číslo jednací: S105/99-100/00-210

Instance I.
Věc Možné porušení § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci
  1. ČEZ, a.s.
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí zneužití dominantního postavení
Rok 1999
Datum nabytí právní moci 19. 12. 2000
Související rozhodnutí S105/99-100/00-210
R8/2000
Dokumenty file icon pis6213.pdf 348 KB

Čj.: S 105/99-100/00-210 V Brně dne 17. 1. 2000

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 11 zákona
č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona
č. 286/1993 Sb. ve správním řízení čj. S 105/99 zahájeném z vlastního podnětu dne 8. 10. 1999 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské s
outěže, v platném znění, rozhodl ve věci možného porušení § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, účastníkem řízení ČEZ, a. s., se sídlem Praha 1, Jungmannova 29, IČO: 45274649,zastoupený
JUDr. Jaroslavou Vaňkovou, advokátkou, Budečská 31, Praha 2, na základě plné moci ze dne 21. 10. 1999,

t a k t o :

  1. ČEZ, a. s., se sídlem Praha 1, Jungmannova 29, IČO: 45274649, tím, že sníženou potřebu hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie, vzniklou v roce 1999 v důsledku poklesu spotřeby elektrické energie v České republice, řešil tak, že postupně snížil bez objektivně ospravedlnitelného důvodu v roce 1999 odběr hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie pouze od jednoho z dlouhodobých dodavatelů (a zároveň producentů) hnědého uhlí, a to Mostecké uhelné společnosti, a. s., V. Řezáče 315, Most, IČO: 49101463, od kterého
    z […] mil. t hnědého uhlí, sjednaného pro rok 1999 v kupní smlouvě ze dne 23. 12. 1998, odebral k 31. 12. 1999 pouze cca […] mil. t hnědého uhlí, zatímco o
    statním dodavatelům odběry hnědého uhlí nesnížil, zneužil dle § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., svého dominantního postavení na relevantním trhu hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie
    k újmě soutěžitele, a to Mostecké uhelné společnosti, a. s.

  2. Podle § 11 odst. 1 písm. h) a § 14 odst. 4 zákona č. 63/1991 Sb. v platném znění se společnosti ČEZ, a. s., se sídlem Praha 1, Jungmannova 29, IČO: 45274649, za porušení
    § 9 odst. 3 citovaného zákona ukládá pokuta ve výši Kč 10 000 000,-- (slovy: deset milionů korun českých). Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka
    Brno, č. účtu 3754-24825-621/0710, konst. symbol 1148, var. symbol 45148066.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") dne 20. 9. 1999 (č.l. 1-111) obdržel podnět Mostecké uhelné společnosti, a. s., V. Řezáče 315, Most (dále jen "MUS"). V tomto podnětu společnost MUS poukazovala na skutečnost, že společnost ČEZ, a. s., se sídlem v Praze 1, Jungmannova 29, IČO: 45274649 (dále jen "ČEZ") porušila ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"), neboť začala "od počátku roku 1999 využívat svého dominantního postavení vůči MUS k soustavnému tlaku na změnu základních parametrů platné smlouvys MUS" uzavřené pro rok 1999. Tento tlak ze strany ČEZ měl spočívat v tom, "že oproti smluvně sjednaným odběrovým množstvím snižuje postupně ČEZ celkový odběr od MUS pro r. 1999 o více jak jednu třetinu. Zároveň předkládá dodatek ke kupní smlouvě s návrhem podstatného snížení ceny, a když se nesetkává se souhlasem, reaguje snížením výkonu elektrárny Počerady, odmítnutím dodávek energetického uhlí pro ni od MUS a přesunem ve prospěch Sokolovské uhelné, a. s. (dále jen "SU"). Z toho dle MUS plyne, že "obdobné kroky nezahájil ČEZ vůči ostatním hnědouhelným společnostem" - SU a Severočeským dolům, a. s. (dále jen "SD"), "v jejichž případě plní zcela svoje závazky". Diskriminační postup ČEZ vůči MUS měl dle podnětu vyvrcholit v červenci a srpnu 1999, kdy společnost ČEZ začala objednávat další statisíce tun hnědého uhlí od konkurenčních společností formou tzv. spotových obchodů, uzavřených nad rámec smluvních závazků ČEZ vůči SD a SU. Tímto krokem si společnost ČEZ měla vytvořil určité technické předpoklady pro další snižování odběrů od MUS ve 3. a 4. čtvrtletí a rovněž i předpoklady pro snížení odběru v r. 2000.

Současně s podnětem obdržel úřad mj. Rámcovou kupní smlouvu čís. 21301/01/2001 (dále jen "Rámcová smlouva"), uzavřenou mezi MUS a ČEZ dne 14. 11. 1996 (č.l. 34-43). Předmětem této smlouvy je prodej hnědého energetického uhlí na období 1997 - 2001, přičemž pro období 1997-1999 jsou stanoveny závazně jak cena, tak objemy dodávek uhlí.
Pro rok 1999 se společnost ČEZ zavázala odebrat […]
mil. t za cenu […] Kč/GJdle cenových křivek pro daný rok. Rámcová smlouva se má po každých 2 letech upřesňovat podle situace
na trhu. Dále byla k podnětu přiložena Kupní smlouva č. 2604/01/1999/001 na koupi a prodej hnědého energetického uhlí (dále jen "Kupní smlouva") uzavřená 23. 12. 1998 (č.l. 45-71). Z této smlouvy plyne závazek společnosti ČEZ odebrat celkem […] m
il. t za cenu […] Kč/GJ a […] tis. t za cenu […] Kč/GJ. Stranám vzniká v případě, že smlouva nebude splněna v toleranci - 95 % dohodnutého množství, nárok uplatnit pokutu ve výši 5 % z ceny neodebraného či nedodaného uhlí. Tímto ujednáním není dotčen nárok na náhradu škody.

Dopisem ze 22. 9. 1999 požádal úřad ČEZ o vyjádření ke shora uvedenému podnětu. V dopise ze dne 30. 9. 1999 (č.l. 114-117) společnost ČEZ uvedla, že od počátku roku 1999 došlo v souvislosti s ekonomickou situací v ČR ke značnému poklesu výroby elektrické energie. Přitom stále pokračovaly dovozy elektrické energie a stoupl podíl nezávislých výrobců (elektrické energie) na trhu. Pokles výroby elektrické energie dále pokračoval i v průběhu roku 1999 a některé odhady předpokládaly snížení odběru hnědého uhlí o cca 5 mil. t. Aby společnost ČEZ nemusela odstavit některé elektrárenské bloky, mohla se pokusit o vývozy elektrické energie na evropské trhy,na kterých jsou ceny elektřiny velmi nízké. Proto zahájila jednání s významnými uhelnými společnostmi o možnosti snížit ceny uhlí alespoň pro část smluvených dodávek. Tím by se umožnily vývozy elektrické energie a omezil se očekávaný propad v těžbě uhlí provázený radikálním útlumem se všemi z toho plynoucími sociálními důsledky. S výjimkou společnosti MUS, ostatní uhelné společnosti - SU, SD a OKD, a. s.,
s tímto řešením souhlasily a uzavřely dodatky ke Kupním smlouvám, ve kterých došlo pro určité množst
ví uhlí ke snížení cen. Nejednalo se však o nákup uhlí nad rámec původních smluvních závazků pro rok 1999. Dle vyjádření společnosti ČEZ probíhala s MUS od konce roku 1998 řada jednání, přičemž na počátku roku 1999 bylo vedením MUS přislíbeno, že bude snížena cena uhlí pro rok 1999, což by podstatně zlepšilo postavení MUS na trhu s uhlím
a byly by vytvořeny předpoklady pro vyšší využití těžebních kapacit této společnosti. Jednání společnosti ČEZ s MUS však nevedla k žádným výsledkům, neboť společnost MUS n
ávrhy společnosti ČEZ odmítala a návrhy společnosti MUS nebyly reálné. Současně společnost MUS trvala na splnění smlouvy v původně dohodnuté výši, pokud jde o výši dodávek uhlí, případně na zachování tržeb, které by z této smlouvy vyplynuly, což by vedlo při snížených odběrech k ceně […] Kč/GJ. Dále ČEZ v dopise sděluje, že jediným důvodem pro nižší nasazování elektrárny Počerady (dále jen "EPOČ"), kterou zásobovala MUS, byly ekonomické důvody,
a to vysoké provozní náklady (způsobené cenou uhlí z MUS). S o
hledem na to, že
do modernizace uvedené elektrárny byly investovány nemalé prostředky a v zájmu společnosti ČEZ bylo tuto elektrárnu využívat, byly zahájeny dodávky levnějšího uhlí ze SU do této elektrárny. Později však byly jako vstřícné gesto vůči MUS t
yto dodávky přerušeny. Za hlavní problém současného vztahu k MUS považuje společnost ČEZ skutečnost, že nedošlo k cenové dohodě, která by umožnila ekonomicky realizovatelné navýšení výroby elektřiny pro vývoz. V dopise společnost ČEZ dále uvedla, že pokles spotřeby uhlí neumožnil plnit uzavřené smlouvy a z důvodu minimalizace nákladů došlo k tomu, že rozhodující část poklesu odběru hnědého uhlí postihuje MUS. Zároveň poukázala na to, že meziroční nárůst cen uhlí z MUS je nejvyšší ze všech uhelných společností v ČR, oproti roku 1998 je to za 1 GJ o 13 %. Současné požadavky MUS mají představovat cenový nárůst o dalších 40 %.

Spolu s tímto dopisem zaslala společnost ČEZ smlouvy na prodej a koupi hnědého energetického uhlí v roce 1999, a to "Kupní smlouvu č. 2604/01/001" uzavřenou s MUS (č.l. 118-144) ze dne 23. 12. 1998, "Kupní smlouvu č. 2604/01/1999/002" uzavřenou s SD dne
23. 12. 1998 (č.l. 145-181) včetně dodatku č. 4 ze dne
24. 6. 1999, a "Kupní smlouvu
č. 2604/01/1999/003" uzavřenou s SU dne 23. 12. 1998 (č.l. 182-211) včetně dodatku č. 1
ze dne 21. 6. 1999. Kupní smlouvy jsou koncipovány stejně jako Kupní smlouva s MUS
(viz výše). V případě SD se společnost ČEZ zavázala odebrat […] mil. t uhlí za cenu […] Kč/GJ, přičemž dodatkem byla sjednána cena […] Kč/GJ pro […] mil. t a […] Kč/GJ
pro […] mil. t; v případě SU původní smlouva byla uzavřena na […] mil. t za cenu […] Kč/GJ, dodatkem pak byla stanovena cena […] Kč/GJ pro […] mil. t, […] Kč/GJ pro 60 tis. t, a […] Kč/GJ pro 400 tis. t. (Dodatek je založ
en na principu, že pokud ČEZ neodebere sjednané množství v původní Kupní smlouvě, právo na slevu nevznikne). Pro přehlednost jsou důležité údaje obsaženy v následující tabulce, která byla doplněna i o údaje z Rámcových smluv a jejich dodatků, jež byly získány v průběhu správního řízení:

Po vyhodnocení shora uvedených skutečností (s přihlédnutím k podkladům přiložených k podnětu) dospěl úřad k závěru, že je zde důvodné podezření, že společnost ČEZ diskriminuje společnost MUS v odběrech uhlí vůči ostatním uhelným společnostem a vynucuje krácením odběrů nepřiměřené podmínky při jednáních o změně Kupní smlouvy pro rok 1999. Proto dopisem ze dne 5. 10. 1999 (č.l. 212) úřad oznámil společnosti ČEZ, že zahajuje správní řízení pro možné zneužití dominantního postavení ve smyslu § 9 odst. 3 zákona, jež bylo spatřováno v jejím chování vůči MUS při jednání o snížení ceny uhlí dodávaného touto společností.
Za účastníka řízení úřad označil společnost ČEZ, a. s., se sídlem Praha 1, Jungmannova 29,
IČO: 45274649.

1. Průběh správního řízení a skutková zjištění

Za účelem prošetření celkové situace na trhu s hnědým uhlím a postupu společnosti ČEZ vůči ostatním uhelným společnostem požádal úřad dne 12. 10. 1999 společnost SU
o poskytnutí podkladů a informací. Tato společnost (č.l. 216-248) k okolnostem uzavření Kupní smlouvy na dodávky uhlí se společností ČEZ pro rok 1999 uvedla,
že tato smlouva byla uzavřena na základě výsledků výběrového řízení, které proběhlo v roce 1998. V rámci výběrového řízení společnost SU učinila návrh, který vycházel z Rámcové smlouvy. Ke změně Kupní smlouvy na dodávky uhlí v roce 1999 společnost SU uvedla, že společnost ČEZ s ohledem na ekonomickou recesi v ČR a klimatické podmínky v 1. čtvrtletí tohoto roku neplnila Kupní smlouvu. Při následném jednání se společností ČEZ společnost SU dospěla k závěru, že řešením nastalé situace (neplnění Kupní smlouvy s ohledem na odběry uhlí) by byl zvýšený vývoz elektrické energie. Aby se však mohl vývoz realizovat, bylo třeba dohodnout snížení cen uhlí, neboť ceny uhlí tvoří hlavní náklad při výrobě elektrické energie. Společnost SU dále uvedla, že zachování sjednaného množství bylo pro ni důležité, neboť při těžbě je získáváno uhlí různé kvality. Aby bylo možno vytěžit kvalitní uhlí, je třeba těžit i uhlí méně kvalitní, které odebírá ČEZ. Uzavřený dodatek spočíval v tom, že došlo ke snížení ceny uhlí
za podmínky, že dojde k dodržení objemu dodávek dle Kupní smlouvy pro rok 1999
. Uvedená společnost poukázala na to, že s předstihem počítala s poklesem potřeby uhlí a proto zahájila již na počátku 90. let rozsáhlý útlum těžby. Společnost MUS si této skutečnosti musela být také vědoma. Tzv. spotové obchody (jako obchody nad rámec uzavřené Kupní smlouvy) nebyly ze strany SU realizovány.

Dne 19. 10. 1999 vyžádal úřad podklady a informace od SD. Tato společnost (č.l. 384-388) mj. uvedla, že Kupní smlouva na dodávky uhlí pro rok 1999 byla uzavřena na základě výběrového řízení, do kterého SD vstupovaly v souladu s podmínkami "Rámcové smlouvy"
na množství
[…] tis. t. uhlí. Ke změně Kupní smlouvy, pokud jde o množství a cenu dodávaného uhlí, došlo v důsledku uzavření dodatku č. 4. Tímto dodatkem reagovaly SD
a ČEZ na pokles spotřeby elektrické energie, v důsledku kterého došlo i k odběrům menšího množství uhlí společností ČEZ, než jaké bylo sjednáno ve smlouvě. Po analýze situace na trhu dospěly obě společnosti k závěru, že aby bylo možno navýšit výrobu elektřiny a tím i odběry uhlí, je třeba snížit ceny uhlí, neboť za snížené ceny je společnost ČEZ s
chopna vyrobit konkurenceschopnou elektřinu na zahraničních trzích. Snížení ceny uhlí se týkalo části dodávek a na SD toto snížení ceny zásadní dopad mít nebude, neboť se na situaci na trhu připravila s předstihem.Společnost SD se na situaci na trhu připravovala již od roku 1994, kdy začala podnikat racionalizační opatření spočívající v útlumu těžby a snižování počtu pracovníků. Tlak na snižování cen uhlí se projevuje i v zahraničí, neboť elektrárna Schwandorf (majitelem je společnost BKW, SRN) zásobovaná rovněž uhlím ze SD, požadovala na rok 1999 oproti předcházejícímu období snížení ceny o 20 %, nakonec se podařilo sjednat snížení ceny uhlí dodávaného ze SD pouze o 10 %. Pokud by nedošlo ke snížení ceny uhlí, mohla by se však tato elektrárna stát nekonkurenceschopnou a mohla by být odstavena.Společnost SD také uvedla, že pro ni je prvořadé zachování objemu dodávek, neboť fixní náklady na těžbu uhlí jsou vysoké (činí asi 80 % všech nákladů). Tzv. spotové obchody SD se společností ČEZ nebyly realizovány. Dále bylo z poskytnutých podkladů úřadem zjištěno, že společnost ČEZ vlastní více jak 34 procentní podíl na SD (č.l. 394).

Dne 21. 10. 1999 úřad požádal o poskytnutí podkladů a informací společnost OKD. Tato společnost (č.l. 562-568) mj. uvedla, že smlouva na dodávky paliva pro společnost ČEZ na rok 1998 nebyla zcela splněna, pokud jde o sjednané množství odběrů granulátu. Společnost OKD však společnost ČEZ za toto nesplnění nepenalizovala, neboť si tím chtěla vylepšit vyjednávací pozici v dalších letech. Pokud jde o uzavření smlouvy na dodávky uhlí pro rok 1999, společnost OKD se stejně jako SU a SD zúčastnila výběrového řízení. Společnost ČEZ v tomto výběrovém řízení sdělila, že je připravena přistoupit na návrh OKD, a to ve variantách, které předpokládají nižší odběr uhlí za vyšší cenu. Pro OKD bylo však výhodnější dosáhnout vyššího obratu při nižší ceně a vyššího objemu dodávek. Nakonec bylo sjednáno vyšší množství odběrů uhlí, jak bylo předpokládáno Rámcovou smlouvou. V průběhu roku 1999 všakdošlo k nižším odběrům uhlí ze strany společnosti ČEZ a dalších společností
a k omezení exportu do Polska, které bylo způsobeno snížením kvót na dovozy uhlí ze strany polské vlády. Z tohoto důvodu OKD požádala některé odběratele o
zvýšení odběrů. Jednou
ze společností, která OKD vyhověla, byla společnost ČEZ. Zvýšení objemu odebraného uhlí mělo být kompenzováno nižší cenou pro určité množství. Snížená cena uhlí pak měla přispět ke zvýšení exportu elektřiny vyrobené v elektrárně Dětmarovice, kam společnostOKD uhlí dodává. Pokud jde o tzv. spotové obchody, žádné společnost OKD se společností ČEZ nerealizovala.

Úřad také požádal dopisem ze dne 8. 10. 1999 (č.l. 214-215) o stanovisko k podnětu MUS Ministerstvo průmyslu o obchodu (dále jen "MPO"). To ve svém vyjádření uvedlo (č.l. 812-813), že plán výroby společnosti ČEZ v uhelných elektrárnách předpokládal pro rok 1999 výrobu elektřiny 32,5 TWh. Za tohoto předpokladu byly v roce 1998 uzavřeny smlouvy na dodávky uhlí. V roce 1999 pak došlo k prohloubení hospodářské krize v ČR a jejím důsledkem byl nepředvídaný propad spotřeby elektrické energie již od ledna 1999, přičemž propad výroby v roce 1999 oproti roku předchozímu lze předpokládat až o 5,2 TWh. Tuto skutečnost společnost ČEZ řešila uzavřením dodatků k původním smlouvám. Všichni dodavatelé, kromě MUS, tuto situaci pochopili a dohodli se na výrazném snížení ceny uhlí, přitom všichni měli stejné podmínky na trhu s energetickým uhlím, pouze MUS trvala
na zachování tržeb ve výši
[…]mld. Kč při objemech cca […]mil. t. ročně. Snížení ceny uhlí umožnilo kompenzovat propad domácí poptávky vývozem elektrické energie za spotové ceny. V podmínkách tak prudkého poklesu spotřeby elektřiny nebylo reálné plnit původně uzavřené smlouvy. Dle názoru MPO společnost ČEZ postupuje v souladu s právními přepisy a pravidly tržního hospodářství. Přijetím požadavků MUS by došlo k nežádoucímu nabourání tržních vztahů a destabilizaci společnosti ČEZ s daleko rozsáhlejšími důsledky pro zaměstnanost v severočeském regionu, než jakými jevyhrožováno ze strany MUS. Stav této společnosti je důsledkem její chybné strategie a nestandardní obchodní politiky.

MUS v dopise ze dne 20. 10. 1999 adresovaném úřadu (č.l. 809-811) poukazuje na to, že společnost ČEZ nabídla MUS odkoupení lomu Vršany a za symbolickou cenu také dolu Koh-i-noor, což dokládá obavu MUS uvedenou v podnětu, že ČEZ usiluje cestou vertikálního propojení s produkcí hnědého energetického uhlí o posílení svého dominantního postavení.

Za účelem objasnění, z jakého důvodu došlo ke krácení odběrů právě u MUS
a případně proč nebyl uzavřen dodatek ke Kupní smlouvě u jmenované společnosti, úřad provedl další šetření. Dopisem ze dne 26. 10. 1999 (č.l. 803,804) oznámil společnosti ČEZ, že bude provedeno šetření v jejím sídle. Při tomto m
ístním šetření získali pracovníci úřadu mj. korespondenci mezi MUS a ČEZ, týkající se dodávek uhlí v roce 1999. Dále nahlédli do zápisů z jednání představenstva a dozorčí rady a na základě toho si vyžádali kopii zápisů, které se týkají dodávek uhlí do společnosti ČEZ. Pracovníci úřadu rovněž nahlédli do zápisů z porad vedení. Na základě toho byly úřadem vyžádány mj. dokumenty: "Informace o hospodaření ČEZ, a. s., za první čtvrtletí 1999" a "Strategie řízení dodávek a zásob pevných paliv v roce 1999" a "Plnění KS na nákup uhlí v roce 1998".

Stručný obsah korespondence mezi ČEZ a MUS, příp. MPO a uvedenými společnostmi je následující:

V dopise ze dne 16. 11. 1998 (č.l. 824-825) adresovaném MUS společnost ČEZ uvedla, že v roce 1999 předpokládá poptávku po elektřině v ČR ve výši 53,0 TWh (tj. dle nízkého scénáře vývoje poptávky po elektřině v ČR), a to s ohledem na stále klesající spotřebu elektřiny. Za první tři čtvrtletí roku 1998 klesla spotřeba ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 o 1 TWh a podíl společnosti ČEZ na trhu výroby elektřiny poklesl ve stejném období
o více než 1,5 %. Tyto zhoršené podmínky by se dle společnosti ČEZ měly projevit v návrzích společnosti ČEZ na množství odebíraného uhlí při jednání společností ČEZ a MUS o
dodatku k Rámcové smlou. Dopisem ze dne 15. 12. 1998 (č.l. 826) ČEZ oznamuje MUS, že
na základě výběrového řízení bude podepsána Kupní smlouva na rok 1999.

V dopise adresovaném MUS ze dne 11. 2. 1999 (č.l. 828- 829) společnost ČEZ odkázala na schůzku představitelů obou společností dne 19. 1. 1999, na které sdělila MUS, že výroba v klasických elektrárnách může mít klesající trend, a dále, že na této schůzce byla potvrzena vůle obou stran kompenzovat v roce 1999 zvýšené náklady ČEZ vzniklé z dodávek v roce 1998. Dále ČEZ oznamuje, že v návaznosti na jednání dne 29. 1. 1999 nebyla dosud uzavřena dlouhodobá smlouva a že ze strany MUS nebyl předložen žádný konkrétní údaj
o velikosti dodávek v dalších letech.

Na to reagovala společnost MUS dopisem ze dne 11. 2. 1999 (č.l. 76), ve kterém uvedla, že na jednání 29. 1. 1999 byla potvrzena poptávka společnosti ČEZ ve výši […] - […] mil. t s možností opčního navýšení dle podmínek v daném roce. Pro posouzení celé situace MUS potřebuje znát další údaje, a to s jakými vývozy a dovozy elektrické energie se uvažuje, jaká bude výroba elektřiny dle druhu elektráren a jak se budou jednotlivé hnědouhelné společnosti podílet na dodávkách. Tyto údaje mají napomoci přiblížit reálnost opčních množství a odvodit cenová rozpětí. Současně MUS poukázala na to, že snížení poptávky
po roce 2003 o více jak 3 mil. t/rok je dle údajů MUS nedůvodné a poškozující MUS.

Dopisem ze dne 17. 2. 1999 (č.l. 830) společnost ČEZ sdělila MUS, že v nejbližším období nelze počítat s posunem k růstu spotřeby a varianta výroby elektřiny ve výši 53 TWh
(v roce 1999) nadále platí. Společnost ČEZ dále odmítla poskytnout požadované údaje, které označila za interní, a požádala o předložení konkrétních návrhů cenových křivek (tj. cen
pro určité množství dodávaného hnědého uhlí).

Dopisem ze dne 12. 3. 1999 (č.l. 831) společnost ČEZ uvedla, že nabídku MUS
na zvýšení objemu dodávek v březnu 1999 nelze přijmout, neboť vývoj spotřeby v I. čtvrtletí zaznamenal tak vysoký propad, že jeho důsledkem jsou změny v dodávkách u všech dodávajících revírů. Kromě toho z důvodu zvýšení hladiny vod dojde ke zvýšenému využití vodních elektráren na úkor elektráren klasických.

Společnost MUS v dopise ze dne 16. 3. 1999 (č.l. 832) sdělila společnosti ČEZ, že
na základě dodávek v I.čtvrtletí roku 19
99 očekává ve II. čtvrtletí plnění Kupní smlouvy
na 83 %
a tato skutečnost ji nutí činit racionalizační opatření. Současně společnost MUS požádala ČEZ o seriozní informaci o úrovni plnění kupní smlouvy ve II. čtvrtletí, aby mohla být učiněna reálná objednávka vozů u ČD.

Dopisem ze dne 30. 3. 1999 (č.l. 833-844) oznámila společnost ČEZ, že se ani výhledově nepředpokládá výraznější zvýšení výroby elektrické energie v parních elektrárnách, a proto se očekává snížení dodávek ve II. čtvrtletí. Společnost ČEZ si je vědoma všech důsledků vyplývajících z uzavřené kupní smlouvy na rok 1999 a její snahou je "zrovnoměrnění dodávek pro všechny dodavatele zásobující výrobní závody ČEZ, a. s."Úřad k tomu doplňuje, že na základě této informace společnost MUS mohla předpokládat snížení odběrů pouze na
1,1 - 1,9 mil. t, a že tomu tak bylo, vyplývá z předchozího dopisu MUS ze dne 16. 3. 1999.

Ze zápisu z 10. řádného zasedání představenstva ČEZ dne 8. 4. 1999(č.l. 937) pak vyplynula skutečnost, že představenstvo vzalo na vědomí zahájení jednání o zrušení smlouvy na odběr hnědého uhlí uzavřené s MUS.

V dopise ze dne 23. 4. 1999(č.l. 838) opět společnost ČEZ poukázala na to, že
na jednání dne 19. 1. 1999 bylo ze strany MUS přislíbeno, že alespoň částečně bude kompenzovat dopady roku 1998 a nižší poptávky po elektřině do cen uhlí pro letošní rok. Předložené návrhy na odběr […] mil. t uhlí v letošním roce a […] mil. t/rok v letech 2000 - 2002 ročně překračují potřeby a možnosti společnosti ČEZ a nemohou být akceptovány. ČEZ
to zdůvodňuje tím, že při uzavření Kupních smluv na rok 1999 se vycházelo z předpokladu výroby ve výši 32 499 GWh. Za I. čtvrtletí roku 1999 činil pokles výroby 1 419 GWh, což má nepříznivé dopady na spotřebu uhlí. V budoucnosti rovněž nelze očekávat nárůstvýroby elektřiny. Snižování odběrů hnědého uhlí vede k přechodu ceny tohoto uhlí do vyšších cenových křivek, což má za následek růst nákladů na výrobu elektřiny v příslušných elektrárnách. Důsledkem je nižší nasazování elektráren. Tento trend postihl některé elektrárny zásobované z MUS. Takový scénář má poškozovat ČEZ i MUS, a proto společnost ČEZ navrhuje připravit dodatek ke Kupní smlouvě pro rok 1999, kterým by se snížilo množstvídodávaného uhlí a jeho cena(oproti Kupní smlouvě). Zároveň bylo společností ČEZ poukázáno na potřebu změny cenových křivek tak, aby odpovídaly předpokládanému vývoji.

V reakci na tento dopis společnost MUS v dopise ze dne 30. 4. 1999 (č.l. 835-836) uvedla, že na schůzce dne 19. 1. 1999 se jednalo o nalezení řešení ve věci ceny uhlí uplatněné podle vzájemně dohodnuté střednědobé smlouvy pro rok 1999. Na této schůzce dle MUS mělo být ze strany společnosti ČEZ deklarováno, že cena uhlí z MUS je shodná s cenou uhlí ze SD. Přitom mělo být společností ČEZ zdůrazněno, že uhlí z MUS bylo v minulosti levnější než uhlí ze SD, což má být dobrým východiskem pro další spolupráci. Výsledkem jednání byla dohoda, že se obě společnosti pokusí pro rok 1999 nalézt oboustranně korektní řešení, kdy úbytek výnosů vytvořený snížením ceny uhlí z MUS bude kompenzován dodávkami dalšího uhlí.
Na jednání dne 16. 4. 1999 však bylo společností ČEZ oznámeno, že namísto navýšení mohou dodávky poklesnout na […] […] mil. t.Společnost MUS navrhla v tomto dopise stabilizaci ceny ve výši […] Kč/GJ po dobu tří let a jednorázovou slevu pro rok 1999 ve výši […] mil. Kč ze zisku společnosti.

V dopise ze dne 14. 6. 1999 adresovaném MUS (č.l. 842) společnost ČEZ uvedla, že s ohledem na nepřijatelně vysokou cenu paliva z MUS bude vytěžování EPOČ velmi nízké. V dopise ze dne 16. 6. 1999 (č.l. 843) společnost ČEZ poukázala na to, že vývoj v oblasti elektrické energie se negativně odráží v její ekonomice a očekávané snížení tržeb vede k tlaku na snižování nákladů, přičemž rozhodujícím nákladem je nákup uhlí. Růst ceny uhlí vede k omezování provozu výrobních zdrojů, což dále způsobuje pokles odběru uhlí a jeho opětovné zdražení. Jedinou cestou je tak orientace na vývoz elektřiny; ceny na evropském trhu jsou velmi nízké a tak je třeba snížit vstupy. Z tohoto důvodu byla vedena jednání s uhelnými společnosti s cílem najít řešení, kterým by nepříznivé období mohlo být překonáno. MUS bylo navrženo uzavření pětileté smlouvy na výhradní dodávky do elektráren Počerady a Poříčí. Dohodnutá cena by měla zabezpečit vyšší využití výrobní kapacity v EPOČ, tj. mělo by dojít k nové konstrukci ceny s jejím výrazným snížení oproti stávajícím cenovým křivkám.

V dopise společnosti ČEZ ze dne 17. 6. 1999 (č.l. 844) se uvádí, že cena paliva z MUS je o 28 % vyšší než u ostatních důlních společností, což neumožňuje vyšší využití EPOČ. Z tohoto důvodu nemůže být odebíráno palivo z MUS. Tato situace potrvá tak dlouho, dokud ceny paliva nebudou srovnatelné s ostatními důlními společnostmi. Pokud nedoje k vyjádření k cenám paliva ze strany MUS, zejména zřeknutí se doplatku za neodběr v r. 1998, není vyloučeno zásobování z jiné lokality.

MUS v dopise ze dne 18. 6. 1999 (č.l. 845) uvádí, že manko v odběrech za I. pololetí činí […] kt a že ČEZ chce ve III. čtvrtletí toto manko zvýšit o dalších […] kt. Tato situace způsobuje MUS značné škody v nevyužívání těžebních kapacit připravených na základě střednědobé smlouvy uzavřené oběma společnostmi. Společnost MUS poukázala na to, že argument společnosti ČEZ je zavádějící, neboť zvýšení ceny […] Kč/GJ je způsobeno neodběrem dohodnutého množství uhlí, které vyplývá z vlastního rozhodnutí společnosti ČEZ.

V dopise ze dne 30. 6. 1999 (č.l. 847) společnost ČEZ odmítla tvrzení MUS, že dochází k neobjektivnímu poškození MUS. Rozhodujícím kritériem pro nasazování jednotlivých elektráren je dle vyjádření ČEZ minimum proměnných nákladů.

V dopise ze dne 19. 7. 1999 (č.l. 860) ČEZ shrnuje závěry z jednání s MUS, které proběhlo dne 14. 7. 1999. Na tomto jednání mělo být mj. dohodnuto, že ČEZ v letech 2000 - 2004 odebere ročně […] kt uhlí. V roce 1999 by měla společnost ČEZ od MUS odebrat […] mil. t uhlí, […] mil. t odkoupí formou nevytěžených zásob a toto množství odebere do r. 2004. Cena dodávek v roce 1999 má být snížena, a to tak, aby bylo možno zařadit EPOČ mezi pánevní elektrárny a umožnit také zásobování elektráren Mělník a Chvaletice, které jsou zásobovány uhlím z SD a SU za výrazně sníženou cenu. Tato cena by měla být nižší než […] Kč/GJ (tj. cena dle Kupní smlouvy pro rok 1999).

V dopise ze dne 20. 7. 1999 (č.l. 876-879) společnost ČEZ navrhla MUS, aby
ve střednědobé smlouvě bylo sjednáno základní množství […] mil. t při ceně […] - […] Kč/GJ. Pro rok 1999, kdy
vysoká cena uhlí podle cenových křivek zesiluje tlak na snížení výroby elektráren zásobovaných z MUS, navrhuje ČEZ odběr […]mil. t uhlí při ceně […] Kč/GJ.

V dopise ze dne 20. 7. 1999 (č.l. 863-866), adresovaném ministru průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi, MUS na základě vývoje dodávek uhlí za I. pololetí roku 1999 upozorňuje na to, že celý pokles výroby elektrické energie a navazující útlum těžby hnědého uhlí se realizuje pouze na úkor MUS. V případě, že se nepodaří pro příští střednědobé období dohodnout odběry na úrovni […] mil. t a pokud bude pokračovat ČEZ v omezování EPOČ, pak bude společnost MUS nucena zastavit těžbu v perspektivní lokalitě Hrabák (který zásobuje EPOČ), přičemž plánované ukončení těžby je až okolo roku 2035. To by mělo vážné sociální
a ekologické dopady, spočívající ve snížení počtu zaměstnanců o 6 až 7 tisíc, odstavení EPOČ a nedostatečné vytvoření objemu prostředků na sanaci a rekultivaci krajiny.

Na tento dopis reagovala společnost ČEZ dopisem ze dne 3. 8. 1999 (č.l. 872),
ve kterém ministra průmyslu a obchodu upozornila na to, že došlo k poklesu výroby elektrické energie a uvedla , že v lednu roku 1997 činila výroba elektřiny více než 3,5 TWh, ve stejném období roku 1998 3,0 TWh a v roce 1999 přes 2,7 TWh.
Odhady pro celý rok předpokládaly pokles výroby až o 5,2 TWh, což má přestavovat snížení odběru uhlí asi o 5 mil. t. Za této situace se společnost ČEZ rozhodla elektrickou energii vyvážet, čímž by se alespoň částečně omezil očekávaný propad. S ohledem na nízké spotové ceny elektřiny na evropských trzích zahájila proto jednání o snížení ceny uhlí. U SD, SU a OKD našla společnost ČEZ odezvu
a uzavřela s těmito společnostmi dodatky smluv, kterými došlo k výraznému snížení ceny uhlí. Společnost MUS dle tohoto dopisu přislíbila na počátku roku 1999 snížení cen uhlí, čímž by se zajistilo vyšší využití jejích těžebních kapaci
t. Kompromis se však najít nepodařilo, neboť společnost MUS podmiňovala snížení ceny navýšením odběru nad […] mil. t. Další nabídka z července 1999 na dodávky při zachování tržeb ve výši […] mld. Kč byla pro ČEZ nepřijatelná, neboť při stávajících objemech znamená cenu přesahující částku […] Kč/GJ. Přitom cena uhlí pro Elektrárnu Opatovice (nezávislý výrobce elektřiny) je údajně nižší než […] Kč/GJ. Důvody pro omezování výroby v EPOČ jsou pouze ekonomické, neboť MUS má nejvyšší cenu hnědého uhlí, což vede k nižšímu vytěžování EPOČ. Následné nižší vytěžování vede opět ke zvýšení ceny uhlí a k jejímu dalšímu nižšímu vytěžování. Pokud bude MUS pokračovat ve své cenové politice, může to vést k ukončení těžby na dole Hrabák, proto ČEZ navrhuje převzetí dolu Hrabák společností ČEZ nebo jinou českou uhelnou společností. ČEZ poukazuje na to, že podporuje zájmy české ekonomiky; např. Kupní smlouva s OKD pro rok 1999 vedla k meziročnímu snížení cen uhlí. Důsledkem bylo upřednostnění domácího dodavatele pro elektrárnu Dětmarovice. Stejně tak SD a SU řešily racionálně společné problémy. Hlavní problém vztahu s MUS vidí ČEZ v tom, že tato společnost se nechtěla, na rozdíl od jmenovaných společností, spolupodílet na řešení poklesu výroby elektřiny. Postoj MUS se může negativně projevit v sociální stabilitě Mostecka a v konkurenceschopnosti českého palivoenergetického komplexu. Společnost ČEZ poukázala na to, že meziroční nárůst ceny uhlí s MUS činí 13 %, současné požadavky MUS představují nárůst o dalších 40 %.

Dopisem ze dne 4. 9. 1999 (č.l. 875) adresovaným MUS pak společnost ČEZ oznamuje, že již není schopna odebrat z MUS smluvně dohodnuté množství paliva. Proto navrhuje zaplatit cenu […] Kč/GJ za sjednané množství (tj. […] kt), přičemž neodebrané palivo v tomto roce bude odebráno v roce 2000. V případě souhlasu MUS může dojít k vyššímu vytěžování EPOČ, do které se již nebude dovážet uhlí z SU.

V dopise adresovaném MUS ze dne 8. 9. 1999 (č. l. 889-890) pak ČEZ odkazuje
na závěry jednání dne 26. 8. 1999 obou společností, kdy bylo dohodnuto, že pro konec roku bude cena stanovena fixně na […] Kč/GJ. Při potvrzení této ceny dojde k navýšení výroby v EPOČ. Ztráta způsobená nižšími odběry má být rozložena mezi obě společnosti. Propad tržeb MUS činí cca […] mil. Kč, přičemž fixn
ínáklady tvoří 70 %, tj. […] mil. Kč. Částka připadající na tyto fixní náklady má být rozdělena rovnoměrně mezi obě společnosti, přičemž ČEZ provede ve vztahu ke svému podílu ([…] mil. Kč) kompenzaci ve výši cca […]mil. Kč, což představuje částku, kterou byla společnost ČEZ penalizována za nesplnění Kupní smlouvy pro rok 1998, takže výsledná částka hrazená společností ČEZ by měla činit […] mil. Kč.

Dne 26. 10. 1999 se ve věci konalo ústní jednání (č.l. 942-948). Na tomto jednání účastník řízení mj. uvedl, že by se úřad měl také zabývat otázkou postavení MUS na trhu dodávek uhlí a zda MUS nezneužívá svého postavení vynucováním nepřiměřených cen. Dále by měl úřad posoudit, zda chování společnosti ČEZ je důsledkem dominantního postavení ČEZ ve výrobě elektrické energie. Dle účastníka řízení jednání ČEZ je důsledkem správného podnikatelského uvažování. Kromě toho nedodržování podmínek obchodních smluv není závadou, kterou by se měl zabývat úřad, nýbrž soud; úřad by se měl zabývat otázkou, zda je ekonomicky závislý podnikatel oprávněn požadovat, aby jiný podnikatel vyžadoval prostřednictvím úřadu na společnosti ČEZ, aby jej zvýhodňovala na svůj účet oproti jiným podnikatelům. Účastník poukazuje na to, že§ 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění, limituje možnosti řešení ze strany úřadu. Chybí také hodnověrné důkazy
o tzv. spotových obchodech s uhlím.
Dále je účastník řízení názoru, že MUS vynucuje nepřiměřené podmínky, když požaduje na společnosti ČEZ vyšší cenu a uzavření dlouhodobé smlouvy do r. 2005, zatímco ostatní dodavatelé mají smlouvy do r. 2000 nebo 2003. Podle účastníka řízeníČEZ nemůže kupovat nejdražší uhlí v množství, které nemůže spotřebovat. Argumentace MUS v podnětu ohledně životního prostředí, sociální politiky a zaměstnanosti je zavádějící a účelová. Úřad by měl také prozkoumat závěry porady vedení MUS ohledně plnění Kupní smlouvy uzavřené s ČEZ.

Pokud jde o předmět správního řízení, účastník při ústním jednání uvedl, že v roce 1996 byla s MUS uzavřena Rámcová smlouva. Vycházel přitom z prognózy vývoje spotřeby elektrické energie, která předpokládala nárůst této spotřeby. Oproti předpokladu byla však skutečná spotřeba elektrické energie nižší o 8 TWh, což představuje nižší spotřebu uhlí asi o 8 mil. t. V roce 1998 společnost ČEZ měla zájem splnit Kupní smlouvu na 95 % (tj. v rámci smluvní tolerance), pokud jde o výši dodávek uhlí. Protože vzniklo manko v odběrech
za I. pololetí 1998, mělo toto manko být kompenzováno vyššími dodávkami v dalším období
r. 1998. MUS však neumožn
ila splnění na 95 %, ale pouze na 94,9 %, čímž se uhlí dostalo
do vyšších cenových křivek a ČEZ musel navíc zaplatit MUS
[…]mil. Kč (jako vyrovnání rozdílu mezi cenou uhlí fakturovanou společnosti ČEZ ze strany MUS v průběhu roku 1998
a skutečnou cenou uhlí dle sjednaných cenových křivek a jako smluvní pokutu za neodebrané množství). Kupní smlouva na rok 1999 byla uzavřena na základě výběrového řízení, ve kterém MUS nabídla množství a cenu v souladu s Rámcovou smlouvou, a to i přes upozornění, že
při za
chování ceny v Rámcové smlouvě mohou z ekonomických důvodů klesat objemy odebraného uhlí. Společnost ČEZ smlouvu uzavřela, protože se obávala, že nebudou zajištěny dodávky uhlí do EPOČ. V prvním čtvrtletí roku 1999 došlo k výraznému propadu spotřeby elektrické energie (o 1,419 TWh) a odborné odhady hovořily o ročním propadu 3,5 - 5 TWh. Na základě této skutečnosti se v dubnu 1999 hledalo řešení snížené spotřeby uhlí o cca 5,5 mil. t. V dané situaci neexistovalo řešení, které by nikoho nepoškodilo, přičemž varianty řešení byly předloženy úřadu (viz níže). Jako další optimální řešení se jevilo kompenzovat propad spotřeby vývozem elektrické energie. Aby vývoz nebyl ztrátový, obrátila se společnost ČEZ na dodavatele s tím, že existuje možnost vývozu za podmínky, že se podaří snížit ceny uhlí. S ohledem na to, že se podařilo dohodnout nižší ceny s SD a SU, staly se odběry uhlí z MUS ještě méně efektivní. Vývozy díky snížené ceně uhlí se skutečně ve zvýšené míře začaly realizovat.Dále účastník uvedl, že pokles těžby MUS je způsoben radikálním propadem odbytu tříděného uhlí.

K otázce úřadu, jak společnost ČEZ reagovala na snížení spotřeby elektrické energie v roce 1999, účastník uvedl, že jediné ekonomické řešení bylo snížení výkonu uhelných elektráren. Skutečnost, že může dojít ke snížení odběrů, byla odběratelům sdělena v únoru 1999. V měsíci dubnu byl vypracován interní materiál, který obsahoval informaci, že nelze proporcionálně snížit odběry uhlí, jak to bylo učiněno v roce 1998, v tomto měsíci také byli dodavatelé informováni o tom, že snížení spotřeby elektřiny povede ke snížení spotřeby uhlí. Tuto informaci však v pracovní linii dodavatelé obdrželi již v měsíci březnu. Na jednáních
na MPO dne
12. 5. a 2. 6. 1999 byli dodavatelé informováni o tom, že není možné snížit dodávky uhlí rovnoměrně. Společnost MUS byla informována o tom, že na základě kritéria přírůstku proměnných nákladů dojde k omezování odběru od ní, což jí bylo zdůvodněno dopisem ze dne 23. 4. 1999 (viz výše). Na otázku, jaký byl průběh jednání ohledně plnění Kupní smlouvy na rok 1999, společnost ČEZ uvedla, že 16. 4. 1999byla společnost MUS informována o tom, že odběr uhlí může u této společnosti poklesnout až na 6 mil. t, pokud nebude tato situace řešena. Dne 23. 4. 1999 byla tato společnost požádána, aby předložila návrh cen uhlí a objemu dodávek, což neučinila. První komplexní návrh společnost MUS předložila až 30. 6. 1999. Pokud by byl tento návrh předložen v lednu, jistě by byl ze strany ČEZ přijat, pokud by ovšem neobsahoval podmínku uzavření pevné rámcové smlouvy. V dalším účastník odkázal na korespondenci dokumentující vyjednávání obou společností. K zásobování EPOČ z SU došlo z toho důvodu, že cena uhlí z SU byla i s přepravními náklady nižší ([…] Kč/GJ), než cena uhlí z MUS ([…]Kč/GJ). Kromě toho musela společnost ČEZ zajistit výrobu sádry ve sjednaném množství. K vyjednávání dodatků s SD a SU účastník řízení uvedl, že jednání o řešení nastalé situace započala v dubnu, v květnu došlo k ústní dohodě, která byla potvrzena v červnu. Obdobná situace byla i u OKD. V průběhu jednání měla každá ze společností možnost vylepšit svoji nabídku. Systém je natolik průhledný, že si toho musí být všechny společnosti vědomy. Překvapující pro ČEZ je nekonkurenceschopnost uhlí z dolu Hrabák.

Při ústním jednání účastník předložil mj. "Souhrnnou zprávu za I. - III. čtvrtletí 1999" (č.l. 967-968), ze které vyplývá, že poptávka po elektřině se meziročně snížila o 2,5 %. Došlo k meziročnímu poklesu podílu ČEZ na krytí poptávky po elektřině v ČR ze […] % v minulém roce na […] % v tomto roce. To bylo způsobeno poklesem spotřeby elektřiny a nárůstem výroby nezávislých výrobců elektrické energie o 12,1 %, jakož i zvýšeným dovozem ze strany distribučních společností. V tuzemsku došlo ke snížení prodeje o […] %, poklesl i vývoz elektřiny (o […] %). Zisk se očekává v řádu stovek mil. Kč, přičemž konsolidace "skupiny ČEZ" zvýší hospodářský výsledek na […] mld. Kč, a to kromě dalšího i zahrnutím podílu
na hospodářském výsledku SD
.

Dopisem ze dne 10. 11. 1999 předložila společnost ČEZ požadované podklady
a informace, a to mj. "Materiál pro poradu vedení ČEZ, a. s." ve věci "Strategie řízení dodávek a zásob pevných paliv v roce 1999" ze dne
28. 4. 1999, schválený Ing. Janem Krenkem, výkonným ředitelem pro výrobu (č.l. 996-1010). V tomto dokumentu se navrhuje, aby generální ředitel s ohledem na bilanci výroby parních elektráren uložil řídit dodávky hnědého uhlí tak, aby odběry z MUS dosáhly celkového ročního objemu ve výši […] až […] mil. t, odběry od SU měly být plněny na 95% a od SD nad 95 % kontrahované hodnoty. V dokumentu se dále uvádí, že je nezbytné cílené snižování dodávek, bez kterého hrozí ekonomické dopady pro společnost ČEZ. V tomto ohledu jsou předloženy 4 varianty, ze kterých plyne, že veškerý propad půjde na vrub společnosti MUS s výjimkou jedné varianty, dle které dojde k částečnému omezení u SU a k hlavnímu omezení u MUS. Rozdíly ve variantách jsou přibližně 1 % celkových nákladů na pevná paliva. Řešení vychází pouze z odhadu výroby v parních elektrárnách a nelze je považovat za konečné, neboť předpoklady poklesů výroby v těchto elektrárnách se liší od 2,22 TWh až po 5,49 TWh. Rozhodování ČEZ se má řídit "strategickými zájmy ČEZ, a. s., a musí vycházet z již přijatých základních koncepčních rozhodnutí, jako je např. majetkový vstup do SD, a. s., na který bylo vynaloženo cca […]mil. Kč. SU, a. s., je v podstatě vlastněna státem a její rozvoj kontrolován MPO. … V materiálu je navrženo realizovat pokles odběru pouze na jedné uhelné společnosti (nemá smysl stavět proti ČEZ, a. s., více regionů), která má nejstrmější nárůst cen a značně nevyjasněné vlastnické vztahy a s tím související koncepci svého rozvoje. Zároveň tato společnost jeví minimální snahu o jakékoliv jednání." Dále se v tomto dokumentu poukazuje na to, že se při sjednávání Kupní smlouvy s SD na rok 1999 podařilo snížit cenu oproti střednědobé smlouvě, a to z […] Kč/GJ na […] Kč/GJ. V případě společnosti SU se počítá od r. 2000 s určitým řízeným poklesem těžby. S ohledem na nízké objemy dodávaného uhlí jsou možnosti regulovat propad v odběrech u této společnosti značně omezené, neboť by to mohlo znamenat ekonomický kolaps společnosti před její privatizací. MUS se nedaří vyjednat dodatek k rámcové kupní smlouvě, nereaguje ani na nabídku pětiletého kontraktu pro EPOČ. V závěru materiálu se doporučuje varianta, při které odběry u SD budou nad 95 %, u SU
na 95 % a u MUS pod cenové křivky (tj. odběr v množstvích, která již nejsou v Kupní smlouvě předpokládána). Společnost ČEZ počítala také s tím, že placen
í ceny 29,26 Kč/GJ za dodávky uhlí z MUS povede ke zhoršení ekonomické situace této společnosti, minimálně k výpadku plánovaného cash-flow. Důsledkem toho bude, že v takové situaci MUS přistoupí v průběhu roku na dohodu o množství a cenách v limitech přijatelných pro ČEZ.

Tento materiál byl vzat na vědomí generálním ředitelem na 14. poradě vedení ČEZ (č.l. 991) dne 3. 5. 1999.

V "Materiálu pro poradu vedení ČEZ, a. s." (č.l. 1011-1020) - "Plnění kupních smluv na nákup uhlí v roce 1998" ze dne 2. 2. 1999 se pak na str. 6 uvádí, že i přes pokles výroby se podařilo splnit Kupní smlouvy na 95 % s výjimkou MUS, kde chybělo pouze 0,5 % (tj. asi […] tis. t). Tato společnost měla odmítnout o toto množství zvýšit plánované dodávky, omezila vědomě splnění dodávek ve IV. čtvrtletí na 100 % a znemožnila tak splnit Kupní smlouvu.

Dne 10. 11. 1999 proběhl výslech svědka Ing. Antonína Koláčka, předsedy představenstva a výkonného ředitele MUS (č.l. 974-980). Ten uvedl, že v dubnu 1999 společnost ČEZ oznámila, že odběr uhlí z MUS bude snížen na […]mil. t, příp. až na […] mil. t., pokud MUS radikálně nesníží ceny. Na základě informací o snížení spotřeby uhlí společnost MUS zahájila v tomtéž měsíci racionalizační kroky, aby se přizpůsobila nové ekonomické situaci. Uvedená opatření umožnila nabídnout společnosti ČEZ slevu ve výši 600 mil. Kč. Tato společnost však nabídku nepřijala a snižovala odběry uhlí z MUS. V srpnu společnost ČEZ nabídla kontrakt pro rok 2000 ve výši […]mil. t. Snížení odběrů pod […]mil. t dle svědka může vést k likvidaci MUS. Dále svědek uvedl, že uhelné společnosti nemohou určovat, kolik uhlí ČEZ odebere. Důvodem chování společnosti ČEZ nemohla být rozdílná cena, neboť cena byla srovnatelná s ostatními společnostmi. Při snížení množství odebraného uhlí může i u ostatních společností dojít k cenovému nárůstu. Vedení společnosti ČEZ v jarních měsících mělo rozhodnout o jednorázovém vnitropodnikovém navýšení ceny uhlí z MUS pro EPOČ, které toto uhlí znevýhodnilo oproti konkurenčnímu uhlí a snížilo využití této elektrárny. Kromě toho stále MUS fakturuje společnosti ČEZ cenu […]Kč/GJ (přestože je zřejmé, že výsledná cena bude v důsledku nižších odběrů vyšší).

Na otázku, s kým ze společnosti ČEZ svědek jednal a v jaké věci jednání byla vedena, svědek mj. uvedl, že na jednání v měsíci únoru či březnu mu byly ze strany ČEZ signalizovány propady v ekonomice. Na tomto jednání požadoval, aby mu byly předloženy údaje
o očekávané celkové spotřebě elektřiny a uhlí, což společnost ČEZ neučinila.
V dubnu mu bylo sděleno, že odběr uhlí z MUS bude snížen na […] […] mil. t.MUS v reakci na klesající spotřebu navrhla, aby se spočítala nákladová cena všech lokalit a prostřednictvím státu se zahájil útlum na lokalitách s nejvyššími náklady. MUS navrhl v měsíci červnu sníženíceny ve výši […]mil. Kč, což představuje asi 20 % snížení ceny. Svědek dále uvedl, že Kupní smlouva na rok 1998 byla splněna společností ČEZ na 94 %. K otázce důvodu nesplnění této smlouvy ze strany společnosti ČEZ, pokud jde o výši dodávek, svědek sdělil, žemu tento důvod není znám, patrně si společnost ČEZ neuvědomila, že jsou uzavřeny 2 kontrakty. K otázce spotových obchodů svědek úřadu sdělil, žeo jejich existenci nemá žádný poznatek. Neví, zda byly uzavřeny dodatky kupních smluv s ostatními společnostmi, nebo se jedná
o dodávky na základě ústní dohody.
Svědkovi není známo, žeby při uzavírání Kupní smlouvy na rok 1999 byla snaha ze strany společnosti ČEZ snížit cenu uhlí pro nasmlouvané množství.

K otázkám účastníka řízení svědek uvedl, že podíl společnosti MUS na trhu s hnědým uhlím je asi […] - […] %. Podíl klesl z důvodu nižších odběrů ČEZ a v důsledku nižší poptávky po tříděném uhlí. Nátlak společnosti ČEZ na MUS spočíval v tom, že záměrně snížil odběry o 45 % oproti Kupní smlouvě. Nepřiměřenost podmínek, které společnost ČEZ vynucovala, spatřuje svědek v tom, že došlo ke snížení odběrů a tato společnost není ochotna uhradit MUS fixní náklady na těžbu. Společnost ČEZ nabídla pouze […]mld. Kč za odběry v roce 1999. Na otázku, jaké veřejné zájmy ohrožuje ČEZ snížením odběrů od MUS, svědek uvedl, že v případě zániku MUS zůstane nevytěženo velké množství uhlí. Dále by mohl vyvstat problém nezaměstnanosti na Mostecku, jakož i problémy s dodavateli a odběrateli MUS, nebudou vytvořeny ani dostatečné prostředky pro sanaci a rekultivaci, investice do společnosti nebude návratná. Dle svědka to má být důsledek toho, že nebyla utlumena těžba v neefektivních lokalitách. Dále svědek uvedl, že MUS půjčila asi […]mld. Kč dalším společnostem, tyto prostředky jsou účelově vázány na činnosti související s rekultivací. MUS však chybí […]mld. Kč, které měla tato společnost obdržet od ČEZ za dodávky uhlí.

V dopise ze dne 16. 11. 1999 (č.l. 1075-1084) se účastník řízení vyjádřil k podnětu MUS a výslechu svědka, Ing. Koláčka. Poukázal přitom na skutečnost, že společnost ČEZ již na konci roku 1998 a počátku roku 1999 informoval dodavatele uhlí o tom, že v důsledku propadu výroby elektřiny dojde k celkovému snížení odběru hnědého uhlí. Dodavatelé hnědého uhlí s výjimkou MUS zahájili jednání o snížení cen za účelem vyšší výroby elektřiny pro vývoz. Následně dohodnuté ceny uhlí byly oproti cenám v Kupních smlouvách sníženy tak, aby část energie vyrobená z tohoto uhlí byla konkurenceschopná na zahraničních trzích. Z dokumentů zaslaných úřadu pak má vyplývat, že společnost MUS podmiňovala snížení ceny uzavřením dlouhodobého pětiletého kontraktu s pevným plněním (v případě neodebrání celého množství se hradí plná cena kontraktu). Účastník dále zpochybňuje tvrzení MUS, že by vyvíjel na MUS nátlak, jednal pouze o změně smlouvy. Snaha ČEZ o snížení cen není řešením na úkor dodavatelů, nýbrž vyplývá z ekonomické situace v ČR. Pokud nemůže ČEZ vyrobit takové množství elektrické energie, které by odpovídalo představám dodavatelů o odběru jejich uhlí, pak nelze na společnosti ČEZ spravedlivě požadovat, aby toto množství nadále odebírala.Účastník řízení dále zpochybňuje názor MUS, že postup ČEZ nelze kvalifikovat jako legitimní cenovou soutěž, která by byla orientována na to, aby na jejím konci stálo snížení cen konečného produktu, neboť ceny elektřiny jsou cenami regulovanými státem
a proto je ČEZ nemůže ovlivňovat
. Dále zpochybňuje i to, že ČEZ chce prostřednictvím neospravedlnitelného nátlaku na hospodářsky slabší partnery zajistit pro sebe prospěch, kterého by při fungující soutěži i na straně poptávky podnikatelský subjekt bez dominantního postavení nedosáhl, neboť to není hodnověrně doloženo. Účastník řízení také poukázal na to, že nevytvoření dostatečné výše finančních rezerv na zahlazení následků důlní činnosti mohlo být způsobeno poskytováním půjček společnostem, které jsou s MUS finančně nebo personálně propojeny, ve výši nejméně […]mld. Kč. Poukaz MUS na vznik nezaměstnanosti v důsledku snížení odběrů na Mostecku není relevantní, neboť při akceptaci požadavků MUS by nepochybně tato nezaměstnanost stoupla v jiném regionu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nebylo prokázáno vynucování nepřiměřených podmínek.

Dále se v citovaném dopise účastník řízení vyjádřil k výslechu svědka, Ing. Antonína Koláčka, s tím, že byly uvedeny nepřesné informace. Společnost MUS sice nabízela slevu
z ceny uhlí v dubnu a červnu, ale tuto slevu podmiňovala uzavřením dlouhodobé smlouvy
. Další sleva byla nabídnuta až pro II. pololetí, kdy tato společnost musela vědět, že dodávky jsou již rozděleny (mezi SD a SU). Pokud jde o srovnání cen uhlí, při odběru […] mil. tun uhlí je cena MUS […]Kč/GJ za podmínky uzavření dlouhodobé smlouvy dle návrhu z 30. 6. 1999, současná cena činí […] Kč/GJ, zatímco ceny ostatních dodavatelů se pohybují od […]Kč/GJ do […] Kč/GJ, a nelze tedy cenu uhlí z MUS prohlásit za srovnatelnou při současném dodávaném množství uhlí. Příčinou omezování výroby EPOČ byla cena uhlí z MUS, která bude činit po zúčtování na konci roku […] Kč/GJ, k tomu bude třeba připočítat smluvní pokutu ve výši 5 % ceny neodebraného uhlí. Proměnné náklady EPOČ se tak dostávají
na neúnosnou výši.
Dle účastníka řízeníomezení odběru uhlí od MUS nemá za účel vytvářet nátlak na MUS, je pouze ekonomickou nutností. O tom, že dochází k poklesu spotřeby uhlí, byla společnost MUS informována v měsíci listopadu 1998 a lednu 1999, vyplynulo to
i z nižších odběrů na počátku roku 1999. To signalizovalo uhelným společnostem nezbytnost učinit kroky k zajištění odběru jej
ich produkce a udržení zaměstnanosti i za cenu snížení zisku, což MUS neučinila. Skutečnost, že nedošlo u jiných odběratelů ke snižování odběrů, má potvrzovat příznivější cena uhlí. Pokud jde o plnění Kupní smlouvy pro rok 1998, společnost MUS si byla vědoma toho, že nejsou uzavřeny dva kontrakty. Společnost ČEZ měla objednáno 95 % celkového množství, dodáno však bylo pouze na 94,9 %, v důsledku čehož musel ČEZ zaplatit částku […] mil. Kč společnosti MUS. V prosinci roku 1998 mělo být MUS sděleno, že meziroční nárůst cen ve výši 13 % může způsobit snižování odběrů uhlí. Dále účastník řízení navrhuje posoudit ceny uhlí z MUS, které má tato společnost sjednány s ostatními odběrateli. Účastník řízení také poukazuje na to, žeKupní smlouva počítá s případy, kdy ČEZ neodebere sjednané množství uhlí. Pro tento případ jsou uvedeny ve smlouvě sankce a cena uhlí se zvýší dle cenových křivek, přičemž cena s klesajícím množstvím odebraného uhlí značně stoupá. Společnost ČEZ je připravena svým závazkům z této smlouvy dostát. Z toho vyplývá, že zde jde o možný obchodní spor nesplnění některého ze závazků ČEZ vyplývajícího z Kupní smlouvy.

Ve shora uvedeném dopise společnost ČEZ předložila rozpis dodávek uhlí pro své elektrárny podle jednotlivých elektráren za období leden až září 1999 (č.l. 1085-1086). Stejné údaje za období leden až říjen 1999 obdržel úřad od SD (č.l. 1116) a SU (č.l. 1117-1118)
a MUS (č.l. 1158).

Z těchto údajů dle úřadu vyplývá, že ke krácení dodávek došlo v období I. čtvrtletí v podstatě stejnou u všech dodavatelů uhlí, od II. čtvrtletí pak dochází ve zvýšené míře
ke krácení dodávek od MUS, jak lze dokumentovat následující tabulkou:

Kromě dalšího účastník řízení také předložil tabulku týkající se vývoje vývozů elektřiny za období leden až říjen 1999 (č.l. 1095, 1111), která vypovídá o tom, že dojde nárůstu vývozů elektřiny vyrobené v ČEZ oproti původnímu rozpočtu z […] GWh na […] GWh za rok 1999.

Úřad dále obdržel vyjádření MPO ze dne 15. 11. 1999 (č.l. 1113), ve kterém se uvádí, že situace na trhu s elektřinou a uhlím je složitá v důsledku recese celého hospodářství. Energetické i uhelné společnosti jsou subjekty tržního mechanismu jak v oblasti smluvených dodávek, tak i v oblasti cen. Stávající stav je výsledkem vzájemných jednání s cílem řešit nepříznivou situaci na trhu, kterou nebylo možno v době uzavření smluv předpokládat. Cílem je zachování alespoň přijatelné úrovně ekonomické stability a zaměstnanosti obou smluvních stran.

Dne 24. 11. 1999 úřad vyslechl jako svědka Ing. Roberta Sýkoru, náměstka ministra průmyslu a obchodu (č.l. 1121-1124). Svědek vypověděl, že do činnosti společnosti ČEZ MPO nezasahuje, v představenstvu a dozorčí radě této společnosti je po jednom zástupci z MPO. K problematice krácení dodávek pak uvedl, že ČEZ se musí chovat ekonomicky.
Z dřívějších jednáních vyplynulo, že ceny MUS mají být vyšší než u ostatních společností. Pokud by však MPO zjistilo diskriminaci některé ze společností, podniklo by určitá opatření. O jaké by se mělo jednat, svědek nevěděl, neboť o rozhodnutí krátit dodávky u MUS neměl informace. Že by existoval pokyn MPO směřovaný na společnost ČEZ k rovnoměrnému krácení, svědek nevěděl.
Na otázky účastníka řízení svědek uvedl, že dokument týkající se energetické politiky je pouze návrhem a není závazný.

V dopise ze dne 23. 11. 1999 obdržel úřad vyžádané informace (č.l. 1125-1127). Jednalo se kromě jiného o očekávané plnění dodávek uhlí za rok 1999, přičemž se očekává plnění u SU na 103,3 %, u SD na 102,8 % a u MUS na 55,4 %. Současně se poukazuje na to, že pokud by nedošlo k vývozům elektřiny, bylo by plnění u SD pouze na 83,6 % a u SU
na 77 %.

Přiložená interní zpráva ze dne 23. 4. 1999 ve věci "měrné náklady na palivo" (č.l. 1143) obsahuje informaci, že na základě porady u Ing. Krenka dne 19. 4. 1999 se potvrzují palivové náklady elektráren, přičemž se vychází z tohoto, že odběry u SD budou ve výši 95 % sjednaného množství, dojde k omezení odběrů u SU a zbylá nevýroba má být realizována
na dodávkách z MUS. Náklady na palivo v jednotlivých elektrárnách jsou v interní zprávě uváděny
včetně dopravy. Z číselných údajů vyplývá, že již v této době počítala společnost ČEZ s možností, že dojde ke zdražení uhlí z MUS v důsledku snížení odběrů.

V další interní správě ze dne 4. 8. 1999 (č.l. 1146-1147) se uvádí, že měrné náklady
na uhlí jsou ovlivněny dodatky ke Kupním smlouvám s SD, SU a OKD, které snižují ceny uhlí pro uvedené elektrárny. Stanovení měrných nákladů pro EPOČ je komplikováno dosud neuzavřeným jednáním s MUS o množství a ceně
dodávek v roce 1999. Pokud bude uzavřena dohoda s MUS, bude EPOČ zásobována výhradně z MUS. Další interní zpráva ke stejné věci (č.l. 1148 - 1150) sděluje, že "k dohodě o ceně uhlí nedošlo, ovšem všechny kroky, které MUS v mezidobí podnikla, nasvědčují tomu, že na konci roku MUS zpětně přeúčtuje cenu dodaného uhlí. Proto je u dodávek uhlí do EPC (EPOČ) uvažována cena […]Kč/GJ, i když doposud MUS účtuje pouze […] Kč/GJ. Domnívám se, že je nesprávné uvažovat pro EPC cenu uhlí přes […] Kč/GJ, jak požaduje MUS. Měli bychom se držet textu smlouvy, i když vedení ČEZ dělá maximum pro snížení ceny na úroveň […] Kč/GJ při odběru […] mil. tun uhlí".

Společnost MUS zaslala v dopise ze dne 22. 11. 1999 (č.l. 1151) mj. vyjádření,
ve kterém poukazuje na
příznivé hospodářské výsledky ČEZ v důsledku zvýšení předávacích cen mezi ČEZ a rozvodnými společnostmi. Z provozních hospodářských výsledků vyplývá, že jednáním vůči MUS si ČEZ vylepšuje ztrátu z finančních operací. Společnosti ČEZ propadl podíl na trhu o […]% na úkor nezávislých výrobců. MUS má za to, žeČEZ řeší na úkor svých dodavatelů, a zejména MUS, své hospodářské problémy a důsledky svých chybných investičních rozhodnutí. MUS také zpochybňuje metodu řazení elektráren podle variabilních nákladů, která má být neobjektivní;MUS vždy poskytovala a poskytuje nejlevnější palivo, což lze prokázat. Způsob nákupu uhlí pro společnost jako celek a nikoliv pro jednotlivé elektrárny zkresluje skutečnou nákladovost elektráren a není transparentní.

Uvedený dopis také obsahoval korespondenci MUS a ČEZ, týkající se plnění Kupní smlouvy na rok 1998. Z této korespondence vyplývá, že společnost ČEZ 6. 11. 1998 (jakož
i 18. 11. 1998) byla upozorněna na obtíže, které v důsledku výpadku odběrů z MUS vznikají
a na to, že Kupní smlouva j
e plněna za první tři čtvrtletí pouze na 92,02 % a (č.l. 1231). MUS je dne 16. 11. 1998 upozorněna na malou snahu při plnění dodávek v jednotlivých dnech
a neoperativní reagování na zvýšené požadavky na dodávky. Současně se MUS vyzývá k zajištění plynulýc
hdodávek v 52. a 53. týdnu. 1. 12. 1998 oznamuje MUS (č.l. 1235), že plnění Kupních smlouvy nemusí nastat ani na 95 %, neboť skutečné plnění za období leden až listopad a rozpis dodávek na prosinec představuje plnění pouze na 93,5 %. Dále je ČEZ upozorněn na to, že v 52. a 53. týdnu MUS plně využije disponibilní čas bez státních svátků.
Z dopisů ČEZ ze dne 14. 12. 1998 (č.l. 1249-1250), ze dne 14. 12. 1998 (č.l. 1252)
a 16. 12. 1998 (č.l. 1253) vyplývá omezování dodávek z důvodu poruch elektráren, resp.
klimatických podmínek. Z dopisu ČEZ ze dne 17. 12 1998 (č.l. 1256) je patrná snaha
o navýšení dodávek uhlí z MUS, a to i v době vánočních svátků. MUS však 21. 12 1998 (č.l. 1257) oznamuje, že není možné zajištění obsazení směn v době vánočních svátků. Dne
23. 12. 1999 (č.l. 1258) apeluje ČEZ s odkazem na příslib MUS z 10. 12. 1998 a na závěry z jednání konaných v létě ohledně splnění Kupní smlouvy, případně návrhu odkoupení chybějícího množství s tím, že toto palivo bude odebráno v příštím roce. MUS v dopise ze dne
29. 12. 1998 (č.l. 1259-1260) pak poukazuje ve vztahu k nesplnění Kupní smlouvy na to, že
v měsících říjnu a listopadu 1998 došlo ke krácení odběrů ze strany ČEZ u EPOČ a elektrárny Mělník. To se opakovalo u elektrárny Mělník i v prosinci uvede
ného roku. Dodatečné objednávky v průběhu prosince překročili rámec možností MUS. Návrh odkoupení nevytěženého uhlí nebyl odmítnut, bylo však poukázáno na ekonomickou nevýhodnost tohoto řešení pro MUS.

Dne 30. 11. 1999 vyslechl úřad jako svědka Ing. Jaroslava Míla, ředitele sekce palivové cykly společnosti ČEZ (č.l. 1285-1289). Ten uvedl, že na základě výsledků výroby elektřiny
v lednu a únoru 1999 vypracoval úsek, který řídil, interní materiál k řešení nastalé situace. Následně byl vypracován i dokument "Strategie řízení dodávek a zásob pevných paliv v roce 1999". Pracovat se na něm započalo v první polovině března. Při vypracování tohoto dokumentu se vycházelo z minima nákladů na dodávky uhlí pro ČEZ. Konečnou podobu dokument získal týden před tím, než b
yl projednáván. Strategické zájmy společnosti ČEZ asi nehrály žádnou roli.Na otázku, zda postupovala společnost ČEZ podle tohoto dokumentu, svědek uvedl, že společnost ČEZ postupovala podle kritéria nejmenších nákladů na dodávky uhlí. V dubnu 1999 byli dodavatelé informováni o tom, že vývoj spotřeby elektřiny spěje
ke snižování spotřeby uhlí, což má za následek zvyšování jeho ceny. Řešením bylo nahradit výpadek spotřeby na tuzemském trhu výrobou elektřiny na vývoz, což bylo podmíněno snížením ceny. Asi v
květnu pak SD a SU předložily konkrétní nabídky, jednání byla ukončena v květnu. S cenou uhlí ze společnosti MUS ve výši […]Kč/GJ bylo kalkulováno od dubna 1999, přičemž rozhodnutí o změnách je v kompetenci svědka. Při krácení dodávek by ČEZ postupoval stejně i bez vypracování citovaného dokumentu, po snížení cen ze strany společnosti SU a SD není tento dokument relevantní.Uhlí z SD je z hlediska kvality srovnatelné s uhlím z MUS, cena uhlí MUS na dole (tj. bez dopravy) je vyšší. Na otázky účastníka řízení svědek uvedl, že při splnění smlouvy s MUS by nedošlo k realizaci vývozů
a naopak by došlo ke zdražení uhlí od ostatních společností. MUS musela také vědět, že cena jejího uhlí neumožňuje vývozy elektrické energie. MUS také má dle jeho názoru nepřiměřené
zisky prodeje uhlí z dolu Hrabák.

Dne 30. 11. 1999 vyslechl úřad také svědka Ing. Jana Krenka, ředitele ČEZ pro výrobu (č.l. 1290). Ten uvedl, že na základě vývoje spotřeby elektrické energie usoudil, že spotřeba bude klesat i v průběhu celého roku. Reagoval na to rozborem situace a stanovením možných variant řešení, zpracovaných v dokumentu "Strategie řízení dodávek a zásob pevných paliv
v roce 1999". Práce na něm započaly koncem března nebo začátkem dubna. Snížení objemů odběrů u všech společností se j
evilo jako nevýhodné, neboť by se uhlí dostalo do vyšších cenových křivek. Konečnou podobu dokument získal asi týden před poradou vedení. Dokument nebyl schválen, bylo tedy třeba hledat jiná řešení. Další možností řešení nastalé situace byl vývoz elektřiny; na této možnosti se začalo pracovat koncem dubna.Dodávky uhlí od jednotlivých společností v průběhu měsíců duben až červen byly řízeny dle platných kontraktů podle kritéria ekonomické efektivnosti, přičemž v této době byla cena uhlí z MUS nejvyšší. S cenou uhlí od MUS ve výši […]Kč/GJ se začalo kalkulovat ve II. čtvrtletí 1999 pro všechny elektrárny ČEZ.Na otázku, zda společnost MUS věděla, že se jedná o změnách smluv, spočívající ve snížení cen uhlí, svědek odpověděl, že jí byla známa situace ve spotřebě elektrické energie. Mohla stejně jako ostatní společnosti předložit nabídku a vylepšit perspektivu odběru uhlí z hlediska objemu. Na otázky účastníka řízení svědek odpověděl, že jednání na MPO byla iniciována ze strany MUS. Snahou této společnosti bylo, aby společnost ČEZ rovnoměrně rozložila výpadek v odběrech uhlí. Splnění smlouvy s MUS by pro ČEZ představovalo ztrátu v tržbách ve výši cca […]mld. Kč. Společnosti MUS bylo známo, že její cena nemůže umožnit vývoz elektřiny. Dále svědek provedl úvahu o vysoké ziskovosti prodeje uhlí z dolu Hrabák.

Dopisem ze dne 29. 11. 1999 (č.l. 1295-1298) reagoval účastník řízení na výslech svědka Ing. Roberta Sýkory, náměstka ministra průmyslu a obchodu (č.l. 1295-1298). V tomto dopise uvedl, že stát je majoritním akcionářem společnosti ČEZ a činnost této společnosti může být také ovlivňována členy představenstva nebo dozorčí rady. ČEZ je podnikatelský subjekt a svou činnost vykonává za účelem dosažení zisku. Pokud by stát prosadil plnění závazku z Kupní smlouvy uzavřené s MUS, pak by vznikly společnosti ČEZ ztráty, za které by bylo osobně odpovědno představenstvo společnosti. Pokud by bylo rozhodnutí podpořeno valnou hromadou, mohli by se minoritní akcionáři domáhat náhrady škody. K otázce svědkovi, zda věděl o tom, že společnost ČEZ má v úmyslu značně omezit oproti sjednané smlouvě odběr uhlí od MUS na rozdíl od ostatních těžebních společností, účastník řízení uvedl, že při posuzování možného úmyslu ČEZ je nutno vycházet z toho, že cílem materiálu(míněna "Strategie řízení dodávek pevných paliv v roce 1999") bylo najít minimální náklady na nákup uhlí při konstantní výrobě. Z materiálu vyplývá, že čísla se mohou měnit a uhlí dodávané MUS má nejvyšší cenu, resp. nejstrmější nárůst cen. Materiál byl zpracován v době, kdy se jednalo o dalším snížení cen uhlí z MUS. Pokud by byly dosazeny údaje ze současného období, byl by cenový rozdíl v neprospěch MUS daleko vyšší. Kromě toho nebyly nikomu uloženy žádné úkoly k jeho realizaci; nemá tedy pro posuzování případu žádný zásadní význam. Dle účastníka MUS v souvislosti s hospodářskou situací narozdíl od ostatních společností nepochopila svou odpovědnost vůči ČEZ. Pro rok 2000 pak trvá na dodávce uhlí […] mil. t při ceně […]Kč/GJ; pokud nedojde ke splnění celého kontraktu, bude ČEZ mít povinnost zaplatit celé množství uhlí. Tím MUS chce získat výhodnější podmínky, než ostatní společnosti.

Dne 7. 12. 1999 se konalo ústní jednání s výslechem svědka Ing. Antonína Koláčka, které bylo nařízeno za účelem konfrontace ve sporných otázkách (č.l. 1326-1329). K otázce důvodu nesplnění Kupní smlouvy pro rok 1998 účastník řízení uvedl, že MUS nesplnila ústní dohodu a nevyvinula potřebné úsilí ke splnění této smlouvy na 95 %. Ještě dne 20. 12. 1998 byl ČEZ připraven přijmout zbývající množství tak, aby nevznikl deficit, a přepravní možnosti neměly být překážkou pro dodání. Ke splnění Kupní smlouvy chybělo pouze 50 tis. t. Svědek uvedl, že Kupní smlouva byla plněna v rámci dispozic ČEZ. Účastník poukázal na to, že nebyly splněny všechny objednávky.Svědek k tomu sdělil, že požadavky ČEZ přišly těsně před vánocemi a nebylo je možné již splnit. Ústní dohoda o tom, že by měly být penále a dopočet ceny vzniklé z neplnění smlouvy společnosti ČEZ kompenzovány, uzavřena nebyla. Účastník řízení poukázal na jednání v lednu, na kterém byla uzavřena ústní dohoda. Dle svědka bylo uzavření dohody podmíněno sjednáním společné strategie s ČEZ, k čemuž nedošlo. K otázce úřadu, zda bylo na jednání dne 19. 1. 1999 konstatováno, že cena uhlí z MUS je shodná
s cenou z SD, účastník uvedl, že
to nemohl uvést, neboť cena MUS je vyšší, na což byla společnost MUS upozorněna již na podzim minulého roku. Svědek uvedl, že dle jeho informací je cena vyšší jen o několik haléřů; v minulosti byla cena naopak nižší. Nepatrný rozdíl v ceně nemůže hrát rozhodující roli. Účastník k tomu uvedl, že rozhodující není výše rozdílu, ale konkrétní výše ceny. Svědek k tomu uvedl, že v minulosti se k tomu nepřihlíželo. Účastník sdělil, že to souvisí se snahou společnosti ČEZ chovat se ekonomicky. Metoda přírůstku proměnných nákladů se uplatňovala vždy. Je pravdou, že dle konstrukce Kupních smluv ČEZ určuje cenu uhlí podle toho, jaké množství uhlí odebere, což v konečném důsledku znamená, že ovlivňuje nákladové vstupy pro elektrárny ČEZ. Ovšem pokud má dodavatel zájem na dlouhodobých dodávkách uhlí, má možnost upravit ceny uhlí tak, aby byly co nejnižší. Dále se úřad dotázal, zda na jednání dne 16. 4. 1999 bylo společností ČEZ sděleno, že dodávky uhlí z MUS mohou v roce 1999 poklesnout na […] až […] mil. t, svědek potvrdil, že to bylo řečeno. V červnu pak společnost ČEZ sdělila společnosti MUS, že může odebrat […] -[…] mil. t. Účastník k tomu uvedl, že se o tom jednalo několikrát, vždy bylo řečeno, že
při současných cenách a snížení spotřeby elektrické energie mohou odběry poklesnout.
K tomuto závěru dospěl již v únoru roku 1999
. K tomu, zda společnosti MUS bylo známo, že u ní mají být kráceny dodávky na rozdíl od ostatních společností, svědek uvedl, že
dle stanoviska ČEZ v dubnu měly být výrazně kráceny odběry uhlí ze společnosti MUS.
Na základě vlastní analýzy dospěly v MUS k názoru, že u ostatních společností k podobnému krácení nedochází. O tom společnost informovala MPO mj. 30. 4. 1999. Na nastalý stav společnost MUS reagovala restruktural
izací a předložila nabídku slevy cen uhlí. V červenci pak předložila další nabídku slevy z ceny ve výši […] mil. Kč. Účastník k tomu uvedl, že MUS podmiňovala uzavření dodatku ke Kupní smlouvě na rok 1999 uzavřením střednědobé smlouvy s pevně stanoveným množstvím a s povinností úhrady ceny celého kontraktu
(i v případě neodběru)
.

Ústní jednání pokračovalo dne 14. 12. 1999 (č.l. 1330-1336). K otázce úřadu, kdy byla společnost MUS upozorněna společností ČEZ na nebezpečí krácení dodávek a zda při tomto oznámení bylo požadováno snížení ceny uhlí, svědek uvedl, že 16. 4. 1999 tomu bylo
na jednání obou společností vedeném ve věci dodávek uhlí. Předtím na nebezpečí krácení odběrů společnost MUS upozorněna nebyla, pouze v lednu 1999 bylo sděleno, že cenový nárůst
je vysoký. Na to účastník reagoval tím, že k tomuto upozornění MUS došlo na konci roku 1998 a odkázal na korespondenci mezi oběma společnostmi. V listopadu či prosinci měli být smluvní partneři upozorněni na to, že pokud dojde k poklesu spotřeby elektřiny, tak budou sníženy odběry nejdražšího uhlí. V únoru 1999 bylo oznámeno, že k omezování odběrů bude docházet u nejdražšího uhlí. Další jednání proběhlo 5. 3. 1999, na kterém se jednalo o vývoji situace v dodávkách uhlí. Na jednání 16. 4. 1999 se již mluviloo možném propadu odběru
až na 6 mil. t. Spor mezi MUS a ČEZ spočívá v tom, že při poklesu spotřeby elektřiny by mělo dle MUS docházet ke snižování odběrů uhlí proporcionálně, zatímco ČEZ zastává názor, že je třeba krátit na základě ekonomických kritérií
.K otázce, zda MUS věděla o vyjednávání společnosti ČEZ s SD a SU o snížení cen, svědek uvedl, že o tom, že došlo ke snížení cen, se dozvěděl až v červnu 1999. O vyjednávání nic nevěděl. Účastník řízení uvedl, že po jednáních na MPO dne 12. 5. 1999 a 2. 6.1999, na kterém informoval o možnostech řešení nastalé situace prostřednictvím vývozů elektřiny, byly společnosti nepřímo vyzvány ke snížení cen uhlí, obdržel ČEZ od SU a SD nabídku na změnu Kupních smluv pro rok 1999.Svědek úřadu sdělil, že jednání nebylo ze strany MUS považováno za skončené, neboť nikdy nepadla konkrétní čísla o spotřebě uhlí v ČR. Účastník řízení na to reagoval tím, žejednání MPO neuzavírá; jednání slouží k hledání řešení. V červnu již bylo technicky nemožné zvýšit odběry od MUS nad […] mil. t. K otázce, proč ČEZ odebírá uhlí z SD, když pro srovnatelné množství uhlí jsou ceny z MUS podstatně nižší, účastník řízení poukázal na to, že je třeba k ceně připočítat dopravní náklady. K tomu svědek sdělil, že cena uhlí z MUS je výhodnější
i s přihlédnutím k dopravním nákladům
. Svědek se dále vyjádřil k tomu, co rozumí
pod pojmem "ekonomický tlak" a "ústupové varianty" a "nepřiměřenost podmínek" ve smyslu podání MUS ze dne 5. 10. 1999. Ekonomickým tlakem je dle svědka
míněno sdělení ČEZ, že bude odebírat […]-[…] mil. t, a dále návrh, že zaplatí pouze […]mld. Kč za uvedené množství uhlí. Nabídka byla nepřijatelná, protože ohrožuje ekonomickou stabilitu společnosti.
Při odebrání smluveného množství by společnost ČEZ byla povinna
zaplatit […] mld. Kč. Ústupové varianty spočívaly v nabídce slevy na […]mil. t (správně Kč) a ve snížení dodávaného množství. Přitom se vycházelo z grafického porovnání cen uhlí, kdy cena uhlí
z MUS byla výhodnější než cena uhlí z SD.
Účastník řízení uvedl, že např. v srpnu se projednával návrh na snížení množství na […]mil. t. Společnost ČEZ navrhla odebrat […] mil. t a zaplatit za […]mil. t s tím, že […]mil t. odebere v roce 2000. Později (20. 7. 1999) byl nabídnut odběr […]mil. t při jiné ceně. Poté (viz dopis ze dne 4. 8. 1999) nabídla společnost ČEZ zaplacení celé ceny kontraktu s tím, že odebere zbytek uhlí v roce 2000, neboť v té době již bylo prakticky nemožné zbytek uhlí odebrat.Dle svědka však tato varianta nebyla přijatelná z ekonomických důvodů; společnost ČEZ sice nabídla kompenzaci, konečná dohoda nebyla uzavřena. Účastník poznamenal, že dohoda byla zmařena tím, že společnost MUS trvala na pětiletém kontraktu s úhradou plné ceny bez ohledu na skutečný odběr a s penále
za nedodané množství.
Nepřiměřenost podmínek předkládaných společností ČEZ spatřuje svědek v tom, že při návrhu na snížení odběru na […]mil t. a zaplacení […]mld. Kč nebyl MUS poskytnut žádný časový prostor pro přizpůsobení se takovému návrhu. S ohledem na vysokou investiční náročnost a technologickou složitost těžebního průmyslu by bylo zapotřebí cca 2 let, aby bylo možno reagovat. Neodběr by vedl k částečnému útlumu těžby, neboť uhlí nelze na tuzemských ani zahraničních trzích uplatnit. Důsledkem by byla nutnost propouštění pracovníků, zhoršení efektivnosti těžby, neboť by fixní náklady byly "rozpuštěny" do menšího objemu těženého uhlí. Kromě toho by MUS musela vydat finanční částky na rekultivace. Na to účastník namítl, že je to věcí podnikatelského rizika MUS a že ČEZ své závazky z Kupní smlouvy splní. Přitom poukázal na to, že se nejedná o smlouvu na fixní množství […] mil. t. Pokud odebere nižší množství, je zavázán zaplatit vyšší jednotkovou cenu, smluvní pokutu
a náhradu škody.
Svědek dále uvedl, že MUS neprojednávala s ČEZ možnost účtovat částku […] Kč/GJ, jež by se blížila skutečné ceně uhlí po ročním zúčtování. K otázce újmy
pro MUS jednáním ČEZ svědek uvedl, že
pokud ČEZ zaplatí plnou hodnotu kontraktu (3,2 mld), újma s výjimkou ušlých úroků nevznikne. V tomto bodě bude probíhat další jednání. MUS se snížil v důsledku jednání ČEZ podíl na trhu a sníží se konkurenceschopnost
v budoucím období, protože se snížila kapacita těžby
. Účastník namítl, že k žádné újmě nemohlo dojít, neboť věc probíhá v režimu Kupní smlouvy.

Na žádost úřadu sdělily těžební společnosti plnění smlouvy s ČEZ za rok 1999, pokud jde o dodávky uhlí. Společnost OKD uvedla plnění ve výši 100 %(č.l. 1358), SU na 110,7 %(č.l. 1352), SD na 103,5 %(č.l. 1354) a MUS na 56,47 %(č.l. 1359).

Na žádost úřadu dopisem ze dne 5. 1. 2000 společnost MUS sdělila (č.l. 1359-1361), jaká újma jí byla způsobena krácením odběrů z ČEZ. Dle MUS se jedná se o finanční propad ve výši […] mld. Kč. Kromě toho musela řešit propad přehodnocením podnikatelského záměru, jakož i změny těžebních a technologických postupů. Bude proto třeba provést útlum těžby na dole Koh-i-noor jako nákladově nejnáročnější lokality, důsledkem je i propouštění stovek pracovníků. Dále musely být odloženy výdaje na investice, materiál i služby, což se
v bud
oucnosti projeví v hospodaření společnosti. Zhoršila se také vyjednávací možnost pro další období ve vztahu k ČEZ a k dalším odběratelům, jakož i komunikace s bankovními ústavy.

Dne 7. 1. 2000 (č.l. 1368) obdržel úřad od ČEZ předběžné vyhodnocení dodávek uhlí od jednotlivých dodavatelů za rok 1999. Dle tohoto vyhodnocení byly Kupní smlouvy splněny následovně:

 

MUS

SU

SD

OKD

Kupní smlouva

       

Skutečnost

       

Údaje jsou uvedeny v tis. t

Dále účastník uvedl, že podíl společnosti ČEZ na čisté spotřebě v ČR činil v roce 1998
[…] % a v I. pololetí 1999 […] %. K dotazu, od kdy společnost ČEZ kalkulovala s cenou uhlí od MUS ve výši […] Kč/GJ při nasazování svých elektráren, společnost ČEZ sdělila, že se tak stalo na základě pokynu p. Míla ze dne 13. 5. 1
999 s účinností od 14. 6. 1999.
Ke konsolidačnímu celku "Skupina ČEZ" dle účastníka řízení náleží i SD. Současně účastník řízení uvedl, že celkový vývoz elektřiny ČEZ do zahraničí v roce 1999 činil celkem […] TWh, z toho […] TWh se podařilo vyvést v důsl
edku slev uhlí. Z dříve předložených dokladů společnosti ČEZ vyplynulo, že předpoklad vývozů elektřiny na rok 1999 byl ve výši […] TWh (č.l. 1095). To znamená, že oproti předpokladu se vývozy zvýšily pouze o […] TWh. Je zřejmé, že k určitému navýšení vývozů elektřiny došlo oproti roku 1998 (č.l. 1111) o […] TWh, avšak navýšení vývozů elektřiny v důsledku snížení ceny uhlí není co do uváděné výše dostatečně průkazné. K dotazu úřadu, od kdy kalkulovala společnost ČEZ s cenou uhlí
od MUS ve výši […] Kč (sprá
vně […]) za GJ, účastník řízení uvedl (č.l. 1372), že tomu bylo s účinností od 14. 6. 1999.

V dopise ze dne 6. 1. 2000 (č.l. 1395-1396) obdržel úřad stanovisko MPO k dotazu, zda neočekávaný pokles těžby u jedné společnosti může způsobit větší sociální či jiné problémy, než kdyby tento pokles těžby byl rozložen na všechny uhelné společnosti (a tím
i regiony). V tomto stanovisku se uvádí, že
společnost ČEZ byla nucena kompenzovat propad domácí poptávky spotovými vývozy elektřiny do zahraničí za konkurenceschopné ceny.
V souladu s tím bylo nutno operativně část dodávek uhlí řešit formou dodatků k původním smlouvám. Na toto řešení přistoupily SD a SU, ale nikoliv MUS, která trvala na objemech
ve výši
[…]mil. t ročně při zachování tržeb ve výši […]mld. Kč. Úvahy o poměrném snížení dodávek jsou neadekvátní, neboť by mělo dopady v ekonomice a zaměstnanosti v jiném území a vyvolalo by nespokojenost akcionářů jednotlivých společností. Stanovisko MPO obsahuje informace odpovídající skutkovým zjištěním úřadu shora. Názor MPO na řešení dané situace odpovídá názoru účastníka řízení, k němuž se úřad vyjádří níže.

Dne 14. 1. 2000 proběhlo seznámení s výsledky šetření, v rámci kterého účastník řízení poukázal na to, že nemohlo dojít k vynucování nepřiměřených cen, společnost ČEZ požadovala na MUS běžné smluvní podmínky, existující na trhu hnědého uhlí. Pokud jde
o ceny uhlí, ty byly u MUS vyšší, než ceny konkurenční. Skutečnost, že nedošlo k vymáhání nepřiměřených (cenových) podmínek dokládá i skutečnost, že MUS pro ro
k2000 navrhla cenu […] Kč/GJ na rozdíl od ceny […] Kč/GJ, kterou MUS požadovalav roce 1999. Kromě toho je cena uhlí navrhovaná MUS pro rok 2000 stále vyšší než cena uhlí ostatních společností. Účastník řízení uvedl, že porušení smlouvy nezakládá titul k obvinění, že se subjekt dopustil porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Přitom poukázal na to, že "v daném případě šlo o ekonomické řešení, zda si může ČEZ a. s. dovolit ztrátu kolem […]miliardy Kč, nebo zčásti nesplnit smluvní závazek". K tomu dále uvedl, že tato věc je běžným obchodním sporem
a ČEZ splní své závazky vzniklé z porušení smlouvy.

Účastník řízení dále upozornil na skutečnost, že MUS využívá nejen tvrzení hypotetických a ničím neprokázaných, ale i tvrzení nepravdivých. To se mělo projevit v rozporech ve výpovědi svědka Ing. Koláčka a podnětu MUS. Zejména poukazuje
na nepřesnosti a účelové formulace podání MUS ze dne 5. 1. 2000. Společnost MUS zamlčela skutečnost, že pokud jde o ceny, společnost ČEZ nediskriminovala MUS jako soutěži
tele, neboť rozdíl v ceně několika haléřů na 1 GJ představuje stamilionové rozdíly v ročních nákladech na nákup uhlí, přičemž cena uhlí z MUS byla nejvyšší. Dále poukazuje na to, že tvrzení MUS o snížení ceny uhlí (na základě shora uvedených dodatků ke Kupním smlouvám) v květnu 1999 v řádu několika málo procent je nepravdivé, neboť došlo k výraznému snížení ceny u velkého množství uhlí, což umožnilo výrobu konkurenceschopné elektřiny
pro zahraniční trh. V souvislosti s tím ČEZ uvádí, že "
MUS prosazováním nezměněné své podstatně nejvyšší ceny a nezměněného objemu svých dodávek se snažila parazitovat
na snížení cen provedeném SU a SD a docílit v hospodářské soutěži jejich znevýhodnění
ze strany ČEZ
". Účastník řízení také označil tvrzení MUS, že MUS pod ekonomickým nátlakem přišla s východiskem, které bylo cenově výhodnější než konkurenční nabídky, ale společnost ČEZ je odmítla, za nedoložené. Pokud by společnost ČEZ tuto nabídku přijala, byla by zavázána k odběru pevného množství uhlí a k placení i neodebraného uhlí. Navrhovaná cena byla podstatně vyšší než cena uhlí z SU a SD (ovšem při odběru 7 mil. t). Také tvrzení MUS, že MUS poskytovala a poskytuje nejnižší cenu paliva pro ČEZ při zohlednění dopravních nákladů, je nepravdivé, neboť náklady za dopravu hradí dle Kupních smluv ČEZ.

Účastník dále poukazuje na to, že MUS v podání z 5. 1. 2000 nejprve tvrdí, že finační propad činí asi […] mld. Kč, dále naopak uvádí, že finanční ztráty z popsané situace nelze v současné době stanovit ani odhadem. Toto tvrzení nebylo ničím podloženo. MUS v současné době předložila faktury za neodebrané uhlí ve výši přesahující […] mld. Kč. Přitom cena uhlí činí […] Kč/GJ namísto původní […] Kč/GJ. Další uváděné újmy jsou evidentně smyšlené (důvěra zaměstnanců, odběratelů a bankovních ústavů), případně nedoložené (omezení výdajů na materiál, investice, služby). Také tvrzení v tom, že MUS musela radikálně přehodnotit svůj podnikatelský záměr a proto rozhodla o ukončení těžby na dole Koh-i-noor, je nepravdivé, příčinná souvislost (mezijednáním ČEZ a ukončením těžby) nebyla ze strany MUS prokázána. Kromě toho důl Koh-i-noor produkuje tříděné uhlí, které se nepoužívá jako palivo
pro elektrárny.

Na základě provedeného šetření dospěl úřad k závěru, že na počátku roku 1999 došlo k neočekávaně výraznému poklesu spotřeby elektrické energie. To mělo dopad
i na odběry uhlí, které se významně snížily. Uhelné společnosti SD, SU a OKD, aby zabránily omezování těžby, dohodly se v dodatcích ke Kupním smlouvám pro rok 1999 se společností ČEZ na snížení ceny pro část objemu sjednaných dodávek, což mělo umožnit společnosti ČEZ výrobu elektřiny za cenu, která by umožnila její vývoz.
U OKD došlo dokonce k navýšení objemu dodávek. MUS se společností ČEZ
na uzavření dodatku nedohodla. Nepotvrdilo se, že
by tyto společnosti dodávaly uhlí v rámci tzv. spotových obchodů, tj. dodávky nad rámec uzavřených Kupních smluv
(vč. jejich dodatků).

Ze shora uvedené korespondence dále vyplynulo, že na konci roku 1998
a v I. čtvrtletí roku 1999 byla společnost MUS informována o předpokládaném poklesu spotřeby uhlí v roce 1999 a další letech. Jednalo se o obecnou informaci, která vyplynula i ze spotřeby uhlí. Ještě na konci března 1999 informuje společnost ČEZ, že odběry budou rovnoměrné od všech společností. K zásadní
mu zvratu dochází v průběhu měsíce dubna, kdy ČEZ sděluje společnosti MUS, že v jejím případě může dojít k poklesu odběru o více jak 3 mil. t uhlí oproti sjednané smlouvě, a požaduje, aby došlo k změně Kupní smlouvy ve vztahu k ceně a odebíranému množství.Z podkladů předložených společností ČEZ přitom vyplynulo, že na počátku dubna 1999 se společnost ČEZ
z ekonomických důvodů rozhodla přistoupit k opatřením, na základě kterých měl být veškerý pokles spotřeby hnědého uhlí realizován na úkor společnosti MUS
.Současně společnost ČEZ počítala s tím, že společnost MUS v důsledku zhoršení své ekonomické situace přistoupí na snížení množství uhlí a ceny. V průběhu měsíce dubna 1999
a v dalších měsících pak došlo ke krácení odběrů od MUS. Společnost ČEZ začala
v
případě MUS počítat s cenou vyšší, než byla cena sjednaná v Kupní smlouvě. Tato skutečnost má význam při nasazování EPOČ do provozu, neboť náklady na výrobu elektřiny v této elektrárně se tím zvýšily.

Z výše uvedených údajů současně vyplynulo, že se o řešení problému s odběry uhlí, který vyvstal v důsledku snížení spotřeby elektřiny, jednaly všechny společnosti
na schůzce pořádané MPO v měsíci květnu a červnu. Po těchto jednáních obdržela společnost ČEZ konkrétní nabídky od SD a SU na snížení ceny uhlí při zachování objemu dodávek (dle Kupní smlouvy), které byly ze strany ČEZ přijaty. Společnost MUS byla předložila nabídku až v měsíci červenci. S ohledem na již sjednané dodatky
ke Kupním smlouvám mezi ČEZ a SD, příp. SU, byla pozice MUS ve vyjednávání
se společností ČEZ ztížena.

Na konci roku 1999 se potvrdila skutečnost, že v případě MUS došlo
k významnému poklesu odběru uhlí ze strany společnosti ČEZ oproti Kupní smlouvě, zatímco u ostatních hlavních dodavatelů uhlí (SU, SD, OKD) ke krácení odběrů nedošlo. V daném případě bylo úkolem úřadu posoudit, zda s přihlédnutím ke shora uvedeným zjištěním byl uvedený postup (tj. krácení veškerých odběrů ze strany společnosti ČEZ
na úkor MUS) v souladu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže.

Dle § 9 odst. 3 zákona nesmí být monopolní nebo dominantní postavení soutěžitelem zneužíváno na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu. Dle § 9 odst. 1 zákona má soutěžitel na relevantním trhu monopolní postavení, když není vystaven soutěži vůbec, a dominantní postavení v případě, že není vystaven soutěži podstatné. Soutěžitel není vystaven soutěži podstatné, pokud dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží (§ 9 odst. 2 zákona).

2. Relevantní trh

Z výše uvedeného vyplývá, že § 9 odst. 3 zákona dopadá na soutěžitele pouze tehdy, pokud se nalézá v monopolním či dominantním postavení na relevantním trhu. Z tohoto důvodu úřad zkoumal postavení účastníka řízení na relevantním trhu.

Společnost ČEZ je největším výrobcem elektrické energie v České republice. Celkový instalovaný výkon všech elektráren ČEZ byl v roce 1998 10.878 MW, z toho parních elektráren 7.267 MW, přičemž celkový instalovaný výkon všech elektráren v ČR celkem činil 15.260,2 MW. Pro srovnání, instalovaný výkon největšího konkurenta ČEZ, Elektrárny Opatovice, činil ve stejném období 361 MW (č.l. 1413).

Podíl společnosti ČEZ na celkové výrobě elektřiny v ČR činil 74,3 % v roce 1997
a 73,6 % v roce 1998 (č.l. 1059). Nejvíce elektrické energie společnost ČEZ dodává distribučním společnostem, a to 90,5 %, zbylou část vyváží (9,2 %) nebo dodává konečnému spotřebiteli (0,3 %). Podíl dodávek účastníka řízení na celkových dodávkách na t
uzemský trh činil v roce 1998 76,43 % a v I. pololetí roku 1999 73,09 % (č.l. 1371).

Z pozice společnosti ČEZ jako výrobce elektrické energie vyplývá významné postavení na trhu v roli odběratele uhlí. Podíl výroby elektrické energie v parních elektrárnách na celkové výrobě ve všech elektrárnách ČEZ činil v roce 1997 71 % a v roce 1998 69 %. Elektřina je v parních elektrárnách vyráběna především z hnědého uhlí, s výjimkou elektrárny Dětmarovice a částečně Poříčí, které spalují uhlí černé, a elektrárny Hodonín, která používá k výrobě elektřiny lignit.

Kromě výroby elektrické energie v elektrárnách je hnědé uhlí určeno pro výrobu tepla
a elektrické energie v teplárnách či průmyslových podnicích, dále slouží k lokálnímu vytápění. S ohledem na různé koncové uživatele, rozdíly ve výrobě, v kvalitě (výhřevnosti), různé způsoby zásobování konkrétních zákazníků a rozdílné ceny je třeba celkový trh s hnědým uhlím dále rozdělit na tři subtrhy. Jedním z takto vyčleněných samostatných trhů je trh dodávek uhlí pro elek
trárny (jedná se o tzv. topnou směs), dále pak trh dodávek pro velké průmyslové podniky a teplárny (zpravidla se jedná o tzv. prachové uhlí) a konečně trh dodávek
do komunální sféry, obyvatelstvu a malým průmyslovým podnikům (zpravidla se jedná o uhlí tří
děné).

K závěru, že uhlí určené pro výrobu elektrické energie tvoří samostatný subtrh, dospěla i Evropská komise ve svém rozhodnutí č. IV/ECSC.1147 "Ruhrkohle Handel/Raab Karcher Kohle" (k využití rozhodnutí orgánů Evropských společenství v rozhodovací činnosti úřadu viz níže).

K výrobě elektřiny v parních elektrárnách se využívá i uhlí černé. S ohledem na to, že
k jednání společnosti ČEZ došlo vůči dodavateli hnědého uhlí, úřad zkoumal vliv tohoto jednání na dodávky uhlí černého. V souladu s rozhodnutím úřadu čj. S 91/99-220/3244, dospěl úřad k závěru, že hnědé uhlí je nezaměnitelné s uhlím černým vzhledem k technologii spalovacího procesu. Přechod na jiný druh uhlí by byl možný s vynaložením značných investic
a času potřebného pro úpravy technologie sp
alování uhlí. Kromě toho je pro hnědé uhlí charakteristická nižší výhřevnost (na jednotku hmotnosti) oproti uhlí černému, což způsobuje vysoký poměr dopravních nákladů vůči celkovým nákladům na pořízení uhlí. Hnědé uhlí určené pro výrobu elektřiny v elektrárnách se z tohoto důvodu zpravidla přepravuje pouze na krátké vzdálenosti, což prokazuje vysoká koncentrace tepelných elektráren v blízkosti pánevních oblastí. Přímá soutěž mezi oběma druhy uhlí je možná pouze v případě, že se oba typy uhlí nacházejí v sousední těžební oblasti, ovšem jen v kontextu výstavby nových elektráren, což působí na soutěž mezi hnědým a černým uhlím pouze zprostředkovaně. Stejně tak se pro nezastupitelnost hnědého uhlí za černé vyjádřila Evropská komise ve svém rozhodnutí ze dne 27. 6. 1994 v případě č. IV/M.402 "PowerGen/NRG/Energy/Morrison Knudsen/Mibrag". V souvislosti s tímto případem je však také třeba vzít v úvahu, že zvýšená či snížená výroba v černouhelné elektrárně může mít vliv na výši odběrů uhlí hnědého.

Na základě výše uvedených skutečností vymezil úřad relevantní trh po věcné stránce jako trh hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie v elektrárnách, po stránce geografické jako trh ČR. Z hlediska časového se jedná o trh trvalý. Na trhu hnědého uhlí určeného pro výrobu elektrické energie v elektrárnách představovaly odběry uhlí v roce 1999 ze strany společnosti ČEZ 74,7 %(č.l. 1369, 1424,1425,1426) všech dodávek producentů uhlí. Z tohoto údaje je zřejmé, že společnost ČEZ má významné dominantní postavení jako odběratel hnědého uhlí určeného pro výrobu elektrické energie. Z pohledu celkového množství hnědého uhlí produkovaného českými hnědouhelnými společnostmi činil v roce 1999 odběr společností ČEZ cca 60 %.

K tomuto závěru vede úřad také skutečnost, že ostatní soutěžitelé mají v porovnání se společností ČEZ nízké podíly na těchto odběrech. Např. Elektrárna Opatovice jako druhý největší výrobce elektrické energie v ČR odebírá cca 4,4 % hnědého uhlí určeného pro výrobu elektrické energie (č.l. 1177).

Situace na zkoumaných trzích z pohledu společnosti ČEZ nedozná v budoucnosti podstatných změn, neboť možnost vstupu dalšího subjektu zabývajícího se výrobou elektřiny je s ohledem na značnou investiční náročnost velice omezena a v blízké budoucnosti se tento vstup nepředpokládá. K určitému omezení odběrů uhlí může dojít v souvislosti s uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu, ovšem za předpokladu, že nedojde k výraznému nárůstu spotřeby elektrické energie v ČR. Společnost ČEZ je jednou z nejvýznamnějších společností v ČR, celková čistá aktiva této společnosti činila v roce 1998 přes 180 mld. Kč, vlastní jmění pak 108 mld. Kč (č.l. 1059). Silné hospodářské postavení se projevuje i v oblasti financování společnosti, neboť má snadný přístup k finančním prostředků ve formě půjček
a obligací. Postavení společnosti ČEZ umožňuje provádět i akviziční činnost (např. nákup podílu v SD, Škodě Praha).

Ekonomická síla tak společnosti ČEZ umožňuje do určité míry chovat se nezávisle
na svých konkurentech, odběratelích a dodavatelích. Tento stav potrvá až do doby úplné liberalizace trhu v Evropě za účasti ČR, neboť tím bude společnost ČEZ vystavena plně konkurenci, přičemž ceny elektrické energie na evropských trzích jsou velmi nízké.

3. Právní posouzení

V dalším kroku úřad zkoumal, zda výše popsané jednání účastníka řízení představuje porušení § 9 odst. 3 zákona, tj. zda zneužil svého dominantního postavení na trhu na újmu soutěžitelů nebo spotřebitelů či na úkor veřejného zájmu. Pod písmeny a) až d) citovaného ustanovení jsou v demonstrativním výčtu uvedeny jednotlivé skutkové podstaty (formy) zneužití monopolního či dominantního postavení; chování účastníka řízení však nelze podřadit pod žádnou z uvedených forem zneužití monopolního postavení, i když shora uvedené jednání vykazuje určitou podobnost se skutkovou podstatou dle § 9 odst. 3 písm. c) zákona. Z § 9 odst. 3 zákona však vyplývá, že za zneužití monopolního postavení lze považovat i jiné než příkladmo uvedené formy jednání.

V daném případě správní orgán při aplikaci pojmu zneužití monopolního postavení(jakož i při vymezování relevantního trhu) přihlédl k praxi orgánů Evropského společenství (Soudní dvůr ES a Evropská komise), při aplikaci čl. 86 Smlouvy o založení ES (nyní čl. 81
a 82). Z článku 64 odst. 2 Evropské dohody, zakládající přidružení mezi Českou republikou
na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (publ. pod č. 7/1995 Sb.), vyplývá pro Českou republiku závazek posuzovat praktiky, které mohou postihnout obchod mezi ČR
aEvropským společenstvím ve smyslu čl. 64 odst. 1, na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel čl. 85 a 86 Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství. K tomuto bodu poznamenal Ústavní soud, že "nelze považovat
za protiústavní interpretaci tu, jež vychází ze soutěžních pravidel upravených Smlouvou
o založení Evropského společenství. Tato smlouva, stejně jako smlouva o Evropské unii vychází ze stejných hodnot a principů, na nichž je založen i ústavní řád České republiky
". Interpretace podle pravidel Evropského společenství je přípustná však pouze tehdy, pokud se současně pohybuje v mezích pozitivní právní úpravy soutěžního práva v České republice. Jak uvedl Vrchní soud v Olomouci, právní argumentace včetně procesních postupů musí být v souladu s tuzemskými právními normami (viz. rozh. čj. 2A 6/96).

Pro chování subjektu v dominantním postavení platí přísnější kritéria, než pro ostatní podnikatelské subjekty. Soutěžitel v dominantním postavení podléhá zvýšeným požadavkům
na způsob, jakým jedná, a to v tom smyslu, že má zvláštní odpovědnost za to, že
na relevantních trzích vládne účinná a nezkreslená soutěž. Přitom úřad zkoumá, zda jednání soutěžitele je přiměřené ve vztahu k hájení jeho vlastních obchodních zájmů, což je třeba posuzova
ts ohledem na hospodářské zájmy zúčastněných soutěžitelů.

Názor úřadu je shodný s názorem Evropská komise a Soudního dvora ES. Např.
v rozhodnutí ze dne 9. 11. 1983 Soudního dvora ES ve věci "
Michelin" (případ č. 322/81) se uvádí, že zjištění, že podnik má dominantní postavení, není samo o sobě rekriminací, ale prostě znamená, že bez ohledu na důvody tohoto postavení, má tento podnik zvláštní odpovědnost v tom, aby svým chováním nenarušil transparentnost soutěže na společném trhu.

V souvislosti s danýmpřípadem vycházel úřad z toho, že v době mimořádných okolností na trhu (výrazné snížení spotřeby elektrické energie a tím i spotřeby uhlí) je porušením § 9 odst 3 zákona jednání, kdy soutěžitel v dominantním postavení redukuje své odběry podstatným způsobem a neproporcionálně ve vztahu k jednomu ze soutěžitelů, pokud tento postup může způsobit tomuto soutěžiteli značnou konkurenční nevýhodu a ohrozit jeho další existenci, a to za předpokladu, že není schopen poskytnout žádné objektivní důvody pro svoje chování. Úřad přitom připouští, že podniky v dominantním postavení mohou zvažovat určité zvláštnosti a rozdíly v situaci svých zákazníků, ale za shora uvedených okolností je dominantní subjekt povinen jednat v první řadě s obvyklými dodavateli a redukce v odběrech od těchto dodavatelů v období výrazného poklesu spotřeby musí být provedena v zásadě
na základě referenčního období v roce před propadem spotřeby.
To znamená, že podnik
v dominantním postavení by měl nestranně rozdělit odebírané množství mezi všechny svoje dodavatele, aby se vyvaroval zneužití dominantního postavení ve smyslu § 9 odst. 3 zákona.

Ke krizi v zásobování obdobné stanovisko vyjádřila Komise ES ve svém rozhodnutí
ze dne 19. 4. 1997 ve případě č. IV/28.841 "
BP".Zneužití ve smyslu článku 86 Smlouvy může být definováno jako jakékoliv jednání podniku v dominantním postavení, který redukuje dodávky srovnatelným zákazníkům různým způsobem bez objektivního ospravedlnění, čímž některé z nich konkurenčně znevýhodňuje ve vztahu k ostatním zejména tam, kde takové jednání může vyústit ve změny ve struktuře daného trhu. Jestliže podnik v dominantním postavení nechce riskovat obvinění ze zneužití podle článku 86, musí přidělit jakékoliv disponibilní množství mezi jednotlivé kupující spravedlivě bez rozdílu. Při výpočtu redukce
v dodávkách každému kupujícímu v období nedostatku musí být zvoleno stejné referenční období pro všechny kupující, musí to být nepříliš vzdálené období, přesto dostatečně dlouhé pro to, aby odráželo sezónní výkyvy na trhu. Tak
éby se mělo počítat s posledními změnami
v jednání mezi kupujícími a prodávajícími na trhu. Tyto požadavky splňuje odvolání se
na předchozí rok. Podniky nemohou využít kritéria založená na smluvních ustanoveních, aby zabránily uskutečnění cílů soutěžníh
opráva ve Společenství, zejména v situaci, kde jejich chování ohrožuje systém volné soutěže. Z pohledu práva Společenství by měl být brán v úvahu rozsah, pravidelnost a kontinuita obchodních vztahů. Pokud by tomu bylo jinak, mohla by být dostupnost dodávekv období nedostatku ovlivněna společnostmi, které jsou v dominantním postavení, z důvodů, které mohou být nahodilé, vykonstruované nebo svévolné. Zejména redukce dodávek uvalené na kupujícího v období krize, mohou být závislé na době vypršení platnosti smlouvy o dodávkách. Tím nemá být řečeno, že v období krize nejsou dominantní podniky oprávněny brát v úvahu zvláštnosti a odlišnosti, které mohou existovat v obchodním postavení jejich zákazníků. Zejména mohou aplikovat ceny a jiné podmínky stanovené
ve s
mlouvách o dodávkách a vybrat referenční období, které odpovídá a je přiměřené období omezení. Nicméně, jakékoliv odlišnosti v zacházení, musí být objektivně podložené a jejich výběr nesmí mít diskriminační výsledek. V každém případě je nesprávné zacházet
s pravidelným, dlouhodobým a důležitým zákazníkem způsobem, který je zjevně diskriminační ve srovnání s jinými zákazníky.

Na základě výše uvedených pravidel úřad posuzoval, zda pro shora uvedené jednání společnosti ČEZ vůči MUS byly dány ospravedlnitelnédůvody. Přitom úřad přihlíží k individuálním zájmům dotčených subjektů ve vztahu k ochraně hospodářské soutěže
na příslušném trhu s tím, že je vždy třeba postupovat jednotlivě vzhledem k okolnostem daného případu. Při vážení zájmů stran musí být zkoumány důležité zájmy jedné strany přijímat svobodná rozhodnutí, ale musí zde být stanovena omezení tam, kde jsou ovlivněny ospravedlnitelné zájmy další strany. Rozhodujícím zájmem hodným ochrany je zájem postižených soutěžitelů, a to v tom smyslu, že jednání v
yplývající ze síly jiných společností nesmí omezit možnosti soutěžního chování. Snaha o ekonomický úspěch opačné strany trhu musí být v principu uznána dokonce i v případě silných kupujících, avšak musí zde být stanoveno omezení tam, kde jsou tyto snahy namířeny proti svobodě soutěže, zejména volnému přístupu na trh.

V této souvislosti úřad posuzuje závislost soutěžitele na dominantním subjektu. V tomto kontextu musí být zkoumáno, zda závislí soutěžitelé mají objektivně dostatečné, příp. přiměřené možnosti obchodovat s jinými podniky na daném trhu. Rozhodující otázkou je proto, zda je závislá společnost v postavení, kdy může své zboží prodat prostřednictvím jiných distribučních kanálů. Přitom se posuzuje, zda přechod k takovým alternativám může znamenat podstatné znevýhodnění pro závislou společnost, které způsobí trvalé zhoršení její konkurenceschopnosti. V tom případě se nejedná o dostatečnou alternativu.

Posledním hlediskem pro posuzování daného případu je okolnost, zda společnost ČEZ poskytla dostatečný časový prostorpro to, aby společnost MUS mohla provést nezbytná opatření k eliminování následků jejího rozhodnutí. Pokud totiž je závislost podnikatele
na výrobcích soutěžitele v dominantním postavení natolik veliká, že odmítnutí dodávek
ze strany dominantního subjektu může vést s velkou pravděpodobností k likvidaci tohoto podnikatele, lze považovat za porušení 9 odst. 3 zákona, jestliže k tomu dojde bez předchozího upozornění. Soutěžitel je povinen poskytnout přiměřenou lhůtu, aby se podnik mohl přizpůsobit vzniklé situaci. (Shodně Komise ES v případě ze dne 29. 7. 1987 ve věci "
Boosey&Hawkes".)

V rámci šetření poukázal účastník řízení na řadu důvodů, které ho vedly
k předmětnému jednání. V první řadě byly uváděny důvody ekonomické. Krácení dodávek
u MUS mělo být pro společnost ČEZ finančně výhodnější, než případné rozložení propadu spotřeby uhlí na všechny společnosti rovnoměrně.

Zde je třeba poukázat na to, že všechny dodávky uhlí pro ČEZ se dějí v rámci dlouhodobých vztahů a podle Kupních smluv uzavřených na každý rok zvlášť. Je
na společnosti ČEZ, aby uzavřela kontrakty v takové výši, která by odpovídala její potřebě. Pokud se ve svých odhadech zmýlí, není oprávněna tuto situaci řešit tak, aby narušila rovné podmínky jednotlivých soutěžitelů - do
davatelů hnědého uhlí. Jinak řečeno, soutěžitel nemůže přenášet své chybné rozhodnutí (resp. odhad) jen na úkor jednoho ze svých dodavatelů, neboť tím ho znevýhodňuje v soutěži s ostatními dodavateli. To se však v daném případě stalo, neboť nejenže byl v podstatě veškerý neodběr uhlí realizován na úkor MUS, ale dokonce došlo
i k navýšení odběrů u ostatních společností, které dodávaly ČEZ uhlí.

V souvislosti s tím je třeba odmítnout argument účastníka řízení, že Kupní smlouva, uzavřená s MUS pro rok 1999, poskytuje společnosti ČEZ možnost odběrů jakéhokoliv množství, přesněji množství menšího, než je sjednáno.

Smlouva je koncipována tak, že obsahuje přesnou výši odběrů v daném roce. Splnění tohoto ujednání je sankcionováno smluvní pokutou ve výši 5 % neodebraného množství. Dále smlouva obsahuje cenové křivky pro případ, že by došlo k vyššímu či nižšímu odběru, než je dohodnuto ve smlouvě; cenové křivky jsou stanoveny tak, že čím je množství odebraného uhlí větší, tím klesá více jeho cena, a obráceně. Těmito ujednáními má být odběratel motivován k tomu, aby odebral minimálně sjednané množství a aby případně svůj odběr ještě navýšil, neboť se tím pro něj cena uhlí podstatně sníží. Vyvozovat z existence cenových křivek právo společnosti ČEZ snížit odběry je v rozporu s účelem uzavřené smlouvy; smlouva pamatuje na eventualitu, že může dojít k jejímu nesplnění. Kromě toho plnění smlouvy ze strany ČEZ, pokud jde o množství odebraného uhlí, nastalo v tak malé výši, pro kterou v Kupní smlouvě již ani není cena stanovena.

Dále poukazovala společnost ČEZ na skutečnost, že ceny uhlí z MUS jsou vyšší, než ceny uhlí ostatních soutěžitelů.

Z Kupních smluv úřad zjistil, že cena uhlí z MUS je v absolutním vyjádření skutečně nejvyšší. Ovšem srovnávání cen z tohoto pohledu problematické, neboť je třeba zohlednit náklady na dopravu do jednotlivých elektráren a případně porovnat cenové křivky, protože
pro určitý objem uhlí může být cena uhlí z MUS nižší než cena uhlí z SD. V souvislosti s tím je třeba zdůraznit, že
cena uhlí se odvíjí od toho, jaká výše odběrů se sjedná v Kupní smlouvě
pro daný rok, a také od toho, kolik uhlí odběratel za rok ve skutečnosti odebere
. Společnost ČEZ si tak velkou měrou sama určuje cenu uhlí. Úřad v souvislosti s daným případem nepokládá za potřebné posuzovat ceny soutěžitelů na trhu a ani mu to nepřísluší. Úřad v této souvislosti konstatuje, že není jeho cílem jakýkoliv zásah do cenové kontroly podle zákona
o cenách. Tento přístup je zcela v souladu s postojem Evropské komise, které ve své páté z
právě o soutěžní politice z roku 1975 v bodech 3 až 7 a 76 uvádí, že kontrola cen v případech zneužití dominantního postavení není pokusem hrát roli cenového kontrolního úřadu nebo zasahovat do cenové politiky podnikatelských subjektů. Cílem v těchto případech je, jak zdůrazňuje Evropská komise, zabránit podnikům v dominantním postavení využívat jejich tržní sílu na újmu spotřebitelů nebo jiných podniků a současně vytvářet otevřený evropský trh
a zvyšovat možnost přístupu na tento trh.

Úřad nezpochybňuje tvrzení účastníka řízení, že i několika haléřový rozdíl v ceně
na 1 GJ vede v konečném důsledku k výrazným rozdílům v platbách za nákup shodného množství uhlí. Je však také zřejmé, že rozdíly v platbách jsou závislé především na množství odebraného uhlí,
neboť posun do vyšších cenových křivek představuje rozdíly nikoliv
v haléřích, ale korunách za 1 GJ, a tak důležitou roli hraje i výše sjednaných dodávek.
Např. z interního dokumentu společnosti ČEZ "Strategie řízení dodávek a zásob pevných paliv v roce
1999" (č.l. 996-1010), je patrné, že společnost MUS měla dohodnuty dodávky ve výši, která s přihlédnutím k předpokládanému poklesu spotřeby uhlí ve výši cca 3 - 5 mil. t byla
z pohledu ČEZ v daném okamžiku pro krácení nejvhodnější, neboť realizovat veškerý neodběr na úkor SU by nebylo dostačující s ohledem na malé množství odebíraného množství uhlí
a v případě SD by výrazným krácením došlo ke zdražení velkého množství uhlí na základě posunu dle cenových křivek. Důsledkem toho by mohla být cena uhlí z SD c
ca […] Kč/GJ.
(K posunu ceny uhlí SD v případě splnění Kupní smlouvy s MUS viz. také výslech svědka
Ing. Míla; č.l. 1289).

To však úřad nepokládá za prvořadé. Rozhodující je skutečnost, že se v daném případě jednalo o dlouhodobý dodavatelsko-odběratelský vztah, založený v době, kdy vyjednávací pozice SU, SD a MUS byly stejné (jednalo se o podniky kontrolované státem), relativně vyrovnané pozice byly i ve vztahu mezi MUS a ČEZ, neboť se předpokládal růst spotřeby elektrické energie a tím i relativně setrvalý stav ve spotřebě uhlí. Z této skutečnosti pak oprávněně společnost MUS vycházela ve svých dlouhodobých plánech. Pokud však neočekávaně společnost ČEZ omezila odběry u MUS tak, že v podstatě realizovala veškerý propad spotřeby na účet této společnosti, pak způsobila to, že MUS byla vystavena nesení podnikatelského rizika vyšší měrou, než by po ní mohlo být spravedlivě požadováno. Úřad nemůže přijmout, aby se společnost ČEZ odvolávala na cenu, kterou se v rámci vyjednávacího procesu v roce 1996 sama sjednala a která je v důsledku okolností (nárůst předpokládaný Rámcovou smlouvou a snížení ceny uhlí z SD) v absolutním vyjádření poněkud vyšší, než cena konkurenta (SD), když navíc v minulosti tomu bylo obráceně.

V návaznosti na to se úřad zabýval argumentem účastníka řízení, že každá
ze společností měla možnost svou pozici vylepšit, pokud jde o výši dodávek uhlí do MUS, což společnost MUS neučinila.

Dle poznatků úřadu však v tomto procesu byla společnost MUS diskriminována, a to v důsledku shora uvedených skutečností. Z provedeného šetření vyplynulo, že ke konci roku 1998 a zejména na počátku roku 1999 došlo k výraznému snížení spotřeby elektrické energie v ČR, což způsobilo nutnost snížení výroby elektřiny ze strany společnosti ČEZ, přičemž ekonomicky nejpřijatelnější bylo omezení výroby v tepelných elektrárnách. Tato situace vyvolala snížení potřeby uhlí v těchto elektrárnách. V roce 1998 došlo k plnění Kupních smluv s dodavateli uhlí pouze na cca 95 % ve vztahu k výši dodávek. V I. čtvrtletí roku 1999 pak plnění Kupních smluv bylo ještě nižší a na základě odhadů spotřeby uhlí dospěla společnost ČEZ k závěru, že splnění všech Kupních smluv v toleranci (tj. na 95 %) není z finančních důvodů pro ČEZ výhodné. Odpovědní pracovníci společnosti tak na počátku měsíce dubna 1999 přistoupili k řešení spočívajícím v krácení dodávek u jedné společnosti (MUS) z důvodů, které byly uvedeny výše. Od II. čtvrtletí roku 1999 společnost ČEZ krátila dodávky v případě MUS více než u SD a SU (viz tabulka výše). Současně společnost ČEZ počítala s tím, že společnost MUS, aby zabránila výraznému propadu odběru uhlí a zhoršení stavu peněžních toků, sníží cenu svého uhlí pro množství, které by bylo přijatelné pro ČEZ. V měsíci dubnu společnost ČEZ oznámila MUS, že na základě prognózy spotřeby elektřiny nebude schopna odebrat smluvené množství uhlí s tím, že odběr uhlí z MUS může být o více než 3 mil. t nižší. V souvislosti s tím byla společnost MUS vyzvána k úpravě cenových křivek tak, aby
pro snížené množství uhlí zůstala v podstatě
zachována původní cena (dle Kupní smlouvy). S ohledem na to, že pro těžební společnosti je prioritní co nejvyšší objem těžby, pak tento postup ČEZ byl ze strany MUS velmi obtížně přijímán. V souvislosti s tím nepřekvapuje snaha společnosti MUS o získání informací o potřebě uhlí ze strany ČEZ, jakož i zajištění alespoň určitého (i když oproti předpokladu uvedeném v Rámcové smlouvě nižšího) objemu odběrů
od ČEZ v dalších letech, a zejména pak menší vstřícnost k požadavkům ČEZ na snížení objemu dodávek. U ost
atních společností (SD, SU a OKD) postupovala společnost ČEZ tak, že došlo ke snížení ceny u určitého množství uhlí při zachování objemu dodáveks tím, že
z tohoto uhlí bude vyráběna elektrická energie na vývoz. Pozice společnosti MUS se ještě zhoršila tím, že došlo k uzavření dodatků ke Kupním smlouvám s SD a SU, neboť tím účastník řízení vyloučil nebo značně omezil možnost, že by došlo ke splnění Kupní smlouvy s MUS, pokud jde o výši dodávek.

Z výše uvedeného vyplývá, že MUS měla jiné výchozí podmínky při jednání o změně Kupní smlouvy pro rok 1999, než ostatní společnosti. Z tohoto důvodu nelze chování účastníka řízení ospravedlňovat tím, že ostatní společnosti vyšly vstříc požadavkům společnosti ČEZ.

V rámci provedeného šetření nebylo prokázáno, že omezování dodávek mělo za cíl vytvářet tlak na MUS, aby tato společnost snížila ceny uhlí a jeho množství, případně přistoupila na podmínky ČEZ předložené při uzavírání Kupní smlouvy na rok 2000, příp. dalších smluv. Nelze však odhlédnout od toho, že za této situace společnost ČEZ např. požadovala, aby společnost MUS přistoupila na výrazné snížení odběrů v dalších letech, případně aby vrátila společnosti ČEZ částku, kterou od ní obdržela na základě nesplnění Kupní smlouvy pro rok 1998. V souvislosti s tím úřad pokládá za zvlášť závažné, že se společnost ČEZ za nastalé situace pokusila získat některé doly MUS.

Úřad se také zabýval dalšími námitkami a upozorněními účastníka řízení, jimiž poukazuje na "neférové" jednání společnosti MUS vůči němu, a to v tom smyslu, zda nezakládají důvod, který by ospravedlnil chování společnosti ČEZ, které je předmětem tohoto správního řízení.

Za příčinu narušení vztahů mezi MUS a ČEZ označil účastník řízení jednání společnosti MUS spočívající v úmyslném zmaření splnění Kupní smlouvy na rok 1998. Skutečnost, že nebyla tato smlouva splněna v rámci předpokládané tolerance 95 %, představovala pro ČEZ povinnost zaplatit částku […] mil. Kč, jakožto smluvní pokutu a zvýšenou cenu uhlí, na účet společnosti MUS.

Z provedeného šetření vyplynulo, že mezi oběma stranami bylo dohodnuto, že ohledně splnění Kupní smlouvy vyvine MUS maximální úsilí. Je však také patrné, že skluz v odběrech byl zapříčiněn důvody spočívajícími na straně společnosti ČEZ, a to i v měsíci říjnu a listopadu (tj. těsně před koncem roku). Na problémy s plněním v prosinci 1998 s ohledem na vánoční svátky byla společnost ČEZ s dostatečným předstihem upozorněna. V dané věci má úřad za to, že rozhodující podíl nesplnění Kupní smlouvy je na straně ČEZ; pokud by plnila podle harmonogramu ve smlouvě, případně nárůst plnění rozložila rovnoměrně do IV. čtvrtletí roku 1998, pak by k takové situaci nedošlo. Společnost MUS pak pouze využila svých práv
ze smlouvy. Jednání MUS tedy nemůže být dostatečným důvodem ospravedlňujícím chov
ání společnosti ČEZ.

Úřad se dále neztotožňuje s názorem účastníka řízení, že došlo k vymáhání nepřiměřených cenových podmínek ze strany s MUS, pokud jde o ceny uhlí z dolu Hrabák, vůči společnosti ČEZ. V daném případě ceny sjednány za obvyklých soutěžních podmínek, kdy pozice obou stran byly srovnatelné, což potvrzuje i skutečnost, že v době uzavření smlouvy společnost ČEZ cenové podmínky za nepřiměřené nepokládala. MUS také nevlastní pouze důl Hrabák, ale i další méně kvalitní doly, stejně jako ostatní uhelné společnosti, a dále nedodává uhlí pouze do EPOČ. Je třeba poukázat na to, že právě společnost ČEZ zavedla systém,
ve kterém je nakupováno uhlí ze všech dolů a pro všechny elektrárny v podstatě za jednotnou cenu. V případě Elektrárny Opatovice je cen
a uhlí z MUS nižší než v případě ČEZ. Jak bylo výše uvedeno, absolutní výše částky není zcela rozhodující, neboť na ni působí řada faktorů. V každém případě musí dodavatel uhlí při navrhování ceny přihlédnout k dopravním nákladům odběratele, neboť odběratelmusí počítat s cenou uhlí včetně dopravy. Také skutečnost, že jinému odběrateli se podařilo vyjednat lepší podmínky než účastníkovi řízení, nemůže být považována za vymáhání nepřiměřených podmínek.

Úřad se také neztotožnil s názorem účastníka řízení, že MUS vymáhá nepřiměřené podmínky, když trvá na plnění Kupní smlouvy pro rok 1999, neboť v daném případě společnost MUS pouze minimalizovala dopady poklesu spotřeby uhlí společností ČEZ, který byl proveden pouze na její účet. Byla to právě společnost ČEZ, která se domáhala změny Kupní smlouvy, protože se pro ni stala nevýhodnou.

Účastník řízení dále poukázal na to, že problémy MUS jsou způsobeny ztrátou pozice na trhu tříděného uhlí, případně na to, že MUS špatně hospodaří s finančními prostředky, neboť poskytla jako půjčky […] mld. Kč. Je pravdou, že došlo na trhu k výraznému poklesu spotřeby tohoto uhlí, přičemž společnost MUS byla jeho významným producentem. Stejně tak společnost MUS uvedla, že poskytla půjčky ve výši […] mld. Kč. V daném případě však úřadneposuzuje hospodářskou situaci MUS, ale chování účastníka řízení. Později se může ukázat, že společnost MUS není schopna v konkurenci ostatních uhelných společností obstát, ovšem úřad musí zajistit, aby se tak stalo v rámci soutěže za podmínek stanovených zákonem
o ochraně hospodářské soutěže.

Úřad dále posuzoval, zda společnost MUS je závislá na dodávkách uhlí pro ČEZ. V daném případě je třeba přihlédnout jednak k tomu, že MUS dodával v roce 1999 i přes značné omezení odběrů ze strany společnosti ČEZ 41 % veškeré produkce uhlí (pokud by byla splněna smlouva, byl by tento podíl činil asi 55 %). Její podíl na produkci hnědého uhlí v ČR činí asi 32 %. Dále pak třeba zohlednit skutečnost, že trh s uhlím je obecně charakteristický značným převisem nabídky nad poptávkou. Náhradní odbyt většího množství uhlí nelze v krátkém časovém horizontu realizovat, neboť na trhu s hnědým uhlím jsou dodávky založeny na dlouhodobých obchodních vztazích a zcela nové odbytiště již není prakticky možno nalézt.

Za porušení zákona by nebylo možno považovat krácení odběrů u jednoho
ze soutěžitelů na základě věcných a ospravedlnitelných důvodů. S ohledem na dlouhodobost obchodních vztahů a specifika těžebního průmyslu muselo by k tomuto kroku (výraznému krácení odběrů)
být přistoupeno v delším časovém horizontu, tj. po předchozím upozornění MUS učiněném v dostatečném předstihu. Těžba uhlí patří mezi oblasti podnikání, ve kterých je třeba veškerá opatření pečlivě plánovat několik let dopředu; je třeba vzít v úvahu, že některé kroky již mohou být nevratné (např. ukončení těžby). Stejně tak platí, že potřebná opatření je třeba činit s dostatečným předstihem (omezování počtu pracovníků, vytvoření prostředků
na provedení rekultivací a sanací). Společnost ČEZ informovala o pře
dpokladu poklesu spotřeby elektřiny na konci roku 1998. S tím, že může u MUS dojít k tak významnému poklesu odběrů, byla tato společnost seznámena až v dubnu roku 1999. Z těchto důvodů tak zásadní omezení odběrů během několika týdnů či měsíců nelze z hlediska rovné soutěže mezi uhelnými společnostmi považovat za přijatelné.

Újmu ve smyslu § 9 odst. 3 zákona nelze ztotožňovat např. se škodou způsobenou MUS; její vznik nelze vázat na skutečnost, zda společnost ČEZ uhradí či nikoliv celkovou výši kontraktu a ušlé úroky. V daném případě je újma založena již samotnou diskriminací, pokud jde o výši odběrů, jež má pro MUS konkrétní následky. Jak vyplynulo z provedeného šetření, pro každého soutěžitele na trhu s uhlím je prioritní záležitostí výše těžby, a to i za cenu snížení ceny uhlí a případně i určitého snížení zisku. V současné době nelze posoudit, zda podstatné snížení odbytu bude mít za následek nutnost útlumu těžby a uzavírání dolů, jakož i propouštění pracovníků. Pokud následně dojde k uzavření dolu, v případě zvýšení poptávky nebude společnost MUS schopna zvýšit z důvodu menších kapacit svou nabídku.

Evidentní je však v daném případě neočekávaný výpadek peněžních toků. Při těžbě uhlí představují fixní náklady výraznou část všech nákladů (asi 70-80 %); tyto náklady musí podnik hradit bez ohledu na to, jaké množství uhlí vytěží. Snížení těžby v takové míře představuje značný výpadek v tržbách, i když později společnost ČEZ bude s největší pravděpodobností
na základě smlouvy povinna uhradit smluvní pokutu ve
výši 5 % ceny neodebraného uhlí, vzniklou škodu a doplatit cenu odpovídající dodanému množství uhlí (pro tak nízký odběr již však není cena v Kupní smlouvě stanovena). Vyčíslení konečné sumy však ještě bude předmětem jednání obou společností a pokud nedojde v tomto ohledu k dohodě, lze očekávat dlouhotrvající soudní spor, resp. rozhodčí řízení. Ztráta pozice na trhu hnědého uhlí a následné zhoršení ekonomické situace MUS se také může projevit na pověsti MUS jako obchodního partnera.

Pokud jde o jednání společnosti ČEZ na úkor veřejného zájmu, úřad přihlédl
ke stanovisku MPO, ze kterého vyplývá, že v tomto ohledu veřejné zájmy narušeny nebyly.

Po zhodnocení skutkového stavu podle výše uvedených pravidel dospěl úřad k závěru, že v daném případě vznikla vážná situace na trhu s hnědým uhlím dodávaným do elektráren společnosti ČEZ, která vyžadovala na společnosti ČEZ, jakožto soutěžiteli v dominantním postavení na trhu výroby elektrické energie, velmi citlivé a odpovědné řešení, které by nezohledňovalo pouze vlastní ekonomické zájmy, ale i zájmy všech dotčených soutěžitelů, neboť jen takové jednání by nevedlo k narušení soutěže mezi uhelnými společnostmi. Úřad v tomto případě zastává názor, že ospravedlňování neodebírat uhlí snahou vyhnout se možným ztrátám příjmů, by znamenalo, že vyloučení soutěže je akceptováno jako legitimní nástroj sledování zájmů silné společnosti. Proto pokládá úřad rozhodnutí o tom, že veškerý propad spotřeby uhlí v elektrárnách ČEZ bude řešen na úkor jedné ze společností, za jednání, které je v rozporu se zásadami spravedlivé soutěže a ve svém důsledku za diskriminací vůči jednomu soutěžiteli na navazujícím trhu; takové jednání kvalifikuje jako zneužití dominantního postavení ve smyslu § 9 odst. 3 zákona na úkor soutěžitele MUS.

4. Odůvodnění výše pokuty

Dle § 14 odst. 4 zákona je úřad oprávněn za porušení ostatních povinností uvedených v tomto zákoně uložit soutěžitelům pokutu až do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně
ve výši tohoto prospěchu. Dle § 14 odst. 5 může úřad uložit pokutu nejpozději do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena.

Při stanovování výše pokuty vycházel úřad z následujících skutečností: Dolní hranice
pro uložení pokuty v případě, že byl prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle zákona, je stanovena ve výši tohoto prospěchu. Definici majetkového prospěchu zákon neobsahuje; dle názoru úřadu lze za majetkový prospěch považovat navýšení majetku soutěžitele, ke kterému by nedošlo, kdyby soutěžitel jednal
v
souladu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. V tomto případě však nelze majetkový prospěch stanovit.

Horní hranici možné pokuty je částka 10 mil. Kč či 10 % čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok, kterým je rok 1998. Jak vyplývá z výroční zprávy z roku 1998 čistý obrat společnosti činí 61.644.358 tis. Kč. Horní hranicí pokuty je tak částka přesahující 6 mld. Kč. Při stanovování pokuty úřad hodnotí závažnost jednání společnosti ČEZ, tj. do jaké míry byla narušena hospodářská soutěž předmětným jednáním. Při tom přihlédne ke způsobené újmě soutěžiteli a k časovému úseku, ve kterém docházelo k porušování zákona.

Úřad zejména přihlédl k tomu, že krácením dodávek o více jak 43 % je způsobilé znevýhodnit MUS oproti ostatním konkurentům, zvláště pak v případě, kdy MUS i po snížení odběrů ze strany ČEZ dodává přes 40 % své produkce uhlí této společnosti. V souvislosti s tím je však třeba i přihlédnout k tomu, že z porušení Kupní smlouvy mohou vyplynout závazky
k náhradě škody, k úhradě smluvní poku
ty a doplatku za snížený odběr, přičemž společnost ČEZ svou odpovědnost za toto porušení v rámci správního řízení opakovaně uznala.
Na základě výsledků jednání obou stran nebo rozhodčího nálezu tak může dojít k určité kompenzaci již způsobené konkurenční
nevýhody. Dále úřad přihlédl ke krátkému období, kdy k protiprávnímu jednání docházelo, tj. od II. čtvrtletí roku 1999 do konce roku 1999.

Úřad přihlédl i k tomu, že existovaly objektivní důvody pro krácení odběrů a že kroky společnosti ČEZ byly vedeny za účelem vyřešení svých hospodářských problémů vzniklých
na základě poklesu spotřeby elektrické energie. K tomu je třeba poznamenat, že soutěžitelé odpovídají za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže bez ohledu na zavinění. Cíl či účel posuzovaného
jednání soutěžitele nehraje ve vztahu k odpovědnosti za porušení zákona žádnou roli; úřad však může tyto skutečnosti zohlednit při ukládání pokuty. Úřad také vzal
v úvahu, že účastník řízení je silným dominantním subjektem na trhu s elektřinou
a rozhoduj
ícím způsobem ovlivňuje jako odběratel trh hnědého uhlí, které představuje strategickou komoditu, což zvyšuje závažnost daného jednání.

Dále je třeba uvést, že podle poznatků úřadu jsou vztahy mezi producenty uhlí
a společností ČEZ založeny na spolupráci a vzájemné důvěře. V případě MUS a ČEZ však došlo k jejich vzájemnému narušení. Úřad vzal v úvahu skutečnost, že společnosti SD (č.l. 446-448) a SU (č.l. 243-244) snížily ceny uhlí pro rok 1999 prostřednictvím dodatků
k Rámcovým smlouvám, a tím napomohly
řešení zhoršené ekonomické situace společnosti ČEZ, zatímco společnost MUS ke změnám uzavřených smluv nepřikročila.

Úřad současně přihlédl i k tomu, že účastník se doposud nedopustil porušení zákona
o ochraně hospodářské soutěže, jeho dosavadní jednání nasvědčuje tomu, že dostojí závazkům vyplývajícím z porušení Kupní smlouvy uzavřené s MUS. Dále úřad zohlednil, že účastník řízení poskytl úřadu při správním řízení veškerou požadovanou součinnost.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl úřad k závěru, že pokuta udělená
ve výši 10 mil. Kč je přiměřenou sankcí za předmětné porušení zákona a že bude dostatečně plnit funkci represivní, jíž je postih za porušení povinností stanovených zákonem, jakož i funkci preventivní, která směřuje k předcházení poruš
ování zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad
k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže - I. výkonného odboru. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Mgr. Štěpán Bubník

pověřený řízením I. výkonného odboru

Toto rozhodnutí obdrží: JUDr. Jaroslava Vaňková, advokátka, Budečská 31, Praha 2

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz