Rozhodnutí: S200/03- 1800/04-ORP

Instance I.
Věc Narušení ustanovení § 3/1 - dohoda producentů konzumních vajec neprodávat vejce pod vlastními náklady
Účastníci
  1. BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s.
  2. DRUKO STŘÍŽOV s.r.o.
  3. LIDRU, a.s.
  4. MAVE Jičín, a. s.
  5. MAVEX Cheb, spol. s r.o.
  6. Mydlářka a.s.
  7. OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o.
  8. Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s.
  9. Podnik živočišné výroby, a.s.
  10. PROAGRO Nymburk a.s.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí porušen § 3 odst. 1 - horizontální dohoda
Rok 2003
Související rozhodnutí R008/03
Dokumenty file icon dokument ke stažení 439 KB

Č.j. S 200/03-1800/04-ORP V Brně dne 12. března 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 200/03 zahájeném dne 6. listopadu 2003 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů,
s účastníky řízení, jimiž jsou:

  1. BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s., se sídlem Jindřichův Hradec, Radouňka č.p. 202 - Nový Dvůr, PSČ 377 01, IČ 48201987,

  2. DRUKO STŘÍŽOV s.r.o., se sídlem Přeštice, Střížov 1141, PSČ 334 11, Okres: Plzeň-jih, IČ 45348600, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  3. LIDRU, a.s., se sídlem Litoměřice, Libotenice čp. 153, PSČ 412 01, IČ 00121100, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  4. MAVE Jičín, a.s., se sídlem Soběraz čp. 21, Železnice, PSČ 507 13, IČ 00580384,

  5. OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o., se sídlem Slaný, IČ 47549866,

  6. Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s., se sídlem Nový Jičín, Divadelní čp. 946/9,
    PSČ 741 11, IČ 47151463, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  7. Podnik živočišné výroby, a.s., se sídlem Strakonice, Nebřehovická 522, PSČ 386 01, IČ 46683542, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  8. PROAGRO Nymburk a.s., se sídlem Nymburk, Poděbradská 2026, PSČ 288 72, IČ 45149666,

  9. MAVEX Cheb, spol. s r.o., se sídlem Cheb, Májová 35, IČ 46883843,

  10. Mydlářka a.s., se sídlem Benešov, Mydlářka 253, IČ 46356142,

  11. ZEVOS a.s., se sídlem Uherské Hradiště, Nádražní 25, PSČ 686 01, IČ 46972501,

vydává toto

r o z h o d n u t í:

Účastníci řízení, a to

  • BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s., se sídlem Jindřichův Hradec, Radouňka č.p. 202 - Nový Dvůr, PSČ 377 01, IČ 48201987,

  • DRUKO STŘÍŽOV s.r.o., se sídlem Přeštice, Střížov 1141, PSČ 334 11, Okres: Plzeň-jih, IČ 45348600, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  • LIDRU, a.s., se sídlem Litoměřice, Libotenice čp. 153, PSČ 412 01, IČ 00121100, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  • MAVE Jičín, a.s., se sídlem Soběraz čp. 21, Železnice, PSČ 507 13, IČ 00580384,

  • Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s., se sídlem Nový Jičín, Divadelní čp. 946/9,
    PSČ 741 11, IČ 47151463, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  • Podnik živočišné výroby, a.s., se sídlem Strakonice, Nebřehovická 522, PSČ 386 01,
    IČ 46683542, ve správním řízení zastoupený Mgr. Antonínem Zralým, advokátem AK Zralý, Brno, Na Ponávce 2,

  • PROAGRO Nymburk a.s., se sídlem Nymburk, Poděbradská 2026, PSČ 288 72,
    IČ 45149666,

  • MAVEX Cheb, spol. s r.o., se sídlem Cheb, Májová 35, IČ 46883843,

  • Mydlářka a.s., se sídlem Benešov, Mydlářka 253, IČ 46356142,

  • ZEVOS a.s., se sídlem Uherské Hradiště, Nádražní 25, PSČ 686 01, IČ 46972501,

tím, že dne 24. července 2003 ve Větrném Jeníkově společně přijali rozhodnutí o tom, že od 1. srpna 2003 nebudou prodávat svým odběratelům konzumní slepičí vejce za ceny pod vlastními náklady, porušili v období od 24. července 2003 prokazatelně nejméně do 9. září 2003 úmyslně ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, uzavřením zakázané a neplatné dohody o nepřímém určení prodejních cen konzumních slepičích vajec, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu konzumních slepičích vajec minimálně po období měsíce srpna 2003.

II.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se do budoucna zakazuje účastníkům řízení vyjmenovaným v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí plnění této dohody o nepřímém určení prodejních cen konzumních slepičích vajec.

III.

Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se účastníkům řízení vyjmenovaným v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 téhož zákona ukládá pokuta, a to:

  • společnosti BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s., se sídlem Jindřichův Hradec, Radouňka č.p. 202 - Nový Dvůr, PSČ 377 01, IČ 48201987, pokuta ve výši 500.000,- Kč, slovy pět set tisíc korun českých,

  • společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o., se sídlem Přeštice, Střížov 1141, PSČ 334 11, Okres: Plzeň-jih, IČ 45348600, pokuta ve výši 1.250.000,- Kč, slovy jeden milion dvě stě padesát tisíc korun českých,

  • společnosti LIDRU, a.s., se sídlem Litoměřice, Libotenice čp. 153, PSČ 412 01,
    IČ 00121100, pokuta ve výši
    1.650.000,- Kč, slovy jeden milion šest set padesát tisíc korun českých,

  • společnosti MAVE Jičín, a.s., se sídlem Soběraz čp. 21, Železnice, PSČ 507 13,
    IČ 00580384, pokuta ve výši
    1.400.000,- Kč, slovy jeden milion čtyři sta tisíc korun českých,

  • společnosti Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s., se sídlem Nový Jičín, Divadelní čp. 946/9, PSČ 741 11, IČ 47151463, pokuta ve výši 900.000,- Kč, slovy devět set tisíc korun českých,

  • společnosti Podnik živočišné výroby, a.s., se sídlem Strakonice, Nebřehovická 522,
    PSČ 386 01, IČ 46683542, pokuta ve výši
    1.300.000,- Kč, slovy jeden milion tři sta tisíc korun českých,

  • společnosti PROAGRO Nymburk a.s., se sídlem Nymburk, Poděbradská 2026,
    PSČ 288 72, IČ 45149666, pokuta ve výši
    1.750.000,- Kč, slovy jeden milion sedm set padesát tisíc korun českých,

  • společnosti MAVEX Cheb, spol. s r.o., se sídlem Cheb, Májová 35, IČ 46883843, pokuta ve výši 750.000,- Kč, slovy sedm set padesát tisíc korun českých,

  • společnosti Mydlářka a.s., se sídlem Benešov, Mydlářka 253, IČ 46356142, pokuta ve výši 950.000,- Kč, slovy devět set padesát tisíc korun českých,

  • společnosti ZEVOS a.s., se sídlem Uherské Hradiště, Nádražní 25, PSČ 686 01,
    IČ 46972501, pokuta ve výši
    800.000,- Kč, slovy osm set tisíc korun českých.

Uložené pokuty jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

IV.

S účastníkem řízení společností OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o., se sídlem Slaný, IČ 47549866, se správní řízení dle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), zastavuje.

O d ů v o d n ě n í:

Podnětem k zahájení šetření bylo zjištění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad"), že dne 4.8.2003 byl v periodiku Zemědělec zveřejněn dokument pod názvem "Komuniké producentů vajec", v němž se uvádí, že toto Komuniké je vydáno Českomoravskou drůbežářskou unií ze setkání producentů vajec ČR ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003. Komuniké obsahuje mj. rozhodnutí (cit.): "V termínu od 1.8.2003 nebudou prodávat producenti vajec do obchodních řetězců, maloobchodních sítí ani obchodníkům (překupníkům) konzumní vejce za ceny pod vlastní náklady." Pod tímto dokumentem je uveden podpis (cit.): "Ing. František Novák, předseda ČMDU, v.r." (viz str. 1 spisu č.j.
P 445/03 - šetření před zahájením správního řízení; pozn. Úřadu: tento spis se po zahájení správního řízení stal součástí spisové dokumentace správního řízení č.j. S 200/03, dále jen "spis").

Dne 8.10.2003 se v sídle Úřadu uskutečnilo ústní jednání za účelem poskytnutí informací ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a § 21 odst. 4 a odst. 5 zákonač. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen "zákon"), při kterém ing. František Novák, předseda Českomoravské drůbežářské unie, uvedl 8 firem společností, jejichž zástupci se dle něj tohoto setkání producentů vajec ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 zúčastnili (protokol z jednání viz str. 179 až 183 spisu). Konkrétně šlo o tyto společnosti: BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s., DRUKO STŘÍŽOV s.r.o., LIDRU, a.s., MAVE Jičín, a.s., OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o., Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s., Podnik živočišné výroby, a.s, PROAGRO Nymburk a.s. S těmito společnostmi Úřad zahájil dne 6.11.2003 z vlastního podnětu správní řízenívedené pod č.j. S 200/03 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona, které Úřad spatřoval v dohodě účastníků řízení o určení obchodních podmínek na trhu konzumních vajec. Dne 16.2.2004 byl pak předmět správního řízení Úřadem blíže upřesněn, a to v tom smyslu, že možné porušení
§ 3 odst. 1 zákona Úřad spatřuje v dohodě účastníků řízení o určení obchodních podmínek na trhu konzumních slepičích vajec.

Dne 6.11.2003 provedl Úřad v sídle společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o. a v sídle společnosti LIDRU, a.s. v souladu s § 21 odst. 4 a odst. 5 zákona šetření zaměřené na okolnosti vzniku a plnění možné dohody účastníků řízení o určení obchodních podmínek na trhu konzumních slepičích vajec a zjištění dalších případných účastníků dohody (viz protokoly str. 86 až 92 a str. 17 až 20 spisu).

V rámci správního řízení Úřad dále zkoumal, které subjekty splňují podmínky účastenství v řízení. Za účelem přesného vymezení okruhu účastníků řízení proto Úřad písemně oslovil další soutěžitele (producenty vajec - adresáty korespondence vztahující se k setkání ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 převzaté v rámci výše popsaných místních šetření) s cílem zjistit, zda se zástupce některého z nich případně rovněž účastnil setkání producentů vajec ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 (viz str. 436 až 438 spisu). Z informací zaslaných producenty vajec Úřadu bylo zjištěno, že uvedeného setkání producentů vajec se měli účastnit také zástupci společností ZEVOS a.s., MAVEX Cheb, spol. s r.o. a Mydlářka a.s. Následně ve dnech 28.1., 29.1. a 2.2.2004 proběhla ústní jednání za účelem poskytnutí informací se zástupci těchto společností. Bylo potvrzeno, že zástupci těchto soutěžitelů se uvedeného setkání skutečně zúčastnili. Na základě této skutečnosti rozšířil Úřad dne 5.2.2004 okruh účastníků správního řízení č.j. S 200/03 o společnosti ZEVOS a.s., MAVEX Cheb, spol. s r.o. a Mydlářka a.s.

V souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), bylo jednotlivým účastníkům řízení umožněno seznámit se s podklady pro rozhodnutí v období od 20.2.2004 do 25.2.2004 (s výjimkou společnosti BOHEMIA VITAE všichni účastníci řízení svého práva využili, viz protokoly str. 2170 až 2171, 2172 až 2173, 2174, 2175, 2178, 2179 a 2180 spisu). Zástupce účastníků řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín využil možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve věci opakovaně dne 27.2.2004 (protokol viz str. 2267 až 2268 spisu) - ostatním účastníkům řízení byly další podklady pro rozhodnutí obdržené a shromážděné Úřadem do tohoto data zaslány poštou. Vyjádření jednotlivých účastníků řízení k podkladům pro rozhodnutí (viz dále část odůvodnění rozhodnutí "Vyjádření účastníků řízení") byla rovněž zaslána poštou všem účastníkům řízení nebo jejich právním zástupcům.

Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci byla předsedou Úřadu prodloužena do dne 30.1.2004 a následně o dalších 30 dnů (tedy do 1.3.2004) a dne 1.3.2004 do 12.3.2004 (viz str. 2301 spisu).

Charakteristika účastníků řízení

Společnost BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s.(dále též jen "BOHEMIA VITAE") vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddílu B., vložky 567, dne 1.1.1993. Předmětem podnikání společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, výroba a prodej živočišných produktů v odvětví chovu drůbeže a drůbežího masa, výroba vajec, chov prasnic a výroba vepřového masa, odchov selat, dále zemědělská výroba, silniční motorová doprava, zprostředkování obchodu atd. Společnost BOHEMIA VITAE je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., jejímž předmětem činnosti je koupě konzumních vajec za účelem jejich dalšího prodeje a prodej. Společnost ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. nakupuje (zejm. od svých akcionářů) konzumní slepičí vejce, která pak dodává svým odběratelům (především obchodním řetězcům, ale i dalším). Společnost BOHEMIA VITAE je dále propojena s jedním soutěžitelem působícím na tuzemském trhu jako zpracovatel vajec a drůbeže.

SpolečnostDRUKO STŘÍŽOV s.r.o. (dále též jen "DRUKO") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddílu C., vložky 2126, dne 3.9.1992. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, rostlinná a živočišná výroba a její zpracování, velkoobchod a specializovaný maloobchod. Společnost DRUKO je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. Dále vlastní kapitálový podíl ve společnosti působící na tuzemském trhu jako zpracoval vajec a drůbeže. Společnost DRUKO je členem Českomoravské drůbežářské unie, dobrovolného sdružení producentů jednodenní drůbeže, producentů konzumních vajec, výkrmců kuřat a vodní drůbeže.

SpolečnostLIDRU, a.s. (dále též jen "LIDRU") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu B., vložky 332, dne 1.12.1992. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, zemědělství v rozsahu § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 455/91 Sb., dále výroba krmiv a krmných směsí, maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny, velkoobchod, pronájem a půjčování věcí movitých, silniční motorová doprava nákladní a výroba potravinářských produktů. Společnost LIDRU, a.s. je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a členem Českomoravské drůbežářské unie. Ředitel společnosti LIDRU ing. Novák je zároveň předsedou Českomoravské drůbežářské unie.

SpolečnostMAVE Jičín, a.s. (dále též jen "MAVE") vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddílu B., vložky 66, dne 29.12.1990. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, zemědělská výroba, silniční motorová doprava, výroba krmiv a krmných směsí, velkoobchod, specializovaný maloobchod, dále ubytovací služby a hostinská činnost. Společnost MAVE je akcionářem společnosti ZLATÁ VEJCE a.s., jejímž předmětem činnosti je obchodní činnost - zabývá se koupí konzumních slepičích vajec (především od svých akcionářů) a jejich dalším prodejem (kde nejvýznamnější část realizuje do obchodních řetězců). Dále je společnost MAVE kapitálově propojena se společností F R A M A G R O a.s., která se zabývá výrobou potravinářských výrobků - zpracováním vajec. Společnost MAVE je členem Českomoravské drůbežářské unie.

SpolečnostOVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o. (dále též jen "OVUS") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C., vložky 21542, dne 29.6.1993. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, provozování živočišné výroby, výroba potravinářských výrobků, velkoobchod, specializovaný maloobchod a realitní činnost. Společnost OVUS je členem Českomoravské drůbežářské unie. Pozn. Úřadu: kde se dále v rozhodnutí hovoří o účastnících řízení, jsou míněni účastníci řízení kromě společnosti OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o. - pokud jsou míněni účastníci řízení včetně této společnosti, je tak výslovně uvedeno.

SpolečnostPodnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. (dále též jen "PŽV Nový Jičín") vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddílu B., vložky 506, dne 17.12.1992. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, výroba, třídění a prodej slepičích vajec,líhnutí a prodej jednodenních kuřat, výroba a prodej jateční drůbeže včetně tržní úpravy, výroba a prodej potravinářských výrobků, odchov a prodej chovné a plemenné drůbeže atd. Společnost PŽV Nový Jičín je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s.

SpolečnostPodnik živočišné výroby, a.s. (dále též jen "PŽV") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddílu B., vložky 539, dne 1.1.1993. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování a jeho dalšího prodeje, specializovaný maloobchod, velkoobchod a poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví. SpolečnostPŽV je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a členem Českomoravské drůbežářské unie.

SpolečnostPROAGRO Nymburk a.s. (dále též jen "PROAGRO") vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu B., vložky 1620, dne 1.7.1992. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování a dalšího prodeje, velkoobchod, maloobchod, výroba potravinářských výrobků, silniční motorová doprava nákladní a další činnosti nesouvisející s předmětem tohoto správního řízení. Společnost PROAGRO je akcionářem společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. a členem Českomoravské drůbežářské unie (a to od 24.7.2003).

Společnost MAVEX Cheb, spol. s r.o.(dále též jen "MAVEX") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddílu C., vložky 2683, dne 21.10.1992. Předmětem podnikání této společnosti je, dle výpisu z obchodního rejstříku, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné, zemědělská výroba včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, silniční motorová doprava a další činnosti nesouvisející s předmětem tohoto správního řízení.Společnost MAVEX je akcionářem společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. a členem Českomoravské drůbežářské unie.

Společnost Mydlářka a.s.(dále též jen "MYDLÁŘKA") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu B., vložky 1872, dne 1.2.1993. Předmětem podnikání této společnosti (souvisejícím s předmětem tohoto správního řízení) je, dle výpisu z obchodního rejstříku, zemědělská prvovýroba, nákup a prodej výrobků živočišného a rostlinného původu, obchodní činnost, silniční motorová doprava atd. Společnost MYDLÁŘKA je akcionářem společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. a členem Českomoravské drůbežářské unie.

Společnost ZEVOS a.s. (dále též jen "ZEVOS") byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddílu B., vložky 901, dne 11.9.1992. Předmětem podnikání této společnosti (souvisejícím s předmětem správního řízení) je, dle výpisu z obchodního rejstříku, zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, velkoobchod, specializovaný maloobchod, výroba potravinářských výrobků atd. Společnost ZEVOS je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., má kapitálový podíl ve společnosti Velkopavlovické drůbežářské závody, a.s. a je členem Českomoravské drůbežářské unie.

Pozn. Úřadu: Společnost ZLATÁ VEJCE a.s. má celkem 5 akcionářů - vedle 4 uvedených účastníků řízení je jejím akcionářem další producent konzumních slepičích vajec. Společnost ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. má celkem 16 akcionářů - 15 producentů vajec a jednu fyzickou osobu, která není výrobcem vajec.

Zjištěné skutečnosti a důkazy

Komuniké producentů vajec

Komuniké producentů vajec (dále také jen "Komuniké") zveřejněné dne 4.8.2003 v periodiku Zemědělec obsahuje za zmíněným nadpisem text (cit.):

"Komuniké vydané Českomoravskou drůbežářskou unií ze setkání producentů vajec ČR ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003:

České zemědělství dospělo na pokraj ekonomického zhroucení, kdy ztrácí schopnost financování.

Toto stadium se rozhodující měrou dotýká producentů vajec v rámci celé ČR.

Před vstupem ČR do EU jsou donuceni splnit k 1.5.2004 veškerá opatření stanovená normami a předpisy EU, což vyvolává vynakládání dalších velkých finančních prostředků. Nutnost plnit tato mnohdy finančně velmi náročná opatření nastoluje otázku, zda producenti vajec po vstupu ČR do EU tu vůbec ještě budou.

Celou situaci dále prohlubuje dlouhotrvající zpeněžování konzumních vajec producenty hluboko pod vlastní náklady.

Rozhodnutí:

  1. V termínu od 1.8.2003 nebudou prodávat producenti vajec do obchodních řetězců, maloobchodních sítí ani obchodníkům (překupníkům) konzumní vejce za ceny pod vlastní náklady.

  2. Zúčastnění budou i nadále dodržovat nastolenou exportní politiku.

  3. Každých 14 dnů do odvolání pozve Českomoravská drůbežářská unie zástupce zúčastněných na vyhodnocení situace.

  4. Českomoravská drůbežářská unie zašle všem zúčastněným zprávu o průběžném plnění rozhodnutí.

Producenti, kteří přijaté komuniké nebudou plnit, budou zveřejněni." Za tímto textem je uvedeno (cit.): "Ing. František Novák, předseda ČMDU, v.r."

Po výše popsaném ústním jednání za účelem poskytnutí informací vedeném s předsedou Českomoravské drůbežářské unie (protokol viz str. 179 až 183 spisu P 445/03) se v rámci předběžného šetření Úřadu ve věci před zahájením správního řízení uskutečnilo dne 21.10.2003 ústní jednání za účelem poskytnutí informací v sídle Českomoravské drůbežářské unie (dále také jen "ČMDU") s tajemnicí ČMDU ing. Vlastou Lukšanovou (protokol viz str. 226 až 228 spisu P 445/03). Ve správním řízení byli dále vyslechnuti čtyři svědci - ing. Libuše Alterová, redaktorka týdeníku Zemědělec, která byla přítomna setkání producentů konzumních slepičích vajec ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 (protokol o výslechu viz str. 271 až 275 spisu) a ing. Vlasta Lukšanová, tajemnice ČMDU, která se tohoto setkání také zúčastnila (protokol o výslechu viz str. 278 až 287 spisu). Dále byli vyslechnuti ing. Josef Valenta, ředitel společnosti MAVE Jičín, a.s. a ing. Bohuslav Kohout, místopředseda představenstva společnosti PROAGRO Nymburk a.s., kteří se rovněž setkání ve Větrném Jeníkově jako zástupci svých společností účastnili (protokoly o výslechu viz str. 589 až 594 a str. 600 až 604 spisu).

Úřad v řízení rovněž provedl ústní jednání za účelem poskytnutí informací se zástupci dvou významných odběratelů účastníků řízení - společností ZLATÁ VEJCE a.s. a ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. - jejichž jsou účastníci řízení zároveň akcionáři (viz výše; protokoly viz str. 854 až 858 a str. 859 až 862 spisu). Ústní jednání za účelem poskytnutí informací byla vedena rovněž se všemi jedenácti účastníky řízení (protokoly viz str. 219 až 225, str. 559 až 567, str. 420 až 427, str. 244 až 249, str. 256 až 259, str. 260 až 264, str. 226 až 235, str. 957 až 963, str. 983 až 987, str. 863 až 866 spisu). Vzhledem k velkému počtu výslechů a ústních jednání, která se v průběhu tohoto správního řízení uskutečnila, přistoupil Úřad k popisu zjištěných skutečností a důkazů, jak je dále uvedeno - tedy dle jejich časového sledu počínaje přípravou setkání producentů vajec ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 a posledním zjištěným vyhodnocováním plnění rozhodnutí, resp. dohody přijaté na tomto setkání, konče.

Setkání producentů konzumních slepičích vajec ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2004

V řízení se Úřad zabýval situací na trhu konzumních slepičích vajec v době před tímto setkáním účastníků řízení a rovněž tím, z jakého důvodu a kým bylo toto setkání zorganizováno (k tržní situaci viz i dále v části rozhodnutí "Vývoj cen konzumních slepičích vajec na tuzemském trhu v roce 2003").

Z jednání se zástupcem společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. (protokol viz str. 859 až 862 spisu) vyplynulo mimo jiné, že na tuzemském trhu byl dlouhodobý převis nabídky konzumních slepičích vajec nad poptávkou - a to již na konci roku 2002 a potom dále v průběhu prvních cca 5 měsíců roku 2003. Většina účastníků řízení pak uvedla, že v průběhu prvního pololetí roku 2003 se pro tuzemské producenty výrazně zlepšily podmínky pro vývoz konzumních slepičích vajec (dále také jen "vejce" nebo "slepičí vejce", pokud není výslovně uvedeno jinak) do zemí Evropské unie (dále také jen "EU") díky zrušení některých celních bariér a objemových omezení (kvót) pro dovoz vajec do jednotlivých zemí EU. Rovněž uvedli, že z důvodu snížení stavů v části západní Evropy - zejm. v Belgii a Nizozemí - díky výskytu ptačí chřipky (aviární influensy) se v zahraničí zhruba v měsíci červenci roku 2003 výrazně zvýšila poptávka po vejcích, což pro všechny tuzemské producenty, včetně účastníků řízení, znamenalo možnost vyvážet výhodněji (viz např. ústní jednání se zástupcem společnosti MAVE Jičín a.s., protokol str. 244 až 249 spisu, výslech ing. Lukšanové, protokol str. 278 až 287 spisu).

Naproti tomu na tuzemském trhu byla situace pro producenty vajec nepříznivá. Jak uvedl např. zástupce společnosti Mydlářka a.s. (ale i další účastníci řízení a rovněž např. zástupce společnosti ZLATÁ VEJCE a.s.), minimálně od počátku roku 2003 zpeněžovali producenti vejce na tuzemském trhu za ceny, které většinou nepokrývaly jejich výrobní náklady. V měsíci červnu roku 2003 se poptávka po vejcích začala zvyšovat i v ČR - díky částečnému útlumu tuzemské výroby způsobenému obnovou zástavů (chovů nosnic) na farmách a vyprodáním zásob vajec (viz např. protokol z jednání s ing. Novákem dne 8.10.2003 - cit.: "Již v průběhu července 2003 došlo ke zvýšení poptávky zpracovatelů po vejcích, vzrostl vývoz vajec a zároveň došlo k postupnému vyprodání zásob vajec u producentů vajec. Novou běžnou produkci vajec již producenti neměli důvod prodávat pod výrobními náklady."- str. 181 spisu P 455/03). Na druhé straně však díky nepříznivým výsledkům probíhajících žní (krmné obilniny přitom tvoří významnou část nákladů na chov nosnic) a připravovaným změnám v podmínkách produkce vajec (souvisejícím se vstupem ČR do EU v příštím roce) již v měsíci červnu 2003 očekávali producenti vajec další růst svých výrobních nákladů (viz např. protokol z jednání s účastníky řízení: Podnik živočišné výroby, a.s., Mydlářka a.s., MAVEX Cheb, spol. s r.o., OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o., protokol o výslechu svědkyně Lukšanové a další). Konkrétně šlo o růst nákladů v souvislosti ze zákazem zkrmování masokostní moučky, povinným rozšířením plochy klecí připadající na jeden kus drůbeže, zvýšení poplatků za likvidaci uhynulé drůbeže, pokles poptávky po slepičím mase atd.

Za této situace, kterou řada tuzemských producentů vajec považovala za "kritickou" (viz např. protokol z jednání se zástupcem společnosti Mydlářka a.s.), bylo pro výrobce žádoucí zvýšit prodejní ceny vajec. Z tohoto důvodu došlo k setkání producentů vajec ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2004. K tomu ing. Novák uvedl (cit.): "Tohoto setkání se zúčastnili producenti konzumních vajec - členové i nečlenové Unie. Tito byli na setkání pozváni telefonicky Unií na základě iniciativy některého ze členů Unie, který se domníval, že situace na trhu vajec je již kritická a jejich cenu je nutno zvednout, resp. neprodávat pod výrobními náklady. Který člen to byl, si již nepamatuji." (viz protokol str. 180 až 181 spisu
P 455/03).

Většina vyslechnutých svědků i účastníci řízení sami potvrdili jako důvod setkáníve Větrném Jeníkově dlouhodobý prodej vajec v tuzemsku pod výrobními náklady producentů a potřebu tento stav řešit. Účelem setkání měla být i diskuse o dalším očekávaném růstu výrobních nákladů (viz např. výslech svědkyně Lukšanové - cit.: "Bylo zřejmé, že ceny padají, a kdo jiný než ČMDU by měl v této situaci něco dělat").

Při místním šetření v sídle společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o. zajistil Úřad e-mail ze dne 16.7.2003 zaslaný z e-mailové adresy ČMDU mj. na adresy devíti účastníků řízení (včetně společnosti OVUS-podnik živočišné výroby spol. s r.o.), který má v předmětu uvedeno: pozvánka na setkáníproducentů vajec ČR od ČMDU. V textu se adresátům sděluje, že ČMDU se ujala organizace setkání producentů ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2004, které se bude konat ve společenském středisku v 10.00 hodin s tím, že (cit.): "Programem bude posouzení současného stavu v komoditě s hledání východisek k jeho zlepšení." Na toto setkání zve adresáty e-mailu ing. Novák, vyřizuje ing. Lukšanová (viz str. 134 spisu). Při uvedeném místním šetření zajistil Úřad dále e-mail ze dne 23.7.2003 zaslaný z e-mailové adresy společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. mj. na 6 účastníků řízení - akcionáře této společnosti. Pan Petr Fink ze společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. tímto e-mailem informuje o tom, že předseda dozorčí rady společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., ing. Svoboda, žádá statutární zástupce akcionářů společnosti, aby se zúčastnili "zítřejšího" jednání ve Větrném Jeníkově (cit.): "…vyvolaného Drůbežářskou unií", neboť poté se měla uskutečnit krátká schůzka členů dozorčí rady společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. (viz str. 141 spisu). Na rozdělovníku obou uvedených e-mailů jsou zároveň i adresy dalších subjektů - zejména společností zabývajících se produkcí vajec.

Bylo zjištěno, že ČMDU (a pravděpodobně někteří konkrétní producenti vajec) zorganizovali uvedené setkání, přičemž ČMDU hradila pronájem sálu, občerstvení atp., a jednání se aktivně účastnil předseda a tajemnice ČMDU (viz protokol o výslechu svědkyně Lukšanové, protokol z jednání s ing. Novákem dne 8.10.2004, kdy uvedl, cit.: "Toto Komuniké bylo schváleno na setkání v kulturním domě ve Větrném Jeníkově 24.7.2003 /náklady spojené s tímto setkáním hradila Unie/."). Proto Úřad v řízení zjišťoval, zda výstupy z tohoto setkání (zejm. vlastní Komuniké producentů vajec), je možno považovat z hlediska zákona za rozhodnutí sdružení soutěžitelů (tedy ČMDU). Ing. Novák k tomu dne 8.10.2004 sdělil (cit.): "Text Komuniké, který byl následně zveřejněn v Zemědělci byl sestaven na tomto setkání. Jednotliví účastníci setkání dávali připomínky, v průběhu jednání se dospělo ke konečnému obsahu textu Komuniké - tento jsem zapsal já nebo tajemnice Unie, už se přesně nepamatuji. Výsledný text Komuniké pak účastníci setkání dali k dispozici prostřednictvím Unie ČTK a ostatnímu tisku. Komuniké není dílem Unie, ani všech jejích členů, ale účastníků uvedeného setkání (kde byli i někteří nečlenové Unie - producenti konzumních vajec)." V této souvislosti bylo zjištěno, že účastníci řízení společnost BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s. a společnost Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. nejsou (a v uvedené době nebyli) členy ČMDU, společnost PROAGRO Nymburk a.s. požádala o členství v ČMDU právě dne 24.7.2004.

Vlastní průběh setkání ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 ilustruje např. sdělení účastníka řízení společnosti ZEVOS a.s., jejíž generální ředitel ing. Škarecký, který se setkání rovněž zúčastnil, uvedl k dotazu Úřadu, co bylo projednáváno na tomto setkání (cit.): "Toto jednání bylo pořádáno v souvislosti s přípravou vstupu ČR do EU. Byly diskutovány otázky snižování stavů slepic, technologie, současná situace na trhu, ale i vlastní náklady producentů vajec, realizační ceny a schopnost přežití producentů vajec vůbec." (viz str. 864 spisu). Úřad dále cituje např. vyjádření zástupce společnosti Mydlářka a.s. p. Limburka, ředitele společnosti, k obsahu jednání ve Větrném Jeníkově (cit.): "Víceméně se upozorňovalo na to, že situace v oblasti cen je pro producenty kritická a rovněž byly zmíněny vstupy - zejména šlo o růst cen krmiv." (str. 984 spisu). To, že při tomto setkání byly zveřejňovány a diskutovány vlastní náklady jednotlivých zúčastněných producentů vajec a dále pak realizační ceny, za něž dodávají svým odběratelům vajec, potvrdil i výslech ing. Lukšanové, tajemnice ČMDU, která uvedla (cit.): "Myslím, že toto jednání bylo svoláno v pravou chvíli, protože ceny byly hrozně nízko - také se mohlo stát, že by klesly pod 1,50 Kč, to už bychom tu neměli žádné podniky." i výslech ing. Valenty (cit.): "Byly diskutovány vlastní náklady jednotlivých producentů na výrobu kusu vejce. … byly diskutovány náklady jednotlivých producentů na výrobu, od toho se odvíjí vše další." a ing. Kohouta (cit.): "…hovořilo se hlavně o nákladech, které se nám zvýší. Jde o čtyři aspekty: úprava klecí…, zvýšení plochy na slepici…, ukončení používání masokostní moučky ke zkrmování…, díky neúrodě vzrostla cena krmného obilí… Takže tahle věc tam byla diskutována s tím, že jestli jako výrobci chceme přežít vstup do EU, musí se prostě něco dělat s prodejní cenou, a to alespoň tak, aby tato cena odpovídala výrobním nákladům." (str. 602 spisu). Rovněž tak při jednání s účastníkem řízení společností Podnik živočišné výroby a.s. bylo uvedeno (cit.): "Hlavním obsahem jednání ve Větrném Jeníkově byla situace, kdy výkupní ceny vajec neodpovídají neustále rostoucím nákladům všech producentů…" (str. 227 spisu). Viz i dále sdělení ing. Svobody ředitele společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o. a pana Ondřeje, ředitele společnosti BOHEMIA VITAE (cit.): "Vlastní obsah Komuniké vyplynul z diskuse - jednotliví účastníci dávali připomínky vzhledem k obtížné situaci ekonomiky vlastních provozů. A následně zástupce ČMDU zapsal výsledný text rozhodnutí - Komuniké." (viz str. 225 spisu).

Průběh setkání i jeho závěry dále zachycuje i článek ing. Alterové, která se setkání ve Větrném Jeníkově účastnila jako novinářka. Zmíněný článek byl otištěn dne 28.7.2004 v periodiku Zemědělec a jeho autorka při výslechu potvrdila, že článek popisuje předmět i závěry jednání ve Větrném Jeníkově. V článku se mj. uvádí (cit.): "Aby odolali tlaku řetězců, usnesli se přítomní producenti vajec, že od prvního srpna nebudou do nich, ale ani do maloobchodních sítí, ani obchodníkům (překupníkům) prodávat konzumní vejce za ceny, které jsou pod jejich vlastními náklady. Přitom budou pokračovat v nastolené exportní politice a každých 14 dní budou hodnotit situaci na trhu." (protokol o výslechu viz str. 271 až 275 spisu).

Text Komuniké byl pak zveřejněn dne 4.8.2003 v periodiku Zemědělec (článek viz str. 1 a 2 spisu P 455/03) a rovněž byl dán k dispozici České tiskové kanceláři (ČTK), což dokládá i dokument převzatý při místním šetření ve společnosti LIDRU dne 6.11.2003 (text Komuniké připravený jako zpráva pro redaktora ČTK Ing. Maříka, str. 74 spisu) a výpověď ing. Lukšanové i sdělení ing. Nováka v rámci ústního jednání.

K termínu "nastolená exportní politika", který je zmíněn v bodě 2. rozhodnutí obsaženého v Komuniké, uvedl účastník řízení společnost BOHEMIA VITAE (cit.): "Již na konci roku 2002 se v rámci ČMDU a dalších nečlenských producentů vajec dohodla exportní politika - tzn. využít poptávky po vejcích na zahraničních trzích, pokud možno vejce vyvézt, a tím dosáhnout poměru nabídky a poptávky v tuzemsku tak, aby poptávka nad nabídkou převyšovala. Toto způsobí, že postavení producentů na tuzemském trhu se zlepší." (viz str. 223 spisu). K tomu, zda bylo jednáno o možnosti vejce vyvézt, uvedl svědek ing. Kohout (cit.): "O exportu vajec se producenti baví vždy, český trh je malý, vždy se vyváželo. Chtěl bych uvést, že zhruba do 30.6.2003 byl ještě s vývozy problém, protože se muselo vždy na celé čtvrtletí žádat do Bruselu (ze strany jednotlivých členských států EU) o kvótu - tzn. kolik může daný stát v konkrétním čtvrtletí dovézt. Zhruba ke 30.6.2003 (nebo k 1.7.2003, již se přesně nepamatuji) toto odpadlo. Tím se nám otevřel trh do EU. V části západní Evropy byl problém s drůbeží chřipkou - museli tam vybít chovy, tím nebyly na tom trhu vejce. Jelikož se každý tuzemský producent vajec zajímá o partnera (seriózního - schopného za odebraná vejce platit), šla řeč i o tom, kam kdo vyváží, jakého má odběratele. Přitom ceny zahraničních odběratelů lze najít na internetu. Každého mohlo napadnout, jaké jsou ceny u nás a jaké jsou v EU. Za takovou cenu bychom v ČR nemohli vejce prodat (cena v EU byla pro nás výhodnější)." (str. 602 spisu). Tento postoj producentů vajec k možnosti vyvážet vejce do zemí EU byl potvrzen i při jednání s účastníky řízení společnostmi DRUKO SŘÍŽOV s.r.o., a.s., PROAGRO Nymburk a.s., Podnik živočišné výroby a.s. - jehož zástupce mj. uvedl (cit.): "… producenti si už uvědomovali (vzhledem k výše popsanému stavu poptávky v zahraničí), že vejce nebudou. Obchodní řetězce tento argument ale stále nechtěly brát v úvahu, takže se nabádalo k tomu, aby se pokračovalo ve vývozech vajec." (str. 229 spisu).

Při ústním jednání uvedl zástupce společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o. dále k setkání ve Větrném Jeníkově mj. (cit.): "K mému zklamání však nedošlo k žádné cenové dohodě, kdy jsem si osobně představoval, že budeme schopni se dohodnout, pod jakou cenu nepůjdeme." S tím souvisí i dokument převzatý dne 6.11.2003 v rámci místního šetření ve společnosti LIDRU, a.s. vytištěný z počítače ing. Nováka, ředitele společnosti (str. 75 spisu). K obsahu tohoto dokumentu, s názvem (cit.): "Aktuelní situace v komoditě konzumní vejce", ing. Novák v rámci poskytnutí vysvětlení při místním šetření sdělil, že jde o jeho vlastní přípravu popisu stavu v komoditě vajec s tím, že tento text nebyl nikdy zveřejněn, ani např. projednán dne 24.7.2004 ve Větrném Jeníkově. V textu tohoto dokumentu je mj. uvedeno, že produkci vajec provázela v posledních dvou letech odbytová krize, která způsobila pokles realizačních cen, a dále, že producenti vajec řešili nárůst nákladů (zejm. v souvislosti se zvýšením nákladů způsobeným přizpůsobením legislativy EU) na úkor zaměstnanců firem, obnovy technologického vybavení a zadlužením se u dodavatelů. Dále je uvedeno (cit.): "V současné době došlo k vyrovnání nabídky s poptávkou a i v dalším období se předpokládá, že tento trend bude i nadále pokračovat. Důvodem je nejen nižší stav nosnic v ČR, ale stavy nosnic poklesly i v EU a to z důvodů plnění směrnice SR 74/99 /požadavek na větší podlahová plocha na nosnici/, ale i s ohledem na zdravotní problémy v některých zemích. Producenti konzumních vajec se na svém setkání ve Větrném Jeníkově usnesli, že je nutné, v zájmu dalšího fungování podniků zabývajících se produkcí konzumních vajec skoncovat s cenami a cenovými diktáty obchodníků, které nekryjí výrobní náklady, proto se rozhodli, že k termínu ……… zastaví dodávky do tržní sítě, pokud nebudou dosaženy minimálně tyto realizační ceny:" Při ústním jednání v sídle Úřadu dne 17.12.2003 ing. Novák uvedl, že tento dokument sepsal on sám jako předseda ČMDU - měl sloužit pro veřejnost a novináře. Neví však, zda byl vůbec někdy zveřejněn, ani pro jaké potřeby byl připravován a dále sdělil, že tento materiál nebyl dokončen. Uvedl rovněž, že o skutečnostech obsažených v závěru tohoto dokumentu (konkrétně o minimálních realizačních cenách) nebylo ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 jednáno a v materiálu je obsažen jeho subjektivní názor na věc (protokol viz str. 420 až 425 spisu).

Vzhledem k tomu zjišťoval Úřad v řízení, zda předmětem jednání ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 bylo např. i stanovení konkrétních minimálních realizačních cen účastníky schůzky (tj. zda případně nedošlo k uzavření možné dohody o přímém určení prodejní ceny). K tomu uvedl např. zástupce společnosti MAVEX Cheb, spol. s r.o. při ústním jednání, že každý producent má rozdílné náklady a jinou skladbu ceny. V absolutní hodnotě není realizační cena vypovídající. K dotazu Úřadu, zda bylo jednáno o konkrétní částce, o kterou by se měly ceny pro odběratele zúčastněných producentů vajec zvýšit, uvedl, že (cit.): "…náklady každého výrobce jsou různé - díky tomu je pro jednotlivé producenty výhodné zvýšení realizační ceny o různou částku. Proto nemá smysl hovořit o přesné částce, o kterou by se měly realizační ceny výrobců zvýšit." (protokol viz str. 959 spisu). Zástupce společnosti MAVE uvedl, že dle jeho názoru se náklady jednotlivých producentů (přičemž uvedl, že má na mysli ty větší producenty) na vejce liší řádově spíše v haléřích.

V rámci vysvětlení při místním šetření uvedl dne 6.11.2003 zástupce společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o., že průměrné výrobní náklady u jednotlivých producentů se dle jeho názoru pohybují (resp. pohybovaly) od 1,50 Kč do 1,90 Kč na kus vejce. Rovněž uvedl, že na setkání ve Větrném Jeníkově, kterého se také zúčastnil, většina přítomných producentů konstatovala, že jsou silně zadluženi, protože celá řada z nich prodává vejce pod výrobními náklady s tím, že výrobní náklady jsou rozdílné podle vybavenosti podniků a podle toho, jaká vejce jsou obchodována. Poukázal i na "nevybíravé chování" obchodních řetězců a sdělil, že zúčastnění producenti konstatovali, že (cit.): "… již nehodláme prodávat vajíčka pod výrobní náklady, přičemž nepadlo žádné cenové ujednání i ve vztahu k tomu, že každý má jiné výrobní náklady, jiný způsob balení, jinou náročnost distribuce. Rozešli jsme se s konstatováním, že bez ohledu jak bude reagovat zbytek trhu, my zúčastnění vyrovnáme ceny min. na výrobní náklad." (str. 90 spisu).

Účast na setkání ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 prostřednictvím svých zástupců potvrdili v řízení výslovně tito účastníci řízení: BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s., DRUKO STŘÍŽOV s.r.o., MAVE Jičín, a.s., Podnik živočišné výroby, a.s., PROAGRO Nymburk a.s., Mydlářka a.s., ZEVOS a.s., MAVEX Cheb, spol. s r.o. (viz protokoly z jednání s těmito účastníky řízení, protokol o výslechu ing. Kohouta a ing. Valenty). Co se týče účasti zástupce společnosti LIDRU, a.s., uvedl ředitel této společnosti při jednání za účelem poskytnutí informací v sídle Úřadu dne 8.10.2003, že se tohoto jednání účastnil jako zástupce společnosti LIDRU, a.s. a zároveň jako předseda ČMDU. Později však při ústním jednání dne 17.12.2003 uvedl, že si není jist, zda se účastnil (cit.): "…jen jako její předseda nebo jako zástupce LIDRU." Své hlavní poslání spatřoval, jak uvedl při tomto jednání, účastnit se jako předseda ČMDU a nedokázal posoudit, zda se účastnil jako zástupce LIDRU (viz str. 421 spisu). Účast zástupce účastníka řízeníPodnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. zmínil dne 8.10.2003 ing. Novák při ústním jednání na Úřadě a dne 6.11.2003 tuto účast v rámci vysvětlení podaného při místním šetření Úřadu ve společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o.(a dne 6.1.2004 při ústním jednání na Úřadě opakovaně) potvrdil ing. Svoboda, ředitel společnosti DRUKO STŘÍŽOV s.r.o. I když zástupce společnosti Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. v rámci ústního jednání na Úřadě uvedl, že se domnívá, že se tohoto setkání neúčastnil žádný zástupce této společnosti1, Úřad konstatuje, že v řízení byla účast zástupce této společnosti na setkání dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově potvrzena.

V řízení se Úřad opakovaně snažil přesně vymezit okruh účastníků řízení (viz výše). Ing. Novák při jednání dne 8.10.2003 zmínil, že dne 24.7.2003 se setkání v Jeníkově účastnil i zástupce společnosti OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o. Zástupce tohoto účastníka řízení (jednatel společnosti) při ústním jednání uvedl, že si není vědom skutečnosti, že by se tohoto setkání účastnil. V průběhu řízení rovněž nebylo jednáním s některým dalším účastníkem řízení, svědeckou výpovědí či jiným důkazním prostředkem prokázáno, že se uvedeného setkání zástupce společnosti OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o. zúčastnil.

Ing. Novák dále k účastníkům setkání ve Větrném Jeníkově uvedl (cit.): "Tohoto setkání se neúčastnila prostřednictvím svého statutárního zástupce žádná společnost zabývající se odbytem vajec (jako je například společnost Česká vejce, a.s., Zlatá vejce, a.s. apod.). Šlo o setkání producentů konzumních vajec - i když někteří z nich jsou zároveň akcionáři takových odbytových společností (například pan Svoboda ze společnosti DRUKO je zároveň i předsedou dozorčí rady společnosti Česká vejce, a.s.)." Dále mj. sdělil (cit.): "Zvýšená poptávka v zahraničí za vyšší ceny než na tuzemském trhu nás opravňovala k tomu, abychom požadovali (tím myslím prvovýrobce obecně) i vyšší cenu za vejce dodaná na tuzemský trh (např. prostřednictvím Českých vajec a.s.)." K počtu zúčastněných uvedl, že setkání ve Větrném Jeníkově se účastnilo 12 nebo 13 zástupců významnějších producentů vajec (str. 181 spisu P 455/03). Ing. Lukšanová uvedla k počtu zúčastněných, že šlo o cca 10 zástupců producentů vajec (protokol str. 226 spisu P 455/03).

Úřad rovněž zjišťoval, zda se uvedeného setkání nezúčastnil zástupce některého z producentů vajec uvedených na rozdělovnících výše popsaných pozvánek na toto setkání. Za tímto účelem oslovil všechny soutěžitele, které se podařilo identifikovat dle jejich
e-mailových adres a výpovědi tajemnice ČMDU (Úřad využil i e-mailových adres z dalších dokumentů převzatých zejm. při místním šetření ve společnosti DRUKO dne 6.11.2003 - viz dále část odůvodnění "Vyhodnocování plnění Komuniké producentů vajec"). V řízení nebylo zjištěno, že by se setkání dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově účastnil prostřednictvím svého zástupce jakýkoli další subjekt - ať už producent vajec, nebo jiný soutěžitel (s výjimkou jednoho subjektu - regionálního zpracovatele drůbežího masa a vajec, viz str. 642 spisu).

Vyhodnocování plnění Komuniké producentů vajec

V rámci místního šetření ve společnosti DRUKO zajistil Úřad i e-maily s připojeným dokumentem (cit.): "Závěr ze setkání producentů vajec V.J. 24.7.2003.doc" (str. 50 až 53 spisu). První z nich byl odeslán z adresy ing. Nováka v nezjištěný den po 24.7.2003 (neboť ing. Novák, jak sám uvedl při ústním jednání na Úřadě, má v počítači nefunkční zálohovou baterii a nezobrazuje se mu proto správné datum odeslání zpráv - viz str. 422 spisu) na adresy producentů vajec, mezi nimiž jsou adresy 4 účastníků řízení. Při ústním jednání na Úřadě ing. Novák potvrdil, že tento e-mail na uvedené adresy poslal. Druhý e-mail byl zaslán z adresy ČMDU dne 25.7.2003 na adresy všech účastníků řízení včetně OVUSU (a několika dalších subjektů). V textu zprávy se uvádí, že níže podepsaná ing. Lukšanová posílá producentům Komuniké přijaté na včerejším setkání producentů vajec v ČR ve Větrném Jeníkově, které bylo večer zasláno ČTK. Zároveň s tímto Komuniké zasílá ing. Lukšanová producentům (cit.): "…pozvánku na jednání k vyhodnocení situace po realizaci výše uvedeného komuniké na dojednaný termín 6. srpna 2003 do sídla ČMDU, U topíren 2, 170 41 Praha 7… Jednání se uskuteční od 10.00 hodin…" (viz str. 144 spisu). Někteří účastníci řízení výslovně potvrdili při ústním jednání, že uvedené e-maily obdrželi (např. BOHEMIA VITAE - str. 221 spisu). Třetí e-mail je pak ze dne 31.7.2003, opět poslaný ing. Lukšanovou - a to na všechny účastníky řízení včetně OVUSU (s výjimkou BOHEMIA VITAE, PŽV Nový Jičín a PROAGRO).

Dále Úřad zajistil při zmíněném místním šetření e-mail ze dne 28.7.2003 zaslaný ředitelkou společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., paní Pinkovou, zejména na akcionáře společnosti (včetně těch, kteří jsou zároveň účastníky řízení - s výjimkou společnosti BOHEMIA VITAE). Ve zprávě, která obsahuje i několik přeposlaných zpráv zachycujících korespondenci s jedním z odběratelů vajec (který žádá další snížení své nákupní ceny od ČESKÝCH VAJEC CZ, a.s.), se uvádí (cit.): "Pánové, tady máte odpověď na vaši čtvrteční schůzku ohledně cen vajec." (str. 146 spisu, viz i vysvětlení ing. Svobody k tomuto e-mailu, str. 91 spisu, který uvedl, že paní Pinková tím sdělovala akcionářům, že ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. mohou přijít o zákazníky). Další e-mail (z 29.7.2003) též od paní Pinkové zaslaný na tytéž adresáty obsahuje sdělení odesílatelky, která uvádí, že vzhledem k tomu, že se právě vrátila z dovolené, nezná všechny podrobnosti z jejich jednání uplynulý týden. Dále sděluje (cit.):
"V novinách jsem přečetla o zdražení vajec a z kusých informací od některých z Vás jsem pochopila, že odmítáte nám dodávat vejce pod vlastními náklady." Dále žádá adresáty zprávy o písemné stanovisko k tomu, aby mohla začít jednat s obchodními řetězci (str. 153 spisu, viz též vysvětlení ing. Svobody str. 91 spisu, kde uvádí, že paní Pinkové takové stanovisko akcionářů skutečně sdělil). Úřad dále zmiňuje podobný e-mail (ze dne 31.7.2003 též od pí Pinkové na uvedené adresáty), kde se uvádí, že na základě dohod zásobují ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. od 1. do 3. srpna dle starých cen na řetězce bez krácení, a dále (cit.): "Zítra Vám sdělíme, jak se bude zásobovat od pondělí." (str. 156 spisu). Z další podobné korespondence (zaslané i na společnost BOHEMIA VITAE; viz str. 160 a násl. spisu) pak vyplývá, že nákupní cena pro ČESKÁ VEJCE, CZ a.s. byla na měsíc srpen 2003 stanovena v porovnáním s předchozím měsícem cca o 30 hal na kus vyšší, a to u všech kategorií vajec nakupovaných od dodavatelů (producentů, včetně akcionářů). K tomu viz i dopisy zaslané na některé odběratele společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. ředitelkou této společnosti (str. 83, 86, 95 a další spisu P 455/03).

V této souvislosti uvádí Úřad rovněž informace sdělené při ústním jednání se zástupcem společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. dne 27.1.2004 (protokol viz str. 859 až 862 spisu). Zástupce společnosti (jejímiž akcionáři jsou rovněž 4 účastníci řízení - viz výše) uvedl, že v měsíci červenci roku 2003 postupně poptávka po vejcích převýšila nabídku a prvovýrobci (akcionáři společnosti) se obrátili na ZLATÁ VEJCE a.s. se žádostí o dojednání vyšších cen s odběrateli této společnosti (Pozn. Úřadu: jde především o obchodní řetězce). Společnost ZLATÁ VEJCE a.s. informovala akcionáře - své dodavatele - o tom, že ve smlouvách uzavřených s obchodními řetězci jsou většinou zakotveny ohlašovací lhůty pro zvýšení ceny a sdělila jim, že reálné navýšení ceny lze očekávat nejdříve koncem měsíce srpna, nebo počátkem září. Dále sdělil (cit.): "Výrobci vajec však prostřednictvím Unie (Českomoravské drůbežářské unie) vydali Komuniké, že již odmítají prodávat vejce pod výrobními náklady. Dále i ve vztahu k jejich zkušenostem z Vánoc 2002 a Velikonoc 2003 se naši dodavatelé rozhodli, že nám cenu, za niž nám vejce dodávají, zvýší již od 1.8.2003. V krátké době jsme proto museli projednat s našimi odběrateli zvýšení ceny…. nakonec se nám podařilo dojednat zvýšení ceny…. U většiny řetězců se nám podařilo zvýšit cenu již v průběhu měsíce srpna 2003, u jednoho až v září 2003. …akcionáři tvoří statutární orgány společnosti a de facto postavili společnost, resp. její management, před hotovou věc a přímo rozhodli, že od 1.8.2003 bude cena o 30 haléřů vyšší s tím, že ZLATÁ VEJCE a.s. budou pod větším tlakem promítnout nákupní ceny do cen pro své odběratele." (str. 861 spisu, viz i dopis zaslaný na odběratele společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. str. 92 a další spisu P 455/03).

Z jednání s účastníky řízení vyplynulo, že všem účastníkům řízení se v době po 1.8.2003 postupně podařilo dosáhnout vyšší ceny u většiny svých odběratelů (zejm. pak u klíčových odběratelů). Např. zástupce společnosti BOHEMIA VITAE uvedl (cit.): "Ano, v souladu s obsahem Komuniké jsme následně postupovali. S našimi odběrateli jsme vstoupili v jednání o výši ceny našich produktů (konzumních vajec), za které jsme ochotni tyto produkty dále dodávat. Jedním z argumentů, který jsme mohli použít (díky zvýšené poptávce po vejcích na západních trzích) bylo, že je pro nás v případě neakceptace zvýšení ceny výhodnější vejce vyvézt. Postupně se podařilo dosáhnout ceny, která odpovídala našim nákladům." K tomu viz i dále v části rozhodnutí "Vývoj cen konzumních slepičích vajec na tuzemském trhu v roce 2003".

Dne 1.8.2003 byla opakovaně ing. Lukšanovou, tajemnicí ČMDU, rozeslána e-mailem na všechny účastníky řízení včetně OVUSU (a dalších subjektů) pozvánka na jednání k posouzení stavu realizace Komuniké přijatého ve Větrném Jeníkově dne 6.8.2003 do sídla ČMDU U topíren 2 v Praze (str. 161 spisu). Dne 4.7.2003 pak ing. Lukšanová zaslala týmž adresátům e-mail, kde se uvádí (cit.): "Vážení členové ČMDU a producenti vajec v ČR, v souvislosti se zaslaným Memorandem, které přijali producenti vajec v ČR dne 24.7.2003 sděluji, že mám průběžnou telefonickou informaci, že se v rámci dosud uskutečněných jednání daří prosazovat cenu vajec na úrovni VN. Tam, kde jednání nedospěla ke konsenzu se vejce nedodávají. Uvedená okolnost se musí v krátké době projevit v ceně vajec v obchodních řetězcích. Podrobnější výsledky posouzení realizace Memoranda budou známy po jednání producentů vajec dne 6.8.2003." (str. 163 spisu). V rámci svědecké výpovědi pak ing. Lukšanová dovodila, že "Memorandem" rozuměla Komuniké a zkratka "VN" znamená výrobní náklady producentů vajec (viz protokol str. 278 až 286 spisu).

Dne 6.8.2003 se v sídle ČMDU sešli producenti vajec, aby vyhodnotili plnění podmínek obsažených v přijatém Komuniké. K tomuto setkání uvedl např. svědek ing. Valenta, že přítomní se účastnili na základě pozvánek od ČMDU. Uvedl rovněž (cit.): "Jednalo se o problematice produkce a odbytu vajec, o vlastních nákladech producentů a o možnosti přežití produkce vajec v ČR vůbec." (viz str. 592 spisu). Tohoto setkání se prokazatelně zúčastnili zástupci účastníků řízení: MAVE, MYDLÁŘKA, MAVEX, Podnik živočišné výroby, a.s. a LIDRU (viz protokoly z jednání s účastníky řízení, protokol o výslechu svědka Valenty - str. 589 až 594 spisu a písemné sdělení společnosti MAVEX - str. 527 spisu).

V rámci místního šetření ve společnosti DRUKO dne 6.11.2003 zajistil Úřad také dva e-maily (str. 166 až 169 spisu) zaslané dne 7.8.2003 z adresy ČMDU tajemnicí ing. Lukšanovou na adresy všech účastníků řízení včetně společnosti OVUS (a dalších subjektů včetně několika producentů vajec). V předmětu první zprávy je uvedeno (cit.): "V.L. Závěr z jednání producentů vajec 6.8.2003", připojen je dokument (cit.): "Závěr z jednání 6.8.03.doc" a ve zprávě se uvádí, že tajemnice zasílá zápis z včerejšího jednání producentů vajec k vyhodnocení Komuniké z Větrného Jeníkova. Druhý e-mail má v předmětu (cit.): "Oprava závěru z vyhodnocení Komuniké - vejce z 6.8. - všichni producenti a dod. vajec vyjednali vyšší cenu !!!", připojen je tentýž dokument (s dále popsanou změnou obsahu) a ve zprávě je uvedeno, že tajemnice ČMDU posílá členům a producentům vajec opravenou verzi závěru z vyhodnocení Komuniké, protože obdržela dodatečnou informaci o tom, že všichni producenti a dodavatelé vajec vyjednali vyšší cenu. Při porovnání připojených dokumentů - závěrů z jednání dne 6.8.2003 - je patrný jediný rozdíl (v citaci psáno kurzívou za částí závěru, která byla takto ještě týž den změněna - ta je psána s podtržením). V Závěru z jednání producentů vajec k vyhodnocení Komuniké, které přijali dne 24.7.2003 na setkání ve Větrném Jeníkově se uvádí (cit.): "Jak si předsevzali producenti vajec již dříve, dnes 6.8.2003 se sešli v sídle ČMDU, aby vyhodnotili Komuniké, které přijali ve Větrném Jeníkově 24.7.2003. V úvodu bylo konstatováno, že situace ve výrobě a prodeji vajec je průběžně vyhodnocována a nejeví se přebytek vajec ani v nejbližším příštím období. Bylo konstatováno, že pouze 1 producent a dodavatel vajec ze zúčastněných ve Větrném Jeníkově nadále dodává vejce pod úroveň vlastních nákladů, ostatní individuelně vyjednali vyšší realizační cenu. Bylo konstatováno, že všichni producenti a dodavatelé vajec ze zúčastněných ve Větrném Jeníkově vyjednali vyšší realizační cenu. V části tržní sítě se již projevilo zvýšení odbytových farmářských cen, u některých obchodních řetězců se však jeví snaha nepromítnout z konkurenčních důvodů plně zvýšení farmářských cen do konečných cen pro spotřebitele a to na úkor vlastních prodejních marží. Producenti vajec budou nadále průběžně monitorovat situaci na trhu vajec a v týdenních intervalech vyhodnocovat informace o zásobách vajec, přebytcích vajec, vývoji cen na trhu, dovozech vajec a dodržování legislativy všech účastníků na trhu s vejci. Případně vzniklé přebytky vajec budou realizovány na vývoz…. ČMDU bude soustřeďovat informace o vývoji zásob vajec, přebytků vajec a poté je předávat členům a napomáhat při zprostředkování vývozu k udržení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou vajec. Zapsala: Ing.Vlasta Lukšanová tajemnice Českomoravské drůbežářské unie. Určeno: členům ČMDU a producentům vajec v ČR" (viz i e-mail potvrzující převzetí zprávy společností DRUKO - str. 170 spisu).

Při výslechu dne 3.12.2003 uvedla ing. Lukšanová k tomuto Závěru z jednání producentů vajec k vyhodnocení Komuniké, že jde o její (cit.): "vlastní reakci na Komuniké", kterou zformulovala s pomocí ing. Nováka, který je odborníkem v oboru a (cit.): "…má přehled například o výši vlastních nákladů, řídí podnik… Má také přehled o reakci na Komuniké. Mým úkolem bylo potom tyto informace předat dál, informovat členy. V průběhu blížícího se přistoupení k EU je informování členů významné. I bez ohledu na členství má takové informování v době blížícího se přistoupení k EU význam, informujeme všechny, je to povinnost naší nevládní organizace."

Úřad dále převzal při místním šetření ve společnosti DRUKO dne 6.11.2003 tři
e-maily zaslané (a podepsané) ing. Lukšanovou dne 8.8., 11.8. a 13.8. 2003 z adresy ČMDU na všechny účastníky řízení včetně OVUSU a další subjekty (str. 171, 172 a 179 spisu). První z těchto zpráv má v předmětu uvedeno (cit.). "ČMDU-Vlasta Lukšanová" a ve zprávě se uvádí, že vzhledem k tomu, že některé z řetězců z konkurenčních důvodů zatím nepromítají zvýšení nákupních cen vajec do prodejních cen pro spotřebitele, (cit.): "prosíme Vás, aby jste dnes v pátek 8.8.2003 případně zítra v sobotu 9.8.2003 provedli ve vašem rajonu monitoring prodejních cen." Dále ve zprávě sděluje, že informace o cenách v řetězcích mají adresáti zprávy zaslat na adresu ČMDU, tyto informace budou vyhodnoceny a souhrn zaslán zpět producentům.

Druhý e-mail obsahuje v předmětu (cit.): "Lukšanová, ČMDU - k výsledku šetření cen vajec v řetězcích" a ve zprávě se uvádí (cit.): "Vážení producenti vajec, na naši prosbu k Vám z 5.8.2003 o šetření cen skořápkových vajec v řetězcích ve Vašich regionech do 16.00 dnešního dne po 11.8.2003 reagovalo jen 5 z Vás…" Následuje výčet těchto subjektů v závorce - včetně jednoho z účastníků řízení, společnosti PŽV, a dále tajemnice ČMDU sděluje, že z toho, co zatím přišlo, dělá pro producenty určitý odraz situace, který upřesní po případném zaslání dalších údajů. Za tímto sdělením následuje ve zprávě výčet lokalit s uvedením různých obchodních řetězců a vypsáním prodejních cen jednotlivých kategorií a balení vajec v konkrétních provozovnách řetězců v dané lokalitě (např. "V Písku a Táboře: Billa - M/10 za 22,90 M/6 za 17,90 a S/30 za 74,90").

Třetí zpráva má v předmětu (cit.): "ceny vajec v supermarketech" a uvádí se v ní mj., že po kontrole cen v některých řetězcích v severních Čechách bylo zjištěno, že i tam se ceny zvýšily, (cit.): "…takže se ceny konečně srovnaly všude." Dále žádá tajemnice ČMDU producenty o zodpovědnější přístup při šetření cen v supermarketech.

K těmto zprávám ing. Lukšanová při výslechu dne 3.12.2003 sdělila (cit.): "Řada informací vzniká tak, že pan předseda má představu, že by se některé jemu známé okolnosti mohly sdělit členské základně. Co se týče e-mailu z 11.8.2003, dle přehledu čísel mám pocit, že jsem sama sestavovala tento přehled z čísel, která mi sdělili členové. Dělala jsem z informací, které mi sdělili členové, tento přehled." Dále uvedla (cit.): "Neumím posoudit kvalitu ani dopad těch čísel, ale domnívám se, že je dobré, aby to členové (adresáti) věděli. Řadu informací posílám i nečlenům…" a rovněž (cit.): "Unie zastřešuje právní a podnikatelské klima v republice a nemá vlastní monitoring nákladů, vlastní monitoring nedělá." (protokol str. 278 až 286 spisu).

Úřad má dále z místního šetření provedeného ve společnosti DRUKO dne 6.11.2003 k dispozici e-mail zaslaný z adresy ČMDU ing. Lukšanovou na adresy všech účastníků řízení včetně OVUSU a dalších subjektů, který má v předmětu (cit.): "pozvánka na jednání producentů vajec k současné situaci" (str. 180 spisu). V pozvánce se uvádí, že ČMDU svolává jednání producentů vajec v zastoupení pouze statutárních zástupců k vyhodnocení současné tržní situace v úterý dne 9.9.2003 do sídla společnosti MYDLÁŘKA v Benešově od 9.00 hodin. Tajemnice ČMDU Ing. Lukšanová v rámci své svědecké výpovědi na Úřadu uvedla (cit.): "Na tento e-mail si vzpomínám, byl odeslán po dohodě s předsedou ČMDU, následného jednání v Benešově Na Mydlářce jsem se účastnila."

K tomuto jednání producentů vajec dne 9.9.2003 uvedl zástupce účastníka řízení BOHEMIA VITAE, který se ho účastnil (cit.): "Pamatuji se, že jednání se účastnil ing. Novák, ing. Svoboda a jeden z pánů - buď Valenta nebo Kohout, již se přesně nepamatuji. Účastnila se i pí Lukšanová - pamatuji se, že nám nabízela členství v ČMDU. Při tomto jednání se vyhodnocovala situace na trhu vajec - zda se podařilo zrealizovat, co je obsahem Komuniké - tzn. zda se podařilo dosáhnout cenové úrovně odpovídající nákladům producentů vajec. Obecným závěrem z tohoto jednání bylo, že výše uvedené se obecně zrealizovat podařilo (možná ne zatím úplně ve všech regionech), rovněž bylo konstatováno, že poptávka po vejcích ze zahraničí ještě vzrostla a tudíž je možno vejce bez problémů úspěšně vyvézt." (protokol str. 219 až 223 spisu). V této souvislosti sdělil ing. Novák, ředitel společnosti LIDRU, že si nepamatuje, zda se tohoto jednání účastnil, nebo neúčastnil (protokol str. 420 až 425 spisu). Ing. Valenta, ředitel společnosti MAVE uvedl, že se tohoto jednání zúčastnil na pozvání ČMDU. Dále uvedl, že se na něm opět projednávala "drůbeží problematika" a (cit.): "Rovněž se projednávala výše vlastních nákladů jednotlivých producentů vajec na výrobu vajec, dále problematika krmiv atd." Rovněž uvedl, že na tomto jednání nebylo jednáno o cenách, za něž jednotliví producenti dodávají svým odběratelům (str. 593 spisu).

Zástupce účastníka řízení MAVEX písemně Úřadu sdělil, že předmětem jednání dne 9.9.2003 v sídle společnosti Mydlářka a.s. (kterého se osobně zúčastnil) byly informace o možnosti exportů konzumních vajec a o vývoji cen vajec v EU. Dále uvedl, že tohoto jednání se zúčastnil ing. Novák ze společnosti LIDRU a také ing. Svoboda ze společnosti DRUKO. Rovněž uvedl, že na tomto jednání byly podány informace o vývoji cen konzumních vajec v EU. Bylo konstatováno, že náklady na výrobu konzumních vajec neustále objektivně stoupají a i nadále budou stoupat; výrobci byli seznámeni se skutečností, že exportní ceny v zemích EU jsou dobré a tudíž není nutné prodávat konzumní vejce pod úroveň vlastních nákladů (dopis viz str. 527 spisu). Naproti tomu zástupce účastníka řízení DRUKO, ing. Svoboda, sdělil, že se tohoto jednání nezúčastnil. Ředitel společnosti Mydlářka a.s., pan Limburk, Úřadu při ústním jednání sdělil (cit): "Tohoto jednání jsem se zúčastnil já. Tahle jednání se většinou uskutečňují v sídle některého producenta vajec. Toto konkrétně se konalo u nás. Taková jednání - pokud má někdo ze zúčastněných zájem - bývají spojena např. s prohlídkou provozů apod. Producenti jednali opět o problémech popsaných výše." (viz protokol str. 985 spisu); výše v protokole je pak zaznamenáno, že producenti jednali o kritické situaci v oblasti cen a nákladech na výrobu vajec (viz protokol z jednání, str. 984 až 985 spisu). Zástupce účastníka řízení PŽV Úřadu sdělil, že za tuto společnost se jednání dne 9.9.2003 ve společnosti MYDLÁŘKA nikdo nezúčastnil. Dále sdělil (cit.): "Domnívám se, že toto jednání se opět týkalo monitorování situace na trhu. Vzhledem k tomu, že ceny vajec se zvýšily, nepovažoval jsem za nutné se tohoto účastnit. Pamatuji se, že jsem snad s někým, kdo se tohoto jednání účastnil, hovořil telefonicky. Pro naši společnost nebylo významné." (protokol, str. 226 až 230 spisu).

Ing. Lukšanová, tajemnice ČMDU, která se tohoto jednání také účastnila, při výslechu uvedla, že předmětem jednání byla současná situace v oboru. Dále sdělila (cit.): "Pamatuji se, že na toto jednání jsem jela s panem předsedou Novákem, jednání je mnoho, na účastníky tohoto konkrétního jednání se nepamatuji. Nepamatuji se, že by z tohoto jednání vzešly nějaké závěry, že bych obdržela například zápis, prezenční listinu apod."

Úřad konstatuje, že tohoto jednání se prokazatelně účastnili prostřednictvím svých zástupců tito účastníci řízení: BOHEMIA VITAE, LIDRU, MAVE, MAVEX, DRUKO a MYDLÁŘKA.

V řízení nebyla zjištěna účast zástupce účastníka řízení společnosti OVUS na vyhodnocování plnění rozhodnutí producentů vajec obsaženého v Komuniké.

Úřad v řízení vyžádal od jeho účastníků údaje o objemech exportu vajec za jednotlivé měsíce roku 2003. Porovnáním těchto údajů nebylo zjištěno, že by průměrné množství vajec kterýmkoli účastníkem řízení vyvezené v měsíci srpu (resp. září) 2003 znatelněji přesáhlo průměrné množství vyvezené tímto účastníkem v měsíci červenci, měsíci červnu či měsíci květnu roku 2003 (viz podklady zaslané účastníky řízení).

Vývoj cen konzumních slepičích vajec na tuzemském trhu v roce 2003

Státní zemědělský intervenční fond (dále též jen "SZIF"), který byl zřízen jako regulátor agrárního trhu, v rámci svého tržního informačního systému sleduje trh jednotlivých zemědělských komodit v ČR i zahraničí - mj. i trh vajec (a to ve formě pravidelně vydávaných zpravodajů).

SZIF sleduje mj. vývoj průměrných cen konzumních slepičích vajec zemědělských výrobců (údaje jsou sledovány v Kč na 1 kus vejce, a to celkem za všechny kategorie vajec i za jednotlivé kategorie zvlášť). Dle údajů a šetření SZIF průměrná cena konzumních vajec zemědělských výrobců v období od ledna 2003 do dubna 2003 (včetně) byla stále na stejné úrovni, a to cca 1,63 Kč/ks. V následujících dvou měsících se průměrná cena konzumních vajec zemědělských výrobců postupně snížila - v květnu o 4,3 % (na 1,57 Kč/ks) a v červnu o 2,6 % (na 1,53 Kč/ks). V měsíci červenci 2003 se průměrná cena konzumních vajec zemědělských výrobců mírně zvýšila na úroveň odpovídající počátku roku 2003 (na 1,62 Kč/ks). V srpnu 2003 došlo k výraznějšímu zvýšení průměrné ceny konzumních vajec zemědělských výrobců o 0,20 Kč oproti předcházejícímu měsíci na 1,82 Kč/ks (tj. o 12,3%). V tomto měsíci došlo ke zvýšení průměrných cen zemědělských výrobců u všech kategorií konzumních vajec (kategorie S, M, L i ostatní kategorie - XL, XXL). Od září 2003 až do konce roku 2003 se průměrná cena konzumních vajec zemědělských výrobců neustále zvyšovala - v září o 0,06 Kč/ks (na 1,88 Kč/ks), v říjnu o 0,22 Kč/ks (na 2,1 Kč/ks), v listopadu o 0,07 Kč/ks (na 2,17 Kč/ks) a v prosinci o 0,11 Kč/ks (na 2,28 Kč/ks).

Stejný trend vývoje průměrných měsíčních cen konzumních slepičích vajec zemědělských výrobců vykazují šetření Českého statistického úřadu (dále též jen "ČSÚ") - údaje jsou sledovány v Kč na tisíc kusů vajec v členění na tříděná a netříděná konzumní slepičí vejce (údaje jsou součástí Zpráv o trhu vajec vydávaných SZIF). Dle údajů ČSÚ došlo v měsíci srpnu 2003 ke zvýšení průměrné měsíční ceny konzumních slepičích vajec zemědělských výrobců - tříděných oproti předcházejícímu měsíci o 0,15 Kč/ks (na 1,67 Kč/ks) a netříděných o 0,12 Kč/ks (na 1,56 Kč/ks). V následujících měsících až do konce roku 2003 (přičemž údaje ke dni seznámení účastníků řízení se spisem byly k dispozici pouze do konce listopadu 2003) se průměrná cena konzumních slepičích vajec zemědělských výrobců - tříděných i netříděných - postupně zvyšovala v září o 0,07 Kč/ks, v říjnu o 0,15 Kč/ks a v listopadu o 0,21 až 0,22 Kč/ks.

ČSÚ sleduje také vývoj průměrných týdenních spotřebitelských cen čerstvých vajec v ČR (údaje jsou sledovány v Kč za 10 ks vajec). Trend vývoje průměrné týdenní spotřebitelské ceny vajec v období od ledna 2003 do konce července 2003 byl mírně klesající, a to z 2,30 Kč/ks v 4. týdnu roku 2003 na 2,20 Kč/ks v 30. týdnu roku 2003 (s určitými mírnými výkyvy ceny v některých týdnech tohoto období roku 2003). V 32. týdnu roku 2003 (týden od 4.8. do 10.8.) došlo k mírnému zvýšení průměrné spotřebitelské ceny čerstvých vajec (pozn. údaje z 33. týdnu nemá ČSÚ k dispozici), k výraznějšímu zvýšení spotřebitelských cen vajec došlo k 34. týdnu roku 2003 (týden od 18.8. do 24.8.), a to o cca 0,20 Kč/ks (z 2,24 Kč/ks na 2,43 Kč/ks). Od 36. týdne roku 2003 až do konce roku 2003 se dle údajů ČSÚ průměrná spotřebitelská cena čerstvých vajec neustále zvyšovala (s výjimkou 47. týdne) - k výraznějšímu zvýšení došlo v 41. týdnu (týden 6.10. do 12.10.), a to o cca 0,16 Kč/ks a v 50. týdnu o cca 0,11 Kč/ks (týden od 8.12. do 14.12.).

Ve správním řízení Úřad vyžádal od všech účastníků řízeníúdaje o vývoji jejich průměrných realizačních cen vajec v jednotlivých měsících roku 2003 (a to jak balených, tak volně ložených), což účastníci řízení rovněž doložili kopiemi faktur za dodávky vajec svým nejvýznamnějším odběratelům. Z porovnání vývoje průměrných realizačních cen vajec všech účastníků řízení vyplývá, že průměrná měsíční realizační cena se v srpnu 2003 výrazněji zvýšila a v září 2003 pak dále rostla (s výjimkou tří účastníků řízení, u nichž došlo k nepatrnému poklesu průměrné měsíční realizační ceny za měsíc září 2003). U jednotlivých účastníků řízení k tomu došlo v různé výši (viz podklady zaslané účastníky řízení).

Dále bylo zjištěno, že společnost ZLATÁ VEJCE a.s., která odebírá rozhodující většinu vajec od svých akcionářů, vydává pro všechny své dodavatele pravidelně (cca měsíčně) jednotný ceník dle jednotlivých druhů a kategorií vajec - včetně rozdělení dle jednotlivých druhů obalů a toho, zda vejce pocházejí z chovu na podestýlce apod. (viz protokol z jednání dne 27.1.2003, str. 860 spisu). Rovněž společnost ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. vydávala (minimálně do listopadu 2003) jednotný ceník pro všechny své dodavatele rozdělený, jak je výše popsáno (viz protokol z jednání se zástupcem společnosti BOHEMIA VITAE, str. 222 spisu, protokol z jednání se zástupcem společnosti str. 562 spisu a korespondence převzatá ve společnosti DRUKO a podklady zaslané mj. např. společností PROAGRO - str. 396 až 400 spisu). Tyto dvě společnosti většinou uzavírají smlouvy o dodávkách vajec např. s obchodními řetězci - naopak producenti vajec pravidelně takové smlouvy s obchodními řetězci přímo neuzavírají. V této souvislosti uvedl zástupce účastníka řízení společnosti ZEVOS, že v rámci jednání ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 (cit.): "Bylo zkonstatováno, že vzhledem k postavení obchodních řetězců se nám těžko podaří vyjednat rozumnou cenu. …my přímo s řetězci nemáme možnost jednat - jednáme s našimi odběrateli, kteří do řetězců dodávají, ale naše realizační cena pro naše odběratele se odvíjí od ceny, kterou se těmto odběratelům podaří vyjednat s obchodními řetězci." Uvedl také, že od cen obchodních řetězců se odvozují ceny i u dalších odběratelů - pokud se podaří vyjednat s nimi vyšší ceny, lze následně vyjednat vyšší ceny i s ostatními odběrateli vajec (protokol str. 865 spisu).

V řízení bylo konečně zjištěno i to, že rovněž někteří další producenti vajec, subjekty odlišné od účastníků řízení, dosáhli v měsíci srpnu (popř. září) roku 2003 vyšších realizačních cen vajec u svých odběratelů2.

Shrnutí

Dne 24.7.2003 se ve Větrném Jeníkově sešli zástupci účastníků řízení k tomu, aby diskutovali o "kritické" situaci na trhu vajec, kdy všichni již delší dobu prodávali toto své zboží za ceny, které nepokrývaly jejich vlastní (tj., jak uvedli, výrobní) náklady, a v blízké budoucnosti očekávali další růst nákladů zejm. v souvislosti s přípravou vstupu ČR do EU. Při tomto setkání se navzájem informovali o svých nákladech na výrobu vajec a tyto porovnali s výší realizačních cen, kterých dosahovali u svých odběratelů. Dále se informovali o stavu poptávky po vejcích v zahraničí a o poměru nabídky a poptávky po vejcích v tuzemsku. K organizaci tohoto setkání přispěla rovněž Českomoravská drůbežářská unie, která zajistila rozeslání pozvánek na setkání (na základě podnětu nezjištěného producenta vajec) a zaplatila za pohoštění a pronájem jednací místnosti ve Větrném Jeníkově. Při jednání si jednotliví zúčastnění vyměňovali informace a dávali připomínky. Postupně se dohodli na obsahu rozhodnutí, který přítomný zástupce jednoho ze zúčastněných výrobců vajec (LIDRU, a.s.), který je zároveň předsedou ČMDU, a tajemnice ČMDU zapsali. Zapisující následně text tohoto rozhodnutí dle dohody se zúčastněnými producenty dali k dispozici tisku. Průběh setkání a jeho závěry pak rovněž zaznamenala
a zveřejnila přítomná novinářka z časopisu Zemědělec.

Úřad má za prokázané, že toto rozhodnutí, které bylo následně zveřejněno jako tzv. Komuniké producentů vajec, není rozhodnutím sdružení soutěžitelů (ČMDU), ale vzniklo na základě dohody o jeho obsahu dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově při jednání účastníků řízení, mezi nimiž byli členové i nečlenové zmíněného sdružení soutěžitelů. Zúčastnění se rozhodli "bez ohledu, jak bude reagovat zbytek trhu", vyrovnat prodejní ceny vajec minimálně na úroveň svých výrobních nákladů. To je od 1.8.2003 neprodávat odběratelům vejce za ceny pod svými výrobními náklady. Rozhodli se také i nadále udržovat vyšší tuzemskou poptávku po vejcích prostřednictvím vývozů vajec (což většina z nich již několik měsíců skutečně dělala - Úřad v řízení neprokázal zvýšení objemu vývozů účastníků řízení po 24.7.2003, resp. 1.8.2003) a dále se rozhodli vyhodnocovat situaci na trhu do budoucna (což měla organizovat ČMDU) a vzájemně se (opět prostřednictvím ČMDU) informovat o plnění svého rozhodnutí, včetně zveřejnění producentů, kteří nebudou rozhodnutí plnit. I ze samotného textu Komuniké je jasně patrno, že ho sice vydává ČMDU
(s podpisem svého předsedy), ale vydává ho "ze setkání producentů vajec", kteří ho přijali na svém setkání ve Větrném Jeníkově. Přes určitou "servisní" funkci, kterou zde ČMDU bezpochyby plnila, konstatuje Úřad, že "rozhodnutí" producentů vajec obsažené v Komuniké není možno považovat za rozhodnutí orgánu sdružení soutěžitelů.

V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení se tohoto setkání prostřednictvím svých zástupců skutečně zúčastnili. Účast dalších producentů vajec na tomto setkání v řízení nebyla prokázána.

K účasti ing. Nováka na setkání ve Větrném Jeníkově "pouze jako zástupce ČMDU" je pak třeba uvést, že tento při prvním jednání na Úřadě výslovně uvedl, že se zúčastnil i jako zástupce společnosti LIDRU a rovněž při ústním jednání po zahájení řízení pouze připustil, že si není jist, zda se za LIDRU neúčastnil. Za podstatné v této souvislosti Úřad považuje, že společnost LIDRU patří mezi producenty vajec (je i akcionářem a dodavatelem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s.) a v řízení nebylo prokázáno, že by po 24.7.2003 postupovala odlišně od ostatních účastníků řízení. Rovněž na společnost LIDRU byly adresovány e-maily ze společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., v nichž tehdejší ředitelka této společnosti žádá o informace o rozhodnutí neprodávat vejce, pokud společnost LIDRU a další nedosáhnou prodejní ceny pokrývající jejich výrobní náklady. Dále bylo prokázáno, že společnost LIDRU se nacházela v uvedené době ve stejně "tíživé" situaci, jako ostatní účastníci řízení a měla prokazatelně zájem na dosažení vyšších realizačních cen, které by pokryly alespoň její výrobní náklady (čehož následně také dosáhla). Ing. Novák se i dále aktivně podílel na vyhodnocování plnění rozhodnutí obsaženého v Komuniké a rovněž se účastnil jednání, kde docházelo k tomuto vyhodnocování za osobní účasti jednotlivých producentů vajec (konkrétně dne 6.8.2003 a dne 9.9.2003).

Co se týče uzavření možné dohody o přímém určení prodejní ceny, resp. dohody o konkrétní minimální ceně, Úřad konstatuje, že nebylo prokázáno, že by k jejímu uzavření ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 skutečně došlo - i když někteří účastni setkání to měli pravděpodobně v úmyslu či to alespoň od tohoto setkání očekávali (viz sdělení ing. Svobody, který očekával dohodu, "pod jakou cenu nepůjdeme" a připravovaný text nalezený v počítači ing. Nováka, který měl být doplněn o "minimální realizační ceny"). Bylo zjištěno, že smyslem a účelem setkání do budoucna bylo "vyrovnat" prodejní ceny alespoň na úroveň výrobních nákladů, které se však u jednotlivých účastníků setkání lišily. Proto se účastníci řízení dohodli, jak je v rozhodnutí obsaženém v Komuniké uvedeno, prodávat vejce odběratelům pouze za ceny, které nebudou pod výrobními náklady.

K plnění "rozhodnutí" od 1.8.2003 pak účastníci řízení také přistoupili. Jako akcionáři dvou společností, které se zabývají nákupem a prodejem vajec (ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a ZLATÁ VEJCE a.s.), oznámili především těmto svým odběratelům, že od 1.8.2003 odmítají dodávat vejce za ceny pod svými výrobními náklady. Vzhledem k trvajícímu tlaku na další snižování cen vajec ze strany odběratelů společností ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a ZLATÁ VEJCE a.s. (tj. většinou ze strany obchodních řetězců3 viz i korespondence s nimi - spis P 455/03) považoval management obou společností toto rozhodnutí některých svých akcionářů za poměrně obtížně realizovatelné. Tomu nasvědčuje např. dotaz ing. Pinkové, ředitelky společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. (viz výše), která následně požádala i o písemné sdělení stanoviska akcionářů - kteří jí oznámili, že nebudou dodávat společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. zboží pod výrobními náklady - aby "mohla začít jednat s obchodními řetězci" o zvýšení prodejních cen. Toto stanovisko jí akcionáři skutečně sdělili a následně se podařilo společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. vyjednat s odběrateli zvýšení cen tak, že na měsíc srpen 2003 již bylo možno vydat jednotný ceník ČESKÝCH VAJEC CZ, a.s. s cenou u všech položek o cca 30 hal. na kus vyšší, než byla v červenci. V této souvislosti poukazuje Úřad na skutečnost, že dodávky šesti účastníků řízení, kteří jsou akcionáři společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., představují značnou část objemu vajec odebíraných touto společností. Pokud by tito dodavatelé přestali společnosti dodávat, nebyla by schopna plnit nasmlouvaná množství vajec svým odběratelům. Vzhledem k existenci jednotného ceníku pro všechny dodavatele (především pro 15 akcionářů společnosti) se pak cena placená za dodaná vejce zvýšila i pro ostatní akcionáře/dodavatele ČESKÝCH VAJEC CZ, a.s. K tomuto zvýšení ceny hrazené dodavatelům - producentům vajec - mohlo dojít pouze poté, co se společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. podařilo vyjednat vyšší cenu se svými odběrateli (zejm. obchodními řetězci).

Rovněž managementu společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. bylo ze strany akcionářů sděleno po 24.7.2003, že od 1.8.2003 nebudou dodávat vejce pod výrobními náklady (viz výše). I tato společnost byla nucena v krátké době vstoupit do jednání se svými odběrateli a vyjednat zvýšení ceny, a to v průměru cca o 30 haléřů na kus (kdy u jednoho odběratele se jí podařilo cenu zvýšit až v září 2003). Akcionáři této společnosti (konkrétně 4 akcionáři účastníci řízení) se při svém sdělení odvolali na přijaté Komuniké ("že již odmítají dodávat vejce pod vlastními náklady") a rozhodli, co by statutární orgány společnosti ZLATÁ VEJCE a.s., že realizační cena producentů se od 1.8.2003 zvýší a management společnosti musí v souvislosti s tím projednat zvýšení ceny vajec i u odběratelů ZLATÝCH VAJEC a.s. Účastníky řízení jsou 4 akcionáři společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. z 5 akcionářů, které má tato společnost celkem, a objem vajec, který účastníci řízení této společnosti dodávají, představuje většinu jejích odběrů tohoto zboží. I tato společnost vydává jednotný ceník pro své dodavatele/akcionáře - tedy i v tomto případě se výkupní cena vajec zvýšila i pro zbylého akcionáře.

V řízení nebylo prokázáno, že by se zbývající akcionáři uvedených společností (kteří nejsou účastníky řízení), ani další producenti konzumních slepičích vajec, účastnili setkání ve Větrném Jeníkově či použili tam dohodnuté "rozhodnutí producentů vajec" jako argument při vyjednávání o ceně se svými odběrateli.

Postupně se uvedeným odběratelům účastníků řízení podařilo vyjednat zvýšení ceny se svými odběrateli (především s obchodními řetězci) a díky vztahu mezi cenou v řetězcích a cenami, za které odebírají od účastníků řízení (a jejich dvou zmíněných společností) vejce ostatní odběratelé, umožnilo popsané zvýšení ceny následně zvýšit účastníkům řízení cenu i u svých dalších odběratelů.

Aby účastníci řízení zjistili, do jaké míry se obsah jimi dohodnutého "rozhodnutí" daří naplňovat (tedy zejm. "prosazovat cenu vajec na úrovni výrobních nákladů"), informovali se průběžně prostřednictvím tajemnice ČMDU, kterou kontaktovali telefonicky. Rovněž se informovali o tom, že tam, kde se vyjednat vyšší cenu dosud nepodařilo, vejce nedodávají, a očekávali, že se zvýšení ceny projeví zvýšením ceny vajec pro spotřebitele v prodejnách obchodních řetězců. Dne 6.8.2003 se osobně, prostřednictvím zástupců, sešli k vyhodnocení plnění dohodnutého rozhodnutí obsaženého v Komuniké, a to v sídle ČMDU. Dle zápisu z tohoto setkání, kterého se prokazatelně účastnili zástupci účastníků řízení MAVE Jičín, MYDLÁŘKA, MAVEX, PŽV a LIDRU, bylo konstatováno, že pouze jeden producent ze zúčastněných ve Větrném Jeníkově dodává vejce pod úroveň vlastních nákladů - ostatní vyjednali vyšší cenu. V průběhu následujícího dne byl zápis opraven a rozeslán z ČMDU s tím, že všichni producenti ze zúčastněných ve Větrném Jeníkově již vyjednali vyšší cenu. Rovněž bylo konstatováno, že v části tržní sítě (u některých obchodních řetězců) přetrvává snaha nepromítnout toto zvýšení odběratelských cena vajec do konečných cen pro spotřebitele. Zápis obsahuje i ustanovení o dalším monitorování situace na trhu a jejím pravidelném vyhodnocování a o tom, že případné přebytky vajec se zúčastnění pokusí vyvézt, aby snížili nabídku na tuzemském trhu. Takto zapsané závěry z jednání byly vedle účastníků řízení rozeslány tajemnicí ČMDU i několika dalším producentům vajec - jako ostatně i další korespondence týkající se setkání ve Větrném Jeníkově a vyhodnocování plnění rozhodnutí, na němž se tam dne 24.7.2003 účastníci řízení dohodli. V řízení nebyla zjištěna aktivní účast těchto subjektů na následném vyhodnocování plnění dohody účastníků řízení. Tyto subjekty však měly díky popsané iniciativě ČMDU k dispozici údaje jak o záměru účastníků řízení, tak i o průběhu jeho následné realizace.

Další monitoring prodejních cen v řetězcích, od nichž se odvíjejí ceny i pro všechny ostatní odběratele účastníků řízení, byl pak prováděn a zasílán mezi účastníky řízení (ale i dalším subjektům díky zmíněné iniciativě ČMDU) prokazatelně až do 13.8.2003, kdy bylo konstatováno, že "se ceny konečně srovnaly všude". Bez této informace nemohli účastníci řízení zcela úspěšně požadovat zvýšení ceny i u svých dalších odběratelů, kteří odvíjejí svou cenovou politiku od cen v obchodních řetězcích4.

Je třeba rovněž uvést, že výše popsané závěry ze setkání producentů vajec k vyhodnocení plnění rozhodnutí obsaženého v Komuniké (dne 6.8.2003) nemohou být pouze "vlastní reakcí" ing. Lukšanové, tajemnice ČMDU, na Komuniké (jak uvedla v rámci své svědecké výpovědi - viz výše). Sama totiž dále uvedla, že tuto "reakci" zformulovala s pomocí ing. Nováka, který má přehled o výrobních nákladech společnosti LIDRU a "má také přehled o reakci na Komuniké". Z toho i ze sdělení některých účastníků řízení, kteří se prostřednictvím svých zástupců jednání dne 6.8.2003 účastnili, vyplývá, že tyto závěry jsou záznamem průběhu a výsledku uvedeného jednání (byť je tajemnice ČMDU neformulovala, ale pouze zapsala).

Dne 9.9.2003 se pak účastníci řízení (prokazatelně to byli zástupci účastníků řízení BOHEMIA VITAE, LIDRU, MAVE, MAVEX, DRUKO a MYDLÁŘKA) opět sešli, tentokrát v sídle jednoho z nich, společnosti MYDLÁŘKA, k "vyhodnocení současné tržní situace." Mimo jiné se navzájem informovali o výši realizačních cen, které se podařilo dosáhnout, a na tomto setkání také konstatovali, že obsah dohody z Větrného Jeníkova se "obecně zrealizovat podařilo" - i když možná zatím ne úplně ve všech regionech. Zástupci některých účastníků řízení se tohoto jednání nezúčastnili, protože to již nepovažovali za nutné.

Po tomto datu (9.9.2003) již nebylo prokázáno další vyhodnocování plnění rozhodnutí přijatého účastníky řízení. "Zveřejnění" producenta, který by rozhodnutí neplnil, jak předvídá poslední věta Komuniké, nebylo zjištěno (pozn. Úřadu: všem producentům zúčastněným na jednání ve Větrném Jeníkově se však podařilo vyjednat vyšší realizační cenu).

V řízení nebylo prokázáno, že by se zástupce účastníka řízení OVUS zúčastnil kteréhokoli z popsaných setkání producentů vajec či se podílel na vyhodnocování plnění rozhodnutí producentů (tj. zbylých účastníků řízení) obsaženého v Komuniké.

Výše popsané údaje o vývoji realizačních cen účastníků řízení v roce 2003 potvrzují, že všichni skutečně zvýšení realizačních cen konzumních slepičích vajec v měsíci srpnu 2003 dosáhli. Údaje o vývoji průměrných cen vajec zemědělských výrobců v roce 2003 na tuzemském trhu pak potvrzují výraznější zvýšení průměrné realizační ceny vajec v měsíci srpnu 2003 (u všech kategorií vajec). Toto zvýšení se dle údajů o průměrných týdenních spotřebitelských cenách vajec poměrně rychle promítlo i do cen vajec na pultech obchodů.

Vzhledem k tomu, že sami účastníci řízení nebyli schopni Úřadu přesně vyčíslit výši svých průměrných výrobních nákladů na kus vejce v měsíci červenci roku 2003 (kdy někteří z nich zaslali Úřadu pouze kvalifikovaný odhad o průměrných nákladech na výrobu kusu vejce za celý rok 2003) a dále vzhledem k tomu, že průměrné výrobní náklady na kus vejce díky charakteristikám tohoto druhu prvovýroby (obnovy stavů, sklizeň obilovin apod.) v průběhu roku značně kolísají a účastníci řízení jsou schopni jejich přesnou výši v jednotlivých měsících roku jen odhadovat, nebylo v řízení možno prokázat, zda vyšší průměrné realizační ceny, kterých všichni účastníci řízení prokazatelně v měsíci srpnu roku 2003 dosáhli, tyto průměrné výrobní náklady bezezbytku pokryly. Úřad v této souvislosti uvádí, že sami účastníci řízení konstatovali, že rozhodnutí, na němž se dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově dohodli, se podařilo zrealizovat a všichni dosáhli vyšších realizačních cen u svých odběratelů.

K dosažení vyšších realizačních cen v měsíci srpnu 2003 i u některých dalších subjektů (producentů vajec - viz výše pozn. č. 2) Úřad uvádí, že nebylo prokázáno, že by tyto subjekty patřily ke stranám dohody účastníků řízení a že by jejich chování na trhu bylo proto výsledkem postupu dohodnutého dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově. Vzhledem k tomu, že tito producenti vajec byli díky iniciativě ČMDU informováni (prostřednictvím e-mailů) jak o dohodě účastníků řízení, tak o jejím následném plnění, včetně průběžného monitorování maloobchodních cen v prodejnách řetězců, mohli tomu někteří z nich své chování na trhu přizpůsobit (aniž by však bylo prokázáno, že by tyto subjekty popsané informace od ČMDU aktivně zjišťovaly či požadovaly). Nelze vyloučit ani skutečnost, že tyto subjekty pouze reagovaly na situaci na trhu konzumních slepičích vajec, jaká byla od počátku měsíce srpna 2003.

Vyjádření účastníků řízení

Ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí a způsobu jejich zjištění ze dne 27.2.2004 společnost MAVE uvádí, že k důkazům provedeným Úřadem ve správním řízení společnost MAVE "nemá v podstatě námitek". Nesouhlasí však, aby jednání této společnosti a ostatních výrobců vajec bylo posuzováno jako "porušení hospodářské soutěže", neboť závěry ze "společné porady výrobců vajec ve Větrném Jeníkově" nelze dle MAVE podřadit pod § 3 odst. 1 zákona. Dále uvádí, že v žádném případě nešlo o kartelovou dohodu, ale o reakci na společnou cenovou politiku obchodních řetězců. Jednání producentů vajec bylo v souladu s ustanovením § 41 obchodního zákoníku. Dále také uvádí, že účastníci porady ve Větrném Jeníkově nepředstavovali dominantní podíl výrobců vajec na českém trhu a jednání pro účastníky nebylo závazné. Závěry z předmětné porady byly veřejně publikovány, takže ostatní výrobci i spotřebitelé měli možnost na ně reagovat. Dále společnost MAVE upozornila na skutečnost, že v době konání "společné porady" přesahovala na trhu konzumních slepičích vajec poptávka nabídku a to ukazuje na vzestup cen konzumních slepičích vajec do dnešních dnů.

K tomu Úřad uvádí, že právnímu posouzení jednání účastníků řízení se věnuje v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Na tomto místě Úřad uvádí, že nikterak nezpochybňuje právo soutěžitelů svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti, jak to vyplývá z § 41 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Toto ustanovení obchodního zákoníku však ukládá soutěžitelům rovněž povinnost dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a stanoví, že nesmějí účast v soutěži zneužívat. Tato soukromoprávní norma pak v následujícím ustanovení § 42 stanoví, že nedovolené omezování hospodářské soutěže upravuje zvláštní zákon - kterým je v současnosti platný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. K podílu účastníků řízení na relevantním trhu se Úřad vyjadřuje dále v odůvodnění rozhodnutí. Dále Úřad uvádí, že otázka závaznosti zakázané dohody pro její strany a skutečnost, zda ji následně plní, dodržují ji jen částečně, či ji neplní vůbec, není pro možnost posouzení takové dohody jako zakázané, neplatné a (přinejmenším potencionálně) narušující hospodářskou soutěž rozhodná. Ani případná publikace obsahu takové dohody nezbavuje její strany odpovědnosti za porušení zákona.

Společnost ZEVOS ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí a návrhu na jejich doplnění uvádí, že dodává většinu své produkce konzumních slepičích vajec subjektům, které se zabývají velkoobchodem potravin - např. společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., u které je cena dodávaných vajec stanovena představenstvem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. na základě dohod s jednotlivými obchodními řetězci a je určena vždy platným ceníkem, který se vydává zpravidla jednou měsíčně. Realizační cena byla tedy jednostranně stanovována společností ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a společnost ZEVOS neměla žádnou možnost výši realizační ceny jakkoli ovlivňovat (což dokládá kopií kupní smlouvy se společností ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. ze dne 14.1.2003). Dále společnost ZEVOS uvádí, že k nárůstu realizační ceny konzumních slepičích vajec na celém území ČR došlo nejen od poloviny roku 2003, ale obdobný vývoj byl i v průběhu minulých let. Nárůst, resp. "tvorba" kupní ceny vajec byla způsobena důsledkem fungování základních zákonitostí trhu, tj. střetnutím poptávky s nabídkou, kdy v polovině roku 2003 prokazatelně převyšovala na území ČR poptávka nabídku, což bylo - dle názoru ZEVOSU - způsobeno tím, že někteří producenti vajec zastavili svoji činnost, a vejce byla vyvážena do zemí EU (vzhledem k příznivější ceně). Dále uvádí, že podrobnější informace mají obchodní řetězce a velkoobchodníci s potravinami, jejichž konsensus výši kupní ceny v celé ČR ovlivňuje. Nárůst cen od poloviny roku 2003 byl způsoben těmito faktory, které působí celoplošně, dle informací ZEVOSU nárůst cen zaznamenali všichni producenti vajec, tedy i ti, kteří nejsou účastníky tohoto správního řízení.

ZEVOS dále ve svém vyjádření uvádí, že s ohledem na uvedené smluvní podmínky např. se společností ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. by ani společnost ZEVOS nemohla nikdy souhlasit s jednotlivými body Komuniké, neboť neměla možnost ovlivnit výši realizační ceny (viz výše) a nedodáním nebo pozastavením dodávek vajec by se vystavila reálnému riziku postihu smluvními sankcemi. Navíc by si sama způsobila škodu v důsledku nedodání vyprodukovaných vajec na trh.

Dále bylo zasláno Úřadu čestné prohlášení ing. Vojtěcha Škareckého, CSc., předsedy představenstva společnosti ZEVOS, obsahující sdělení, že se jednání dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově jako zástupce ZEVOSu účastnil, ale v průběhu ho opustil, a to v době, kdy se aktuálně diskutovala problematika nákladů producentů vajec, tedy v době, kdy předmětné setkání ani zdaleka nespělo ke svému konci a kdy o případném závěru z jednání nebyla vedena diskuse ani meritorně rozhodováno. Dále je v prohlášení uvedeno, že zástupce společnosti ZEVOS se žádným způsobem nepodílel na formulaci obsahu Komuniké, a o tomto Komuniké ani o jeho jednotlivých bodech nikdy nehlasoval ani ho žádným jiným způsobem neschvaloval. Zástupce společnosti se s Komuniké seznámil podrobně až v průběhu správního řízení vedeného Úřadem. Tímto čestným prohlášením navrhuje účastník řízení ZEVOS doplnit dokazování.

K tomu Úřad uvádí, že společnost ZEVOS patří mezi akcionáře společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a zmíněný zástupce společnosti ZEVOS je mj. i členem dozorčí rady společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. Tato společnost byla svými akcionáři založena primárně za účelem zajištění odbytu jejich zboží, konzumních slepičích vajec, a její orgány jsou složeny ze zástupců akcionářů. I z jednání se zástupcem - managerem - společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. vyplynulo, že dodavatelé (producenti vajec, mezi nimiž zastávají akcionáři významné postavení) ovlivňují cenu, za niž od nich tato společnost vejce odebírá a tím ovlivní i cenu, za kterou dále vejce dodává vlastním odběratelům (přičemž společnost ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. má poměrně vyrovnanou průměrnou bilanci vlastního hospodaření). Rovněž korespondence zasílaná po 24.7.2003 tehdejší ředitelkou společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., v níž žádá o stanovisko k tomu, aby mohla začít jednat s odběrateli - obchodními řetězci - o zvýšení ceny v reakci na setkání producentů vajec, je vždy adresována i zmíněnému předsedovi představenstva společnosti ZEVOS, akcionáře ČESKÝCH VAJEC CZ, a.s. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení, akcionáři společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. měli možnost ovlivnit cenu, za kterou od nich tato společnost vejce odebírá - a také to učinili. Podstatě tohoto jejich chování a možnostem, které měl jednotlivý soutěžitel (např. společnost ZEVOS) bez kooperace se svými konkurenty, se pak Úřad věnuje v části rozhodnutí Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona. Chování některých dalších soutěžitelů na relevantním trhu a vývoj situace na tomto trhu jsou hodnoceny v další části rozhodnutí.

K návrhu na doplnění dokazování ve správním řízení uvedeným čestným prohlášením předsedy představenstva společnosti ZEVOS pak Úřad uvádí, že z jednání s tímto účastníkem řízení (vedeného právě s předsedou představenstva) jasně vyplynulo, že tento jeho zástupce se při setkání producentů vajec ve Větrném Jeníkově účastnil diskuse o výši vlastních nákladů na výrobu a jejich dalším růstu, včetně jednání o výši realizačních cen jednotlivých zúčastněných výrobců vajec. Rovněž bylo potvrzeno, že se jednání účastnil, když byla zkonstatována ztížená možnost vyjednat vyšší realizační ceny vzhledem k postavení obchodních řetězců. Naopak při jednání ing. Škarecký neuvedl, že by se účastnil pouze části tohoto setkání. Společnost ZEVOS byla také následně adresátem veškeré korespondence (viz výše), která souvisela s vyhodnocováním plnění dohody přijaté dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově, včetně monitorování maloobchodních cen v prodejnách řetězců - na kterém se tento účastník řízení aktivně podílel (viz informace o výsledku šetření cen vajec v řetězcích - str. 172 spisu). Úřad konstatuje, že v souladu s § 34 odst. 5 správního řádu zohlednil výše uvedený důkaz navrhovaný účastníkem řízení společností ZEVOS, byl však nucen přihlédnout i ke všem ostatním důkazům v průběhu řízení shromážděným.

Právní zástupce účastníků řízení společnosti DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín ve svém vyjádření mj. uvádí, že pojem "dohoda" zahrnuje veškerá ústní nebo písemná ujednání mezi soutěžiteli, přičemž se musí jednat o dvoustranný nebo vícestranný vztah, jeho obsahem je souhrn práv a povinností konkrétních smluvních stran. Dohoda v právním slova smyslu předpokládá ke své existenci prokázání konkrétního, určitého, vážného a srozumitelného relevantního volního rozhodnutí soutěžitelů dohodnout se o konkrétním obsahu závazkového vztahu. Dále uvádí své definice jednání ve shodě a rozhodnutí sdružení podnikatelů. Dále je ve vyjádření uvedeno, že výše uvedení účastníci řízení jsou toho názoru, že po provedeném důkazním řízení nelze učinit z výsledků důkazního řízení objektivně závěr o tom, že v jejich případě došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu, který je předmětem tohoto řízení.

K podezření z uzavřené dohody v právním slova smyslu (jak je definováno v úvodu vyjádření) výše uvedení účastníci řízení uvádějí, že výsledky provedeného důkazního řízení netvoří ve svém celku logický řetězec na sebe navazujících skutečností, osvědčujících, že dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově tito účastníci řízení uzavřeli dohodu v právním slova smyslu, když především se postrádají ve výsledcích důkazního řízení skutková tvrzení směřující k tomu, jaký konkrétní obsah měla zakázaná dohoda mít. Dále uvádějí, že je nutno podotknout, že Úřad v tomto smyslu své dokazování ani příliš nezaměřil, když se spokojil s existencí textu nazvaného jako "Komuniké producentů vajec". V zásadě žádný ze získaných důkazů neumožňuje dle těchto účastníků řízení učinit relevantní závěr o tom, že toto Komuniké je souhlasným projevem vůle účastníků řízení, tedy že každý z těchto účastníků řízení dne 24.7.2003 učinil vážný, srozumitelný a určitý projev své vůle tak, jak je zobrazen v předmětném Komuniké.

Dále uvádějí, že ani svědkové, kteří byli vyslechnuti v rámci tohoto řízení, neuvedli žádná skutková tvrzení o tom, jak se který z účastníků řízení konkrétně vyjádřil k otázce vývoje cen konzumních vajec, tedy nelze učinit závěr o tom, že předmětné Komuniké je projevem vůle účastníků řízení - společnosti DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín ve formě dohody. Účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín nesouhlasí s vyjádřením účastníka řízení společnosti BOHEMIA VITAE v protokole z ústního jednání za účelem poskytnutí informací, a to zejména s vyjádřením, že při jednání 24.7.2003 se pravděpodobně přijalo Komuniké v té formě, v jaké bylo pak zveřejněno např. v Zemědělci dne 4.8.2003. Dále navrhují, aby Miroslav Ondřej, místopředseda představenstva této společnosti byl vyslechnut jako svědek, aby účastníci řízení - společnosti DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín měli možnost klást svědkovi otázky. Dále nesouhlasí s vyjádřením ing. Františka Nováka (viz protokol z ústního jednání za účelem poskytnutí informací dne 17.12.2003), a to zejména s tím, že výsledkem jednání bylo Komuniké. Zástupce společnosti LIDRU předkládá písemné vyjádření členů představenstva této společnosti (a žádá, "aby tato listina byla jako důkaz v tomto řízení provedena") o tom, že ing. Novák nebyl pověřen za společnost LIDRU jednat dne 24.7.2003, tedy jednal jako předseda ČMDU. Dále účastníci řízení navrhují, aby k otázce, zda byla či nebyla při jednání dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově uzavřena dohoda v právním slova smyslu byl vyslechnut jako svědek ing. František Svoboda, ředitel společnosti DRUKO, dále ing. Škarecký, ředitel společnosti ZEVOS, Vladimír Stolarik, společník společnosti MAVEX, ing. Jan Trpák, ředitel společnosti MAVEX a Antonín Limburk, ředitel společnosti MYDLÁŘKA, kteří poskytli Úřadu informace jako zástupci účastníků řízení ve smyslu ustanovení § 21 odst. 4 a odst. 5 zákona, bez možnosti ostatních účastníků řízení být přítomni a klást otázky.

K otázce původu a obsahu Komuniké, účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín uvádějí, že, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi ing. Lukšanové, Komuniké zapsala tato svědkyně ze svých poznámek a z poznámek předsedy ČMDU. Byla to tato svědkyně, která formulovala své poznámky do podoby Komuniké a toto Komuniké medializovala. Odpovědnost za obsah Komuniké a jeho medializaci tak nelze přičítat žádnému z účastníků řízení, když otázka případného podílu každého z jednotlivých účastníků řízení na obsahu tohoto Komuniké nebyla v důkazním řízení objasněna. Dále zdůrazňují, že z textu Komuniké vyplývá, že je vydáno ČMDU, přičemž jde o výslovný projev vůle tohoto sdružení a nikoli jakéhokoli producenta vajec. Účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín mají za to, že pasivní legitimace ve věci možné existence zakázané dohody tak může svědčit nejvýše ČMDU, jestliže Komuniké by bylo možné kvalifikovat jako rozhodnutí sdružení soutěžitelů.

Jakkoli by Úřad dospěl k závěru, že byla uzavřena dohoda v právním smyslu, ať již ústní či písemnou podobou, je nutné zabývat se tím, zda tato dohoda mohla vést k narušení hospodářské soutěže, uvádějí dále účastníci řízení. Účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín jsou právnickými osobami, jejichž předmětem činnosti je zemědělská výroba. Smlouva o založení ES ve svém původním článku 42 stanovila, že ustanovení kapitoly, týkající se zásad soutěže platí pro zemědělskou výrobu a obchod se zemědělskými výrobky pouze v rozsahu, který stanoví Rada, přičemž přihlédne k cílům společné zemědělské politiky. V souladu s ustanovením původního článku 42 Smlouvy přijala v roce 1962 Rada Nařízení č. 26, o aplikaci určitých soutěžních pravidel na výrobu a obchod se zemědělskými výrobky. V čl. 2 odst. 1 Nařízení uvádí příklad ujednání, která mohou spadat do rámce výjimky (cit.): "Zejména dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců nebo sdružení takových sdružení náležejících jednomu členskému státu, které se týkají výroby nebo prodeje zemědělských výrobků nebo využití společných zařízení pro skladování, zpracování nebo výrobu zemědělských výrobků, kde není závazek účtovat shodné ceny, ledaže Komise shledá, že je tímto soutěž vyloučena nebo jsou ohroženy cíle čl. 39 Smlouvy". Účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín zastávají názor, že věta Komuniké (cit.): "… v termínu od 1.8.2003 nebudou prodávat producenti vajec do obchodních řetězců, maloobchodních sítí ani obchodníkům (překupníkům) konzumní vejce za ceny pod vlastní náklady", není závazkem účtovat shodné ceny, jak to má na mysli citované Nařízení Rady. Dále účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín poukazují na výkladovou praxi Úřadu, který při řešení otázky ustanovení § 3 odst. 1 zákona doposud vycházel z prokázání existence konkrétní ceny, o níž mělo být dosaženo mezi soutěžiteli shody (např. viz rozhodnutí ve věci č.j. S 25/99 ze dne 16.4.1999). Z těchto důvodů mají účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín za to, že obsah Komuniké nebyl ani objektivně způsobilý narušit hospodářskou soutěž na trhu s konzumními vejci. V této souvislosti je třeba uvážit skutečnost, že vlastní náklady na výrobu vajec jsou u každého účastníka řízení odlišné, a i proto je dána objektivní nezpůsobilost uvedené části Komuniké k narušení hospodářské soutěže. Snahu dosáhnout ceny alespoň na úroveň výrobních nákladů je třeba považovat za legitimní snahu každého soutěžitele. S ohledem na to, že účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín nejsou dodavateli konzumních vajec společnostem provozujícím obchodní řetězce, jsou vyjádření těchto společnosti z hlediska předmětu tohoto řízení irelevantní.

Dále účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín uvádějí, že jsou přesvědčeni, že se nedopustili ani zakázané dohody ve formě jednání ve shodě. Uvádějí definici jednání ve vzájemné shodě a popisují situaci na trhu konzumních slepičích vajec v roce 2003. Uvádějí rovněž, že v rozhodném období roku 2003 začalo docházet ke zvýšení cen konzumních slepičích vajec na trhu, což bylo dáno objektivní situací na trhu ve smyslu nabídky a poptávky, vyskladněním nosnic v měsících květen až červenec, spojeným s výrazným snížením produkce, snížením produkce konzumních vajec s ohledem na nutnost provedení úprav klecových technologií před vstupem do EU, nárůstem poptávky po konzumních vejcích mimo území ČR pro snížení produkce vajec na území významných evropských států (z hlediska produkce a spotřeby vajec). Podstatný vliv na zvýšení cen měla i nová dohoda mezi ČR a Evropskými společenstvími o nových vzájemných zemědělských koncesích (v platnost vstoupila v květnu 2003) - bez cla a kvót je např. celá položka celního sazebníku 0407. Dalšími faktory, které ovlivnily vývoj prodejních cen vajec v rozhodném období na tuzemském trhu, byl nárůst nákladů na likvidaci kadaverů a nárůst základního vstupního nákladu nezbytného pro produkci vajec, a to krmných směsí.

Zejména z listin přeložených účastníky řízení společnostmi DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín je zřejmé, že nedošlo k plošnému zvýšení cen konzumních vajec, neboť, došlo-li ke zvýšení cen, pak toto zvýšení bylo v různé míře u různých balení a různých velikostí vajec. U každého účastníka řízení došlo k jinému procentuelnímu zvýšení cen, tedy ke zvýšení, které nesvědčí ve prospěch závěrů shodného postupu s ostatními soutěžiteli na trhu. Liší se i okamžik cenové úpravy podle konkrétního výrobku (balení a velikosti vajec) a podle odběratele. Nebylo prokázáno, že by došlo ke zvýšení cen o stejně velké procento původní prodejní ceny, ani nebyl zjištěn jednotný postup, pokud jde o míru zvýšení cen výrobků. Bylo prokázáno, že ceny výrobků byly upravovány v návaznosti na očekávaný nákup vstupních surovin za vyšší ceny (např. krmná pšenice). Z provedeného důkazního řízení bylo zjištěno, že i v případě jiných soutěžitelů, producentů vajec, kteří nejsou účastníky tohoto řízení, došlo k podobnému vývoji cen konzumních vajec, jako je tomu i v případě účastníků tohoto řízení. Je tedy zřejmé, pokračují účastníci řízení, že vývoj cen konzumních vajec na trhu v ČR nebyl ovlivněn jakýmkoli jednáním ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003, nýbrž přirozenou situací na tomto trhu a podmínkami jednotlivých soutěžitelů, za nichž produkují konzumních vejce, jakož i změnou veřejně právních norem.

Ke způsobu, jakým bylo řízení v této věci vedeno a jakým způsobem byly podklady zjišťovány, účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín uvádějí, že se neztotožňují s postupem Úřadu, zejména pokud jde o způsob, jakým byla účastníkům řízení sdělována oznámení o konání výslechu svědků. Dále se neztotožňují s rozsahem, v jakém bylo účastníkům řízení umožněno seznámit se se spisem, byť se Úřad v této souvislosti dovolává ochrany obchodního tajemství. Podle názoru účastníků řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín mají právo být seznámení s obsahem celého správního spisu, a to včetně té části, která obsahuje dokumentaci označenou za součást obchodního tajemství, pakliže tvoří podklad pro rozhodnutí ve věci samé. Platí principiálně, že účastník řízení a jeho zástupce má právo nahlížet do spisů s výjimkou protokolů o hlasování. Obchodní tajemství nelze směšovat se zákonem uloženou povinností mlčenlivosti, která dopadá na pracovníky Úřadu a je upravena v ustanovení § 24 zákona. Správní řád chrání hospodářské tajemství. Obchodní tajemství není totéž co hospodářské tajemství, bráno v terminologii správního řádu. Byť termín hospodářského tajemství užívaného správním řádem nepochybně souvisí s dobou, kdy byl tento zákon přijat, není v souladu s platným právem jeho již uváděné směšování s obchodním tajemstvím. Hospodářské tajemství bylo součástí okruhu skutečností utajovaných veřejnoprávními předpisy v zájmu státu. Hospodářské tajemství nemělo, a s ohledem na neměnnou právní ochranu ani dnes nemá, povahu soukromoprávní, na rozdíl od obchodního tajemství, který je institutem ryze soukromoprávním. Účastníci řízení rovněž nepovažují za správný ten postup, kdy jim nebylo umožněno účastnit se výslechu jiného účastníka řízení. Podle názoru účastníků řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín je nesprávný procesní postup Úřadu krátí na jejich procesních právech. Takový postup pak může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé.

Závěrem účastníci řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín navrhují, aby vůči nim bylo správní řízení v této věci zastaveno.

Úřad k popsanému vyjádření uvedených 4 účastníků řízení předně uvádí, že k pojmu "zakázaná dohoda" obecně, podmínkám vzniku a obsahu dohody účastníků tohoto správního řízení a s tím souvisejícímu obsahu Komuniké se vyjadřuje podrobně v části rozhodnutí nazvané Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona. Úřad je toho názoru, že v řízení byl "logický řetězec na sebe navazujících skutečností" spolehlivě zjištěn - viz výše, část odůvodnění tohoto rozhodnutí Zjištěné skutečnosti a důkazy a Shrnutí. V souladu s § 34 odst. 5 správního řádu zohlednil Úřad výše uvedený listinný důkaz navrhovaný účastníkem řízení. K účasti ing. Nováka na setkání ve Větrném Jeníkově, jakož i k jeho dalšímu působení v rámci vyhodnocování plnění dohody účastníků řízení se Úřad podrobně vyjadřuje v části rozhodnutí Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona. Co se týče obsahu jednání ve Větrném Jeníkově a vzniku Komuniké obsahujícího rozhodnutí, které při uvedeném jednání dohodli účastníci řízení, považuje Úřad tyto skutečnosti za spolehlivě prokázané. Jejich soutěžněprávnímu posouzení se pak věnuje dále. V této souvislosti Úřad pouze dodává, že obsah a výsledek uvedeného jednání producentů vajec popisuje podrobně např. i jiná (na věci nezainteresovaná) osoba, která se ho zúčastnila - novinářka ing. Alterová, která zachytila průběh a výsledek tohoto setkání (viz výše) ve svém článku, který byl zveřejněn dne 28.7.2003 v časopise Zemědělec.

S ohledem na výše uvedené nepovažoval Úřad za nutné provést účastníky navrhované výslechy svědků - neboť má obsah (a výsledek) jednání účastníků řízení dne 24.7.2003 za dostatečně prokázaný (v průběhu jeho prokazování pak účastníci řízení výslech těchto osob nenavrhli, i když jejich právní zástupce se průběžně seznamoval s obsahem správního spisu, který protokoly z jednání za účelem poskytnutí informací s jednotlivými účastníky řízení obsahoval). Co se pak týče vztahu poznámek tajemnice ČMDU a obsahu rozhodnutí producentů vajec zúčastněných v Jeníkově, resp. obsahu Komuniké, má Úřad za prokázané, že rozhodnutí producentů zapsala tajemnice ČMDU právě z poznámek, které zaznamenávala v průběhu jednání producentů vajec dne 24.7.2003 (s případnou pomocí ing. Nováka). Ke vztahu sdružení soutěžitelů ČMDU a dohody účastníků řízení se Úřad vyjadřuje dále v rozhodnutí.

Úřad dále uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že na základě dohody jeho účastníků došlo k reálnému narušení soutěže na významné části relevantního trhu (viz dále). I při míře sjednocení rozhodovací praxe Úřadu s normami Evropských společenství, která by zohlednila účastníky řízení citované nařízení Rady Evropských společenství, je třeba konstatovat, že ani jedna z podmínek, při jejichž splnění umožňuje toto nařízení vyjmout některé dohody zemědělců z působnosti čl. 85 (resp. 81) Smlouvy o založení Evropských společenství, není v daném případě splněna. Úřad dodává, že výčet, který obsahuje třetí podmínka čl. 2 citovaného nařízení Rady, je pouze demonstrativní a skutečnost, že dohoda zemědělských prvovýrobců nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, neznamená, že taková dohoda je z působnosti čl. 85 (resp. 81) Smlouvy vyňata. Dohoda účastníků řízení přitom (jak je popsáno dále) omezila soutěž na relevantním trhu v ceně. Úřad souhlasí s tvrzením účastníků řízení, že dosažení realizační ceny alespoň na úrovni výrobních nákladů je třeba považovat za legitimní snahu každého soutěžitele. Tuto snahu však musí každý soutěžitel na trhu uplatňovat samostatně a bez kooperace se svými konkurenty.

Ke vztahu ceny vajec v provozovnách obchodních řetězců k realizační ceně producentů a situaci na relevantním trhu v uvedené době se Úřad vyjadřuje zejména v částech rozhodnutí Shrnutí a Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona. Úřad v řízení neprokazoval jeho účastníkům případné naplnění skutkové podstaty správního deliktu jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě. Proto se na tomto místě ke zdůvodnění účastníků řízení DRUKO, LIDRU, PŽV a PŽV Nový Jičín, které se toho týká, nevyjadřuje. Postupu účastníků řízení po setkání ve Větrném Jeníkově (jakož i chování některých dalších soutěžitelů na trhu) se Úřad věnuje především v části rozhodnutí Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona.

K oznamování o konání výslechů svědků ve správním řízení pak Úřad uvádí, že výslechy všech čtyř svědků byly účastníkům řízení řádně oznámeny tak, aby v souladu s § 33
odst. 1 správního řádu měli možnost být přítomni podáním svědeckých výpovědí a klást svědkům otázky. Ke zpřístupňování těch částí spisu, které obsahují obchodní tajemství jiných účastníků řízení nebo třetích subjektů, v rámci nahlížení do spisu, resp. seznámení s podklady pro rozhodnutí, Úřad uvádí, že v souladu s § 24 zákona je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci. U zaměstnanců Úřadu (a osob vykonávajících činnost pro Úřad v jiném než pracovněprávním vztahu) nelze povinnost zachování obchodního tajemství a důvěrných informací chápat jen ve smyslu mlčenlivosti o těchto údajích vůči jiným osobám, ale i jako povinnost chránit tyto údaje před jinými soutěžiteli, resp. jinými účastníky řízení (zejména při nahlížení do spisu či seznámení s podklady pro rozhodnutí). Touto svoji povinností se Úřad řídil i v tomto správním řízení, přičemž však zvolil takový postup, aby neodůvodněně nezkracoval účastníky řízení na jejich právech. Se všemi podklady, které vedly Úřad ke skutkovým a právním zjištěním v tomto správním řízení, měli všichni účastníci řízení možnost seznámit se před vydáním rozhodnutí ve věci. K účasti při výslechu svědků pak Úřad uvádí, že nelze souhlasit s námitkou účastníků řízení, že jim nebylo umožněno zúčastnit se výslechu jiného účastníka řízení. Účastníky správního řízení byly bez výjimky právnické osoby, jež, jak už z jejich povahy vyplývá, jako svědky vyslechnout nelze. Jako svědek může být dle § 35 správního řádu vyslechnuta pouze fyzická osoba, která podává výpověď o skutečnostech, které jsou jí známy nebo které sama prožila. Jak již bylo výše uvedeno, výslechy všech svědků v řízení byly všem účastníkům řízení řádně a s dostatečným předstihem oznámeny a tito měli možnost se jich zúčastnit. Úřad konstatuje, že účastníci řízení nebyly v průběhu řízení žádným způsobem kráceni na svých procesních právech. Z rozhodnutí je pak dostatečně jasně patrno, z jakého důvodu Úřad s účastníky řízení LIDRU, DRUKO, PŽV a PŽV Nový Jičín řízení nezastavil.

Vymezení relevantního trhu

Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny
a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet z pohledu spotřebitele, resp. zohlednit, které výrobky či služby považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému způsobu užití za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně zastupitelné.

Dohoda účastníků řízení, která je posuzována v tomto správním řízení, se týká prodeje vajec kura domácího (Gallus gallus) pro konzumní účely. Tato vejce jsou určena k přímé lidské spotřebě nebo průmyslovému zpracování pro lidskou spotřebu. Vaječné buňky jsou nezbytnou součástí živočišné složky lidské výživy pro jejich vysoký obsah plnohodnotných bílkovin, vitamínů a biogenních prvků.

Slepičí vejce určená ke konzumním účelům jsou označována dle hmotnosti jako tzv. kategorie vajec, a to kategorie S - váha vajec méně než 53 gramů, kategorie M - váha 53 až 63 gramů, kategorie L - 63 až 73 gramů a kategorie XL - nad 73 gramů. Dalším rozlišením jsou jakostní třídy vajec, písmenem A jsou označována tříděná slepičí vejce a písmenem B netříděná, která mohou být lehce znečištěná, s porušenou, ne však protrženou skořápkou. Z hlediska spotřebitele jsou však jednotlivé kategorie a jakostní třídy slepičích vajec určených ke konzumním účelům vzájemně zastupitelné, netvoří tedy samostatné výrobkové relevantní trhy.

Vedle slepičích vajec určených ke konzumních účelům jsou dodávána na trh i tzv. násadová slepičí vejce. Násadová slepičí vejce jsou určena k líhnutí. Jedná se o vejce inkubovaná, tj. vejce, v nichž je patrný vývoj zárodku. Tato vejce dle veterinárních předpisů nejsou vhodná k lidské spotřebě a musí proto být zajištěno, aby k ní nebyla použita. Z hlediska odlišného způsobu užití násadová slepičí vejce tvoří samostatný výrobkový relevantní trh.

Dále Úřad posuzoval vzájemnou zastupitelnost různých druhů vajecurčených ke konzumaci. K lidské spotřebě jsou zejména používána kromě slepičích vajec i vejce křepelčí, husí, kachní, krůtí, perliččí, holubí, bažantí, koroptví, dále i vejce pštrosí. Z hlediska spotřebitele nejsou tyto jednotlivé druhy vajec vzájemně zastupitelné, a to z hlediska jejich charakteristiky (mj. s ohledem na velikost, odlišný způsob jejich využití při spotřebě, dále i jiný obsah látek - vitamínů, minerálů, enzymů apod.) a zejména pak z hlediska jejich ceny. Ceny vajec výše jmenovaných živočichů určených ke konzumním účelům jsou většinou mnohem vyšší než ceny vajec slepičích.

Na základě výše uvedeného vymezil Úřad relevantní trh z hlediska věcného jako trh konzumních slepičích vajec.

Relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po výrobcích nebo službách za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se odlišuje od ostatních uzemí, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných. Účastníci řízení jsou schopni dodávat konzumní slepičí vejce po celém území České republiky. Účastníci řízení jsou mj. akcionáři společností ZLATÁ VEJCE a.s. nebo ČESKÁ VEJCE CZ, a.s., která se zabývají nákupem a dalším prodejem konzumních slepičích vajec na celém území České republiky. Nebylo zjištěno, že by v podmínkách pro prodej konzumních slepičích vajec existovaly na některé části území České republiky zásadní odlišnosti.

Z hlediska geografického je relevantním trhem území celé České republiky, neboť prodej konzumních slepičích vajec probíhá na celém tomto území za homogenních podmínek.

Po stránce časové jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami v průběhu celého roku.

Postavení účastníků řízení na relevantním trhu

Pro potřeby správního řízení byl podíl účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu zjišťován za kalendářní rok 2002 a rok 2003.

Bylo zjištěno, že Český statistický úřad sleduje v rámci zemědělského sektoru prodej konzumních slepičích vajec - tj. prodej konzumních vajec obchodním řetězcům a zpracovatelským organizacím, dále přímý prodej spotřebitelům a přímý vývoz. Tento údaj představuje objem dodávek konzumních slepičích vajec na tuzemský trh od jednotlivých producentů (podnikatelů) včetně objemu jejich vývozů konzumních slepičích vajec. Počet prodaných konzumních slepičích vajec v roce 2002 činil 1.542.599 tis. kusů.

Na tuzemský trh je dále dodáváno i určité zanedbatelné množství konzumních slepičích vajec vyprodukovaných v rámci tzv. domácího hospodářství. Český statistický úřad odhaduje v rámci domácího hospodářství pouze celkovou přibližnou roční snášku slepičích vajec (tj. konzumních i násadových vajec), včetně vajec určených k prodeji na trhu (to znamená, že nejsou zvlášť sledovány údaje o prodeji konzumních slepičích vajec takto vyprodukovaných na tuzemský trh). Celková snáška vajec v rámci domácího hospodářství za rok 2002 činila zhruba 1.102.000 tis. kusů vajec. Konzumní slepičí vejce vyprodukovaná v rámci domácího hospodářství jsou primárně určena k pokrytí vlastní spotřeby chovatelů, tj. k samozásobení. Tato vejce nejsou předmětem poptávky a nabídky na trhu a nejsou tedy součástí dodávek konzumních slepičích vajec na tuzemský trh (Pozn. Úřadu: pro účely tohoto správního řízení Úřad odhlédl od zanedbatelného množství konzumních slepičích vajec vyprodukovaného v rámci domácího hospodářství, které je dodáno na trh).

Generálním ředitelstvím cel pod celní položkou 04070030 jsou sledovány údaje o vývozu a dovozu vajec drůbeže domácí. Dovoz v období od 1.1.2002 do 31.12.2002 činil 1.394.948 kg a vývoz 6.031.615 kg vajec (v přepočtu na kusy dle vzorce používaného Českým statistickým úřadem, kdy 1 kg vajec se rovná přibližně 16,3 kusů vajec, pak dovoz v tomto období činil 22.738 tis. kusů a vývoz 98.315 tis. kusů vajec). Úřad při určení celkového objemu relevantního trhu vycházel ze skutečnosti, že údaje o dovozu a vývozu představují převážně čerstvá konzumní slepičí vejce, odhlédl tedy od konzumních vajec jiné drůbeže.

Celkový objem trhu konzumních slepičích vajec představuje prodej konzumních slepičích vajec vyprodukovaných zemědělským sektorem souhrnně (Pozn. Úřadu: a zanedbatelná část konzumních slepičích vajec vyprodukovaných v rámci domácího hospodářství, od které bylo pro účely tohoto správního řízení odhlédnuto, viz výše); dále pak je třeba odečíst objem vývozu v daném období a naopak přičíst objem dovozu vajec. Celkový objem trhu v roce 2002 činil 1.467.021 tis. kusů vajec. Objem dodávek konzumních vajec účastníků řízení na tuzemský trh (na základě podkladů zaslaných jednotlivými účastníky řízení) činil v roce 2002 celkem 483.479 tis. kusů vajec. Podíl účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu v roce 2002 činil cca 33 %.

Počet prodaných konzumních slepičích vajec v roce 2003 v rámci zemědělského sektoru činil 1.464.828 tis. kusů vajec. Dle údajů Generálního ředitelství cel činil dovoz vajec drůbeže domácí za období roku 2003 3.265.544 kg vajec (tj. v přepočtu dle vzorce Českého statistického úřadu 53.228 tis. kusů vajec) a vývoz činil 5.740.944 kg vajec (tj. v přepočtu 93.577 tis. kusů vajec).

Celkový objem konzumních slepičích vajec dodaných na tuzemský trh v období roku 2003 činil 1.424.479 tis. kusů vajec. Objem dodávek konzumních vajec účastníků řízení na tuzemský trh v roce 2003 (na základě podkladů zaslaných jednotlivými účastníky řízení) činil celkem 479.546 tis. kusů vajec. Podíl účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu v roce 2003 činil cca 34%.

Úřad doplňuje, že postavení účastníků řízení na relevantním trhu je posíleno jejich vertikálním propojením se společnostmi ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a ZLATÁ VEJCE a.s., které patří mezi nejvýznamnější odběratele konzumních slepičích vajec od účastníků řízení a rovněž mezi nejvýznamnější dodavatele tohoto zboží zejména do provozoven obchodních řetězců.

Dopad jednání účastníků řízení na relevantní trh

Jak již Úřad výše uvedl, v řízeníbylo prokázáno, že všichni účastníci řízenív praxi realizovali rozhodnutí, na kterém se dohodli dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově, tedy že realizovali na trhu konzumních slepičích vajec dohodu o nepřímém určení prodejních cen. Vzhledem ke zjištěnému podílu účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu (viz výše),se projevil negativní dopad jejich jednání na hospodářskou soutěž na relevantním trhu minimálně v rozsahu, který odpovídá souhrnnému podílu účastníků řízení na tomto trhu v roce 2002, tedy minimálně v rozsahu cca 33 % celkového obratu daného trhu.

Jak je výše uvedeno, díky tomu, že oba významní odběratelé účastníků řízení (společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a ZLATÁ VEJCE a.s.) vydávali v dané době jednotné ceníky pro nákup vajec od svých dodavatelů, zvýšila se realizační cena dodávaného objemu vajec i pro ostatní dodavatele těchto společností (zejm. pro zbývající akcionáře). Vzhledem k tomu, že oba uvedení významní odběratelé byli v důsledku dohody účastníků řízení nuceni vyjednat zvýšení ceny se svými odběrateli, zejm. obchodními řetězci (čehož následně také dosáhli), a dále s ohledem na skutečnost, že od ceny vajec v provozovnách řetězců se odvíjejí i ceny pro ostatní odběratele vajec od prvovýrobců obecně, došlo v důsledku jednání účastníků řízení ke zvýšení realizační ceny i pro jiné prvovýrobce vajec. Konečně díky způsobu vzájemného informování se mezi účastníky řízení o plnění dohody uzavřené ve Větrném Jeníkově (prostřednictvím ČMDU), byli i další producenti vajec informováni jak o dohodě účastníků řízení samé, tak o jejím následném plnění (včetně průběžného monitorování maloobchodních cen v prodejnách obchodních řetězců) a mohli na základě toho usměrnit své chování v soutěži na trhu.

Z výše uvedeného vyplývá, že dopad jednání účastníků řízení na relevantní trh byl ještě vyšší než je shora uvedených 33 % celkového obratu tohoto trhu. V této souvislosti má Úřad za prokázaný rozsah tohoto dopadu minimálně ve výši 33 % obratu daného relevantního trhu.

Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona

Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo, za podmínek stanovených tímto zákonem, jejímu ohrožení (dále jen "narušení") dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.

Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákazu výjimku.

Dle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázány ve smyslu § 3 odst. 1 zákona zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách (viz § 3 odst. 2 písm. a/ zákona).

Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou v souladu s § 5 odst. 1 zákona považovány za horizontální dohody. Jak je výše uvedeno, souhrnné postavení účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu představuje cca 33 % jeho obratu.

V řízení bylo prokázáno, že zástupci deseti účastníků řízení, producentů konzumních slepičích vajec (kromě společnosti OVUS, které se Úřad věnuje dále v této části odůvodnění rozhodnutí), se dne 24.7.2003 sešli ve Větrném Jeníkově a na tomto setkání se navzájem informovali o svých výrobních nákladech a tyto porovnali s výší svých realizačních cen, kterých dosahovali u svých odběratelů vajec. Shodli se na tom, že již delší dobu všichni prodávají vejce za ceny, které nepokrývají jejich výrobní náklady. Vzájemně se informovali i o očekávaném dalším růstu výrobních nákladů a potřebě současnou kritickou situaci řešit. Při jednání postupně vznikl obsah jejich společného rozhodnutí, tedy že od 1.8.2003 nebudou prodávat svým odběratelům vejce za ceny pod vlastními (výrobními) náklady. Vzhledem k tomu, že největší tlak na udržování nízkých realizačních cen byl producenty pociťován ze strany obchodních řetězců, uvedli přímo v tomto svém rozhodnutí kategorie odběratelů, kterým nebudou od uvedeného data dodávat (na prvním místě obchodním řetězcům, dále do maloobchodních sítí a velkoobchodníkům - "překupníkům"). Později však tuto svoji dohodu shodně uplatňovali i vůči zbývající kategorii svých odběratelů - subjektům odebírajícím vejce pro účely jejich zpracování - a nečinili mezi svými odběrateli v této souvislosti rozdílu ani v rámci popisu zvyšování cen při jednání na Úřadě (pozn. Úřadu: proto Úřad nepovažoval za nutné ve výroku tohoto rozhodnutí jednotlivé kategorie odběratelů účastníků řízení dále specifikovat5). Účastníci řízení se dohodli i na tom, že budou nadále "dodržovat nastolenou exportní politiku" - což znamenalo vyvážet dostatečné množství vajec, aby dále nevzrůstala nabídka na tuzemském trhu (ve vztahu k poptávce po konzumních slepičích vejcích). Dohodli se rovněž, že plnění dohody a vyhodnocování efektivity tohoto plnění budou monitorovat prostřednictvím ČMDU a dále, že producenti, kteří nebudou dohodu plnit, budou zveřejněni.

K tomu Úřad uvádí, že z hlediska zákona není rozhodné, jakou formu uzavřená dohoda má. V této souvislosti není nutné, aby dohoda dle § 3 odst. 1 zákona měla podobu např. smlouvy splňující náležitosti příslušných obecných ustanovení občanského zákoníku apod. a nemusí nutně mezi stranami zakládat soukromoprávní závazkový vztah. Jak vyplývá i např. z rozhodovací praxe Evropského soudního dvora, stačí k uzavření dohody, pokud zúčastnění soutěžitelé vyjádří společnou vůli, resp. společný záměr, chovat se do budoucna na trhu určitým způsobem6. Takový záměr pak nemusí být ani písemně zachycen7. V daném případě byl v řízení prokázán společný záměr jeho účastníků dosáhnout u svých odběratelů vyšších realizačních cen za své zboží - cen, které by pokryly jejich výrobní náklady. Vzhledem k déletrvajícímu zpeněžování vajec za ceny, které výrobní náklady nepokrývaly (a dalšímu očekávanému růstu těchto nákladů), a s ohledem na skutečnost, že každý z účastníků řízení by sám svým individuálním jednáním v soutěži na trhu odpovídajícího zvýšení svých realizačních cen nedosáhl, sešli se účastníci řízení a dohodli se do budoucna na společném postupu - rozhodli se zastavit svým odběratelům dodávky vajec, pokud tito nepřistoupí na zvýšení realizační ceny. V této souvislosti se rovněž dohodli na způsobu a prostředcích vyhodnocování plnění této své dohody a stanovili i sankci pro strany dohody, které by ji případně neplnily (k tomu však nedošlo). Společně si zprostředkovali i informaci o potřebě vyvážet dostatečný objem vajec, aby snížili nabídku na tuzemském trhu.

Úřad konstatuje, že taková dohoda účastníků řízení - horizontálních konkurentů na trhu konzumních slepičích vajec8 - je zakázanou a neplatnou dohodou soutěžitelů. Touto dohodou mezi sebou účastníci řízení vyloučili riziko soutěže na trhu, kdy jednotlivý soutěžitel nemá informace o zamýšleném chování svého konkurenta a je nucen v situaci, kdy nedosahuje výhodných realizačních cen za své zboží, prodávat své výrobky levněji a případně hledat úspory ve vlastním hospodaření, hledat výhodnější odbytiště pro své zboží a čekat na možnou změnu poměru nabídky a poptávky na trhu9, která by mu umožnila dosáhnout zvýšení ceny u stávajících odběratelů. Pro soutěž na trhu je přitom zcela přirozené, že jednotliví soutěžitelé jsou nuceni přijímat i nevýhodné nabídky, pokud chtějí na daném trhu dále působit, a ani přetrvávající nevýhodnost účasti v hospodářské soutěži na trhu neospravedlňuje protisoutěžní chování subjektů, které jsou v postavení vzájemných konkurentů. Takové chování není možno ospravedlnit ani chováním jiných účastníků soutěže na trhu - jak uvedl např. účastník řízení MAVE, tedy že v daném případě šlo o společnou reakci na chování obchodních řetězců. Takovou "společnou reakci" vzájemných konkurentů je třeba hodnotit jako protisoutěžní, neboť každý účastník soutěže na trhu má
v soutěži postupovat samostatně a sám nést rizika z toho vyplývající. Již sama výměna informací o výši výrobních nákladů a realizačních cen u odběratelů (která není součástí např. dohody o obchodních podmínkách, resp. určení cen) má rysy protisoutěžního chování10. Totéž pak lze říci o vzájemném zprostředkovávání si informací o potřebě exportovat za účelem snížení nabídky v tuzemsku.

Popsaná dohoda účastníků řízení byla zapsána v podobě rozhodnutí z jejich setkání ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003. Tento záznam zapsal ředitel společnosti LIDRU ing. Novák (který je zároveň předsedou ČMDU) a tajemnice ČMDU. Při tom bylo prokázáno, že ČMDU zajišťovala v tomto případě jakýsi servis účastníkům uvedeného setkání a v této roli působila i nadále, při vyhodnocování plnění přijaté dohody. ČMDU následně dala zapsaný text tzv. Komuniké (které několika větami uvádělo "rozhodnutí", resp. dohodu účastníků řízení a dále obsahovalo rozhodnutí samo) k dispozici tisku.

K postavení ing. Nováka při uvedeném jednání a při následném vyhodnocování plnění dohody Úřad uvádí, že v řízení byl bezpochyby prokázán soulad zájmu společnosti LIDRU se zájmem ostatních stran dohody - tedy dosáhnout zvýšení realizačních cen tak, aby pokryly náklady jednotlivých producentů - a rovněž bylo prokázáno, že společnost LIDRU dle dohody následně i postupovala. Např. z výpovědi svědkyně Lukšanové jasně vyplývá, že ing. Novák měl informace o "reakci" jednotlivých producentů vajec (ale také jejich odběratelů) na Komuniké a podílel se na vyhodnocování plnění rozhodnutí - dohody obsažené v Komuniké i jako ředitel společnosti LIDRU. V této souvislosti poukazuje Úřad i na smysl existence ČMDU, která jako sdružení soutěžitelů nebyla založena za účelem dosahování vlastního prospěchu v soutěži na trhu, ale výlučně za účelem prospěchu svých zakladatelů a členů - mezi nimiž je i společnost LIDRU. Pokud se tedy manager této společnosti aktivně účastnil výše popsaného jednání (s tím, že nebylo prokázáno, že by se společnost LIDRU následně chovala odlišně od ostatních účastníků řízení), účastnil se jej jako zástupce této společnosti, byť měl zároveň funkci přestavitele sdružení soutěžitelů (ČMDU). Skutečnost, že na toto jednání nebyl vyslán statutárním orgánem - představenstvem společnosti LIDRU - není v této souvislosti podstatná. Ing. Novák je jako manager této společnosti pověřen, aby jednal jejím jménem mj. ve všech obchodních věcech (viz plná moc str. 85 spisu). K tomu, aby se soutěžitel stal stranou zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, není pověření od statutárního orgánu pro vrcholný management soutěžitele k účasti na jednání o dohodě nutný. Tato účast ing. Nováka byla v řízení prokázána a možnost přímo jeho osoby ovlivňovat chování společnosti LIDRU v soutěži na trhu je zcela zřejmá.

Úřad dále konstatuje, že obchodní podmínka spočívající ve stanovení výše prodejní ceny, která by pokrývala výrobní náklady, je ve své podstatě nepřímým určením minimální prodejní ceny zboží. Jde přitom o jednu z nejvýznamnějších obchodních podmínek uplatňovaných podnikateli v rámci jejich účasti v soutěži na trhu. K uzavření dohody o přímém určení ceny, resp. dohody o konkrétní výši minimální prodejní ceny zboží, při jednání ve Větrném Jeníkově pak Úřad uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že jeho účastníci si vzájemně zprostředkovali informaci o potřebě zvýšit své realizační ceny u svých odběratelů. Jejich primárním zájmem však bylo pokrytí výrobních nákladů, které se u každého z nich poněkud lišily, ne tedy dosažení určité konkrétní společné minimální ceny. Každý z nich potřeboval se svými odběrateli vyjednat pouze "minimálně" takovou cenu, která by pokryla jeho výrobní náklady. Na druhé straně jejich situace byla výrazně podobná (včetně společných klíčových odběratelů u šesti, resp. čtyř, z nich) a právě společným a koordinovaným tlakem na své odběratele mohli dosáhnout zvýšení svých realizačních cen. Vlastní protisoutěžní chování účastníků řízení tak spočívá v nepřímém určení prodejní ceny vajec, což následně v rámci svých obchodních podmínek uplatňovaných vůči jednotlivým odběratelům realizovali. Přitom se nechovali jako vzájemní konkurenti a následně dosáhli svého záměru - zvýšení svých realizačních cen. Tím byla mezi účastníky řízení narušena soutěž v ceně zboží.

Po setkání ve Větrném Jeníkově bylo plnění dohody vyhodnocováno a účastníci řízení si vzájemně zprostředkovávali poznatky z hodnocení situace (reakce) na trhu. V rámci tohoto vyhodnocování se zástupci některých z nich prokazatelně i sešli11 - již po prvním takovém setkání konstatovali soulad postupu všech stran dohody s jejím obsahem. Další monitorování situace na trhu jim pak sloužilo k tomu, aby zjistili, zda zejm. obchodní řetězce promítly zvýšení nákupních cen vajec do svých prodejních cen. To proto, aby mohli účastníci řízení úspěšněji požadovat zvýšení realizační ceny vajec i u těch svých odběratelů, kteří odvíjejí svoji cenovou politiku od cen v obchodních řetězcích. V řízení bylo prokázáno, že dohodu účastníci řízení plnili minimálně do 9.9.2003, kdy se někteří z nich naposledy prokazatelně sešli, aby vyhodnotili toto její plnění, resp. reakci na ni a situaci na trhu (v této době se také např. společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. podařilo dojednat zvýšení ceny, za niž dodává vejce, s posledním odběratelem - obchodním řetězcem).

Míra, s níž se pak jednotlivým účastníkům řízení podařilo dosáhnout popsaného záměru, je i s ohledem na jejich vlastní neschopnost vyčíslit přesně své průměrné výrobní náklady na kus vejce v uvedeném období (a vzhledem k dalším faktorům, které v dané době na relevantním trhu působily) jen obtížně přesně vyčíslitelná. Na druhé straně všichni účastníci řízení prokazatelně dosáhli znatelného zvýšení svých realizačních cen. Zda tyto zvýšené realizační ceny vajec pokryly výrobní náklady spojené s jejich produkcí, nebylo v řízení spolehlivě zjištěno. V řízení však bylo prokázáno, že se jeho účastníci sešli a uzavřeli mezi sebou dohodu, dle které následně na trhu postupovali. Úřad konstatuje, že pro soutěžněprávní posouzení jednání účastníků řízení je významná právě změna stavu soutěžního prostředí na relevantním trhu, k níž díky uzavření a plnění dohody účastníků řízení došlo. Bez realizace této dohody by se nedeformované soutěžní prostředí na trhu vyvíjelo odlišně. Efektu plnění dohody u jednotlivých účastníků řízení se Úřad věnuje v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí (Odůvodnění výše pokuty).

Dále Úřad uvádí, že informace o účasti zástupce společnosti OVUS na jednání dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově, které měl Úřad k dispozici v době zahájení řízení, nebyly v jeho průběhu potvrzeny. Do dne vydání rozhodnutí Úřadu ve věci nebylo prokázáno, že by se kterýkoli zástupce OVUSu účastnil jak tohoto sekání, tak pozdějších jednání k vyhodnocení plnění dohody účastníků řízení. Rovněž nebylo prokázáno, že by se účastník řízení OVUS podílel jiným způsobem na vyhodnocování plnění dohody, včetně např. monitorování maloobchodních cen v obchodních řetězcích apod. Úřad uzavírá, že v případě účastníka řízení společnosti OVUS nebylo v řízení prokázáno chování, které by naplňovalo skutkovou podstatu narušení hospodářské soutěže uzavřením zakázané a neplatné dohody dle § 3 odst. 1 zákona. Proto Úřad v souladu s § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) s uvedeným účastníkem tímto rozhodnutím řízení zastavil.

V řízení bylo prokázáno, že i několik dalších subjektů - producentů vajec - dosáhlo v měsíci srpnu roku 2003 vyšších realizačních cen vajec. K tomu Úřad uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by se tito soutěžitelé zúčastnili jednání účastníků řízení dne 24.7.2003 ve Větrném Jeníkově (ani následného vyhodnocování plnění jejich dohody a monitorování maloobchodních cen vajec) a rovněž nebyla v řízení zjištěna žádná informace o tom, že by tito soutěžitelé své chování v soutěži na trhu jakkoli vzájemně koordinovali. V této souvislosti nelze vyloučit, že soutěžní chování těchto subjektů bylo ovlivněno také informacemi o jednání účastníků řízení, které jim částečně zprostředkovala ČMDU, nebylo však prokázáno, že by tyto informace aktivně zjišťovaly nebo požadovaly. Předmětem vedeného správního řízení bylo v souladu se zásadou materiální pravdy zakotvenou mj. ustanovení § 4 a § 46 správního řádu zjistit, zda došlo k uzavření zakázané a neplatné dohody o určení obchodních podmínek, resp. o nepřímém určení prodejní ceny zboží, na relevantním trhu. Uzavření (a následné plnění) této dohody pak bylo v řízení prokázáno u deseti soutěžitelů - tj. u sedmi z osmi účastníků řízení, se kterými bylo řízení zahájeno dne 6.11.2003 a u dalších tří, o které byl v průběhu řízení rozšířen jeho okruh - nebylo však prokázáno dalším soutěžitelům, producentům konzumních slepičích vajec.

Úřad se dále zabýval subjektivní stránkou jednání, které naplnilo skutkovou podstatu porušení zákona uzavřením zakázané a neplatné dohody o nepřímém určení prodejních cen konzumních slepičích vajec, a zkoumal, zda účastníci řízení v daném případě porušili zákon úmyslně či z nedbalosti. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, cílem dohody účastníků řízení bylo zlepšit jejich postavení v soutěži na trhu, kdy potřebovali všichni zvýšit realizační ceny svého zboží, neboť toto již delší dobu zpeněžovali za ceny nepokrývající jejich výrobní náklady a v blízké budoucnosti očekávali další růst těchto nákladů. V této souvislosti si účastníci řízení byli vědomi toho, že každý samostatně by odpovídajícího zvýšení svých prodejních cen vzhledem ke stavu soutěžního prostředí v dané době nedosáhl. Proto se dne 24.7.2003 sešli ve Větrném Jeníkově, vzájemně si zprostředkovali informace o svých výrobních nákladech v porovnání s dosahovanými realizačními cenami a dohodli se na společném postupu vůči svým odběratelům, který také následně realizovali a dosáhli tak skutečného zvýšení svých prodejních cen. Na základě popsané dohody tak dosáhli zlepšení svého postavení v soutěži na trhu, přičemž mezi sebou omezili soutěž v ceně zboží. Všichni účastníci řízení uvedení v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí tedy chtěli porušit zájem chráněný zákonem a způsobit tento následek - tj. omezit mezi sebou působení podmínek férové hospodářské soutěže v oblasti ceny zboží, neboť bez porušení tohoto zákonem chráněného zájmu by individuálně nedosáhli zamýšleného cíle - zvýšení svých realizačních cen. Účastníci řízení tedy vědomě chtěli narušit soutěž na relevantním trhu (přičemž nešlo o pouhé srozumění s možným následkem jejich jednání na trhu). Úřad uzavírá, že ve smyslu § 22 odst. 2 zákona se ze strany účastníků řízení jedná o úmyslné porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona, avšak dle všech skutkových zjištění jde o úmysl nepřímý.

Skutečnost, že dohoda soutěžitelů neprodávat zboží za podnákladové ceny je ve své podstatě protisoutěžní, konstatuje i Evropská komise, a to např. ve svém rozhodnutí
č. 75/497/EEC ze dne 15. července 1975 v řízení dle čl. 85 Smlouvy o Evropských společenstvích (čl. 81, ve znění Amstrodamské smlouvy). Komise v tomto případě rozhodovala o souladu obchodních pravidel dohodnutých producenty čistého hliníku s uvedeným ustanovením Smlouvy. Pravidla obsahovala mj. definování případů prodeje pod náklady, které se signatáři zavazovali neuplatňovat. Ve svém rozhodnutí Komise mj. konstatovala, že pro soutěž v ceně je přirozené, že se vyskytují nabídky, které jsou soutěžitelé i přes jejich nevýhodnost nuceni přijmout. Daná část obchodních pravidel producentů čistého hliníku působí proti takovým nabídkám a je tak ve své podstatě restriktivní12.

Závěr

Úřad dospěl na základě zhodnocení všech důkazů (jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti) k tomu, že dohoda účastníků řízení o nepřímém určení prodejních cen konzumních slepičích vajec spočívající v rozhodnutí neprodávat od 1.8.2003 svým odběratelům vejce za ceny pod vlastní náklady, která byla následně zveřejněna v rámci tzv. Komuniké producentů vajec, je zakázanou a neplatnou dohodou dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, jež vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu konzumních slepičích vajec. S účastníkem řízení společností OVUS pak Úřad řízení v souladu s § 30 správního řádu zastavil.

Odůvodnění výše pokuty

Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10.000.000,- Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 4 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo nesplnili povinnosti stanovené v § 15 odst. 2 zákona. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. Výše pokuty v mezích stanovených zákonem je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnosti daného případu, stavem soutěžního prostředí a v neposlední řadě zaměřením a cíly soutěžní politiky. Obdobně postupuje při ukládání sankcí i Evropská Komise a Evropský soudní dvůr (např. Rozsudek ESD ze dne 12.7.2001 ve věci Tate & Lyle plc, British Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission of the EC).

Nejprve je třeba uvést, že v daném správním řízení jsou splněny podmínky předvídané zákonem pro uložení pokuty. Úřad konstatuje, že účastníci řízení svým jednáním narušili hospodářskou soutěž na relevantním trhu - a to minimálně v rozsahu svého souhrnného podílu, který na tomto trhu zaujímají. Při stanovení pokuty přihlédl Úřad k následujícím skutečnostem:

Úřad při rozhodování o výši pokuty vyšel ze skutečnosti, že k úspěšnému naplnění represivní funkce pokuty ukládané za porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona je nutné, aby její výše přesahovala výši případného zisku, kterého soutěžitel - konkrétní účastník řízení - na základě uzavření a následného plnění zakázané dohody dosáhl. V této souvislosti zohlednil Úřad rovněž tržní podíly jednotlivých účastníků řízení na relevantním trhu a dále též jejich čistý obrat dosažený za poslední ukončený kalendářní rok (před uzavřením předmětné dohody) a odhadovaný zisk jednotlivých účastníků řízení ze zakázané dohody.

Při zjišťování orientační výše zisku ze zakázané dohody jednotlivých účastníků řízení (i jeho souhrnné výše) vyšel Úřad z minimální prokázané doby trvání narušení soutěže touto dohodou (tj. od 1.8.2003 do 9.9.2003, přičemž vzhledem k nemožnosti získat přesné údaje za prvních 9 dnů měsíce září, vyšel Úřad z údajů za období měsíce srpna) a zisku, který každý účastník řízení získal zvýšením své průměrné realizační ceny vajec v tomto období oproti předcházejícímu období (měsíci červenci) s ohledem na jím realizovaný objem dodávek konzumních slepičích vajec v daném období na tuzemský trh. S ohledem na to, že někteří účastníci řízení označili přesné údaje o výši svých realizačních cen a množství vajec dodaném na trh v jednotlivých měsících roku 2003 za své obchodní tajemství, vyčísluje Úřad údaje o jejich odhadovaném zisku pouze rámcově. Tento zisk byl u čtyř účastníků řízení menší než 600.000,- Kč, u dalších tří účastníků řízení přesáhl částku 600.000,- Kč, ale byl nižší než
1.000.000,- Kč, u dvou účastníků řízení byl vyšší než 1.000.000,- Kč, ale nepřesáhl 1.500.000,- Kč, kdy tuto částku mírně přesáhl odhadovaný zisk ze zakázané dohody pouze u jednoho účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že dohoda účastníků řízení ovlivnila vývoj cen konzumních slepičích vajec na tuzemském trhu v delším období, lze předpokládat, že účastníci řízení měli z této své dohody zisk po delší dobu, než je shora uvedené období od 1.8.2003 do 9.9.2003. Celková výše jimi dosaženého zisku tak byla ještě vyšší.

Při rozhodování o výši pokuty vzal Úřad dále v úvahu závažnost porušení zákona, kdy jednání účastníků řízení narušilo soutěž v ceně mezi nimi, přičemž cena obecně je jedním z nejdůležitějších nástrojů soutěže. Pokud by k uzavření dohody o nepřímém určení prodejních cen, spočívající v rozhodnutí neprodávat zboží pod náklady, došlo za podmínek na trhu, kdy by zboží bylo zpeněžováno za ceny pokrývající výrobní náklady jednotlivých producentů (a tito se takovou dohodou pouze vzdali části své obchodní strategie, kterou by mohli do budoucna na trhu použít), nedošlo by na základě plnění takové dohody k okamžitému zvýšení realizačních cen. Situace na trhu konzumních slepičích vajec v době uzavření dohody účastníků řízení byla ale odlišná - většina producentů vajec prodávala své zboží za ceny nepokrývající jejich výrobní náklady, a proto se dopad dohody účastníků řízení projevil umělým zvýšením prodejní ceny (k němuž by bez této dohody v dané době nedošlo). Toto zvýšení prodejních cen ovlivnilo i další vývoj soutěžního prostředí na relevantním trhu.

Vzhledem k cíli dohody účastníků řízení, tj. zvýšit realizační cenu konzumních slepičích vajec, což se následně projevilo i zvýšením konečné maloobchodní ceny vajec, měla tato jejich dohoda negativní vliv i na spotřebitele.

Úřad rovněž zohlednil to, že k porušení zákona došlo ze strany účastníků řízení úmyslně. Přihlédl i ke skutečnosti, že porušení zákona se všichni účastníci řízení dopustili poprvé.

Úřad zohlednil výše uvedené a při diferenciaci výše pokut pro jednotlivé účastníky řízení vyšel primárně ze souhrnného odhadovaného zisku účastníků řízení ze zakázané dohody (za měsíc srpen 2003) navýšeného dle správního uvážení Úřadu za účelem zajištění represivní funkce pokuty. Konkrétní výši pokuty každého účastníka řízení pak Úřad vyčíslil v závislosti na jeho podílu na relevantním trhu v roce 2002. Následně porovnal tento údaj u jednotlivých účastníků řízení s jejich odhadovaným ziskem ze zakázané dohody. U tří účastníků řízení byl tento údaj nižší než jejich odhadovaný zisk ze zakázané dohody vypočtený Úřadem, proto Úřad přistoupil u těchto účastníků řízení k úpravě konečné výše pokuty tak, aby byl zachován dopad represivní funkce sankce na všechny účastníky řízení.

Ze všech uvedených důvodů Úřad rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění (správní řád), podat rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí; včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Mgr. Vítězslav Šemora

pověřený řízením odboru

Rozhodnutí obdrží:

BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s.

Radouňka č.p. 202 - Nový Dvůr

377 01 Jindřichův Hradec

DRUKO STŘÍŽOV s.r.o.

Střížov 1141

334 11 Přeštice

LIDRU, a.s.

Libotenice čp. 153

412 01 Litoměřice

MAVE Jičín, a.s.

Soběraz čp. 21

507 13 Železnice

Ovus-podnik živočišné výroby, spol. s r.o.

274 80 Slaný

Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s.

Divadelní čp. 946/9

741 11 Nový Jičín

Podnik živočišné výroby, a.s.

Nebřehovická 522

386 01 Strakonice

PROAGRO Nymburk a.s.

Poděbradská 2026

288 72 Nymburk

MAVEX Cheb, spol. s r.o.

Májová 35

350 01 Cheb

Mydlářka a.s.

Mydlářka 253

256 01 Benešov

ZEVOS a.s.

Nádražní 25

686 01 Uherské Hradiště

Mgr. Antonín Zralý

Ponávka 2

602 00 Brno

1 Potvrdil, že e-mailová adresa odbyt.pzv@atlas.cz, na niž byla zaslána druhá výše citovaná pozvánka na setkání producentů ve Větrném Jeníkově dne 24.7.2003 (viz str. 141 spisu), je e-mailovou adresou společnosti Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s.

2 Např.: DŽV Rychnov nad Kněžnou a.s. (str. 523 spisu), Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách, s.r.o. (str. 524 spisu), ANIMO Žatec, a.s (str. 550 až 551 spisu), Zemědělská akciová společnost HLUBOŠ (str. 554 až 557 spisu), PRAVE Rakovník, akciová společnost (str. 596 až 599 spisu).

3 Většinu konzumních slepičích vajec přitom obchodní řetězce souhrnně odebírají právě od společností ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. a ZLATÁ VEJCE a.s., viz výše.

4 Např. v případě jednoho odběratele (obchodního řetězce) se podařilo společnosti ZLATÁ VEJCE a.s. dosáhnout zvýšení ceny až v průběhu září 2003 (viz výše), proto v monitorování situace na trhu pokračovali účastníci řízení minimálně až do schůzky 9.9.2003.

5 A to i s ohledem na objem zboží dodávaný celkem účastníky řízení přímo zpracovatelům a na skutečnost, že realizační cena se na této části trhu odvíjí od cen dosažených u odběratelů producentů - obchodních řetězců.

6 Viz např. rozhodnutí Soudu prvního stupně v případě T-7/89 Hercules v. Commission (1991) ECR II-1711.

7 Viz např. rozhodnutí v případě Tepea v. Commission (28/77) (1978) ECR 1391.

8 V řízení nebylo prokázáno, že by účastníci řízení včetně společnosti OVUS byli jakkoli vzájemně propojeni, popř. vzájemně kontrolováni ve smyslu možnosti kontrolovat chování druhého subjektu v soutěži na trhu.

9 V případě daného relevantního trhu je kolísání nabídky a poptávky na trhu běžné (poptávka např. pravidelně roste před Vánocemi apod. - jak ostatně uvedli i sami účastníci řízení).

10 Viz např. rozhodnutí v případě T-35/92 John Deere v. Commission (1994) ECR II-957, související případy a další.

11 I dle rozhodovací praxe Evropského soudního dvora pak není pro hodnocení soutěžitele jako strany zakázané dohody nutné, aby se každého setkání v rámci takové dohody účastnil. Viz např. případ cit. v pozn. č. 6.

12 K tomu viz např. i rozhodnutí Evropské komise č. 74/292/EEC ze dne 15. května 1974 - Glass Containers.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@compet.cz