číslo jednací: R140/2009 HS-10085/2010/310/MVr

Toto rozhodnutí nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne 15. 7. 2010

V řízení o rozkladu, který proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S189/2009/KS-11352/2009/840 ze dne 4. 9. 2009 ve věci žádosti o nahlédnutí do spisu správního řízení sp. zn. S189/2009/KS vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci povolení spojení soutěžitelů, ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění do 31. 8. 2009, podal jediný účastník řízení Litvínovská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČ: 28677986, právně zastoupený Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Újezd 450/40, Tyršův dům,  jsem podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a na základě návrhu rozkladové komise,

rozhodl takto:

  Podaný rozklad  z a m í t á m  a  usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ÚOHS-S189/2009/KS-11352/2009/840 ze dne 4. 9. 2009  p o t v r z u j i.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) vydal dne 4. 9. 2009 usnesení č.j. ÚOHS-S189/2009/KS-11352/2009/840 (dále též „napadené usnesení“), v jehož jediném výroku nevyhověl dle § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), žádosti společnosti Litvínovská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČ: 28677986, (dále též „LÚ“ nebo „účastník řízení“) podané Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. srpna 2009, o nahlédnutí do spisu správního řízení sp. zn. S189/2009/KS vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění do 31. 8. 2009 (dále též „zákon“, viz novela provedená zákonem č. 155/2009 Sb. účinná od 1. 9. 2009), ve věci povolení spojení soutěžitelů.

II. Rozklad

2.  Proti jedinému výroku napadeného rozhodnutí podal účastník řízení včas rozklad, který odůvodňuje následovně.

Právní zájem a jiný vážný důvod

3.  Účastník řízení nesouhlasí se závěrem správního orgánu prvního stupně ohledně absence právního zájmu i jiného vážného důvodu na nahlédnutí do spisu u účastníka řízení jako jiné osoby ve smyslu § 38 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

4.  Účastník řízení trvá na tom, že z obsahu veškerých jeho podání učiněných v předmětném správním řízení vůči Úřadu bez jakékoliv pochybnosti plyne existence právního zájmu, jakož í jiného vážného důvodu odůvodňujícího nahlížení do správního spisu. V plném rozsahu proto odkazuje na skutečnosti uvedené v žádosti o nahlížené do správního spisu, jakož i v jeho ostatních podáních učiněných v rámci předmětného správního řízení.

5.  V odpírání přístupu do spisu v situaci prokázané přímé dotčenosti jeho práv a oprávněných zájmů skutečnostmi projednávanými v rámci správního řízení spatřuje účastník řízení porušení jeho ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví.

6.  Účastník řízení dále považuje za nezbytné zdůraznit následující skutečnosti svědčící pro jeho tvrzení o existenci právního zájmu a jiného vážného důvodu na nahlížení do spisu. V této souvislosti poukazuje na to, že i) Úřad v rámci předmětného správního řízení objasňuje skutečnosti související s uzavřením smlouvy o spolupráci mezi J&T[1], ČEZ[2] a EnBW[3], ii) podle Smlouvy o spolupráci se smluvní strany této smlouvy mimo jiné dohodly, že [...obchodní tajemství...], iii) cílem popsaného koordinovaného protiprávního jednání je poškození konkrétních subjektivních práv účastníka řízení, iv) aby se mohl účastník řízení bránit proti popsanému protiprávnímu jednání, je nezbytné, aby se seznámil s obsahem správního spisu, a to zejména se skutečnostmi vztahujícími se k uzavření smlouvy o spolupráci, jejímu plněni, existenci dalších případných obdobných smluv a případnou další koordinací soutěžního jednání účastníků smlouvy, v) bez seznámení se s obsahem spisu se navrhovatel nemůže účinně domoci ochrany svých subjektivních práv.

Petit rozkladu

7.  Ze všech výše uvedených důvodů účastník řízení navrhuje, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že se žádosti o nahlížení do spisu vyhovuje.

IV. Řízení o rozkladu

8.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu, a proto v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

9.  Podle § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem dospěl k závěrům uvedeným v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

V. Přezkum napadeného rozhodnutí

10.  Žádnou z námitek účastníka řízení obsaženou v rozkladu proti napadenému rozhodnutí nepovažuji za důvodnou vzhledem k níže uvedeným skutečnostem a úvahám.

Právní zájem na nahlédnutí do spisu

11.  Podle § 38 odst. 2 správního řádu platí, že „Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem“.

12.  První nezbytnou podmínkou umožnění nahlédnutí do správního spisu osobám odlišným od účastníků předmětného správního řízení, je tedy prokázání právního zájmu či jiného vážného důvodu.

13.  Mám za to, že právní zájem jiných osob než účastníků řízení na nahlížení do správního spisu zakotvený v § 38 odst. 2 správního řádu je nutno interpretovat tak, že právní zájem na nahlédnutí do spisu má každý, jehož právní sféry se týká rozhodnutí ve spisu založené nebo údaje v tomto spisu obsažené.

14.  Konformně ve vztahu k předchozí rozhodovací praxi[4] jsem toho mínění, že je nezbytné, aby dotčení právní sféry (právního postavení) žadatele nabylo jistého stupně intenzity, tzn. musí se přímo, konkrétně, adresně a nesporně odrazit v podobě bezprostředního nebezpečí porušení práva, jeho odejmutí, znemožnění jeho výkonu apod. (viz níže). Jinými slovy řečeno, dokumenty[5] nacházející ve spise (tedy zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí, důkazní prostředky a další)[6] musejí implikovat konkrétní následek v právním postavení žadatele o nahlédnutí do spisu (např. se může jednat o důkazní prostředek či prostou informaci nezbytnou k uplatnění práva žadatele před orgány veřejné moci – soudy, správními orgány apod.).

15.  Na tomto místě v prvé řadě příkladmo odkazuji na odbornou literaturu pojednávající o správním řízení[7], jež dovozuje právní zájem na nahlédnutí do spisu správního řízení u osob, jichž se přímo dotýká obsah protokolu ve smyslu § 18 správního řádu, přičemž tyto osoby nebyly účastny jednání nebo úkonu, který byl předmětem zápisu. Ovšem v  případě těchto osob je umožnění nahlédnutí do správního spisu naprosto nezbytné pro uplatnění jejich práva zakotveného v § 18 odst. 4 správního řádu, tedy práva podat proti obsahu protokolu stížnost ve smyslu § 175 téhož zákona (což samozřejmě není možné bez znalosti obsahu protokolu).

16.  Účastník řízení dovozuje právní zájem na nahlédnutí do správního spisu vedeného Úřadem pod sp. zn. S 189/2009/KS na základě toho, že Úřad v rámci předmětného správního řízení objasňoval skutečnosti související s uzavřením smlouvy o spolupráci mezi J&T, ČEZ a EnBW dne 24. 6. 2009 (dále též „Smlouva o spolupráci“), podle níž se smluvní strany této smlouvy mimo jiné dohodly, že [...obchodní tajemství...].

17.  Účastník řízení vnímá realizaci Smlouvy o spolupráci jako protiprávní jednání, přičemž považuje za nezbytné z hlediska jeho obrany proti tomuto „protiprávnímu“ jednání, aby se seznámil s obsahem správního spisu, a to zejména se skutečnostmi vztahujícími se k uzavření smlouvy o spolupráci, jejímu plněni, existenci dalších případných obdobných smluv a případnou další koordinací soutěžního jednání účastníků smlouvy.

18.  K právě uvedenému deklaruji, že poukázání na právní zájem k povolení nahlédnutí do správního spisu nepostačuje; je nutno jej prokázat, což účastník řízení podle mého přesvědčení neučinil.

19.  V tomto ohledu se sluší poznamenat, že existence smluvně podložené snahy o změnu dodavatele nepředstavuje eo ipso protiprávní jednání (účastník ostatně ani nezmiňuje jaké právo či povinnost tento postup porušuje). Protiprávní by v této souvislosti mohlo být porušení smluvních ustanovení, na základě kterých probíhá realizace dodávek do Pražské teplárenské a.s. ze strany účastníka řízení. Ovšem účastník opětovně na žádné konkrétní smluvní ustanovení nepoukazuje. Nadto, i kdyby se jednalo o porušení smlouvy, jejímž předmětem jsou tyto dodávky, účastník řízení není neznalostí předmětného správního spisu jakkoli omezen v možnosti domáhat se svých práv před civilními soudy (jedná se o soukromoprávní nárok).

20.  Krom výše uvedeného poukazuji na ustanovení čl. 4.2 Smlouvy o spolupráci, jehož se účastník ve svých podáních dovolával, který zní [...obchodní tajemství...].“[8]

21.  Účastník řízení se přitom domáhá zpřístupnění zejména skutečností vztahujících se k uzavření smlouvy o spolupráci, jejímu plněni, existenci dalších případných obdobných smluv a případné další koordinací soutěžního jednání účastníků smlouvy. K tomu deklaruji, že tyto skutečnosti mají běžně charakter obchodního tajemství. Skutečnosti, jež jsou obchodním tajemstvím, jsou přitom § 21 odst. 10 zákona vyloučeny z nahlížení, pokud jde o jiné subjekty než účastníky řízení.

22.  Účastník řízení sice v rozkladu argumentuje poškozením jeho konkrétních subjektivních práv v důsledku realizace Smlouvy o spolupráci, avšak neuvádí žádnou bližší specifikaci tohoto tvrzeného práva, tedy i) nezmiňuje, o jaké konkrétní právo účastníka se jedná, a především ii) jaká je  in concreto spojitost mezi tímto právem a spisovou dokumentací, k níž se snaží zjednat si přístup.

23.  Stran existence právního zájmu i jiného vážného důvodu[9] účastník řízení dále v rozkladu paušálně odkázal na všechna svá podání uskutečněná v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S 189/2009/KS. V těchto podáních, jež obsahují námitky proti navrhovanému spojení posuzovaného v rámci správního řízení sp. zn. S 189/2009/KS a důvody žádosti o umožnění nahlédnutí do správního spisu, účastník řízení tvrdí a ve svých podáních dále rozvádí následující skutečnosti, že i) notifikované spojení podléhá pravomoci Komise, ii) předmětné spojení povede k posílení kolektivního dominantního postavení společnosti ČEZ a skupiny J&T na poptávkové straně trhu hnědého energetického uhlí [10], iii) s tím souvisí ohrožení jeho tržního postavení na trhu hnědého energetického uhlí  a iv) navrhované spojení je toliko první z řady navazujících transakcí, přičemž Úřad by měl tuto řadu posuzovat jako jediné spojení.

24.  Avšak i v tomto ohledu v těchto podáních zcela absentuje popis konkrétního práva účastníka s výhradou uvedenou níže, o které se má jednat, totožně jako tvrzení o spojitosti mezi tímto právem a spisovou dokumentací, k níž se účastník snaží zjednat si přístup.

25.  Námitkami snesenými účastníkem řízení v rámci správního řízení sp. zn. S 189/2009/KS se Úřad pečlivě zabýval, přičemž se jeho úvahy a závěry přezkoumatelným způsobem materializovali v odůvodnění rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S189/2009/KS-14222/2009/840 ze dne 5. 11. 2009 ve věci LIBUTE INVESTMENTS Ltd.[11]

26.  Pokud jde o účastníkem řízení tvrzené právo na podání podnětu k Evropské komisi, konstatuji, že znalost obsahu dotyčného správního spisu tu není podmínkou výkonu tohoto práva, což plyne z obsahu podání účastníka řízení. Účastník má za to, že předmětné spojení mělo být posuzováno ze strany Evropské komise. V tomto směru uvádí konkrétní obraty soutěžitelů, kteří se dle jeho mínění na základě jím tvrzených skutečností podílejí na předmětné transakci. Takové údaje jsou podle mého přesvědčení zcela dostačující k podání kvalifikovaného podnětu Evropské komisi, která disponuje příslušnými vyšetřovacími pravomocemi k objektivizaci skutkového stavu věci.[12]

27.  Ve světle výše uvedeného tak uzavírám, že odepření nahlédnutí do správního spisu se právní sféry účastníka nikterak nedotklo ani dotknout nemohlo.

Jiný vážný důvod

28.  Účastník řízení v rozkladu argumentuje též kategorií jiného vážného důvodu, a to ve vztahu k totožným skutečnostem, kterými prokazoval existenci právního zájmu. Z rozkladu a z podání na něž účastník řízení odkazuje, se podává, že veškeré tvrzené skutečnosti mají společného jmenovatele – obavu účastníka z oslabení jeho postavení na trhu hnědého energetického uhlí.

29.  Deklaruji, že shora opsanou obavu účastníka řízení nevnímám jako vážný důvod ke zpřístupnění spisové dokumentace. Za vážný důvod k nahlédnutí do spisu považuji důvod sloužící jasně definovanému obecně prospěšnému cíli (např. pedagogické či vědecké činnosti)[13] či důvod ležící toliko na straně žadatele o nahlédnutí, jenž zásadním způsobem souvisí s jeho určitým mimořádným legitimním zájmem. Legitimní zájem subjektů dovolávajících se přístupu do správního spisu lze považovat za důvod k nahlédnutí, ovšem aby se jednalo o důvod vážný je třeba zájmu kvalifikovanějšího, který není běžným zájmem a má tudíž mimořádný charakter. Totéž platí obdobně ve vztahu k obecně prospěšnému cíli (jedná se o mimořádný zájem, v této souvislosti o zájem obecně prospěšný).

30.  Podpůrně lze v tomto ohledu poukázat na znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdější předpisů, konkrétně na § 189 [Studium spisů z vědeckých (výzkumných) důvodů] odst. 2, podle kterého platí, že studium spisů vevěcechpravomocně rozhodnutýchsoudy povoluje soukromým osobám předseda krajského (městského) soudu v mimořádných případech. V případě pochybnosti si vyžádá stanovisko Ministerstva spravedlnosti.[14]

31.  Obava účastníka z oslabení jeho postavení na trhu hnědého energetického uhlí je prima facie běžným podnikatelským zájmem účastníka řízení. O absenci jeho mimořádnosti tak nemůže být pochyb.

32.  Vzhledem k výše uvedenému uzavírám, že účastník řízení neprokázal ani jiný vážný důvod k nahlédnutí do spisu.

VI.  Soulad rozkladem nenapadených částí rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo  s právními předpisy.

33.  V souladu s § 89 odst. 2 správního řádu, jsem přezkoumal rozkladem nenapadené části napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Konstatuji, že jsem neshledal na straně správního orgánu prvního stupně žádných pochybení či vad řízení, o nichž lze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného usnesení s právními předpisy.

34.  Z právně přehnaně formalistického hlediska by bylo možno vnímat jako vadu řízení skutečnost, že správní orgán prvního stupně neposkytl účastníku řízení možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, neboť § 36 odst. 3 správního řádu stanoví, že Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

35.  Správní řád stanoví jinak v § 76 odst. 2, podle něhož platí, že usnesení podle § 11 odst. 2, § 13 odst. 4, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 38 odst. 5 a § 80 odst. 4 písm. b) a c) lze vydat bez předchozího řízení, jestliže obdobné usnesení bylo týmž správním orgánem podle ustálené rozhodovací praxe vydáno v téže nebo jiné věci za obdobných skutkových okolností. Účinky takového usnesení nastávají jeho vydáním.

36.  Bez ohledu na výše předestřené je evidentní, že účastník řízení nemohl být jakkoli zkrácen na svých právech postupem prvostupňového orgánu, jelikož podklad napadeného usnesení tvořily toliko jeho podání, jež mu samozřejmě byly známy. V tomto ohledu odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu, jenž ve vztahu k obsahově totožné předchozí právní úpravě judikoval, že

„Smyslem ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu[15]  je poskytnout účastníku správního řízení možnost prezentovat správnímu orgánu své stanovisko k důkazním prostředkům, které správní orgán shromáždil ve správním řízení. Jednání účastníka, který správnímu orgánu zaslal listiny sloužící k podpoře jeho tvrzení, již obsahuje i jeho vyjádření k těmto podkladům a ke způsobu jejich zjištění. Za předpokladu, že správní orgán druhého stupně pak řízení nedoplnil prováděním dalšího dokazování a při rozhodování vycházel pouze z těch podkladů, které již účastník řízení znal, nedošlo k porušení zákona, pokud uvedený správní orgán nedal tomuto účastníku možnost vyjádřit se k jím předloženým podkladům pro rozhodnutí, neboť by se jednalo o čistě formální úkon.“

37.  Výše uvedené tak nemůže nic změnit na závěru o souladu napadeného usnesení s právními předpisy.

VII. Závěr

38.  Závěrem tohoto rozhodnutí pouze příkladmo poukazuji na unijní právní úpravu nahlížení do spisů vedených ve věci kontroly spojování podniků. Z Nařízení Komise (ES) č. 802/2004, kterým se provádí nařízení o kontrole spojování podniků, se podává, že se přístup do spisu tzv. třetím stranám[16] neposkytuje.[17]

39.  Ze všech shora uvedených důvodů, mám za to, že napadené usnesení nikterak neatakuje základní práva a svobody stěžovatele, a proto na základě návrhu rozkladové komise dle § 152 odst. 3 správního řádu a po přezkoumání souladu jak napadeného rozhodnutí, tak správního řízení, které mu přecházelo, s právním předpisy, jakož i po přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, jsem dospěl k závěru, že se správní orgán prvního stupně nedopustil žádných pochybení, jež by mohly mít vliv na zákonnost napadeného usnesení. Proto je třeba podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu zamítnout a napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdit.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona  č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Petr Rafaj

předseda

     Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Mgr. Augustin Kohoutek, advokát

Újezd 450/40, Tyršův dům

110 00 Praha 1

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] J&T FINANCE GROUP, a.s., se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Lamačská cesta 3

[2] ČEZ, a. s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČ: 45274649

[3] Energie Baden-Württemberg AG, se sídlem Spolková republika Německo, Karlsruhe, Durlacher Allee 93

[4] srov. pravomocné rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. UOHS-R 96/2009/HS-11690/2009/310/MVr ze dne 9. 9. 2009 ve věci Kühne + Nagel, spol. s. r. o., či pravomocné rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R 141/2009 HS-4960/2010 ze dne 21. 4. 2010 ve věci PPC Energy Group a.s., rozhodnutí jsou dostupná na www.compet.cz

[5] ve smyslu § 2 písm. d) zákona č. 499/2004 o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů

[6] viz § 17 odst. 1 správního řádu

[7] Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D. Správní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 137; Vedral, J., Správní řád. Komentář. 1. vydání, Praha: Polygon, 2006, s. 157

[8] pozn. podtržení přidáno předsedou Úřadu

[9] viz níže

[10] a též na nabídkové straně trhů výroby elektřiny a tepla

[11] viz zejména body 12 a 13,  54 až 56 rozhodnutí dostupného na www.compet.cz

[12] viz podání účastníka ze dne 31. 8. 2009, str. 3, viz čl. 11 až 13 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků

[13] Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D. Správní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 137; Vedral, J., Správní řád. Komentář. 1. vydání, Praha: Polygon, 2006, s. 282

[14] pozn. podtržení přidáno předsedou Úřadu, právní úprava nahlížení do spisu zakotvená v o. s. ř. (§ 44 odst. 2) je  přitom v podstatě totožná se správním řádem

[15] zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pozn. předsedy Úřadu

[16] tedy subjektům v procesním postavení účastníka řízení

[17] viz čl. 17 a 18 uvedeného Nařízení, srov. bod 28 Oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu Komise v případech podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES, článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení Rady (ES) č. 139/2004

(2005/C 325/07)