číslo jednací: ÚOHS-S543/2013/KD-23989/2014/851/TKo
Instance | I. |
---|---|
Věc | Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Dohody |
Výrok | porušen § 3 odst. 1 - rozhodnutí sdružení soutěžitelů |
Rok | 2013 |
Datum nabytí právní moci | 28. 11. 2014 |
Dokumenty | 2013_S543_AEA OT.pdf 438 KB |
Č. j.:ÚOHS-S543/2013/KD-23989/2014/851/TKo |
|
11. 11. 2014 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S543/2013/KD, zahájeném dne 11. 9. 2013 z moci úřední ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je:
-
Asociace energetických auditorů se sídlem Václavkova 508/28, 160 00 Praha 6, IČO 65401255,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
rozhodnutí:
I.
Účastník řízení, Asociace energetických auditorů, se sídlem Václavkova 508/28, 160 00 Praha, IČO 65401255, tím, že vydal dokument nazvaný „Profesní a etický řád“, který obsahuje v § 5 ustanovení znějící „Energetický auditor se vyvaruje poškozování jiných členů AEA nepřiměřenými cenovými nabídkami objednateli.“, přičemž toto ustanovení bylo zveřejněno na internetových stránkách Asociace energetických auditorů nejpozději od 1. 1. 2001 do 16. 5. 2013, a v návaznosti na něj vydal dokument nazvaný „Výkonový a honorářový řád energetického auditora“ obsahující výpočet honoráře energetického auditora, zveřejněný na internetových stránkách Asociace energetických auditorů v době nejpozději od 21. 3. 2002 do 16. 5. 2013,
přijal a uplatňoval v období nejpozději od 1. 1. 2001 do 16. 5. 2013 zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mohlo vést k narušení hospodářské soutěže na trhu poskytování služeb energetických specialistů s oprávněním ke zpracování energetického auditu,
čímž porušil zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb., a tím se dopustil správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona.
II.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb., se účastníku řízení, Asociaci energetických auditorů, se sídlem Václavkova 508/28, 160 00 Praha, IČO 65401255, plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.
III.
Dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb., se účastníku řízení, Asociaci energetických auditorů, se sídlem Václavkova 508/28, 160 00 Praha, IČO 65401255, za porušení § 3 odst. 1 téhož zákona popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši:
(slovy: tři sta osmdesát čtyři tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 150 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, Asociaci energetických auditorů, se sídlem Václavkova 508/28, 160 00 Praha, IČO 65401255, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou
2.500,- Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I Zahájení a dosavadní průběh správního řízení
1. Dne 11. 9. 2013 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) s Asociací energetických auditorů se sídlem Václavkova 508/28, 160 00 Praha 6, IČO 65401255 (dále též „AEA“), správní řízení sp. zn. ÚOHS-S543/2013/KD (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů.
2. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů Úřad spatřoval v:
· přijetí § 5 odst. 6 Profesního a etického řádu Asociace energetických auditorů (dále též „EtiŘ“), dostupného na webových stránkách AEA na adrese www.aeaonline.cz v období do 16. 5. 2013 a na webových stránkách AEA na adrese www.aea.cz v období od 16. 5. 2013, (cit.): „Energetický auditor se vyvaruje poškozování jiných členů AEA nepřiměřenými cenovými nabídkami objednateli.“
· přijetí Honorářového řádu pro zpracování energetického auditu (dále též „HonŘ“), dostupného na webových stránkách AEA na adrese www.aeaonline.cz v období do 16. 5. 2013, ve kterém jsou obsaženy pokyny pro výpočet honoráře energetického auditora, resp. energetického specialisty.
3. Výše uvedené jednání je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, jehož cílem nebo výsledkem může být narušení hospodářské soutěže v oblasti poskytování služeb energetických auditorů, resp. energetických specialistů.
4. Správní řízení bylo zahájeno na základě skutečností zjištěných v rámci výkonu dozorové pravomoci Úřadu, kdy Úřad po provedené analýze vnitřních předpisů AEA zjistil, že některá ustanovení EtiŘ a HonŘ mohou znamenat porušení pravidel hospodářské soutěže.
5. Úřad současně se zahájením řízení provedl dne 11. 9. 2013 šetření na místě v obchodních prostorách v sídle AEA, při němž zajistil dále popsané dokumenty.
6. V rámci správního řízení Úřad vyžádal informace a podklady od účastníka řízení a dále od Ministerstva průmyslu a obchodu. V průběhu správního řízení provedl Úřad rozsáhlý monitoring tiskových vyjádření AEA a jejích zástupců, členů AEA i jednotlivých energetických auditorů, resp. energetických specialistů s oprávněním pro zpracování energetického auditu a energetického posudku (dále jen „energetický auditor“) nesdružených v AEA.
7. Protiprávnost jednání účastníků řízení z hlediska hmotněprávního je Úřadem posuzována podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném v době spáchání deliktu. Vzhledem k tomu, že vytýkané jednání bylo ukončeno, resp. trvalo za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., ve znění zákona č. 360/2012 Sb. (tj. aktuálně účinného znění zákona o ochraně hospodářské soutěže), bude Úřad protiprávnost jednání posuzovat dle platného a účinného znění tohoto zákona (dále též „ZOHS 360“).
8. V souladu s § 22ba odst. 2 ZOHS 360 zahájil Úřad na žádost účastníka řízení ke dni 19. 5. 2014 proceduru narovnání, účastník řízení vyjádřil po následně provedeném ústním jednání zájem v této proceduře pokračovat. Dne 21. 10. 2014 vydal Úřad výhrady k dohodě ve smyslu § 7 odst. 3 a § 21b ZOHS 360. Dne 5. 11. 2014 obdržel Úřad závěrečný návrh narovnání, kterým, za účelem narovnání, se účastník řízení doznal v plném rozsahu ke spáchání deliktu, uvedeného ve sdělení výhrad a bezvýhradně a bezpodmínečně uznal svoji odpovědnost za spáchaný delikt. Současně deklaroval, že nebude navrhovat doplnění dokazování ani provedení dalších procesních úkonů a akceptoval výši pokuty specifikovanou ve sdělení výhrad.
9. Účastník řízení oznámil Úřadu přípisem ze dne 5. 11. 2014, že nehodlá využít svého práva ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu seznámit se s podklady rozhodnutí, neboť měl dostatečnou možnost se se správním spisem seznámit v průběhu správního řízení.
II Charakteristika účastníka řízení
10. AEA byla od 26. 8. 1996 do 31. 12. 2013 občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2014 je spolkem[1] ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Je právnickou osobou. Dle stanov jsou jejími cíli zejména sdružování všech energetických specialistů; sdružování všech odborníků, jejichž odborným zájmem je provádění činností svěřených zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále též „zákon o hospodaření energií“) energetickým specialistům; udržování vysoké úrovně činností energetických specialistů; aktivní účast na legislativním procesu se související tematikou; aktivní propagace opatření vedoucích ke snižování energetické náročnosti[2].
11. AEA tedy nemá statut profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a podmínkou pro provádění činností energetických specialistů není povinné členství v AEA. Vedle AEA se energetičtí specialisté sdružují i v dalších profesních sdruženích.
12. Orgány AEA jsou Valná hromada Asociace (dále jen „Valná hromada“), Správní rada Asociace (dále jen „Správní rada“) a Dozorčí rada Asociace (dále jen „Dozorčí rada“). Dále je dle stanov zřízena Kancelář Asociace a může být zřízena i funkce výkonného tajemníka.
13. Valná hromada je nejvyšším orgánem AEA, jejího jednání mají právo účastnit se všichni členové AEA. Valná hromada schvaluje mj. stanovy a jednací řád AEA, volí a odvolává členy Správní rady a Dozorčí rady, schvaluje rozpočet AEA, schvaluje výši členských příspěvků.
14. Správní rada je statutárním a řídícím orgánem AEA, mj. řídí činnost AEA, rozhoduje o přijetí či vyloučení člena AEA. Navenek jedná předsedou či místopředsedou. Dozorčí rada kontroluje veškeré hospodaření AEA.
15. AEA od 1. 1. 2001 do 14. 1. 2013 sdružovala 319 členů, z nichž 183 členům bylo uděleno oprávnění ke zpracování energetického auditu ve smyslu § 10 zákona o hospodaření energií. AEA v daném období sdružovala 46 % všech energetických auditorů s oprávněním v ČR. Dále AEA sdružuje i odborníky bez uděleného oprávnění pro výkon některé z činností energetického specialisty.
16. Energetickým auditorem je ve smyslu § 10 zákona o hospodaření energií osoba, která je držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále též „MPO“) po splnění podmínek stanovených v § 10 odst. 2 zákona o hospodaření energií. Novelou č. 318/2012 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2013 ke změně, když byl pojem energetický auditor nahrazen pojmem energetický specialista. Pro oba takto označené subjekty platí možnost získat následující oprávnění: oprávnění ke zpracování energetického auditu a energetického posudku; oprávnění ke zpracování průkazu energetické náročnosti budovy; oprávnění k provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie; oprávnění k provádění kontroly klimatizačních systémů.
17. AEA v roce 2013 hospodařila s příjmy ve výši […obchodní tajemství…],- Kč ve složení: členské příspěvky […obchodní tajemství…],- Kč, vlastní činnost […obchodní tajemství…],- Kč, účelové dotace […obchodní tajemství…],- Kč. Výdaje dosáhly celkem částky […obchodní tajemství…],- Kč[3]. V předchozích letech 2010 či 2012 končila AEA účetní rok s kladným výsledkem hospodaření. Úřad ověřil, že AEA měla k 31. 12. 2013 majetek ve výši přes […obchodní tajemství…],-Kč, a to na bankovním účtu a v pokladně či v cenných papírech.
III Zjištěné skutečnosti
18. Jedním z vnitřních předpisů AEA je EtiŘ, jenž upravuje chování, práva a povinnosti energetického auditora ve vztahu k obecným zájmům[4], k objednateli, k energetickému auditorství, k ostatním členům AEA a k AEA[5].
19. Ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ stanoví následující (cit.): „Energetický auditor se vyvaruje poškozování jiných členů AEA nepřiměřenými cenovými nabídkami objednateli.“
20. Návrhem EtiŘ se opakovaně zabývala Správní rada. EtiŘ, včetně ustanovení § 5 odst. 6, byl dle § 7 EtiŘ schválen Valnou hromadou s účinností od 21. 11. 2000. Úřad ověřil, že EtiŘ byl zveřejněn na webových stránkách AEA prokazatelně nejpozději od 1. 1. 2001 a stal se tak dostupným členské základně AEA i dalším subjektům.
21. Pro potřeby členské základny v souvislosti s praktickou aplikací EtiŘ v rámci spolupráce s Českou energetickou agenturou[6] (dále též „ČEA“) vydala AEA HonŘ, který je dalším z vnitřních předpisů AEA. Dle ustanovení čl. 1 HonŘ se vztahuje na výpočet honoráře za výkon energetického auditu[7].
22. Obsahem HonŘ jsou v čl. 2 definice používaných pojmů. V čl. 3 obsahuje detailní soubor vzorců, tabulek a popis metod sloužících k výpočtu odměny energetického auditora za vytvoření energetického auditu a také soupis všech okolností, které mají být do stanovené odměny promítnuty[8]. Vzorce a tabulky uvedené v HonŘ obsahují také konkrétní hodnoty pro všechny používané proměnné s výjimkou proměnné „HZS“ (hodinová zúčtovací sazba).
23. Úřad zajistil důkazy o tom, že návrhem HonŘ se opakovaně na svých zasedáních zabývaly Správní rada a Valná hromada, a to již od 22. 6. 2000[9]. Dále Úřad zajistil důkazy o tom, že na jednání Správní rady ze dne 21. 3. 2002 bylo konstatováno, že HonŘ je zveřejněn na webových stránkách AEA, inzerován na seminářích a kurzech[10]. Nejpozději ode dne 21. 3. 2002 byl HonŘ prokazatelně dostupný členské základně AEA i dalším subjektům.
24. Úřad dále zajistil důkazy o způsobu, jakým bylo ve vztahu k HonŘ ze strany AEA komunikováno navenek. Úřad zajistil zápis z jednání Správní rady ze dne 16. 10. 2003, ve kterém se Správní rada vyslovila k otázce způsobu odpovídání na dotazy k přiměřenosti ceny za energetický audit tak, že nesmí zaujímat konkrétní stanovisko, pouze bude odkazovat na HonŘ s případným upozorněním na některá ustanovení[11].
25. AEA k otázce vzniku a zveřejnění HonŘ uvedla, že příprava HonŘ souvisela s legislativními pracemi v oboru. O vytvoření HonŘ byla AEA požádána Českou energetickou agenturou, se kterou k tématu realizovala několik pracovních setkání. Valná hromada následně uložila Správní radě dokončit a vydat HonŘ, což bylo splněno. Dále AEA sdělila, že HonŘ měl sloužit primárně jako platforma pro potřeby plánování finančních prostředků nutných pro zajištění energetických auditů ze strany zadavatelů, nikoli samotných auditorů; bylo na samotném energetickém auditorovi, jakou sazbou ocení svůj výkon[12].
26. Úřad zajistil vyjádření MPO a bývalých zaměstnanců ČEA, dle kterých probíhala opakovaná jednání zástupců ČEA, Státní energetické inspekce a AEA s cílem vytvoření podmínek souvisejících se zaváděním energetického auditu. Tvrzení účastníka řízení o tom, že HonŘ vznikl na pokyn některého státního orgánu či jím zřizované organizace, bylo v řízení vyvráceno, intenzivní spolupráce AEA s MPO a dalšími subjekty v období zavádění posuzování energetické náročnosti v České republice však byla prokázána.
27. Úřad dále zajistil tabulku v MS Excel[13], která byla nejméně do 13. 3. 2012 dostupná na webových stránkách AEA a obsahovala kalkulaci ceny energetického auditu na základě vzorce pro výpočet honoráře energetického auditora, jak je popsán v HonŘ. Jako položka HZS byla při otevření tabulky předvyplněna hodnota 150,-Kč/hod.
28. Úřad dále ověřil, že se na webových stránkách spol. Zentropa Invest s.r.o.[14] nacházelo vyjádření (cit.) „Ceník – Cena energetického auditu je námi vypracovávána dle nepovinné metodiky doporučené Asociací energetických auditorů“, za kterým následoval odkaz na přístupné celé znění Honorářového řádu. Spol. Zentropa Invest s.r.o., ani její jediný společník a jednatel přitom nefigurují v seznamu členů AEA.
29. Úřad dále ověřil, že tehdejší předseda Správní rady pan Václav Šrámek v článku uveřejněném v časopise Moderní obec dne 10. 9. 2003 uvedl, že (cit.): „Energetičtí auditoři, kteří jsou členy AEA, se řídí zásadami schváleného „Profesního a etického řádu“ … Dále je zpracován Honorářový řád, který obsahuje doporučené ceny podle typu a rozsahu energetického auditu.“[15]
30. Úřad na místním šetření v sídle AEA zajistil informační leták, nazvaný „Energetický audit přispívá k úsporám ve spotřebě energie“[16], který obsahuje text (cit.): „Ve vztahu k zadavatelům energetických auditů a dalším zájemcům poskytuje Asociace energetických auditorů aktuální informace na www-stránkách http://www.aeaonline.cz, kde je také uveden: … profesní a etický řád, závazný pro členy AEA …výkonový a honorářový řád pro stanovení ceny energetických auditů.“
31. Dále Úřad zajistil Závazné zásady „Činnost Asociace energetických auditorů v oblasti zvyšování kvality zpracovávaných energetických auditů“, které byly zveřejněny ve Zpravodaji AEA č. 02/2003 a obsahovaly 4. bod (cit.): „Každý člen se řídí zásadami Profesního a etického řádu.“ a 5. bod (cit.): „Každý člen AEA při tvorbě ceny auditu se bude řídit zásadami schváleného Honorářového řádu AEA.“[17]
32. Za omezení hospodářské soutěže, jehož případné objektivní zdůvodnění ve správním řízení ověřoval, Úřad považoval omezení členů AEA účastnit se efektivně cenové soutěže s ostatními členy AEA. Toto omezení předně spatřoval v § 5 odst. 6 EtiŘ, jenž byl ze strany AEA později doplněn o podrobný strukturovaný rozbor nákladů – HonŘ, s jehož využitím mohli členové, ale i nečlenové AEA, dospět k výpočtu ceny za své služby. Tímto jednáním mohla dle názoru Úřadu být omezena cenová soutěž, a to ve formě nepřímého určení cen rozhodnutím sdružení soutěžitelů, jak Úřad popisuje dále v tomto rozhodnutí.
33. Úřad při vlastním šetření nezjistil skutečnosti nasvědčující tomu, že by AEA, resp. některý z jejích orgánů, iniciovala jakoukoli formu kárného, disciplinárního či obdobného postihu pro nedodržování ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ ani HonŘ. Ustanovení § 6 odst. 5 EtiŘ stanovující, že (cit.): „Správní rada AEA má povinnost při porušení vnitřních předpisů vést neprodleně proti svému členovi disciplinární řízení a rozhodnout o příslušném disciplinárním opatření.“ tak nebylo užíváno pro prosazování ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ ani HonŘ.
34. Úřad zjistil, že EtiŘ i HonŘ byl z webových stránek AEA stažen ke dni 16. 5. 2013 v rámci zprovoznění nových webových stránek. Od 16. 5. 2013 se již EtiŘ ani HonŘ na webových stránkách AEA neobjevil, členové AEA je neměli od AEA k dispozici v sekci webových stránek AEA určené pro členy, ani jiným způsobem; došlo k informování členské základny o tom, že EtiŘ i HonŘ nemají být dále používány.
IV Relevantní trh
35. Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 ZOHS 360 trh zboží[18], které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[19]
36. Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje. Členy AEA jsou energetičtí auditoři, další osoby s jinými oprávněními ve smyslu zákona o hospodaření energií a další osoby bez příslušného oprávnění[20]. Hlavním předmětem činnosti energetického auditora je zpracování energetického auditu, jakožto písemné zprávy obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci. Jedná se o nezastupitelný dokument, jehož zpracování je povinné pro zákonem stanovený okruh subjektů[21]. Energetický audit tedy nelze pro účely výše uvedené zákonné povinnosti nahradit jiným dokumentem či energetickým posudkem nebo průkazem energetické náročnosti budovy. V průběhu účinnosti zákona o hospodaření energií došlo k řadě jeho novelizací, pro soutěžněprávní posouzení problematiky se však nejednalo o podstatné změny.
37. Podmínkou pro výkon činností energetického auditora je oprávnění, které je uděleno na základě prokázání odborné způsobilosti, složení odborné zkoušky a zápisu do seznamu energetických specialistů vedeného MPO[22]. Ke dni 6. 2. 2014 bylo dle sdělení MPO uděleno 393 oprávnění pro zpracování energetického auditu. Oprávnění pro zpracování energetického auditu je nezbytným předpokladem pro výkon činnosti energetického auditora. Na základě výše uvedených informací Úřad vymezil relevantní trh z hlediska věcného jako trh zpracování energetického auditu.
38. Zpracování energetického auditu probíhá v celé ČR za homogenních podmínek, daných zákonem o hospodaření energií, nebylo zjištěno dílčí území, na němž by podmínky soutěže byly zřetelně odlišné. Vlastník budovy může využít služeb kteréhokoliv energetického auditora, vybaveného příslušným oprávněním MPO. Přeshraniční export/import zpracování energetického auditu nebyl zjištěn. Při vymezení geografického relevantního trhu vzal Úřad v úvahu též judikaturu, podle níž neexistence přeshraničních obchodů, popř. jejich existence pouze v zanedbatelné míře, silně indikuje potřebu vymezit relevantní trh nejvýše jako národní.
39. Relevantní trh z hlediska geografického byl vymezen jako území celé České republiky.
40. Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelnými, opakovanými dodávkami.
41. V průběhu řízení nebyl zjištěn žádný případ, kdy by AEA projednávala (nebo obdržela oznámení) o porušení předmětného ustanovení EtiŘ či HonŘ. Dopady přijetí předmětných ustanovení AEA na trh jsou tak hodnoceny v rovině potenciální. Vzhledem ke značné propagaci předmětných ustanovení EtiŘ a HonŘ v médiích, mohou mít rozhodnutí AEA přímý vliv na soutěžní chování všech energetických auditorů zpracovávajících energetické audity na území ČR. AEA v období od 1. 1. 2001 do 14. 1. 2013 sdružovala 46% energetických auditorů působících na relevantním trhu.
V Právní posouzení
V.1 Zákonná a judikatorní východiska
42. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb na území České republiky byla v době od 1. 3. 1991 zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále též „ZOHS 63“), který byl s účinností od 1. 7. 2001 zrušen a nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže). Zákon o ochraně hospodářské soutěže prošel od počátku své účinnosti až do současnosti několika novelizacemi. Ve všech zněních zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), předcházejících ZOHS 360, byla definice zakázané dohody obsažená v § 3 odst. 1 materiálně totožná s definicí zakázané dohody v § 3 odst. 1 ZOHS 360. Také ZOHS 63 upravoval po celou dobu své účinnosti v § 3 odst. 1 materiálně totožný zákaz dohod mezi soutěžiteli. Dále Úřad konstatuje, že v průběhu novelizací nedošlo ke změně v pojetí zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. Lze tak uzavřít, že zákaz dohod mezi soutěžiteli zůstal po celou dobu účinnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže materiálně nezměněn. Obdobně se osobní působnost zákona o ochraně hospodářské soutěže po celou dobu jeho účinnosti vztahovala i na sdružení soutěžitelů.
43. Předmětné řízení je vedeno v režimu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), coby obecné procesní normy upravující postup správních orgánů, vůči níž představuje ZOHS 360 lex specialis.
44. Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy účinné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání deliktu se považuje okamžik dokončení jednání; u trvajícího deliktu pak okamžik, v němž dojde k ukončení deliktního jednání, tj. okamžik odstranění protiprávního stavu. V daném případě považuje Úřad posuzované jednání za ukončené ke dni 16. 5. 2013.
45. EtiŘ a HonŘ byly z webových stránek AEA staženy ke dni 16. 5. 2013; došlo k informování členské základny o tom, že HonŘ i EtiŘ nemají být dále používány. Lze tedy uzavřít, že pro posouzení jednání AEA spočívajícího v přijetí ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ a HonŘ se s ohledem na dobu jejich ukončení (dtto i dobu trvání) uplatní ZOHS 360. Žádná pozdější právní úprava v době vydání tohoto rozhodnutí neexistuje, otázka posouzení příznivosti pozdější právní úpravy proto odpadá.
46. Dle § 2 odst. 1 ZOHS 360 se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
47. V souladu s § 3 odst. 1 ZOHS 360 dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.
48. Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele (resp. sdružení soutěžitelů) ve smyslu § 2 odst. 1 ZOHS 360. Nepřítomnost ziskového prvku v činnosti soutěžitele není z hlediska osobní působnosti ZOHS 360 rozhodná. Typickým příkladem jsou svazy podnikatelů, živnostenská společenstva, komory a jiná sdružení, jejichž činnost může ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu výrobků či služeb. V tomto případě je AEA jako občanské sdružení, resp. spolek, sdružující energetické auditory a další odborníky v oboru, sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost ZOHS 360 (viz § 2 odst. 1 ZOHS 360), neboť svou činností v nejširším pojetí (schvalování profesních předpisů upravujících chování členů či vydávání stanovisek) může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi poskytovateli služeb na trhu zpracování energetického auditu, přičemž sdružuje značný počet soutěžitelů na tomto trhu.
49. Pojem „rozhodnutí sdružení soutěžitelů" (které může ovlivnit hospodářskou soutěž), je v zájmu efektivní aplikace ZOHS 360 vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 ZOHS 360 lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu.[23] Není přitom rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení či nikoli (může jít i o pouhé doporučení[24], pokud jej lze označit za „...věrný projev vůle sdružení koordinovat chování svých členů bez ohledu na to, jaká je právní kvalifikace takového doporučení..."[25]), ani zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení. Rovněž není rozhodné, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných „nesdružených“ účastníků trhu. Prvek konsenzu a koordinace členů sdružení (soutěžitelů) je přítomen již v okamžiku, kdy členové sdružení vytvářejí. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska ZOHS 360 je rozhodné, zda ovlivňuje, případně jezpůsobilé ovlivnit[26], soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.
50. K tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu ZOHS 360, musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení, tzn. ten, kdo za sdružení úkon učinil, musí být orgánem/osobou oprávněnou za sdružení vystupovat, nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům (a to i nepřímo, např. prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, webových stránek sdružení apod.). Ze samotného úkonu pak musí vyplývat (a to alespoň nepřímo) zřetelná snaha o sjednocení soutěžního chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení (zejména u doporučujících forem rozhodnutí sdružení soutěžitelů může směřovat i vůči širšímu okruhu adresátů, včetně subjektů stojících mimo sdružení soutěžitelů). Pro posouzení toho, zda se jedná o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je rovněž třeba, aby se jednalo o takový úkon sdružení, který je přímo zaměřený či alespoň nepřímo způsobující dopad na soutěžní chování jednotlivých soutěžitelů, tj. musí jít o takový projev vůle sdružení, který je zaměřený na způsobení určitého předem předvídaného protisoutěžního následku, popř. který je takový následek alespoň objektivně způsobilý přivodit.
V.2 Právní posouzení jednání účastníka řízení
51. Ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ je součástí vnitřního předpisu AEA, přijatého Valnou hromadou a účinného od 21. 11. 2000. EtiŘ byl dále propagován členům a byl zpřístupněn na webových stránkách AEA, a to v době nejpozději od 1. 1. 2001. Dále byl v nezměněné podobě propagován i široké veřejnosti nesdružené v AEA. Ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ zakazuje členům AEA poškozovat jiné její členy nepřiměřenými cenovými nabídkami objednatelům jejich služeb.
52. HonŘ byl jako interní předpis AEA projednáván opakovaně Valnou hromadou i Správní radou jako výkonným orgánem AEA, a to nejméně od 22. 6. 2000. V zápise z jednání Správní rady ze dne 21. 3. 2002 je pak zmíněn jako zveřejněný a propagovaný na vzdělávacích akcích a seminářích, pořádaných AEA, v nezměněné podobě byl propagován i široké veřejnosti nesdružené v AEA. HonŘ obsahoval detailní metodiku výpočtu odměny energetického auditora za zpracování energetického auditu zohledňující pevně stanovená kritéria, a to včetně vzorce k výpočtu odměny a hodnot jednotlivých proměnných.
53. Úřad ověřil, že zákon o hospodaření energií ani jiný právní předpis k problematice určení ceny za zpracování energetického auditu či přiměřenosti cenových nabídek nestanovuje regulatorní režim výpočtu odměny či jejích kritérií a problematiku neupravuje. Předmětná ustanovení EtiŘ ani HonŘ tak nemají legislativní základ.
54. S ohledem na povahu správního deliktu uvedeného v 22a odst. 1 písm. b) ZOHS 360, který je deliktem ohrožovacím, Úřad konstatuje, že již samotné zveřejnění ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ a HonŘ sdružením soutěžitelů mohlo ovlivnit chování energetických auditorů v oblasti jejich cenotvorby. Uvedené jednání bylo způsobilé narušit soutěž na trhu zpracování energetického auditu tak, že energetičtí auditoři byli odrazováni od efektivní cenové soutěže a bylo ovlivněno jejich rozhodování týkající se nákladové struktury. Při neexistenci této regulace by se dle názoru Úřadu mohla rozvíjet účinnější soutěž mezi energetickými auditory, z čehož mohl nejvíce profitovat spotřebitel. Negativní omezení se přitom dotklo jednoho ze základních nástrojů soutěže, a sice uplatňování nezávislé cenové politiky vůči zákazníkům. Vzhledem ke způsobu ukončení tohoto správního řízení (v rámci procedury narovnání, viz dále) se Úřad dále nezabýval případným dalším členěním komplexního deliktního cenového jednání účastníka řízení (dále též „posuzované jednání“).
55. Úřad konstatuje, že posuzované jednání je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, jehož cílem bylo narušení hospodářské soutěže na trhu zpracování energetického auditu, a to ode dne 1. 1. 2001 do 16. 5. 2013.
V.3 Dopad na trh
56. Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v § 22a odst. 1 písm. b) ZOHS 360. Z jeho dikce vyplývá, že ZOHS 360 chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde dohoda, která k takovému následku může vést, a to bez ohledu na úmysl, který k přijetí takové dohody vedl. To znamená, že uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 ZOHS 360 je deliktem ohrožovacím, k jehož naplnění postačí ohrožení (tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy) zájmu chráněného ZOHS 360. Potencialita narušení soutěže je přitom vztažena nejen k protisoutěžnímu cíli dohody, ale i k jejímu protisoutěžnímu následku.
57. Úřad uvádí, že posuzovaná dohoda (zde ve formě rozhodnutí sdružení soutěžitelů) spadá do kategorie dohod majících již ze své podstaty protisoutěžní cíl. V případě existence protisoutěžního cíle dohody spočívajícího v narušení, omezení, či odstranění soutěže mezi konkurenty na relevantním trhu lze presumovat minimálně potenciální dopad takové dohody na trh.
58. Úřad konstatuje, že posuzované jednání mělo reálnou schopnost ovlivnit podnikatelské rozhodování energetických auditorů, neboť tito mohli své soutěžní chování přizpůsobit tomu, že znali v řadě podstatných bodů politiku svých konkurentů (tj. zejména jejich cenovou politiku). Úřad je toho názoru, že předmětné jednání ve svém důsledku směřuje k omezení intenzity střetu nabídky a poptávky na trhu zpracování energetického auditu.
59. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že posuzované jednání prokazatelně mohlo mít dopad na relevantní trh zpracování energetického auditu.
V.4 Další posouzení
60. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů cílící na cenu je natolik závažným porušením ZOHS 360, že ho jednak nelze považovat za dohodu se zanedbatelným dopadem na soutěž (de minimis),[27] a taktéž zpravidla nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 ZOHS 360, umožňující vynětí ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 1 jinak zakázané dohody, pokud: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a) a c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.[28]
61. Účastník řízení nenavrhl závazky, jimiž by byla obnovena účinná hospodářská soutěž a odstraněn závadný stav v souladu s § 7 odst. 2 ZOHS 360, takový postup ostatně nebyl v dané věci možný.
62. Úřad se dále zabýval tím, zda posuzované jednání mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie. Poskytování služeb energetických auditorůse děje v zásadě na území ČR, soutěž probíhá na národní úrovni. Přeshraniční poskytování služeb energetických auditorů probíhá ve zcela zanedbatelné míře. Proto v daném případě Úřad neshledal podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. z důvodu absence unijního prvku neaplikoval na jednání účastníka řízení čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie.[29]
V.5 Subjektivní stránka deliktu
63. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Konstrukce zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 31. 8. 2009 předpokládala možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k němu docházelo zaviněně, resp. úmyslně nebo z nedbalosti.[30] Po přijetí novely, zákona č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), tj. od 1. 9. 2009, není již Úřadu uložena povinnost, aby u soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže sankcionovat, zkoumal zavinění, přesto tak Úřad ve svých rozhodnutích pravidelně činí v rámci posouzení závažnosti jednání. Posuzované jednání pak Úřad považuje za spáchané zaviněně.
V.6 Shrnutí
64. Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení AEA tím, že přijal ustanovení § 5 odst. 6 EtiŘ a HonŘ, tato pravidla cenového chování zpřístupnil členům, ale i nečlenům AEA, v době od 1. 1. 2001 do 16. 5. 2013, vydal zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na trhu zpracování energetického auditu.
VI Odůvodnění výše pokuty
65. Při úvahách o uložení pokuty vycházel Úřad ze znění ZOHS 360 (jako normy platné pro hmotněprávní posouzení deliktu). Úřad v minulosti za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže vypracoval a na svých webových stránkách zveřejnil „Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění“ (dále též „Zásady“). Tyto Zásady popisují postup Úřadu při kalkulaci konkrétní výše pokuty ukládané dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 31. 8. 2009. Zásady neupravují podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů a proto je lze na daný případ využít pouze z hlediska základních principů a přiměřeně s ohledem na okolnosti případu.
66. Sdružení soutěžitelů může být dle ZOHS 360 uložena pokuta až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. K tomu Úřad uvádí, že citované ustanovení cílí na dostatečné zajištění všech funkcí pokuty, jež by nemusely být naplněny v případě sdružení soutěžitelů vykazujícího jen nízké vlastní příjmy a tvořeného omezeným počtem členů, kteří však působí na trhu, na němž dosahují vysokých obratů mnohonásobně převyšujících příjem sdružení. Toto oprávnění Úřadu uložit pokutu z úhrnu čistých obratů dosaženého členy sdružení se u AEA neuplatní; AEA disponuje velmi širokou členskou základnou a kromě příspěvků členů má i další příjmy/výnosy, jež umožní uložení dostatečně citelné pokuty a vyvážení všech jejich funkcí. Úřad proto bude při uložení pokuty vycházet z příjmů AEA, nikoli z obratů jeho členů.
67. Za porušení § 3 odst. 1 ZOHS 360 jednáním, jež je trvajícím deliktem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení (viz výše), neboť jak bylo vyloženo, jednání bylo zakázané po celou dobu účinnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže, včetně období spadajícího do účinnosti ZOHS 63.
68. Co se týče závažnosti správního deliktu, je třeba při určení konkrétní výše pokuty zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. Mezi nejzávažnější protisoutěžní rozhodnutí sdružení soutěžitelů z hlediska jejich dopadu na soutěž patří rozhodnutí sdružení soutěžitelů týkající se cen a cenové politiky členů sdružení. S ohledem na to hodnotí Úřad posuzované jednání AEA jako velmi závažné porušení ZOHS 360.
69. Co se tedy týče posouzení konkrétní závažnosti správního deliktu AEA, uvádí Úřad, že ve správním řízení nebyl prokázán faktický dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž jako takovou. Nebezpečným však Úřad shledává potenciální narušení soutěže, k němuž mohlo na základě předmětného rozhodnutí sdružení soutěžitelů docházet. Ve vztahu ke konkrétní závažnosti správního deliktu AEA lze tedy na základě výše uvedeného uzavřít, že ohrožení zájmu na fungující hospodářské soutěži bylo v posuzovaném případě vysoké intenzity.
70. V obdobných případech rozhodnutí sdružení soutěžitelů Úřad v minulosti ukládal pokuty ve výši několika set tisíc Kč.[31]
71. Na základě uvedeného a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva stanovil Úřad výchozí částku pokuty za hodnocený delikt ve výši 480.000,- Kč.
72. Při uplatnění všech výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a po zohlednění hospodářských výsledků účastníka řízení stanovil Úřad výslednou výši pokuty na 480.000,- Kč. Takto stanovená výše pokuty představuje 4,8 % z maximální možné částky pokuty (10.000.000,- Kč). Schopnost účastníka řízení pokutu uhradit považuje Úřad s ohledem na jeho majetkové poměry, jak jsou popsány výše, za prokázanou.
73. Účastník řízení splnil všechny podmínky pro narovnání, Úřad proto snížil účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 384.000,- Kč. Tato pokuta je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem, resp. byla uložena při spodní hranici zákonného rozpětí. Po porovnání s majetkem, příjmy, výdaji a ziskem/ztrátou AEA nejde o pokutu zjevně likvidační a nepředstavuje hrozbu pro další existenci AEA.
74. Úhrada se provede na účetCelního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 375417721621/0710, variabilní symbol – identifikační číslo účastníka řízení.
VII Náklady řízení
75. Vzhledem k faktu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení Úřad posuzoval, porušil § 3 odst. 1 zákona, tedy porušil svou povinnost neuzavírat zakázané dohody narušující soutěž na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu, jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad na 2.500,- Kč. S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1.000,- Kč navýšil o 1.500,- Kč.
76. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 1924825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2013000543.
VIII Závěr
77. Ze všech uvedených důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle § 3 odst. 1 zákona spočívajícího ve vydání ustanovení § 5 odst. 6 Etického řádu a Honorářového řádu a Úřad tedy rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
Otisk úředního razítka
JUDr. Michal Petr, Ph.D.
místopředseda Úřadu
pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže
Obdrží:
Václavkova 508/28 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] AEA je zapsaná do spolkového rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, oddíl L, vložka 7677.
[2] Pro potřeby tohoto rozhodnutí zkráceno, plné znění dostupné v čl. 2 odst. 1 Stanov AEA, viz l.č. 3 – 6 spisu.
[3] Viz Výkaz zisku a ztráty za rok 2013, založen na l.č. 328 – 330 spisu.
[4] Energetický auditor prosazuje snížení energetické náročnosti budov, průmyslu, zemědělství a dopravy v České republice a další.
[5] Viz §1 EtiŘ, l.č. 7 spisu.
[6] Česká energetická agentura byla zřízena Rozhodnutím Ministra průmyslu a obchodu č. 290/95 ke dni 1. 9. 1995. K jejímu zrušení došlo ke dni 30. 6. 2006 s tím, že její agendu převzaly Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní energetická inspekce a agentura CzechInvest.
[7] L.č. 11 spisu.
[8] L.č. 11 – 13 spisu.
[9] L.č. 48 – 50 spisu.
[10] L.č. 79 – 81 spisu.
[11] L.č. 37 – 38 spisu.
[12] Přípis ze dne 11. 11. 2013, l.č. 108 a n. spisu.
[13] L.č. 124A, 124B a 93 spisu.
[14] L.č. 291 – 294 spisu.
[15] L.č. 295 – 296 spisu.
[16] L.č. 39 – 40 spisu. Dle vyjádření AEA vznikl tento návrh na realizaci letáku v létě 2003, jeho konečná verze vznikla až na začátku roku 2004 (Přípis ze dne 11. 11. 2013, l.č. 108 a n. spisu).
[17] L.č. 85 a 122 spisu.
[18] Legislativní zkratka "zboží" je konkretizována v § 1 odst. 1 ZOHS 360; zahrnuje výrobky a služby.
[19] Srov. též Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.
[20] Ke změně právní úpravy činnosti energetických specialistů a existenci členů AEA bez daného oprávnění viz bod 15 a 16 tohoto rozhodnutí.
[21] Viz § 9 zákona o hospodaření energií.
[22] Viz § 10 zákona o hospodaření energií.
[23]Viz rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 33/2009 - 50 ze dne 12. 4. 2011 ve věci České lékárnické komory.
[24]V praxi tedy nemusí být požadované/doporučované chování členy sdružení dodržováno.
[25] Rozsudek C-45/85 [1987] ECR - 405 ve věci Verband der Sachversicherer.
[26] ZOHS 360 nevyžaduje, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla (aby následek fakticky již nastal), postačí, že k narušení mohla vést. Tato skutečnost byla opakovaně potvrzena judikaturou českých soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komora veterinárních lékařů ČR; rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ, a.s.).
[27] Viz Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (uveřejněno na webových stránkách Úřadu), z judikatury např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2011 ze dne 12. 6. 2013. Dle § 3 odst. 1 zákona in fine nejsou považovány za zakázané dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný.
[28] Podle § 21d odst. 1 ZOHS 360 ostatně leží důkazní břemeno tvrzení aplikovatelnosti výjimky dle § 3 odst. 4 zákona na účastníku řízení, jenž v dané věci toto důkazní břemeno neunesl.
[29] Viz rovněž důvody uvedené pro geografické vymezení trhu jako trhu národního, bod 38.
[30] Viz § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 31. 8. 2009.
[31] Srov. rozhodnutí Úřadu č.j. S284/2007/KD ze dne 12. srpna 2008 ve věci České lékárnické komory (za opakované porušení zákona uložena pokuta 1 milion Kč) a rozhodnutí Úřadu č.j. S161/2007/KD ze dne 4. června 2008 ve věci Sdružení pohřebnictví v ČR (pokuta 500 tisíc Kč).