číslo jednací: S594/2014/DP-49951/2016/820/TPi

Instance I.
Věc Možné porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů
Účastníci
  1. ČEZ, a. s.
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 5. 1. 2017
Dokumenty file icon 2014_S594.pdf 560 KB

 

Č. j.:ÚOHS-S594/2014/DP-49951/2016/820/TPi

 

Brno: 20. prosince 2016

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S594/2014/DP, zahájeném dne 24. 7. 2014 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost ČEZ, a. s., se sídlem Praha, Duhová 2/1444, IČO 45274649, zastoupená Mgr. Luďkem Vránou, advokátem, Vrána & partners, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Praha, Jánský vršek 323/13, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto:

 

ROZHODNUTÍ:

 

I)               Účastníku řízení, společnosti ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, se dle § 11 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá splnění následujícího závazku, který navrhl ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu:

 

Společnost ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, se zavazuje uzavřít se společností Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČO 26348349, Smlouvu na dodávky hnědého energetického uhlí na období let [….obchodní tajemství…], jež nabyde účinnosti nejpozději ke [….obchodní tajemství…], kterou:

 

a)   dojde dnem účinnosti Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí k zániku platnosti a účinnosti Dlouhodobé kupní smlouvy na prodej hnědého energetického uhlí ev. č. 277 004 uzavřené dne 22. ledna 2007 mezi společnostmi ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, a Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČO 26348349,

 

b)   se společnost ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, zavazuje odebrat na základě Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí od společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČO 26348349, hnědé energetické uhlí ve výši:

 

[….obchodní tajemství…] tun hnědého energetického uhlí ročně v období od účinnosti této smlouvy do [….obchodní tajemství…], přičemž v prvním kalendářním roce od účinnosti smlouvy bude odebráno proporcionální množství hnědého energetického uhlí vzhledem k počtu dní účinnosti smlouvy v příslušném roce;

 

[….obchodní tajemství…] tun hnědého energetického uhlí ročně v období od [….obchodní tajemství…] až do [….obchodní tajemství…],

 

c)    se společnost ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, zavazuje hradit společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČO 26348349, na základě Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí jednotkovou cenu za dodávky hnědého energetického uhlí dle Smlouvy na dodávky hnědého energetického ve výši [….obchodní tajemství…] bez daně z pevných paliv a bez daně z přidané hodnoty (či bez jakékoliv jiné nepřímé daně stejného či obdobného charakteru a účinku).

 

II)             Splnění závazku obsaženého ve výroku I) tohoto rozhodnutí je společnost ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, povinna doložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:

 

a)   kopií platné Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí obsahující ujednání uvedené ve výroku I) tohoto rozhodnutí, a to ve lhůtě do [….obchodní tajemství…],

 

b)   písemnou informací o nabytí účinnosti Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí uvedené ve výroku I) tohoto rozhodnutí, a to ve lhůtě do [….obchodní tajemství…].

 

III)           Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S594/2014/DP, vedené ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účastníkem řízení – společností ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649, se dle § 11 odst. 3 téhož zákona zastavuje.

 

ODŮVODNĚNÍ

 

I.               Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

 

1)             Dne 24. 7. 2014 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) se společností ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649 (dále též „ČEZ“ nebo „účastník řízení“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S594/2014/DP ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb. (dále též „zákon“). Toto správní řízení se společností ČEZ Úřad zahájil na základě šetření podnětu[1]společnosti Sokolovká uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, 356 01 Sokolov, IČO 26348349 (dále též „SU“) v rámci výkonu své dozorové pravomoci dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona. Předmětem šetření podnětu bylo vyjednávání o ceně a ostatních obchodních podmínkách dodávek hnědého energetického uhlí (dále též „HEU“) mezi společností SU a společností ČEZ, a to jak v rámci Dlouhodobé kupní smlouvy ev. č. 277 004 ze dne 22. 1. 2007 (dále též „DKS“), tak i mimo tuto smlouvu.

 

2)             V oznámení o zahájení správního řízení Úřad uvedl, že možné porušení § 11 odst. 1 zákona spatřuje v tom, že společnost ČEZ v období nejméně od [….obchodní tajemství…] uplatňuje bez objektivně ospravedlnitelných důvodů rozdílné podmínky při shodném nebo srovnatelném plnění spočívající v odlišném způsobu stanovení ceny dodávek hnědého energetického uhlí vůči svým dodavatelům, zejména pak vůči svému dodavateli společnosti SU, a dále v tom, že s tímto svým dodavatelem [….obchodní tajemství…]. Toto jednání společnosti ČEZ může být způsobilé narušit hospodářskou soutěž na trhu dodávek hnědého energetického uhlí.

 

3)             V rámci předběžného šetření před zahájením správního řízení a během správního řízení si Úřad vyžádal podklady a informace od společnosti SU a od účastníka řízení a proběhla též ústní jednání s účastníkem řízení. Úřad dále oslovil další soutěžitele, kteří působí v oblasti výroby a prodeje HEU, a vycházel rovněž z veřejně dostupných informací a z informací mu známých z předchozí úřední činnosti.

 

4)             Úřad v průběhu správního řízení účastníkovi řízení sdělil, že způsob jeho vyjednání ohledně obchodních podmínek dodávek HEU od společnosti SU a obchodní podmínky obsažené v DKS s touto společností v porovnání s jinými kontrakty (zejména v cenové rovině) vzbuzují obavy Úřadu z možného narušení hospodářské soutěže společností ČEZ ve smyslu § 11 odst. 1 zákona.

 

5)             Úřad dne 2. 12. 2016 obdržel od účastníka řízení přípis obsahující návrh závazku ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže (dále též „Návrh závazku“)[2] ve smyslu § 11 odst. 3 zákona. Úřad navržený závazek posoudil a shledal jej dostačujícím k nápravě závadného soutěžního stavu; závazek v navrhované podobě přejal do výroku tohoto rozhodnutí.

 

II.             Charakteristika účastníka řízení

 

6)             Společnost ČEZ byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581 dne 6. 5. 1992. Předmětem podnikání je výroba, distribuce a obchod s elektřinou, výroba a rozvod tepelné energie, obchod s plynem a s nimi spojené činnosti. Nejvýznamnějším akcionářem společnosti ČEZ je Česká republika (dále též „ČR“) s podílem na základním kapitálu téměř 70 %[3].

 

7)             Společnost ČEZ, jež jenejvětším výrobcem elektřiny v České republice, je součástí skupiny ČEZ[4] (dále též „skupina ČEZ“), která je vertikálně integrovaným energetickým koncernem s centrálou v ČR působícím v řadě zemí střední a jihovýchodní Evropy včetně Turecka. Hlavní předmět podnikání skupiny ČEZ představuje výroba, distribuce, obchod a prodej v oblasti elektřiny a tepla, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a těžba uhlí.

 

III.           Zjištěné skutečnosti

 

a.        Dodavatelsko-odběratelský vztah mezi SU a ČEZ

 

8)             Účastník řízení odebírá od společnosti SU hnědé energetické uhlí na základě DKS, která upravuje dodávky HEU ze strany společnosti SU, a to na období od 1. 1. 2010 do vyuhlení lomu, resp. do roku 2027. DKS byla uzavřena na základě opatření uložených Úřadem společnosti ČEZ v rozhodnutí Úřadu č. j. S273/06-21087/06/610 ze dne 30. listopadu 2006, které nabylo právní moci 20. 12. 2006 (dále též „Rozhodnutí“).

 

b.        Informace od společnosti SU

 

9)             Předně Úřad uvádí, že společnost SUje hnědouhelnou těžební společností v ČR a tudíž konkurentem těžební společnosti Severočeské doly a.s., se sídlem Chomutov, Boženy Němcové 5359, IČO 49901982 (dále též „SD“). Společnost SD patří do skupiny ČEZ. V evropském měřítku patří společnost SU spíše k malým firmám. Společnost SU působí v oblasti těžby a prodeje hnědého uhlí, a to zejména HEU. Největší část produkce HEU směřuje společnost SU do oblasti energetiky a teplárenství, a to především v rámci ČR. Z hlediska pozice na trhu výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie v ČR lze společnost SU řadit k největším nezávislým výrobcům elektrické energie. Její význam spočívá především v dodávkách špičkové energie pro vyrovnávání energetické přenosové soustavy. Významnou měrou se v této oblasti odrazila především výstavba vlastní paroplynové elektrárny ve Vřesové v roce 1995. Paroplynová elektrárna Vřesová vyrobí ročně kolem 3500 GWh elektrické energie a rovněž zásobuje teplem Karlovy Vary i další města v regionu[5]. Prodej tepla činí zhruba 1800 TJ. Společnost SU tak patří k největším producentům elektrické energie v ČR a je tedy i v této oblasti konkurentem účastníka řízení.

 

10)         Společnost SU v průběhu předběžného šetření podnětu sp. zn. ÚOHS-P110/2014/DP, jakož i v rámci samotného správního řízení poskytla opakovaně informace prostřednictvím písemných i ústních vyjádření. Předně uvedla, že společnost ČEZ stanovuje jednotkovou cenu za dodávky HEU v rozporu s cenovým ustanovením uvedeným v DKS. Zejména pak společnost SU poukázala na cenové ustavení v DKS, kde je uvedeno, (cit.): [….obchodní tajemství…].

 

11)         Společnost SU přípisem ze dne 17. 6. 2014 shrnula skutečnosti ve vztahu k okolnostem, pro které Úřad vedl předběžné šetření z důvodu možného zneužití dominantního postavení ze strany společnosti ČEZ, a zejména v tomto přípise uvedla, že:

 

a)   společnost ČEZ je na relevantním trhu v takovém hospodářském a tržním postavení, které splňuje znaky dominantního postavení, a to se všemi právními důsledky, které jsou s tímto dominantním postavením společnosti ČEZ na relevantním trhu HEU spojovány;

 

b)   společnost ČEZ vůči SU historicky a dlouhodobě uplatňuje znevýhodňující podmínky v souvislosti s dodávkami HEU pro energetické zdroje společnosti ČEZ, čímž narušuje hospodářskou soutěž ve smyslu § 11 zákona a dopouští se tak, a to s plným vědomím a znalostí stavu věci, správního deliktu ve smyslu zákona;

 

c)    společnost ČEZ si je vědoma podstatné změny obchodních a tržních podmínek na relevantním trhu HEU, minimálně od ledna [….obchodní tajemství…], a přesto odmítá, využívaje obchodní, právní, ekonomické a báňsko-technologické závislosti společnosti SU, poskytnout SU v souvislosti s dodávkami HEU cenu a cenové podmínky reflektující příslušné změny, vše dokonce bez respektování podstatné změny okolností oproti stavu, kdy byla v roce 2007 uzavíraná DKS, a setrvává na dlouhodobě uplatňovaných znevýhodňujících a neférových podmínkách k újmě SU a dále též k újmě soutěžitelů na navazujícím trhu výroby a prodeje elektřiny z hnědouhelných zdrojů;

 

d)   společnost ČEZ pro období, na které se aplikuje režim DKS, neplní povinnost jednat o ceně a cenových podmínkách především dohodou, jak je upraveno v DKS, když aplikuje daná ustavení DKS tak, že cena je určována pouze a jen výpočtem podle cenového vzorce a jakýkoli jiný přístup by měl ve svém důsledku znamenat zhoršení postavení ČEZ bez protiplnění ze strany SU, a tak nejenže porušuje povinnosti dle § 11 zákona, ale též povinnosti stanovené v Rozhodnutí;

 

e)   společnost ČEZ svým ryze formálním a účelovým jednáním a postupem udržuje dlouhodobě a s využitím aspektů svého dominantního postavení nerovné postavení smluvních stran DKS, které má prokazatelně za následek nerovnováhu vzájemných plnění, tedy nerovnováhu mezi hodnotou odebíraného HEU a jeho tržní cenou, a tak společnost ČEZ realizuje nedůvodně a bez ospravedlnitelného důvodu též soutěžní výhodu na navazujícím trhu výroby a prodeje elektřiny z hnědouhelných zdrojů;

                                                                                              

f)     společnost ČEZ zneužívá [….obchodní tajemství…] v podobě cenového vzorce k získání neoprávněného prospěchu k újmě SU namísto toho, aby z hlediska své zvláštní a zvýšené odpovědnosti za účinnou hospodářskou soutěž na relevantním trhu respektovala nejen své smluvní závazky, ale též povinnosti stanovené Rozhodnutím a povinnosti vyplývající z ustavení § 11 zákona, tzn., aby neuplatňovala a nevynucovala si vůči SU znevýhodňující a neférové podmínky;

 

g)   společnost ČEZ prokazatelně vynucuje v rámci jednání, která byla vedena mimo režim DKS, pod „nabídkou“ poskytnutí tržních podmínek z hlediska ceny a cenových podmínek, jednostranně pro ČEZ výhodné podmínky a vyvíjí na SU obchodní nátlak, zejména, nikoli ale jen, formou platby neúměrně nízké a tržním podmínkám v podstatném rozsahu se vymykající ceny za dodávky HEU, formou uplatňování smluvních pokut a snahou omezit možnosti dodávek HEU určeného k odbytu ze strany SU vůči dalším odběratelům SU;

 

h)   obrana společnosti ČEZ založená na tom, že SU uzavřela DKS svobodně, bez nátlaku a že ani nebyla vmanipulována či nucena k uzavření DKS, je v rozporu se skutečným stavem věci, přičemž lze upozornit na to, že společnost ČEZ si byla plně vědoma toho, že SU z hlediska své závislosti na odbytu HEU u dominantního soutěžitele je ve svobodě rozhodování a v možnostech eliminace podnikatelských rizik značně omezena.

 

12)         Společnost SU dále uvedla, že vyvinula úsilí k zahájení jednání se společností ČEZ o podmínkách dodávek HEU pro elektrárnu Tisová na období roku [….obchodní tajemství…], a to zejména z hlediska podmínek cenových. Právě ve vztahu k cenovým podmínkám za dodávky HEU bylo ze strany společnosti SU vyvinuto úsilí ke vzájemnému jednání tak, aby byla dosažena jednotková cena pro rok [….obchodní tajemství…], která by odpovídala ceně v místě a čase obvyklé, a aby byl odstraněn následek cenové diskriminace, která je dlouhodobě uplatňovaná v neprospěch společnosti SU a v důsledku níž nastal vývojem v čase zvlášť hrubý nepoměr mezi společností ČEZ placenou jednotkovou cenou a hodnotou dodávek HEU z hlediska jejich ceny v místě a čase obvyklé.

 

13)         Společnost SU dále uvedla, že pro rok [….obchodní tajemství…] navrhla společnosti ČEZ jednotkovou cenu za dodávky HEU ve výši [….obchodní tajemství…] pro ty části dodávek HEU, které budou vykazovat kvalitativně nižší parametry oproti standardním dodávkám společnosti SU. Společnost ČEZ tento návrh neakceptovala a sama žádný návrh neučinila, přičemž pouze odkázala na cenové ujednání v DKS, na základě kterého by se v případě nedohody stran na ceně uplatnil cenový vzorec.

 

14)         Touto jednoduchou konstrukcí založenou na pasivitě a absenci jednání (konání) ze strany společnosti ČEZ v otázce ceny dodávek paliva pro rok [….obchodní tajemství…] měla být dle tvrzení společnosti ČEZ v období roku [….obchodní tajemství…] hrazena jednotková cena ve výši [….obchodní tajemství…]. Takto jednostranně oznámená a vynucovaná jednotková cena paliva na rok [….obchodní tajemství…] společností ČEZ byla dle tvrzení společnosti SU téměř o [….obchodní tajemství…] % nižší oproti uplatňované jednotkové ceně obvyklé na relevantním trhu za dodávky paliva srovnatelných kvalitativních parametrů.

 

15)         Společnost SU ve svém vyjádření ze dne 29. 1. 2016 dále poukázala na skutečnosti uvedené v rozhodnutích Specializovaného finančního úřadu (dále též „SFÚ“)[6] a Odvolacího finančního ředitelství (dále též „OFŘ“)[7], kde bylo mimo jiné konstatováno, že společnost ČEZ na trhu HEU zaujímá vůči společnosti SU výhodnější hospodářské postavení ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Zákon o cenách“). Současně společnost SU uvedla, že do kompetence Úřadu spadá určit, zda stanovení ceny, za kterou společnost ČEZ odebírá HEU od společnosti SU, bylo projevem a důsledkem jejího hospodářsky silného postavení, které jí umožnilo bránit se efektivní hospodářské soutěži, protože jí dávalo sílu chovat se do značné míry nezávisle na ostatních účastnících trhu.

 

16)         Společnost SU rovněž zdůraznila, že jednání společnosti ČEZ nemá jen dopady do sféry SU, ale dotýká se též ostatních účastníků trhu. Společnost ČEZ si podle společnosti SU uzavřením DKS dlouhodobě pro sebe blokuje významnou část těžební kapacity společnosti SU, která by byť z části mohla vstupovat na volný trh a být konkurencí pro dodávky společnosti SD.

 

c.    Informace od účastníka řízení

 

17)         Účastník řízení se opakovaně v průběhu předběžného šetření i ve správním řízení vyjadřoval k dodavatelsko-odběratelskému vztahu mezi společnostmi ČEZ a SU, přičemž Úřadu poskytl řadu podkladů a informací. Předně uváděl, že DKS byla uzavřena za účelem splnění jednoho z opatření uloženého společnosti ČEZ v Rozhodnutí.

 

18)         Současně dále účastník řízení poukázal na skutečnost, že Úřad se již v minulosti detailně zabýval podněty společnosti SU a po jejich analýze je opakovaně odmítl, resp. Úřad ve svých sděleních tvrdil, že v postupu společnosti ČEZ vycházejícím z DKS vůči společnosti SU nelze v žádném ohledu spatřovat podezření z narušení hospodářské soutěže.

 

19)         Účastník řízení rovněž uvedl, že od konce roku [….obchodní tajemství…] docházelo mezi stranami DKS k jednání o možném smírném řešení v rámci komplexnějšího řešení zahrnující větší množství transakcí. Od [….obchodní tajemství…] účastník řízení intenzivně jednal se společností SU v souvislosti s úvahami o odprodeji elektrárny Tisová ve snaze nalézt smírné řešení, jehož součástí by mohlo být i nahrazení DKS. Šlo tedy o jednání o případné nové podobě smluvních vztahů mezi stranami nikoliv na základě DKS. V rámci těchto jednání to přitom byla dle účastníka řízení zejména společnost ČEZ, která se proaktivně pokoušela navrhovat obchodně přijatelná řešení stávajících sporů a smluvních vztahů. Naopak společnost SU působila spíše v roli pasivního příjemce a v zásadě návrhy společnosti ČEZ v různé podobě odmítala, přičemž paralelně společnosti ČEZ hrozila stupňováním nátlaku prostřednictvím státních orgánů tj. Úřad a SFÚ.

 

20)         Účastník řízení je toho názoru, že se v maximální možné míře snažil nalézt ve vztahu se společností SU řešení, které by zabránilo eskalaci sporu. Co se týče přístupu k jednání o ceně a cenových podmínkách dle DKS, nelze rozhodně dle účastníka řízení postup společnosti ČEZ označovat jako ryze formální. Současně je nutno uvést, že předseda Úřadu ve svém přípise[8] uvedl, že v případě aplikace cenového kalkulačního vzorce nelze spatřovat žádné narušení hospodářské soutěže. Účastník řízení je tedy toho názoru, že i kdyby bylo jednání ryze formální, byť za takové je lze jen stěží označit, nelze jej v žádném případě považovat za protiprávní.

 

21)         Společnost ČEZ rovněž podotýká, že soutěžní právo rozhodně nevyžaduje uniformizaci cenových podmínek na trhu, jak zmiňoval výslovně i Úřad ve svých dřívějších přípisech, a při posuzování srovnatelnosti určitých transakcí nelze odhlížet od obchodního kontextu, za nichž byly uzavřeny, a nelze tedy činit paušální srovnání cen bez zohlednění těchto specifik. Dále jen nutno připomenout, že ačkoliv společnost SU deklaruje svoji údajnou závislost na společnosti ČEZ, dodává SU společnosti ČEZ reálně pouze cca [….obchodní tajemství…] % svojí celkové produkce uhlí. Lze předpokládat existenci poptávky na trhu po takovém množství HEU, a společnost SU je tedy mohla umístit na trh. Ostatně i chování společnosti SU vůči účastníkovi řízení v průběhu času např. jednostranné významné omezení dodávek, hrozby úplným zastavením dodávek, účtování navýšené ceny dle účastníka řízení dokládá, že se společnost SU chová na společnosti ČEZ prakticky nezávisle, a to zejména při vědomí prakticky neexistujících alternativ smysluplného zásobování elektrárny Tisová.

 

22)         Účastník řízení se dále domnívá, že cílem snah společnosti SU je tedy v podstatě to, aby došlo ke sjednocení cenových podmínek u jednotlivých dodavatelů společnosti ČEZ. Jinak řečeno, aby účastník řízení uplatňoval vůči všem dodavatelům shodné cenové a další obchodní podmínky, a to bez ohledu na další parametry jednotlivých transakcí jako je délka trvání kontraktu, sjednané objemy dodávek, platební podmínky, typ dodávaného uhlí atd. a datum uzavření kontraktu.

 

23)         Účastník řízení rovněž poukázal na skutečnost, že se členové statutárního orgánu společnosti ČEZ nemohou s ohledem na požadavky péče řádného hospodáře jednoduše bez dalšího rozhodnout k jednostranně nevýhodnému řešení pro společnost ČEZ, ignorovat DKS a namísto ní přistoupit k řešení dodavatele, které je v mnoha ohledech negativním posunem oproti ujednání DKS.

 

24)         V průběhu správního řízení se účastník řízení rovněž vyjádřil ke správnímu řízení, jež s ním vedl SFÚ. Rozhodnutím SFÚ byla společnosti ČEZ uložena pokuta ve výši 150.000.000 Kč za porušení § 2 odst. 3 Zákona o cenách, a to za jednání, které spočívalo v tom, že společnost ČEZ nakupovala v letech [….obchodní tajemství…] od společnosti SU HEU za cenu nižší než obvyklou. Předmětným plněním a hrazením nižší ceny, než je cena obvyklá, získala společnost ČEZ ve výhodnějším hospodářském postavení na úkor společnosti SU v období let [….obchodní tajemství…] nepřiměřený majetkové prospěch v minimálně prokázané výši cca [….obchodní tajemství…] Kč. Rozhodnutí SFÚ bylo potvrzeno OFŘ.

 

25)         V Rozhodnutí SFÚ bylo dále uvedeno, že společnost ČEZ disponuje vysokým tržním podílem na poptávkové straně trhu i po vyloučení in-house dodávek a že společnost ČEZ na trhu HEU zaujímá vůči společnosti SU výhodnější hospodářské postavení ve smyslu § 2 odst. 4 Zákona o cenách.

 

26)         SFÚ dále konstatoval, že společnost ČEZ si musela být vědoma, že ceny hrazené společnosti SU jsou nižší než ceny hrazené jí samotnou ostatním dodavatelům HEU. A proto bylo na místě, aby i pro obchodní vztah se společností SU uplatňovala ceny v úrovni obvyklé výše.

                                                                                                                     

27)         Účastník řízení uvedl, že předně nesouhlasí se závěrem SFÚ a OFŘ o porušení Zákona o cenách a proti rozhodnutí OFŘ podal k Městskému soudu v Praze dne [….obchodní tajemství…] správní žalobu. Současně účastník řízení odkázal na odůvodnění Rozhodnutí SFÚ a OFŘ, kde je uvedeno, že pokud bude za dodávané HEU provizorně hrazena vyšší cena, než je cena určená podle cenového vzorce v DKS, a poté se společnost ČEZ obrátí s žalobou na příslušný soud, který přezkoumá, v jaké výši náleží společnosti SU cena za dodávané HEU, nejedná se o porušení ani Zákona o cenách, ani povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

 

28)         Účastník řízení Úřadu dále sdělil, že v souladu s Rozhodnutím SFÚ zaslal dne [….obchodní tajemství…] společnosti SU návrh dohody o provizorních platbách (dále též „Dohoda“), jenž obsahoval jednak vypořádání cen dodávek HEU za období [….obchodní tajemství…] do dne uzavření Dohody a zároveň také, v souladu s DKS, návrh cenových podmínek dodávek pro další období trvání DKS. Konkrétně společnost ČEZ pro období [….obchodní tajemství…] do dne účinnosti Dohody navrhla jednorázové okamžité doplacení rozdílu mezi již uhrazenou cenou dodávek HEU od společnosti SU a cenou obvyklou zjištěnou SFÚ pro rok [….obchodní tajemství…], tj. cenou ve výši [….obchodní tajemství…] bez DPH a daně z pevných paliv. Pro období účinnosti Dohody pak společnost ČEZ navrhla hrazení uvedené částky jako ceny jednotkové.

 

29)         Společnost SU návrh Dohody dopisem ze dne [….obchodní tajemství…] odmítla. Nicméně společnost ČEZ i přes negativní stanovisko SU k návrhu Dohody uvedla, že hodlá dále postupovat ve smyslu Rozhodnutí SFÚ a principů obsažených v návrhu Dohody, tj. platit pro rok [….obchodní tajemství…] za dodávky HEU provizorní platbu ve výši [….obchodní tajemství…]. Současně dopisem ze dne 27. 11. 2015 společnost ČEZ zaslala společnosti SU také výzvu k jednání o podmínkách dodávek HEU pro rok 2016.

 

30)         S ohledem na skutečnost, že společnost ČEZ navrhla společnosti SU placení ceny HEU ve výši zjištěné cenovým orgánem[9] a platby v této výši začíná provádět navzdory odmítnutí návrhu Dohody ze strany SU, má společnost ČEZ za to, že důvod, pro který bylo předmětné správní řízení Úřadu zahájeno, odpadl a správní řízení by tedy mělo být zastaveno.

 

31)         Společnost ČEZ je toho názoru, že vždy postupovala a postupuje v souladu s příslušnými právními předpisy a rozhodnutími Úřadu, jakož i v souladu s dobrými mravy a pravidly poctivého obchodního styku. Snaha společnosti SU směřující vůči Úřadu je dle společnosti ČEZ vedena výhradně snahou o zvrácení následků jejího dřívějšího svobodného obchodního rozhodnutí, které v minulosti dobrovolně učinila a kterého se nadto aktivně domáhala v podobě uzavření DKS, ale které se i nyní ex post nazíráno jeví jako obchodně nevýhodné.

 

d.   Informace od ostatních soutěžitelů a skutečnosti známé Úřadu z úřední činnosti

 

32)         Úřad si v rámci správního řízení vyžádal informace a podklady od soutěžitelů působících v oblasti výroby a prodeje HEU. Následně obdržené informace se týkaly zejména podmínek panujících na relevantním trhu. Jednalo se tedy o objemy těžby, ceny za dodávky HEU a smlouvy o dodávkách HEU. Informace obdržené od těchto soutěžitelů byly využity především pro posouzení podmínek panujících na trhu od roku 2014 až do současnosti.

 

33)         Z podkladů shromážděných v rámci správního řízení vyplynulo, že společnost Vršanská uhelná a.s., se sídlem V. Řezáče 315, Most, IČO 28678010 (dále též „VU“), dodávala HEU společnosti ČEZ za cenu [….obchodní tajemství…] v roce 2014, [….obchodní tajemství…] v roce [….obchodní tajemství…] a [….obchodní tajemství…] v roce [….obchodní tajemství…] a společnost Severní energetická a.s., se sídlem V. Řezáče 315, Most, IČO 28677986 (dále též „SE“),[10] dodávala HEU společnosti ČEZ za cenu [….obchodní tajemství…]v roce [….obchodní tajemství…], [….obchodní tajemství…]v roce [….obchodní tajemství…] a [….obchodní tajemství…]v roce [….obchodní tajemství…].

 

34)         Společnost SU dodávala HEU společnosti ČEZ za cenu [….obchodní tajemství…] v roce [….obchodní tajemství…] a [….obchodní tajemství…] v roce [….obchodní tajemství…], přičemž jak již bylo uvedeno výše, účastník řízení v souladu s návrhem Dohody[11] za období [….obchodní tajemství…] provedl doplatek k ceně za dodávky HEU, a to až do výše [….obchodní tajemství…][12]. Pro rok [….obchodní tajemství…] hradí cenu [….obchodní tajemství…] v „provizorním režimu“ skládající se z ceny určené cenovým vzorcem v DKS ve výši [….obchodní tajemství…]a provizorního doplatku ve výši [….obchodní tajemství…].

 

IV.          Vymezení relevantního trhu

 

35)         K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka řízení. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba primárně vymezit z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozího produktu, jímž je účastníkem řízení poptávané zboží, tj. hnědé uhlí.

 

a.        Věcné a geografické vymezení relevantního trhu

 

36)         Relevantní trh po stránce věcné, tj. výrobkový trh, zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné či nahraditelné vzhledem k jejich charakteristickým vlastnostem, specifickým rysům, ceně a zamýšlenému způsobu užití.

 

37)         Uhlí obecně je fosilním palivem s vysokým obsahem uhlíku, jehož množství se pohybuje mezi 30 až 98 %. Dalšími složkami uhlí jsou vodík, kyslík a malé množství dusíku, síry a dalších složek. Uhlí také obsahuje různé množství vody a anorganických látek, které zůstávají jako odpad po spálení. Různé druhy uhlí v členění podle jeho složení slouží pro různé účely. Dle obsahu vlhkosti a energetického obsahu v uhlí se uhlí předně dělí na hnědé a černé.

 

38)         Hnědé uhlí se používá převážně v elektrárnách a teplárnách k výrobě elektrické energie, tepla a technologické páry, dále ve výtopnách, blokových a domovních kotelnách, případně pro individuální zdroje tepla. Z hlediska účelu použití nelze hnědé uhlí považovat za zaměnitelné s ostatními druhy paliv[13], neboť se do značné míry liší svými vlastnostmi. Prostá záměna hnědého uhlí s jinými druhy paliv není ve velké většině případů možná, neboť by vyžadovala rekonstrukci či výměnu spalovacího zařízení, případně celého spotřebiče[14]. Náklady, které by s takovou rekonstrukcí či výměnou spalovacího zařízení byly spojeny, jsou vysoké a znemožňují tak odběratelům považovat jiné druhy paliv pro účely užití za totožné či zaměnitelné. Vzhledem k technologii spalovacího procesu je rovněž podstatně omezena zaměnitelnost hnědého uhlí s černým uhlím, neboť černé uhlí má vyšší výhřevnost a nižší obsah síry a popela v porovnání s uhlím hnědým. Existenci samostatných relevantních trhů pro hnědé a černé uhlí dokládá i skutečnost, že i přes pokles ceny černého uhlí na světových burzách, ke kterému došlo v posledních letech, nedošlo k výraznému odklonu českých hnědouhelných zdrojů k tomuto druhu paliva. Úřad tak jiné druhy paliv ze svého dalšího posuzování vyloučil.

                                                                                                                                    

39)         V rámci hnědého uhlí identifikoval Úřad samostatný relevantní trh HEU, když jej odlišuje od ostatních druhů hnědého uhlí, tedy hnědého tříděného uhlí, hnědouhelných briket a multiprachu. HEU a hnědé tříděné uhlí, jakožto jeho nejbližší substitut v rámci hnědouhelných paliv, nenáleží do stejného relevantního trhu, a to vzhledem k odlišnosti koncových uživatelů těchto dvou produktových skupin, rozdílům v jejich výrobě a v kvalitě (výhřevnosti), různým způsobům zásobování konkrétních zákazníků a jejich rozdílným cenám.

 

40)         HEU, tj. hnědé uhlí o prachové zrnitosti 0 až 40 mm, se využívá téměř výhradně v tepelných elektrárnách, teplárnách a velkých průmyslových kotelnách. Množství těchto zdrojů je zásobováno většinou přímo na základě obchodního vztahu mezi vlastníkem zdroje a těžební společností. Odběrateli hnědého tříděného uhlí jsou především maloodběratelé a malé průmyslové podniky. Jedná se tedy o uhlí převážně pro komunální účely (domácnosti, školy, úřady, nemocnice). Tito spotřebitelé hnědého tříděného uhlí jsou téměř výhradně zásobováni obchodníky s hnědouhelnými palivy, nikoliv přímo těžebními společnostmi.

 

41)         HEU však jako celek nepředstavuje homogenní komoditu, nýbrž je možné jej dále členit např. dle zrnitosti[15] nebo dle výhřevnosti[16]. U některých zdrojů nelze bez vynaložení dodatečných nákladů jednotlivé druhy HEU substituovat, nicméně lze konstatovat, že k záměně jednotlivých druhů HEU v minulosti u zdrojů spalujících HEU docházelo[17], a HEU různých producentů s různými kvalitativními parametry je tak pro většinu subjektů působících na poptávkové straně považováno za vzájemně zastupitelné, a tvoří tedy z věcného hlediska jeden relevantní trh.

 

42)         Z výše uvedených důvodů Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil věcně relevantní trh dodávek hnědého energetického uhlí. Tato definice věcného relevantního trhu hnědého energetického uhlí zahrnuje hnědé energetické uhlí dodávané na volném trhu a naopak nezahrnuje dodávky hnědého energetického uhlí v rámci vertikálně integrované skupiny daného soutěžitele (in-house dodávky). Nezahrnutí in-house dodávek do relevantního trhu nasvědčuje i skutečnost, že při skluzu výsypky na lomu Jiří, ke kterému došlo v roce 2009 a který ovlivnil celkovou těžební kapacitu společnosti SU v následujících letech, nedošlo k významnému poklesu ve vlastní spotřebě hnědého uhlí společností SU, nýbrž k poklesu dodávek na volný trh. Takovéto vymezení věcného relevantního trhu odpovídá i předchozí praxi Úřadu[18].

 

43)         Ve své předchozí rozhodovací praxi Úřad z hlediska geografického definoval trh energetického hnědého uhlí územím ČR, neboť v rámci tuzemského trhu je tato komodita obchodována za homogenních podmínek.[19] Z důvodu vysokých nákladů na přepravu HEU je ekonomičnost dopravy této komodity na větší vzdálenosti omezená. Je však pravda, že v některých, obzvláště příhraničních, oblastech mohou reálnou alternativu dodávek tuzemských producentů HEU představovat dovozy z Polska či Německa[20]. Avšak vzhledem k tomu, že k přeshraničním dodávkám HEU dochází dlouhodobě pouze v zanedbatelném rozsahu a struktura poptávky po HEU ze strany zákazníků v ČR je prakticky reflektována v nabídce, resp. produkci dodavatelů produkujících HEU na území ČR, dospěl Úřad k závěru, že také v tomto případě je na místě vymezit trh dodávek HEU z hlediska geografického územím České republiky s tím, že dovozy ze sousedních států je třeba považovat spíše za potenciální konkurenci ve vztahu k působení tuzemských producentů HEU.

 

b.        Postavení účastníka řízení na relevantním trhu

 

44)         Jak již bylo uvedeno výše, skupina ČEZ působí prostřednictvím dceřiné společnosti SD na nabídkové straně relevantního trhu, přičemž společnost SD je z hlediska roční produkce HEU největší společností působící na trhu. Na samotném relevantním trhu zaujímá však přibližně jen [….obchodní tajemství…] podíl, jelikož přibližně [….obchodní tajemství…] produkce HEU dodává mateřské společnosti ČEZ. Dále na nabídkové straně relevantního trhu působí společnosti VU, SU a SE.

 

45)         HEU potřebné pro provoz hnědouhelných elektráren a tepláren náležících do skupiny ČEZ získává společnost ČEZ i nákupem na vymezeném relevantním trhu. V posledních třech letech odebírala společnost ČEZ od svých dodavatelů přibližně [….obchodní tajemství…] HEU, a to především pro potřeby provozu elektrárny Počerady, elektrárny Tisová a elektrárny Mělník. Společnost ČEZ tak zaujímala v posledních třech letech přibližně [….obchodní tajemství…] podíl na poptávkové straně relevantního trhu. Na poptávkové straně trhu dále působí přibližně 20 významnějších soutěžitelů, přičemž tři nejvýznamnější působící na poptávkové straně relevantního trhu[21] disponovali v souhrnu tržním podílem ve výši přibližně [….obchodní tajemství…]v roce [….obchodní tajemství…], resp. [….obchodní tajemství…]v roce [….obchodní tajemství…][22], a podíl žádného z nich nepřevyšoval v kterémkoli z uvedených roků hranici [….obchodní tajemství…].

 

Tabulka: Podíl společnosti ČEZ na poptávkové straně relevantního trhu a podíl těžebních společností na nabídkové straně relevantního trhu, udán rozpětím.

[….obchodní tajemství…]

 

*[….obchodní tajemství…]

 

46)         Z výše uvedeného je zřejmé, že skupina ČEZ je [….obchodní tajemství…]. Nejvyšším tržním podílem na nabídkové straně relevantního trhu disponuje společnost VU[23]. Nutno dodat, že společnost VU je pouze těžební společností a skupina Czech Coal, do které je společnost VU začleněna, nevlastnila v období, které Tabulka vymezuje, ani v období dřívějším, žádný zdroj, ve kterém by mohlo být HEU produkované společností VU spalováno[24].

 

47)         Úřad však s ohledem na skutečnost, že společnost ČEZ navrhla v souladu se zákonem závazek ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže (srov. níže), který je dostačující k nápravě soutěžního prostředí, ponechal otázku existence či neexistence dominantního postavení účastníka řízení na relevantním trhu otevřenou.

 

V.            Právní posouzení

 

48)         Vzhledem k tomu, že v průběhu správního řízení nabyla dne 1. 10. 2016[25] účinnosti novela zákona č. 143/2001 Sb., provedená zákonem č. 293/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „novela“), bylo nutné určit, které znění zákona č. 143/2001 Sb. bude Úřad aplikovat jednak na svůj postup v dalším průběhu správního řízení a jednak na posuzované jednání účastníků řízení.

 

49)         Co se týče aplikace zákona č. 143/2001 Sb. na postup Úřadu v již zahájeném řízení, je třeba vyjít z čl. II novely, podle něhož se řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti novely, dokončí podle dosavadních právních předpisů, tj. zákona č. 143/2001 Sb. ve znění účinném do 30. 9. 2016. Úřad proto v tomto správním řízení postupoval i po nabytí účinnosti novely podle procesních ustanovení zákona č. 143/2001 Sb. účinného do 30. 9. 2016.

 

50)         Dle ustanovení § 25a zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2016 se v řízení u Úřadu postupuje podpůrně podle správního řádu. Správní řád byl v průběhu správního řízení dvakrát novelizován, avšak ani jedna z těchto novel neobsahovala přechodné ustanovení upravující postup správních orgánů v již zahájených řízeních. Úřad tedy v řízení postupoval vždy podle správního řádu ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých procesních úkonů. Samotné rozhodnutí ve věci je potom vydáno podle správního řádu ve znění účinném ke dni vydání tohoto rozhodnutí.

 

51)         Pokud jde o aplikaci zákona č. 143/2001 Sb. na hmotněprávní otázky případu, Úřad konstatuje, že protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy účinné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání deliktu se považuje okamžik jeho dokonání. Vzhledem k tomu, že k možnému porušení zákona má docházet [….obchodní tajemství…], je třeba na hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení aplikovat zákon č. 143/2001 Sb., ve znění účinném ke dni vydání tohoto rozhodnutí.

 

52)         Zákon 143/2001 Sb. v § 11 odst. 1 stanovuje, že zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Není tedy zakázána existence dominantního postavení soutěžitele jako takového, ale až jednání naplňující pojmové znaky skutkové podstaty zneužití tohoto postavení. Autonomie vůle soutěžitele nacházejícího se v dominantním postavení na relevantním trhu je do značné míry omezena v porovnání se soutěžiteli, kteří toto postavení na trhu nemají, a proto soutěžitel v dominantním postavení musí přizpůsobit své obchodní chování tak, aby svým jednáním nenarušil hospodářskou soutěž a nezpůsobil újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

 

53)         Dominantním postavením může disponovat jak subjekt na nabídkové straně trhu, tak subjekt působící na poptávkové straně trhu. Odběratel má na trhu dominantní postavení, pokud mu jeho tržní síla umožňuje se ve značné míře chovat nezávisle na svých konkurentech či dodavatelích. Odběratel má dominantní postavení, pokud vystupuje v pozici tzv. „nutného obchodního partnera“ pro své dodavatele, přičemž je sám schopen poměrně snadno začít odebírat příslušné zboží od jiných dodavatelů.

 

54)         Jednou ze zákonem demonstrativně zmíněných forem zneužití dominantního postavení[26] je uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni. Podmínkou pro aplikaci tohoto ustanovení je nutnost prokázat existenci rozdílných podmínek, shodnost nebo srovnatelnost plnění a znevýhodnění v hospodářské soutěži, a to za podmínky kumulativního prokázání jednotlivých prvků této formy zneužití dominance. Za rozdílné podmínky lze považovat v tomto smyslu například rozdíly v cenách či platebních podmínkách, poplatcích či poskytovaných slevách. Podmínka shodnosti či srovnatelnosti plnění, a to plnění obou stran, musí být zkoumána z hlediska srovnatelnosti podmínek, za nichž je konkrétní plnění poskytováno, přičemž je třeba vzít v úvahu povahu, složení a kvalitu dodávaných výrobků či služeb, rozdíly v rychlosti dodávek a v marketingových nákladech spojených s tímto plněním. Závěrečná podmínka pak znamená prokázání, že uplatněním rozdílných podmínek byli účastníci v hospodářské soutěži znevýhodněni.

 

55)         Je třeba zdůraznit, že účelem zákona není uložit dominantnímu soutěžiteli, aby uplatňoval vůči všem svým dodavatelům ve všech případech a za všech okolností totožné podmínky nákupu nebo prodeje, nýbrž smyslem příslušného ustanovení zákona je zabezpečit rovné zacházení subjektům účastnícím se v hospodářské soutěži, jejichž obchodní vztahy s dominantním soutěžitelem jsou založeny na shodném či srovnatelném plnění.

 

56)         Na základě porovnání cen hrazených společností ČEZ za dodávky HEU jejím dodavatelům na vymezeném relevantním trhu dospěl Úřad ke zjištění, že cena hrazená ze strany účastníka řízení za dodávky HEU pro roky [….obchodní tajemství…] od společnosti SU dosahovala nejvýše cca [….obchodní tajemství…] % ceny hrazené některému z ostatních dodavatelů pro daný rok. Konkrétně byla cena za jednotku výhřevnosti dodávaného HEU hrazená společností ČEZ společnosti VU v uvedeném období v průměru přibližně o [….obchodní tajemství…] % vyšší oproti ceně sjednané v DKS. Při porovnání s hrazenou cenou společností ČEZ společnosti SU, tzn. cenou po uhrazení výše uvedeného doplatku, resp. provizorního doplatku, dosahuje cena pro společnost VU v průměru přibližně o [….obchodní tajemství…] % vyšší hodnoty. Cena za jednotku výhřevnosti dodávaného HEU v uvedeném období hrazená společnosti SE byla vyšší v průměru o [….obchodní tajemství…] % oproti ceně sjednané v DKS. Při porovnání s hrazenou cenou společností ČEZ společnosti SU dosahuje cena pro společnost SE v průměru přibližně o [….obchodní tajemství…] % vyšší hodnoty.

 

57)         Úřad tedy v průběhu správního řízení vyhodnotil, že v obchodních vztazích účastníka řízení existovaly rozdílné podmínky, resp. že byl naplněn první znak skutkové podstaty zneužití dominantního postavení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona. Pokud jde o naplnění ostatních znaků skutkové podstaty diskriminace, tj. existence shodnosti či porovnatelnosti plnění, excesivnosti rozdílných podmínek, znevýhodnění z toho plynoucí a újma způsobená jiným soutěžitelům či spotřebitelům, netřeba tyto v rámci správního řízení dále zjišťovat a prokazovat, neboť předložením závazku ze strany účastníka řízení a jeho schválením ze strany zdejšího Úřadu došlo k odstranění obav z možného narušení hospodářské soutěže. Jinými slovy, v rámci správního řízení vedeného s účastníkem řízení netřeba otázku existence porušení zákona definitivně rozhodnout, neboť Úřadem vytýkané jednání bylo v souladu s § 11 odst. 3 zákona napraveno (srov. dále).

 

VI.          Návrh závazku ze strany účastníka řízení

 

58)         Úřad dne 2. 12. 2016 obdržel od účastníka řízení přípis obsahující Návrh závazku ve smyslu § 11 odst. 3 zákona, v podobě uzavření kupní smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí mezi účastníkem řízení a společností SU. Návrh závazku, resp. kupní smlouvy obsahoval mj. následující ustanovení:

 

„1.2 Množství: Prodávající se zavazuje po dobu trvání této Smlouvy dodávat Kupujícímu a Kupující se zavazuje po dobu trvání této Smlouvy odebírat Palivo v množství určeném v hmotnostních jednotkách s tím, že:

 

(a) v období ode dne následujícího po Rozhodném dni do konce kalendářního roku, v němž Rozhodný den nastane (dále jen „První období“), Prodávající dodá a Kupující odebere Palivo v celkovém množství odpovídajícímu vzorci [….obchodní tajemství…]. Pro vyloučení pochybností se Rozhodný den do počtu zbývajících dní v Prvním období nezapočítává; a

 

(b) v každém celém kalendářním roce, který bude následovat po Prvním období až [….obchodní tajemství…], Prodávající každoročně dodá a Kupující každoročně odebere [….obchodní tajemství…] Paliva (dále jen „Druhé období“); a

 

(c) v období od [….obchodní tajemství…] až do [….obchodní tajemství…] Prodávající každoročně dodá a Kupující každoročně odebere [….obchodní tajemství…]tun Paliva (dále jen „Třetí období“).“

 

„2.4 Strany se dohodly na tom, že za předpokladu účinnosti této Smlouvy (viz čl. 2.1 této Smlouvy), avšak pouze za podmínky, že dojde k Realizaci (jak je definována v Příloze 4), zaniká k Rozhodnému dni (jak je definován v Příloze 4) nevratně a nezrušitelně platnost a účinnost DKS 2007, která je ode dne následujícího po Rozhodném dni (jak je definován v Příloze 4) nahrazena touto Smlouvou, vyjma práv a povinností Stran upravujících plnění z DKS 2007 v období po Rozhodném dni (případně po dni Realizace), jak je sjednáno v Dohodě o narovnání.“

 

„5.2 Jednotková cena pro dodávky Paliva (dále jen „Jednotková cena za Palivo“) dle této Smlouvy činí [….obchodní tajemství…]. Strany výslovně prohlašují, že se na této ceně svobodně dohodly po pečlivém uvážení veškerých relevantních okolností, jakož i na základě vlastní pečlivé podnikatelské úvahy a že na sebe berou riziko změny takových okolností.

 

5.3 Cena za Palivo dle této Smlouvy je stanovena jako cena bez tzv. nepřímých anebo tzv. průtokových daní, tj. bez daně z pevných paliv a bez daně z přidané hodnoty (či bez jakékoliv jiné nepřímé daně stejného či obdobného charakteru a účinku) (dále jen „Daň“). V případě nastoupení režimu dle článku 7.3 zahrnuje Cena za Palivo dle této Smlouvy [….obchodní tajemství…].

 

VII.        Posouzení navržených opatření

 

59)         Úřad se zabýval možností uložení závazku navrženého účastníkem řízení ve smyslu § 11 odst. 3 zákona. Navrhovaný závazek může Úřad přijmout pouze za splnění kumulativních podmínek. První z nich je včasná iniciativa účastníka řízení. Nedojde-li ze strany účastníka řízení k navrhnutí závazku ve smyslu § 11 odst. 3 zákona[27], nelze ze strany Úřadu rozhodnutí v tomto směru vydat. Druhou z podmínek je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání účastníka řízení měl, tzn. že splněním závazku dojde k nápravě stavu, který Úřad považuje za závadný. Třetí podmínkou je skutečnost, že závazek je dostačující z hlediska ochrany hospodářské soutěže. Tato podmínka tedy nebude naplněna v případech vážných narušení hospodářské soutěže. Závěrečnou podmínkou vyjádřenou v § 11 odst. 4 zákona je, že účastník řízení od podání návrhu závazků nepostupuje způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

 

60)         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podmínky přijetí navrhovaných opatření nejsou splněny tehdy, pokud navrhovaná opatření nejsou včasná, dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže nebo se jejich splněním neodstraní závadný stav, mělo-li zneužití dominantního postavení za následek podstatné narušení hospodářské soutěže či účastník řízení od podání návrhu závazků postupuje způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu. V těchto případech Úřad navrhovaná opatření nepřijme a pokračuje v řízení.

 

61)         Předně nutno uvést, že účastník řízení zaslal Návrh závazku v zákonné lhůtě (srov. § 11 odst. 4 zákona), která činí 15 dnů ode dne doručení sdělení výhrad, přičemž k pozdějším návrhům Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastník řízení tak splnil první podmínku, přičemž k předložení Návrhu závazku došlo ještě před zasláním sdělení výhrad ze strany Úřadu.

 

62)         Úřad se dále zabýval tím, zda Návrh závazku obsažený v přípisu účastníka řízení ze dne 2. 12. 2016 povede k odstranění závadného stavu, který dle Úřadu vznikl následkem jednání účastníka řízení. Účastník řízení se zavázal uzavřít se společností SU novou Smlouvu na dodávky hnědého energetického uhlí na dobu do [….obchodní tajemství…], které by byly určeny pro spalování v energetických zdrojích skupiny ČEZ.

 

63)         Na základě posouzení jednotlivých ustanovení obsažených v textu návrhu Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí Úřad dospěl k závěru, že závadný stav, tj. následek vytýkaného jednání účastníkovi řízení, bude uzavřením Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí odstraněn.

 

64)         Další podmínkou pro přijetí závazku je podmínka, aby nedošlo k podstatnému narušení soutěže. V daném případě nestačí potencialita podstatného narušení soutěže, nýbrž takový následek by musel na relevantním trhu skutečně nastat, aby nebylo možné navržený závazek přijmout. Pojem podstatné narušení hospodářské soutěže zákon blíže nespecifikuje, jeho naplnění může vyplynout například z charakteru jednání dominantního soutěžitele, z rozsahu postižených soutěžitelů nebo spotřebitelů, újmy způsobené soutěžitelům či spotřebitelům zneužitím dominantního postavení, délky trvání protiprávního jednání, strukturálních dopadů tohoto jednání na podmínky na relevantním trhu a reálných možností navrácení těchto podmínek do stavu, který by existoval, pokud by ke zneužití dominantního postavení nedošlo. K podstatnému narušení soutěže dochází zejména tehdy, pokud jednání dominantního soutěžitele zabránilo vstupu nových soutěžitelů na trh nebo například vedlo k jejich eliminaci z trhu s následkem faktické monopolizace trhu.

 

65)         Úřad se dále zabýval tím, zda jednání společnosti ČEZ, v němž Úřad spatřoval možné zneužití dominantního postavení, mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže[28].

 

66)         Vytýkané jednání účastníka řízení bylo způsobilé způsobit újmu společnosti SU ve formě materiální škody. Tuto skutečnost zmiňuje i společnost SU ve svých výročních zprávách z let [….obchodní tajemství…], nicméně tato dále uvádí, že při omezení podpory regionálních projektů a aktivit dodržela své závazky a dosahovala kladného výsledku hospodaření. Jednání společnosti ČEZ tak doposud nemělo za následek zásadní omezení v možnostech společnosti SU účastnit se hospodářské soutěže, resp. nevedlo k vyloučení společnosti SU z hospodářské soutěže na některém z trhů. Současně jednání účastníka řízení nemělo ani přímý vliv na některého z dalších soutěžitelů. Vzhledem k těmto skutečnostem Úřad dospěl k závěru, že nedošlo ke vzniku závažných negativních dopadů na soutěž, resp. seznal, že v posuzovaném případě nemělo jednání společnosti ČEZ za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

 

67)         Z přípisu účastníka řízení[29] ze dne 24. 10. 2016 je zřejmé, že Návrh závazku je součástí širšího souboru opatření, který činí účastník řízení směrem k narovnání svých obchodních vztahů se společností SU. V rámci tohoto souboru opatření by mělo dojít i k narovnání veškerých sporných práv souvisejících s dodávkami HEU od společnosti SU společnosti ČEZ, a to již pro období od [….obchodní tajemství…]. Úřad tak má za to, že k datu obdržení Návrhu závazku, tj. 2. 12. 2016 již účastník řízení podnikal kroky k nápravě vytýkaného jednání, resp. že nepostupuje způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu. I závěrečná podmínka je tudíž splněna.

 

68)         Dopisem č. j. ÚOHS-S594/2014/DP-48521/2016/820/TPi[30] ze dne 8. 12. 2016 sdělil Úřad účastníku řízení, že jím navržený závazek považuje za dostatečný pro ochranu hospodářské soutěže a že jeho splněním dojde k odstranění závadného stavu.

 

VIII.      Závěr Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

69)         Ze všech výše uvedených skutečností dospěl Úřad v tomto konkrétním případě k závěru, že jsou kumulativně splněny podmínky pro přijetí závazku podle ustanovení § 11 odst. 3 a 4 zákona. Z tohoto důvodu uložil Úřad účastníku řízení, aby splnil závazek ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, který navrhl pro odstranění závadného stavu, s tím, že splnění závazku obsaženého ve výroku I) tohoto rozhodnutí je společnost ČEZ povinna doložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kopií platné Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí obsahující ujednání uvedené ve výroku I) tohoto rozhodnutí, a to ve lhůtě do 31. 1. 2017, a dále písemnou informací o nabytí účinnosti Smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí uvedené ve výroku I) tohoto rozhodnutí, a to ve lhůtě do 3. 4. 2017. Zároveň Úřad správní řízení podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona zastavil, neboť shledal navržený závazek za dostačující k nápravě způsobených protisoutěžních následků.

 

70)         Úřad ovšem může v souladu s § 11 odst. 5 zákona po zastavení řízení podle § 11 odst. 3 zákona znovu řízení zahájit a vydat nové rozhodnutí, jestliže a) se podstatně změní podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona rozhodné, b) účastník řízení bude jednat v rozporu se závazky, nebo c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

Otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

 

 

 

Obdrží:

Vážený pan

Mgr. Luděk Vrána, advokát

Vrána & partners, advokátní kancelář s.r.o.

Jánský vršek 323/13

118 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 


 

[1] Který je vedený pod sp. zn. ÚOHS-P110/2014/DP.

[2] Viz str. 1809–1831 správního spisu sp. zn. ÚOHS–S594/2014/KD (dále též „správní spis“).

[3]Ke dni 31. 12. 2015.

[4] Viz str. 1834 správního spisu.

[5] Srov. str. 1835 správního spisu.

[6] Rozhodnutí č. j. 113454/15/4122-20732-303570 ze dne 15. 5. 2015 (dále též „RozhodnutíSFÚ“).

[7] Rozhodnutí č. j. 34564/15/5000-10610-711414 ze dne 20. 10. 2015 (dále též „Rozhodnutí OFŘ“).

[8] Ze dne 30. 4. 2013, č. j. ÚOHS-V007/2013/OS-3440/2013/320/HBt.

[9]  Včetně doplacení cenového rozdílu za období [….obchodní tajemství…].

[10] Do 2. 8. 2013 působící pod obchodní firmou Litvínovská uhelná a.s.

[11] Srov. odst. 28.

[12] Účastník řízení zvolil tuto cenu s ohledem na minimum rozpětí ceny obvyklé za dodávky HEU pro rok [….obchodní tajemství…] uvedeného v Rozhodnutí SFÚ. Výše hrazené ceny i v tomto období a období následujícím až do současnosti byla společnostmi SU i ČEZ rozporována.

[13]Jako např. lehké či těžké topné oleje, zemní plyn, biomasa, odpad.

[14] Některé středně velké zdroje v České republice spalující hnědé uhlí disponují spalovacím zařízením, které záměnu vstupního paliva za např. hnědé tříděné uhlí, černé uhlí či biomasu umožňuje, nicméně se jedná o minoritní část poptávky vzhledem k celkovému objemu poptávaného hnědého uhlí v České republice.

[15] Členění na hruboprachy a průmyslové směsi.

[16] Členění na tzv. „teplé uhlí“ a „studené uhlí“.

[17] HEU různých producentů s odlišnými kvalitativními parametry bylo využito např. u teplárny Komořany, elektrárny Mělník I nebo elektrárny Opatovice.

[18] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S196/2013/KS-9749/2013/840/RPl ze dne 27. 5. 2013 nebo č. j.: ÚOHS-S0884/2015/KS-19651/2016/840/ASm ze dne 10. 5. 2016.

[19] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. OOHS/S046/05-184/05-SOHS II.

[20] I v rámci posuzovaného období docházelo k dovozu přibližně 1 mil. tun HEU z lomu MIBRAG ležícího na území Spolkové republiky Německo.

[21] Tj. společnost EP Sourcing, a.s., se sídlem Most - Komořany, Teplárenská 2, IČO 28680391, společnost Alpiq Generation (CZ) s.r.o., se sídlem Kladno - Dubí, Dubská 257, IČO 26735865, a společnost SE.

[22] Tržní podíl byl určen na základě primárních dodávek HEU od producenta. V případě dodávek společnosti SE jejím odběratelům byl těmto započten tržní podíl odpovídající poměrné části realizovaných dodávek a podílu příkupu HEU společnosti SE k celkovému objemu dodávek na relevantním trhu.

[23] Část množství HEU dodávaného společností VU je odebírána společností SE, která jej dále zpracovávala a distribuovala dalším zákazníkům, případně spalovala ve své elektrárně Chvaletice. Dodávky HEU společnosti VU společnosti SE jsou u tabulky 1 započítány v podílu na relevantním trhu společnosti VU. Naopak dodávky HEU společnosti SE svým zákazníkům ve stejném množství nejsou započítány, v souladu se skutečnostmi uvedenými v odst. 42), do tržního podílu společnosti SE.

[24] Společnost SE po svém vyčlenění v průběhu roku 2013 ze skupiny Czech Coal zakoupila v témže roce od společnosti ČEZ elektrárnu Chvaletice. Ve 2. čtvrtletí roku 2016 povolil Úřad spojení společnosti skupiny Czech Coal se společností SE (což umožnilo opětovné začlenění SE do skupiny Czech Coal).

[25] Ustanovení § 22a odst. 4 až 6, § 22b odst. 2 a § 22ba odst. 3 nabyla účinnosti dne 1. 10. 2016; ostatní novelizovaná ustanovení nabyla účinnosti dne 19. 10. 2016.

[26] Ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona.                                          

[27] Současně § 11 odst. 4 zákona stanoví, že „Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele…

[28] Ve smyslu § 11 odst. 3 zákona.

[29] Srov. str. 1798 správního spisu.

[30] Srov. str. 1832 správního spisu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz