číslo jednací: S9/05-5466/05-OOHS

Č.j. S 9/05-5466/05-OOHS V Brně dne 5. října 2005

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 9/05 zahájeném dne 28. února 2005 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 téhož zákona a ode dne 13.4.2005 vedeném rovněž dle § 21a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství, s účastníkem řízení, jímž je společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991, zastoupená ve správním řízení Mgr. Davidem Řehákem, advokátem, AK Zeiner & Zeiner v.o.s., se sídlem Praha 1, Maiselova 15, PSČ 110 00, vydává toto

r o z h o d n u t í:

I.

1. Účastník řízení společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991 tím, že uzavíral dohody o určení cen pro další prodej zboží Tupperware, obsažené v článku 9.12 Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží, porušil

   1. v období prokazatelně od 24.3.1997 do 30. června 2001 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a

   2. v období od 1. července 2001 do současnosti zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona
      č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dohoda o určení cen kupujícímu pro další prodej je dle § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 zákona
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakázanou a neplatnou dohodou, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených prostřednictvím uzavřené prezentace

2. Účastník řízení společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991 tím, že uzavíral dohody o určení cen pro další prodej zboží Tupperware, obsažené v článku 9.12 Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží, v době od 2.6.2004 do současnosti porušil ve smyslu § 1 odst. 4 a § 21a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákaz obsažený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství uzavřením zakázané a neplatné dohody o přímém určení cen kupujícímu pro další prodej, která vedla k narušení soutěže na společném trhu Evropského společenství.

II.

A. Účastník řízení společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991 tím, že uzavíral dohody o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. obsažené v článku 9.13 Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží, porušil

Dohoda o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. je dle § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakázanou a neplatnou dohodou, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených prostřednictvím uzavřené prezentace.

III.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se do budoucna zakazuje účastníku řízení společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991:

1. plnění dohody o určení cen pro další prodej zboží Tupperware, obsažené v článku 9.12 Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží a

2. plnění dohody o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. obsažené v článku 9.13 Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží.

IV.

Účastníku řízení společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991, se podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta, ve výši 2 300 000,- Kč (slovy: dva miliony tři sta tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

V.

Účastníku řízení společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991, se podle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá opatření k nápravě, a to:

1. Vypustit ze Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží ustanovení článku 9.12 obsahující zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení cen kupujícímu pro další prodej zboží, a to včetně vypuštění cen pro další prodej zboží uvedených v objednávkových listech zasílaných účastníkem řízení distributorům.

2. Upravit katalog zboží určený pro spotřebitele zboží účastníka řízení (v tištěné i elektronické podobě na internetových stránkách účastníka řízení) tak, aby byl v souladu s body I., II., III. a V. výroku tohoto rozhodnutí.

3. Vypustit ze Smlouvy o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavírané s distributory tohoto zboží ustanovení článku 9.13 obsahující zakázanou a neplatnou dohodu o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o.

4. Informovat vhodným a účinným způsobem všechny distributory zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol s r.o. o obsahu výroku tohoto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Pro splnění těchto nápravných opatření stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991, lhůtu 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. O splnění nápravných opatření je účastník řízení povinen informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty pro jejich splnění.

O d ů v o d n ě n í:

V rámci své dozorové pravomoci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen "Úřad") oslovil distributory zboží Tupperware se žádostí o poskytnutí kopie Smlouvy o distribuci uzavřené se společností Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem Praha 6 - Bubeneč, V sadech čp. 4a, PSČ 160 00, IČ 63983991 (dále též jen "Tupperware") za účelem prošetření systému distribuce zboží Tupperware. V této smlouvě v části 9. "Závazky distributora" je mj. uvedeno cit. "usilovat o prodej a dodání všech výrobků Tupperware svým zákazníkům v cenách doporučovaných SPOLEČNOSTÍ" (pozn. Úřadu: "SPOLEČNOSTÍ" se rozumí společnost Tupperware). Šetřením Úřadu bylo rovněž zjištěno, že Smlouva o distribuci je tzv. nepravou dohodou o obchodním zastoupení¹ (non-genuine agency agreement), na jejímž základě nakupují distributoři zboží Tupperware do svého vlastnictví a nesou náklady a rizika spojená s jeho prodejem konečným zákazníkům.

Na základě zjištěných skutečností Úřad zahájil dne 28.2.2005 se společností Tupperware správní řízení vedené pod č.j. S 9/05 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "zákon"), které Úřad spatřuje v dohodě o určování cen pro další prodej zboží obsažené v čl. 9.12 smluv o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavíraných s distributory tohoto zboží (viz str. 1 správního spisu č.j. S 9/05).

S ohledem na vyjádření zástupce účastníka řízení v rámci ústního jednání týkajícího se postavení společnosti Tupperware na trhu a na základě získané informace o tom, že společnost Tupperware zajišťuje prostřednictvím distributorů prodej zboží Tupperware i na území Slovenské republiky, oznámil Úřad společnosti Tupperware dopisem č.j. S 9/05-2713/05-OHS ze dne 12.4.2005, že správní řízení je nadále vedeno v souladu s ustanovením
§ 21 zákona ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona a v souladu s ustanovením § 20a
a § 21a zákona ve věci možného porušení článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad spatřuje v dohodě o určování cen pro další prodej zboží obsažené v čl. 9.12 smluv o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavíraných s distributory tohoto zboží a dále v dohodě o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. obsažené v čl. 9.13 smluv o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavíraných s distributory tohoto zboží. Možné porušení článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství Úřad spatřuje v dohodě o určování cen pro další prodej zboží obsažené v čl. 9.12 smluv o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavíraných s distributory tohoto zboží působícími na území České republiky a na území Slovenské republiky a dále v dohodě o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. obsažené v čl. 9.13 smluv o distribuci zboží společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. uzavíraných s distributory tohoto zboží působícími na území České republiky a na území Slovenské republiky.

Dne 13.4.2005 Úřad v souladu s čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, informoval Evropskou komisi o zahájení řízení pro možné porušení čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství. Úřad neobdržel od Evropské komise ani od jiného soutěžního úřadu ve stanovené lhůtě dvou měsíců (dle Oznámení o spolupráci v rámci sítě soutěžních úřadů) žádnou žádost o předání tohoto případu k šetření.

V souladu s čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, požádal Úřad Protimonopolný úrad Slovenskej republiky o provedení výslechu 2 svědků - distributorů zboží Tupperware na území Slovenské republiky a vyžádání informací týkajících se distribuce zboží Tupperware na území Slovenské republiky od ostatních distributorů. Dne 17.6.2005 obdržel Úřad v souladu s čl. 12 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, od Protimonopolného úradu Slovenskej republiky protokoly o výsleších svědků a odpovědi oslovených distributorů (viz str. 236 a násl. spisu).

Dne 31.8.2005 Úřad informoval v souladu s čl. 11 odst. 4 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Evropskou komisi o předpokládaném obsahu rozhodnutí Úřadu.

Lhůta pro vydání rozhodnutí byla na základě žádosti předsedou Úřadu prodloužena do 15.7.2005 a následně do 15.8.2005, a to s ohledem na povinnosti vyplývají pro Úřad z české procesní normy a výše zmíněných předpisů Evropského společenství (ES).

V souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), bylo účastníku řízení umožněno seznámit se s podkladem pro rozhodnutí (spis č.j. P 40/05 - spis šetření před zahájením správního řízení a spis č.j. S 9/05 - správní spis; dále jen "spis") dne 11.7.2005. Této možnosti účastník řízení využil (viz protokol str. 353-354 spisu). Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění Úřad od účastníka řízení ve stanovené lhůtě (ani do doby vydání rozhodnutí) neobdržel.

Vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení se dopustil inkriminovaného jednání
za účinnosti více právních předpisů upravujících pravidla hospodářské soutěže, je nutné se nejprve zabývat otázkou aplikace příslušných právních předpisů. Správní řízení ve věci bylo zahájeno dne 28.2.2005 za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž dohody ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona byly obsaženy již ve Smlouvách o distribuci uzavřených před nabytím účinnosti uvedeného zákona. Na posuzované jednání účastníka řízení, kterého se účastník řízení dopustil v období prokazatelně od 24.3.1997 (tj. den uzavření nejstarší dosud účinné Smlouvy o distribuci mezi účastníkem řízení a distributorem jeho výrobků) do 30.6.2001, se vztahuje v té době účinný zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení § 3 obdobně jako zákon č. 143/2001 Sb., který jej nahradil, stanovil, že veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné. Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, považoval za tyto neplatné a zakázané dohody zejména přímé nebo nepřímé určení cen, popř. jiných obchodních podmínek, závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu, technického vývoje nebo investic, rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů atd.

Dne 1.7.2001 nabyl účinnosti zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, který nahradil uvedený zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon č. 143/2001 Sb. je Úřadem aplikován na jednání, kterého se účastník řízení dopustil v období od 1.7.2001 až dosud.

Vzhledem k tomu, že jednání účastníka řízení mohlo mít dopad na obchod mezi členskými státy ES (viz dále), posuzoval Úřad toto jednání za období od 2.6.2004 až dosud v souladu s ustanovením čl. 3 Nařízení Rady č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení ES ve spojení s ustanovením § 1 odst. 4 a § 21a zákona (účinných od 2.6.2004) i dle čl. 81 Smlouvy o založení ES.

Charakteristika účastníka řízení

Společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o.vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C., vložky 40133, dne 4.10.1995. Předmětem podnikání společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Společnost Tupperware je vlastněna společností Tupperware International Holdings B.V., se sídlem v Nizozemském království. Společnost Tupperware nemá personální ani majetkové propojení s žádným s distributorů zboží Tupperware působícím na území České republiky a Slovenské republiky (viz protokol o ústním jednání - str. 46 spisu).

Na území Slovenské republiky působí od 19.4.2004 Tupperware, spol. s r.o., organizační složka, jejímž zřizovatelem je společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. předmětem činnosti této organizační složky je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej.

Smlouva o distribuci

Společnost Tupperware uzavírá s distributory svého zboží Smlouvu o distribuci (dále též jen "Smlouva") na území České republikyod roku 1996 (pozn. Úřadu: nejstarší dosud účinná Smlouva byla uzavřena dne 24.3.1997)dosud.

Na území Slovenské republiky uzavírala v období od 1.1.2001 do 20.1.2004 Smlouvu o distribuci s jednotlivými distributory společnost Tupperware Slovakia, s.r.o., tehdy se sídlem Dunajská Streda, Nám. Slobody 1203, PSČ 929 01, a od 19.9.2001 se sídlem Nové Zámky, T.G.Masaryka 1, PSČ 940 01. Od 19.4.2004 uplatňuje práva a plní povinnosti dodavatele plynoucí ze Smlouvy o distribuci na území Slovenské republiky společnost Tupperware, spol. s r.o., organizační složka, se sídlem Nové Zámky, T.G.Masaryka 1, PSČ 940 01.Uvedená společnost má dle výpisu z Obchodního rejstříku Okresního soudu v Nitře právní formu organizační složky zahraniční osoby, vedoucí organizační složky je od 19.4.2004 Ing. Jana Horáková, bytem Kněževes 88, 252 68 Praha - Západ a zřizovatelem je společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o., se sídlem V sadech 4a, 160 00 Praha 6 - Bubeneč - účastník řízení.Z výpisu z Obchodního rejstříku Okresního soudu v Nitře dále vyplývá, že uvedená organizační složka byla založena rozhodnutím zakladatele, tj. společnosti Tupperware Czech Republic, spol. s r.o. dne 19.5.2003, ve smyslu ustanovení § 21 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Se všemi distributory výrobků Tupperware působícími na území České i Slovenské republiky je uzavírána Smlouva se shodným obsahem²,dosud poslední Smlouva byla uzavřena 1.1.2005. Ke dni 1.5.2004 bylúčastník řízení smluvní stranou (nástupcem) veškerých Smluv o distribuci zboží Tupperware.

V části 2. Smlouvy "Preambule" je vyjádřeno přání smluvních stran provést jmenování výhradního distributora pro prodej výrobků společnosti Tupperware na navrženém území distribuce. Distributor je v části 3. Smlouvy "Jmenování" pověřen na nevýhradní bázi prodejem výrobků Tupperware na území distribuce a toto pověření přijímá.

Smlouva je uzavřena na dobu určitou(12 měsíců) od tzv. počátečního data, které je stanoveno v čl. 1.2.3.3 Smlouvy. V části 4. Smlouvy "Trvání" je zakotvena automatická obnova Smlouvy na stejné období, pokud žádná ze stran nejméně měsíc před ukončením platnosti písemně nesdělí druhé straně svůj úmysl tuto Smlouvu dále neprodloužit.

Z části 5. Smlouvy "Cenové ujednání" vyplývá, že společnost Tupperware po podepsání Smlouvy dodá distributorovi ceníky pro své výrobky a je oprávněna tyto ceníky dle svého uvážení měnit. Společnost Tupperware bude mít vlastnické právo k prodávaným výrobkům až do doby, kdy budou distributorem plně zaplaceny (čl. 5.2 Smlouvy).

Dle části 7. Smlouvy "Objednávky" je distributor povinen objednávat zboží dle platných ceníků řádně a včas (čl. 7.1). Článek 7.2 Smlouvy stanoví, že společnost Tupperware je oprávněna odmítnout přijetí jakékoliv objednávky distributora a že žádná objednávka nezakládá jakýkoliv nárok či právo distributora, pokud nebyla společností Tupperware přijata. Článek 7.3 Smlouvy opravňuje společnost Tupperware kpozastavení dodávky svých výrobků distributorovi, jestliže tento nesplnil svůj eventuální závazek vůči společnosti Tupperware nebo pokud porušuje některý ze závazků jemu Smlouvou stanovených.

Část 9. Smlouvy "Závazky distributora" obsahuje výčet povinností, které se distributor zavazuje plnit. Distributor se zavazuje:

• vynaložit veškeré úsilí k dosažení maximálního obratu při prodeji výrobků Tupperware v území distribuce všem zákazníkům a zároveň získání nových zákazníků v této oblasti k zajištění dosažení každoročního nárůstu objemu prodeje (čl. 9.1 Smlouvy);

• zabezpečit provedení reklamní kampaně tak, jak je navržena společností Tupperware (čl. 9.2 Smlouvy);

• zajistit a udržovat si v území distribuce prostory vhodné k zajištění svých závazků, které budou písemně schváleny společností Tupperware a které nebudou přemístěny, rozšířeny nebo zmenšeny bez předchozího souhlasu společnosti Tupperware (čl. 9.3 Smlouvy);

• kdykoliv umožnit společnosti Tupperware a jejím ustanoveným zástupcům přístup do provozních prostor a zajistit společnosti Tupperware a jejím ustanoveným zástupcům přístup k účetním knihám a záznamům a umožnit jim pořizovat si kopie a výpisky (čl. 9.4 a 9.5 Smlouvy);

• prodávat výrobky společnosti Tupperware dle pokynů průběžně podávaných společností Tupperware obsažených v ústních, písemných instrukcích a nebo dokumentech vztahujících se k podmínkám prodeje daných distributorovi společností Tupperware (čl. 9.6 Smlouvy);

• radit, zajistit poradenskou službu a vycvičit své autorizované dealery a provozní manažery v organizaci a vedení tzv. Tupperware Home Parties (na kterých budou výrobky Tupperware uváděny, představovány a prodány osobami, které párty navštívily) tak, jak byly popsány ústně či písemně společností Tupperware (čl. 9.7 Smlouvy);

• udržovat adekvátní zařízení a personál pro obchodní činnost, prodej a dodávku výrobků Tupperware do území distribuce a všem zákazníkům (čl. 9.8 Smlouvy);

• pojistit a mít stále pojištěné veškeré výrobky Tupperware mu dodané proti ztrátě a poškození, a to od okamžiku jejich dodání; na požádání distributor předloží společnosti Tupperware důkaz o zaplacení všech pojistných splátek v této souvislosti a distributor se zavazuje zajistit, že v těchto pojistkách nebude obsažen nárok pojišťovny na zadržení zboží, za které vyplatila pojistné plnění s tím, že takto zadržené a poškozené (požárem, povodní, vodou, atp.) zboží by použila ke kompenzaci jí poskytnutého pojistného plnění, nadto se distributor zavazuje zajistit, že pojišťovna souhlasí se zničením takto poškozeného zboží tak, aby bylo zajištěno, že výrobky Tupperware nebudou použitelné (čl. 9.9 Smlouvy);

• neustále dodržovat minimálně třítýdenní zásobu výrobků Tupperware na území distribuce, aby zákazníci mohli být řádně a včas zásobováni (čl. 9.10 Smlouvy);

• od dodání výrobků společností Tupperware nést riziko případné škody či ztráty na výrobcích dodaných společností Tupperware, s výjimkou škody vzniklé dle čl. 8.2 Smlouvy, distributor nese odpovědnost za nahrazení takovéto škody, či ztráty společnosti Tupperware (čl. 9.11 Smlouvy);

• usilovat o prodej a dodání všech výrobků Tupperware svým zákazníkům v cenách doporučovaných společností Tupperware (čl. 9.12 Smlouvy);

• vynaložit nejlepší úsilí k zamezení opětovného prodeje výrobků Tupperware a jeho distribuce v území distribuce, a to jak přímo, tak nepřímo, v žádném případě nesmí distributor žádné výrobky exportovat nebo prodat někomu, kdo je hodlá exportovat, nebo někomu, o kom má důvodné podezření, že by je mohl dále exportovat bez písemného souhlasu společnosti Tupperware (čl. 9.13 Smlouvy);

• nikterak zavazovat, zatěžovat nebo zadlužit výrobky, nesjednávat žádné záruky ohledně výrobků jinak, než na základě písemného povolení společnosti Tupperware (čl. 9.14 Smlouvy);

• zodpovědně provádět veškerou administrativu (včetně vymáhání všech pohledávek) vztahujících se k obchodní činnosti, distribuci a prodeji výrobků, zároveň se distributor zavazuje "nést veškeré údaje" spojené s administrativní činností (čl. 9.15 Smlouvy);

• neprovádět jakoukoliv reklamu, pokud to nebude výslovně a předem odsouhlaseno společností Tupperware (čl. 9.16 Smlouvy);

• neprodávat ani jakýmkoli jiným způsobem nepodporovat prodej, distribuci nebo reklamu jiného zboží, než jsou výrobky Tupperware bez výslovného písemného povolení společností Tupperware (čl. 9.17 Smlouvy);

• nepoužívat nebo povolit užívání slova "TUPPERWARE" nebo jakékoliv jeho obměny v souvislosti s prodejem, reklamou či distribucí jakéhokoliv jiného zboží, než jsou výrobky Tupperware (čl. 9.18 Smlouvy);

• odevzdávat společnosti Tupperware údaje a informace související s prodejem výrobků a takové další informace, jež mohou být společností Tupperware průběžně vyžadovány (čl. 9.19 Smlouvy);

• dodat společnosti Tupperware, kdykoliv o to požádá, účetní knihy, záznamy, korespondenci a poznámky zahrnující veškerá počítačová data, obsahující zprávy o výrobcích a obchodech distributora, které náleží do nebo souvisí s Distributorskou Činností a které by mohly být ve vlastnictví nebo pod kontrolou distributora, ať přímo či nepřímo (čl. 9.20 Smlouvy);

• informovat společnost Tupperware měsíčně (nebo na žádost této společnosti) o činnosti všech demonstrátorů - poradců a poradkyň (čl. 9.21 Smlouvy);

• provádět Distributorskou Činnost v souladu s platnými předpisy, což zahrnuje zajištění všech nezbytných povolení a licencí; zároveň se distributor zavazuje platit daně a poplatky řádně a včas (čl. 9.22 Smlouvy);

• provádět Distributorskou Činnost v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a obchodní etiky a nepoužívat obchodní praktiky, které by mohly mít negativní vliv na pověst společnosti Tupperware, jejích výrobků a jejích ochranných známek (čl. 9.23 Smlouvy);

• distributor se zavazuje provozovat obchodní činnost během normálních obchodních hodin (čl. 9.24 Smlouvy);

• umožnit na žádost společnosti Tupperware přístup k finančním údajům; společnost Tupperware má zároveň kdykoliv právo prohlížet účetní knihy a záznamy distributora (čl. 9.25 Smlouvy).

V části 12. Smlouvy "Počítačový systém" se distributor zavazuje k používání počítačového sytému určeného společností Tupperware, dále k poskytnutí neomezeného přístupu k údajům obsaženým v databázi tohoto systému pro společnost Tupperware včetně dodávek dat společnosti Tupperware nejméně 1x týdně (přičemž čas a způsob může být touto společností upřesněn).

Dle ustanovení části 21. Smlouvy "Výpověď" je společnost Tupperware oprávněna vypovědět písemně Smlouvu o distribuci s okamžitou účinností od doručení výpovědi distributorovi bez ohledu na její eventuální další ustanovení, jestliže mj.:

• distributor porušuje některá ustanovení nebo podmínky Smlouvy (čl. 21.1.1 Smlouvy);

• společnost Tupperware uváží případnou fyzickou či psychickou nezpůsobilost distributora (čl. 21.1.2 Smlouvy);

• v případě, že distributor nebude schopen plnit své závazky, které mu vyplývají ze Smlouvy, ke spokojenosti společnosti Tupperware (čl. 21.1.3 Smlouvy);

• jestliže distributor zemře (v případě, že se jedná o fyzickou osobu) nebo je částečně nebo úplně zabaven jeho majetek (prohlášen na jeho majetek konkurz nebo nucené vyrovnání), nebo dojde k jeho zániku (v případě, že se jedná o právnickou osobu nebo bude na jeho majetek prohlášen konkurz nebo nucené vyrovnání), nebo pokud navrhne vyrovnání se svými věřiteli nebo jestliže k tomuto vyrovnání dojde (čl. 21.1.4 Smlouvy);

• jestliže se distributor pokusil prodat, postoupit nebo jinak zcizit práva mu udělená Smlouvou, a to ať v plném rozsahu nebo jen částečně, nebo se pokusil o změnu statutu (viz část 19. Smlouvy) bez předchozího písemného souhlasu společnosti Tupperware (čl. 21.1.5 Smlouvy);

• jestliže distributor neplní řádně své povinnosti během obvyklé pracovní doby v navrženém území distribuce nejméně během pěti po sobě následujících pracovních dní, a to bez předchozího písemného souhlasu společnosti Tupperware (čl. 21.1.11 Smlouvy);

• jestliže distributor neplní řádně své finanční závazky vůči společnosti Tupperware v jejich lhůtách splatnosti (čl. 21.1.12 Smlouvy);

Ustanovení čl. 21.2 Smlouvy stanoví, že výše uvedené (tj. jednotlivá ustanovení obsažená v čl. 21.1 Smlouvy) nemají vliv na jiné právní nároky společnosti Tupperware včetně práva na náhradu škody.

Následkem výpovědi Smlouvy o distribuci (čl. 22.1 Smlouvy):

• jsou distributorovi s okamžitou platností odebrána veškerá práva, která mu přiznává Smlouva;

• distributor ukončí prodej výrobků Tupperware;

• distributor vrátí společnosti Tupperware reklamní či jiné materiály vztahující se k obchodní činnosti společnosti Tupperware (včetně veškerých seznamů zákazníků), příp. na základě žádosti společnosti Tupperware tyto materiály na své náklady zničí;

• distributor vrátí společnosti Tupperware dosud nezaplacené výrobky;

• v případě, že distributor má na skladě výrobky společnosti Tupperware, které jsou již společnosti Tupperware zaplaceny, ale ještě nebyly prodány zákazníkovi, distributor je na základě uvážení Tupperware buď okamžitě vrátí Tupperware (za cenu, kterou původně zaplatil), okamžitě je prodá jinému distributorovi, kterého mu určí společnost Tupperware (za cenu, za jakou daný výrobek nakoupil), nebo neprodané zboží okamžitě zničí a předá rozpis o zničení zboží společnosti Tupperware, která mu zaplatí původní cenu, za kterou distributor zboží koupil.

• distributor zaplatí po vyzvání společností Tupperware veškeré neuhrazené pohledávky, které tato společnost vůči němu podle Smlouvy má;

• distributor okamžitě zastavit užívání ochranných známek uvedených v části 11. Smlouvy.

Z obecných ustanovení obsažených v části 26. Smlouvy mimo jiné vyplývá, že žádná ze stran není vázána žádnými podmínkami nebo závazky, které nejsou uvedené ve Smlouvě. V souladu s čl. 26.3 může být Smlouva měněna, doplňována nebo zrušena pouze písemně a na základě předchozí dohody obou stran. Žádná shovívavost, kterou poskytne jedna strana druhé, nezakládá právo vzdání se jakýchkoliv práv vzniklých na základě Smlouvy nebo případně vzniklých v budoucnu(čl. 26.4 Smlouvy).

Zjištěné skutečnosti

Dne 16.3.2005 se v sídle Úřadu uskutečnilo ústní jednánís účastníkem řízení za účelem poskytnutí informací. K jednání se dostavila Ing. Jana Horáková, jednatelka společnosti Tupperware, která Úřadu sdělila následující. Společnost Tupperware nepřichází do přímého styku s konečnými zákazníky - k prodeji zboží Tupperware dochází pouze prostřednictvím poradkyň³(osoby samostatně výdělečně činné), které nenakupují zboží do svého vlastnictví (pouze zprostředkovávají prodej a jejich příjmem je provize od distribučního střediska ze zprostředkovaného prodeje).⁴Zásadou společnosti Tupperware je prodej zboží výhradně prostřednictvím domácích prezentací (home-party) - konečný spotřebitel je v rámci ní se zbožím seznamován (zboží je předvedeno v průběhu jeho použití). Hostitelce home-party náleží odměna za uspořádání prezentace prováděné poradkyní ve své domácnosti (a to vždy ve formě výrobku Tupperware). Prezentace může být uskutečněna i v distribučním středisku. Zboží Tupperware prodává konečnému spotřebiteli distribuční středisko.

K systému distribuce Ing. Jana Horáková uvedla, že, pokud jde o ČR, nejsou ještě všechny oblasti pokryty sítí poradkyň a distribučních středisek. Pouze v oblasti reklamy (prezentační stánky pro veřejnost) je území ČR rozděleno, jinak je určená oblast pouze orientační. Co se týče vlastnictví k prodávanému zboží, distributor se stává vlastníkem tohoto zboží (a nese tedy i rizika spojená s jeho skladováním, dalším prodejem atd.) po zaplacení faktury vystavené společností Tupperware na základě potvrzeného dodacího listu zaslaného distributorem. Jednatelka společnosti Tupperware dále uvedla, že distributorem se může stát pouze osoba s předchozími zkušenostmi poradkyně - tzv. skupinová manažerka (tj. poradkyně, která vede alespoň 6 nových poradkyň), která dosahovala dlouhodobě dobrých obchodních výsledků.

Na otázky Úřadu týkající se Smluv o distribuci zboží Tupperware uzavíraných mezi společností Tupperware a distributory jejích výrobků Ing. Jana Horáková uvedla, že jediná smlouva, která existuje mezi společností Tupperware a jejími distributory, je ta, kterou Úřadu zaslala (pozn. Úřadu: Smlouva o distribuci). Její znění je neměnné od počátku činnosti společnostiTupperware - tj. od roku 1996. Další smlouvy jsou uzavírány mezi distributorem a poradkyní (ozn. jako Smlouvy o zprostředkování; ve své podstatě se jedná o tzv. pravé smlouvy o obchodním zastoupení) a mezi skladujícím a neskladujícím distributorem (ozn. jako Smlouva o poskytování služeb).

Z informací poskytnutých na ústním jednání dále vyplynulo, že společnost Tupperware prodává distributorům zboží za pevné ceny, tj. všechna distribuční střediska nakupují sortiment výrobků za jednotné ceny dle platného ceníku. Ing. Jana Horáková Úřadu potvrdila, že existují dva ceníky - v jednom jsou obsažené ceny, za které nakupuje distributor, a ve druhém ceníku (formulář "Objednávka") jsou prodejní ceny pro konečné zákazníky (kterými se zároveň řídí poradkyně). Rovněž ceny výrobků obsažené v katalogu jsou určeny pro konečné spotřebitele. Do roku 2005 zasílala společnost Tupperware distribučním střediskům ceníky pro prodej zboží konečným spotřebitelům a katalogy bez cen. Aktuální katalog pro období jaro/léto 2005 je první, ve kterém jsou obsaženy ceny výrobků. Ceny obsažené v objednávkových listech by měly být dle informací Ing. Jany Horákové totožné s cenami obsaženými v katalogu.⁵

K dotazu Úřadu, zda může poradkyně (popř. distribuční středisko) rozhodnout o tom, že konečnému spotřebiteli prodá zboží za jinou cenu (např. nižší než je obsažena v katalogu, resp. na objednávkových listech) odpověděla jednatelka společnosti Tupperware, že distributor si může vyžádat souhlas od Tupperware ke změně ceny zboží pro konečné spotřebitele. Toto je děje např. u příležitosti výročí působení distribučního střediska apod. - různé reklamní akce, při nichž je zájmem střediska prodávat konkrétní výrobky levněji. Není pravidlem, že by distributor rozhodoval o úpravě ceny oproti katalogu, může se tak stát pouze po předchozím projednání s kanceláří společnosti Tupperware. Výjimkou je odprodej skladových zásob výrobků, které nejsou zařazeny ve stálém prodeji dle katalogu (např. sezónní nabídka, která zůstala ve skladu distributora).

Dále si Úřad na ústním jednání vyžádal vysvětlení obsahu čl. 9.12 Smlouvy o distribuci a zároveň se účastníka řízení dotázal, zda kontroluje dodržování cen zboží uplatňovaných distributory pro jeho další prodej. K tomu jednatelka společnosti Tupperware uvedla, že Smlouva obsahuje řadu možných sankcí, kterým se distributor vystavuje v případě neplnění svých povinností (vč. prodeje za ceny odlišné od cen obsažených v katalogu, pokud si nevyžádá souhlas společnosti). Pojem "usilovat" obsažený v čl. 9.12 Smlouvy dle jednatelky společnosti Tupperware znamená vynaložit veškeré úsilí k plnění povinností vyplývajících ze Smlouvy. Dosud sankce v podobě ukončení Smlouvy o distribuci z tohoto důvodu použita nebyla. K problematice kontroly uvedených smluvních závazků distributorů ze strany společnosti Tupperware jednatelka této společnosti uvedla, že prodejní ceny jsou obecně dodržovány, až na výjimky, kde zasahuje spíše distributor (nástroje, jak zasáhnout proti poradkyni, která např. prodává zboží mimo prodejní systém za nižší ceny, dává Smlouva o zprostředkování).

Na dotaz Úřadu, zda existují pro článek 9.1 Smlouvy nějaké stanovené limity obratu, příp. ročního nárůstu, jednatelka společnosti Tupperware odpověděla, že jde o orientační plán profitu distribučního střediska. Přesné limity obratu nebo ročního nárůstu nejsou stanoveny. Společnost Tupperware spíše uplatňuje zvýhodnění/bonusy za dosahování vyššího obratu.

K obsahu článku 9.6 Smlouvy Ing. Jana Horáková uvedla, že zmíněné ustanovení Smlouvy směřuje k marketingovým akcím pořádaným společností Tupperware, kdy souběžně ke katalogu jsou přiřazena jednotlivá marketingová období.

Ohledně potřeby třítýdenní zásoby výrobků v distribučním středisku obsažené v článku 9.10 Smlouvy jednatelka společnosti Tupperware uvedla, že v zásadě distributoři objednávají plné kartony zboží. Průměrná nákupní cena jednoho kartonu je 6.000 Kč. Distributorovi je zpravidla dodán kompletní kartón. Vzhledem k tomu, že se někteří distributoři v minulosti dostali do finančních problémů díky nízkým obratům, společnost Tupperware odebrala jejich skladové zásoby zpět v plné hodnotě proti dobropisu a tím se snížil dluh distributora vůči společnosti. Dále společnost umožnila distributorovi odebírat pouze objednané kusy od jiného distributora. Distributor, který se díky tomuto systému stal "bezskladovým", nemá ve Smlouvě ustanovení o povinné minimální třítýdenní zásobě zboží (viz výše). Třítýdenní lhůta je dána nutnou zásobou pro vyřizování reklamací, eventuálně předzásobení poradkyní.

V odpovědi na otázku Úřadu týkající se smluvních ustanovení o zákazu reexportu výrobků Tupperware (viz čl. 9.13 Smlouvy) a o provádění a financování reklamy (viz čl. 9.16 ve spojením s částí 16. Smlouvy) Ing. Jana Horáková uvedla, že vývoz nebo opětovný prodej ze strany distributora není v zájmu společnosti a ani k němu nedochází. Celorepublikovou inzerci zajišťuje kancelář Tupperware zejména v časopisech pro ženy. Lokální reklamu si zajišťuje distributor sám z finančního příspěvku od společnosti Tupperware, který se pohybuje ve výši 50.000,- Kč ročně.

Na ústním jednání se účastník řízení dále vyjadřoval k oprávněním vyplývajícím pro něj ze Smlouvy ve vztahu ke kontrole účetnictví, finančních údajů, počítačových dat, informací o prodeji atd. u distributora. Úřadu bylo sděleno, že společnost Tupperware nezasahuje do účetnictví distributorů bezdůvodně, děje se tak pouze z titulu "poradce", pokud distributor dosahuje nízké marže.

Výpovědi svědků - distributorů působících na území ČR

Úřad v rámci správního řízení č.j. S 9/05 vyslechl dne 30.3.2005 v sídle Úřadu dvě svědkyně, a to paní Jaroslavu Řeháčkovou, distributorku společnosti Tupperware pro oblast Brno, a Danu Krpounovou, distributorku pro oblast Třebíč. Obě svědkyně působí jako distributorky zboží Tupperware na území České republiky.

Svědkyně shodně uvedly, že zboží od společnosti Tupperware nakupují do svého vlastnictví a nesou rizika spojená s jeho skladováním a prodejem. Dále uvedly, že existují dva ceníky, a to ceník obsahující nákupní ceny zboží Tupperware pro distributory a ceník obsahující prodejní ceny zboží - oba ceníky jsou pro distributory zboží Tupperware závazné. Svědkyně Řeháčková uvedla, že základní sortiment, který je obsažen v katalogu dodávaném společností Tupperware, musí mít jednotliví distributoři neustále na skladě. Dále ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že prodejní ceny zboží Tupperware pro konečné zákazníky obsahuje Objednávkový list A3 (je tzv. týdenní objednávka zboží poradkyně poptávaného od distribučního střediska, distribuční středisko pak zpracuje objednávky za všechny poradkyně a souhrn zašle na centrálu společnosti Tupperware do Prahy) a Objednávkový list A4 (který je určen pro konečné spotřebitele zboží). Objednávkové listy A3 i A4 obsahují totožné druhy zboží a totožné ceny. V poslední době je zákazníkům předkládán i katalog zboží Tupperware, jehož součástí na zadních stranách je přehled prodejních cen zboží pro konečné zákazníky (do roku 2004 byl tento katalog bez cen). Obě svědkyně uvedly, že prodejní cenyzboží Tupperware obsažené v ceníku dodávaném společností Tupperware (objednávkový list a katalog) při prodeji zboží zákazníkům dodržovaly a dodržují⁶. Dle svědkyně Krpounové jsou všichni distributoři povinni dodržovat ceny pro další prodej zboží obsažené v ceníku. K ustanovení čl. 9.12 Smlouvy o distribuci svědkyně uvedly, že toto ustanovení plní, svědkyně Krpounova doplnila, že je povinna prodávat zboží za ceny podle ceníků určených pro konečné spotřebitele dodaných společností Tupperware. K dotazu Úřadu, zda a za jakých podmínek je možné prodávat výrobky Tupperware za ceny odlišné od cen obsažených v ceníku této společnosti, ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že distributoři zboží Tupperware mohou prodávat za jiné ceny pouze se souhlasem společnosti Tupperware(požádají-li s dostatečným předstihem, aby ostatní distributoři věděli, že daný akční prodej je za odlišné ceny), a to např. při reklamních akcích (propagační stánky), které zejména slouží k navázání nových kontaktů a získání nových zákazníků - objem prodaného zboží při těchto akcích je zanedbatelný(akce se konají z iniciativy distributora několikrát do roka). Schválené "odlišné" prodejní ceny platí pouze pro danou akci a jejich výši určuje společnost Tupperware.

Ze svědecké výpovědi pí Řeháčkové dále vyplynulo, že distribuční střediska dostávají od společnosti Tupperware tzv. čtvrtletní cíle obsahující počet poradkyň ve středisku, dosažený obrat, počet skupinových manažerek, resp. skupin - a to ve formě zvýšení těchto položek oproti předchozímu období. Za nesplnění těchto cílů nejsou uplatňovány sankce; při jejich splnění získá distribuční středisko od společnosti Tupperware různé výhody (např. součásti vybavení kanceláře, zájezd, úhradu úklidu apod.). Svědkyně Krpounová uvedla, že jí společnost Tupperware obrat zboží, který by byla povinna dosáhnout, nestanovila, pouze ona sama si na počátku každého roku stanoví určité cíle, kterých by chtěla dosáhnout.

Svědkyně Řeháčková sdělila, že jakoukoliv reklamu či prezentační akci pořádanou distribučním střediskem musí předem schválit společnost Tupperware. Z výpovědi svědkyně Krpounové vyplývá, že společnost Tupperware zajišťuje a financuje celorepublikovou reklamu. Obě svědkyně vypověděly, že každý rok mají na reklamní účely (např. propagační akce - výstava, stánky apod.) od společnosti Tupperware k dispozici částku 50.000,- Kč.

K obsahu ustanovení čl. 9.13 Smlouvy svědkyně Řeháčková Úřadu sdělila, že zmíněné ustanovení Smlouvy slouží spíše k zamezení prodeje zboží Tupperware do "obyčejných" obchodů apod., kde toto zboží konečnému spotřebiteli neprodá a nepředvede vyškolená osoba. Dále uvedla, že se nestává, aby poradkyně nebo přímo distributor prodával výrobky Tupperware přes hranice, což potvrdila i svědkyně Krpounová, která dále doplnila, že ani k dalšímu prodeji zboží (viz čl. 9.13 Smlouvy) nedochází a že takové porušení pravidel obsažených ve Smlouvě si nikdo z distributorů nemůže dovolit. Paní Řeháčková rovněž poznamenala, že ceny zboží Tupperware jsou v okolních zemích podobné cenám, za které je toto zboží prodáváno v ČR, a prodej zboží přes hranice by tedy nebyl efektivní. Ke kontrole plnění tohoto ustanovení ze strany společnosti Tupperware uvedla, že prodej zboží Tupperware do zahraničí je společností Tupperware sledován, v případě, že by k němu došlo, byl by distributor okamžitě sankcionován, a to ukončením Smlouvy.

Obě svědkyně shodně vypověděly, že ustanovení čl. 21.1.3 Smlouvy se týká finančních závazků distributora vůči společnosti Tupperware, v případě jejich neplnění ze strany distributora má společnost Tupperware možnost Smlouvu vypovědět. Svědkyně Řeháčková dále Úřadu sdělila, že toto představuje nejzávažnější porušení smluvních povinností distributora. Z výpovědi této svědkyně pak vyplynulo, že, pokud by distributor např. nedodržel ceny zboží pro prodej zákazníkům obsažené v objednávkových listech a katalogu, pravděpodobně by toto jednání bylo ze strany společnosti Tupperware sankcionováno nejprve důtkou a poté by následovalo vypovězení Smlouvy(společnost Tupperware by si určitě nejdříve ověřila, k čemu skutečně došlo).

K dotazu Úřadu týkajícímu se kontroly distributorů ze strany společnosti Tupperware svědkyně Řeháčková uvedla, že zhruba jednou za čtvrt roku navštíví její distribuční středisko ohlášený zástupce společnosti Tupperware za účelem nahlédnutí do účetnictví, do skladu atd. Tento zástupce má přístup do všech prostor a záznamů distribučního střediska. Informační kontakt se uskutečňuje i v rámci pravidelných měsíčních pracovních schůzek distributorů s vedením společnosti Tupperware v Praze, na kterých je diskutována situace distributorů, nové výrobky, dosažené výsledky, platební morálka apod. Svědkyně Krpounová vypověděla, že pracovníci Tupperware přijedou do distribučního střediska v případě, že je např. nějaký problém s počítačovým programem poskytnutým společností Tupperware apod.

Ze svědeckých výpovědí také vyplynulo, že razítko (s textem, že se jedná o doporučené ceny) v dolní části objednávkového listu formátu A4 určeného pro konečného spotřebitele obsahuje i katalog zboží Tupperware - verze zahrnující přehled cen zboží Tupperware (do budoucna bude informace o doporučených cenách v katalogu vytištěna již přímo z výroby)⁷. Dle svědkyně Krpounové obsah razítka deklaruje, že zákazník dostane zboží za ceny obsažené v ceníku od kteréhokoli distributora v ČR. Obě svědkyně shodně uvedly, že objednávkové listy formátu A3 toto razítko neobsahují, neboť jsou určeny pouze distributorům zboží Tupperware, nikoli konečným zákazníkům. Rovněž bylo konstatováno, že ceny obsažené v těchto cenících jsou pro distributory závazné a distributoři je také dodržují.

V rámci šetření se Úřad obrátil na všechny distributory zboží Tupperware působící na území České republiky se žádostí o poskytnutí podkladů a informací. Od všech oslovených distributorů Úřad obdržel totožnou Smlouvu o distribuci uzavřenou mezi společností Tupperware a jednotlivými distributory; někteří distributoři Úřadu rovněž zaslali kopii smlouvy o zprostředkování uzavírané mezi poradkyní a distribučním střediskem, příp. smlouvu o poskytování služeb, která je uzavíraná mezi skladujícím a neskladujícím distributorem (viz výše). K dotazům Úřadu všichni oslovení distributoři shodně uvedli, že nakupují zboží společnosti Tupperware do svého vlastnictví, nesou náklady na jeho skladování a odpovědnost za případně jím způsobené škody.

Dokazování provedené soutěžním úřadem Slovenské republiky

Soutěžní úřad Slovenské republiky (Protimonopolný úrad Slovenskej republiky) provedl na základě žádosti Úřadu v souladu s čl. 22 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (viz výše) výslech dvou svědkyň- paní Edity Kolčárové a Viery Gálikové - distributorek zboží Tupperware na území Slovenské republiky a písemné vyžádání informací a podkladů od ostatních distributorůzboží Tupperware na tomto území.

Ze svědeckých výpovědí distributorek zboží Tupperware působících na území Slovenské republiky vyplynulo, že nakupují toto zboží od účastníka řízení společnosti Tupperware Czech republic, spol. s r.o. do svého vlastnictví. Obě svědkyně potvrdily, že jim společnost Tupperware určuje prodejní ceny zboží Tupperware pro konečné zákazníky. Obě svědkyně rovněž shodně vypověděly, že svým zákazníků prodávají toto zboží za ceny obsažené v objednávkovém listě a v katalogu zboží⁸a od těchto cen se nemohou odchýlit. Pokud má distributor zájem nabízet některé z výrobků Tupperware za ceny odlišné od cen obsažených v katalogu/objednávkovém listě, musí požádat společnost Tupperware, aby pro něho vytvořila tzv. akční ceny, za které se zboží bude prodávat konečným zákazníkům, a to pouze po dobu trvání konkrétní mimořádné akce.

K ustanovení článku 9.13 Smlouvy obě svědkyně sdělily, že povinnost v něm stanovenou plní, nelze však zcela zabránit vývozu zboží Tupperware do zahraničí jejich konečnými odběrateli. Kontrola plněníustanovení článku 9.13 Smlouvy ze strany společnosti Tupperware se uskutečňuje prostřednictvím regionálního manažera, který navštěvuje distribuční středisko a kontroluje distributory, zda postupují podle stanovených pravidel. Týdenní kontroly společností Tupperware jsou pak zaměřené na splatnost faktur, tj. zda distributor zaplatil za odebrané zboží. Dodržování cen podle ceníků (čl. 9.12 Smlouvy) není dle svědkyně Kolčárové kontrolováno, neboť sami distributoři jsou zárukou toho, že tyto ceny budou jimi dodržovány - totožné ceny platí pro všechny poradkyně a kdyby jejich dodržování distributoři porušovali, byli by dle názoru svědkyně "sami proti sobě".

Ostatní oslovení distributoři zboží Tupperware působící na území Slovenské republiky shodně odpověděli, že od společnosti Tupperware Czech republic, spol. s r.o. dostávají objednávkové listy s uvedením prodejních cen zboží Tupperware, za které toto zboží svým zákazníkům prodávají(což vyplývá i z podkladů zaslaných jednotlivými distributory); ceny uvedené v objednávkových listech jsou pro ně závazné. Od těchto cen se distributoři mohou odchýlit pouze se souhlasem společnosti Tupperware, která stanoví mimořádnou nabídku na katalogové zboží na stanovené období (již zmíněné akce). K ustanovení článku 9.13 Smlouvy distributoři shodně uvedli, že jej dodržují.

Vymezení relevantního trhu

Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

Společnost Tupperware působí na území České republiky a Slovenské republiky jako distributor plastových kuchyňských potřeb pro domácnost. Jedná se o nádoby určené k servírování studených i teplých pokrmů, k uchovávání čerstvých potravin, k uskladňování potravin, nádobí určené k přípravě pokrmů v mikrovlnné troubě, silikonové pečící formy, dětská řada nádobí a další doplňkový sortiment kuchyňského nádobí (váleček, nůž, držák na víka apod.). Předmětem posuzování v rámci tohoto správního řízení bylo, zda společnost Tupperware mohla s distributory zboží Tupperware působícími na území České republiky a Slovenské republiky uzavřít zakázanou dohodu o určení cen pro další prodej a zakázanou dohodu o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží (vč. zamezení vývozu) bez souhlasu společnosti Tupperware.

Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet zejména z pohledu spotřebitele.

Zboží Tupperware je spotřebitelům prodáváno výhradně prostřednictvím domácích prezentací (home-parties), na kterých poradkyně Tupperware zprostředkovávají prodej tohoto zboží⁹(specifický distribuční kanál, viz dále). Za tímto účelem má společnost Tupperware specifický systém distribuce zboží Tupperware prostřednictvím těchto prezentací včetně vyřízení objednávek na koupi zboží Tupperware (viz protokol z jednání s účastníkem řízení výše). Vlastní distributoři (smluvní partneři účastníka řízení) jsou pak vybíráni a působí na principu selektivní distribuce.

V rámci domácí prezentace je konečný spotřebitel seznámen s určitou kolekcí zboží Tupperware a toto zboží je mu také předvedeno v průběhu svého použití. Prezentací se účastní hostitelka (není zaměstnancem společnosti Tupperware ani s Tupperware nespolupracuje na základě žádné smlouvy; její odměnou za uspořádanou prezentaci je pouze zboží Tupperware) a její přátele/známí, které k sobě domů na tuto prezentaci pozve. Na konci domácí prezentace poradkyně Tupperware převezme od přítomných hostů - zákazníků objednávky na koupi zboží Tupperware. Objednané zboží Tupperware je do 3 týdnů osobně zákazníkovi (příp. hostitelce) dodáno poradkyní Tupperware.

Pro tento distribuční kanál (přímý prodej - domácí prezentace) je tedy charakteristické předvedení zboží v úzkém okruhu vybraných lidía eventuálně vyzkoušení zboží - v daném případě i ochutnání jídel uvařených nebo připravených s použitím výrobků Tupperware. Z hlediska spotřebitele se tedy tento distribuční kanál odlišuje od prodeje zboží v maloobchodních prodejnách (příp. velkoobchodních skladech nebo prodejnách cash-carry) nejen tím, že je spojen s poskytováním dalších služeb (viz výše), ale nabízí i konzumaci jídla, společenské kontakty apod., přičemž u hosta prezentace vytváří určité vjemové pocity, které mu nemůže poskytnout maloobchodní/velkoobchodní prodej. Prezentace zboží Tupperware jsou také specifickéokruhem poptávajících(hostů/konečných spotřebitelů). Rozdíl v charakteru prodeje zboží v maloobchodních/velkoobchodních prodejnách a prostřednictvím prezentací dokládá také výše prodejní ceny zboží. Ceny zboží Tupperware (plastové kuchyňské potřeby pro domácnost) nabízeného prostřednictvím prezentací jsou vyšší než ceny některých podobných plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených v maloobchodních/velkoobchodních prodejnách, což je dáno charakteristikou zboží Tupperware i promítnutím nákladů spojených s popsanými poskytovanými službami v rámci prezentace do prodejní ceny zboží (tomu odpovídá i úroveň marží zúčastněných subjektů). Rovněž z hlediska očekávání poptávajících se tento distribuční kanál liší od "obvyklého" prodeje v obchodě, a sice tím, že spotřebitelé účastnící se domácích prezentací tyto zpravidla nenavštěvují za účelem realizace aktuální potřeby/poptávky po konkrétním výrobku, alepro koupi se rozhodují až na základě prezentovaných specifických vlastností těchto produktů.

Dále se Úřad zabýval tím, zda prodej zboží prostřednictvím jednotlivých typů přímého prodeje považují spotřebitelé za vzájemně zastupitelný a zaměnitelný. Plastové kuchyňské potřeby pro domácnost jsou nabízeny na daných územích například prostřednictvím teleshoppingu nebo veřejných prezentací (určených pro širokou veřejnost na určitém území - např. v obci). Vzhledem k výše uvedeným charakteristikám prodeje zboží prostřednictvím domácích "uzavřených" prezentací (ochutnávka, společenské kontakty, okruh zákazníků apod.) nelze tento typ prodeje zboží považovat za zastupitelný s prodejem zboží prostřednictvím teleshoppingu či veřejného předvádění.

Vzhledem k výše uvedenému je tedy prodej zboží (plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených prostřednictvím popsaného způsobu prezentace) samostatným výrobkovým trhem¹⁰.

S ohledem na shora uvedené a dále s přihlédnutím k tomu, že na území České ani Slovenské republiky nepůsobí jiný soutěžitel (což potvrdil i účastník řízení), který by prostřednictvím distribučního kanálu uzavřených prezentací (forma přímého prodeje) nabízel zastupitelné nebo srovnatelné zboží (a to z hlediska jeho charakteristiky, ceny a způsobu užití) se zbožím Tupperware¹¹, Úřad se dále nezabýval podrobnějším členěním tohoto relevantního trhu (např. z hlediska užití jednotlivých plastových kuchyňských potřeb - pečení v mikrovlnné troubě, uchovávání potravin, servírování teplých pokrmů apod.).

Z hlediska výrobkového proto Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trh jako trh plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených prostřednictvím uzavřené prezentace. Popsaná specifičnost předmětného zboží i s ohledem na její vnímání ze strany spotřebitelů a metodu distribuce v daném případě ovlivňuje užší vymezení relevantního trhu z výrobkového hlediska.

Distribuční střediska společnosti Tupperware jsou rozmístěna po celém území České republiky a Slovenské republiky (určené oblasti pro jednotlivá distribuční střediska jsou pouze orientační; poradkyně mohou operovat na jakékoli části daného státu). S ohledem na ustanovení ve Smlouvě o zákazu exportu mohou distribuční střediska operovat pouze na území daného státu, tj. na území České republiky, nebo na území Slovenské republiky.Dodávky plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených prostřednictvím uzavřených prezentací probíhají v jednotlivých daných státech za homogenních podmínek.

Z hlediska geografickéhoproto Úřad vymezil relevantní trhy jakoúzemí České republiky a území Slovenské republiky, neboť dodávky uvedeného zboží prostřednictvím uzavřených domácích prezentací probíhají na vymezených územích za homogenních podmínek.

Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží v průběhu celého roku.

Z výše uvedeného vyplývá i postavení účastníka řízení na relevantním trhu a rovněž realizovaný dopad jeho jednání na tento trh. Společnost Tupperware není vystavena účinné soutěži na nabídkové straně vymezeného relevantního trhu, její postavení lze označit za monopolní, dopad posuzovaného jednání pak odpovídá 100 % daného trhu.

Právní posouzení

Jak je výše uvedeno, zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů nabyl účinnosti dne 1.7.2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží v době před účinností tohoto zákona byla zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (v příslušném znění). Uvedený zákon č. 63/1991 Sb. nabyl účinnosti dne 1.3.1991 a platil až do 30.6.2001. S účinností od 1.7.2001 byl tento zákon zrušen a nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb.

Obě citované právní normy shodně stanovily zákaz dohod mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. V demonstrativním výčtu dohod zejména zakázaných a neplatných jsou na prvním místě uvedeny dohody obsahující ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, případně o jiných obchodních podmínkách (viz i dále).

Správní delikt zjištěný v tomto řízení Úřadem časově spadal do doby, na kterou se vztahoval jak zákon č. 63/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. v období minimálně od 24.3.1997 do 30.6.2001), tak současně platný zákon č. 143/2001 Sb. Za podstatné Úřad považuje, že jednání účastníka řízení, které je předmětem tohoto správního řízení, je protisoutěžním jednáním a tedy porušením zákona dle obou citovaných právních norem; na této skutečnosti se vydáním nového zákona účinného od 1.7.2001 nic nezměnilo¹². Z uvedeného důvodu Úřad ve výroku tohoto rozhodnutí deklaroval v období prokazatelně od 24.3.1997 do 30.6.2001 porušení v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v období od 1.7.2001 až dosud porušení zákona č. 143/2001 Sb.

Pokud jde o uložení pokuty, byl v době vydání rozhodnutí aplikován zákon č. 143/2001 Sb. (přičemž Úřad vyšel z ust. § 21a odst. 5 a § 22 odst. 2 zákona).

Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení") dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.

Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

V souladu s § 3 odst. 1 zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

Dle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázány ve smyslu § 3 odst. 1 zákona zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách (viz § 3 odst. 2 písm. a/ zákona).

Ustanovení § 3 odst. 1 zákona dopadá jak na horizontální, tak i na vertikální dohody soutěžitelů. Vertikální dohody jsou dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží (§ 5 odst. 2 zákona).

V souladu s § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle odst. 1 nevztahuje na dohody, které:

a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,

b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),

3. neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.

V § 6 odst. 1 zákon stanoví, že zákaz dohod podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na vertikální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 15%. U vertikálních dohod, u nichž podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšuje tuto hranici, není jejich dopad na hospodářskou soutěž významný, a proto jsou ze zákazu dohod narušujících soutěž vyňaty (tzv. dohody de minimis). Vynětí však nelze uplatnit v případech stanovených v § 6 odst. 2 zákona (dohody o přímém nebo nepřímém určení cen kupujícímu pro další prodejapod.).

Zjistí-li Úřad v řízení podle § 3 až § 6 zákona, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost uvede ve svém rozhodnutí a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže (§ 7 dost. 1 zákona). V souladu s § 7 odst. 2 zákona, může Úřad v řízení podle § 7 odst. 1 uložit, aby účastníci řízení splnili opatření, která společně navrhli, jsou-li dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže a odstraní-li se jejich splněním závadný stav. Tato opatření mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil výhrady k jejich dohodě s tím, že k pozdějšímu podání Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele. Úřad nemůže vydat rozhodnutí podle § 7 dost. 2, jestliže zakázaná dohoda již byla plněna a měla nebo mohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, popř. trzích.

V daném správním řízení jeho účastník žádné opatřeníve shora popsaném smyslu Úřadu do vydání rozhodnutí ve věci nenavrhl.

Na základě § 26 odst. 1 zákona vydal Úřad vyhlášku č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy vertikálních dohod (tzv. bloková výjimka). Zákaz podle § 3 odst. 1 zákona se nevztahuje na vertikální dohody splňující podmínky stanovené v této vyhlášce. Takové dohody požívají výhody obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž. Základní podmínkou pro aplikaci obecné (blokové) výjimky je, že podíl dodavatele na trhu daného zboží nepřesahuje 30%(resp. za určitých podmínek hranici 35%, viz § 4 odst. 1 a citované vyhlášky). Vynětí ze zákazu dohod na základě vyhlášky nelze použít pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej (s výjimkou doporučených a nejvyšších prodejních cen za podmínek stanovených vyhláškou - § 5 dost. 1 písm. a/ vyhlášky).

V řízení bylo zjištěno, že typová Smlouva o distribuci zboží Tupperware, kterou účastník řízení uzavíral/uzavírá s distributory svých výrobků, prokazatelně přinejmenším od 24.3.1997 až dosud, obsahuje několik ustanovení, která naplňují formální znaky zakázaných dohod.

Jedná se konkrétně o smluvní ujednání obsažené v článku 9.12 Smlouvy o distribuci obsahující závazek distributora usilovat o prodej a dodání všech výrobků Tupperware svým zákazníkům v cenách doporučených společností Tupperware. Toto ustanovení Smlouvy naplňuje znaky dohody o určování cen pro další prodej zboží ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona.

Dále Úřad zkoumal ujednání obsažené v článku 9.13 Smlouvy o distribuci, ve kterém se distributor zboží Tupperware zavazuje vynaložit nejlepší úsilí k zamezení opětovného prodeje výrobků Tupperware a jeho distribuce v území distribuce, a to jak přímo, tak nepřímo. Uvedené ustanovení distributorovi zboží Tupperware rovněž ukládá, že v žádném případě nesmí exportovatžádné výrobky Tupperware nebo je prodat někomu, kdo je hodlá exportovat nebo někomu, o kom má důvodné podezření, že by je mohl dále exportovat bez písemného souhlasu společnosti Tupperware.

V dalších ustanoveních Smlouvy lze spatřovat formální znaky dohody o omezení reklamy prováděné distributorem a dále vertikální dohody o zákazu konkurence(konkrétně čl. 9.16 a čl. 9.17 Smlouvy).

Úřadem bylo zjištěno, že účastník řízení uzavíral s distributory smlouvy o distribuci za účelem pověření distributora prodejem výrobků Tupperware na území distribuce¹³v rámci České republiky. Účastník řízení uplatňuje práva a plní povinnosti dodavatele plynoucí ze Smlouvy o distribuci rovněž na území Slovenské republiky, a to prostřednictvím své organizační složky (viz výše). Smlouvy o distribuci byly s distributory působícími na území Slovenské republiky uzavírány v období od 1.1.2001 až dosud¹⁴. Tyto smlouvy byly uzavírány se společností Tupperware Slovakia, spol. s r.o., se sídlem Nám. Slobody 1203, PSČ 929 01 Dunajská Streda (od 19.9.2001 se sídlem T.G.Masaryka 1, 940 70 Nové Zámky) na straně dodavatele. Práva a povinnosti vyplývající z těchto smluv od 19.4.2004 plně převzala organizační složka, která je součástí účastníka řízení společnosti Tupperware. Dle informací poskytnutých účastníkem řízení společnost Tupperware Slovakia, spol. s r.o., se sídlem T.G.Masaryka 1, 940 70 Nové Zámky, v současné době neprovozuje žádnou činnost. Předmětné protisoutěžní jednání v době od 1.5.2004, resp. od 2.6.2004 (kdy nabyla účinnosti příslušná novela zákona vztahující se k řízení s komunitárním prvkem) tak lze hodnotit jako jednání účastníka řízení, který předtím nastoupil i na území Slovenské republiky do práv a povinností smluvní strany inkriminovaných dohod.

Úřad se primárně zabýval skutečností, zda se v daném případě jedná o tzv. pravé obchodní zastoupení - to znamená, že obchodní zástupce nenese rizika spojená se zbožím, nenakupuje ho do svého vlastnictví, resp. nenese náklady a podnikatelské riziko v souvislosti s jeho propagací, podporou prodeje a prodejem dalším subjektům (včetně odpovědnosti za škodu způsobenou prodaným výrobkem)¹⁵. V řízení bylo zjištěno, že všichni distributoři výrobků Tupperware působící na území České i Slovenské republiky nakupují tyto výrobky do svého vlastnictví a nesou rizika spojená s jejich prodejem a skladováním.

Prodej zboží Tupperware je uskutečňován v rámci selektivního distribučního systému, který funguje převážně na tzv. kvalitativním principu, kdy se konkrétní subjekt splňující požadovaná kriteria může po stanovené době stát distributorem uvedeného zboží, přičemž však není dán nárok na uzavření Smlouvy o distribuci s účastníkem řízení. Tato skutečnost (spolu s dále rozebíranými dohodami o určení ceny pro další prodej a zákazem dalšího prodeje zboží, včetně jeho exportu) vede ke značnémuomezení soutěže v rámci značky - intra-brand competition¹⁶(soutěž na výrobkovém trhu přitom probíhá pouze v rámci značky, což výrazně ovlivňuje možnost exkulpace soutěžních omezení obsažených ve Smlouvě o distribuci). Úřad doplňuje, že postavení distributorů "nevyrovnává" výraznější finanční podpora ze strany Tupperware (s určitou výjimkou v oblasti financování reklamy). Zachování požadavku na odbornost prodeje a udržení kvality výrobku se Úřad věnuje dále v rozhodnutí.

Na základě zjištěných skutečností Úřad dále konstatuje, že účastník řízení uzavírá s distributory svého zboží tzv. nepravé dohody o obchodním zastoupení (non-genuine agency agreement). Z podkladů shromážděných Úřadem v rámci správního řízení vyplynulo, že zkoumané Smlouvy o distribuci jsou součástí odběratelsko-dodavatelského vztahu mezi účastníkem řízení a distributory jeho výrobků, kde jednotliví distributoři fungují jako samostatní obchodníci, což znamená, že nezajišťují pro společnost Tupperware služby obchodního zástupce (viz např. ust. § 652 obchodního zákoníku), ale nacházejí se v postavení kupujícího - distributora výrobků Tupperware. Tito distributoři jsou proto oprávněni určovat svoji vlastní obchodní politiku a marketingovou strategii v rámci soutěže se svými konkurenty, neboť nesou veškerá rizika vyplývající pro ně z daného smluvního vztahu a potřeby hájit své postavení na trhu, byť vzhledem k jedinečnosti výrobků Tupperware a daného distribučního kanálu¹⁷tato soutěž de facto funguje pouze v rámci značky (intra-brand competition).

Smluvní ujednání o určení ceny pro prodej zboží obchodním zástupcem v rámci tzv. pravých dohod o obchodním zastoupení jsou ze soutěžněprávního hlediska považována za nezávadná. Naproti tomu v případě tzv. nepravého obchodního zastoupení jsou dohody tohoto typu posuzovány jako vertikální dohody o přímém určení cen kupujícímu pro další prodej zboží. Jedná se o dohody považované za výrazně narušující soutěž na trhu - tzv. hard-core cartels. Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím svobodné stanovení ceny na konkurenčním principu na navazujícím stupni distribuce. Odběratelé, kterým je cena pro další navazující distribuci stanovena, nemohou zboží při jeho další distribuci dodávat za ceny, které by odpovídaly aktuální situaci na trhu, a tím konkurovat dalším dodavatelům na stejném stupni distribučního řetězce.

V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že na základě Smlouvy o distribuci jsou jednotliví distributoři výrobků Tupperware povinni dodržovat při dalším prodeji zboží odebíraného od společnosti Tupperware ceny obsažené v objednávkových listech a katalogu výrobků Tupperware. Účastník řízení je dle ustanovení čl. 21.1.1 Smlouvy o distribuci oprávněn uplatňovat sankci ve formě písemné výpovědi s okamžitou účinností od jejího doručení vůči distributorovi, který porušuje některá ustanovení nebo podmínky Smlouvy o distribuci. Úřad tedy konstatuje, že účastník řízení uzavíral/uzavírá se svými distributory Smlouvu o distribuci obsahující dohodu o určení cen pro další prodej zboží, konkrétně plastových kuchyňských potřeb pro domácnost nabízených prostřednictvím uzavřené prezentace - kdy se ve své podstatě jedná o pevné stanovení ceny daného zboží.

Úřad dále uvádí, že pro tuto dohodu nemůže účastník řízení využít vynětí ze zákazu dohod daného blokovou výjimkou(viz výše), ani vynětí na základě dohod de minimis (§ 6 odst. 1 zákona), neboť jde o tzv. hard-coreustanovení, které je považováno za zvlášť závažné narušení soutěže. Úřad rovněž v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona zkoumal, zda dohoda o určení ceny pro další prodej zboží Tupperware obsažená ve Smlouvě o distribuci uzavřené mezi účastníkem řízení a distributory jeho výrobků splňuje podmínky pro vynětí ze zákazu na základě tohoto ustanovení zákona. Podmínky obsažené v ustanovení § 3 odst. 4 zákona musí být splněny kumulativně, aby se zákaz vyslovený v ustanovení § 3 odst. 1 na jinak formálně zakázanou a neplatnou dohodu nevztahoval. Úřad dospěl k závěru, že předmětná dohoda o určení cen pro další prodej obsažená v čl. 9.12 Smlouvy o distribuci nepřispívá ke zlepšení distribuce zboží, nevyhrazuje spotřebitelům žádný podíl na výhodách plynoucích z ní pro účastníka řízení a současně vylučuje soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož nákup je předmětem dohody. Úřad tedy konstatuje, že vynětí ze zákazu dohod vysloveného v § 3 odst. 1 zákona na základě ustanovení § 3 odst. 4 zákona předmětná dohoda uzavřená mezi účastníkem řízení a distributory jeho výrobků nepožívá. Úřad proto uzavírá, že uvedená dohoda o určení ceny je zakázanou a neplatnou dohodou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona. Úřad na doplnění uvádí, že v případě tohoto typu dohod není rozhodující podíl účastníka řízení na relevantním trhu. Jde o dohody, které mají již ze své podstaty negativní dopad na soutěž na příslušném trhu.

Doplnění razítka, obsahujícího text o doporučených cenách, na ceníky, resp. katalogy určené spotřebitelům považuje Úřad za zcela irelevantní, když ceníky pro další prodej určené distributorům byly ponechány účastníkem řízení takto neoznačené a dle všech zjištění v této věci závazné při jejich dalším postupu vůči konečným zákazníkům.

Úřad se dále zabýval dohodou o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperwareobsaženou v čl. 9.13 Smlouvy o distribuci. Úřad tuto dohodu posuzoval podle obdobných kritérií jako dohodu o určení cen pro další prodej zboží. Tím, že společnost Tupperware uzavírá ve Smlouvách o distribuci s distributory svých výrobků uvedenou dohodu, podle které nesmí být výrobky Tupperware dále přeprodávány a prodávány do zahraničí, ledaže by k tomu společnost Tupperware dala písemný souhlas, omezuje jednak distributory svých výrobků ve výběru konečného zákazníka a jednak vytváří bariéru pro rozvoj společného trhu mezi členskými státy Evropského společenství (viz dále). Vzhledem k tomu, že ani pro tuto dohodu nemůže účastník řízení využít vynětí dané vyhláškou č. 198/2001 Sb., ani vynětí na základě doktríny de minimis, věnoval se Úřad v rámci individuálního posouzení této dohody možnému splnění podmínek obsažených v ust. § 3 odst. 4 zákona (viz výše). Úřad v této souvislosti neshledal, že by daná dohoda jakkoli přispívala ke zlepšení distribuce zboží Tupperware, natož aby vyhrazovala spotřebitelům podíl na výhodách plynoucích z ní účastníku řízení. Zároveň ukládá soutěžitelům výrazná omezení v jejich samostatné podnikatelské činnosti, která vedou ve svém důsledku ke značnému omezení soutěže v rámci značky a brání jiným soutěžitelům ve vstupu na trh. Vynětí ze zákazu dohod vysloveného v § 3 odst. 1 zákona na základě ustanovení § 3 odst. 4 zákona předmětná dohoda uzavřená mezi účastníkem řízení a distributory jeho výrobků nepožívá. Úřad proto uzavírá, že uvedená dohoda je zakázanou a neplatnou dohodou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

Skutečnost, že omezení dalšího prodeje může být charakteristickým rysem dohod uzavíraných v rámci selektivního distribučního systému v daném případě účastníka řízení neliberuje, a to zejm. s ohledem na stav soutěžního prostředí, kdy konkurence je soustředěna pouze v rámci jedné značky a podíl dodavatele na trhu činí 100 %. Pozitivních účinků spočívajících v zachování kvality prodeje a řádného užití zboží ("to preserve their quality and ensure their proper use")¹⁸lze nepochybně dosáhnout i jinak, bez omezení v oblasti ceny a následného prodeje zboží(včetně přeprodeje mezi jednotlivými distributory), příp. vývozu do jiného státu. Úřad se v této souvislosti podrobně zabýval povahou selektivní distribucejako takové a konstatoval, že vzhledem k postavení dodavatele na trhu a nedostatečné kvalitě soutěže v rámci značky (při současné neexistenci inter-brand competition) nelze podobná ustanovení do smluvního vztahu zařadit a je třeba volit méně narušující omezení a závazky (např. pouhými požadavky na služby - v souladu s čl. 196 Pravidel pro hodnocení vertikálních omezení).

Obě výše posuzované zakázané dohody ve svém důsledku rovněž vedou k ovlivnění/fixaci výše prodejních cen pro konečného spotřebitele zboží. Skutečnost, že účastník řízení plnění těchto dohod ze strany distributorů nekontroluje výrazným a pravidelným způsobem, nesnižuje jejich nebezpečnost pro soutěž na relevantním trhu.

Úřad dále zkoumal materiální stránku shora zmíněných dohod obsažených v čl. 9.16 a 9.17 Smlouvy o distribuci, a sice možné nedovolené dohody o omezení reklamy prováděné distributorem a možné nedovolené dohody o zákazu konkurence. Tato ustanovení hodnotil Úřad s přihlédnutím k délce trvání Smlouvy, která je de facto uzavřena na dobu jednoho roku a kterákoli ze stran má možnost tacitně prodloužit její trvání či její platnost ukončit (část 4. Smlouvy). Tato skutečnost je významná zejm. pro oslabení potenciálních protisoutěžních dopadů dohody obsažené v čl. 9.17 Smlouvy, stejně jako neexistence úplných substitutů smluvního zboží (jejichž prodejem by distributor tomuto zboží mohl konkurovat). Co se týče podmínek provádění reklamy distributorem (čl. 9.16), přihlédl Úřad rovněž k vysoké míře reciprocity - plnění poskytovanému ze strany účastníka řízení, který dle zjištění učiněných v průběhu řízení hradí významnou část nákladů na lokální propagaci výrobků dodávaných distributorem (přičemž celorepublikovou reklamu zajišťuje společnost Tupperware sama, ač předmětné výrobky adresátům této reklamy nedodává - propagace tak vlastně slouží distributorům) a i jiným způsobem podporuje distributory v této oblasti (zajišťuje propagační stánky apod.). Tato ustanovení Smlouvy o distribuci nepovažuje Úřad za dohody zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

Při hodnocení subjektivní stránky daného správního deliktu Úřad přihlédl zejména k tomu, že nebyl zjištěn úmysl narušit hospodářskou soutěž na příslušném trhu. Předmětná Smlouva o distribuci obsahující zakázané dohody byla s distributory uzavírána za účelem zajištění distribuce výrobků Tupperware (formou uzavřených domácích prezentací) a nikoliv za účelem odstranění či omezení konkurence mezi jednotlivými soutěžiteli. Úřad konstatuje, že se v daném případě jedná o nedbalostní porušení zákona, a to ve formě nedbalosti nevědomé, neboť účastník řízení, jakožto soutěžitel působící na daném relevantním trhu, si měl být vědom možnosti porušení zákona, toto však při svém působení v soutěži opomněl a porušil tak zákonem chráněný zájem vyjádřený v ustanovení § 3 odst. 1 zákona.

Dopad na obchod mezi členskými státy

Jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, čl. 81 Smlouvy ES je aplikován na dohody ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení ES, které mají dopad na obchod mezi členskými státy ES. Pro potřeby uplatnění čl. 81 Smlouvy o založení ES musí být dohoda takto způsobilá jako celek, není vyžadováno, aby její každá jednotlivá část, včetně jakéhokoliv omezení soutěže, které z ní může vyplývat, měla dopad na obchod mezi členskými státy za předpokladu, že toto individuální omezení tvoří nedílnou součást této dohody a netvoří samostatnou dohodu. Dle paragrafu 52 Oznámení Komise obsahujícího pravidla pro pojem dopad na obchod mezi členskými státy dle čl. 81 a 82 Smlouvy ES nejsou principálně způsobilé znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy dohody, splňují-li kumulativně následující podmínky: a) souhrnný tržní podíl na žádném relevantním trhu v rámci ES, který je ovlivněn dohodou, nepřekročí 5%, b) v případě vertikálních dohod souhrnný roční obrat dodavatele dosažený v rámci ES, který se týká výrobků pokrytých dohodou, nepřekročí 40 mil. EUR. Pokud je dohoda již ze své podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy (např. se týká importu či exportu nebo pokrývá více členských států), existuje vyvratitelná domněnka, že dopady těchto dohod na obchod mezi členskými státy jsou znatelné, pokud obrat stran týkající se výrobků pokrytého dohodou překračuje 40 mil. EUR. V případě dohod, které jsou ze své podstaty způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy lze rovněž zpravidla předpokládat, že jejich dopady jsou znatelné, pokud tržní podíl stran dohod přesahuje 5% podíl na trhu(s tím, že tento předpoklad se neuplatní v případě, že dohoda pokrývá pouze část členského státu).

Vzhledem k tomu, že dohoda o přímém určení cen pro další prodej uzavřená mezi Tupperware a jejími distributory působícími na území České republiky a Slovenské republiky, pokrývá dva členské státy, je tato dohoda ze své podstaty způsobilá ovlivnit obchodmezi členskými státy. Taková dohoda mění cenové úrovně, které by pravděpodobně existovaly při absenci této dohody a tím i ovlivňuje průběh obchodu.

Dohoda o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware uzavíraná mezi touto společností a jejími distributory působícími na území České republiky a Slovenské republiky, je dohodou, která je jako celek způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, neboť zejména omezení vývozu zboží Tupperware má přímý dopad na průběh obchodumezi členskými státy. V tomto případě existuje neodmyslitelné spojení mezi údajným omezením soutěže a dopadem na obchod, neboť samotným účelem omezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně vývozu zboží, je zabránit dodávkám zboží a služeb mezi členskými státy, které by jinak byly možné. U tohoto typu dohody není podstatné, zda se smluvní strany dohody působí ve stejném členském státě nebo v různých státech.

Společný podíl stran dohod převyšuje (viz výše) na vymezeném relevantním trhu podíl 5%. Dohody, které jsou předmětem zkoumání Úřadu v tomto správním řízení, jsou tedy schopné znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, tj. mají dopad na obchod mezi členskými státy, a je možné na ně aplikovat čl. 81 Smlouvy o založení ES.

Právní posouzení z hlediska článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství

Dne 1. května 2004 nabylo účinnosti Nařízení Rady č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy ES (dále též jen "Nařízení"), které upravuje způsob aplikace čl. 81 a 82 Smlouvy o založení ES a do jisté míry přenáší povinnost aplikovat tyto články na národní soutěžní úřady členských států Evropského společenství. Čl. 3 Nařízení stanoví případy, kdy je aplikace čl. 81 a 82 Smlouvy o založení ES povinná a zároveň umožňuje souběžnou aplikaci národní legislativy na ochranu hospodářské soutěže. Ustanovení § 2 zákona č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, zakotvilo, že tento zákon rovněž upravuje postup při aplikaci článků 81 a 82 Smlouvy o založení ES orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí a s orgány ostatních členských států při postupu podle Nařízení (s účinností od 2.6.2004). Tímto zákonem je národním soutěžním úřadem pro Českou republiku určen Úřad, který je tak oprávněn podle ustanovení § 20a zákona aplikovat články 81 a 82 Smlouvy o založení ESv jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu těchto článků. Podle ustanovení § 21a zákona v případě, že Úřad zahájí řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy o založení ES (dále též jen "Smlouva ES"), postupuje při provádění šetření podle ustanovení § 21 odst. 5 až 9 zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 6 zákona.

Článek 81 Smlouvy ES obsahuje věcně shodnou právní úpravu, která je obsažena v ustanovení § 3 zákona. Dle čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES jsou se společným trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které

1. přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;

2. omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;

3. rozdělují trhy nebo zdroje dodávek;

4. uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;

5. podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

Uvedené dohody jsou dle článku 81 Smlouvy o založení ES neplatné od počátku. Právní úprava obsažená v odstavci 1 uvedeného ustanovení Smlouvy o založení ES však může být prohlášena za neúčinnou (odst. 2) pro:

- dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,

- rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a

- jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z tohoto vyplývajících, a které

1. neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;

2. neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

Česká republika jakožto členský stát Evropské unie je Smlouvou o založení Evropského společenství a předpisy vydanými k jejímu provedení přímo vázána. Principy hospodářské soutěže vyplývající ze Smlouvy o založení ES jsou provedeny zejména v Nařízení rady ES č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

V případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence komunitárního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle článků 81 a 82 Smlouvy ES a veškeré hmotné právo na ně navazující. V rámci šetření protisoutěžního jednání s komunitárním prvkem je Úřad oprávněn vydat rozhodnutí deklarující protiprávní stav, uložit soutěžitelům povinnost zastavit toto protiprávní jednání a rovněž uložit pokutu či jinou sankci (např. ve formě opatření k nápravě), jejíž uložení umožňuje vnitrostátní předpis.

Úřad posuzoval z hlediska čl. 81 Smlouvy o založení ES nejprve smluvní ujednání obsažené v článku 9.12 Smlouvy o distribuci, tj. závazek distributora usilovat o prodej a dodání všech výrobků Tupperware svým zákazníkům v cenách doporučených společností Tupperware - s tím, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že se ve skutečnosti jedná o stanovené fixní ceny pro další prodej zboží, od kterých se odběratelé účastníka řízení nemohou odchýlit¹⁹. Dle Oznámení Komise č. 2000/C 291/01 obsahujícího Pokyny k používání vertikálních omezení se čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES může vztahovat na tzv. nepravé dohody o obchodním zastoupení (viz výše), neboť v takovém případě obchodní zástupce nese příslušná rizika, je považován za samostatného obchodníka - soutěžitele a může svobodně určovat svou marketingovou strategii, aby byl schopen získat zpět investice vložené do působení a trhu. Stanovení cen pro další prodej je dle čl. 4 písm. a) Nařízení Komise č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (dále jen "Nařízení o blokových výjimkách")považováno ve své podstatě za tzv. tvrdé restriktivní opatření. Vertikální dohodou obsahující stanovení cen pro další prodej se rozumí dohoda či jednání ve vzájemné shodě, jejichž přímým či nepřímým předmětem je stanovení fixní minimální ceny pro další prodej anebo fixní či minimální cenové hladiny, kterou musí kupující dodržet. Z provedeného dokazování je zřejmé, že tento typ dohody je obsažen v článku 9.12 Smlouvy o distribuci, tudíž tato dohoda nemůže být vyňata na základě Nařízení o blokových výjimkách ze zákazu obsaženého v čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES.

Úřad aplikoval článek 81 Smlouvy o založení ES rovněž na dohodu o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware, obsaženou v čl. 9.13 Smlouvy o distribuci. V této souvislosti lze předně odkázat na právní argumentaci provedenou ve vztahu k dohodě o určování cen pro další prodej zboží obsažené v čl. 9.12 Smlouvy o distribuci. Dále je třeba uvést, že tato dohoda ukládá soutěžitelům výrazná omezení jejich samostatné podnikatelské činnosti, která vedou ke značnému omezení soutěže v rámci značky a brání dalším soutěžitelům ve vstupu na trh. Podobné klauzule odrazují soutěžitele (distributory) od hledání nových odbytišť pro své zboží a znemožňují jim dodávat výrobky do jiných členských států ES (včetně třetích zemí). Ze své podstaty takové dohody brání obchodu mezi členskými státy (a jeho přirozenému rozvoji) a v konečném důsledku vedou k umělému rozdělování společného trhu. Rovněž mohou vést k ovlivnění výše prodejních cen pro konečného spotřebitele zboží. V podstatě přitom dohody tohoto typu neznamenají žádný přínos pro zlepšení distribuce zboží jeho konečnému spotřebiteli - to zajišťuje v daném případě zejm. systém selektivní distribuce uskutečňované prostřednictvím kvalifikovaných distributorů (včetně role poradkyň jako smluvních partnerů jednotlivých článků distribučního systému - odběratelů účastníka řízení). Pro tuto dohodu nelze využít vynětí na základě Nařízení o blokových výjimkách.

Úřad se dále zabýval tím, zda se na uvedené dohody vztahuje ustanovení čl. 81 odst. 3 Smlouvy ES, dle kterého může být pro některé dohody podniků, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie prohlášen obsah čl. 81 odst. 1 za neúčinný. V této souvislosti lze odkázat na právní posouzení uvedených smluvních ujednání učiněné z hlediska ustanovení § 3 odst. 4 zákona (viz výše). Ve správním řízení bylo zjištěno, že dané dohody nesplňují podmínky obsažené v článku 81 odst. 3 Smlouvy ES, a proto pro ně nelze využít v tomto ustanovení obsaženou možnost vynětí ze zákazu vysloveného v čl. 81 odst. 1 (resp. prohlášení jej za neúčinného). Pro tyto dohody platí z hlediska posouzení dle čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES obdobně i výše uvedené, co se týče pravidel fungování selektivního distribučního systému.

Na základě provedeného dokazování Úřad dospěl k závěru, že dohoda o cenách pro další prodej zboží i dohoda o zamezení opětovného prodeje a distribuce zboží, včetně zamezení vývozu tohoto zboží do zahraničí, bez písemného souhlasu společnosti Tupperware (obě obsažené ve Smlouvě o distribuci uzavírané mezi účastníkem řízení a distributory jeho zboží) představují dohody mezi soutěžiteli, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž výsledkem je narušení hospodářské soutěže na společném trhu a jsou tak neslučitelné se společným trhem, a proto zakázané dle ustanovení článku 81 Smlouvy ES.

Praxe v EU

Úřad postupoval v řízení v souladu s vlastní rozhodovací praxí i s rozhodovací praxí Evropské komise a Evropského soudního dvora. Dohody o určování prodejních cen (tzv. resale price maintenance - "RPM") pro další odběratele jsou jak Evropskou komisí, tak i Soudním dvorem vnímány jako závažné porušení ustanovení článku 81 odst. 1 Smlouvy ES, a to bez možnosti udělení individuální výjimky. V rozhodovací praxi Evropské komise je jakýkoli zásah do svobodného obchodního rozhodování distributora v oblasti určování jeho prodejních cen považován za porušení soutěžních pravidel. V této souvislosti je možno uvést z rozhodovací praxe Evropské komise případ Hennessy-Henkell (rozhodnutí Evropské Komise ze dne 11.12.1980 č. 80/1333/EEC),kdy je za zakázanou klauzuli považována dohoda, ve které dodavatel požadoval, aby distributor jeho výrobků stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny. Jedinou obecně povolenou cenovou praktikou, která nebude spadat pod ustanovení čl. 81 odst. 1, je poskytnutí ceníku obsahujícího seznam doporučených cen zboží za předpokladu, že tyto seznamy nejsou provázeny dalšími instrukcemi nebo jinými závaznými pokyny. Dalším příkladem rozhodovací praxe Evropské komise v oblasti cenových dohod je případ Telefunken(rozhodnutí Komise ze dne 6.1.1982 č. 82/267/EEC), který se týkal cenových dohod mezi soutěžiteli. Ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a dalšími distributory bylo zjištěno a prokázáno ustanovení, které (byť jen) nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů. Uvedené jednání společnosti Telefunken bylo posouzeno podle zmíněného článku 81 odst. 1 jako zakázaná dohoda a byla mu uložena pokuta.

K obdobnému závěru dospěla Komise v rozhodnutí v případu Systemform(rozhodnutí Komise ze dne 4.12.1996 č. 97/123/EC), kdy bylo této společnosti prokázáno omezování soutěžní svobody distributorů určováním jejich prodejních cen a kde byla také uložena pokuta. Co se týče omezování dalších prodejů a exportu v rámci vertikálních dohod uzavíraných dodavatelem zboží, odkazuje Úřad např. na rozhodnutí Komise ve věci Konica(IV/31.503) či Adalat (č. IV/34.279/F3).

Při posuzování fungování a principů selektivní distribuce přihlédl Úřad k rozsudku Soudu první instance ve věci Societe d´hygiene dermatologique de Vichyv. Commission, ze dne 27.2.1992, kdy bylo mj. judikováno, že systém selektivní distribuce může být v souladu s čl. 85 (nyní 81) Smlouvy o ES, pokud je nezbytnýpro zachování kvality a zajištění řádného užití výrobků a distributoři jsou vybíráni na základě objektivních a nediskriminačních kritérií. Dále vzal Úřad v úvahu rozhodnutí Komise ve věci Yves Saint Laurent Parfums, 92/33/EEC ze dne 16.12.1991, rozsudek ESD ve věci L´OREALze dne 11.12.1980, rozsudek ve věci Maria Salonia v. Giorgio Poidomani a další, ze dne 16.6.1981, s tím že v posledně citovaném případě Úřad zohlednil zejm. Evropským soudním dvorem deklarovaná obecná pravidla a podstatu selektivní distribuce²⁰.

Odůvodnění výše pokuty

Dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10.000.000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1,
§ 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. Dle § 21a odst. 5 zákona vřízeních o porušení čl. 81 Smlouvy ES postupuje Úřad při ukládání pokut podle § 22 zákona.

Výše pokuty v mezích stanovených zákonem je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu, stavem soutěžního prostředí a též zaměřením a cíli soutěžní politiky. Obdobně postupuje při ukládání sankcí i Evropská komise a Evropský soudní dvůr (např. rozsudek ESD ze dne 12. 7. 2001 ve věci Tate & Lyle plc, British Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission of the EC).

Účastník řízení porušil svým jednáním zákaz obsažený v ustanovení § 3 odst. 1 zákona a čl. 81 Smlouvy ES, čímž narušil hospodářskou soutěž na příslušném trhu.

Při rozhodování o výši pokuty Úřad vyšel z čistého obratu společnosti Tupperware za rok 2004 a dále vzal v úvahu závažnost, délku porušování zákona a formu zavinění (nedbalost nevědomá - viz výše), včetně přihlédnutí k dosavadní praxi Úřadu při ukládání pokut v obdobných případech (v souladu se zásadou přiměřenosti a spravedlivého očekávání účastníků řízení). Zohledněna byla rovněž tržní síla účastníka řízení a dopad porušení zákona na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu (vč. významu trhu, viz dále). Úřad rovněž vzal v úvahu hospodářské výsledky společnosti zejména za poslední 4 roky. Úřad však přihlédl i ke skutečnosti, že porušení zákona se účastník řízení nedopustil opakovaněa v průběhu správního řízení s Úřadem plně spolupracoval. Stanovená výše sankce ve výsledku odpovídá (po postupném zohlednění výše uvedených kritérií) cca 0,7% z obratu dosaženého účastníkem za poslední ukončený kalendářní rok (viz i dále).

Posuzované dohody obsažené ve Smlouvách uzavíraných účastníkem řízení s distributory zboží Tupperware na území České republiky a Slovenské republiky představují závažné porušení jak českého soutěžního práva, tak i právních předpisů ES. Navíc dohody o přímém určení cen pro další prodej patří mezi k nejzávažnějším porušením hospodářské soutěže vůbec.

Úřad dále uvádí, že Smlouvy o distribuci, které obsahují posuzované dohody, byly účastníkem řízení s distributory zboží Tupperware uzavírány prokazatelně od 24.3.1997, přičemž poslední Smlouva byla uzavřena dne 1.1.2005 (v době vydání rozhodnutí je v platnosti celkem 20 Smluv), tj. 8 let - tuto dobu je nutné hodnotit jako dlouhodobé porušováníhospodářské soutěže. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil významné postavení účastníka řízení na vymezeném relevantním trhu, včetně dopadu zakázaných dohod nejen na tuzemský trh, ale i společný trh ES. Úřad rovněž přihlédl k významu vymezeného relevantního trhu - zboží Tupperware není zbožím nezbytné denní spotřeby, ani klíčovým produktem pro odběratele, resp. konečné spotřebitele.

Konečná výše pokuty byla Úřadem vyčíslena v závislosti na hospodářských výsledcích účastníka řízení v posledních 4 letech. V roce 2004 společnost Tupperware dosáhla na území České republiky obratu 207.143 tis. Kč a na území Slovenské republiky obratu 139.200 tis. SK (viz str. 333 spisu). Dle výkazu zisku a ztrát celkový hospodářský výsledek i provozní hospodářský výsledek společnosti Tupperware za dané účetní období představoval ztrátu ve výši cca 16 mil. Kč (viz str. 360 spisu). Obdobných hospodářských výsledků dosahovala společnost Tupperware i v předchozích 3 letech, tj. 2001 až 2003 (viz výkazy zisku a ztrát).

Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil represivní i preventivní funkci pokuty a dále skutečnost, že pokuta uložená ve výši, jež je uvedena ve výroku rozhodnutí, bude dostatečná a přiměřená k naplnění shora uvedených funkcí a nebude pro účastníka řízení likvidační.

Poučení o opravném prostředku:

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, podat do 15 dnů ode dne jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Ing. Vladimír Stankov, CSc.

vrchní ředitel

Rozhodnutí obdrží:

Mgr. David Řehák - advokát

AK Zeiner & Zeiner v.o.s.

Maiselova 15

110 00 Praha 1

Společnost Tupperware Czech Republic, spol. s r.o.

V sadech 4a

160 00 Praha 6 - Bubeneč