Aplikace pravidel veřejné podpory v oblasti dopravy

 

Veřejnou podporu v sektoru dopravy upravují v rámci Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), kromě článků 107 až 109 týkajících se obecně veřejné podpory, také články 90 – 100 Smlouvy. Tyto články se zabývají obecně dopravní politikou Evropské unie a uplatní se na oblast železniční, silniční i vnitrozemské vodní dopravy. Specifickým článkem je článek 93 Smlouvy, který stanoví, že podpory budou slučitelné s vnitřním trhem, pokud odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo budou představovat náhradu za vykonávání určitých závazků v rámci veřejné služby (náhrady za plnění závazků veřejné služby je možné aplikovat přímo, a to na základě Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici). Podpora pro jednotlivé oblasti dopravy je pak upravena dalšími zvláštními dokumenty[1]. Veřejná podpora pro námořní a leteckou dopravu spadá pod obecná ustanovení vztahující se k veřejné podpoře (článek 93 pro uvedená odvětví dopravy neplatí).

 

Železniční, silniční, vnitrozemská vodní doprava

 

S výjimkou podpor, které jsou schvalovány přímo na základě obecných zásad slučitelnosti (např. podpora na rozvoj kombinované dopravy; modernizace plavidel za účelem zvýšení ochrany životního prostředí, multimodality dopravy a bezpečnosti plavby) a podpor spadajících pod nařízení č. 1370/2007 (viz výše), které představují náhradu za plnění určitých závazků vyplývajících z povahy služby veřejnosti (např. závazek přepravovat, tarifní závazek apod.), připouštějí pravidla také veřejnou podporu „odpovídající potřebě koordinovat dopravu“, podporu zaměřenou na výzkum a vývoj dopravních systémů a na náklady spojené s využitím železničních infrastruktur.

 

Letecká doprava

 

Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností (2014/C 99/03) obsahují úpravu veřejné podpory a postupy při poskytování veřejné podpory v případě:

  • investiční podpory letištím,
  • provozní podpory letištím,
  • podpory leteckým společnostem na zahájení činnosti,
  • podpory sociální povahy podle čl. 107 odst. 2 Smlouvy.

Jako možné nástroje financování jsou aplikovány – princip soukromého investora, kompenzace za služby obecného hospodářského zájmu, a podrobně jsou stanoveny podmínky, za kterých bude investiční a provozní podpora pro letiště a podpora leteckým společnostem na zahájení činnosti považována Evropskou komisí za podporu slučitelnou s vnitřním trhem EU. Na činnosti, které spadají do odpovědnosti státu v rámci výkonu jeho veřejných pravomocí (např. řízení letového provozu, policie, celní odbavení, hasičská záchranná služba, činnosti nezbytné k ochraně civilního letectví před protiprávními činy a investice do infrastruktury a vybavení potřebných k výkonu těchto činností), se pravidla o veřejné podpoře nevztahují, poněvadž nemají hospodářský charakter. Platí, že financování těchto činností musí směřovat na pokrytí nákladů vzniklých při výkonu uvedených činností a nesmí sloužit k financování jiných činností. Případná nadměrná kompenzace nákladů spojených s nehospodářskými činnostmi může představovat státní podporu. Pokud navíc letiště vykonává vedle svých hospodářských činností také činnosti nehospodářské, je vyžadováno vedení odděleného nákladového účetnictví, aby nedocházelo k převodu veřejných prostředků mezi nehospodářskými a hospodářskými činnostmi. 

Podpory spojené se závazky veřejné služby v letecké dopravě lze poskytovat přímo při splnění podmínek nařízení (ES) č. 1008/2008[2] (zejména platí, že tyto závazky mohou být uloženy pouze ve vztahu ke konkrétní trase nebo skupině tras[3], a nikoli ve vztahu k obecně vymezené trase směřující z daného letiště, města či regionu; závazky veřejné služby mohou být na dané trase navíc uloženy pouze k uspokojení dopravních potřeb, které nemůže vhodně naplnit stávající letecká trasa nebo jiný druh dopravy) a Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU[4].

 

V odvětví dopravy je pak obecně třeba zdůraznit, že infrastrukturní projekty je nezbytné posuzovat z hlediska pravidel veřejné podpory. Z rozsudku ve věci Leipzig/Halle[5] vyplývá, že na financování jakéhokoliv druhu infrastruktury, která může být později komerčně využívána, je nutno aplikovat pravidla platná v oblasti veřejné podpory.

 

Upozornění: Výše uvedený text slouží pouze pro informační účely a v žádném případě nenahrazuje platnou právní úpravu.

 

Vybraná rozhodnutí Evropské komise v oblasti dopravy – Česká republika

 

1. v odvětví vnitrozemské vodní dopravy: SA.38003 (2013/N)

Prodloužení režimu č. N 358/2007 – Režim státní podpory pro hospodářské subjekty na modernizaci plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy – podpora poskytovaná v rámci tří podprogramů (na pořízení nízkoemisních pohonných jednotek; na zvýšení multimodality nákladní dopravy a zvýšení bezpečnosti vnitrozemské plavby) schválena s odkazem na čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a čl. 93 Smlouvy.

Odkaz na rozhodnutí:

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/251186/251186_1535776_127_2.pdf

 

2. v odvětví autobusové dopravy: SA.20350 (C 17/2008) (ex NN 1/2006)

Podpora poskytnutá několika provozovatelům regionální autobusové dopravy v Ústeckém kraji – Evropskou komisí řešeno na základě stížnosti Dopravního podniku Ústeckého kraje a.s. – některé podpory byly prohlášeny za nezakládající veřejnou podporu, zbývající byly označeny za  slučitelné podle nařízení (ES) č. 1370/2007 či podle čl. 93 Smlouvy.

Odkaz na rozhodnutí:

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/225289/225289_1579205_81_2.pdf

 

3. v odvětví silniční, železniční a vodní dopravy: N 63/2005

Program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v resortu dopravy – posuzováno celkem 5 opatření, a to „1. Hospodárné využívání energie u budov a jejich vybavení, 2. Podpora na úspory energie v oblasti pohonu, 3. Podpora dopravním infrastrukturám, 4. Podpora dopravním organizacím a 5. Podpora konzultačních činností, školení a propagování racionálního využití energie v odvětví dopravy, které zdůrazňuje zlepšení stavu životního prostředí“. V případě opatření 1, 3 a část 4 nebyla shledána veřejná podpora; podpora v rámci opatření 2. posouzena jako slučitelná dle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a Pokynů pro podporu na ochranu životního prostředí, podpory spadající pod opatření 4. byly schváleny jako podpory na koordinaci dopravy a podpory v rámci opatření 5. jako slučitelné na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Odkaz na rozhodnutí:

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/197909/197909_519443_16_2.pdf



[1] Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností (2014/C 99/03), Pokyny Společenství ke státním podporám železničním podnikům a další.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31. 10. 2008, s. 3)

[3] Musí být jasně určeno letiště odletu i letiště určení, viz čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1008/2008

[4] Rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).

[5] Rozsudek ve spojených věcech Flughafen Leipzig-Halle GmbH a Mitteldeutsche Flughafen AG v. Komise, T-

455/08, a Freistaat Sachsen a spolková země Sasko-Anhaltsko v. Komise, T-443/08.

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz