. Úřad pak toto nezcela poctivé podnikatelské jednání podporuje výše uvedeným způsobem, tedy opatřováním takových podkladů pro vydání rozhodnutí, které jsou posuzovány jako relevantní, ačkoliv se bezesporu často jedná o smyšlená tvrzení vedená snahou poškodit konkurenta.

24. Zadavatel odmítá způsob opatřování podkladů rozhodnutí jako neobjektivní a účelový. Vyjádření oslovených subjektů nemohou být podkladem rozhodnutí ve smyslu § 50 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť se nejedná ani o důkaz listinou ve smyslu § 53 správního řádu, nejedná se ani o důkaz svědeckou výpovědí (§ 55 správního řádu), ani o znaleckou výpověď dle § 56 správního řádu. Uvedená vyjádření tak nemohou být přijata jako důkaz ve vedeném správním řízení. Zadavatel tedy žádá, aby takto nezákonně opatřené podklady nebyly připuštěny jako podklady pro vydání rozhodnutí, neboť na jejich základě nemůže být zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jak to Úřadu, jakožto správnímu orgánu ukládá § 3 správního řádu.

25. Nakonec se zadavatel vyjádřil k úkonům Úřadu před zahájením správního řízení, ke kterému došlo téměř 6 měsíců od obdržení podnětů a návrhu na zahájení správního řízení S466/2011/VZ, tedy v době, kdy již byl předmět veřejné zakázky realizován a v případě, kdy by bylo shledáno pochybení na straně zadavatele (ač zadavatel ve svém postupu žádné pochybení neshledal), již nelze žádným způsobem sjednat nápravu. Takový postup Úřadu není dle názoru zadavatele v souladu s § 6odst. 1 správního řádu, dle kterého je Úřad jakožto správní orgán povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů.

26. Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že Úřadu byl doručen návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve správním řízení S466/2011/VZ dne 30. 9. 2011. Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. K tomuto datu měl Úřad k dispozici dostatek podkladů proto, aby přezkoumal (byť předběžně) okolnosti zadání veřejné zakázky a v případě, že by získal důvodné pochybnosti, mohl zadavateli uložit jako předběžné opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Úřad však toto neučinil a zadavatel dne 25. 10. 2011 uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky v dobré víře, že po předběžném přezkoumání jeho postupu ze strany Úřadu nebylo na jeho straně zjištěno žádné porušení zákona. Úřad tedy měl prozatímně upravit poměry účastníků správního řízení, a tím efektivně bránit oprávněné zájmy jak potenciálních dodavatelů na případném získání veřejné zakázky, tak oprávněný zájem zadavatele na pořízení medicínských přístrojů zákonným způsobem, a i veřejný zájem na tom, aby nedošlo ke spáchání správního deliktu. Úřad však postupoval v rozporu s § 2 odst. 3 správního řádu, podle kterého správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož  oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká.

27. Zadavatel tedy i z tohoto důvodu požaduje, aby Úřad správní řízení zastavil dle § 117a písm. d) zákona, neboť jiný postup Úřadu by byl za tohoto stavu věcí v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu, dle kterého správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu.

28. Vzhledem ke všemu výše uvedenému má zadavatel za to, že zadávací řízení veřejné zakázky probíhalo v souladu se zákonem za respektování základních zásad zadávacího řízení. Zadavatel tedy neshledává důvody pro vedení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu, a proto navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil.

Závěry Úřadu

29. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když nerozdělil předmět veřejné zakázky ve smyslu § 98 odst. 1 zákona a na tuto veřejnou zakázku uzavřel dne 25. 10. 2011 s vybraným uchazečem kupní smlouvu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Rozdělení veřejné zakázky na části

30. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

31. Zadavatel podle § 13 odst. 3 zákona nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

32. Podle § 98 odst. 1 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky.

33. V případě, že zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části, podle § 98 odst. 2 zákona uvede tuto skutečnost v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a vymezí předmět jednotlivých částí veřejné zakázky a další požadavky související s rozdělením veřejné zakázky na části.

34. Pokud zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části, uvede podle § 98 odst. 3 zákona v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku na všechny či některé části veřejné zakázky nebo jen na jednu část veřejné zakázky.

35. Podle bodu II.1.2) „Druh zakázky a místo provádění stavebních prací, místo dodání nebo plnění“ oznámení o zakázce se jednalo v šetřeném případě o veřejnou zakázku na dodávky, ve které měl zadavatel zájem o koupi na splátky.

36. Co je předmětem veřejné zakázky, popsal zadavatel v bodu II.1.5) „Stručný popis zakázky“ oznámení o zakázce, dále v bodu 4) „Vymezení plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace a v příloze č. 1 – „Specifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace. Podle uvedených odkazů byla předmětem veřejné zakázky dodávka

-  nového nerepasovaného digitálního mamografického přístroje splňující podmínky screeningu, mamografické diagnostické stanice s mamografickým softwarem. Součástí dodávky je připojení do PACS.

-  CT přístroje vyšší kategorie umožňující vaskulární aplikace, virtuální bronchoskopie a kolonoskopie, vyšetření dětských pacientů jakéhokoli věku s maximálním omezením radiační dávky jak ukládá Atomový zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. v platném znění

-  plicního ventilátoru.

37. Součástí všech dodávek byla instalace přístrojů, uvedení do provozu, zajištění potřebných měření nutných pro zahájení provozu, technické a uživatelské zaškolení obsluhy, technická a uživatelská dokumentace, protokolární předání, zajištění bezplatného záručního servisu včetně zabezpečení předepsaných prohlídek a dalších kontrol a to v délce 36 měsíců. Součástí dodávky mělo také být zajištění pozáručního servisu v různých délkách pro jednotlivé přístroje.

38. V bodu 4 bod b) „Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „nepřipouští dílčí plnění předmětu veřejné zakázky, uchazeči tedy mohou podávat nabídky pouze na celou zakázku“. Také z bodu II.1.8) „Rozdělení zakázky na části“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel veřejnou zakázku na části nerozdělil.

39. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad vedl ohledně šetřené veřejné zakázky správní řízení pod sp. zn. S466/2011/VZ. V rámci uvedeného správního řízení se Úřad dotázal zájemců (s výjimkou společnosti GE Medical Systems Česká republika, s. r. o.), kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky, z jakého důvodu nepodali nabídku. Na základě žádosti obdržel Úřad následující odpovědi.

40. Společnost Philips Česká republika s. r. o., IČ 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 150 00 Praha 5, dne 20. 10. 2011 mimo jiné sdělila, že nabídku do zadávacího řízení nepodala z důvodu, že zadávací podmínky byly nastaveny tak, že je nemohla splnit. Předmětem zadávacího řízení byla dodávka 3 přístrojů zdravotnické techniky, veřejná zakázka však nebyla rozdělena na části, tj. zadávací podmínky uchazečům neumožňovaly podávání samostatných nabídek jen ohledně jednotlivých přístrojů. Pokud tedy měl uchazeč zadávací podmínky splnit, musel do zadávacího řízení podat nabídku na všechny 3 přístroje. Protože však jeden z přístrojů nedodává, tudíž svou nabídku nepodala. Dále také uvedla, že argument, že mohla podat společnou nabídku, resp. nabídku prostřednictvím subdodavatele, je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu irelevantní – viz např. rozhodnutí č. j. R136,153/32007/02-22161/2007/310-KK.

41. Společnost MEDIFINE a. s., IČ 27718948, se sídlem Florianova 440/17, 612 00 Brno, dne 20. 10. 2011 uvedla, že po podrobném posouzení požadovaných přístrojů došla k závěru, že není schopna dodat plicní ventilátor pro dětské oddělení v zadavatelem požadované konfiguraci, který byl nedílnou součástí předmětné dodávky. Z tohoto důvodu společnost nepodala nabídku.

42. Dále dne 21. 10. 2011 sdělila společnost FUJIFILM Europe GmbH, organizační složka, IČ 24660736, se sídlem U nákladového nádraží 1949/2, 130 00 Praha 3, Úřadu, že vzhledem k podmínkám plnění této zakázky, konkrétně k nemožnosti dílčího plnění, nabídku nepodala. Společnost nemá v portfoliu ani CT přístroj vyšší kategorie ani plicní ventilátor pro dětské oddělení.

43. Na žádost o sdělení informací odpověděla Úřadu společnost PROMEDICA PRAHA GROUP, a. s., IČ 25099019, Juarezova 17, 160 00 Praha 6, dne 21. 10. 2011 a uvedla, že jí dodávané zdravotnické technologie by nesplnily požadované parametry podle specifikace zadávací dokumentace. Zadavatel nepřipouštěl dílčí plnění předmětu veřejné zakázky, uchazeči tedy museli podávat nabídky pouze na celou zakázku.

44. Společnost Audioscan spol. s r. o., IČ 40615421, se sídlem Oldřichova 107/50, 128 00 Praha 2, uvedla dne 24. 10. 2011, že se zúčastnila zadávacího řízení na dodávku CT přístroje (v informačním systému veřejných zakázek uveřejněna pod ev. č. 60055949), které však zadavatel zrušil. Po prostudování zadávací dokumentace k této veřejné zakázce jmenovaná společnost zjistila, že k CT přístroji byl přidružen digitální mamografický přístroj a plicní ventilátor. Protože plicní ventilátor nemá ve svém portfoliu, a tento přístroj byl v zadávací dokumentaci specifikován tak, že odpovídal pouze přístroji od jednoho výrobce, vznesla dotaz, zda je možná subdodávka od této společnosti. Bylo jí však sděleno, že není možná, jelikož daná společnost je vázána poskytnutím nabídky pro tento případ pouze jednomu konkrétnímu zájemci o veřejnou zakázku. Z uvedených důvodů nabídku nepodala.

45. Současně Úřad pro úplnost dodává i skutečnosti uvedené společností GE Medical Systems Česká republika s. r. o. v návrhu na zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. S466/2011/VZ. V něm jmenovaná společnost uvedla, že zadavatel v zadávací dokumentaci poptává celé plnění veřejné zakázky jako jednu veřejnou zakázku s tím, že při zadání nepřipouští dílčí plnění. Tím, že zadavatel nerozdělil předmětnou veřejnou zakázku na části a uchazečům neumožnil podat nabídku pouze ve vztahu k určitým částem, fakticky vyloučil z účasti okruh dodavatelů, kteří nejsou výrobci či dodavateli současně všech typů poptávaných zařízení. Takové vázání vzájemně nesouvisejících druhů plnění přitom nepředstavuje pro zadavatele žádnou přidanou hodnotu, ale naopak bez objektivního důvodu diskriminuje řadu potencionálních dodavatelů. Poptávání dílčích plnění je pro zadavatele výhodnější, a to zejména ve vztahu k dodávce plicního ventilátoru extrémně nezralých novorozenců, neboť dodávku tohoto specializovaného přístroje je možné s největší úsporou realizovat prostřednictvím specializovaného dodavatele, který ovšem nemusí být schopen dodat plnění zakázky jako celku.

46. K otázce dodržování zásady zákazu diskriminace se vyjádřil Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, ve kterém uvedl, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce a v důsledku toho by se o veřejnou zakázku mohli ucházet jen někteří dodavatelé, mohl by porušit jednu ze základních zásad zadávání veřejných zakázek zakotvených v § 6 zákona a to zásadu zákazu diskriminace. Otázkou podle Krajského soudu v Brně tedy je, zda skutečnost, že v důsledku široce vymezeného předmětu veřejné zakázky mohlo nabídku podat méně dodavatelů, než kdyby byla veřejná zakázka rozdělena na části, může způsobit porušení zásady zákazu diskriminace.

47. Za účelem vyřešení této otázky Krajský soud v Brně v uvedeném rozsudku ocitoval části rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl § 6 zákona v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).

48. Na základě uvedené citace Krajský soud v Brně dospěl k dílčímu závěru, že v případě, kdy zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce, tzn. že v rámci jedné veřejné zakázky požaduje plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, a v důsledku toho podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla tato jednotlivá plnění poptávána samostatně, může se zadavatel dopouštět skryté diskriminace. Diskriminováni jsou zde ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Podmínkou však je požadavek, aby se jednalo o plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí.

49. Krajský soud v Brně se v citovaném rozsudku dále vyjádřil i k otázce rozdělení veřejné zakázky na části, k čemuž uvedl, že z ustanovení zákona je zřejmé, že zákon nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělovat. Na druhou stranu je třeba, aby zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval vždy tak, aby neporušoval žádné ustanovení zákona, a to ani § 6 zákona, který zakotvuje základní zásady zadávacího řízení. Pokud by určitým postupem zadavatele došlo k porušení některé ze základních zásad zadávacího řízení, nesmí zadavatel takového postupu využít a je povinen nalézt takový postup, který je v souladu se zákonem. Takovým postupem, který by porušení zásad mohl vyloučit, by mohl být i institut rozdělení veřejné zakázky na části podle § 98 zákona. Jestliže povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouští, a zároveň rozdělení nebrání § 13 odst. 3 zákona, je na místě, aby zadavatel institutu rozdělení veřejné zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že zákon jeho využití výslovně neukládá. V opačném případě by totiž omezil hospodářskou soutěž mezi dodavateli a porušil tak § 6 zákona. Pokud zákon zakazuje při zadávání veřejné zakázky porušit základní zásady zákona, pak je jediným způsobem, jak toho v daném případě dosáhnout, rozdělení veřejné zakázky na části. A jestliže zákon tuto možnost výslovně připouští, je třeba takový postup považovat, z důvodu zabránění porušení základních zásad zákona, za postup zákonem uložený.

50. Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku dále uvedl, že aby bylo možné dospět k závěru, zda byl zadavatel povinen veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky toto rozdělení připouští. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude tehdy, pokud bude předmět veřejné zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky lze také přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu může být v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.

51. K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí, že v šetřené veřejné zakázce byla možnost rozdělení předmětu veřejné zakázky přímo dána. Předmětem veřejné zakázky je dodávka tří přístrojů, a to jednak nového nerepasovaného digitálního mamografického přístroje, dále CT přístroje vyšší kategorie umožňující vaskulární aplikace, virtuální bronchoskopie a kolonoskopie, vyšetření dětských pacientů jakéhokoli věku, a nakonec plicního ventilátoru.

52. Předmětem veřejné zakázky jsou tedy tři různé lékařské přístroje, jistě velice specifické, v každém případě však každý z těchto přístrojů lze dodat samostatně, jejich dodání na sebe nemusí úzce navazovat, neboť každý z nich bývá umístěn samostatně v jiné vyšetřovací místnosti, přičemž každý z nich je také schopný pracovat a být obsluhován samostatně a může být určen i pro různý okruh pacientů. Jedná se tak o plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, a která jsou svými charaktery odlišnými.

53. Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že v šetřené veřejné zakázce zadavateli nic nebránilo tomu, aby její předmět rozdělil na části, neboť povaha předmětu plnění veřejné zakázky tomu nebránila.

54. Rozdělení šetřené veřejné zakázky na části také nebránilo pravidlo stanovené v § 13 odst. 3 zákona, tedy že rozdělením předmětu veřejné zakázky by došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně. Toto pravidlo je dodrženo tím, že pro stanovení předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky je rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. V šetřené veřejné zakázce byla předpokládaná hodnota předmětu plnění veřejné zakázky podle bodu II.2.1) „Celkové množství nebo rozsah“ oznámení o zakázce stanovena ve výši 38 000 000,- Kč bez DPH.

55. Pro úplnost Úřad uvádí, že skutečnost, že předmět plnění veřejné zakázky bylo možné rozdělit, nepřímo potvrzuje i sám zadavatel, neboť jak uvedl zájemce Audioscan spol. s r. o., zúčastnil se zadávacího řízení na dodávku CT přístroje (v informačním systému veřejných zakázek uveřejněna pod ev. č. 60055949), které však zadavatel zrušil. Jak zjistil Úřad z údajů uvedených v informačním systému o veřejných zakázkách, bylo zadávací řízení zahájeno dne 25. 3. 2011 a jeho zrušení bylo uveřejněno dne 10. 6. 2011. Důvodem pro zrušení byla skutečnost, že došlo k vyloučení všech nabídek kromě jedné z účasti v zadávacím řízení. Předmětem plnění této veřejné zakázky byla prokazatelně dodávka jednoho z přístrojů ze šetřené veřejné zakázky, a to dodávka CT přístroje (k tomu viz dále i bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56. Z údajů v informačním systému o veřejných zakázkách Úřad dále zjistil, že zadavatel uveřejnil dne 1. 2. 2011 veřejnou zakázku na koupi digitálního mamografu pod ev. č. 60055994. I toto zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno. Dne 30. 5. 2011 zadavatel uveřejnil zrušení zadávacího řízení, přičemž jako důvod uvedl skutečnost, že byli ze zadávacího řízení vyloučeni všichni uchazeči. Předmětem plnění této veřejné zakázky byla opět dodávka jednoho z přístrojů, a to digitálního mamografu.

57. Následně dne 18. 7. 20011 uveřejnil zadavatel v informačním systému o veřejných zakázkách zadávání šetřené veřejné zakázky, přičemž předmětem plnění je dodávka dvou výše uvedených přístrojů společně s plicním ventilátorem. Přestože původně zadavatel dva ze tří poptávaných lékařských přístrojů zadával v samostatných zadávacích řízeních, v tomto šetřeném zadávacím řízení zadavatel neumožnil dílčí plnění veřejné zakázky.

58. K argumentu zadavatele, že je obvyklé, že ve srovnatelných zadávacích řízeních obdrží zadavatelé pouze 2 nabídky, Úřad uvádí, že ze stanovisek oslovených zájemců vyplývá, že je jistě na trhu s lékařskými přístroji více dodavatelů než dva, kteří podali nabídku. Tuto skutečnost uvedl i sám zadavatel ve vyjádření k zahájení správnímu řízení, když uvedl, že si před zadáním veřejné zakázky udělal průzkum a zjistil, že existovalo více dodavatelů, kteří měli ve svém portfoliu jím poptávané přístroje, jako např. Philips Česká republika, s. r. o., Siemens, s. r. o., GE Medical systems, s. r. o.

59. Ne však každý z dodavatelů je schopný dodat současně všechny lékařské přístroje požadované v této veřejné zakázce. Tuhle skutečnost dokládají i stanoviska Úřadem oslovených zájemců, mimo jiné i zájemce Philips Česká republika s. r. o., a zájemce GE Medical systems, s. r. o., o kterých zadavatel uvedl, že podle jeho průzkumu měli ve svém portfoliu jím poptávané přístroje.

60. Úřad je názoru, že pokud by byl předmět plnění veřejné zakázky rozdělen na části, obdržel by zadavatel na každou z uvedených částí více než dvě nabídky a tím i možnou výhodnější cenu v důsledku větší konkurence. Jednalo se o dodávku natolik rozdílných lékařských přístrojů, že neexistují žádné objektivní důvody, na základě kterých bylo nutné v šetřené veřejné zakázce nakupovat všechny tři lékařské přístroje dohromady. Tuto skutečnost také zadavatel žádným způsobem ve správním řízení neprokázal. Naopak zadavatel svým postupem omezil hospodářskou soutěž a porušil zásadu zákazu diskriminace. Vzhledem k tomu, že zvoleným postupem zadavatele došlo k porušení jedné ze základních zásad zákona, neměl zadavatel takového postupu využít a byl povinen nalézt takový postup, který je v souladu se zákonem. Takovým postupem je v šetřené veřejné zakázce institut rozdělení veřejné zakázky na části podle § 98 odst. 1 zákona, protože tomu nebrání ani povaha předmětu plnění veřejné zakázky, ani ustanovení § 13 odst. 3 zákona. Takového postupu je zadavatel pak povinen využít, přestože  zákon takovou možnost pouze umožňuje (viz závěry Krajského soudu v Brně).

61. Zadavatel také nemůže dopředu vyloučit skutečnost, že je pro něho finančně výhodnější, když zadá dodávku tří specializovaných lékařských přístrojů zároveň. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že vedl pod sp. zn. S218/2011 další správní řízení ohledně zadávacího řízení na dodávku CT přístroje (v informačním systému veřejných zakázek uveřejněno pod ev. č. 60055949), které zadavatel zrušil. Jak zjistil Úřad ze zadávací dokumentace, předmětem plnění této veřejné zakázky byla dodávka a instalace CT přístroje vyšší kategorie umožňující vaskulární aplikace, virtuální bronchoskopie a kolonoskopie, vyšetření dětských pacientů jakéhokoli věku s maximálním omezením radiační dávky jak ukládá atomový zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. v platném znění. Součástí byla instalace, uvedení do provozu, zajištění potřebných měření nutných pro zahájení provozu, technické a uživatelské zaškolení obsluhy, technická a uživatelská dokumentace, protokolární předání, zajištění bezplatného záručního servisu včetně zabezpečení prohlídek a dalších kontrol a to v délce minimálně 36 měsíců. Součástí dodávky mělo také být zajištění pozáručního servisu po dobu 8 let, které začne po ukončení bezplatného záručního servisu. Z uvedeného vyplývá, že předmětem citované veřejné zakázky byla dodávka stejného CT přístroje, jako v šetřené veřejné zakázky a to včetně záručního a pozáručního servisu.

62. Úřad pro úplnost porovnal nabídkové ceny za dodávku CT přístroje v šetřené veřejné zakázce a ve zrušené veřejné zakázce, když využil informace z jím vedeného správního řízení pod sp. zn. S218/2011. Ve zrušené veřejné zakázce byla nejnižší nabídnutá cena za CT přístroj ve výši 14 310 545,- Kč bez DPH, celkové náklady na zajištění 8-letého pozáručního servisu ve výši 7 984 000,- Kč bez DPH, tedy celkem 22 294 545,- Kč bez DPH. V šetřené veřejné zakázce byla nejnižší nabídnutá cena za CT přístroj ve výši 14 842 700,- Kč bez DPH, cena za 8-letý pozáruční servis ve výši 7 660 640,- Kč bez DPH, tedy celkem cena ve výši 22 503 340,- Kč bez DPH. Z uvedeného porovnání nabídkových cen tak vyplývá závěr, že existuje teoretická možnost pořídit jednotlivé lékařské přístroje za nižší ceny a tedy v součtu všech jednotlivých cen za celkovou nižší cenu, než za jakou je zadavatel pořídil v šetřené veřejné zakázce.

63. Zadavatel dále uvedl argument, že stanoviska, která získal Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S466/2011 od zájemců, nelze považovat za důkazy podle správního řádu, protože zájemci nejsou povinni odpovídat pravdu jako svědkové, a že dotaz Úřadu zájemce nasměroval k výroku o diskriminačním jednání zadavatele. K tomuto argumentu Úřad uvádí, že ve své žádosti uvedl ohledně dotazu následující: „Ze zadávací dokumentace vyplývá, že si Vaše společnost vyzvedla od jmenovaného zadavatele zadávací dokumentaci k uvedené veřejné zakázce, ale již nepodala nabídku. Žádáme vás o informaci, z jakého důvodu Vaše společnost nabídku nepodala.“ Z uvedeného textu není ani náznakem patrné, jakým směrem by měli zájemci odpovídat, neboť dotaz byl vznesen příliš obecně. Tuto skutečnost dokládá to, že Úřad obdržel i jiné odpovědi, které však necitoval v oznámení o zahájení správního řízení, neboť v nich zájemci uvedli jiné skutečnosti. Pro názornost Úřad cituje např. odpověď zájemce B. Braun Medical s. r. o., který uvedl, že si vyzvedává zadávací dokumentaci k veškerým veřejným zakázkám, jejichž předmětem je dodávka zdravotnických přístrojů. Protože však předmětem této veřejné zakázky nebyla zdravotnická technika z jeho portfolia, proto se zadávacího řízení neúčastnil.

64. Úřad při zahájení správního řízení však nevycházel pouze z informací získaných od jednotlivých zájemců. Úřad vycházel především z vlastního zjištění po prostudování zadávací dokumentace a tato stanoviska použil jako podpůrné stanovisko k rozhodnutí, zda zahájí správní řízení z moci úřední.

65. K argumentu zadavatele, že nemůže souhlasit se stanoviskem zájemce Audioscan spol. s r. o., který naznačuje, že předmět plnění svědčil jedinému výrobci/dodavateli, Úřad uvádí, že tuto informaci ocitoval jako součást odpovědi jmenovaného zájemce. V žádném případě však není předmětem přezkoumání v tomto správní řízení skutečnost, zda se zadavatel dopustil správního deliktu týkajícího se stanovení zadávacích podmínek tak, že odpovídají konkrétnímu výrobci/dodavateli. Úřad v šetřené veřejné zakázce šetří pouze skutečnost týkající se nerozdělení předmětu plnění dané veřejné zakázky.

66. K otázce, že Úřad nepostupoval při šetření veřejné zakázky bez zbytečných průtahů, a že nevydal ve správním řízení sp. zn. S466/2011 předběžné opatření a v důsledku toho zadavatel uzavřel kupní smlouvu v dobré víře, Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že vydáním předběžného opatření dojde k zásahu do práv a povinností účastníků správního řízení, Úřad předběžná opatření nevydává „preventivně“, ale až zjistí skutkový stav dané veřejné zakázky. Podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona může Úřad před vydáním rozhodnutí ve správním řízení zahájeném podle § 113 zákona v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli předběžné opatření zakázat uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Úřad podle citovaného ustanovení zákona nemá povinnost vydat vždy předběžné opatření. Skutečnost, že Úřad nevydal předběžné opatření, však neznamená to, že by zadavatel ztratil zodpovědnost za povinnost postupovat při zadávání veřejné zakázky podle zákona.

67. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona v návaznosti na § 98 odst. 1 zákona, tím omezil okruh možných dodavatelů, protože nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv povaha předmětu plnění veřejné zakázky rozdělení na části připouštěla a zároveň rozdělení veřejné zakázky na části nebránilo ustanovení § 13 odst. 3 zákona. Tato skutečnost mohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že v případě dodržení zákona mohl zadavatel obdržet více nabídek na každou část veřejné zakázky a mohla tak být vybrána jako nejvhodnější i nabídka jiného uchazeče, přičemž zadavatel uzavřel dne 25. 10. 2011 s vybraným uchazečem kupní smlouvu.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

68. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

69. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona v návaznosti na § 98 odst. 1 zákona, tím omezil okruh možných dodavatelů, neboť nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv povaha předmětu plnění veřejné zakázky rozdělení na části připouštěla a zároveň rozdělení veřejné zakázky na části nebránilo ustanovení § 13 odst. 3 zákona. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 25. 10. 2011 kupní smlouvu.

70. Protože zadavatel uzavřel Smlouvu ze dne 25. 10. 2011 s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a proto Úřad uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

71. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

72. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřené veřejné zakázce se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z prvního podaného podnětu, který obdržel dne 16. 9. 2011. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 25. 10. 2011. Z uvedených údajů je tedy zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

73. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5% ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) citovaného ustanovení.

74. Sazba pokuty podle odstavce 2 se podle § 120 odst. 3 zákona zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí opakovaně některého ze správních deliktů podle odstavce 1. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán týž správní delikt.

75. Rozhodnutím úřadu č. j. ÚOHS-S489/2010/VZ-2428/2011/510/KČe ze dne 4. 4. 2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R87/2011/VZ-16231/2011/310/ASc/JSl ze dne 13. 10. 2011, a které nabylo právní moci 15. 10. 2011, byla zadavateli uložena pokuta ve výši 700 000,- Kč za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Dále byla rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S245/2009/VZ-5686/2010/530/SWa ze dne 7. 4. 2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R113/2011/VZ-18616/2011/310/ASc/JSl ze dne 13. 12. 2011, a které nabylo právní moci dne 14. 12. 2011, zadavateli uložena pokuta ve výši 200 000,- Kč za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu se podle § 120 odst. 3 zákona sazba pokuty stanovená § 120 odst. 2 písm. a) zákona zvyšuje na dvojnásobek.

76. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí podle čl. 2.1. „Cena“ Kupní smlouvy číslo 24-1-019 ze dne 25. 10. 2011 částku ve výši 37 398 559,- Kč s DPH (ve výši 33 998 690,- Kč bez DPH). Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil opakovaně správního deliktu, zvyšuje se sazba pokuty na dvojnásobek a horní hranice možné pokuty tedy činí 3 739 855,90 Kč.  

77. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

78. Při posouzení závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu zejména tu skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení a to zásadu zákazu diskriminace tím, že nerozdělil předmět plnění veřejné zakázky a nepřipustil dílčí plnění předmětu veřejné zakázky. V důsledku toho zadavatel omezil soutěžní prostředí, které je jedním ze základních předpokladů hospodárného vynakládání veřejných prostředků. Došlo k diskriminaci těch dodavatelů, kteří mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nebyli schopni nabídnout celé plnění. Nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel rozdělil předmět plnění veřejné zakázky na části, mohl by obdržet větší počet nabídek na dodávky jednotlivých lékařských přístrojů, přičemž tyto nabídky mohly obsahovat nižší nabídkové ceny za jednotlivé lékařské přístroje a tudíž i celková nabídková cena mohla být v součtu nižší, než ta, za kterou nakoupil lékařské přístroje od jednoho uchazeče v šetřené veřejné zakázce.

79. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad také v úvahu tu skutečnost, že neexistovaly objektivní důvody pro to, aby zadavatel požadoval dodání všech lékařských přístrojů od jediného dodavatele vzhledem k tomu, že se jednalo o velice rozdílné lékařské přístroje, které spolu vzájemně nesouvisejí.

80. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost také skutečnost, že se zadavatel dopustil opakovaného spáchání správního deliktu, v důsledku kterého stanovil výši maximální možné hranice pokuty v dvojnásobné výši.

81. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter.

82. Vzhledem k výši stanovené pokuty, se uložená pokuta v daném případě nejeví být likvidační.

83. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Po zvážení všech okolností případu Úřad dospěl k závěru, že výše uložené pokuty v šetřeném případě naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

84. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

85. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 Obdrží:

Krajská zdravotní, a. s., Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

 

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy