číslo jednací: S904/2014/KS-25276/2014/840/ASm

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S904/2014/KS zahájeném dne 30. 10. 2014 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti MOL Magyar Olaj- és Gázipari Nyilvánosan Működő Részvénytársaság, se sídlem Maďarská republika, Budapešť, Október huszonharmadika utca 18, zastoupeného Mgr. Ing. Daliborem Šalkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Karolíny Světlé 301/8, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává toto

rozhodnutí:

 

Spojení soutěžitelů MOL Magyar Olaj- és Gázipari Nyilvánosan Működő Részvénytársaság, se sídlem Maďarská republika, Budapešť, Október huszonharmadika utca 18, a LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5 - Radlice, Kutvirtova 339/5, IČ: 27632491, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu, jež byla uzavřena dne 1. 8. 2014 mezi společnostmi LUKOIL Europe Holdings B.V., se sídlem Nizozemsko, Strawinskylaan 3105, Amsterdam, a LUKOIL Holding GmbH, se sídlem Rakousko, Schwarzenbergplatz 6, Vídeň, jako prodávajícími, a společností Slovnaft Česká republika, spol. s r.o., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 9, IČ: 49450301, jako kupujícím, v jejímž konečném důsledku má společnost MOL Magyar Olaj- és Gázipari Nyilvánosan Működő Részvénytársaság, prostřednictvím své nepřímo kontrolované dceřiné společnosti Slovnaft Česká republika, spol. s r.o., nabýt 100% obchodní podíl ve společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., a tím získat i možnost tuto společnost nepřímo výlučně kontrolovat, se dle § 16 odst. 2 téhož zákona,

 

povoluje.

 

 

Odůvodnění

 

1.Skutečnost, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV457328 ze dne 5. 11. 2014. Tato skutečnost byla současně zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek, ani později, Úřad žádnou námitku k uvedené transakci neobdržel.

2.Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listin zakládajících spojení, výročních zpráv a účetních závěrek spojujících se soutěžitelů, jakož i dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů a spojením dotčené oblasti. Úřad zohlednil rovněž svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl i k rozhodovací praxi Evropské komise.

 

I. Notifikační podmínky

I.1 Splnění notifikačních kritérií

3.K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu, jež byla uzavřena dne 1. 8. 2014 mezi společnostmi LUKOIL Europe Holdings B.V., se sídlem Nizozemsko, Strawinskylaan 3105, Amsterdam, a LUKOIL Holding GmbH, se sídlem Rakousko, Schwarzenbergplatz 6, Vídeň, jako prodávajícími, a společností Slovnaft Česká republika, spol. s r.o., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 9, IČ: 49450301 (dále jen „Slovnaft ČR“), jako kupujícím, v jejímž konečném důsledku má společnost MOL Magyar Olaj- és Gázipari Nyilvánosan Működő Részvénytársaság, se sídlem Maďarsko, Budapešť, Október huszonharmadika utca 18 (dále jen „MOL“), prostřednictvím své nepřímo kontrolované dceřiné společnosti Slovnaft ČR, nabýt 100% obchodní podíl ve společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 10, Bečvářova 2081/14, IČ: 47116757 (dále jen „LUKOIL ČR“), a tím i nepřímou kontrolu nad touto společností. Posuzovaná transakce tedy představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 zákona.

4.Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

I.2  Postoupení případu Komisí

5.Posuzované spojení soutěžitelů kromě toho, že splňuje obratová kritéria stanovená v § 13 zákona, má rovněž tzv. komunitární rozměr ve smyslu čl. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Nařízení“). Pokud spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona splňující podmínky uvedené v § 13 zákona naplňuje zároveň znaky spojení podniků podle čl. 3 Nařízení i prahové hodnoty notifikačních kritérií podle čl. 1 odst. 2 nebo 3 Nařízení, jsou soutěžitelé povinni podat návrh na povolení spojení pouze Evropské komisi (dále jen „Komise“), neboť spojení soutěžitelů s komunitární dimenzí nespadají v souladu s principem „one-stop shop“ do působnosti Úřadu.[1]

6.Podle článku 4(4) Nařízení před notifikací spojení ve smyslu článku 4(1) Nařízení osoby nebo podniky definované v článku 4(2) Nařízení mohou informovat Komisi prostřednictvím odůvodněného podání o tom, že spojení může významně narušit hospodářskou soutěž na trhu v rámci členského státu, který vykazuje všechny znaky samostatného trhu, a mělo by proto být přezkoumáno, zcela nebo zčásti, tímto členským státem.

7.Na základě závěrů přednotifikačních kontaktů uskutečněných jak před Komisí, tak i před Úřadem, společnost MOL předložila dne 26. 9. 2014 Komisi tzv. odůvodněné podání, v němž ji požádala o to, aby byl daný případ postoupen České republice, neboť mimo území České republiky neexistují žádné dotčené trhy. Komise v souladu s čl. 19(1) Nařízení informovala soutěžní orgány členských států EU o obdržení žádosti o postoupení případu.[2]

8.Členský stát, na nějž se vztahuje odůvodněné podání, vyjádří do 15 pracovních dnů od obdržení podání svůj souhlas nebo nesouhlas se žádostí o postoupení případu. Pokud daný členský stát nepřijme takové rozhodnutí v této lhůtě, má se za to, že souhlasil. Jestliže členský stát nevyjádří svůj nesouhlas, Komise, pokud má za to, že shora uvedený samostatný trh existuje a že hospodářská soutěž na tomto trhu může být významně narušena daným spojením, může rozhodnout o postoupení celého případu nebo jeho části příslušným orgánům daného členského státu za účelem použití jeho vnitrostátních právních předpisů pro hospodářskou soutěž.

9.Posuzovaným spojením dotčenou oblastí je především oblast maloobchodního prodeje motorových paliv a doplňkového zboží, a to výhradně na území České republiky. Zejména se jedná o trh maloobchodního prodeje motorových paliv na čerpacích stanicích, kde se aktivity spojujících se soutěžitelů horizontálně překrývají. Kromě toho se aktivity spojujících se soutěžitelů v České republice horizontálně překrývají také v oblasti vydávání platebních karet na placení za pohonné hmoty na čerpacích stanicích. Při posuzování otázky, zda souhlasit s postoupením případu, Úřad vycházel z rozhodovací praxe jak Komise, tak i své vlastní,[3] v uvedených oblastech.

10.Komise i Úřad ve svých předchozích rozhodnutích vztahujících se ke spojením dotčeným oblastem shodně uvedly, že za relevantní geografický trh má být v oblastech maloobchodního prodeje motorových paliv a doplňkového zboží považován maximálně trh národní, přičemž v oblasti maloobchodního prodeje motorových paliv na čerpacích stanicích byly zvažovány taktéž soutěžní aspekty i na užších lokálních územích. V rámci posuzovaného spojení soutěžitelů se tak všechny v úvahu přicházející varianty geografického relevantního trhu vztahují pouze k území České republiky.

11.Pokud jde o předběžné posouzení předmětného spojení, již v době posuzování žádosti o postoupení případu z Komise na Českou republiku bylo zjevné, že jeho dopady se projeví výhradně na trhu v České republice, přičemž případné dopady se budou pravděpodobně vztahovat k některým lokálním trhům maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích, kde se aktivity spojujících se soutěžitelů horizontálně překrývají. Společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů vyjádřený na základě jimi dosažených obratů na těchto lokálních trzích by se měl dle odhadu spojujících se soutěžitelů učiněného v odůvodněném podání adresovaném Komisi pohybovat mezi 5 - 33 %.

12.Vzhledem k uvedeným skutečnostem a rovněž s ohledem na možnost, že nebylo možno vyloučit ani to, že by ve skutečnosti společné tržní podíly spojujících se soutěžitelů mohly být na těchto lokálních trzích ještě vyšší, vyjádřil Úřad přesvědčení, že spojení soutěžitelů MOL a LUKOIL CZ by potenciálně mohlo narušit hospodářskou soutěž především na lokálních relevantních trzích maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích v rámci České republiky, které netvoří podstatnou část společného trhu.

13.Na základě shora uvedeného Úřad v rámci stanovené lhůty 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o postoupení informoval Komisi v souladu s článkem 4(4) Nařízení o tom, že vyjadřuje svůj souhlas se žádostí společnosti MOL o postoupení daného případu České republice.[4]

14.Rozhodnutím M.7388 vydaným dne 24. 10. 2014 a doručeným Úřadu dne 29. 10. 2014 Komise v souladu s čl. 4(4) Nařízení postoupila posuzované spojení České republice. Následně tedy společnost MOL podala dne 30. 10. 2014 k Úřadu návrh na povolení předmětného spojení.

 

II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

15.Společnost MOL je maďarská ropná a plynárenská společnost působící zejména na území střední a východní Evropy. Hlavním předmětem podnikání společnosti MOL je těžba a zpracování surové ropy, distribuce a prodej pohonných hmot a dalších produktů ze zpracované ropy na velkoobchodní a maloobchodní úrovni a dále těžba a přeprava zemního plynu. Společnost MOL má několik akcionářů, žádný z nich však nad ní nevykonává samostatnou či společnou kontrolu. MOL přímo nebo nepřímo kontroluje množství společností působících v Evropě, na Středním východě a v Africe, stejně jako v zemích SNS (dále též „Skupina MOL“).

16.V České republice společnost MOL mimo jiné působí (i) v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot a doplňkového zboží na čerpacích stanicích, a to prostřednictvím svých dceřiných společnosti Slovnaft ČR a PAP OIL, s.r.o. (dále jen „PAP OIL“), provozujících společně cca 150 čerpacích stanic,[5] (ii) v oblasti provozování systému palivových čerpacích karet (tankovací palivové karty PAP OIL) a (iii) v oblasti velkoobchodní distribuce pohonných hmot a produktů ze zpracované ropy.

17.LUKOIL ČR, která je před uskutečněním spojení kontrolována ze strany prodávajících,[6] je společnostípůsobící téměř výlučně na území České republiky,[7] a to v oblasti maloobchodního prodeje motorových paliv, maziv a doplňkového zboží prostřednictvím sítě cca 44 čerpacích stanic. V rámci prodeje motorových paliv společnost LUKOIL ČR provozuje rovněž systém palivových čerpacích karet (tzv. LUKOIL FLEET CARD), prostřednictvím nichž lze motorová paliva zakoupit.

 

III. Relevantní trhy

18.Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, jímž je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

19.Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozují soutěžitelé, nad nimiž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele.

20.Z výše podaného popisu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že činnosti spojujících se soutěžitelů, tedy Skupiny MOL, na straně jedné, a nabývané společnosti LUKOIL ČR, na straně druhé, se na území České republiky horizontálně překrývají v oblastech maloobchodního prodeje pohonných hmot a doplňkového zboží na čerpacích stanicích určených pro veřejnost a v oblasti provozování systému palivových čerpacích karet. Současně společnost LUKOIL ČR působí v oblasti maloobchodního prodeje maziv, zatímco Skupina MOL je dále činná na území České republiky v oblasti velkoobchodní distribuce pohonných hmot, v tomto ohledu tedy posuzovaným spojením dojde i k vertikálnímu propojení činností spojujících se soutěžitelů, neboť společnost LUKOIL ČR, provozující síť čerpacích stanic pohonných hmot, nakupuje benzín a naftu mimo jiné rovněž i z vlastní produkce Skupiny MOL (zejména z rafinerie v Bratislavě).[8] 

III.1 Oblast maloobchodního prodeje pohonných hmot

21.Oblastí maloobchodního prodeje pohonných hmot se Úřad[9] i Komise[10] zabývaly ve své předcházející rozhodovací praxi, když oba soutěžní úřady obvykle vymezily relevantní trh z hlediska produktového jako trh maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích bez dalšího členění dle typu pohonných hmot (benzín, motorová nafta, LPG).  

22.V některých případech spojení soutěžitelů, kdy vyvstaly specifické okolnosti,[11] Komise zvažovala i další možnou segmentaci trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot, a to v závislosti na tom, zda pohonné hmoty jsou prodávány na dálnicích či mimo ně.[12] Ve vztahu k území České republiky však Komise ponechala otázku, zda by měl být prodej pohonných hmot na dálnicích a mimo dálnice považován za odlišný věcný relevantní trh, otevřenou.[13]

23.Úřad s ohledem na výše uvedené a s přihlédnutím ke skutečnosti, že posuzované spojení nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při žádné z definic relevantního trhu přicházejících v úvahu, ponechal pro účely tohoto rozhodnutí odpověď na otázku konečného vymezení věcně relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot otevřenou.

24. Pokud jde o geografické vymezení relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot, Úřad[14] a stejně tak i Komise[15] obvykle považovaly podmínky území celé České republiky za homogenní. Pro tento závěr svědčily jednak (i) důvody na straně nabídky, kdy důležité parametry soutěže jsou spíše stanovovány na národní úrovni, (ii) existence významných překryvů spádových oblastí jednotlivých čerpacích stanic (substituční řetězec), (iii) jednotná pozice dodavatelů v rámci jednoho státu a odlišnost pozice mezi jednotlivými státy a (iv) odlišnost právních a administrativních překážek a úroveň zdanění mezi jednotlivými státy.

25.Navzdory silným náznakům existence jednotného národního trhu Úřad a stejně tak i Komise zvažovaly taktéž lokální soutěžní aspekty a prozkoumávaly dopady spojení na parametry hospodářské soutěže na lokální úrovni, např. v rámci tzv. clusterů v okolí nabývaných čerpacích stanic.[16]

26.S ohledem na skutečnost, že posuzované spojení nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při žádné z definic geografického relevantního trhu přicházejících v úvahu, ponechal Úřad pro účely tohoto rozhodnutí odpověď na otázku jeho konečného vymezení otevřenou. Možné dopady spojení pak Úřad hodnotil při všech v úvahu připadajících definicích produktového i geografického relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot.

III.2 Oblast maloobchodního prodeje doplňkového sortimentu na čerpacích stanicích

27.V rámci maloobchodního prodeje doplňkového zboží na čerpacích stanicích jsou nabízeny zejména sendviče, pečivo, cukrovinky, zmrzlina, nápoje, noviny, časopisy, tabákové výrobky a některé výrobky pro osobní hygienu.

28.Komise ve své rozhodovací praxi týkající se prodeje doplňkového zboží na čerpacích stanicích vymezila pro účely daného případu jako relevantní trh obchodů na čerpacích stanicích.[17] Úřad se doposud uvedenou oblastí explicitně ve své rozhodovací praxi nezabýval, nicméně v jiných případech za samostatný věcně relevantní považoval trh prodeje zboží každodenní spotřeby prodávaného především v prodejnách, jako jsou hypermarkety, supermarkety a diskontní řetězce, přičemž za součást tohoto trhu nebyl považován prodej ve specializovaných prodejnách, na čerpacích stanicích a pod.[18]

29.S ohledem na skutečnosti, že posuzované spojení nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při žádné z definic relevantního trhu přicházejících v úvahu, ponechal Úřad pro účely tohoto rozhodnutí otázku konečného vymezení věcně relevantního trhu maloobchodního prodeje doplňkového sortimentu zboží otevřenou.

30.Z hlediska geografického považuje Komise za relevantní pro maloobchodní trh prodeje doplňkového zboží národní trh v celém jeho rozsahu, pokud existují maloobchodní prodejci působící na celostátní úrovni, pokrývající velkou část území státu a stanovující nákupní a cenová rozhodnutí na celostátní úrovni a pokud byly dotčené různé místní oblasti propojené takovým způsobem, že se navzájem překrývaly.[19] Úřad v dané oblasti doposud nevymezoval relevantní trh. Avšak s ohledem na skutečnost, že cenovou politiku na trhu maloobchodního prodeje doplňkového zboží na území České republiky obvykle neurčují přímo vlastníci čerpacích stanic, nýbrž jejich provozovatelé (v případě řetězcových maloobchodních prodejců pohonných hmot), dle názoru Úřadu by v úvahu mohlo připadat i regionální vymezení geografického relevantního trhu, které by odpovídalo možnému lokálnímu geografickému členění maloobchodního prodeje pohonných hmot. Nicméně s ohledem na skutečnost, že předmětné spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže při jakékoli v úvahu připadající definici geografického relevantního trhu maloobchodního prodeje doplňkového zboží na čerpacích stanicích, ponechal Úřad odpověď na otázku konečného vymezení relevantního trhu otevřenou.

 

 

III.3 Oblast provozování palivových karet

31.Používání palivových čerpacích karet představuje specifický způsob placení pohonných hmot, případně i doplňkového sortimentu zboží v rámci maloobchodního prodeje na čerpacích stanicích. Typickým uživatelem palivových karet jsou například logistické společnosti působící v oblasti komerční silniční přepravy či obchodní společnosti provozující velkou flotilu osobních vozidel. Uživatelé palivových karet mohou vlastnit více palivových karet a souběžně využívat více než jednu palivovou kartu s ohledem na konkrétní čerpací stanici, kde právě pohonné hmoty (či doplňkový sortiment) nakupují.

32.Zatímco Komise ve svých předchozích rozhodnutích považovala trh provozování palivových karet za samostatný produktový relevantní trh,[20] Úřad se doposud ve své rozhodovací praxi v oblasti povolování spojení soutěžitelů předmětným trhem nezabýval. Nicméně dle názoru Úřadu pro účely posouzení navrhovaného spojení lze ponechat konečné vymezení relevantního trhu otevřeným, jelikož ani při jeho nejužším v úvahu připadajícím vymezení nemohou vzniknout obavy z narušení hospodářské soutěže.

33.Z hlediska geografického lze trh provozování palivových karet považovat za trh národní, neboť vydavatelé těchto karet umožňují svým zákazníkům jimi platit na všech smluvních, resp. vlastněných čerpacích stanicích, v rámci daného státu.

III.4 Oblast maloobchodního prodeje maziv

34.V případě maziv Komise ve svých předchozích rozhodnutích tyto rozčlenila na několik typů, konkrétně na (i) automobilová, (ii) průmyslová, (iii) námořní a (iv) letecká maziva, kdy uvedla, že je vhodné posuzovat automobilová maziva odděleně od průmyslových maziv.[21]

35.LUKOIL ČR působí pouze na maloobchodním trhu automobilových maziv, přičemž Skupina MOL na tomto trhu fakticky nepůsobí.[22] Automobilová maziva je možno prodávat nejenom na čerpacích stanicích, ale též prostřednictvím jiných distribučních kanálů, jako jsou například autodílny, hobby markety, autoservisy, prodejci automobilů a dále prostřednictvím internetových obchodů, které tak společně mohou tvořit samostatný maloobchodní trh prodeje automobilových maziv.

36.Úřad však s ohledem na skutečnost, že se činnosti spojujících se soutěžitelů v předmětné oblasti nepřekrývají, ponechal pro účely tohoto rozhodnutí odpověď na otázku konečného vymezení věcně relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje maziv za otevřenou.

37.Ve svých předchozích rozhodnutích Komise uvedla, že geograficky relevantním trhem prodeje automobilových maziv je přinejmenším trh národní,[23]nicméně ze stejných důvodů jako v případě vymezení produktového relevantního trhu ponechal Úřad pro účely tohoto rozhodnutí i odpověď na otázku konečného vymezení geografického relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje maziv otevřenou.

 

IV. Dopady spojení

IV.1 Maloobchodní prodej pohonných hmot

38.V oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot působí na území České republiky oba spojující se soutěžitelé, když Skupina MOL v současné době provozuje sítě čerpacích stanic Slovnaft a Pap Oil a na základě výše zmiňovaného rozhodnutí Komise M.7311 MOL/ENI Česká/ENI Romania/ENI Slovensko společnost MOL může nabýt i společnost ENI ČR, a tudíž bude oprávněna provozovat síť čerpacích stanic operujících pod značkou AGIP, přičemž společnost LUKOIL ČR provozuje na území České republiky síť čerpacích stanic pod značkou LUKOIL.

39.Na území České republiky spojující se soutěžitelé dosáhli v roce 2013 z hlediska objemu prodeje pohonných hmot prostřednictvím veřejných čerpacích stanic společného tržního podílu ve výši cca [5-15] %, když tržní podíl Skupiny MOL[24] činil cca [5-15] % a společnosti LUKOIL ČR dosahoval cca [0-5] % tržního podílu.

40.Dle počtu provozovaných veřejných čerpacích stanic[25] tržní podíl Skupiny MOL činil v roce 2013 cca 7,5 % a společnost LUKOIL ČR pak dosahovala cca 1% tržního podílu; společný podíl spojením vzniklého subjektu na celkovém počtu veřejných čerpacích stanic na území České republiky tak činil v roce 2013 méně než 10 %. Hodnotíme-li postavení spojujících se soutěžitelů z hlediska počtu provozovaných veřejných standardních čerpacích stanic,[26] když všechny čerpací stanice spojujících se soutěžitelů lze označit za veřejné standardní čerpací stanice, pak tržní podíl Skupiny MOL činil v roce 2013 cca 10 %, podíl společnosti LUKOIL ČR představoval cca 1,5 %; spojením vzniklý soutěžitel tak bude provozovat necelých 12 % z celkového počtu veřejných standardních čerpacích stanic na území České republiky.

41.Společný tržní podíl na relevantním trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích vymezeném územím celé České republiky tedy nepřesáhne hranici 15 %, a to ani v případě hodnocení dle objemu prodaných pohonných hmot, ani v případě hodnocení dle počtu provozovaných čerpacích stanic.

42.Současně na trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích na území celé České republiky působí i další významní soutěžitelé, např. společnosti OMV Česká republika, s.r.o. (dále jen „OMV“), Shell Czech Republic a.s. (dále jen „Shell“), Benzina a.s. (dále jen „Benzina“) či ČEPRO, a.s. (dále jen „ČEPRO“), všechny s tržním podílem ve výši5 - 15 %. Spojující se soutěžitelé jsou rovněž vystaveni významnému konkurenčnímu tlaku ze strany maloobchodních řetězců nabízejících zboží denní spotřeby, které u některých svých prodejen nabízejí i služby standardních veřejných čerpacích stanic, či velkému množství soutěžitelů provozujících jednu či menší počet čerpacích stanic.

43.Jak již bylo uvedeno, Úřad zkoumal dopady posuzovaného spojení i na lokální úrovni, a to na úrovni jednotlivých okresů, kde se činnost spojujících se soutěžitelů překrývá. V této souvislosti posuzoval rozmístění a geografickou blízkost čerpacích stanic spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů. Z této analýzy vyplynulo, že činnost spojujících se soutěžitelů se překrývá v okresech Beroun, Blansko, Frýdek-Místek, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jičín, Kolín, Kutná hora, Most, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Pardubice, Pelhřimov, Plzeň-město, Praha-město, Praha-východ, Přerov, Šumperk, Teplice, Trutnov, Ústí nad Labem, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou. Na většině z těchto okresů LUKOIL ČR provozuje maximálně dvě čerpací stanice, výjimku tvoří okresy Praha, kde společnost LUKOIL ČR provozuje 6 čerpacích stanic a Ostrava-město, kde společnost LUKOIL ČR disponuje 3 čerpacími stanicemi.

44.Na základě obecně dostupných údajů o celkovém počtu veřejných čerpacích stanic (standardních) v jednotlivých okresech pak Úřad stanovil na výše uvedených okresech, kde dochází k překryvu sítí čerpacích stanic spojujících se soutěžitelů, podíly spojením vzniklého subjektu. Z provedené analýzy pak vyplynulo, že ve většině ze zkoumaných lokálních oblastí počet čerpacích stanic provozovaných spojujícími se soutěžiteli představoval méně než jednu pětinu z celkového počtu standardních veřejných čerpacích stanic. Na těchto územích tak spojením vzniklý subjekt bude vystaven dostatečné konkurenci ze strany dalších subjektů nabízejících pohonné hmoty.

45.Následně u okresů, jejichž podíl na celkovém počtu veřejných čerpacích stanic (standardních)[27] převyšoval 20% hranici, se Úřad podrobněji zabýval otázkou, zda v okolí nabývaných čerpacích stanic existuje i dostatečný počet alternativních čerpacích stanic nabízejících své služby konečnému spotřebiteli. Tato podrobnější analýza byla provedena v okresech (i) Beroun, (ii) Kolín, (iii) Pardubice, (iv) Praha, (v) Plzeň-město, (vi) Ústí nad Labem a (vii) Vyškov.

46.Údaje o podílech spojením vzniklého subjektu na celkovém počtu veřejných standardních čerpacích stanic jsou obsaženy v následující tabulce. Tabulka 1

okres	Lukoil	MOL	Součet	Počet SVČS[28]	Podíl na SVČS
Pardubice	1	6	7	29	24,1%
Plzeň-město	1	8	9	39	23,1%
Praha-město	6	35	41	179	22,9%
Ústí nad Labem	2	6	8	35	22,9%
Vyškov	1	3	4	18	22,2%
Beroun	1	4	5	23	21,7%
Kolín	1	7	8	38	21,1%

 Tabulka 1 – Podíl spojením vzniklého soutěžitele na počtu standardních čerpacích stanic

 ve vybraných okresech

 

47.Z Tabulky 1 vyplývá, že z hlediska počtu standardních veřejných čerpacích stanic bude tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele ve všech dotčených okresech nižší než 25 %. V této souvislosti je nezbytné poukázat na ustanovení § 17 odst. 3 zákona, dle kterého se má za to, že spojení soutěžitelů nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů nepřesahuje 25 %.

48.Navíc na všech těchto lokálních trzích spojením vzniklý subjekt bude vystaven kromě řady menších provozovatelů standardních veřejných čerpacích stanic i soutěžitelům, kteří disponují obdobnou hospodářskou a finanční silou jako Skupina MOL a jsou obdobně vertikálně propojeni jako tato podnikatelská skupina.

49.Údaje o struktuře a počtech veřejných standardních čerpacích stanic významných konkurentů spojením vzniklého subjektu uvádí následující tabulka. Tabulka 2

okres	Lukoil	MOL	Benzina	OMV	Shell	Čepro	Ostatní	Počet SVČS[29]
Pardubice	1	6	4	2	2	3	11	29
Plzeň-město	1	8	5	3	4	1	17	39
Praha-město	6	35	19	36	24	3	56	179
Ústí nad Labem	2	6	2	4	2	3	16	35
Vyškov	1	3	3	2	3	2	4	18
Beroun	1	4	1	3	0	3	11	23
Kolín	1	7	3	3	1	2	21	38

Tabulka 2 – Údaje o struktuře a počtech veřejných standardních čerpacích stanic ve vybraných okresech

50.Ačkoli dle výše provedené analýzy postavení spojením vzniklého subjektu a jeho konkurentů v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot na standardních veřejných čerpacích stanicích na území jednotlivých okresů České republiky nevyvstaly okolnosti nasvědčující obavám z podstatného narušení hospodářské soutěže, Úřad se ještě v rámci sedmi výše identifikovaných okresů zabýval i otázkou, zda čerpací stanice spojujících se soutěžitelů nepředstavují vůči sobě geograficky nejbližší konkurenty, a pokud ano, tak v jaké vzdálenosti od nich může spotřebitel najít ekvivalentní alternativní nabídku pohonných hmot.

51.Z analýzy rozmístění jednotlivých čerpacích stanic LUKOIL ČR v hodnocených okresech vyplynulo, že čerpací stanice Skupiny MOL nejsou (vyjma okresu Kolín) z pohledu dojezdové vzdálenosti nejbližší alternativou k čerpacím stanicím nabývané společnosti. V nejbližším okolí jednotlivých čerpacích stanic LUKOIL ČR navíc existují v hodnocených okresech významné konkurenční alternativy čerpacích stanic, které mají dojezdovou vzdálenost bližší, srovnatelnou nebo jen nepatrně vyšší než čerpací stanice Skupiny MOL.

52.Úřad rovněž zkoumal možné dopady posuzovaného spojení soutěžitelů na alternativně vymezeném relevantním trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot na území České republiky na dálnicích a mimo dálnice.

53.Zatímco společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů na maloobchodním prodeji pohonných hmot mimo dálnice na území České republiky je z hlediska počtu provozovaných standardních veřejných čerpacích stanic nízký (pod 10 %), na dálnicích se bude společný tržní podíl spojením vzniklého subjektu blížit 27 %. 

54.Skupina MOL po spojení bude na území České republiky disponovat na dálnicích 24 čerpacími stanicemi, když v důsledku spojení nabývá 5 čerpacích stanic, které jsou v současnosti provozovány společností LUKOIL ČR. Mezi nejvýznamnější konkurenty spojením vzniklého subjektu patří společnost Shell (22 čerpacích stanic), Benzina a OMV (každá 19 čerpacích stanic). Zbývající soutěžitelé na území České republiky na dálnicích dohromady provozují 5 čerpacích stanic.

55.V důsledku spojení soutěžitelů tak dochází na uvedeném trhu ke spojení subjektu, jenž dle počtu čerpacích stanic představuje spojení druhého až pátého nejvýznamnějšího soutěžitele na trhu, s relativně malým subjektem a povede ke vzniku leadera trhu, který ale, stejně jako před spojením, bude srovnatelný s jeho nejvýznamnějšími konkurenty.

56.S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot při žádné v úvahu připadající definici věcného i geografického relevantního trhu, neboť spojením vzniklý subjekt nadále bude vystaven konkurenci jak ze strany subjektů, jež disponují obdobnou hospodářskou i finanční silou a jsou obdobně vertikálně propojeny, tak velkého množství menších subjektů provozujících jednu či malý počet čerpacích stanic.

IV.2 Ostatní relevantní trhy

57.Na žádném z dalších relevantních trhů, tedy trhů v oblastech maloobchodního prodeje doplňkového zboží na čerpacích stanicích, provozování palivových karet a maloobchodního prodeje automobilových maziv, nedisponují spojující se soutěžitelé při jakémkoli v úvahu připadajícím vymezení relevantního trhu společným podílem převyšujícím 15 %, a proto posuzované spojení soutěžitelů na nich nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

IV.3 Vertikální efekty ze spojení soutěžitelů

58.Posuzovaným spojením dojde i k vertikálnímu propojení činnosti spojujících se soutěžitelů, když Skupina MOL působí, kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot, i v oblasti velkoobchodní distribuce pohonných hmot, která vertikálně předchází oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot na veřejných čerpacích stanicích.  Úřad v dané souvislosti zkoumal, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže s ohledem na posílení vertikální vazby mezi Skupinou MOL a společností LUKOIL ČR.

59.V této souvislosti Úřad vzal v potaz zejména skutečnost, že podíl společnosti LUKOIL ČR na trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot na území České republiky je relativně nízký (méně než 5 %), navíc již v současné době Skupina MOL představuje významného dodavatele pohonných hmot společnosti LUKOIL ČR, když tyto dodávky činily za 1. pololetí roku 2014 na celkových prodejích společnosti LUKOIL ČR cca […obchodní tajemství…] % automobilových benzínů a […obchodní tajemství…] % motorové nafty.

60.Z výše uvedeného vyplývá, že změna, ke které dochází v důsledku vertikálního propojení činností spojujících se soutěžitelů, je relativně malá, když společnost LUKOIL ČR odebírala od dalších velkoobchodních dodavatelů pouze takové množství motorové nafty a automobilových benzínů, které představují pouze cca […obchodní tajemství…]  % na trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot.

61.Pokud jde o hodnocení dopadů posuzovaného spojení v důsledku vertikálního propojení aktivit spojujících se soutěžitelů, má Úřad za to, že vzhledem k neexistenci významné tržní síly společnosti LUKOIL ČR na maloobchodním trhu prodeje pohonných hmot, již existující silné vertikální vazbě mezi spojujícími se soutěžiteli a existenci velké spotřebitelské maloobchodní základny, která se může obracet na alternativní dodavatele pohonných hmot, lze možnost negativních efektů plynoucích z vertikálních spojení v tomto případě spojení soutěžitelů vyloučit.

 

V. Závěr

62.Po zvážení všech okolností zkoumaného případu a po analýze možných negativních dopadů přicházejících do úvahy v důsledku jak horizontálního tak i vertikálního propojení činností spojujících se soutěžitelů Úřad dospěl k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na výše uvedených relevantních trzích, na nichž spojující se soutěžitelé působí.

63.Pro naplnění podmínky, uvedené v § 16 odst. 2 věta třetí zákona, Úřad v dané věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Michal Petr, Ph.D.

místopředseda Úřadu

pověřený řízením

Sekce hospodářské soutěže

 

Obdrží:

Mgr. Ing. Dalibor Šalek, advokát

Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Karolíny Světlé 301/8

110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy