číslo jednací: S0740/2015/KS-40547/2015/840/MWi

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0740/2015/KS, zahájeném dne 22. 10. 2015 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti PHARMOS, a.s., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská 1349/296, IČ: 19010290, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává toto

 

ROZHODNUTÍ:

Spojení soutěžitelů, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě „Smlouvy o prodeji části závodu“, uzavřené dne 29. 9. 2015 mezi společností ViaPharma s.r.o., se sídlem Praha 1, Nové Město, Na Florenci 2116/15, IČ: 14888742, jako prodávajícím na straně jedné, a společností PHARMOS, a.s., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská 1349/296, IČ: 19010290, jako kupujícím na straně druhé, v jejímž důsledku má společnost PHARMOS, a.s. nabýt část podniku společnosti ViaPharma s.r.o., působící v oblasti velkoobchodního prodeje léčiv a souvisejícího zboží nezávislým lékárnám, se dle § 16 odst. 2 téhož zákona

 

POVOLUJE.

 

ODŮVODNĚNÍ

1.             Skutečnost, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV474772 ze dne 27. 10. 2015. Tato skutečnost byla současně zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou námitku k uvedené transakci neobdržel.

2.             Při posuzování navrhované transakce vycházel Úřad zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající posuzované spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, jakož i dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů a spojením dotčených oblastí.

I. Notifikační podmínky

3.             K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít na základě „Smlouvy o prodeji části závodu“, která byla uzavřena dne 29. 9. 2015 mezi společnostmi ViaPharma s.r.o., se sídlem Praha 1, Nové Město, Na Florenci 2116/15, IČ: 14888742 (dále jen „ViaPharma“), jako prodávajícím na straně jedné, a PHARMOS, a.s., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská 1349/296, IČ: 19010290 (dále jen „PHARMOS“), jako kupujícím na straně druhé, v jejímž důsledku má společnost PHARMOS nabýt část podniku společnosti ViaPharma s.r.o., působící v oblasti velkoobchodního prodeje léčiv a souvisejícího zboží nezávislým lékárnám (dále jen „část podniku ViaPharma“).

4.             Posuzovaná transakce tak představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona, neboť za spojení soutěžitelů se podle tohoto ustanovení považuje i nabytí podniku jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě dražby nebo jiným způsobem. Částí podniku se pak pro účely zákona rozumí rovněž ta část podniku soutěžitele, které lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou organizační složku podniku. 

5.             Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

6.             Hlavními akcionáři společnosti PHARMOS jsou společnosti Česká lékárnická, a.s., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská 1349/296, IČ: 63080877 (dále jen „Česká lékárnická“), které náleží vlastnický podíl ve výši 71,88 %, a společnost Phoenix International Beteiligungs GmBH, s vlastnickým podílem ve výši 28 %. Společnost Česká lékárnická pak má přibližně [ … OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ … ], z nichž žádný nedisponuje [ … OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ … ] podílem na hlasovacích právech. Společnost Česká lékárnická působí v České republice prostřednictvím svých dceřiných společností (dále jen „Skupina Česká lékárnická“) zejména v oblasti velkoobchodní distribuce léčiv a v oblasti maloobchodního prodeje léčiv. V rámci Skupiny Česká lékárnická je provozováno [ … OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ … ]. Okrajově působí Skupina Česká lékárnická také v oblasti realitní činnosti, dopravy apod. Společnost PHARMOS je na území České republiky činná zejména v oblasti velkoobchodní distribuce farmaceutických výrobků. Společnost PHARMOS dále kontroluje společnosti Jihlavská lékárnická s.r.o., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská 1349/296, IČ: 25534459, a Plzeňská lékárnická s.r.o., se sídlem Plzeň, K Jezu 32, IČ: 25238213. Taktéž tyto společnosti působí na území České republiky především v oblasti distribuce farmaceutických výrobků.

7.             Nabývaná část podniku ViaPharma je před uskutečněním posuzované transakce součástí společnosti ViaPharma, jejímž jediným akcionářem je společnost GLEBI HOLDINGS PLC, se sídlem Kyperská republika, 3082 Limassol, Agias Fylaxeos & Polygnostou, C&I Center 212. Tato společnost je součástí portfolia finanční skupiny Penta, v jejímž čele stojí společnost PENTA INVESTMENTS LIMITED. Nabývaná část podniku ViaPharma působí pouze na území České republiky a zabývá se velkoobchodním prodejem léčiv a dalšího zboží nezávislým lékárnám (činnost společnosti ViaPharma spočívající ve velkoobchodní distribuci léčiv do nemocnic a do sítě lékáren Dr. Max, jež je rovněž součástí podnikatelské skupiny Penta není předmětem posuzované transakce).

III. Dopady spojení

8.             Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

9.             Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje nabývaný podnik nebo jeho část, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele či na ně vertikálně navazují nebo jim předcházejí.

10.         Společnost PHARMOS je na území České republiky činná v oblasti velkoobchodní distribuce léčiv a souvisejícího zboží (společně dále jen „léčiva“), stejně jako nabývaná část podniku ViaPharma. Spojení má tedy především horizontální charakter.

11.         Zároveň Skupina Česká lékárnická působí také v oblasti maloobchodního prodeje léčiv [ … OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ … ], rozptýlených po území celé České republiky. Posuzované spojení soutěžitelů má tedy také vertikální charakter, neboť oblast velkoobchodní distribuce léčiv a souvisejícího zboží, v níž je činná jak Skupina Česká lékárnická (především prostřednictvím společnosti PHARMOS), tak i nabývaná část podniku ViaPharma, je oblastí, jež vertikálně předchází oblasti maloobchodního prodeje léčiv a souvisejícího zboží, ve které působí Skupina Česká lékárnická.

12.         Oblast velkoobchodní distribuce léčiv a souvisejícího zboží představuje dodávky těchto produktů především dvěma kategoriím odběratelů, a to lékárnám a nemocnicím. Léčiva jsou jim obvykle dodávána dvěma způsoby distribuce, a to jednak přímo výrobci léčiv, nebo velkodistributory, kteří je odebírají od výrobců a v širokém rozsahu je dále distribuují svým zákazníkům. Distributory léčiv je možné dále členit na klasické distributory, kteří distribuují široké portfolio léčiv, a distributory specializované, kteří nabízejí úzké, specificky orientované spektrum léčiv.

13.         Dle předchozí rozhodovací praxe Evropské komise jednotlivé výše popsané způsoby velkoobchodní distribuce léčiv mohou představovat nezastupitelné distribuční kanály. Z tohoto důvodu je možné tyto považovat za samostatné relevantní trhy.[1] Vzhledem ke skutečnosti, že jak společnost PHARMOS, tak i nabývaná část podniku ViaPharma představují klasické velkoobchodní distributory léčiv, Úřad se při posuzování dopadů předmětného spojení soutěžitelů zabýval pouze touto oblastí.

14.         Ve své předchozí rozhodovací praxi se Úřad při vymezování relevantních trhů v oblasti klasické velkoobchodní distribuce léčiv dále zabýval otázkou, zda je třeba tuto oblast členit dle typu odběratelů léčiv, a to především na velkoobchodní distribuci léčiv do nemocnic a velkoobchodní distribuci do lékáren. Z předcházejících  šetření Úřadu vyplynulo,[2] že mezi jednotlivými typy odběratelů existují rozdíly, zejména co do lhůt splatnosti faktur za dodávky léčiv či sortimentu odebíraných produktů. Avšak s ohledem na skutečnost, že bez ohledu na typ zákazníků jsou podmínky velkoobchodního prodeje léčiv sjednávány vždy individuálně a způsob distribuce je obdobný (zejména co se týče frekvence závozu léčiv zákazníkovi), ať se jedná o lékárnu či nemocnici, dospěl Úřad k závěru, že další členění oblasti velkoobchodní distribuce léčiv dle typů zákazníků nebylo nezbytně nutné.[3]

15.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad pro účely posouzení předmětného spojení soutěžitelů vymezil jako relevantní trh z hlediska produktového trh klasické velkoobchodní distribuce léčiv.

16.         Z hlediska geografického vymezil Úřad relevantní trh klasické velkoobchodní distribuce léčiv územím České republiky, neboť na tomto území působí prostřednictvím svých skladů všichni hlavní soutěžitelé, kteří distribuují své produkty za obdobných podmínek.

17.         Maloobchodním prodejem léčiv se zabývají lékárny, které prodávají produkty především konečným spotřebitelům. Lékárny lze členit na tzv. ústavní lékárny a tzv. veřejné lékárny. Ústavní lékárny jsou provozovány v areálech nemocnic, přičemž tyto lékárny dodávají léčiva, na rozdíl od veřejných lékáren, ve větší míře právě do těchto nemocnic.[4]

18.         S ohledem na charakteristiky různých typů lékáren by tak bylo možné oblast maloobchodního prodeje léčiv členit na maloobchodní prodej léčiv do zdravotnických zařízení nebo konečným spotřebitelům (prostřednictvím veřejných, ale i ústavních lékáren). Další možné členění této oblasti je v závislosti na skutečnosti, zda se jedná o léčiva na lékařský předpis či léčiva volně prodejná (tedy prodávaná bez lékařského předpisu).

19.         S ohledem na skutečnost, že činnost spojujících se soutěžitelů se v této oblasti nepřekrývá, Úřad nepovažuje za nutné tuto oblast dále členit a pro účely posouzení dopadů vertikálního propojení spojujících se soutěžitelů v důsledku realizace posuzovaného spojení vycházel z oblasti maloobchodního prodeje léčiv.

20.         Co se týče geografického vymezení relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje léčiv, Úřad se touto oblastí zabýval již ve svých předchozích rozhodnutích, kdy posuzoval dopad na trhu maloobchodního prodeje léčiv na území jednotlivých okresů, popřípadě větších měst České republiky.[5] I zde však s přihlédnutím ke skutečnosti, že činnost spojujících se soutěžitelů se v oblasti maloobchodního prodeje léčiv nepřekrývá, Úřad nepovažoval za nezbytně nutné pro účely posouzení dopadů předmětného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž vymezit pro oblast maloobchodního prodeje léčiv relevantní trh z hlediska geografického s konečnou platností a dopady vertikálního propojení spojujících se soutěžitelů posuzoval na území celé České republiky.

21.         Základní představu o struktuře trhu a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují tržní podíly na relevantním trhu. Pokud jde o velikost tržních podílů, jestliže společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.[6]

22.         Činnost spojujících se soutěžitelů se na území České republiky překrývá na relevantním trhu klasické velkoobchodní distribuce léčiv, přičemž jejich společný tržní podíl po uskutečnění posuzovaného spojení nepřesáhne hranici 25 %, když tržní podíl společnosti PHARMOS činí cca [15-25] % a tržní podíl nabývané části podniku ViaPharma je cca [0-5] %. Realizací posuzovaného spojení soutěžitelů tedy dojde pouze k malému nárůstu tržního podílu spojujících se soutěžitelů, přičemž na trhu velkoobchodní distribuce léčiv působí také další významné konkurenční společnosti, a to např. společnost Alliance Healthcare s.r.o., s tržním podílem cca 15 - 25 %, společnost PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., jehož tržní podíl je cca 35 - 45 %. Na tomto trhu zůstává činnou také společnost ViaPharma, neboť v rámci posuzovaného spojení soutěžitelů dochází k převodu pouze části podniku této společnosti.[7]

23.         V oblasti maloobchodního prodeje léčiv na území České republiky působí ze spojujících se soutěžitelů pouze Skupina Česká lékárnická. Jak již bylo uvedeno výše, tato skupina provozuje v České republice celkem [ … OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ … ]. Její tržní podíl v této oblasti nepřesahuje [0-5] %.

24.         V oblasti maloobchodního prodeje léčiv je běžné, že lékárny s větším odběrem léčiv dosahují u velkoobchodních distributorů lepších nákupních podmínek, a proto se nezávislé lékárny obvykle sdružují do tzv. virtuálních lékárenských řetězců. Jedná se většinou o sdružení vlastnicky nezávislých lékáren, v jehož čele obvykle stojí jeden z velkoobchodních distributorů léčiv, který členům tohoto sdružení poskytuje při nákupu léčiv lepší nákupní podmínky, než kdyby daná lékárna nebyla součástí takovéhoto sdružení. S ohledem na skutečnost, že jednotlivé lékárny, patřící do tohoto virtuálního uskupení, působí jinak na trhu jako samostatné vzájemně si konkurující subjekty, nelze tato sdružení v oblasti maloobchodního prodeje léčiv na území České republiky považovat za plnohodnotné samostatné soutěžní subjekty.

25.         Skupina Česká lékárnická založila a organizuje virtuální síť lékáren Moje lékárna, která v současnosti zahrnuje cca 400 účastníků. Tyto lékárny mají cca [5-15]% podíl na trhu veřejných lékáren v České republice. Společnost ViaPharma iniciovala založení klubu nezávislých lékáren pod značkou A-lékárna[8] a zároveň dodávala do těchto lékáren léky. Dodavatelské kontrakty s těmito lékárnami budou převedeny v rámci nabývané části podniku ViaPharma na společnost PHARMOS a pravděpodobně dojde k ukončení jejich členství v klubu A-lékárna.

26.         Co se týče vertikálního propojení spojujících se soutěžitelů, v souvislosti s posuzovaným spojením nedojde k výrazné změně, a to z toho důvodu, že již před uskutečněním předmětné transakce je nabývaná část podniku ViaPharma součástí vertikálně integrovaného soutěžitele, neboť Skupina Penta vlastní největší síť lékáren v České republice (lékárny Dr.Max), která zahrnuje cca 360 poboček.

IV. Závěr

27.         Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na trhu klasické velkoobchodní distribuce léčiv, ani v oblasti maloobchodního prodeje léčiv, a to zejména s ohledem na skutečnost, že uskutečněním posuzovaného spojení dojde pouze k malému navýšení tržního podílu spojujících se soutěžitelů na trhu klasické velkoobchodní distribuce léčiv, a dále vzhledem k existenci dalších významných soutěžitelů, působících na tomto trhu. Úřad proto rozhodl o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Michael Mikulík, LL.M.

místopředseda Úřadu

pro oblast hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

PHARMOS, a.s.

Těšínská 1349/296

716 00 Ostrava, Radvanice

IDDS: mfecgmh

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

 

Právní moc: 24. 11. 2015.